Spojené státy americké je federativní republika v Severní Americe. Její břehy omývá na východě Atlantický oceán, na západě Tichý oceán a břehy Aljašky pak Severní ledový oceán. Hraničí na severu s Kanadou, na jihu pak s Mexikem. Federaci tvoří 50 amerických států. Přidružené státy s vlastní samosprávou pak mají USA pak také v Tichém oceánu (Americká Samoa, Panenské ostrovy…) nebo v Karibském moři (Portoriko). USA je třetím největším státem na světě a má víc než 300 milionů obyvatel. Hlavním městem je Washington D. C. Užívaným jazykem je angličtina a k placení používejte americký dolar. Časové rozdíly se oproti našemu času pohybují podle časového pásma mezi-5 až -10 hodinami. Vzdálenosti se měří v mílích, pro své evropské elektrické spotřebiče si nezapomeňte přivést adaptér, který Vám převede zdejší napětí.

Historie Spojených států se jako samostatného státu se datuje od 18. století, kdy si původních 13 anglických kolonií dobylo svou nezávislost a stalo se samostatným státem. Výrazy jako bostonské pití čaje či válka severu proti jihu by z dějepisu měla znát většina z nás. Stejně tak kdy byl zavražděn J. F. Kennedy nebo kdo byl vůbec prvním americkým prezidentem. Podrobné informace o dějinách Spojených států amerických se dočtete v samostatném článku.

USA je třetí nejlidnatější zemí světa a kromě Američanů zde žije také velké množství různých etnických skupin. Zároveň se USA mohou „pyšnit“ velmi vysokým počtem ilegálním imigrantů, kteří do USA míří s cílem dosažení tzv. amerického snu, jejich představy o dokonalém životě. Počet takových imigrantů se může pohybovat i kolem 12 milionů. Nejpočetnějšími etniky jsou běloši, Afroameričané a Hispánci, kteří jsou zároveň nejrychleji rostoucím etnikem v USA. Do USA emigrovali lidé od 17. století, kdy sem nejprve mířili Evropané z Anglie či Německa. Dnes nejvíce narůstá počet emigrantů právě ze zemí Latinské Ameriky, kteří hovoří španělsky. Nejvíce Hispánců žije v Novém Mexiku (hraniční stát s Mexikem), hodně jich žije na západě USA (hlavně Kalifornie) a Kubánci třeba míří na Floridu. Naopak původního obyvatelstva (indiánů) zde žijí necelá 3%, což je neskutečně málo. Překvapivě v USA také velmi důležitou roli hraje náboženství, převládá křesťanství. Většina obyvatel skutečně stále chodí do kostelů.

Státní správou a mocenskou složku této nejstarší federativní země světa tvoří Kongres, vláda a prezident a nejvyšší soud. Kongres tvoří senát a Sněmovna reprezentantů, a mají na starosti vydávání federálních zákonů, schvalování mezinárodních dohod nebo rozpočet. Sněmovnu reprezentantů tvoří zástupci jednotlivých federálních států a počet zástupců se liší podle aktuálního počtu obyvatel v daném státě. Vláda je jmenována prezidentem a může vetovat zákony nebo velet armádě. Nejvyšší soud pak určuje platnost zákonů v souladu s ústavou. Nejvyšším zákonným dokumentem USA je Ústava Spojených států, která určuje fungování společnosti. Zahrnuje také svobodu slova, vyznání, tisku a také právo držet a nosit zbraň a právo na spravedlivý proces. Politice po několik desítek let dominují dvě největší politické strany – republikáni a demokraté. Republikáni jsou považováni za pravicově orientovanou stranu, která uplatňuje konzervativní tendence (žádné rychlé změny, zachování původních tradic) a demokraté jsou považovány v USA za levicovou stranu, v Evropě s ohledem na tendence evropských levicových stran spíše středově a snaží se o uplatňování základní principů demokracie, někdy jsou také označováni jako liberálové. USA významně ovlivňuje ekonomické, politické a vojenské dění v celém světě. O jejich zapojení ve světové politice a o jejich pozici jakési „světové policie“ se vedou diskuze již desítky let. USA je též proslulé dlouhodobými snahami o boj s terorismem a zajímavé je, že většinou v těch zemí, které mají obrovská naleziště ropy a zemního plynu, což je předmětem dalších diskuzí a kritiky. Ovšem o tom, že jsou Spojené státy americké supervelmocí, není třeba vést žádné rozsáhlé diskuze. Na okraj ještě zmíníme významné vládní organizace, které získali své nezničitelné jméno ve světě, jako je americká rozvědka CIA nebo vyšetřovatelé z FBI.

Hospodářsky je ekonomika USA nejsilnější národní ekonomikou světa a po Evropské unii druhý nejsilnější ekonomický celek. Po Číně má pak také druhý největší objem zahraničního obchodu. Za tahouny ekonomiky jsou považovány služby, zábavní průmysl – USA chrlí tisíce filmů ročně, stejně tak seriálů a produkuje nespočet hudebních nahrávek ročně. Americký zábavní průmysl míří do celého světa a americká kultura tak ovlivňuje většinu zemí světa. Velké výnosy také plynou z výzkumu. Třeba výnosy ze zemědělství tvoří 1% americké ekonomiky…Nejvýznamnějšími americkými společnostmi, jsou technologické giganty typu Google, Microsoft, Yahoo!, Apple nebo Facebook. Americká ekonomika ovšem napříč tomu prochází krizí, jehož hlavní příčinou je obrovský státní dluh, což logicky zpomaluje ekonomický růst země. Ačkoliv Spojené státy dlouho figurují na žebříčku vysněných zemí, kde touží žít miliony přistěhovalcům z rozvojových zemí, situace a životní úroveň není zas tak růžová, jak by se mohlo zdát. Proti Evropě je třeba míra lidí žijících na hranici chudoby obrovská, takových lidí na území USA žije víc než 47 milionů. Třeba problematika zdravotnictví je v USA velmi bolestivá a aktuální stav zdravotnictví na tak rozvinutou zemi je tristní. Zdravotní pojištění si každý občan platí sám, nehraje v něm rozhodující roli výše platu, ale věk a prodělané nemoci a k tomu ještě není povinné. Někteří lidé si tak pojištění nemohou dovolit platit (třeba staří či těžce nemocní občané). Pokud pak občan nemá pojištění, je pro něho zdravotní péče téměř nedostupná, případně se některým zdravotním úkonem může zadlužit na zbytek života. Ovšem nejen lidé ze sociálně slabých rodin si pojištění neplatí, protože si to nemohou dovolit, ale i rodiny vydělávající průměrné výdělky, což skutečně někdy běžné rodiny může dovést k úpadku. Téma reformy zdravotnictví je aktuálním oříškem amerických politiků. Stejně tak si nemyslím, že kvalitní školství dostupné jen těm nejbohatším vrstvám, je v pořádku. Existuje obrovská skupina talentovaných mladých lidí z chudších rodin, které si studium na drahých prestižních univerzitách bez stipendií nemohou dovolit, a přesto by svými schopnostmi mohli většinu bohatých prominentních dětiček, které si univerzity typu Harvard nebo Yale mohou dovolit, strčit do kapsy. Samozřejmě existují půjčky, které umožní mladým lidem půjčit si na studium a začnou to splácet poté, co díky skvělému vzdělání dostanou skvělou práci…ale co když se tak nestane?

Reliéf USA je různorodý, protože se USA nachází na skutečně obrovské ploše. Západ a středozápad tvoří především hory, středozápadem se táhnou Skalisté hory (součást pohoří Kordillery), v Kalifornii se pak nachází pohoří Sierra Nevada. Nejvyšší horou je Mt. Whitney se svými 4 417 metrů. Na východě se pak táhnou Apalačské hory. Ve středu země se nachází především nížiny (od severu na jih), Velká pánev je pak nížina mezi jednotlivými pásy Kordiller. Velká jezera jsou největší zásobárnou sladké vody na světě. Stejně tak rozmanité je počasí. USA leží v několika podnebných pásech. Sever leží v mírném pásu. Jih USA, Mexický záliv leží v subtropickém pásu a Florida dokonce v tom tropickém.

USA je jednou z turisticky nejnavštěvovanějších zemí světa a těch důvodů je několik. Východní pobřeží jsou hlavně města a historické památky, západ USA jsou zase ty nejkrásnější národní parky světa. Ameriku tvoří 50 států – 48 spojených kontinentálních, na severu osamocená divoká Aljaška a v Pacifiku osamělá Havaj, ráj na zemi. A každý stát je jiný svou kuchyní, kulturou, lidmi.

Cestovatelé ji často rozlišují na: východní pobřeží, které se táhne od států Maine po hlavnímu městu Washingtonu D. C., které je historickým, kulturním a politickým centrem. Na severu ležící Nová Anglie je malebná zelená hornatá krajina, hodně evropská s hlavním městem Bostonem. Poblíž pak leží také Cambridge se sídlem slavné univerzity Harvard. Nejnavštěvovanějším místem východního pobřeží je bezesporu New York a k němu přilehlé metropolitní oblasti jako třeba New Jersey. Celá tato metropolitní oblast má přes 80 milionů lidí různých národností, střed tvoří ostrov Manhattan obklopený řekou Hudson. New York je město neomezených možností. Pátým největším městem USA je pak Filadelfie, jejíž největší turistickou atrakcí je Zvon svobody, který se rozezněl roku 1776 při vyhlášení americké nezávislosti. Hlavní město Washington D. C. je sídlem americké vlády a řady historických památníků. Od států Maine po Tennessee se táhne Apalačské pohoří.

Další částí, kterou můžeme vymezit je pobřeží Pacifiku a zahrnuje státy na západním pobřeží USA, kam také míří miliony turistů ročně. Leží zde nejvýstřednější stát USA, Kalifornie s takovými městy jako Los Angeles, San Francisco nebo San Diego, ke kterým asi není třeba říkat toho mnoho. Kalifornie udává společenské i módní trendy celým Spojeným státům. Patří sem i hornaté a studené státy Washington s hlavním městem Seattlem a Oregon.

Dále existuje oblast, které turisté říkají slunečný pás a zahrnuje státy na jihu USA od Severní Karolíny po Texas. Typické je teplé slunečné počasí. Jižanské státy byly těmi, které se mezi lety 1860 – 1861 odštěpily od americké unie a na protest proti snahám Severu o zrušení otroctví vytvořily Konfederované státy americké, které po 4 roky bojovaly ve Americké občanské válce. Jižanské státy byly v podstatě na práci černých afrických otroků závislé. Tady se pěstovaly buráky, jak se o tom zpívá v trampských písničkách, tady byly pověstné bavlníkové, tabákové a rýžové plantáže, na kterých dřely tisíce černošských otroků. Tady se odehrávaly příběhy Scarlett O´Harové ze Severu proti Jihu. Tyto státy dodnes uznávají původní jižanské tradice, rádi si připomínají staré doby. Navštěvovanými městy je Atlanta nebo třeba Memphis, Mekka pro fanoušky krále rock´n´rollu Elvise Presleyho. Jedním z nejnavštěvovanějších států je slunečná Florida, dovolenková destinace nejen pro Američany, jejíž hlavní město Miami též pro hodně kubánských přistěhovalců nese název „malá Kuba“. Hodně originálním státem je Louisiana, kde žije kreolská aristokracie, která vznikla z potomků francouzských a španělských osadníků. Jedna třetina obyvatel jsou černoši, hlavní město New Orleans je městem černošského jazzu a masopustu Mardi Gras. Výborná je také zdejší kuchyně zvaná Čajuj, která kombinuje španělské, francouzské a indiánské prvky. Největším zdejším státem je Texas, největší americký producent ropy, leží tady Dallas známý ze stejnojmenného seriálu. Texasané nejsou u východních intelektuálů příliš oblíbení, považují je za burany. Do Texasu také míří hodně nelegálních mexických přistěhovalců.

Další částí je americký středozápad. Jedná se o oblast velkých prérií mezi Skalistými horami a Apalačským pobřeží. Jsou tady hlavně průmyslové státy kolem Velkých jezer, největším městem je město mafie Chicago a dalším městem je dřívější automobilová velmoc, dnes už spíše město duchů, Detroit. V Jižní Dakotě je hora Rushmore, ve které jsou vytesané hlavy 4 amerických prezidentů. Státem koní a whisky je Kentucky.

Poslední částí je oblast Skalistých hor, což je oblast, která je hlavně o přírodě. Nachází se zde ty nejkrásnější národní parky USA, jako je Yellowstone, národní parky v Utahu, proslulý Grand Canyon. Do Aspenu pak jezdí lyžovat americká smetánka. V Nevadě pak leží proslulé město hříchu Las Vegas.

Počasí je s ohledem na to, jak jsou USA obrovské, velmi různorodé. Teplota se měří na stupnici Fahrenheita, což je pro nás trochu složité…Východní oblast zažívá v létě horské letní vlny, které přicházejí k Karibiku. Florida je slunečná a teplá i v zimě a jezdí se sem i v zimě za relaxem u moře, teplota v zimě v New Yorku se pohybuje kolem našich zimních teplot. Západní pobřeží má mírné klima a i zimy tu jsou mírné, ani v severních státech jako Washington nebo Oregon nebývají příliš kruté zimy. Kalifornie často trpí suchem. Střed USA má drsné kontinentální klima, ledové zimy, které sem táhnou z Kanady a horká suchá léta. Přelom léta a podzimu je období hurikánů. Na východě se jim říká hurikány, na pobřeží západního Pacifiku tajfuny. Hurikány devastující USA sem míří hlavně z karibské oblasti, kde vznikají. Od 50. let se zdejší hurikány pojmenovávají ženskými jmény, ale protože se to zdejších feministek dotýkalo, dnes se střídají ženská a mužská jména. Nejničivějším hurikánem poslední doby byl hurikán Katrina, který zničil New Orleans. Ve střední části USA jsou zase typická tornáda. Zemětřesení nejvíce ohrožuje státy Kalifornie a Aljašku.