Západní Nizozemsko

Západním Nizozemskem budeme v našem průvodci rozumět regiony Zeeland, Zuid-Holland, Noord-Holland a Utrecht. Najdete tu nejen historická města jako Utrecht, Rotterdam nebo hlavní město Amsterdam, ale také největší přímořské duny v Evropě nebo jezera oblíbená u milovníků vodních sportů. Je to část Holandska, kterou byste neměli minout.

Rozloha Nizozemska se neustále zvětšuje a to už od 11. století, kdy se Holanďané snažili odvodňovat a vysoušet půdu a budovat hráze kolem mokřin. Později se hluboká jezera odvodňovala pomocí větrných mlýnů. Tak vznikala úrodná zemědělská půda, známá pod označením poldery. Této části Holandska se tohle týkalo nejvíce. Osvícenec Voltaire kdysi řekl, že Bůh stvořil Zemi, ale s výjimkou Nizozemska, které je dílem Nizozemců. Od 14. století se totiž díky vysoušení půdy zvětšila rozloha Nizozemska asi o 10%. A je tomu tak i do dnešních dnů.




Skupina velkých měst uspořádaných do tvaru podkovy - Utrecht, Amsterdam, Haarlem, Leiden, Haag, Rotterdam a Dordrecht, se označuje pojmem Randstadt a už od konce 15. století patřila tato oblast západního Nizozemska k nejvíce urbanizovaným regionům Evropy. Hranice mezi jednotlivými městy se smazaly ve 20. století a vznikl Randstand, kde dnes žije něco kolem 7 milionů obyvatel. Hlavní příjmy plynou ze služeb, Amsterdam je finančním centrem, Haag tím administrativním. Zelená část západního Nizozemska se označuje jako tzv. zelené srdce (Groene Hart) a obyvatelé se tu věnují hlavně zemědělství – chová se dobytek a vyrábí se tu světoznámý sýr. Kolem farem, větrných mlýnů a starých malebných vesniček vede spousta cyklistických stezek. Pobřeží Holandska se zas proslavilo svými písečnými dunami, které jsou oblíbeným místem pro odpočinek na pláži, a táhne se podél nich řada turistických letovisek. A pak tu samozřejmě nechybí květinová pole, jedna z velkých turistických lákadel Nizozemska v jarních měsících.

Cestovatelský portál Cesty po světě má pro vás podrobného průvodce po západní části Nizozemska. Všechny ostatní části Nizozemska můžete s naším webem prozkoumat tady.

Provincie Noord-Holland

Provincie Noord-Holland neboli Severní Holandsko bývala už v minulosti významnou hospodářskou provincií Nizozemska. Je to oblast ležící severně od Amsterdamu. Fungoval tu obchod a rybolov, přístavy na pobřeží hrály důležitou roli při plavbách nizozemské Východoindické společnosti do světa. Již mnohokrát v našem průvodci zmiňovaný proces vysušování půdy tady probíhal už od 14. století a řada starých sídel na dávných ostrovech dnes leží na souši. Významnou roli v ekonomice regionu hraje cestovní ruch.

V Severním Holandsku najdete také hlavní nizozemské město, Amsterdam. Protože je průvodce po Amsterdamu velmi rozsáhlý, věnujeme mu samostatný průvodce tady.




A co v tomto regionu kromě Amsterdamu navštívit? Rybářská osada Marken leží na ostrově a s pevninou je spojena hrází. Její půvabný kolorit dotváří dřevěné domky stojící na kůlech, aby byly chráněny před záplavami. Vesnička spíše připomíná historický skanzen. Je tu pěkný maják Het Paard, regionální muzeum věnující se dobovým krojům, také výrobna sýra a tradičních dřeváků. Ve zdejším kostele je zas expozice představující modely lodí. Rozhodně příjemná zastávka. Zastavit se pak také můžete v Monnickendam, který založili mniši a dnes tu je řada pěkných budov ze 17. a 18. století – třeba radnice nebo vážní budova (Stadhuis a Waag). Ve zdejší hodinové věži se zvonkohrou z 15. století je regionální muzeum. Volendam je historická rybářská vesnice lákající na to, že tu seženete snad všechny druhy ryb a proslulá je také díky tradičním krojům, které tu místní stále nosí. Městečko je půvabné i pro své dřevěné domky, grachty a úzké uličky. Edam se proslavil po celém světě díky výrobě sýra. Budete-li tu v červenci a v srpnu, navštivte kaasmarkt neboli sýrový trh. Ve městě opět nechybí spousta historických budov jako třeba vážní budova (Waag) nebo kostel Grote Kerk ze 17. století. U dávné velrybářské vesnice Jisp, ve které je opět řada historických domů, se nachází přírodní rezervace Jisperveld, oblíbené místo pro pozorování ptáků, které přímo svádí k projížďce na kole.

Vesnice Zaanse Schans ležící na břehu řeky Zaan je srdcem stejnojmenného kraje. V jejím okolí je řada větrných mlýnů, pěkné jsou typické zaanské dřevěné domy, ze kterých skutečně čiší historie. Je to historická vesnice, chcete-li skanzen obytných a hospodářských staveb, která skvěle dokumentuje historii jedné z nejstarších průmyslových oblastí Evropy. Tato osada dává jedinečný dojem, jak vesnice měla vypadat v 17. a 18. století. Skanzen obsahuje soubor typických zelenobílých dřevěných domů a mlýnů s původními dílnami na výrobu dřeváků a sýrů. Dále jsou zde specializované historické obchůdky a pekárna, zdejší větrné mlýny vyráběly olej, barvivo i hořčici. Na rovinaté ploše Zaanu vítr foukal neustále. Při hledání obživy lidé objevili a využili jeho moc a v 16. století tu stávalo na tisíc větrných mlýnů. Také zajímavá zastávka.

De Beemster kdysi bývalo jezero, které bylo vysušeno v 17. století a je to tak jeden z nejstarších nizozemských polderů. Od roku 1999 se nachází na seznamu UNESCO. Kromě typické polderové krajiny tu toho ale k vidění moc není.

Enkhuizen je město v minulosti spojené s rybolovem. Dnes je oblíbenou turistickou zastávkou díky komplexu historických budov Zuiderzeemuseum. Muzeum najdete v místě bývalého rybářského přístavu a vidět tu můžete Binnenmuseum, které vystavuje 14 historických lodí, dále pak domy přenesené sem z ostrova Urk, dokládající život na začátku 20. století, větrný mlýn, vápencové pece, ve kterých se pálily lastury z mořského dna, aby je zedníci mohli použít do malty. V lékárně De Grote Gaper můžete vidět bývalé poutače z 19. století v podobě pestrobarevných hlav zvaných zevlouni. Je tu také sbírka udíren, ve kterých se po staletí udily ryby nebo historická loděnice. V samotném Enkhuizenu jsou pak další historické budovy – věž Drommedaris z 16. století střežila vchod do přístavu a do 16. století se datují také zdejší městské hradby. Také zastávka, kterou doporučujeme.




Téměř všechna města v okolí se pyšní historickými domy, které připomínají tehdejší minulost. Jsou skvěle zrekonstruovaná, čistá, upravená. Stejně je tomu třeba v Medembliku, kde zmíníme vážní budovu (Waag), zdejší sirotčinec a také Kastel Radboud ze 13. století, ve kterém dnes sídlí muzeum. Město Den Helder je námořní základnou a je tu námořnické muzeum.

Alkmaar je městečko proslulé hlavně sýrovým trhem (kaasmarkt), který se tu koná od poloviny dubna do poloviny září, o pátcích od 10 do 14 hodin, na náměstí Waagplein. A není to jen tak obyčejný trh. Nosiči v barevných kloboucích tu ručně přenášejí sýry na vážení do tradičních vážních budov a sýry jsou tu jednoduše všude. Alkmaar je ale kromě sýru také zajímavý pro své historické budovy, jedná se totiž o velmi starobylé město. Uličky jsou téměř stejné, jako byly v 16. a 17. století, grachty lemují památné kupecké domy. Je tu městské muzeum a muzeum piva, kde vám nabídnout i ochutnávky. Ze zajímavých a historií dýchajících budov zmíníme zdejší vážní budovu (Waaggebouw) na náměstí Waagplein. Ta pochází z 16. století, vznikla z původní kaple a dnes v ní sídlí muzeum sýra, kde se dozvíte více o výrobě sýrů. Kostel Grote Kerk je gotický svatostánek z 15. století s nejstaršími varhanami v Holandsku.

Haarlem je správním střediskem provincie Noord-Holland, centrum polygrafického a farmaceutického průmyslu a pěstování květin. Od 15. století bylo město významným centrem soukenictví, v 16. století trpělo pod dobýváním Španěly a poté ničivými požáry. Klid mělo až ve zlatém 17. století, kdy město zažilo největší rozmach. Většina městských památek je soustředěna kolem hlavního zdejšího náměstí Grote Markt s celou řadou historických domů. Zdejší ulice se dosud příliš nezměnily, najdete tu pěkné kostely i historické chudobince. Dominantou města je mohutný kostel Grote Kerk, gotická stavba z 15. století, která posloužila jako předloha mnoha nizozemským malířům. V kostele jsou krásné vyřezávané chórové lavice a také varhany z 18. století. Budova městské radnice (Stadhuis) je takovou směskou všech možných architektonických stylů, protože do její podoby zasahovala různá historická období, během kterých se k ní přilepovaly další stavby. V ulici Koningstraat na ni navazují budovy univerzity s klášterem a knihovnou. Na náměstí Grote Markt najdete třeba i Muzeum moderního umění (Verweyhal).

Součástí důležitého historického haarlemského opevnění bývala také středověká brána Amsterdamse Poort poblíž řeky Spaarne. Byla součástí tehdejších 12ti bran, které střežily město. Původně vznikla ve 14. století, cihlové zdi a keramické obklady pak pochází ze století patnáctého. Na nábřeží řeky Spaarne jsou pak pěkné štítové budovy ze 17. a 18. století. Pro Haarlem v minulosti bývaly typické chudobince, kde se pečovalo o staré a nemocné. První z nich vznikaly v 16. století. St. Elisabeth´s Gasthuis je typickou ukázkou jednoho z nich a pochází ze 17. století.

V Haarlemu je pak také spousta muzeí. Teylers Museum je takovou sbírkou různých vědeckých artefaktů a také umění. Najdete tu sbírku zkamenělin, nerosty, historické lékařské předměty i skici nizozemských a italských mistrů jako třeba Rembrandt či Michelangelo. Některé artefakty jsou vystaveny v pěkné neoklasicistní síni z 18. století. Dalším muzeem je Haarlem Historisch Museum, které není samo o sobě až tak zajímavé, jako je zajímavá budova, ve které se nachází. Naproti tomuto historickému muzeu se nachází Frans Hals Museum, věnované malíři Fransi Halsovi, který žil sice na přelomu 16. a 17. století, ale je považován za prvního modernistu. Zatímco všichni tehdejší umělci usilovali o co nejvěrnější podobu, Hals tvořil obrazy téměř skicovitým způsobem. Kromě něho tu jsou i obrazy dalších nizozemských malířů. Muzeum se také nachází v bývalém chudobinci.

Opusťme Haarlem a udělejme zastávku v dalších městečcích. Egmond ukrývá pozůstatky historického kastelu přístupného veřejnosti a dále pak egmondské opatství v Egmond-Binnenu, které je jedním z nejstarších opatství v Nizozemsku. To původní tu stávalo už v 10. století, dnešní podoba je ale až z 20. století a dodnes tu žijí benediktini. Další část města, Egmond aan Zee, je přímořským letoviskem. Heemskerk nabízí působivý vodní hrad Slot Assumburg z 15. století, který je dnes ubytovnou. Dále je tu také hrad Slot Marquette. Zmíníme pak ještě pevnost Fort Veldhuis, která bývala součástí 135 kilometrů dlouhé obranné linie Stelling van Amsterdam, která chránila Amsterdam. Dnes je tu mimo jiné muzeum věnované vojenskému letectvu za 2. světové války. Pevnost zaujme asi jen milovníky válečné historie. Významným rybářským přístavem, ve kterém si skvěle můžete vychutnat různé rybí pokrmy, je Ijmuiden. Vede tudy systém plavebních komor Severomořského průplavu, který je jedním z největších na světě. Jeho součástí je třeba severní zdymadlo (Noordersluis). Cestou ke zdymadlu půjdete kolem vysokých pecí. Je tu také molo, ze kterého můžete pozorovat připlouvající zaoceánské lodě. V nedalekém Velsenu jsou ruiny pevnosti Ruine van Brederode ze 13. století a také další historické domy ze 17. a 18. století. Zandvoort je, hlavně u obyvatel Amsterdamu, oblíbeným přímořským letoviskem s dlouhou písečnou pláží, která bývá v létě docela narvaná. V centru městečka jsou staré rybářské domky. V městečku De Cruquius milovníky technickým památek nadchne parní čerpadlo (stoomgemaal). Zdejší čerpadlo je jedním ze tří parou poháněných čerpadel využívaných kdysi pro odvodnění oblasti. Z provozu byla stanice vyřazena roku 1933 a od té doby funguje jako muzeum. Ve strojovně tu najdete původní parní stroj a osm čerpadel s táhly, v muzeu je pak rozsáhlá expozice věnovaná nizozemskému vodohospodářství.

Město Aalsmeer je považováno za středisko pěstování květin. Sídlí tady největší květinová burza (bloemenveiling) na světě, kterou lze navštívit a pozorovat tu neuvěřitelný šrumec. Burzu lze navštívit v dopoledních hodinách a procházíte si ji sami, bez průvodce. Nad obrovskou halou plnou boxů s řezanými květinami připravenými na pouť do své konečné stanice po celé Evropě vede chodník, ze kterého můžete skvěle pozorovat tu záplavu květů. Je tu skutečně zajímavá záležitost. Nechte si na návštěvu tak hodinku. Květiny tu ale nelze koupit, jedná se o burzu, na které jen obchodníci s květinami kupují celé boxy všemožných květů. Více informací o otevírací době a cenách vstupného najdete tady.



V Amstelveenu můžete navštívit několik muzeí – Muzeum skla (Museum van der Togt), Muzeum elektrických tramvají (Elektrische Museumtramlijn) nebo Muzeum moderního umění Cobra. Odpočinek v přírodě a dobré podmínky pro kolo nebo běhání nabízí nedaleký Amsterdamský les (Amsterdamse Bos).

Město Muiden (foto vpravo a dole) bývalo ve středověku vedlejším přístavem Utrechtu a později se stalo součástí obranného systému Stelling van Amsterdam. V okolí můžete vidět několik menších pevností. Hlavní atrakcí města je ale vodní hrad Muiderslot. K jeho nejslavnějším obyvatelům patřil básník 17. století P. C. Hooft, který založil Muiderský kroužek (Muiderkring). To byla společnost přátel, kteří se věnovali literatuře a hudbě. Místnosti jsou zařízeny dobovým nábytkem ze 17. a 18. století. Krásné jsou i zdejší zahrady a sad.



Vodní pevnost Naarden je obehnána dvojím vodním příkopem a hradbami a jedná se o vůbec jedno z nejzachovalejších pevnostních měst v Nizozemsku. Mohutné hvězdicové opevnění pochází ze 17. století. Už v 10. století tu stávalo město, které bylo později zničeno a obnoveno znovu ve 14. století. Po celé 15. a 16. století ho střídavě obsazovaly španělské a francouzské oddíly. Ve městě najdete kromě pevnosti a hradeb, které ukrývají skvělé historické jádro, také gotický kostel Grote Kerk s kupolí zdobenou biblickými výjevy, vše z přelomu 14. a 15. století. Před kostelem je socha J. A. Komenského. Ve Waalse kapel (Valonská kaple), která přiléhá k Muzeu J. A. Komenského v domě Spaanse Huis v ulici Klosterstraat, je pohřben učitel národů Jan Amos Komenský, který posledních 14 let života prožil v Nizozemsku, kam odešel z Polska ničeného švédskými nájezdy. Zemřel 1670 v Amsterdamu. Po jeho smrti se jeho ostatky nacházely v anonymním hrobě č. 8. Až čeští vlastenci v 19. století, kteří upírali své zraky ke slavným českým osobnostem minulosti, založili finanční sbírku, která vedla k úpravě kaple a vybudování slušného náhrobku. V historickém jádru města pak můžete vidět zachovalé městské brány – Utrechtskou a Amsterdamskou, zbrojnici (Arsenal), radnici (Stadhuis) i řadu zachovalých historických domů.




Pro zámožné obyvatele Amsterdamu vyrostlo v 17. století devět venkovských rezidencí v Het Gooi. Naproti nim stojí dělnické domky a k tomu je tu pět parků přístupných veřejnosti. Celý komplex se nazývá s´ -Graveland a může být další z vašich zastávek. Jedním z center oblasti Het Gooi je Hilversum, ve kterém sídlí celá řada rozhlasových a televizních společností. Typická je také zdejší architektura ve stylu funkcionalismu. Budovy v tomto stylu navrhl zdejší architekt žijící na přelomu 19. a 20. století, Willem Dudok. Za jeho nejslavnější výtvor je považována funkcionalistická radnice Raadhuis, která je v neděli přístupná veřejnosti.

Naardermeer je oblast jezer a mokřadů. Zarostlé pláně jsou plné hnízdících kormoránů nebo červených volavek, ale i dalších vodních ptáků. Rostou tu také zvláštní druhy orchidejí. Do oblasti se dá dostat jen v rámci organizovaných plaveb na jaře a v létě, které pořádá Vereniging Natturmonumenten. Historizujícím dojmem pak působí vesnice Laren, která bývala zemědělskou vesnicí. Ta v 19. a a20. století inspirovala mnohé krajináře i ateliérové malíře.

Provincie Utrecht

Provincie Utrecht, v jejímž srdci leží půvabné univerzitní město, je krajinka posetá statky, šlechtickými rezidencemi a zámky, to vše obklopené lesy. Město Utrecht bylo založeno Římany, později se na jeho dějinách podílela hrabata z Hollandu, vévodové z Burgundska, ale i Španělé a Francouzi. Protože město leželo poblíž Amsterdamu, podílelo se výrazně na prosperitě hlavního města. Bohatí kupci a statkáři si totiž budovali svá sídla podél řeky Vecht. Později se významným zdrojem hospodářského a uměleckého rozvoje stala slavná utrechtská univerzita.

Jezera Vinkeveense Plassen jsou oblíbeným cílem výletů jak u cyklistů, pěších turistů, ale i milovníků vodních sportů. Kdysi dávno se v této oblasti rozprostíraly mokřady a po celá staletí se taky dobývala rašelina. Města v okolí rašelinu potřebovala a příjmy z prodeje rašeliny jako paliva zajišťovaly zdejším obyvatelům slušnou životní úroveň. A jak se rašelina stále těžila a těžila, vznikla tu tahle rozlehlá jezera. Zdejší přírodní rezervace je domovem celé škály vodních ptáků. Skvělé místo k rekreaci a k provozování vodních sportů.

Město Loenen proslulo půvabnou venkovskou atmosférou a celou řadou zámků a venkovských sídel, která si tu v průběhu staletí budovali movití obyvatelé. Vesnice je dnes chráněnou památkou. Jedním z nejstarších venkovských sídel je Kasteel Loenersloot na břehu Angstelu, jehož zrod sahá do 13. století. Z této doby pochází obranná věž. Ostatní části veřejnosti nepřístupného zámku jsou ze 17. a 18. století.

Zámek Slot Zuylen (foto) má své počátky v 16. století. Od té doby zámek prošel celou řadou přestaveb, aby odpovídal soudobé módě. Nejvýznamnější obyvatelkou zámku byla Belle van Zuylenová (18. století), která se proslavila svou korespondencí. V té dávala najevo své pokrokové názory. Několik pokojů je zanecháno tak, jak tomu bylo za jejího života.



Dominantou města Woerden je neproniknutelný vodní hrad kasteel van Woerden postavený v 15. století. Město bylo v minulosti několikrát obléháno, ale snahy o dobytí jak Španělů, tak Francouzů, vyšly vniveč.

Zajímavou zastávkou může být město Oudewater. I o tohle město se v minulosti sváděly boje, hlavně mezi hrabaty z Hollandu a utrechtským biskupem. Později bylo město přeměněno v pohraniční pevnost. K hlavní turistické atrakci města patří tzv. čarodějnické váhy (Heksenwaag). Jedná se o váhy z 16. století, na kterých se vážily osoby podezřelé z čarodějnictví. Když prý hmotnost odpovídala jejich zevnějšku, byla jim vystavena listina potvrzující nevinu. Vážit se sem táhly stovky osob z celé Evropy, obviněné z čarodějnictví. Doufaly, že je váhy zprostí „viny“. Váhy najdete v ulici Leeuweringerstaat, v budově radnice z 16. století. Oudewater má i jinak hezké zachovalé historické jádro.

Od Muidenu a Naardenu se až k Werkendamu táhne rozsáhlá linie 68 pevností, které společně tvořily tzv. novou holandskou vodní linii. Ta vznikala v letech 1815 a 1940 a měla sloužit jako obranná bariéra proti nepřátelským armádám. Bylo v plánu, že v případě útoku by se široký pruh země zaplavil vodou. V provincii Utrecht je 27 těchto obranných zařízení. Ta technicky nejzajímavější řešení se nacházejí v Rijnauwenu a v Groenekan en Tull.

Podél řeky Vecht, nejvíce mezi městy Maarssen a Loenen, se rozkládají zdobená venkovská sídla s krásnými zahradami. V 17. a v 18. století si je právě v téhle oblasti nechávali stavět bohatí obyvatelé Amsterdamu, kteří se sem uchylovali v létě před hlukem, zápachem a shonem metropole. Věnovali se tu různým zálibám, které venkov nabízel. Tato sídla se stala symboly jejich postavení. Okolí řeky Vecht tak připomíná spíše architektonické muzeum. Jmenujme pár takových sídel – Nijenrode nebo vůbec jedno z prvních sídel pocházející ze 17. století Goudestein v Maarssenu.



Stručně další možné zastávky při putování po Utrechtu. I v Baarnu si bohatí obchodníci i regenti „zlatého 17. století“ budovali svá přepychová sídla. Z těchto sídel tu vyniká zámeček Kasteel Groenveld ze začátku 18. století. Další pěkný palác je pak nedaleký Paleis Soestdijk. Ten byl postaven jako lovecký zámeček pro místokrále Viléma II. Jeho součástí je krásný zámecký park. Naproti zámečku se tyčí Waterlooská jehla (Naald van Waterloo) vztyčená na počest prince Viléma Fridricha za jeho věrné služby v bitvě u Waterloo. Osmiboký maličký zámeček Drakenstein, ve kterém bydlela korunní princezna Beatrix před nástupem na trůn, se nachází v Lage Vuursche.

A pojďme do čtvrtého největšího města Nizozemska. Utrecht byl založen v 5. století Římany a po dlouhá staletí byl významným biskupstvím (od 7. století) a univerzitním městem (od 17. století). Možná i díky tomu má dnes Utrecht pověst nejzbožnějšího a nejintelektuálnějšího města Nizozemska. Díky centrální poloze se rozvinul v poměrně rušné město, které zažilo největší rozkvět v 16. a 17. století. Právě ve středověku se jednalo o nejvýznamnější město dnešního Nizozemska. Z těchto dob také pochází spousta zdejších domů na grachtech a množství kostelů a klášterů. Město má dnes něco přes 300 tisíc obyvatel.

Historické centrum města je poměrně malé a projdete ho tak v klidu pěšky. Dominantou města je vysoká katedrální věž (Domtoren) na hlavním utrechtském náměstí Domplein. K ní přiléhající katedrála sv. Martina z Tours bývala považována za symbol města. Katedrála byla postavena ve 13. století, o století později k ní přibyla impozantní věž. V 17. století střední loď katedrály zpustošila vichřice a věž tu tak od těch dob stojí sama. Přiléhá k ní jen malá kaple. Věž je se svými 112 metry nejvyšší kostelní věží v Nizozemsku. Zbytek katedrály, který přežil řádění vichřice, bývá obvykle označován jako Domkerk. Přiléhá k němu gotická křížová chodba a od osamocené věže katedrálu odděluje náměstí Domplein, nejstarší náměstí ve městě.

Utrecht je skvěle zachovalé historické město, se spoustou historických budov. Turisty ale může lákat buď na řadu kostelů, nebo na několik zdejší muzeí nebo prostě jen na svého historického ducha. Nebude to tak asi město úplně pro každého. Nejstarším kostelem ve městě je Pieterskerk z 11. století v románském slohu. V něm se dochoval kamenný sarkofág, ve kterém byl pohřeben zakladatel kostela, biskup Bernold. Dále je tu expozice nálezů z doby římské. Kostelní věže se kvůli vichřici, která zničila i katedrálu sv. Martina z Tours, nedochovala. Dalším kostelem je St. Catharinakerk, tedy kostel sv. Kateřiny. Ten je v gotickém stylu a pochází ze století šestnáctého. Je součástí středověkého kláštera, které hostí Museum Catharijneconvent. To nabízí rozsáhlou sbírku náboženského umění, jako jsou náboženské sochy, malby, rukopisy, církevní roucha nebo oltářní předměty. Muzeum se tedy detailně věnuje dějinám náboženství. Dále upozorníme na papežský dům Paushuize. Tady se totiž v 15. století narodil jediný papež nizozemského původu, Hadrián VI.

V Utrechtu přirozeně nechybí kanály neboli grachty. Honosné domy najdete podél kanálu Nieuwegracht, podél kanálu Oudegracht, který vede středem města, se zas nachází řada příjemných kaváren a restaurací. Utrechtské kanály mají svou historii ve 12. století. Pro zdejší nábřeží je také typické, že se často nachází pod úrovní ulic, což sloužilo dobré nakládce a vykládce zboží v minulých dobách.

K vidění tu jsou také dobové chudobince, které bohatí zakládali pro chudé. Pallaes Kameren je soubor dvanácti malých chudobinců ze 17. století, typická ukázka těchto budov, které mají v Nizozemsku velmi bohatou tradici. Ve městě najdete největší nizozemskou univerzitu. Byla tu založena roku 1636 hrabětem Janem Nasavským a dnes tu můžete vidět její renesanční budovu. Ještě upozorníme na Stadskastell Oudaen, což byl ve 13. století zámeček, později měšťanský dům a nakonec pivovar, kterým je budova dodnes. Najdete ho na adrese Oudegracht 99a a pivovar je možné v rámci prohlídek navštívit. Pro návštěvu ale budete potřebovat rezervaci dopředu. Z atraktivních budov nesmíme zapomenout na dům Rietveld Schröder-Huis. Což je lákadlo hlavně pro milovníky architektury. Dům navrhl architekt Gerrit Rietveld (architektonická skupina De Stijl) pro klientku paní Schröderovou, která tu bydlela téměř po celé20. století. Dům měl být ztělesněním všeho moderního a při projektu se opomenula řada tou dobou platných architektonických norem. V domě je k vidění celá řada architektonicky zajímavých řešení – posuvné stěny, kterými se vytvářely další pokoje nebo mizející roh – když se okna v jídelně otevřou, roh zmizí. Dům je dnes zapsán na seznamu UNESCO.

V Utrechtu je také celá spousta muzeí. Nizozemské železniční muzeum (Nederlands Spoorwegmuseum) se chlubí spoustou starých vagónů a parních lokomotiv z 19. století. Dozvíte se tu více o historii holandských železnic. Nachází se v budově starého železničního nádraží. Dále je tu Muzeum umění australských domorodců, jediné svého druhu v Evropě. Věnuje se uměleckým stylů australských domorodců a opatruje obrazy a sochy. K vidění tu jsou obrazy, roucha, zdobené knihy a další náboženské artefakty. Dalším muzeem je Centraal Museum. Obdivovat tu můžete díla utrechtských umělců jako Van Scorel nebo Bloemaert, ale také moderní autory. Kromě obrazů tu jsou i historické kostýmy, moderní umění i ukázky užitného umění. A přehlídka muzeí ještě nekončí. National Museuum van Speelklok tot Pierement se nachází v nejstarším utrechtském kostele a věnuje se historii mechanických hudebních nástrojů. Zlatým hřebem jsou vzácné hrací hodiny z 15. století. Pro milovníky hudby zajímavá atrakce, uvidí tu zvonkohry, švitořící automatické ptáky nebo flašinety. Posledním muzeem je Universiteitsmuseum, které seznamuje návštěvníky se vzděláním, a to od 17. století. Jsou tu různé pomůcky k měření, vážení i sbírka kuriozit. Za muzeem je botanická zahrada utrechtské univerzity, jejíž součástí je stará zahrada s léčivými bylinami.

Opusťme Utrecht a vydejme se do posledních míst provincie. Amersfoort je historické město, významná památková rezervace. Typické jsou uličky se starobylými domy a grachty, a také zachovalé středověké hradby. Za zhlédnutí stojí městská brána Koppelpoort. A je tu také malá zoo. Další pěkným městem je Doorn obklopený lesy. Tady najdete palác Huis Doorn, kde na začátku 20. století pobýval německý císař Vilém II. poté, co po 1. světové válce utekl z Německa. Je to takové typické holandské panské sídlo. Historickým městem je také Wijk bij Duurstede. Od 15. století bylo město rezidencí utrechtských biskupů, díky čemuž vzkvétalo až do té doby, než biskup ztratil světskou moc. Pěkný je zdejší hrad, který se datuje do 13. století. Jeho součástí je i pěkný park. Amerongen v minulosti bývalo centrem oblasti, ve kterého se pěstoval tabák a dodnes tu tak můžete vidět spousty dávných sušáren. Jednu takovou si můžete prohlédnout v Amerongs Historisch Museum. Je tu taky městský klasicistní zámeček. Ve městě Rhenen je pěkná středověká radnice (Raadhuis) a pozdně gotická věž Cuneratoren z přelomu 15. a 16. století, která unikla, na rozdíl od jiných historických budov města, bojům 2. světové války. Na nedalekém kopci Grebbeberg se odehrála roku 1940 jedna z krvavých bitev války, oběti spočívají na vojenském hřbitově.

Provincie Zuid-Holland

Provincie Zuid-Holland, tedy Jižní Holandsko, zabírala už od dob Říma bažinatou deltu několika ramen Rýna, která se vlévala do moře. Mezi 9. a 13. stoletím se v Haagu usadila hrabata z Hollandu, která přinesla do provincie obchod s Flandry, Německem i Anglií a osady se postupně měnily v města. V Leidenu byla roku 1565 založena nejstarší nizozemská univerzita. Později bylo významným zdejším výrobním artiklem pivo, textil a cibuloviny. Významnou roli hrál i přístav Rotterdam, který je dodnes jedním z největších přístavů na světě. Jižní Holandsko nabízí i letoviska na pobřeží Severního moře, pláže jsou pěkné, moře žádný Karibik a dost studené, ale v létě se to docela příjemně dá. Jižní Holandsko tak láká hlavně na svá známá města jako Haag, Rotterdam či Leiden, ale hlavně pak na svá proslulá květinová pole, které na jaře vábí miliony turistů z celého světa.

Jedním z hlavních důvodů, proč turisté míří do Nizozemska, jsou zdejší květinová pole zářící celé jaro pestrými barvami. Nejvýznamnější oblastí pro pěstování cibulovin v Nizozemsku je 30 kilometrů dlouhý pás mezi Haarlemem a Leidenem zvaný Bollenstreek. Cibuloviny tu na zdejších rozlehlých polích kvetou podle odrůdy od března do května. Pěstují se tady samozřejmě tulipány, ale také gladioly, lilie, narcisy, kosatce nebo krokusy. Tulipány pocházejí z Turecka a na jedné z obchodních lodí se v 2. polovině 15. století dostaly do Nizozemska, kde se po nich rozpoutala doslova šílenství. Povinnou zastávkou pro milovníky květin je květinový park Keukenhof, úžasný park posetý miliony cibulovin. Rozhodně jeden z nejkrásnějších květinových parků na světě. Byl založen roku 1949 jako jakási výstavní skříň nizozemských pěstitelů cibulovin. Dnes je park osázen 6ti miliony cibulovin, které tu na jaře úžasně kvetou. Park je veřejnosti otevřen od druhé půlky března do poloviny května, pro vstup sem se platí vstupné. Informace o otevírací době i cenách vstupného a všechny praktické informace najdete tady. Bollenstreek můžete projet buď autem, nebo na kole, a cestou se kromě květinových polí můžete zastavit na pár zajímavých místech. U přímořského městečka Katwijk se tyčí historickým maják ze 17. století a u Sassenheimu zas můžete vidět trosky hradu Burcht Teylingen z 11. století. V Lisse se zas na konci dubna koná květinový průvod (Bloemen Corso), procesí pestrých alegorických vozů. Jejich zdobení můžete vidět dva dny předem v halách Hobaho. Navštívit můžete také zdejší Muzeum černých tulipánů (Museum De Zwarte Tulp), které přibližuje historii a život cibulovin a také se zmiňuje o „tulipánové horečce“ mezi lety 1620-1637. U Lisse je pak opevněná obytná věž ze 14. století zvaná Huis Dever.

Město Leiden, rodiště slavného malíře Rembrandta, bývalo a dodnes je významnou obchodní křižovatkou. Ve „zlatém 17. století“ bylo město jedním z center světového obchodu. Leiden se také proslavil nejstarší a nejprestižnější univerzitou v Nizozemsku. Ta byla založena 1575, rok po osvobození města od obléhání Španěly. Univerzita je i dnes nejprestižnější nizozemskou univerzitou. Studovalo na ní několik nositelů Nobelovy cenu za fyziku, slavný filozof René Descartes, vynálezce mikroskopu, ale i nizozemští králové včetně těch posledních. Jako odměnu za vytrvalost při osvobozování nabídl Vilém Oranžský městu buď možnost zřídit univerzitu, nebo osvobodit město od daní. Místní zvolili moudře, vzdělání. Leiden se tak stal centrem nizozemské vzdělanosti, ale také náboženské tolerance. Právě tady se totiž usadili pronásledovaní angličtí puritáni před svou epickou plavbou do Nového světa na lodi Mayflower. Ve středověku město také proslulo výrobou známého leidenského sukna, které se používalo jako potah na kulečníkové stoly. Město má něco kolem 120 tisíc obyvatel.

Leiden láká hlavně na velmi pěkné zachovalé historické jádro s celou řadou významných budov z 16. století, ale také na nespočet muzeí či botanickou zahradu. Tady je stručný výčet toho, co můžete v Leidenu vidět.

Začněme přehlídkou zdejších muzeí. Stedelijk Musem de Lakenhal se nachází v budově bývalé suknové tržnice a je leidenským městským muzeem. Nachází se tu díla leidenských umělců v čele s Rembrandtem, ale muzeum vás také seznámí s historií Leidenu. Dominantou sbírky je pak bronzový kotel, který tu zanechali okupující Španělé v 16. století a později se v něm vařil guláš pro hladovějící lid. Dalším muzeem je Museum Boerhaave věnované leidenskému lékaři Hermanovi Boerhaavemu, který napsal stěžejní učebnici pro mediky. V jeho muzeu najdete řadu historických exponátů věnovaných lékařství a také bizarní anatomické divadlo asi z roku 1600. Dále zmíníme Národopisné muzeum (Rijksmuseum voor Volkenkunde), které opatruje kolekci exponátů mnoha mimoevropských kultur (Japonsko, Arktida i Oceánie). Zaměřuje se na různé kultury a jejich vztahy s Nizozemskem. Národní přírodovědecké muzeum (Naturalis) nabízí expozice fosilií, replik zvířat v životní velikosti a skýtá inspirativní pohled do vývoje Země. Naturalis se nachází v budově bývalého špitálu, která ale jako špitál vlastně nikdy nefungovala. Byla jen za tímto účelem postavena v době moru. Dalším muzeem, které zmíníme, je Rijksmuseum van Oudheden. To chrání jednu ze sedmi předních sbírek egyptského umění na světě. Vrcholem sbírky je 2000 let starých egyptský chrám z Táfy. Věnuje se ale i jiným kulturám. Zajímavostí je i American Pilgrim Museum, tedy muzeum věnované životů Otců poutníků, kteří se vydali do Nového světa na lodi Mayflower. Najdete tu třeba i Muzeum geologie a mineralogie.

Známá je pak také univerzitní botanická zahrada, která má dlouhou tradici. Byla založena jako součást univerzity roku 1590. Zahrnuje tropické skleníky (nejvíce rostlin tady zastupuje asijské tropy), růžovou nebo japonskou zahradu. Právě tady byla mimochodem také zasazena první tulipánová cibule poté, co se dostala z Turecka do Evropy.

Město láká hlavně na dávnými dějinami dýchající historické jádro a řadu skutečně starých domů. Z původních hradeb se dodnes dochovalo málo, jsou tu ale dvě historické pevnosti. Maličká a nepříliš známá Gravensteen ze 13. století a známější pevnost De Burcht nacházející se na malém kopečku. Její poloha tak mnohokrát chránila lidi před velkou vodou. Kruhová pevnost tu vznikala ve 12. století, kdy se proměnila v pevnost z původní strážní věže. Dodnes se tu dochovaly dvě vstupní brány z konce 17. století a ze zdejší vyvýšené polohy se vám naskytne krásný výhled na město. Ve městě je samozřejmě celá řada kostelů, z nichž nejznámější je St. Pieterskerk z období od 14. do 15. století, který ukrývá jediné dochované nizozemské varhany ze 17. století. Ve starém mlýnu Valk jsou možné prohlídky a mlýn funguje jako takové malé muzeum mlynářství. Ve městě ale nechybí tradiční kanály a také typické nizozemské hofjes, tedy chudobince, které se budovaly pro chudé a nemocné. Nejznámějším z leidenských hofjes je Meermansburghof o asi 40ti domech z roku 1680. Ve městě je pak několik budov náležících leidenské univerzitě. Její hlavní budova pochází z 16. století a vznikla z původního kláštera. Za jednu z nejkrásnějších budov ve městě je oprávněně považována renesanční radnice z 16. století (Stadhuis). Z dalších pěkných budov, které můžete ve městě zkusit najít, je třeba staré gymnázium (Latijnse School) z roku 1599, vážní budova či městský tesařský dům s molem z roku 1612 (Stadstimmerwerf).

Jednou z hlavních zastávek putování po Jižním Holandsku jsou pak také dvě známá velká města, Haag a Rotterdam. Protože jsou průvodce po těchto místech rozsáhlé, najdete přehled všeho zajímavého v samostatných průvodcích po těchto městech.

Další zastávku uděláme ve městě Delft, které má počátky v 11. století a dnes má asi 100 tisíc obyvatel. K významným historickým odvětvím tu už dávno patřilo tkalcovství a pivovarnictví, v 15. století tu bylo na 140 pivovarnických domů, ale také tkalcovny sukna. Město tak bylo významným centrem řemesel a obchodu. Zároveň se také proslavilo modrobílou keramikou zvanou fajáns. Ta se vyvinula z majoliky, kterou sem dovezli italští hrnčíři v 16. století. Ti začali keramiku zdobit nizozemskými motivy a později se hrubá majolika pod vlivem jemného čínského porcelánu změnila do dnešní fajáns. Můžete ji vidět ve formě krásných talířů, váz i mís nebo obkladů, to vše zdobené nizozemskou krajinou či biblickými motivy. V roce 1652 byla založena výrobna Manufaktura De Porceleyne Fles, která pořádá prohlídky s průvodcem. Ve 2. polovině 17. století tu také fungovala známá nizozemská umělecká skupina, tzv. Delftská malířská škola, jejímž hlavním představitelem byl zdejší rodák Jan Vermeer. Význam města poklesl po Napoleonských válkách, kdy se změnil spíše v jakési provinční město.

Středověké centrum bylo srovnáno se zemí v 17. století, kdy vybuchla zdejší prachárna. Následně bylo přestavěno a tato podoba se zachovala dodnes. Delft tak opět láká hlavně na velmi pěkně zachovalé historické jádro. Jsou tu dva významné kostely. Oude Kerk, tedy starý kostel, je raně gotický kostel ze 13. století, v jehož věži se nachází známá velká zvonkohra. Najdete tu náhrobky některých významných Nizozemců. Zajímavější je nový kostel, tedy Nieuwe Kerk z přelomu 14. a 15. století. Ten dodnes slouží jako hrobka královské rodiny Oranžsko-Nasavských, která skýtá na 40 členů. Veřejnosti ale není přístupná. Nad hrobkou se ale nachází také Mauzoleum Viléma I. Oranžského. Ten je znám také pod označením „otec Nizozemska“. Zemi vedl v osmileté válce, ve které Nizozemsko bojovalo proti nadvládě Španělů a jeho vítězství přinesl národu náboženskou svobodu a toleranci. Je tedy znám jako organizátor nizozemské revoluce, vůdce v osvobozeneckých bojích Nizozemska proti Španělsku a jako hlava Spojených provincií nizozemských. Je vůbec jednou z nejvýznamnějších nizozemských historických postav. Jeho mramorová hrobka je zdobena jeho sochou a je to skutečně velkolepé dílo. Vedle sochy krále si všimněte postavy jeho zoufalého psa, který pošel pár dní po něm.

S postavou Viléma I. Oranžského je spojena ještě jiná delftská budova, a to jeho rezidence Prinsenhof. Odsud velel jednotkám v osmileté válce a tady ho také roku 1584 na příkaz Filipa II. Španělského zastřelil fanatický katolík Balthasar Geraerts. V zámečku dnes sídlí muzeum Stedelijk Museum Het Prinsenhof. Schraňuje tapiserie, keramiku i podobizny královské rodiny.

Centrem města je náměstí Markt se skvěle zachovalou renesanční radnicí z 1. poloviny 17. století na straně jedné a s kostelem Nieuwe Kerk na straně druhé. Ze zachovalých historických budov upozorníme třeba na Korenbeurs (obilní burza) nebo vážní budovu (Waag) ze 17. století. Je tu celá řada zachovalých budov ve stylu brabantské gotiky. Zmíníme ještě Vojenské muzeum (Legermuseum Delft) v budově bývalé zbrojnice ze 17. století, která ukrývá velké množství historických zbraní, uniforem i bitevních modelů.

Kousek za Delftem se nachází vesnice ze 14. století Maassluis s pěkným historickým centrem ze 17. století, z čehož nejhezčí je kostel Grote Kerk se slavnými varhanami. Pěkná je také budova radnice (Stadhuis) ze 17. století. Městečko Schiedam bylo ve středověku významným centrem rybolovu a později se proslavil výrobou tradičního nizozemského ginu genever. Jeho produkce je dodnes jedním z velkých zdrojů městských příjmů. S tím souviselo i vybudování pěti nejvyšších větrných mlýnů na světě, k vidění tu jsou také staré palírny i sklady. Tomuto likéru se věnuje muzeum Gedistilleerd Museum De Gekronde Brandersketel neboli Národní lihovarnické muzeum. Věnuje se výrobě i různých druhům tohoto ginu. Gouda byla ve středověku docela důležitým městem, od 13. století měla městská práva a v 15. století byla díky výhodné poloze centrem vzkvétajícího pivovarnického a textilního průmyslu. Pak sice nastal menší útlum, ale od 17. století prosperovala z výroby sýra, svíček a dýmek. Zdejší sýr je nyní proslulý po celém světě. Koupíte tu ten nejlepší gouda sýr a zároveň můžete navštívit některé ze zdejších sýrových trhů. Ty se konají na náměstí kolem budovy radnice (Stadhuis) z 16. století, která patří k nejstarším v Nizozemsku. Navštívit můžete také bývalý špitál sv. Kateřiny ze 14. století, ve kterém dnes sídlí Stedelijk Museum neboli městské muzeum s obrazy haagské školy nebo oltářními obrazy z 16. století. Skvostem Goudy je pak kostel St. Janskerk, jehož současná podoba je z 16. století. Proslulá jsou zdejší vitrážová okna, která tu naštěstí byla dochována i v těžkých dobách protestantismu. Zajímavá jsou také jezera Reeuwijkse Plassen, která vznikla v důsledku těžby rašeliny. Tahle oblast je typickou nizozemskou jezerní krajinou, v létě se tu pořádají plavby po jezerech, jinak je to skvělé místo na procházku nebo projížďku na kolech. Opevněné město Nieuwpoort je dnes chráněnou památkou. Tvar uliční sítě se od 17. století téměř nezměnil, pěkné jsou také zachovalé městské hradby. Ty měly sloužit na obranu proti nájezdům Francouzů, ale také měly město chránit před povodněmi. Je tu radnice, plavební komora a zbrojnice z 18. století. Gorinchem leží na soutoku řek Linde a Waal. Najdete v něm pěkné opevnění z 16. století, ze kterého se naskýtá pěkný pohled na zaplavované louky a řeku Waal. Ze čtyř městských bran se dochovala pouze Dalempoort, dále je tu docela zachovalý původní přístav a působivá věž St.- Janstoren ze začátku 16. století, která se naklání. Na opačném břehu řeky Waal můžete vidět historický hrad Slot Loevenstein ze 14. století, který má za sebou bouřlivou minulost. Fungoval jako mýtný hrad a obranný bod Hollandse Waterlinie (obranná linie) a v 17. století fungoval také jako státní věznice. Leerdam proslul sklářským průmyslem. Královské nizozemské sklárny získaly po celém světě renomé díky významným zdejším mistrům. V Národním muzeum skla (National Glasmuseum) jsou vystaveny ukázky. Ve sklárně Royal Leerdam Kristal zas můžete vidět tradiční výrobu křišťálu. Pevnost Fort Asperen je další z bodů obranné vodní linie.

Dordrecht (foto vpravo a dole) je nejstarším městem v provincii Holland a od 13. do 16. století bylo nejdůležitějším přístavem a obchodním střediskem regionu. Pěkná je stará přístavní čtvrť posetá honosnými sídly, historickými skladišti i chudobinci. Najdete tu kostel Grote Kerk ve stylu brabantské gotiky nebo Museum Simon van Gijn, které v dobových místnostech z 18. století pečuje o rozmanitou sbírku starých tisků, hraček i oděvů. Dále zmíníme hlavní bránu Groothoofdspoort ze 14. století a soudní dvůr (Hof) z 16. století, na kterém se nachází Statenzaal, kde se scházely nizozemské stavy.







K tradičním symbolům Nizozemska patří nejen historická města, květinová pole, ale také větrné mlýny. Mlýny najdete po celém Holandsku, v každém oblasti alespoň jeden najdete. Pokud ale turisté míří do Nizozemska vidět větrné mlýny, většinou zamíří do Kinderdijku. Na seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO je zapsána zdejší skupina devatenácti stále funkčních větrných mlýnů, které tu už zhruba od roku 1740 sloužily k odčerpávání vody. Kinderdijk leží jen nedaleko Rotterdamu a je to téměř povinná zastávka při putování po Holandsku. Větrné mlýny leží podél kanálů a mezi nimi vedou turistické asfaltové stezky, skvělé a využívané pro pěší procházky i projížďky na kolech. Vstup do areálu je zdarma, v některých mlýnech lze navštívit různé expozice, které jsou pak placené. Je to výlet tak na hodinku.



Pěkný je také přístav a opevněné město Brielle. Je chráněnou památkou a nabízí městské hradby z 18. století. Město mělo strategický význam až do 2. poloviny 19. století, kdy byla otevřena tzv. nová vodní cesta. Historii města dokládá zdejší Historické muzeum. Pěkný je pak také kostel Catharijnekerk z 15. století ve stylu brabantské gotiky. Město Brielle je v historii spojeno také s tzv. námořními gézy. To byla pirátská flotila, kterou založili nizozemští a vlámští šlechtici, kteří po nástupu inkvizice uprchli a křižovali Severní moře. Plenili jiné lodě, řádili v přístavech v Německu i v Anglii. Invazi námořních gézů zažilo Brielle roku 1572, čímž se město ke gézům připojilo. Pokud se dobyté město ke gézům nepřipojilo, bylo násilím obsazeno. Gézové jsou považováni za první kroky k nizozemské nezávislosti na Španělsku a k vytvoření nizozemské námořní nadvlády.



Dalším historickým přístavem býval Hellevoetsluis. Také odsud vyplouvaly významné nizozemské flotily v 17. století za objevováním světa. Ze zajímavostí půvabného opevněného městečka zmíníme sídlo námořnictva 17. století, Prinsehuis, které je Muzeem námořních dějin města. Dále pak suché doky nebo pevnost Fort Haerlem z 19. století.

Provincie Zeeland

Provincie Zeeland leží na samotném jihozápadě Nizozemska a od nepaměti její tvar formují vlny Severního moře a delty řek Máza a Šelda. Právě kvůli své poloze tu zdejší obyvatelé od pradávna bojují s vodou a neustálými povodněmi. Ty poslední zasáhly Zeeland roku 1953 a vedly k vybudování hrází a přehrad, čímž byla minimalizována hrozba záplav, ale navždy se tímto zásahem změnil ráz této krajiny. Z těchto důvodů v pobřežních oblastech leží jen naprosté minimum domů starších 50 let. Vzhled krajiny byl změněn do dnešních podob budováním řady průlivů a přehrad a vysušených lánů půdy. Zeeland je v podstatě soustavou ostrovů a ostrůvky a moře je tu prostě všudypřítomné. Zeeland nabízí typickou krajinou plnou polderů, písečných dun, historických měst i hradů, hrází a přehrad a je typickou ukázkou tradiční uměle utvářené nizozemské přímořské krajiny.

A co v téhle provincii vidět? Historické město Middelburg je hlavím městem celé provincie, má asi 40 tisíc obyvatel a je opravdu půvabné. Bylo významným přístavem nizozemské Východoindické společnosti. Velké škody pak utrpělo v době 2. světové války a z tohoto důvodu byla většina budov vystavěna znova. Z atraktivních míst zmíníme skutečně skvostnou budovu pozdně gotické radnice z 15. století (Stadthuis), která byla právě jednou z budov zničených německými nálety a musela být obnovena. Je považována za jednu z nejkrásnějších v celém Nizozemsku. Stejný osud potkal i bývalý dům cechu gardistů. Zajímavým místem je také miniaturní městečko, v němž je k vidění na 350 staveb, jmenuje se Miniatuur-Walcheren. V centru města a nejzajímavějším místem Middleburgu je ale zdejší opatství Abdij, dnes krásně zrestaurované. Pochází z roku 1100 a tehdy v něm žili premonstráti z kláštera sv. Michiela v Antverpách. Ty pak roku 1574 vyhnal Vilém Oranžský. Dnes je v opatství zajímavé muzeum Zeeuws Museum, které se nachází v sídle, kde dříve mívali cely mniši. K vidění je tu pěkná sbírka porcelánu, stříbra, obrazů, tapisérií, regionální kroje aj. V areálu opatství pak zmíníme ještě kostel Nieuwe Kerk s 91 metrů vysokou věží zvanou Lange Jan.

A pojďme letem světem ještě k dalším místům Zeelandu. Veere bývalo důležitým přístavem pro obchod se vzácnou skotskou vlnou a z této doby pochází řada gotických domů na nábřeží, kterým se říká skotské domy. Jedná se třeba o Het Lammetje a De Struijs, oba z 16. století. Dále je tu radnice z 15. století, kostel Panny Marie a také věž z roku 1500 Campveerse Toren, která je pozůstatkem středověkého opevnění. Domburg býval vůbec jedním z prvních nizozemských plážových letovisek. Hlavně v 19. století sem přijížděli bohatí Evropané, aby si odpočinuli. Okolí města je poseté písečnými dunami, lesíky a poldery. Najdete tu také přírodní rezervaci De Manteling a zámek Westhove, bývalé letní sídlo middelburského opata. V dnešní zámecké oranžerii najdete biologické muzeum.

Vlissingen je největším městem v Zeelandu, přístav a významná zdejší průmyslová oblast. Významné jsou hlavně zdejší loděnice De Schelde. Ve městě nechybí historické budovy, jmenujme třeba Arsenaal (zbrojnici) ze 17. století, Beursgebouw (burzu), strážní věz Gevangenentoren. Je tu také zoo věnovaná plazům a hmyzu, Reptielenzoo Iguana. Jsou tu ale také písečné pláže, skutečně historii pamatující větrný mlýn Oranjemolen, jachtařská marina (Jachthaven) či nejstarší přímořská pevnost v celé západní Evropě, Fort Rammekens. Pevnost zde stojí od roku 1547 a hrála důležitou roli v bohaté námořní historii Zeelandu. V této tvrzi zanechali stopy španělští i němečtí vojáci, francouzští revolucionáři a spousta dalších.

Historickou mořskou hráz můžete vidět ve městečku Westkapelle. Ta tu byla vybudována už v 15. století a naprosto změnila ráz města. Ze stejné doby pochází i zdejší maják, který sloužil jako kostelní věž. Zierikzee je jedním z významných nizozemských historických měst. Na 558 zdejších domů je chráněnými památkami. Působivé jsou městské brány Nobelpoort, Noordhavenpoort a Zuidhavenpoort, viditelné už zdálky. Ve starém přístavu Oude Haven spatříte historické přepychové domy, dále jmenujme gotickou bývalou rezidenci hraběte z Hollandu – Gravensteen z 16. století, ve které dnes sídlí Námořní muzeum. Dále je tu nedokončená věž Dikke Toren z 15. století, která byla součástí kostela, který roku 1832 lehl popelem. Je vysoká 130 metrů. Zdejší domy se pyšní také pěknými historickými fasádami. Dominantou městečka Haamstede je hrad Slot Haamstede z 13. století, který je ale dnes už v komplexně obnovené podobě. Z původní stavby se dochoval jen historický žalář. Hrad je obklopen parkem skvělým pro procházky. Pěkné je ale i okolí městečka a oblast kolem nedalekého Westerschouven. Půvabné jsou zdejší duny, solné bažiny, ze kterých se vynořuje věž dávno zatopeného kostela Plomte toren. Na okraji dun u Renesse pak najdete další historický hrad, Slot Moermond. Dalším malebným historickým městečkem je Brouwershaven s pěkným historickým jádrem a přístavem. Je tu radnice z 16. století a kostel sv. Mikuláše ze století 14. Plážovým letoviskem, které je oblíbené pro skvělé podmínky hlavně u milovníků vodních sportů, je Bruinisse. Jeho součástí je jachtařská marina. Dále jmenujme Tholen s historickou radnicí z 15. století, která se pyšním skvostným cimbuřím a kostelem Panny Marie. Většina budov ve městě má pěkné gotické fasády. Za návštěvu pak také stojí tradiční trh s látkou a potravinami konající se v městečku Goes. V něm samozřejmě taktéž nechybí historické budovy v čele s radnicí z 15. století, která ale v 18. století prošla velkou rokokovou úpravou. Pro milovníky technických památek zmíníme ještě mohutná zdymadla na Kanaalu van Gent naar Terneuzen ve městě Terneuzen, vybudovaná v 19. století. Plážovým letoviskem je Cadzand s širokou písečnou pláží. Podél dun se nachází spousta ubytovacích zařízení a za městem je pak přírodní rezervace Zwin.





Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Vaše Cesty po světě