Americký kontinent nebo tedy přesněji dva americké kontinenty, je tak rozlehlá oblast, že se prostě do pár vět nedá shrnout, co všechno tu můžete vidět, navštívit, dělat či zažít. Ať už vyrazíte do kanadských či amerických národních parků, do amerických velkoměst, na skvostné pláže Karibiku, do úžasné Patagonie či na slavné Machu Pichu, rozhodně to bude stát za to. Leží tady totiž jedny z nejkrásnějších míst světa. Máme pro vás, stejně jako v případě jiných světadílů, připravené podrobné průvodce po amerických zemích. Najdete v nich informace o všech zajímavých místech, historii, kuchyni i důležité odkazy, které se vám při cestě můžou hodit. Tak pojďte procestovat Ameriku s webem Cesty po světě.

Amerika je kontinent ležící na západní polokouli a jeho hranice jsou oproti některým jiným kontinentům (Evropa, Asie, Oceánie) velmi jasně vymezeny. Od ostatních kontinentů ji odděluje Atlantský a Tichý oceán. Nejvíce se přibližuje k Asii, a to v Beringově průlivu, kde je Amerika od Asie vzdálena jen asi 80 km. Rozlohou i počtem 900 milionů obyvatel je po Asii druhým největším světovým kontinentem.

Historie aneb Evropa kolonizuje celý západní svět ...

Rok 1492 je považován za rok objevení Ameriky, do té doby zcela nového kontinentu, který se začal v Evropě označovat jako „Nový svět“. Od tohoto roku se mimo jiné také datuje novověk. Název Amerika získal kontinent podle italského mořeplavce Ameriga Vespucciho, podle jehož jména kontinent na jedné z prvních map pojmenoval německý kartograf Waldseemüller roku 1507.

První lidé na kontinent přišli ze severovýchodní Asie, a to před desítkami milionů let. Zdejší rozmanité přírodní podmínky pak měly za následek výraznou diferenciaci kmenů různých jazyků i kultur. Před příchodem Evropanů bylo s výjimkou náhorních plošin v Mexiku a v Peru osídlení světadílu velmi řídké. Za první objevitele jsou považováni Vikingové, kteří do oblasti Newfoundlandu dopluli zhruba roku 1000, ale pro osídlování kontinentu to význam nemělo. Proces kolonizace Severní Ameriky začal od poloviny 16. století, prvními kolonizátory byli Španělé. Obsadili Karibik, Floridu, Texas, Mexiko a Kalifornii. Do severnější části zhruba ve stejné době pronikají Francouzi. Stalo se tak v ústí řeky Sv. Vavřince, která dostala jméno Francouzská Kanada. První anglickou osadou se pak stal Jamestown založený roku 1607 ve Virginii. Své osady na zdejším území měli ale i Švédové (stát Delaware) a Nizozemci, kteří založili dnešní New York. Latinskou Ameriku kolonizovali Španělé a Portugalci, kteří si již v 16. století podrobili rozsáhlá území. Zotročování původního obyvatelstva, stres a evropské nemoci byly důvodem rychlého úbytku původního obyvatelstva. Samostatné Spojené státy vznikly roku 1776 na do té doby zcela nových demokratických principech, odmítli evropský feudalismus a přijali ústavu založenou na ochraně jedince. Koloniální říše v Latinské Americe padla po napoleonských válkách. Od začátku 18. století pak začíná růst moc USA a sílí jejich politický vliv. Velmocenské postavení pak USA získává po první světové válce. Druhým samostatným státem Ameriky se roku 1804 stalo Haiti, což byl vůbec první samostatný černošský stát. V Jižní Americe byla prvním nezávislým státem Paraguay roku 1811, ostatní jihoamerické země následovaly. Úplná dekolonizace Karibiku nastala mezi lety 1962 – 1983.

Podrobnou historii všech zemí Ameriky najdete na našem webu v jednotlivých průvodcích.

Geografie aneb od všeho něco

Amerika se skládá ze tří částí. Severní Ameriky, Střední Ameriky a Jižní Ameriky. Severní a Jižní Amerika jsou považovány za dva samostatné kontinenty. Amerika pokrývá 8,3% povrchu Země a žije v ní asi 14% světové lidské populace. Z hlediska sociografického se pak rozdělují na Angloameriku, která byla kolonizována hlavně anglosaskými národy a Latinskou Ameriku, kterou kolonizovaly románské (latinské) národy. Latinská Amerika je makroregion skládající se ze tří geografických celků. Jedná se o pevninskou Střední Ameriku, karibské ostrovy a Jižní Ameriku.

Amerika se nachází na západní polokouli. Od severu k jihu je dlouhá 14 500 kilometrů a široká necelých 6 000 kilometrů. Amerika je nejdelším kontinentem ze všech, její pobřeží je dlouhé 104 000 kilometrů. Na severu její břehy omývá Severní ledový oceán, na západě Tichý oceán a na východě Atlantický oceán. Nejvyšší horou kontinentu je se svými 6 959 metrů n. m. Aconcagua v Argentině. Nejnižším místem je Údolí smrti v USA ležící 86 metrů pod úrovní moře. Hornatý terén celého amerického kontinentu dotváří na západě Kordillery dlouhé 16 000 kilometrů, které se na západě Severní Ameriky označují jako Skalisté hory, na západě Jižní Ameriky se jim říká Andy. Na východě Severní Ameriky se nachází Apalačské pohoří. Nejdelší řekou je jihoamerická Amazonka.

Na kontinentu jsou zastoupeny všechna podnebná pásma (arktické, mírné, subtropické, tropické…) a více o tom, jak ve vaší cílové destinaci bude, se dozvíte v podrobném průvodci.

Obyvatelstvo aneb mix všech

Žije zde na 900 milionů obyvatel různých národností, náboženství a jazyků. Nejpoužívanějšími jazyky na území Ameriky je angličtina a španělština, v závěsu za nimi je v Brazílii používaná portugalština. Zastoupenu tu je ale také několik tisíc indiánských jazyků.

Co se původních obyvatel týká, na severoamerickém území žily početné indiánské kultury většinou izolovaně a hovořily více než tisíci různými jazyky. Nejznámějšími severoamerickými indiánskými kmeny jsou Čejeni, Mohykáni, Huroni, Šošoni, Siouxové, Irokézové, Navahové nebo třeba Apači. V jižní a pevninské střední části kontinentu existovaly proslulé indiánské kmeny Mayů, Aztéků či Inků. V současnosti žije na celém území Ameriky 900 milionů obyvatel, což je asi 15% světové populace.

Přírůstky obyvatelstva v Latinské Americe jsou způsobeny vysokou porodností, v Severní Americe pak hlavně imigrací. Velmi negativně populaci Latinské Ameriky ovlivňuje vysoká míra ekonomické emigrace do USA. Problém je to hlavně proto, že odchází vyškolení odborníci potřební pro domácí ekonomiku.

Nerovnoměrné rozmístění obyvatelstva na celém kontinentu je dáno hlavně přírodními podmínkami. Největší hustota osídlení je na východním pobřeží obou subkontinentů. Jedná se o americké megapole (např. Boston-New York-Philadelphia-Washington aj.), okolí Velkých jezer, ústí řeky La Plata a Mexická plošina. Nejnižší osídlení je v oblasti lesů a tunder na kanadském severu, horském pásmu Kordiller, tropických lesích Amazonie a v oblasti močálů, pouští a polopouští na západě Jižní Ameriky. Pro Ameriku je také typická velká míra urbanizace. Latinskou Ameriku trápí rozsáhlé chudinské čtvrti ve velkých městech s projevy kriminality.

Co se národnostní rozmanitosti týká, zdejší rasová struktura je snad nejrozmanitější mezi světadíly. Společně tu žijí původní Indiáni a Eskymáci, potomci evropských kolonizátorů a přistěhovalců a černoši jako potomci především afrických otroků. Dále pak mulati (míšenci černochů a bělochů) – nejvíce Dominikánská republika, mestici (míšenci bělochů a původních obyvatel) – nejvíce Mexiko a Zambové (míšenci černochů a původních obyvatel) – nejvíce Kolumbie.

Latinská Amerika i Angloamerika jsou převážně křesťanskými kontinenty, Karibik je co se náboženství týká, mnohem více rozmanitý. Kombinuje původní náboženství, africké prvky i křesťanství či hinduismus.

Ekonomika aneb obrovský americký potenciál

Americký kontinent patří společně s Evropou a Oceánií k nejméně problematickým kontinentům. Životní úroveň je tu poměrně vysoká. Hlavními sociologickými problémy je rasismus a velké rozdíly mezi bohatými a chudými.

Hospodářství Angloameriky je velmi rozvinuté, USA dominuje světové ekonomice s HDP 30% světa, v Latinské Americe ale stále převládá spíše rozvojový charakter hospodářství. Amerika má společně s Evropou největší ekonomický potenciál, podle HDP se podílí na třetině světové produkce. Samotné USA je nejvyspělejší zemí světa, která sama produkuje necelou čtvrtinu světového HDP. Angloamerické ekonomické korporace patří k největším na světě. Na ekonomice Latinské Ameriky se podílí hlavně obrovské přírodní bohatství. Hlavním ekonomickým problémem Latinské Ameriky je ale obrovská zadluženost těchto zemí. Nejbohatšími zeměmi kontinentu je USA a Kanada, nejchudší pak karibské Haiti. Celá Amerika má obrovské množství nerostných surovin – dominuje těžba ropy, černého uhlí, železné rudy a pak dalších kovů. Obrovský podíl na ekonomice má také těžba dřeva. Hlavními průmyslovými oblastmi je energetika, protože země Ameriky vyrábějí 40% celosvětové elektrické energie. Dále má silné zastoupení hutnictví, USA je 3. největším světovým producentem oceli a strojírenství v podobě výroby aut a letadel. USA má nejsilnější světovou pozici v oblasti chemického průmyslu, významný je také textilní a potravinářský průmysl. USA jsou třeba největším výrobcem mléka a piva na světě, silný je podíl celého kontinentu na výrobě cukru (1/3 světové produkce – Brazílie, Kuba, USA). Vhodné klimatické podmínky kontinentu také dávají dobrý základ pro produktivní zemědělství. Pěstuje se kukuřice, pšenice, káva, bavlna, citrusy. Brazílie je největším světovým producentem kávy, cukrové třtiny a pomerančů. Významná je také oblast silniční, námořní i letecké doprava.

Severní Amerika

Severní Amerika je jedním ze subkontinentů Ameriky. Je ohraničená na severu Severním ledovým oceánem, na východě Atlantským oceánem a na západě Tichým oceánem. Po Asii a Africe je třetím největším světadílem na Zemi. Severní Amerika je Panamskou šíjí napojena na Jižní Ameriku, přičemž se za rozhraní obou světadílů obvykle považuje až státní hranice mezi Panamou a Kolumbií. Geograficky k ní patří také Grónsko.

Na území Severní Ameriky se nachází Kanada a Spojené státy americké, některá odborná literatura sem ale někdy zahrnuje také Mexiko.

Východní pobřeží lemují pobřežní nížiny, na kterých se nachází řada obrovských městských aglomerací. Na nížiny na východě pak navazuje Apalačské pohoří. Horské pásmo pokračuje severně až na kanadský Newfoundland. Střed Severní Ameriky vyplňují roviny, jejichž osou je řeka Mississippi. Jihovýchod Angloameriky pak často zasahují ničivé tropické hurikány, které vznikají v Atlantiku. Dál se ve středu nachází prérie, které jsou na západě ukončeny Skalnatými horami. Západní pobřeží je zas tektonicky velmi aktivní.

Americká kultura je založena na tzv. konzumní společnosti, která funguje na komerci a víře v moc dolaru a je jedním z klíčových hráčů v současné globalizaci. Severní Amerika se taky vyznačuje dlouhodobou absencí lokálních válečných konfliktů. Naposledy se tu válčilo v 60. letech 19. století ve válce Severu proti Jihu.

V našem průvodci najdete podrobný průvodce po celých Spojených státech, stejně tak po Kanadě. Najdete je v pravém menu.

Střední Amerika

Jako Střední Amerika se obvykle označuje území sedmi nezávislých států. Jedná se o státy Guatemala, Belize, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika a Panama. My k ní stejně jako některá odborná literatura řadíme i Mexiko. Střední Amerika se považuje za součást Severní Ameriky. Šířka pevniny mezi Tichým oceánem a Karibským mořem se pohybuje od 48 km do 563 km.

Východní pobřeží Střední Ameriky objevil Kolumbus, až k Tichému oceánu pronikl Vasco Nunez de Balboa roku 1513. Z historického hlediska se za středoamerické státy považují Guatemala, Salvador, Honduras, Nikaragua a Kostarika. Tyto státy sdílejí podstatnou část své historie. Za španělské koloniální nadvlády byly tyto dnes samostatné státy sdružené v generálním kapitanátu Guatemala, který administrativně spadal pod místokrálovství Nové Španělsko. Po získání nezávislosti na Španělsku tvořily krátce součást prvního mexického císařství a následně mezi roky 1823 a 1838 společně Federativní středoamerickou republiku. Na rozdíl od těchto 5 států Panama spadala v minulosti pod Kolumbii a Belize (pod názvem Britský Honduras) bylo britskou kolonií.

Pěstuje se tu káva, banány a bavlna, produkuje hovězí maso a ryby, v Mexiku je pak důležitá těžba ropy. Pro středoamerické státy je typická politická labilita, země také trápí různé přírodní jevy s ničivými následky jako hurikány a tropické bouře, zemětřesení a erupce sopek, či sesuvy půdy. Nejzávažnějšími problémy je také odlesňování a následná eroze půdy a vypouštění splašek bez vyčištění do půdy, kontaminace půdy odpadem z těžebního průmyslu, stejně tak znečištěné ovzduší a velké sociální rozdíly mezi obyvateli.

Co se geografie pevninské Střední Ameriky týká, táhnou se přes všechny středoamerické státy s výjimkou Belize Kordillery. V Guatemale, Kostarice a Panamě dosahuje poměrně velkých nadmořských výšek. Nejvyšší vrchol Střední Ameriky Tajumulco je 4 220 metrů vysoký. Na obou stranách pobřeží se pak nacházejí nížiny. Kromě hor a nížin tu jsou zastoupeny tropické deštné lesy a v oblasti Mexika také pouště a polopouště.

Střední Amerika se nachází v pásmu tropického podnebí. Pobřeží Karibského moře je bohatší na dešťové srážky, zatímco pobřeží Tichého oceánu je sušší. Během roku se střídají období dešťů (přibližně mezi květnem a říjnem) a období sucha (listopad - únor). Teplotní rozdíly mezi dnem a nocí jsou minimální. V hornatém reliéfu se klima odvíjí od nadmořské výšky. Mezi 1 000 a 2 500 m n. m. se průměrné roční teploty pohybují od 15 °C a 25 ° C, ve výškách nad 2 500 metrů průměrné roční teploty nepřesahují 20 °C a rozdíly teplot mezi dnem a nocí jsou již výraznější. Ve středoamerickém regionu se často vyskytují hurikány a tropické bouře. Pevninskou Střední Ameriku charakterizuje teplé suché klima na severu a subtropické a tropické klima na jihu a v přímořských oblastech. Země se tu pak proměňuje z pouští a polopouští přes stepi až po tropické deštné lesy v oblasti Panamské šíje.

Většinu populace tvoří potomci kolonizátorů, původní Indiáni a míšenci. Lidské osídlení Střední Ameriky je velmi nerovnoměrné. Obecně se dá říci, že většina obyvatel žije při pacifickém pobřeží, zatímco pobřeží Karibiku je relativně řídce obydlené. Nejrozšířenějším etnikem ve Střední Americe jsou mesticové (míšenci bělochů a původních amerických obyvatel), představují zhruba 66% veškeré středoamerické populace. Nejvyšší procentuální zastoupení mají mesticové v Salvadoru a Hondurasu (cca 90% tamních populací). Druhou nejvýznamnější skupinou jsou domorodí Indiáni, kteří žijí především na území Guatemaly a Belize. Běloši představují 14,5% veškeré populace (především v Kostarice). Černoši a mulati reprezentují zhruba jen 2% celkové středoamerické populace.

Ekonomické a politicky se Střední Ameriky snaží o jistou míru integrity stejně jako třeba Evropa. Zřetelná je vzájemná spolupráce v organizaci Středoamerický integrační systém, což je regionální mezivládní sdružení středoamerických států, které má za úkol podporovat ekonomický rozvoj, sociální stabilitu a kulturní sbližování zúčastněných států. Snaží se pozvednout středoamerické státy jako jeden celek na úroveň nezanedbatelného hráče v globalizované světové společnosti. I přes svoje členství v této mezistátní organizaci má Panama silné vazby spíš na jihoamerické státy a Belize upřednostňuje svoji spolupráci v rámci Karibského společenství, které se o to samé pokouší v rámci Karibské oblasti. Ekonomicky patří státy Střední Ameriky k rozvojovým ekonomikám. Kostarika a Panama mají silnější ekonomiky, Honduras a Nikaragua jsou nejchudšími státy v oblasti.

Karibik

Karibik je region v nejjižnější části Severní Ameriky. Zahrnuje asi 7 tisíc ostrovů v Karibském moři a pobřeží Střední a Jižní Ameriky omývané právě Karibským mořem. Panamským průplavem je Karibské moře spojeno s Tichým oceánem. Ostrovům v Karibském moři se také někdy říká Západní Indie. Karibské moře je část Atlantského oceánu ležící v tropické části Ameriky jihovýchodně od Mexického zálivu. Jeho nejhlubším místem je Kajmanský příkop mezi Kubou a Jamajkou s hloubkou 7 686 m. Oblast Karibského moře je sužována zemětřeseními, sopečnými výbuchy a sezónními hurikány.

V počátcích kolonizace ostrovům dominovali Španělé, později se na kolonizaci podílely i jiné národy – Velká Británie, Nizozemsko, Francie ... Díky tomu jsou dnes ostrovy pestré hlavně jazykově. Z náboženství dominuje křesťanství, zastoupena jsou ale i místní náboženství, hinduismus, vúdú i africké rituály přivezené sem černošskými otroky. Typická je vysoká hustota zalidnění. Pro ekonomiku je důležitá role cestovního ruchu a zemědělství.

Ostrovy a státy na nich ležící v Karibiku jsou rozdělovány do několika skupin. Zařazení některých ostrovů je v některých případech nejednoznačné a liší se v jednotlivých odborných publikacích.

Velké Antily je skupina ostrovů, mezi které patří Kuba, Jamajka, Portoriko, Kajmanské ostrovy a ostrov Hispaniola, na jehož východní části leží Dominikánská republika, na západní části pak nejchudší země amerického kontinentu, Haiti. Patří se také neobydlený ostrov Navassa, který je pod správou USA.

Malé Antily je pás ostrovů sopečného původu ve východní části Karibiku. Ty se pak ještě dělí na Závětrné ostrovy, Návětrné ostrovy a Závětrné Antily. Pro nás ale asi bude stačit seznam ostrovů a státům, které leží v této oblasti. Jedná se o nezávislé státy Antigua a Barbuda, Barbados, Dominika, Grenada, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincent a Grenadiny, Trinidad a Tobago. Dále tu najdete britská závislá území jako Anguilla, Britské Panenské ostrovy a Montserrat; nizozemská území Aruba, Curaçao, Bonaire, Saba, Svatý Martin, Svatý Eustach; francouzská závislá území Guadeloupe, Martinik, Svatý Martin a Svatý Bartoloměj. Američané v této oblasti mají Americké Panenské ostrovy.

Třetí skupinou jsou pak Bahamy, do jejichž geografické oblasti patří ještě souostroví Turks a Caicos .

Jižní Amerika

Jižní Amerika je jižní část amerického kontinentu, který je na západě ohraničen Tichým oceánem a na východě Atlantským oceánem. Se Severní Amerikou je spojena úzkou pevninskou šíjí.

V Jižní Americe se nachází 12 samostatných států – Argentina, Bolívie, Brazílie, Ekvádor, Guyana, Chile, Kolumbie, Paraguay, Peru, Surinam, Uruguay a Venezuela a dále pak Francouzská Guyana a britská území Falklandy a Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy.

Jižní Amerika je typická velmi rozmanitými přírodními poměry. Po celé délce západního pobřeží Jižní Ameriky se vypíná pohoří And s rozsáhlými náhorními plošinami s průměrnou nadmořskou výškou kolem 3 600 metrů. Ty jsou docela hustě zalidněné a také jsou bohaté na nerostné suroviny (zlato, stříbro). Na jihu dosahují vrcholky And i výšek přes 6 000 metrů. Na východ od And, směrem do vnitrozemí se nachází rozlehlé oblasti porostlé tropickým deštným lesem, většinu oblasti tvoří Amazonská nížina, nejrozlehlejší nížina na světě, která vyplňuje část kolem rovníku. Úbytek pralesů právě v Amazonii patří v současnosti k největším globálním problémům. Většina jihoamerické pevniny východně od And patří do povodí Amazonky. Na Amazonskou nížinu navazuje na severovýchodě Guayanská vysočina a na severu Orinocká nížina bohatá na naleziště ropy. Za předěl mezi stepními plošinami na severu a úrodnými nížinami na jihu tvoří záliv La Plata. Jižní oblast už patří k argentinské Patagonii, což je hornaté území s hlubokými fjordy a horskými ledovci, které tvoří nejzazší jih Jižní Ameriky. Dvěma hlavními jazyky Jižní Ameriky jsou španělština a portugalština, přičemž oba mají v Jižní Americe přibližně stejný počet mluvčích.

Cesty po světě vás provedou Amerikou

Náš portál pro Vás do budoucna plánuje připravit průvodce nejen po celé Americe, ale i po celém světě. V pravém menu jsou pro Vás připraveny podrobné průvodce po několika amerických zemích a věříme, že do budoucna budou i s Vaší pomocí přibývat země další. V každé článku najdete obecné a praktické informace o dané zemi, včetně potřebných odkazů, fotografií a samozřejmě podrobného průvodce po celé zemi. Tak neváhejte a vydejte se do Ameriky s námi!