Vybrali-li jste jako cíl vaší cesty Nizozemsko, vězte, že nebudete litovat. Nizozemsko je jedinečnou zemí, která má za sebou bohatou historii dokládanou úžasnými historickými budovami a významnými uměleckými sbírkami. Zajímavá je i pro svou typickou rovinatou krajinu posetou květinovými poli, vodními kanály, větrnými mlýny, historickými statky a malebnými městečky, které jako by vypadly ze středověku. K tomu všemu má i svá vlastní plážová letoviska u Severního moře, nabízí možnost ochutnat vynikající sýry nebo využít stovky kilometrů cyklostezek, které nadchnou milovníky cyklistiky. Nizozemsko je výjimečnou evropskou zemí, do které se budete rádi vracet.

Oficiální název země je Nizozemské království a jedná se tak o konstituční monarchii, jejíž hlavou je královna. Hlavním městem celého království je Amsterdam (parlament a vláda ale sídlí v Den Haagu). Zemi tvoří čtyři členské země – evropské Nizozemsko a dále pak karibské ostrovy, dříve známé pod společným označením Nizozemské Antily, které jsou pozůstatkem jedné z nejsilnějších námořních velmocí Evropy 17. století. Nizozemské Antily od roku 2010 již neexistují, z původních šesti ostrovů tohoto společenství zbyly ostrovy Aruba, Curaçao a Svatý Martin, které jsou zbývajícími třemi členskými zeměmi. Každá ze čtyř zemí má své vlastní hlavní město, vládu, zákony. Zbývající ostrovy tehdejších Nizozemských Antil - Bonaire, Saba a Svatý Eustach - dnes tvoří zvláštní obvody spadající také pod Nizozemsko. Zaniklé označení Nizozemské Antily ale můžete stále zaslechnout, dosud se jím neoficiálně označuje tzv. Karibské Nizozemsko.

Nizozemsko má 17 milionů obyvatel a jedná se o jednu z nejhustěji obydlených zemí světa. Většina obyvatel žije v konglomeraci Randstadt, která zahrnuje aglomerace Amsterdam, Den Haag, Rotterdam a Utrecht. Většina obyvatel jsou Nizozemci, menšinu tvoří Němci nebo přistěhovalci z bývalých nizozemských kolonií. Obyvatelé hovoří nizozemštinou, což je jeden z germánských jazyků. Hovoří se jím nejen v Nizozemsku, ale i v belgických Flandrech (Vlámsku) a v bývalých nizozemských koloniích. Domluvíte se tu ale bez problémů anglicky, někdy německy. Nizozemsko je velmi tolerantní zemí. Nizozemci mají poměrně uvolněný vztah k drogám, povolen je pultový prodej marihuany a její kouření v typických nizozemských coffeshopech. K tomu jen doplníme, že tvrdé drogy nejsou tolerovány a nizozemská vláda za poslední roky odvedla dobrou práci s odstraněním feťáků do záchytných center, takže už je tak často nenajdete v ulicích měst, jako tomu bývalo ještě před pár desítkami let. Nizozemci mají povolenou eutanazii, legální je prostituce, prostitutky ze své činnosti platí daně jako každý jiný a zároveň se jedná o první zemi, která legalizovala sňatek osob stejného pohlaví. Také je otevřena k adopci dětí lidmi stejného pohlaví. Známý je také jejich vztah k životnímu prostředí a odpor k jaderným zbraním. Pro někoho uvolněná morálka je možná reakcí na roky střídmosti a šetrnosti, které země zažívala v těžkých dobách radikálního protestantismu (v době vlády Habsburků). A abychom nezapomněli, Nizozemci milují cyklistiku, země je tak protkána stovkami kilometrů cyklostezek, které vedou podél silnic a dokonce i některých dálnic a Nizozemci si to štrádují na kolech o sto šest. Nizozemsko tak bez problémů můžete prozkoumat i kolmo. V průběhu roku se tu také koná spousta slavností a festivalů, tím nejznámějším svátkem je 30. 4. „Den královny“ – Koninginedag. Nizozemci oblečení v národních barvách slaví a tančí po celé zemi. V Nizozemsku oblíbenými sporty je rychlobruslení, které tu má dlouhou minulost a fotbal.

Nizozemsko je jednou z nejbohatších zemí světa, patří do dvacítky největších ekonomik světa a může se chlubit vysokou životní úrovní. Nizozemsko bylo už v minulosti významnou evropskou hospodářskou zemí, ve středověku čile obchodovalo s okolními státy a velmi prosperovalo ze svých zámořských kolonií (především Indonésie). Země se může pochlubit slušnými sociálními jistotami, vysokými platy, vysokou úrovní vzdělání i zdravotnictví, vynikající infrastrukturou. Největší částí se na ekonomických výsledcích země podílejí následující odvětví. Nizozemsko je šestým největším producentem zemního plynu na světě – v provincii Groningen je největší evropské naleziště zemního plynu, který se využívá hlavně pro výrobu elektrické energie. Významné místo tu má pak také těžba ropy (těžební společnost Shell), chemický a elektrotechnický průmysl (např. výrobce elektroniky Phillips). Významný je také potravinářský průmysl, který je významně napojen na zdejší zemědělství. Nizozemsko je světovým producentem mléka a mléčných výrobků, holandské sýry jsou světoznámé. Zemědělství je vysoce rozvinuté a zmechanizované, a to i přesto, že zaměstnává minimum lidí. Velkými nizozemskými potravinářskými společnostmi je provozovatel supermarketů Ahold nebo potravinářský gigant Unilever. Nizozemsko se také podílí 60% na světové produkci květin a je tak někdy označováno jako „zahrada Evropy“. Krom toho je námořní přístav Rotterdamu třetím největším přístavem na světě a významná je tak námořní doprava a služby s tím spojené.

Náš tip! Pokud máte rádi tištěné průvodce, v češtině ho nabízí Lonely Planet právě teď za akční cenu!

Platí zde středoevropský čas, takže s hodinkami cestou sem nemusíte dělat vůbec nic. Taktéž není třeba adaptér na elektrické přístroje, zásuvka se dvěma kolíky je stejná jako u nás. Kriminalita v zemi je na úrovni ostatních evropských zemí, nedávejte zlodějům jednoduše příležitost. Nepříjemností mohou být komáři, které sem hlavně v létě táhnou zdejší kanály. K placení se používá euro, běžně lze platit kreditními kartami (ne vždy ale všemi značkami a typy).

Nizozemsko je rovinatá země na pobřeží Severního moře, která hraničí s Německem a s Belgií. Rovinatý terén dokládá i to, že nejvyšší hora, nebo spíše kopec, se tyčí do výšky pouhých 300 metrů. Země se dělí do 12-ti provincií. Velmi významnou problematikou je tu vodohospodářství. Na středověkých mapách je vidět, že tehdy byla polovina nynější rozlohy provincií Noord-Holland a Zuid-Holland pod vodou. Od té doby Holanďané bojují s mořem a rozsáhlé plochy odvodňují a vysušují. Začalo se tomu tak dít už v 11. století s použitím větrných mlýnů a budováním kanálů, které odváděly z mokřin vodu. Dnes se na pobřeží Severního moře budují písečné valy a hráze. Vodohospodářství dosáhlo vrcholu projektem Deltawerken, což je mohutný hydraulický technický počin na ochranu země proti záplavám. Byl zahájen po katastrofálních povodních roku 1953, při kterých zahynulo víc než 1800 osob. Deltawerken je komplex vodohospodářských děl k zabezpečení delty Rýna, Másy a Šeldy proti povodním. Tyto tři velké evropské řeky ústí do moře právě v Nizozemsku. Také stojí za to říct, že 25% území Nizozemska leží pod úrovní mořské hladiny. Nejnižší bod Holandska se nachází necelých 7 metrů pod úrovní moře. Na pobřeží jsou typické také písečné duny, jinak tu jsou většinou travnaté poldery (vysušené oblasti).

Nizozemsko má oceánské klima, pro které jsou typická chladnější léta (kolem 20°C) a mírnější zimy (kolem 0°C). Poměrně často tu prší, ale hlavně tu velmi často fouká vítr, který je důsledkem rovinatého reliéfu, kterému chybí přírodní překážky v podobě hor. Říká se, že do roka je tu jen šest bezvětrných dní. Této znalosti už tak v minulosti využívali Nizozemci pro pověstné budování větrných mlýnů.

Správný název země, tedy Nizozemsko, je často nesprávně zaměňován za označení Holandsko nebo také Nizozemí. Oba nesprávné názvy mají svůj původ v historii. Holandsko je správným označením jen pro dvě z nizozemských provincií – Jižní a Severní Holandsko, což v minulosti bývala jedna z nejvýznamnějších nizozemských hrabství. Název Nizozemí zas značí historické území odpovídající dnešnímu Beneluxu. Více a podrobněji se o historii Nizozemska dočtete v článku věnovanému společným dějinám zemí Beneluxu.

Tady je jen stručný historický přehled, protože bez alespoň základní znalosti dějin země není návštěva žádné země prostě kompletní. V nejdávnější historii území Nizozemska ovládali Římané, Frísové a Frankové. Od 7. století zemi zaplavila christianizace, jejíhož vrcholu se dosáhlo za vlády Karla I. Velikého. Ve 13. století začal narůstat hospodářský význam měst, kterým vládla bohatá šlechta. Od konce 16. století se Holandskem šířil kalvinismus jako protestantský odpor proti katolické nadvládě Španělska. Učení této reformované církve výrazně ovlivnilo historii země, neboť kázalo přísný životní styl a pracovitost, která sehrála významnou roli v rozkvětu země v následujícím „zlatém 17. století“. Počátek 17. století znamenal expanzi Nizozemska do celého světa, protože začala významná koloniální éra této země. Vznikaly obchodní osady v Asii, v Africe i Americe. Nizozemská obchodní flotila se stala největší na světě, Nizozemská Východoindická společnosti (zal. 1602) získala výhradní právo na obchod v Asii. Měla podíl na veškerém zisku z obchodů východně od mysu Dobré naděje. Roku 1621 pak vznikla Západoindická společnost, která se zaměřovala na Nový svět a obchod s otroky. Amsterdam byl, nejen díky své burze založené 1609, obchodním centrem Evropy a světovým finančním střediskem. Ještě před obchodními loděmi z Nizozemska do světa ale vyrážely ty objevitelské. Willem Barents prozkoumával arktická moře, Abel Tasman objevil Tasmánii a Nový Zéland. Celé 17. století je považováno za nizozemský „zlatý věk“ . Pro tuto zemi to bylo období nebývalého rozmachu nejen v obchodování, ale i v oblasti vědy a umění. Světově proslulé je mimo jiné nizozemské malířství, které zažilo rozmach a šíření právě v 17. století. Stalo se tomu i přesto, že kvůli nedostatku významných patronů mezi členy královské rodiny a bohatší vrstvy, tu neexistovala žádná malířská škola. Za největšího nizozemského malíře je považován Rembrandt.

O většinu dávných kolonií Nizozemsko časem přišlo, některé z nich (Surinam, Nizozemské Antily, Indonésie) zůstaly pod jejich nadvládou až do 20. století. Holanďané mimo jiné založili jihoafrické Kapské město, které vzniklo 1652 jako zásobovací stanice pro lodě na cestách do Asie. Tato osada se ale postupně rozrostla v nizozemskou kolonii a v dějinách dnešní Jihoafrické republiky sehrála docela důležitou roli. V 18. století roli nejvýznamnější námořní a obchodní mocnosti převzala Velká Británie. Na konci 18. století se pak rozpoutal dlouholetý spor mezi Oranžskými (nizozemská královská dynastie) a demokraty, který byl vyřešen založením Batávské republiky v roce 1795. Po Napoleonově éře na trůn opět usedli Oranžští. Za 1. světové války vyhlásilo Nizozemsko neutralitu, jizvy na něm zanechala až hospodářská krize ve 30. letech a 2. světová válka. Dnes je Nizozemsko konstituční parlamentní monarchií, vládnoucí dynastií je dynastie Nasavských.

A co patří k tradičním holandským pokrmům? Nizozemci ve světě nejsou považováni za gurmány a ani oni sami se tak nevnímají. Jídlo je pro ně nutnost, nikoliv zážitek. Jejich kuchyně je tak poměrně jednoduchá a je považována za jeden z důsledků dávné kalvinistické střídmosti. Základem jídel většinou bývají brambory a dušená zelenina. Za tradiční jídla je považován hutspot – něco na způsob šťouchaných brambor s masem či uzeninou a stamppot, brambory s kapustou, zelím a uzeninou. Říká se, že právě tahle jídla vznikla v době hladu v 16. století, kdy se prý pro jejich přípravu využily zbytky po španělských okupantech. Oblíbenou zeleninou je také chřest. Významným koloniálním dědictví je indonéská kuchyně, která je tu velmi populární.

Velmi oblíbené jsou pak také ryby, slávky a mořské plody. Syrové slanečci zvaní herrings jsou národním jídlem. Syrové sledě ve sladkokyselém nálevu bez hlavy se jedí s pečivem a nasekanou cibulkou. Hlavně pro turisty se pak podávají v housce jako sendvič. Ryby jsou oblíbené i ve smažené formě, ty často koupíte v pouličních stáncích. Oblíbené smažené kousky ryb nesou název kibbeling.

Velkou popularitou se pyšní také hranolky, sice belgický vynález, ale tady velmi oblíbený. Hranolky tu jsou silnější, než známe u nás a prodávají se v kornoutu s hutnou majonézou. Oblíbené jsou také bramborové krokety. Velmi oblíbené jsou také různé sendviče, které Nizozemci většinou jedí k obědu. Takovým příkladem je třeba uitsmijter s masem a míchanými vejci. Velmi oblíbené jsou také husté zeleninové polévky, nejvíce ta rajčatová.

Výborné a světově proslulé jsou mléčné výrobky, hlavně zdejší vynikající sýry, které se vyvážejí do celého světa. Jedná se třeba o goudu, eidam, leiden nebo leerdammer. Nejvíce sýrů se vyrábí v provinciích Severní a Jižní Holandsko. Vyrábějí se tu i kozí a ovčí sýry. Sýry koupíte na tradičních sýrových trzích nebo ve specializovaných obchodech a ochutnávky jsou samozřejmostí. K sýrům se většinou jí tradiční žitný chléb (roggerbrood).

Co se týká dezertů a sladkostí, oblíbené jsou tradiční lívance poffeertjes polité nejčastěji máslem a posypané cukrem. Koupíte je nejčastěji u pouličních stánků. Oblíbené jsou také wafle plněné karamelem zvané stroopwafel, opravdu výborné.

A co Nizozemci pijí? Rádi si dají víno nebo pivo. V 18. století tu existovalo na 700 pivovarů a jednalo se o velmi oblíbený mok. Jeho produkce poklesla poté, co se do Evropy začala ve velkém dovážet káva a čaj. Kávu mají Nizozemci mimo jiné velmi rádi. Mezi nejznámější značky piv patří samozřejmě Heineken, dále Amstel a Grolsh. Co se týká lihovin, vyhlášený je nizozemský gin jenever, který se vyrábí z melasy a bobulí jalovce. Nizozemci k němu mají asi takový vztah, jako Češi ke slivovici. Dalším likérem je pak vaječný koňak Advocaat.

A co si přivézt z Holandska jako suvenýr? Velmi populární tu jsou trhy, většinou specializované na určitý produkt - sýry, starožitnosti, knihy, květiny, oblíbené jsou pak také bleší trhy. Velmi oblíbenou destinací je Holandsko pro milovníky starožitností, je tu spousta specializovaných obchodů nebo je můžete koupit na zmíněných trzích. Dalším suvenýrem jsou samozřejmě květiny – celé rostliny, cibule, semena, ale i květináče, půda a prostě všechno pro milovníky zahradničení. Květiny většinou koupíte v zahradních centrech, které bývají na periferiích měst nebo na trzích. Vyrábí se tu čokoláda, těmi nejznámějšími výrobci jsou Verkade a Droste. Nizozemsko je také významným dovozcem čaje a kávy, existují tu specializované obchody. Za typické suvenýry platí keramika – modrobílá delftská fajáns v podobě různých ozdobných dlaždic, talířů či misek. Keramika má v Nizozemsku bohatou tradici. V roce 1620 došlo kvůli problémům na straně Číny k poklesu vývozu porcelánu do Evropy. Této příležitosti se chopili Holanďané a začali vyrábět vlastní keramiku, ze začátku hodně ovlivňovanou čínskými vzory. Kvalita této modrobílé fajánse byla velkolepá a kulminovala na přelomu 17. a 18. století. V době secese a art deco dosáhli holandští keramici světové proslulosti. Známé jsou pak také majolikové dlaždice, okrasné artefakty z pálené hlíny, které také vznikly v Holandsku v 16. století. Dále pak panenky v tradičních nizozemských krojích symbolizují tradiční holandský venkov, malované dřeváky, které se staly jedním ze symbolů Nizozemska či staré mapy a tisky. Dřeváky mají dávnou historii, staří Nizozemci je nosili do práce i do kostela, a ty vůbec nejstarší v Evropě byly nalezeny právě v Nizozemsku. Významnou tradici mají také diamanty, které se tu začaly brousit už v 16. století a Amsterdam dodnes patří k hlavním producentům této komodity na světě. Seženete tu tak diamantové prsteny i nebroušené diamanty. Z delikates, které byste si taktéž domů mohli dovézt jako suvenýr, patří nizozemské sýry, dále pak oblíbené kořeněné sušenky speculaas, máslové bonbony ze Zeelandu či kávové bonbony Haagse Hopjes, nizozemské pivo v čele s Heinekenem, tradiční perník, lékořicové dropsy, hrubozrnnou zaanskou hořčici nebo výše zmiňovaný gin jenever.

Míst, která byste v Nizozemsku rozhodně měli navštívit, je celá řada. Velká města nabízejí moderní i historické budovy, ale také významné umělecké sbírky. Za návštěvu rozhodně stojí Amsterdam, Rotterdam či Haag, dále pak květinová pole, ale i malebné vesničky a středověky působící městečka. Severní moře sice není ideální destinací pro koupání, ale i tak se tu nějaká ta plážová letoviska najdou, Karibik ale nečekejte. Pláže jsou sice písečné, ale moře je studené (v létě dosahuje teplot max. 17 °C) a je tu málo slunečných dní.

Nizozemsko má vynikající silniční a dálniční síť, která je jednou z nejhustších v Evropě. Autem tak zemi procestujete bez problémů. Mezinárodní letiště Schiphol se nachází nedaleko Amsterdamu. Z letiště se dostanete vlakem téměř do každého velkého nizozemského města, do Amsterdamu cesta trvá asi 20 minut na hlavní nádraží Centraal Station. Přáli-li byste si vyrazit trajektem do Británie, máte šanci. Trajekty provozuje P&O North Sea Ferries, Stena Line a DFDS Seaways. V Holandsku dobře funguje i hromadná doprava, luxusní dálkové autobusy zajišťuje společnost Interliner. Skvěle fungují a téměř nikdy nemají zpoždění vlaky nizozemských drah. Krom toho je Nizozemsko jednou z nejlepších destinací v Evropě, kterou lze skvěle procestovat na kole. Nabízí totiž stovky kilometrů kvalitních cyklostezek, které vedou podél většiny silnic a někdy i dálnic.

V pravém menu pro Vás máme tradičně připraven kompletní průvodce po Nizozemsku. Přejeme šťastnou cestu!

Rádi byste procestovali Nizozemsko, ale nevíte, jak na to? Přečtěte si naše rady a tipy na cesty, ve kterých se dozvíte, kde sehnat ubytování nebo letenku, jak cestovat po světě autem, kolik si vzít s sebou peněz v hotovosti nebo jak si udělat dokonalý itinerář.

Pokud byste rádi procestovali nějakou zemi nebo místo a netroufáte si na to na vlastní pěst, ať už proto, že neumíte žádný cizí jazyk, nezvládnete to naplánovat, aniž byste na něco nezapomněli nebo prostě jen nemáte čas plánovat a zařizovat všechno kolem vaší dovolené, využijte našich služeb cestovatelům. Vaši cestu připravíme do nejmenšího detailu a s ohledem na všechna Vaše přání a nebo jen budeme na telefonu po celou dobu Vaší cesty, abychom Vám připadně pomohli vykomunikovat nějaké problematické situace v případě, že Vaše angličtina na to nebude stačit. Podívejte se, jak Vám Cesty po světě mohou pomoci na Vašich cestách!

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme spoustu zajímavých tipů na to, kam vyrazit, kde sehnat levné letenky nebo co se právě děje ve světě.