Portoriko

Tenhle karibský ráj nabízí bujnou tropickou vegetaci plnou neuvěřitelně barevné flóry, skvělé pláže s bílým pískem, historické skvosty jako San Juan, největší teleskop na světě i unikátní svítící laguny. V Portoriku se rozhodně nudit nebudete.

Portoriko je nejmenším ostrovem v souostroví Velkých Antil, nachází se v Karibském moři východně od Dominikánské republiky. Je dlouhé 161 kilometrů a přiléhá k němu ještě několik menších ostrůvků. Název Puerto Rico (španělsky bohatý ostrov) dal ostrovu španělský conquistador Juan Ponce de León. Hlavním městem je San Juan. Časový posun je -4/-3 hodiny (v zimě, v létě) a měnou je americký dolar. Ekonomika země je historicky založena na zemědělství, vyváží se cukr, káva, banány, a to hlavně do USA.

Portoriko má necelé 4 miliony obyvatel, kteří jsou zároveň americkými občany. Od roku 1952 se totiž jedná o první zámořský volně přidružený stát USA. Prvním a zároveň nejpoužívanějším jazykem je španělština, úředním jazykem je i angličtina, kterou ale téměř nikdo nepoužívá. Obyvatelé jsou Portorikánci a nežijí tu téměř žádné národnostní menšiny až na pár Američanů. Portoriko je turisticky dobře rozvinutou zemí, s udržovanou sítí silnic a dálnic a jeho závislost na USA mu relativně prospívá. Portorikánci žijící v Portoriku ale nemají právo volit do amerických komor parlamentu ani prezidenta, toto právo jim vznikne, přestěhují-li se mimo ostrov. Nemusí také platit federální daně, ale přesto dostávají federální dávky.

Původními obyvateli Portorika byli Tainové, které první kolonialisté - Španělé zotročili a nutili pracovat ve zdejších zlatých dolech. Zdejší naleziště zlata ale byla vyčerpána už v 16. století, Španělé tak ostrov dost zanedbávali a v 2. polovině 18. století se začínají objevovat první snahy o založení cukrových plantáží, ale taky plantáží tabáku a kávy. Tou dobou už také začíná sílit hnutí za nezávislost Portorika nad Španělskem, došlo k několika povstáním, která byla ale vždy potlačena – např. roku 1868. Roku 1898 došlo ke Španělsko-americké válce, během které ostrov obsadilo USA a stejného roku pak bylo Portoriko postoupeno USA. Vztahy mezi Španělskem a USA byly napjaté už delší dobu před vypuknutím samotné války. USA si v rámci tzv. Moonroeovy doktríny pokoušely udržovat zásadní vliv nad celou Latinskou Amerikou. Španělsko jako bývalá námořní velmoc však ke konci 19. století měla stále pod kontrolou několik velkých kolonií v Karibiku (Kubu či Portoriko) a západním Pacifiku (Filipíny, Guam), čímž omezovala vliv USA v oblasti. Roku 1952 se Portoriko stalo jejich přidruženým státem. Existují snahy o to, aby se Portoriko stalo 51. státem USA, ale místní zatím odmítají.


Vnitrozemí Portorika tvoří centrální pohoří Cordillera Central, které skrývá nejvyšší portorickou horu Cerro de Punta s výškou 1 338 m. n. m. Ostrov je tvořen jak deštným pralesem, tak suššími místy na jihu ostrova.

Na ostrově se nachází mezinárodní letiště Luis Muňoz Marin nedaleko San Juan. Řada turistů se sem ale dopravuje v rámci různých plaveb po Karibiku, přístav v San Juan je nejrušnějším přístavem v Karibiku. Ostrov můžete prozkoumat autobusy AMA, které jezdí po celém ostrově nebo autem, operují tu mezinárodní autopůjčovny. Veškeré potřebné informace k dopravě na ostrov i po ostrově najdete na oficiálních stránkách ostrova v pravém menu.

Hlavní město San Juan je největším městem Portorika a leží na severu ostrova. Jedná se o ekonomické, kulturní i vzdělávací centrum ostrova. Je to také důležitý dopravní bod – jak pro leteckou dopravu, tak pro námořní. Bylo založeno roku 1510 a jednalo se o jednu z největších metropolí Karibiku. Město je rozvinuté, okraje města tvoří průmyslová předměstí, turisticky nejzajímavější částí je historické staré město zapsané na seznamu UNESCO.

Nová část města je tvořena pásem narvaných pláží, obchodních čtvrtí a mrakodrapů. Mrakodrapy se většinou nacházejí ve finanční čtvrti Hato Rey. El Capitolio je bílá mramorová budova z 20. století, která je sídlem vlády. Možné jsou prohlídky s průvodcem, fresky v interiérech ukazují národní historii. Nachází se tu také Univerzita Portoriko, v jejíž budově se nachází Univerzitní muzeum s historickými předměty a archeologickými nálezy. Dále zmíníme botanickou zahradu s tropickou vegetací a také lihovar rumu Bacardi. K němu se dostanete trajektem z mola č. 2 ve Starém městě. 45minutová prohlídka lihovaru s průvodcem je docela zajímavá.

Nemáte-li příliš času na prozkoumání celého San Juanu, zamiřte hlavně do Starého města, které stále díky dlážděným ulicím a barevným domům s okenicemi vypadá velmi historicky. Historické budovy jsou pěkně zrekonstruovány. Je obklopeno 10 kilometrů dlouhou hradbou s věžičkami zvanými garitas. Pochází z dob, kdy Portoriko trápily neustále útoky pirátů. Z tohoto důvodu vznikly i dvě zdejší pevnosti. Pevnost Castillo de San Felipe del Moro na skalnaté výspě byla vybudována v 16. století, konečná podoba pochází ze století 18. Druhou pevností je Fuerte San Cristobal, která je sice větší než sousední pevnost, ale méně známá. Pochází ze 17. století, tvoří ji pět bašt a několik podzemních tunelů. Další pevností je La Fortaleza ze 16. století, ve které dnes sídlí guvernér ostrova a pro turisty jsou otevřené zahrady a některé místnosti. Od roku 1938 se komplex historických budov ve Starém městě nachází na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o výše uvedené stavby vojenského charakteru, pevnosti Castillo de San Felipe del Moro, Fuerte San Cristobal, La Fortaleza, menší pevnost El Cañuelo a také historické hradby. Jako celek představují unikátní příklad evropské vojenské architektury přizpůsobené podmínkám Nového světa.

Museo Casa Blanca je muzeum, které se nachází v budově vystavěné pro Ponce de Leóna v 16. století, který ale zemřel dřív, než se sem stihl nastěhovat. Je to vůbec nejstarší budova ve Starém městě, má tři krásná nádvoří a najdete v ní malé muzeum s koloniálním nábytkem. Museo de las Américas zachycuje kultury Nového světa z éry před Kolumbem, dále také karnevalové kostýmy z Latinské Ameriky či Karibiku. Museo de San Juan je sbírkou portorického umění, Museo de la Farmacia zas nabízí výstavu lékárenství z 19. století. V Casa del Libro se nachází na 5000 knih včetně několika velmi vzácných svazků a v Museo del Niňo zas můžete vidět předměty týkající se dětství – třeba kolekci panenek. Zvláštností je sbírka vytvořená z motýlů, kterou můžete navštívit v The Butterfly People (Motýlí lidé).

Z dalších míst ve městě ještě stručně doplníme původní dominikánský klášter z 16. století Convento de los Domenicos, ve kterém sídlí kulturní ústav a náměstí Plaza del Quinto Centenario, které bylo postaveno k výročí 500. výročí objevení Nového světa. Dominantou náměstí je 12 metrů vysoká socha Totem Telúrico.

Opusťme teď hlavní město a zamiřme na východ ostrova, který naskýtá přírodní rezervace i bujnou tropickou vegetaci. Nejpopulárnější atrakcí Portorika je deštný prales El Yunque, který ročně navštíví na 1 milion turistů. V téhle přírodní rezervaci na vás čekají vodopády, tisíce let staré stromy, v korunách stromů zpívající ptáci včetně chráněného papouška amazoňana portorického a neuvěřitelná sbírka tropické flóry včetně úžasných orchidejí. V délce 37 kilometrů tu najdete na 13 turistických stezek, ze kterých si rozhodně vyberete. Rezervace se dá projet i autem. Prales leží asi 40 kilometrů od San Juan v pohoří Sierra de Luquillo, více informací se můžete dozvědět v návštěvnickém centru. Pro původní indiány kmene Taino byl prales posvátnou oblastí.

Za návštěvu v téhle úžasné přírodní rezervaci stojí několik míst. Vydat se můžete k vodopádům La Coca Falls, vylézt můžete na pozorovací věž Yokahu Tower a stezka Big Tree Trail vás provede kolem vysokých stromů až ke krásným vodopádům La Mina Falls. Pěkný výhled se vám naskytne z vyhlídkové věže Mount Britton. Chcete-li si vyšlápnout na vrchol hory El Yunque, který se nachází ve výšce 1 065 m. n. m., budete na to potřebovat dobrou obuv a asi dvě hodinky času.

Z okolních přírodních rezervací pak zmíníme ještě přírodní rezervaci La Cabeza de San Juan, která kombinuje pláže, skály, korálové útesy, suchý prales i laguny. Rozhodně nejzajímavějším místem je Laguna Grande, jedna ze tří bioluminisenčních lagun na ostrově. Z roku 1880 pak pochází maják El Faro.

Součástí Portorika je také několik přilehlých ostrovů. Ostrov Vieques je největším z nich a dlouho patřil americkému námořnictvu jako cvičný bombardovací cíl. Dnes tu žije asi na 10 tisíc obyvatel. Hlavním městem ostrova je Isabel Segunda, do které jezdí trajekty z portorického Fajarda. Na ostrově najdete pláže a žijí tu zdivočelí koně. Dominantou hlavního města je náměstí s bustou jihoamerického revolucionáře Simóna Bolívara, který město navštívil roku 1816. Nad městem se pak tyčí pevnost El Fortin Conde del Mirasol postavená Španěly. Nejlepší pláže na ostrově najdete v zálivu Sun Bay, největší atrakcí ostrova je pak Mosquito Bay neboli Světélkující záliv. V zálivu totiž žijí světélkující organismy zvané obrněnky, které při dotyku čímkoliv září. Je to skutečně unikátní ekosystém, který jen tak někde neuvidíte. Místo je dokonce zapsáno v Guinessově knize rekordů jako nejzářivější bioluminisenční záliv.

Mimo jiné se na ostrově nachází Vieques největší rezervace divoké zvěře v Karibiku, Vieques National Wildlife Refuge. Zmíníme také pěkné pláže Bahia Corcho a Bahia de la Chiva.

Dalším civilizací téměř nedotčeným ostrovem je Isla de Culebra, jejíž povrch tvoří deštné pralesy a pobřeží je tvořeno útesy. Žije tu na 2 tisíce obyvatel a hlavním městem je Dewey. Dostanete se sem trajektem z portorického Fajarda nebo letecky. Z turisticky atraktivních míst zmíníme přírodní rezervaci Culebra National Wildlife Refuge, ve které jsou k vidění nejen mořští ptáci, ale také tu v noci na plážích kladu vejce mořské želvy kožatky velké. Mimo jiné tu jsou krásné pláže s bílým pískem – Playa Soni nebo Playa Resaca, tou nekrásnější je ale Playa Flamenco s opuštěným tankem přímo na pláži, který místní přemalovali do karibského stylu.

A zpátky na pevninu. Druhým největším městem Portorika je Poncé, které se nachází na jižním pobřeží ostrova. Město bylo založeno roku 1692 a v na konci 19. století bylo největším vývozcem cukru a rumu. Město působí úžasně historicky, stále tu v noci svítí plynové lampy a povozy tu tahají koně. Centrem města je náměstí Plaza Las Delicias s fontánami a katedrálou ze 17. století postavenou v kreolském stylu – Cathedral de Nuesta Seňora de Guadalupe. Známá je také zdejší požární stanice Parque de Bombas, ve které je muzeum starých hasících přístrojů. Historické domy na ulici Calle Isabel jsou vystaveny ve čtyřech stylech – klasickém, kreolském, ponce-kreolském a také secesním a je to tak zvláštní uskupení nesourodé architektury. Typickým portorickým domem je také Casa Wiechers Villalonga, která je pěknou ukázkou architektury přizpůsobené tropickému klimatu. Typické pro domy v Ponce jsou stropy z lisovaného cínu a miradory – sloupy podepřená venkovní pozorovatelna na střeše. Z dalších zajímavostí města zmíníme zámek Castillo Serrallés ze začátku 20. století postavený ve španělském stylu, který byl domovem rodiny Serrallés, která vlastnila výrobnu rumu Dom Q. V zámku je k vidění historie rodiny a film o cukrovém a rumové průmyslu. Dále tu najdete starý hřbitov tainských indiánů Parque Ceremonial Tibes s hroby a pozůstatky různých tainských shromaždišť. Bylo tu objeveno na 187 kosterních pozůstatků. Připomínkou starého plantážnického života na ostrově je pak stará kávová plantáž z 19. století zvaná Hacienda Buena Vista, která je skvěle zrekonstruovaná.

A pomalu míříme na západ ostrova, kde se také nachází řada zajímavých míst. 700 druhů rostlin včetně 16 endemických druhů, hady či ještěrky můžete vidět v suché pralesní oblasti zvané Bosque Estatal Guánica. Pralesem vás provede na deset dobře značených stezek. U surfařů je pak oblíbená pláž Playa de Ventenas. Nad Guánicou je zas stará pevnost. Třetí a poslední svítící lagunou na ostrově je Photosphorescent Bay, laguna mezi mangrovovými močály, jejíž voda při doteku svítím díky obrněnkám. Půvabné a unikátní místo. Dále tu najdete maják Cabo Rojo nebo nejhlubší portorickou soutěsku Caňón San Cristóbal hlubokou 210 metrů. Vyšlápnout si můžete také na horu Cerro Doňa Juana, výšlap trvá asi 1,5 hodiny a naskytne se vám odsud pěkný výhled.

Río Camuy Cave Park leží ve vápencovém krasu a k navštívení tu jsou různé jeskyně vyhloubené řekou Río Camuy, stalaktity různých tvarů či několik propadání. Jeskyně se dají projít z průvodcem. Hlavní jeskyní je Cueva Clara de Empalma, ve které žijí netopýři i tarantule guava. Dále se dostanete do propadání Sumidero Tres Pueblos, ve kterém byly objeveny předměty starých Tainů či po 200 schodech sestoupáte do propadání Espiral. Parque Ceremonial Caguana je tajemné obřadní místo Tainů z 2. století. Tvoří ho hlavní dvůr a kruhová nádvoří v obklopení vápencových kopců. Více informací se dozvíte ve zdejším návštěvnickém centru.

V Portoriku se také nachází největší radioteleskop na světě – je to observatoř Arecibo, kterou tvoří obrovský talíř rozkládající se na 8 ha plochy ostrova. Observatoř funguje jako přijímač kosmických radioaktivních signálů, zkoumá vzorce počasí a prý také hledá mimozemské civilizace. Byla vystavěna roku 1963 a můžete ji navštívit, má své vlastní návštěvnické centrum.

Posledním místem, na které v našem průvodci po Portoriku vyrazíme, je malý ostrov Mona asi 74 kilometrů od západního pobřeží. Tenhle suchý ostrůvek je dlouhý jen 11 kilometrů a původně zde žili Tainové, později se ostrov stal oblíbeným pirátským doupětem. Dostat se sem můžete pod povolením v rámci organizovaného výletu. V 80. letech 19. století se tu těžil fosfát a z tohoto průmyslu tu žilo asi 200 lidí, budovaly se silnice. Těžba byla ukončena na konci 19. století a ostrov zůstal neobydlený. Pro svou odlehlost a hojnost zvěře je nazýván Galapágy Karibiku. Žijí tu netopýři, mořští ptáci, leguáni a navštívit můžete také tainské jeskyně zdobené jejich petroglyfy – třeba jeskyni La Esperanza, El Gato nebo La Negra. Jsou tu také pěkné pláže, Playa Brava, Playa de las Mujeres nebo Playa del Uvero. Pro turisty tu ale není žádné zázemí, jídlo si tak musíte přinést s sebou.