Haag, celým jménem Den Haag, je třetím největším nizozemským městem a v podstatě i takovým politickým srdcem celého Nizozemska. Právě tady totiž sídlí panovník, parlament i vláda, což je trochu zvláštní, jelikož ve většině zemí sídlí nejvyšší složky státu v hlavním městě. V Nizozemsku ale ne. Právě proto město také někdy bývá nazýváno „druhé hlavní město“. Haag je také významným centrem mezinárodní politiky, sídlí tu totiž řada mezinárodních institucí, v čele s Mezinárodním soudním dvorem. Haag má něco přes 500 tisíc obyvatel a je hlavní městem provincie Zuid-Holland, tedy Jižního Holandska. Leží na jihozápadě země.
Původně na tomto místě stával lovecký hrádek, který využívala holandská hrabata jako základnu pro své lovy. Kolem tohoto hrádku pak holandský hrabě a německý král Vilém II. ve 13. století vystavěl hrad, kolem kterého později vznikla vesnice, které se říkalo Haghe, tedy plot. Z tohoto označení pak vznikl dnešní oficiální název města, jenž zní ´s-Gravenhage. O vesnice se prvně hovoří zhruba kolem roku 1370. V 16. století se pak Haag stal oficiální královskou rezidencí, a to i přesto, že neměl dosud městská práva. Svá sídla si tu budovala hraba i členové královské rodiny, sídlili tu diplomaté. Haag byl už ve středověku významným nizozemským městem.
Haag má společné letiště s Rotterdamem, jedná se o Rotterdam-The Hague Airport a leží asi 20 km od centra Haagu. Dá se sem ale také dostat z letiště v Amsterdamu-Schipholu, to leží asi 40 km odsud. Z obou letišť se do centra Haagu dostanete vlaky. Turistické atrakce s trochou menší námahy projdete pěšky, přesouvat se lze ale i tramvajemi a autobusy, kterými se dostanete i na pobřeží. Na oficiálních stránkách města najdete informace o aktuálně probíhajících akcích ve městě.
Možná vás to překvapí, ale Haag je moc pěkné město. Najdete tu především významné historické budovy, ale také významná muzea, řadu parků a není to odsud ani příliš daleko k moři. Tady je náš podrobný průvodce po všech zajímavých místech Haagu. Máte-li více času a nechcete svou návštěvu Haagu omezit jen na samotné město, přečtěte si také náš průvodce po provincii Zuid-Holland. I ta nabízí celou řadu pěkných míst. Tak pojďme na to.
Komplex historických budov Binnenhof stojí v místě dávného loveckého zámečku hrabat z Hollandu. Jeho počátky sahají do 13. století, později se přistavovaly další a další části. Už v této době bylo rezidencí princů i místodržících. Vrcholem bylo vybudování Rytířského sálu (Ridderzaal), 20 metrů dlouhého a 40 metrů širokého, svou dobou největšího v Evropě. Dodnes sál plní reprezentativní účely. Ve „zlatém“ 17. století byl komplex jedním z nejvýznamnějších diplomatických středisek celé Evropy. V Binnenhofu sídlí obě komory parlamentu i vláda. Předseda vlády má svou kancelář v jedné z věží, Torentje. Zajímavá je i místnost First Chamber, tedy první komnata, která skýtá medailony státníků i krále Viléma II. Před jedním z křídel je novogotická fontána se sochou krále Viléma II. Ve všední pracovní dny před budovami můžete často zahlédnout i nizozemské politiky, většinou v obklopení médií. Každé třetí úterý v září sem ve svém kočáře vyráží královská hlava státu, aby pronesla svůj trůnní projev. Této události se říká Prinsjesdag a je to oblíbená událost. Před Binnenhofem je pak jezírko Hofvijver. Vybrané místnosti Binnenhofu si můžete prohlédnout v rámci prohlídek s průvodcem.
Neorenesanční Vredespaleis neboli Palác míru je sídlem Mezinárodního soudního dvoru. K vybudování Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti vedla první mezinárodní mírová konference, která se konala v Haagu roku 1899. Na jejím základě byly podepsány tzv. Haagské úmluvy, které se zabývaly mírovými řešeními sporů. Zdejší palác byl vybudován roku 1913, roku 1946 se z tohoto orgánu stal Mezinárodní soudní dvůr. Při vstupu do paláce je návštěvnické centrum s expozicí. Soudní dvůr je přístupný veřejnosti o víkendech v rámci prohlídek s průvodcem. Je nutná rezervace dopředu. Informace o prohlídkách najdete tady. Součástí je i monument Pochodeň míru, který tu vznikl roku 2002 a je opatřen heslem: „Nechť všechny bytosti najdou mír“. Od roku 2004 je monument obklopen také tzv. Světovým chodníkem míru, který sestává ze 196 kamínků ze 196 zemí světa. Některé kamínky jsou skutečně zajímavé. Jedním je třeba kámen z Berlínské zdi, jiný zas z Robben Island, kde byl po několik let vězněn Nelson Mandela.
Další významnou haagskou budovou je klasicistní palác ze 17. století, Paleis Noordeinde. od 18. století palác patří rodu Oranžsko-Nasavských a své kanceláře tu má aktuální hlava státu. Dříve to byla královna Beatrix, dnes král Vilém-Alexander. Palác není přístupný veřejnosti. O středečních ránech se tu koná královský ceremoniál, kdy ke králi přijíždí různí ambasadoři. Ti sem přijíždí královským kočárem, je tu připravena královská stráž, hrají bubny i státní hymna. Je to výjimečná událost v běhu města. Za palácem pak najdete park, který je otevřený veřejnosti. Dříve býval královskou zahradou. Jsou tu také královské stáje. Královská rodina dnes žije za městem, v paláci Huis ten Bosch, který nechala v 17. století postavit manželka i u nás známého „zimního krále“ Fridricha Falckého. Právě tady se konala ona první mírová konference roku 1899 a podepsaly se tu Haagské úmluvy.
V Haagu samozřejmě nechybí ani muzea. Máme-li to vzít podle významu, nelze začít ničím jiným, než galerií Mauritshuis. Tento paláce ze 17. století ukrývá druhou nejvýznamnější sbírku obrazů v zemi. Palác nechal vybudovat hrabě Mořic Oranžsko-Nasavský poté, brazilský guvernér v penzi. Po jeho smrti se stal palác státním majetkem a od roku 1822 se v něm nachází královská sbírka obrazů. Obrazů tu není příliš, něco kolem 400, některé jsou ale mistrovskými a uznávanými díly. Zmíníme třeba Rembrandtovu Zuzanu v lázni nebo slavné dílo Paula Vermeera, Dívka s perlou. To je slavná olejomalba z 2. poloviny 17. století, vrcholné dílo barokního malíře, kterému se také někdy říká „Mona Lisa severu“. Palác je postaven v klasicistním slohu s prvky italské renesance a je z ní také pěkný pohled na jezírko Hofvijver. Mauritshuis najdete hned vedle Binnenhofu.
Zajímavé příběhy má za sebou Vězeňská brána ze 13. století, ve které dnes sídlí Muzeum vězeňství a mučících nástrojů (Museum De Gevangenpoort). Brána bývala hlavní bránou do hradu. Na základně spiknutí proti princi tu byl držen a mučen starosta města se svým bratrem. Oba byli po propuštění ubiti rozlíceným davem, i přesto, že byli původně propuštěni. Místní jen prostě vzali spravedlnost do vlastních rukou. Kousek odsud je pak galerie Galerij Prins Willem V. , soukromá sbírka milovníka umění, prince Viléma V. Z dalších muzeí a galerií zmíníme ještě sbírku kunsthistorika a sběratele Dr. Bredius (Museum Bredius) nebo městské muzeum Gemeentemuseum, které ukrývá obrazy různých představitelů tzv. haagské školy. Muzeum ale skýtá i užitné umění v podobě delftské fajáns nebo orientálního porcelánu a také sbírku hudebních nástrojů z období od 15. do 19. století. Naproti Vězeňské bráně je protestantský kostel Grote Kerk, jehož původ sahá do 14. století. Dnešní podoba ale pochází ze století šestnáctého. V kostele se konají svatby a křty členů královské rodiny Oranžsko-Nasavských.
Mezi ulicemi Spuistraat, Hofweg a Buitenhof se nachází jediná zastřešená nákupní pasáž v Nizozemsku. Nese jednoduše jméno Passage (foto vpravo), pochází z 19. století a ukrývá neobvyklé specializované prodejny – třeba obchody s deštníky nebo s plnícími pery. Další oblíbenou atrakcí je panoramatický obraz Panorama Mesdag. To je rozlehlá panoramatická malba pocházejícího z 19. století a zároveň největší panoramatický obraz na světě. Po obvodu měří 120 metrů a zachycuje starou rybářskou vesnici Scheveningen s dunami a mořským pobřežím. Obraz rybářské vesnice je téměř do dokonalosti doveden skutečným pískem a naplaveným dřevem ve spodu obrazu a budete tak mít chvílemi problém rozpoznat, co je obraz a co realita. Obraz vytvořili členové tzv. haagské školy roku 1801 pod vedením H. W. Mesdaga. Chcete-li si odpočinout v nějakém příjemném městském parku, zkuste třeba Park Clingendael, což je rozlehlý anglický park kolem venkovského sídla z 16. století. Součástí je také nizozemská zahrada, růžová zahrada, pastva pro zvířata i proslulá japonská zahrada ve středu parku. Tuhle japonskou krásu vybudovala baronka Marquérite Mary, když se vrátila z Japonska. Nechybí čajovna a všechny dekorativní prvky pocházejí z Japonska. V hájcích jsou také zarostlé bunkry, které připomínají 2. světovou válku, během níž bylo Nizozemsko okupováno. Další oblíbenou atrakcí je miniaturní park Madurodam, který zobrazuje miniaturní Nizozemsko v měřítku 1:25. Tvoří ho zmenšené modely nejvýznamnějších nizozemských staveb z různých měst – haagský Binnenhof, amsterdamské domy na grachtech nebo věž Euromast v Rotterdamu. K tomu nechybí malé větrné mlýny, květinová pole i letiště Schiphol. V noci je vše krásně osvětleno. U města je také zábavní park Duinrell nebo Omniversum, což je něco mezi planetáriem a kinem budoucnosti.
Haag leží jen nedaleko pobřeží a je to tak i místo v Nizozemsku, které může nabídnout poležení na plážích. Za nejznámější přímořské letovisko v oblasti platí bývalá rybářská vesnička Scheveningen (foto dole), kam se dostanete z Haagu i městskou hromadnou dopravou. Láká hlavně na dlouhou písečnou pláž s 381 metrů dlouhým molem. Dominantou je pak luxusní hotel Kurhaus z konce 19. století, tou dobou bylo totiž město důležitým lázeňským městem. Je tu také obří akvárium s rejnoky i žraloky, pěkný je také zdejší maják. Užijte si zdejší promenádu, která poskytuje turistické zázemí. Nakoupit můžete na rybím trhu, který je pozůstatkem kdysi důležité rybářské vesnice. Dalším plážovým letoviskem v okolí je třeba Kijkduin.
Tady náš průvodce po Haagu skončí. Před cestou kamkoliv v Nizozemsku doporučujeme k pročtení náš článek věnovaný této zemi, kde najdete průvodce i po všech dalších turisticky atraktivních místech Nizozemska. Kompletní průvodce po Nizozemsku tady.
Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.
Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.
Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.
Vaše Cesty po světě