Dominika

Dominika je netypickým karibským ostrovem, protože neláká na krásné sněhobílé pláže, ale především na bujnou tropickou přírodu plnou neuvěřitelně barevné fauny a flóry.

Ostrov Dominika leží v Karibském moři mezi Guadeloupem a Martinikem a nepleťte ji s Dominikánskou republikou. Je řazena mezi tzv. Návětrné ostrovy, které jsou součástí Malých Antil. Název dal ostrovu Kolumbus, protože ji objevil v neděli (neděle je latinsky dominico). Hlavním městem je Roseau. Časový posun proti našemu času je -6/-5 hodin (v létě, v zimě), měnou je východokaribský dolar značený EC nebo XCD. Východokaribský dolar je měnou šesti nezávislých států a dvou britských zámořských teritorií v Karibiku. K placení se mimo Dominiky užívá ještě v těchto zemích: Antigua a Barbuda, Grenada, Sv. Kryštof a Nevis, Sv. Lucie, Svatý Vincent a Grenadiny, Anguilla, Montserrat. Placení platebními kartami je poměrně omezené, v turistických místech to ale možné je. Přijímány jsou i americké dolary.

Dominika patří k chudším rozvojovým karibským ostrovům, turismem je zatím téměř nedotčená, chybí tak turistická infrastruktura. Je to možná dobře, protože tady rozhodně nenajdete all-inclusive turistická letoviska a resorty. Výhodou toho jsou nízké ceny a minimum turistů. Úředním jazykem je angličtina. Zločinnost je na karibské poměry průměrná. Obyvatelé se živí hlavně tropickým zemědělstvím, které se provozuje hlavně při pobřeží. Pěstují se banány, kokosy, citrusy, kakao či vanilka. Dominika kromě pemzy nemá žádné nerostné bohatství. V dominické kultuře se mísí anglické, francouzské i africké vlivy, za návštěvu pak stojí dominický karneval, který se koná na konci února.

Tahle ostrovní země má necelých 74 tisíc obyvatel, kteří se živí především zemědělstvím. V 91% se jedná o černochy afrického původu, potomky otroků a ostrov je také jedním z posledních míst, kde ještě přežívají původní obyvatelé Karibové (mají své vlastní území na severovýchodě ostrova). Většina obyvatel vyznává římsko-katolickou církev.

Ostrov si jako první Evropané nárokovali Francouzi, na základě pařížské smlouvy roku 1763 ji ale museli postoupit Velké Británii. Ostrov Britové spravovali společně se Závětrnými ostrovy, od roku 1939 byl ostrov součástí Návětrných ostrovů. Nezávislost na Velké Británii si vydobyl roku 1978.

Ostrov Dominika je dlouhý 47 kilometrů a široký 26 kilometrů. Ostrovem se táhne ústřední horský hřeben sahající od severu k jihu a dosahující výšky kolem 900 m. n. m. Nejvyšší horou ostrova je vulkán Morne Diablotin vysoký 1 447 m. n. m. Dominika je hornatý ostrov, u kterého je viditelný jeho vulkanický původ. Ostrov je bohatý na četné projevy vulkanické činnosti – k vidění tu jsou různá termální horká jezírka či horké prameny. Vnitrozemí Dominiky je porostlé deštným pralesem, najdete tu nespočet řek či vodopádů, kolem ostrova jsou skvělé možnosti potápění. Co tu ale nenajdete, jsou sněhobílé pláže tolik typické pro Karibik. Když už pláž najdete, většinou na ní bude černě zbarvený písek, který je pozůstatkem vulkanické činnosti. Období dešťů trvá od června do října a je zároveň obdobím hurikánů. Na ostrově žijí ohrožené druhy papoušků, netopýři, hroznýši či stromové žáby. Za národní jídlo je považováno tzv. horské kuře, které ale není kuřetem, nýbrž zvláštním druhem žáby, který žije pouze tady a na Montserratu.

Lze si půjčit auto, což je obecně nejlepší forma k prozkoumání ostrova. Budete potřebovat místní řidičák, který seženete na letišti nebo v autopůjčovně a jezdí se vlevo. Silniční síť je poměrně slušná, je tu vlastně jen pár silnic, zato v docela slušném stavu. Lodí lze odsud vyrazit na Guadeloupe, Martinik či Sv. Lucii – L´Express des Iles nebo Carribbean-Ferries.

Hlavní město ostrova, Rousea, se může pyšnit pěknými kamennými koloniálními budovami. Zajímavá místa bez problémů projdete pěšky. Během procházky se můžete zastavit na některém z místních tržišť – Old Market Place na Dewbiney Square bylo třeba místem, kde se dříve konaly dražby otroků. Rousea je přístavem, kotví v něm výletní lodě. Hned u přístavu najdete Národní muzeum Dominiky dokladující historii ostrova. Zmíníme pak dále pevnost Fort Young z 18. století z černého sopečného kamene, která dnes funguje jako hotel. Naproti hotelu je anglikánský kostel. Dále tu je k vidění katedrála v Turkey Lane, botanická zahrada byla vybudována na dřívějších plantážích cukrové třtiny. K vidění jsou v zahradě třeba palmy, ale také tu jsou ve voliérách chováni papoušci. Asi 8 km od města se nachází Trafalgaské vodopády. Leží na svahu deštného pralesa pokrytého terasovitými políčky. Vodopády jsou tvořeny dvěma – Otec a Matka (vlevo). Voda se tu z 60 metrů řítí do jezírka a je tu také pár koupacích míst. Pro pozorování vodopádů tu byla vybudována vyhlídková plošina.

Národní park Morne Trois Pitons je zahrnut na seznamu přírodních památek UNESCO. Jedná se o největší přírodní atrakci ostrova. Park obklopuje stejnojmennou horu vysokou 1 387 m. n. m. a typické jsou pro něj četné ukázky vulkanického původu ostrova. Najdete tu tak různá horká bublající jezírka, sopečné výpary, sirné prameny a krom toho tu rostou nádherné orchideje a žije tu na pět druhů nejedovatých hadů (třeba hroznýš královský). Jedná se o turisticky velmi oblíbenou oblast. Dost často tu prší. Vstup do parku je u vesnice Laudat, přes zdejší rokle a vodopády vede lanovka. Z turisticky nejzajímavějších míst zmíníme jezero Freshwater Lake a jezero Boeri v sopečném kráteru. Určitě se po turistické stezce vydejte k Vřícímu jezeru (Boiling Lake), což je zatopené sopečné bublající vřídlo, ze kterého vychází pára. Voda tu dosahuje teploty 90°C. Kolem jezera vede poměrně náročná turistická stezka na 7-8 hodin. Oblast zvaná Valley of Desolation je pustina plná sirných pramenů a bublajících jezírek. Middlehamské stezky jsou asi na tři hodiny a zavedou vás k netopýří jeskyni Stinking Hole a k Middlehamským vodopádům. Asi pět hodin pak trvá výstup na horu Morne Trois Pitons. Nedaleko parku pak zmíníme Smaragdové jezírko (Emerald Pool), což je malá tropická tůňka s vodopádem u jeskyně obrostlé liánami. Můžete se tu vykoupat.

Národní park Morne Diablotin je zalesněná oblast na svazích stejnojmenné hory, která sousedí s Morne Trois Pitons. V parku žijí dva endemické druhy papoušků – amazoňan císařský a amazoňan červenokrký, ale i jiní barevní papoušci. Vchod do parku je u Syndicate Estate, dřívější citrusové a banánové plantáže. Na túry se doporučuje průvodce. Vyšlápnout si můžete i na nejvyšší dominickou horu, Morne Diablotin. Výšlap trvá asi 7 hodin a doporučuje se opět průvodce.

Území Karibů (Carib Territory) bylo ustanoveno pro původní obyvatele roku 1903 a tvoří ho asi osm vesnic při atlantickém pobřeží. Začíná u vesnice Bataka a táhne se asi dalších 12 kilometrů. Dnes tu žije něco kolem 3000 Karibů, což jsou potomci původních indiánů. Určitě zajímavou podívanou jsou jejich dřevěné kreolské domky na kůlech, obdivovat můžete jejich košíkářské výrobky, dřevořezbu či jiná tradiční řemesla. Společně s tradičními rituály toto můžete vidět v kulturní vesnici Carib Cultural Village by the Sea. Hlavním střediskem území je Salybia, kde můžete vidět tradiční středisko komunity v karibském stylu, který pochází z předkolumbovské doby. Když se vydáte do území Karibů, můžete se cestou zastavit u vesnice Calibishie s krámky s řemeslnickými výrobky. Nedaleko odsud pak leží pláž Brána pekel s 800 s výhledem na dva skalní sloupy čnící z moře, které jsou známy jako Čertova skála. Na okolních plážích se vyskytují želvy.

Porthsmouth bylo hlavním městem ostrova a nachází se v zálivu Prince Ruperta. Je hlavním jachtařským přístavištěm ostrova. Asi 1,5 km od města je Národní park Cabrits, místo oblíbené Brity už v 16. století. Z 18. století se dochovala pevnost Fort Shirley na kopci, kde sídlila anglická posádka. Některé budovy byly zrekonstruovány, jiné dodnes zůstávají zarostlé džunglí. Pevnost měla přes 50 velkých staveb, sedm dělových baterií a pokoje pro 600 lidí. Pevnost začala chátrat po ukončení nepřátelství mezi Anglií a Francií. Park zahrnuje také zdejší pobřežní krajinu. Poloostrov Cabrits je tvořen dvěma vyhaslýma vulkány a odděluje od sebe záliv prince Ruperta a Douglasův záliv. V zálivu Prince Ruperta jsou pláže s černým sopečným pískem.

Poloostrov Scotts Head ukrývá trosky pevnosti Fort Cashacrou, od které se dá dohlédnout třeba až na Martinik. Zdejší podmořský park Scotts Head/Soufriere Bay Marine Park je nejlepším potápěčským místem v Dominice. Mořské dno ukrývá lávové kužely, útesy i sopečné jícny. U rybářské vesnice Soufriere lze navštívit horké sirné prameny.