Bavorsko

Tento průvodce je součástí našeho rozsáhlého průvodce po Německu, který doporučujeme k pročtení před Vaší cestou kamkoliv v Německu. V tomto článku se budeme věnovat jedné z 16 německých spolkových zemí – Bavorsku, a to jeho střední a jižní části. Pokud vás zajímá severní Bavorsko, tedy oblast historických Franks s městy jako je Bamberk nebo Würzburg, nahlédněte do našeho samostatného průvodce po této části Bavorska. Bavorský stát je tvořen sedmi regiony – Dolní, Střední a Horní Franky (těm se věnujeme v samostatném průvodci), a dále pak Horní a Dolní Bavorsko, Horní Falc a Švábsko, a těmto částem Bavorska se bude věnovat tento článek.

Bavorsko je rozlohou největší ze všech 16 spolkových zemí, které společně tvoří Spolkovou republiku Německo. Hraničí s Českou republikou na východě, na jihu s Rakouskem a dále pak s německými spolkovými zeměmi Badensko-Württembersko, Hesensko, Durynsko a Sasko. Ekonomicky patří k nejvyspělejším zemím Německa. Hlavním městem je Mnichov. Bavorsko společně se Saskem a Durynskem nese označení „svobodný stát“, což má demonstrovat demokratický a republikánský charakter země, nikoliv nějaké zvláštní postavení mezi ostatními zeměmi. Jedná se o historické označení, kdy značilo jakési středověké výsady pro města. Bavorsko má zhruba 12,5 milionů obyvatel.

Povrch Bavorska je především kopcovitý. Na severu země jsou pahorkatiny se zajímavými skalními útvary, nejvyšší horou na severu Bavorska je Schneeberg s výškou 1 051 m. n.m. Jih země tvoří nejvyšší evropské pohoří, Alpy, které kromě nádherných horských vrcholů nabízejí také řadu ledovcových jezer. V bavorských Alpách zároveň leží nejvyšší hora celého Německa, Zugspitze s výškou 2 962 m. n. m. Nesmíme zapomenout ani na tok Dunaje, který tudy protéká dál do Rakouska, aby se vydal na svou dlouhou pouť končící v Černém moři. V Bavorsku vytváří další krásné scenérie.

Bavorsko je turisticky nejvíce atraktivní německou zemí. Láká nejen na krásnou přírodu – Alpy, meandry Dunaje, ale také na tradiční bavorské pivo, klobásy i jedinečnou lidovou architekturu i kulturu. Alpy jsou zároveň velmi oblíbenou lyžařskou destinací. Cesty po světě vás v tomto průvodci provedou podhůřím bavorských Alp s jejich ledovcovými jezery, velkolepými zámky Neuschwanstein a Hohenschwangau, bavorskými městy Ingolstadt, Augsburg, Coburg , městy na Dunaji jako je Pasov nebo Řezno a také vás vezmou do bavorských Alp s proslulým střediskem Ga-Pa nebo třeba s nechvalně proslulým Hitlerovým Orlím hnízdem. Ale bude toho mnohem víc, o spoustě krásných bavorských míst dodnes třeba ještě ani nevíte. Tak se nesměle začtěte do našeho průvodce po Bavorsku a nechte se inspirovat pro svou cestu sem.

Jen stručně nahlédněme do historie Bavorska, protože pro porozumění historii jednotlivých měst a míst je alespoň stručná znalost dějin minimálně užitečná. Vznik Bavorska je nejasný. Bavoři pravděpodobně vznikli smíšením původních obyvatel s Markomany, kteří odešli z Čech někdy v 6. století. Poprvé se o Bavorech mluví tedy v 6. století. Nejprve tu existovalo Bavorské vévodství, později byli bavorští vévodové také kurfiřty a nakonec Bavorské království vzniklé po pádu Svaté říše římské roku 1806. Království existovalo až do roku 1918, kdy vznikl Svobodný stát Bavorsko. Od 2. poloviny 12. století Bavorsku vládl mocný rod Wittelsbachů (starý šlechtický rod německých knížat, jehož kořeny sahají do 10. století). Starší bavorská linie Wittelsbachů vymřela roku 1777, čímž vypukla válka o bavorské dědictví (někdy také zvaná bramborová válka) mezi císařem Svaté říše římské, Josefem II. a pruským králem Friedrichem II. Válka skončila roku 1779 těšínským mírem. Po 1. světové válce bylo císařství zrušeno, poslední bavorský král Ludvík III. se musel vzdát trůnu. Konec monarchie roku 1918 znamenal vyhlášení Svobodného státu Bavorsko, kterým je dodnes. Pro celkové porozumění historii Bavorska je dobré vědět něco o dějinách Německa.

První zastávkou v Bavorsku bude jeho hlavní město, Mnichov. Protože je průvodce po Mnichově rozsáhlý, věnujeme se mu v samostatném průvodci.

Za zmínku stojí i několik míst v širším okolí Mnichova. Prvním z nich je bývalý koncentrační tábor Dachau (foto v textu a pod ním). Ačkoliv já tahle pesimistická místa nemám moc ráda, jejich návštěva a zmínka jsou ale tou nejlepší připomínkou toho, čeho všeho jsou lidé schopni a kam až dokáže vést jakákoliv nenávist a neukojitelná touha po moci. Koncentrák v Dachau, městě ležícím asi 16 km od Mnichova, byl postaven roku 1933 jako první nacistický tábor určený pro politické vězně na místě nepoužívané muniční továrny. Dachau sloužil zároveň jako prototyp pro výstavbu ostatních nacistických táborů. Jeho organizace, rozestavění a další byly posléze použity při výstavbě dalších táborů. Táborem celkem prošlo na 200 tisíc vězňů z třiceti zemí, dvě třetiny tvořili političtí vězni a třetinu Židé. Tábor osvobodily v dubnu 1945 americké jednotky. Ze známých Čechů tu byl vězněn třeba spisovatel Josef Čapek nebo kardinál Josef Beran. Nešlo ale o vyhlazovací tábor, jako spíše o tábor pracovní. Při vstupu do tábora vás tak ihned přivítá železná brána s nápisem Arbeit macht frei neboli Práce osvobozuje. Tábor v Dachau je rozlehlý komplex tvořený různými částmi. Prohlídku začněte správní budovou, kde zhlédnete film o osvobození tábora i o děsivých pokusech na vězních. Za správní budovou je táborové vězení s celami pro nejvýznamnější vězně, kteří potřebovali zvláštní ostrahu. Šlo třeba o Georga Elsera, ktrý se pokusil v jedné mnichovské pivnici zabít Hitlera bombou nebo dva britští tajní agenti. Ačkoliv nešlo o vyhlazovací tábor, přesto tu nechyběla plynová komora, která ale primárně nesloužila k vraždění. Údajně v ní byly popraveny jen malé skupinky lidí, většina vězňů zemřela na vyčerpání z těžké práce, mučení apod. V areálu nechybí ani spousta památečních míst a my bychom si z této návštěvy měli odnést jediné: Tohle už nikdy víc jako lidstvo nesmíme dopustit!

Jen pár kilometrů od Mnichova na vás čeká městečko Oberschleissheim s jedinečným palácovým komplexem Schleissheim (foto pod odstavcem). Jde o rozlehlý areál tvoření barokním Novým zámkem (Neues Schloss), dále loveckým zámečkem Schloss Lustheim a renesančním Starým zámkem (Altes Schloss). Nechybí ani nádherný zámecký park. V areálu je také muzeum s vystavenými historickými letadly – Flugwerft Schleissheim. Barokní Nový zámek nechal stavět na začátku 18. století kurfiřt Maxmilián Emanuel, ale protože peníze byly následně třeba pro sponzorování války o dědictví španělské, stavba stála až do roku 1719 a z plánovaných čtyř křídel se dokončilo jen jedno. Velkolepý je hlavně interiér zámku, který nabízí návštěvníkům opravdu krásné reprezentační sály, na kterých se podílela celá řada významných architektů. Kromě reprezentačních místností interiér nabízí Velkou galerii (Grosse Galerie) se sbírkou vlámských a italských barokních obrazů. K Novému zámku pak přiléhá zámecká zahrada Hofgarten s loveckým zámečkem Schloss Lustheim, ve kterém je k vidění sbírka míšenského porcelánu. Nedaleko Nového zámku najdete renesanční Starý zámek, v němž najdete dvě malá muzea – jedno z nich se věnuje kultuře historického Pruska.

Jižně od Mnichova leží jezerní oblast Fünf-Seen-Land (tedy oblast Pěti jezer), kde už na vás čekají první alpská jezera. Zdejší jezera nabízejí vynikající podmínky pro provozování vodních aktivit, uvidíte tu tak spoustu jachet a dalších plavidel. Jde o oblast rozkládající se mezi dvěma nejznámějšími zdejšími jezery – Starnberger See a Ammersee.

Zmíníme jezero Starnberger See (foto v textu a pod ním) někdy přezdívané Knížecí jezero. Je lepší se nejprve vydat na nepříliš vzdálený slavný zámek Neuschwanstein, kde se dozvíte o králi Ludvíku II. Bavorském, který zámek postavil a jednoho večera byl nalezen mrtvý právě na břehu jezera Starnberger See jen nedaleko novogotického zámečku Berg, kam byl převezen poté, co byl internován na základě prohlášení o duševní nesvéprávnosti a zbaven výkonu vlády. Jednoho večera se šel se svým lékařem projít a druhý den ráno byli oba nalezeni mrtví. Jejich smrt dodnes obklopuje řada konspiračních teorií. Místo jeho utonutí tu dnes připomíná dřevěný kříž a pěkná kaple. Zmiňovaný zámeček Berg v 17. století koupil bavorský kurfiřt a často se tam pořádaly hony a společenské události. Dnes je ve vlastnictví potomků rodu Wittelsbachů, veřejnosti je přístupný jen zdejší zámecký park. Samo jezero je dlouhé 20 km a je ledovcového původu. Společně s ostatními jezery v okolí je oblíbeným rekreačním místem v této oblasti. Podle honosných vil třeba v obci Starnberg poznáte, že jde spíš o luxusní rekreační oblast, jednoduše pro mnichovské boháče. Po jezeře se provozuje čilá lodní doprava, která nabízí také vyhlídkové plavby. Pokud některou z těchto plaveb chcete zkusit, všechny praktické informace najdete tady.

Kromě zámečku Berg tu leží další zámeček, oblíbené letní sídlo vévody Maxe Josefa Bavorského, zámeček Possenhofen (foto v textu). Na jeho místě původně stával hrad postavený v 16. století, ale ten byl zničen během třicetileté války. Hrad byl tak několikrát přestavován do dnešní podoby. Zámeček je znám hlavně tím, že tady své bezstarostné dětství strávila rakouská císařovna Alžběta Bavorská, lépe známá jako Sissi. Díky svému volnomyšlenkářskému otci patřícího do bavorského vévodského rodu, se tu naučila jezdit na koni, plavat i milovat krásnou přírodu. Její rodiče zámeček zakoupili roku 1834 a bylo jejich oblíbeným venkovským sídlem, kam si jezdívali odpočinout od mnichovských starostí. Sissi sem jezdívala i po svém sňatku s císařem Františkem Josefem I. V zámečku je dnes ubytovna a malé muzeum věnující se Sissi. Na jezeře jen nedaleko Possenhofenu je ostrůvek Roseinsel (Růžový ostrov), oblíbený výletní cíl, kam rád jezdil i Ludvík II. Bavorský, zmiňovaný „šílený král“. Zmíníme ještě muzeum Sammlung Buscheim (někdy také Museum der Phantasie). To se nachází v domě autora předlohy známého německého filmu Ponorka, L. G. Buchheima. Skýtá sbírku užitného umění, etnografické exponáty nebo exponáty moderního umění.

Druhým jezerem v oblasti, které stojí za zmínku, je Ammersee (foto v textu a pod ním), další ledovcové jezero, dlouhé asi 16 km. Ve starověku vedla podél jezera obchodní stezka, po níž se přepravoval jantar. Stejně jako Starnberské jezero je i tohle oblíbenou rekreační oblastí, i tady lze provozovat všemožné vodní sporty. Po břehu jezera vede pěkná promenáda. Vyhlídkové plavby po jezeře provozuje stejná společnosti jako po Starnberger See. Pokud už budete mít vodních radovánek dost, můžete si udělat výlet ke klášteru Andechs (Kloster Andechs) (foto v textu). Dnes sem turisty více než zdejší klášterní poklad obsahující třeba kosti z lebky sv. Hedviky, patronky Slezska a rodačky z původního hradu, láká benediktinský minipivovar. Nechybí tu klášterní a poutní kostel s rokokovým interiérem a je tu také pohřben autor Carminy Burany, skladatel Carl Orff. Kromě kláštera v okolí Ammersee zmíníme ještě rekreační městečko Dießen am Ammersee s kostelem Marienmünster, jedním z nejskvělejších barokních kostelů v Německu nebo lázeňský park s novorenesančním zámečkem v Herrschingu.

Opusťme mnichovská jezera a vydejme se na skok do města Ingolstadt. Žije tady asi 137 tisíc obyvatel a jde tak o páté největší bavorské město. Leží na Dunaji. Město je v kronikách prvně zmíněno na začátku 9. století, později bylo sídlem vévodů bavorsko-ingolstadských. V 18. století právě tady vznikl řád Iluminátů. A až do roku 1930 tu stávala zemská pevnost. Najdete tu zachovalé historické centrum, ale jinak jde hlavně o hospodářské centrum – továrnu tu má automobilka Audi a ekonomiku táhnou také zdejší ropné rafinerie.

Pokud chcete vidět historické památky Ingolstadtu, zamiřte do Starého města (Altstadt) nacházejícího se mezi starými hradbami s několikama branami, z nichž zajímavá je třeba brána Kreuztor datovaná už do 14. století. Jeho centrem je kostel Moritzkirche a nedaleká věž Pfeifturm, hlavním náměstím pak Schliffelmarkt, ze kterého vede hlavní nákupní třída Ludwigstrasse. Kostelů je tu samozřejmě několik – třeba ještě ten nejstarší zdejší – pozdně gotický Liebfrauenmünster nebo třeba barokní Marie de Victoria. V Ingolstadtu také nechybí zámek. Jde o Nový zámek (Neues Schloss) (foto v odstavci), jehož stavba započala v 15. století, ale dokončen byl až po vymření ingolstadské linie Wittelsbachů. Dnes v zámku najdete Bavorské vojenské muzeum (Bayerisches Armeemuseum) mapující 500 let bavorského vojenství – najdete tu uniformy bavorských králů, kořisti z válek a celou řadu dalšího. V historickém centru pak ještě najdete Německé lékařské muzeum (Deutsches Medizinhistorisches Museum) v budově bývalého anatomického institutu. Muzeum se věnuje hlavně proměně lékařského vybavení – uvidíte tu třeba amputační pilky, nože k pouštění žilou apod. V pevnosti Kavalier Hepp najdete Městské muzeum (Stadtmuseum) a Muzeum hraček ( Spielzeugmuseum).

Pokud se vydáte mimo historické centrum, tak se můžete podívat do Muzea konkrétního umění (Museum für Konkrete Kunst) se sbírkou děl moderních umělců. V pozůstatku staré pevnosti najdete další pobočky zmiňovaného vojenského muzea. Jde o Reduit Tilly (foto v odstavci), poslední část pevnosti z 19. století, ve které je expozice věnující se 1. světové válce a věž Turm Triva zas hostí Bavorské policejní muzeum (Bayerisches Polizeimuseum). Pokud rádi nakupujete, zamiřte do velké obchodní pasáže Ingolstadt Village. Pokud jste tu s dětmi, můžete je vzít k Baggersee, kde je malý zvířecí park s muflony, bizony a hřišti.

Tak jako k Mnichovu patří BMW, k Ingolstadtu patří auta značky Audi. Audi je německá automobilka, která se věnuje výrobě luxusních vozů stejné značky. Audi je součástí skupiny Wolkswagen Group. Aktuálně do stáje Audi patří také výrobce sportovních vozů Lamborghini nebo motorek Ducati. Značkou Audi jsou čtyři propojené kruhy symbolizující čtyři různé výrobce aut, jejichž fúzí koncern roku 1932 vznikl. Pokud jste milovníky těchto luxusních vozů, pak rozhodně musíte vyrazit do Audi Forum Ingolstadt. Jde o moderní prosklený komplex, kde se dozvíte o Audi prostě všechno. Je tu muzeum historických vozů, virtuální prohlídka továrny a mnoho dalšího. Všechny praktické informace pro návštěvu Audi Fora včetně všeho, co je tu k vidění, najdete tady.

A pokračujeme do města Neuburg an der Donau. Historické centrum se nachází na skále nad řekou a jeho středem je hlavní ulice Amalienstrasse s historickými domy datovanými do 17. a 18. století a náměstí Karlsplatz s kostelem Hofkirche (foto pod textem). Kousek od náměstí v bývalém šlechtickém paláci Weveldhaus z 16. století se dnes nachází Městské muzeum (Stadtmuseum) s expozicemi z různých oblastí – rybolov na Dunaji nebo život střední vrstvy v 19. století. Za zmínku ale stojí přilehlá rokoková knihovna Provinzialbibliothek pocházející z kláštera v Kaisheimu. Největší zajímavostí Neuburgu an der Donau je ale zdejší zámek (Schloss) (foto v odstavci). Počátky renesančního zámku spadají do 16. století, kdy byl stavěn pro místního falckraběte Ottheinricha. V areálu zámku najdete kapli, pěkné arkádové nádvoří a v interiéru stojí za zmínku hlavně zdejší Rytířský sál (Rittersaal). V jednom z křídel se nachází galerie vlámských mistrů s obrazy Rubense nebo Van Dycka.

Další zastávkou v našem průvodci bude město Eichstätt (foto pod textem). Město leží ve Franské Juře a od 14. do 19. století mu vládla knížata-biskupové. Turisté tady chtějí vidět historické centrum, kterému dominuje katedrála (Dom). Některé její části pocházejí už ze 14. století, později byla ale přestavěna. Zajímavý je její 11 metrů vysoký vápencový oltář z 15. století. Součástí katedrály je také márnice (Mortuarium) a pokladnice s muzeem s řadou církevním exponátů. Druhým místem, které turisté rádi navštěvují, je zdejší biskupský palác Residenz z 18. století. V interiéru stojí za vidění velkolepé schodiště a zrcadlový sál. Další zajímavostí Eichstättu je mohutný hrad Willibaldsburg, který se tyčí na vysokém kopci nad řekou Altmühl. Jde o bývalé sídlo zdejších knížat-biskupů a počátky sahají do 14. století. V hradu najdete různé expozice. Za zmínku zde stojí asi také klášter sv. Walburgy s jejím hrobem. Od tradice této světice byl následně odvozen obecně a také u nás známý fenomén Valpružiny noci, tj. filipojakubské noci s pálením čarodějnic.

Eichstätt leží při řece Altmühl, jejíž údolí tvoří přírodní park stejného jména (Naturpark Altmühltal). Byla tady nalezena celá řada fosílií, které dnes můžete vidět v muzeu we Willibaldsburgu. Více vás ale asi zaujme zdejší krásná příroda s celou řadou různých skalních útvarů a meandrů řeky Altmühl. Na turisty tu čeká jak síť stezek pro pěší, tak cyklostezek. S převozem kol vám tady pomůžou zdejší cyklobusy. Provozovat se tu dá i kanoistika. Pokud se sem chcete vydat na kola nebo na pěší túry, všechny praktické informace včetně přehledu tras najdete tady.

Když jste se ve škole učili o náboženské reformaci, určitě jste tam slyšeli o městě Augsburg. Leží na soutoku řek Lech a Wertach a má necelých 300 tisíc obyvatel. Ausburg se pyšní opravdu bohatou minulostí. Stávala tu římská pevnost, ve středověku šlo o hlavní centrum bavorského Švábska, dnes tak trochu jiného Bavorska, šlo o významné finanční centrum stojící na obchodní trase do Itálie, těžilo také ze zpracování kovů. Nejvíce se ale v souvislosti s historií města mluví o 16. století, kdy se město dostalo do centra náboženských sporů. Místní obyvatelé se totiž přidali na luteránskou víru a právě tady vzniklo tzv. Augsburské vyznání a významný byl rok 1555, kdy právě tady byl vyhlášen Augsburský mír, který zajistil svobodným císařským městům náboženskou toleranci.

Díky bohaté minulosti tak Augsburg láká hlavně na své historické centrum (Altstadt). Tak pojďte na jeho virtuální prohlídku. Ze středověkého městského opevnění se dochovaly nějaké části hradeb a čtyři věže. Augsburg má hezkou radnici (Rathaus) na náměstí Rathausplatz (foto v textu), které je hlavním náměstím v centru. V 1. polovině 17. století byla svržena zdejší gotická radnice a nahradila ji její honosnější obdoba. Radnice má dvě věže, sedm pater, které byly po jejím poničení za 2. světové války skvěle zrekonstruovány. Interiéru radnice dominuje Zlatý sál (Goldener Saal) ve 3. patře s úžasným stropem. Před radnicí stojí jedna ze tří kašen v centru – tady je to Augustusbrunnen z 16. století oslavující římského císaře a zakladatele města Augusta. Vedle radnice je věž Perlachturm, která je součástí malého románského kostela. Z věže se vám naskytnou krásné výhledy, při pěkném počasí až na Alpy. Jen kousek od radnice pak najdete rodný dům Bertolta Brechta (Brechthaus), významného německého dramatika. Ten tu ale nepobyl ani rok a rodina se odstěhovala a sám Brecht k Augsburgu žádný velký vztah neměl. Přesto je dnes v jeho rodném domě muzeum věnované jeho životu a dílu. Maximilianmuseum se nachází v kupeckém domě a skýtá hlavně zajímavé sbírky zdejší skvělých stříbrotepců a zlatníků. K muzeu přiléhá dům Welserhaus z 16. století. V historickém centru je dále kostel sv. Anny (St Anna), který kdysi patřil ke karmelitánskému klášteru. Kostel je spjat s postavou Martina Luthera, který tu působil v roce 1518. V budově městské zbrojnice (Zeughaus) ze začátku 17. století funguje Římské muzeum věnující se archeologickým nálezům.

Za hlavní třídu můžeme považovat Maximilianstrasse vedoucí z náměstí Rathausplatz, přesněji od radnice ke kostelu St Ulrich und Afra. Nabízí spoustu starých paláců připomínajících dnes už zašlou slávu města a ulice je zároveň hlavním centrem noční zábavy. Ulice vás přivede třeba na náměstí Moritzplatz (foto pod odstavcem vlevo). Tady je další ze tří městských fontán – Merkurbrunnen a naproti ní stojí Dům tkalcovského cechu (Weberhaus) původně ze 14. století, zničený za 2. světové války a dodnes rekonstruovaný. Dalším zajímavým palácem na Maximilianstrasse je Fugger Stadtpalais se zajímavými sgrafity, jehož počátky sahají do 1. poloviny 16. století. Palác je možné si prohlédnout v rámci prohlídek. Fontána Herkulesbrunnen zas stojí před rokokovým palácem Schaezlerpalais vybudovaným v 18. století pro místního barona a dnes se v něm nachází galerie německého renesančního i barokního malířství. Maximilianstrasse končí u kostela St Ulrich und Afra (foto pod odstavcem vpravo) s cibulovitou kupolí, s jehož výstavbou se začalo už v 15. století, dokončen byl ale až na začátku toho 17. a v jeho útrobách se najdou hrobky zmiňovaných světců.

V historickém centru města pak ještě zmíníme pár další míst. Zajímavá je třeba Fuggerei (foto pod odstavcem), což je jedinečná obytná zóna založená roku 1515 místním bankéřem, aby poskytovala ubytování nemajetným občanům. Jde o historický příklad hromadného sociálního bydlení, nemajetní tu žijí dodnes. Jde o takové mini město ve městě, obyvatelé musí být katolíci a denně se musejí třikrát modlit za zakladatele a jeho rodinu. Nájem činí necelé 1 Euro/rok. Komplex tvoří osm řad domů, ke kterým se dostanete sedmi branami. Mají tu vlastní kostel, v ulici Mittlere Gasse je muzeum věnující se rodině zakladatele, ale je tu vidět i dobové zařízení. V ulici Ochsengasse 51 je možné navštívit jeden ukázkový byt a v protileteckém krytu je expozice věnující se spojeneckému útoku z února 1944.

V další části Starého města najdete katedrálu (Dom) kombinující různé styly. Věže pocházejí z 12. století, většina dalších částí je ze století 14. Ke katedrále přiléhá Diecézní muzeum (Diözesanmuseum St Afra). Další zajímavostí je Mozarthaus, kde se narodil otec slavného skladatele a muzeum se věnuje hlavně vztahu otce se synem. Mozart sám žádné velké vazby na Ausgburg neměl. V muzeu Fugger und Welser Erlebnis Museum se dozvíte o historii města pomocí různých multimediálních aktivit. Takže historie města vám tu doslova ožije před očima. Pak je tu ještě židovská synagoga, jejíž součástí je židovské muzeum (Jüdisches Kulturmuseum). Na ulici Amagasakiallee pak najdete moderní proslenou budovu Glastpalast, ve které se nachází muzeum současného umění. Historické centrum města je malé a v klidu ho projdete pěšky.

V Augsburgu se dvakrát ročně koná lidový festival Plärrer plný jídla, piva a zábavy, pak také Mezinárodní jazzový festival a na Vánoce nechybí vánoční trhy. Mají tu docela slavné loutkové divadlo (Puppenkiste) v bývalém špitálu. Děti můžete vzít do zdejší zoologické zahrady, zájemci o kytičky zas můžou navštívit zdejší botanickou zahradu.

Augsburg opustíme a krátce navštívíme město Landsberg am Lech (foto vpravo a pod textem), tedy město, ve kterém sepsal Adolf Hitler svoje dílo Mein Kampf. Stalo se tak ve zdejším vězení, kam se dostal po tzv. Pivním puči roku 1923. Ve stejném vězení po válce skončili i váleční zločinci a jako vězení budova funguje dodnes. Dochovaly se tu středověké hradby s věžemi, největší věží je Bayertor (foto vpravo) z 15. století. Když se k ní rozhodnete vydat, tak z ulice Alte Bergstrasse se vám naskytnou nádherné výhledy na Staré město a také na řeku Lech, na které město, jak název napovídá, leží. Centrem města je náměstí Hauptplatz s Mariánskou kašnou z 18. století a také s historickou radnicí (Historisches Rathaus). Radnice je impozantní budova jak zvenku, tak zevnitř. Uvnitř je krásný Zasedací sál (Sitzungssaal) a Slavnostní sál (Festsaal) s freskami. Ve městě ještě zmíníme Nové městské muzeum (Neuses Stadtmuseum).

Je čas se vydat do míst, která vás asi zajímají nejvíce. Ano, půjde o bavorskou část Alp. Celé pohoří Alp se táhne v šířce od 130 do 260 kilometrů a v délce kolem 1200 kilometrů celkem přes sedm států od francouzské Riviéry a pobřeží Středozemního moře na jihozápadě až k Vídni na východě. Zaujímá rozlohu kolem 180 000 km2. Pojem Bavorské Alpy označuje všechna alpská pohoří v Bavorsku a patří pod Severní vápencové Alpy. Pokud chcete vidět opravdu většinu alpských zajímavostí, můžete se vydat po tzv. Německé alpské stezce (Deutsche Alpenstrasse), která se táhne v délce 725 km od Bodamského jezera ke Königsee a kolem celé řady turisticky atraktivních míst.

Naši exkurzi po bavorských Alpách začneme ve švábském městě Lindau. Má asi 25 tisíc obyvatel a leží na hranicích s Rakouskem (doslova sousedí s rakouským městem Bregenz) na břehu Bodamského jezera. Až do roku 1806 šlo o svobodné říšské město založeného na místě, kde už v 9. století stával ženský benediktinský klášter. Lindau je vyhledávaným turistickým cílem, a to hlavně v létě. Moderní část města se táhne podél břehu Bodamského jezera, historické Staré město se pak nachází na ostrově u břehu jezera. Ostrov a tedy i centrum je spojeno s moderní částí železničním náspem a mostem. Prvním zajímavým místem je zdejší přístav s řadou hotelů, kaváren, ale i kotvících jachet a trajektů. Nový přístav na Bodamském jezeře byl dokončen roku 1856 a u vjezdu mu dominuje bavorský lev a 33 metrů vysoký maják.Z přístavu trajektů se vydávají trajekty do řady okolních míst – do rakouského Bregenzu, do Husovy Kostnice a dalších míst. Pokud chcete trajekty po Bodamském jezeře využít, všechny praktické informace najdete tady.

Na protějším břehu už uvidíte vrcholky Alp. Projděte se po zdejším nábřeží, zajímavá je třeba věž Mangturm, která byla původním majákem stojícím tu už ve 13. století. Kousek od přístavu najdete radnici (Rathaus) z 15. století, po jedné z jejích stran najdete hlavní městskou třídu Maximilianstrasse. V radničním sále zasedal na konci 15. století říšský sněm, zajímavá je i radniční městská říšská knihovna. Vedle staré radnice je ta nová, ve které každý den v 11:45 zvoní zvonkohra. V barokním paláci Haus zum Cavazzen z 18. století se dnes nachází Mětské muzeum s expozicí věnující se místním dějinám. Pak je ve městě ještě malý kostelík Peterskirche původně z 11. století, naproti kostelu je pak věž Diebsturm ze 14. století, která dříve sloužila jako vězení a součást městského opevnění.

Pouze malá část Bodamského jezera patří k Bavorsku a pokud se tak chcete podívat do dalších míst na jezeře a cestovat západně od Lindau, nahlédněte do našeho průvodce po sousední německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Tam se také dozvíte všechno o Bodamském jezeře. My teď budeme pokračovat v tomto průvodci dál na východ Bavorska.

Asi 100 km východně od Lindau leží na břehu jezera Forggensee město Füssen. Najdete tu historické centrum a hrad, ale turisté sem míří hlavně kvůli celé řadě turistických tras a cyklostezek a v okolí se také provozují různé outdoorové sporty. Nad Starým městem Füssenu se tyčí gotický hrad (Hohes Schloss). Jeho dnešní podoba je z roku 1500 a nechal ho přestavět augsburský biskup. V prostorách hradu je Státní galerie s bavorskou sbírkou malířství z 15. a 16. století. Vystoupat sem stojí za to ale hlavně kvůli krásnému výhledu na Staré město. V budově bývalého benediktinského kláštera Kloster St Mang se dnes nachází Městské muzeum. Zajímavostí areálu je ale Císařský sál (Kaisersaal) a opatská knihovna a pak je tu také expozice houslí a louten. Pak je tu barokní kaple Annakapelle a barokní bazilika St Mang. Pokud vyjedete kousek za město, můžete se lanovkou vydat na horu Tegelberg. Lanovka vyráží od vesnice Schwangau a v zimě hora funguje jako červená sjezdovka, v létě se lanovkou můžete vydat do největší bavorské přírodní rezervace Ammergebirge s celou škálou turistických tras a nadšeni budou také milovníci horolezectví nebo třeba paraglidingu.

V této oblasti se jedná o Ammergauské Alpy ležící na hranici rakouského Tyrolska a Bavorska. Hory jsou tvořeny travnatými holými kopci nebo zalesněnými horskými hřebeny, teče tudy několik alpských řek a je tu také několik ledovcových jezer. Středem pohoří vede silnice, která vás dovede do sedla Ammersattel ve výšce 1 118 m. n. m. a odsud můžete pokračovat k několika významným turistickým místům. V této části pohoří je málo horských chat, většina turistických tras se dá zvládnout v jednom dni. Vrcholy jsou dobře přístupné. Pokud vás zajímají turistické trasy v této části Alp, tipy na ně najdete tady nebo tady – jde třeba o jezera Schwansee a Alpsee a dále pak zdejší vřesoviště.

Hlavními turistickými body oblasti jsou dva zámky. Prvním z nich je asi nejslavnější německý zámek, velkolepý zámek Neuschwanstein (foto pod textem). Pokud jste viděli jakýkoliv leták lákající na krásy Německa, tenhle zámek na něm určitě nechyběl. Pokud toužíte vidět pohádkový zámek, pak nenajdete krásnější (alespoň v Německu) než Neuschwanstein. Právě tenhle zámek údajně inspiroval Walta Disneyho k vytvoření pohádkového zámku, který je dodnes synonymem tohoto filmového impéria pro děti. Jde o nejnavštěvovanější turistický cíl Německa a plánujete-li prohlídku zámku, kupte si vstupenky online na rezervovaný čas, bývá tu opravdu nabito. Prohlídky zámku jsou možné pouze s průvodcem, audioprůvodce mají i v češtině. Možnost koupě vstupenek a všechny praktické informace pro návštěvu najdete tady. Z parkoviště ve vesnici se k hradu dostanete po výšlapu (asi půl hodiny) nebo můžete využít placený kvadlový autobus. Skutečností ovšem je, že co do rozsahu navštívených prostor se jedná spíše o mikroprohlídku, komplikovanou samozřejmě ještě masami procházejících návštěvníků.

Pohádkově působící hrad nechal roku 1869 vybudovat bavorský král Ludvík II., který se rozhodl přestavět stávající ruinu do podoby středověkého hradu. Král se do zatím ještě nedostavěného zámku nastěhoval roku 1884. Velkým vzorem pro něho byl francouzský „král slunce“ Ludvík IV. Ludvík II. nebyl nikterak významný král, ale proslul hlavně jako mecenáš umění, ale také svou extravagancí a velkou fantazií, což mu přineslo přízvisko „šílený král“. V historii je znám hlavně právě pro extravagantní hrady, které nechal postavit. Ludvík II. vládl Bavorsku zhruba 20 let, ale velké výdaje jeho dvora přivedly Bavorsku k bankrotu, král byl internován na hrad na břehu výše zmiňovaného Sternberského jezera, kde za nejasných okolností zemřel.

Zámek je postaven v romantizujícím stylu, není ale velkolepý jenom zvenku, ale také zevnitř a jeho interiér opravdu navštivte. Podívat se na zámek zvenku prostě nestačí. Interiér je ispirován operami Richarda Wagnera, velkého Ludvíkova oblíbence a výjevy z jeho oper jsou na zámku velmi časté. Ludvík se pro výstavbu hradu inspiroval na hradě Wartburg, kde se odehrává děj Wagnerovy opery Tannhäuser. Zajímavý je třeba byzantský Trůnní sál (Thronsaal), který měl připomínat instabulský chrám Hagia Sofia, ale tato místnost byla dokončena až po Ludvíkově smrti. Při prohlídce se dostanete i do Ludvíkovy ložnice v gotickém stylu s královskou postelí, která vypadá spíš jako oltář. Pěvecký sál (Sängersaal) je inspirován operou Tannhäuser. V okolí hradu se můžete vydat na pár míst a jednoduše hledat nejlepší výhled na hrad. Takovým dobrým místem je třeba most Marienbrücke vedoucí přes hlubokou rokli nebo vyhlídka Jugend.

Pokud vyhlédnete z okna zámku Neuschwanstein, dohlédnete na nedaleký zámek Hohenschwangau (foto pod textem). Hrad tu stával už někdy ve 12. století jako sídlo místních šlechticů, ale nakonec byl zničen. Až roku 1832 zdejší ruiny koupil otec Ludvíka II., bavorský král Maximilián II., a nechal ho přestavět v novogotickém stylu. Zámek sloužil bavorské královské rodině jako letní sídlo a své dětství v něm strávil Ludvík II. Roku 2005 byl zámek vykraden, zmizely řády a ocenění rodu Wittelsbachů a zloděje se nepodařilo dodnes najít. Zámek najdete na břehu jezera Alpsee ve vesnici Schwangau, prohlídky jsou možné s průvodcem a koupíte je online na stejném odkazu jako na Neuschwanstein. Ve Schwangau kromě Hohenschwangau můžete v bývalém hotelu na břehu jezera Alpsee navštívit Muzeum bavorských králů (Museum der bayerischen Könige), které se věnuje se svými exponáty bavorskému královskému rodu Wittelsbachů.

5 km od města Steingaden najdete v obci Wies kostel Wieskirche (foto pod textem) zapsaný na seznamu UNESCO. Jde o významné poutní místo. Místní žena tu údajně v roce 1738 viděla zbičovaného Krista a z vesnice se tak stalo oblíbené poutní místo. Vybudovala se tu malá kaple, která ale později nestačila a tak vznikl dnešní kostel s jedinečnou rokokovou výzdobou a zajímavými stropními freskami. Kostel je považován za jednu z vrcholných ukázek rokoka.

Další zastávku uděláme ve vesnici Oberammergau (foto pod odstavcem). Také se nachází v Ammergauských Alpách mezi horami Kofel a Laber a světově proslulá je obec hlavně kvůli zdejším pašiovým hrám. Výjevy ze života Krista tu obyvatelé hrají pravidelně každých 10 let ve speciálně postaveném divadle. Pašijové hry mají původ v 17. století, kdy místní obyvatelé slíbili, že pokud je Ježíš ochrání před morem řádícím v okolí, budou ho pravidelně připomínat hranými výjevy z jeho života. Pašijové divadlo (Passiontheater), kde se hry hrají, si můžete prohlédnout v rámci prohlídek a normálně se tu hrají divadelní představení. Tohle ale asi nebude důvodem vaší návštěvy, tím bude spíše zdejší jedinečná architektura, protože zdejší domy jsou opravdu netypické. Zmínit nutno i zdejší řezbářství, které tady má opravdu dlouhou tradici. Hlavní ukázkou zdejších malovaných domů je dům Pilatushaus, dokonalá ukázka iluzivní malby. Dům pochází z 18. století a typické malby najdete na jeho průčelí. V přízemí najdete řemeslnou dílnu, pak je tu také expozice Svět za sklem, která se věnuje malování na sklo. Pilatushaus ale není jediný krásně zdobený dům ve vesnici. Pokud vás zajímá zdejší tradiční řezbářství, výtvory najdete v městském muzeu Oberammergau Museum.

Až si vesnici Oberammergau prohlédnete, vyrazte do okolních hor. Lanovka Kolben Sesselbahn vás vyveze do výšky 1270 m. n. m., kde se můžete vydat na turistickou stezku Königsteig vedoucí pod hřebenem k hoře Kofel (asi 5 km). V létě tu také funguje bobová dráha. Druhou lanovkou je Laber Bergbahn, která zas jezdí na horu Laber ve výšce 1684 m. n. m., kde se také můžete vydat na turistické stezky.

A míříme do vesničky Ettal, další pěkné bavorské alpské vesničky, která proslula benediktinským klášterem Kloster Ettal (foto pod odstavcem). Jeho počátky sahají už do 14. století, dnešní podoba je výtvorem barokní přestavby z 18. století.

Nedaleko Ettalu na vás čeká zámek Linderhof (foto pod odstavcem). Zámek původně sloužil jako lovecký zámeček pro otce Ludvíka II., Maximiliána II., upraven byl v 2. polovině 19. století. Za návštěvu stojí hlavně zámecký interiér s jedinečnou královou ložnicí. K zámku přiléhá park s kašnami a umělou jeskyní Venus-Grotte s jezírkem a umělými stalaktity a stalagmity a v zahradě je také několik různých pavilonů.

Pěkným alpských letoviskem nacházejícím se na břehu jezera Staffelsee je Murnau am Staffelsee. Jezero je oblíbeným cílem procházek, pořádají se na něm také výletní plavby. Obec je známá hlavně působením umělecké skupiny Der Blaue Reiter. Najdete tu zámek Murnau (Schloss Murnau), ve kterém sídlí muzeum s expozici věnovanou zdejší řemeslné tradici – reverzní malbě a také expozicí věnovanou skupině Der Blaue Reiter. Zastávku můžete udělat také ve vile Münter Haus, kterou získala roku 1909 členka Der Blaue Reiter, Gabriele Münterová a zanechala v něm dodnes nádherný ručně malovaný nábytek a jedinečnou zahradu. V domě se zároveň setkávali členové zmiňované umělecké skupiny.

Ammergauské Alpy sousedí se skalním masivem Wetterstein, což je vápencový masiv na hranici německého Bavorska a rakouského Tyrolska a dosahuje výšky kolem 2000 m. n. m. Pohoří je velmi oblíbené mezi horolezci a vysokohorskými turisty. Vidět tu můžete kamzíky, sviště nebo třeba orly skalní.

Garmisch-Partenkirchen, jednoduše Ga-Pa, leží přímo pod masivem Wetterstein. Současný název vznikl spojením těchto dvou měst, ke kterému došlo v roce 1935 kvůli plánované zimní olympiádě. Má asi 27 tisíc obyvatel. Ga-Pa je známé alpské letovisko, které hostilo a hostí významné sportovní události. V roce 1936 se tady konala zimní olympiáda, několikrát tu bylo Mistrovství světa v alapském lyžování a každoročně se tu také koná jeden ze závodů skoků na lyžích, který je součástí Turné čtyř můstků. Dnes je tohle velmi elegantní horské letovisko považována za mezinárodní centrum zimích sportů. Centrem bývalé osady Garmisch je městský park Kurpark s kasinem, pak je tu kostel St Martin z 18. století s rokokovou kazatelnou a také Museum Aschenbrenner skýtající sbírku panenek, jesliček či francouzského porcelánu. Ve sportovní hale Olympia Eissportzentrum se hrají nejen hokejové zápasy, ale konají se tu i různé kulturní akce. Bývalá osada Partnekirchen zas působí více historicky a zachovala si původní alpský ráz. Typickou zdejší architekturu můžete vidět třeba na architektuře v ulici Ludwigstrasse. Je tu Werdenfels Museum se sbírkou náboženského a lidového umění a také Richard Strauss Institut s multimediální expozicí věnovanou tomuto slavnému skladateli, který tu v 1. polovině 20. století žil a roku 1949 tady zemřel. Vidět tu dále můžete olympijský areál Olympia-Skistadion z roku 1936. Právě v tomto areálu se nachází zmodernizované skokanské můstky (Skisprungschanze) (foto v textu), které jsou večer krásně nasvícené. V areálu je expozice věnovaná olympiádě v roce 1936. Právě tady se každoročně na přelomu roků skáče jeden ze závodů Turné čtyř můstků. Nedaleko stadionu můžete vidět 700 metrů dlouhou rokli Partnachklamm (foto pod textem) s vodopády a peřejemi, která je hezká v létě i v zimě, kdy zamrzá a vytváří roztodivné útvary.

Tohle bylo krátké shrnutí toho, co lze v Ga-Pa navštívit. Davy turistů sem ale nejezdí za muzeem nebo parkem, ale hlavně za sportem – v zimě na lyže, v létě za vysokohorskou turistickou a horolezectvím, protože masiv Wetterstein skýtá celou řadu zajištěných cest všech obtížností. Jde třeba o 400 metrů vysokou skalní stěna Schüsselkarspitze (výšlap na ni se provádí většinou z rakouské strany), která je jedním z nejznámějších cílů v okolí. Další horolezeckou oblastí je údolí Oberreintal se stejnojmennou horolezeckou chatou (Oberreintalhütte), od které se podnikají další výlezy po zajištěných cestách. Pohodlné lezení nabízejí skalní stěny Alpspitze a Bernadeinwand a také hřebenovka táhnoucí se přes několik vrcholů mezi Alpspitze a Zugspitze.

Samozřejmě tím hlavním turistickým cílem, na který se v okolí Ga-Pa vyráží, je nejvyšší německá hora Zugspitze (foto v textu a pod ním) s výškou 2 962 m. n. m. Z Ga-Pa pod její vrchol jezdí zubačka (Zugsptizbahn) denně každou hodinu, každých 30 minut pak jezdí lanovka od jezera Eibsee. Další lanovky pak jezdí na Zugspitze z rakouské strany. Zugspitze leží v západní části Wettersteinu mezi dvěma ledovci. Z Ga-Pa můžete vyjet zubačkou buď přímo pod vrchol a nebo přestoupit u smaragdového jezera Eibsee (foto vpravo) na rychlejší lanovku (Eibseeseilbahn). Zubačka vás vyveze na ledovcovou plošinu Zugspitzplatt kousek pod vrcholem a na vrchol se pak musíte dopravit lanovkou Gletscherbahn nebo pěšky. Na vrcholu je další stanice, ke které se dostanete z Rakouska. Plošina Zugspitzplatt je v zimě skvělým místem pro lyžování, nabízí červené a modré sjezdovky s prašanem. V létě se po plošině můžete projít v rámci krátkých turistických tras – třeba přes ledovec k pozorovatelně Windloch s krásnými výhled na rakouskou vesnici Ehrwald. Výšlap na Zugspitze je určen jen zdatným horalům, vede zajištěnou cestou Höllental, což je pestrá výstupová cesta po zajištěných pasážích, lávkách nad potokem Hammersbach, přes známé místo Brett a i přes nějaké to sněhové pole. Výšlap si horolezci obvykle rozdělí do min. 2 dní s přespáním v chatách Hollentalanger a Reintalangerhütte. Nejpopulárnější horolezecká trasa Jubilaumsgrat vede po skalním hřebeni a spojuje Zugspitze s nedalekou Alpspitze. Na vrcholu Zugspitze na vás čeká zlatý kříž. Ceny jízdného na zubačku a všechny praktické informace pro cestu lanovkou na Zugspitze, stejně tak ceny lyžařského střediska Garmisch Classic najdete tady.

Garmisch Classic je lyžařské středisko ve výšce 2 050 m. n. m. na hoře Osterfelderkopf. Jezdí sem tři lanovky – Alpspitzbahn, Kreuzeckbahn a Hausbergbahn. Nabízí 40 km sjezdovek, hlavně červených a černých, ale najdou se i sekce pro děti. Slavná je třeba sjezdovka Kandahar, která se využívá při sjezdech světového poháru. Vyrazit do Garmisch Classic ale můžete i v létě, kdy tu na zkušené horolezce čekají tyto trasy – Alpspitz-Ferrata a Nordwandsteig, po kterých se můžete dostat na 2 628 m. n. m. vysokou horu Alpspitze (foto pod odstavcem) a také velmi náročná trasa Mauerläufsteig. Pak je tu také vyhlídková plošina AlpspiX u horní stanice lanovky Alpspitzbahn, vybíhající 25 metrů ze skály nad 1000 metrů hluboký sráz. Závratí se vám tady rozhodně zatočí hlava.

Na vrcholu hory Schachenalpe nedaleko Ga-Pa najdete malý dřevěný dům. Jde o Královský dům (Könighaus am Schachen) (foto pod textem), nejodlehlejší rezidenci Ludvíka II. Vypadá jako dřevěná chata, uvnitř skýtá ale krásný interiér se zdobeným Tureckým sálem (Türkische Saal). Ke Královskému domu se dostante pouze pěšky v rámci poměrně náročného výšlapu po asi 10 km dlouhé cestě Königsweg začínající u zámku Schloss Elmau nebo ještě náročnější 9 km dlouhou trasou vedoucí roklí Partnachklamm, která začíná u olympijského komplexu.

Dalším letoviskem bude Mittenwald. Zdejší náměstí Obermarkt nabízí krásně vymalované domy a osada proslula hlavně výrobou houslí, kterému se tu věnují místní už od konce 17. století. Historické hudební nástroje můžete vidět v muzeu Geigenbaumuseum Mittenwald. V zimě i sem můžete vyrazit na lyže, v létě za pěší turistikou. Oblíbený je výšlap do rokle Leutschacher Geisterklamm. Letovisku dominuje vápencový masiv Karwendel dosahující v Německu 2 244 m. n. m. Dostanete se na něj lanovkou Karwendelbahn, od jejíž konečné stanice se můžete vydat na asi hodinovou okružní trasu Passamani Rundweg vedoucí kolem vrcholu. Pro zkušené horolezce tu je i několik dalších tras. Pro nenáročné lyžaře a lyžaře začátečníky je nedaleko Mittenwaldu lyžařský areál Skiparadies Kranzberg (modré a červené sjezdovky). Lanovku můžete v létě využít i pro případné pěší túry.

Zmíníme také několik horských jezer. Nedaleko Mittenwaldu leží dvě jezera – Walchensee a Kochelsee, které spojuje silnice vedoucí průsmykem přes hřeben Kocheler Berge, kde funguje vodní elekrárna využívající 300 metrový rozdíl mezi jezery k výrobě elektrické energie. Jezero Walchensee (foto pod odstavcem) je větším z těchto dvou a leží uprostřed lesů. Ve stejnojmenné vesnici lze využít lanovku, která vás vyveze na 1 620 metrů vysoký vrchol Fahrenberg, odkud se vám naskytnou skutečně krásné výhledy na jezero, ale i skvostná horská panoramata. V zimě na vrcholu funguje lyžařské středisko Skigebiet Herzogstand a v létě tady lze podniknout řadu výšlapů. Jezero nadchlo i slavného německého básníka J. W. Goetheho. Jezero obklopené horami skýtá několik pláží, v létě se tu dá koupat a provozovat všemožné vodní radovánky (jste-li dost otužilí).

Nedaleko jezera Kochelsee najdete barokní klášter Benediktbeuern s dvěma kupolemi, jehož počátky se datují už do 8. století, současný vzhled je ale ze 17. století. V klášteře se roku 1803 našly rukopisy básní Carmina Burana ze 13. století, které později slavně zhudebnil skladatel Carl Orff.

Vidět byste měli třeba i jezero Tegernsee (foto pod odstavcem) s pěknými pobřežními vesničkami a lanovkou Wallbergbahn, kterou můžete vyjet na stejnojmennou horu a využít některou ze zdejších stezek či horských cyklostezek. Za centrum oblasti je považována vesnice Tegernsee na východním břehu s nábřežím a moderním lázeňským komplexem Strandbad Tegernsee s pláží. U jezera jsou ale i jiné pláže. Můžete si tady půjčit loďku a vydat se po jezeře sami a nebo můžete využít vyhlídkové plavby. Vydejte se také k bývalému benediktinskému opatství Schloss Tegernsee, dnes sídlo potomků rodu Wittelsbachů. Pokud máte rádi komiksy, navštivte Olaf Gulbransson Museum, které se věnuje právě komiksům tohoto norského autora.

Jezero Schliersee (foto pod odstavcem) je menší a ne tolik turisticky oblíbené. I po něm se lze projet v rámci vyhlídkových plaveb. V obci Schliersee najdete lázeňský komplex Vitalwelt a lanovkou z obce se můžete vydat na horu Schliersbergalm skýtající krásné výhledy a také obří trampolínu a bobovku.

Další lanovku nebo i zubačku můžete využít na vrchol hory Wendelstein (foto pod odstavcem), dalšího oblíbeného turistického cíle v oblasti. U horní stanice najdete vysílací věž, observatoř a na samotný vrchol se dostanete výstupem za asi 20 minut. Na vrcholu na vás čeká nejvýše položený kostel v Německu a také nejvýš položená jeskyně v zemi, kterou je možné navštívit. Informace k lanovce na Wendelstein k dispozici tady. Vstupním bodem na Wendelstein bývá obec Bayrischzell. Nedaleko pak najdete lyžařské středisko Sudelfeld s 31 km sjezdovek – modrých a červených.

Další oblastí bavorských Alp bude oblast kolem jezera Chiemsee (foto dole), které leží v podhůří Chiemgauských Alp. Jezero o ploše 80 km² si pro svou oblibu u milovníků všemožných vodních radovánek vysloužilo přezdívku Bavorské moře. Jde o pozůstatek prehistorického jezera, má vlastní příliv a odliv a v létě je to skvělé místo k odpočinku u vody.

Na jezeře jsou čtyři ostrovy, z nichž turisticky atraktivní je Heereninsel s Ludvíkovým nedokončeným zámkem Heerenchiemsee (foto pod odstavcem). Šlo o Ludvíkův pokus o vybudování bavorské verze Versailles. O bavorském králi Ludvíkovi II. už jsme výše mluvili několikrát a tohle je další z jeho „šílených“ nápadů a znovu dokládá Ludvíkovi posedlost francouzským králem Slunce, Ludvíkem XIV. Zámek je možné navštívit v rámci prohlídek s průvodcem. Uvidíte tu kombinaci honosného a neomítnutého cihlového interiéru. K vidění je tu kopie versaillského Zrcadlového sálu nebo Ludvíkova vana o obsahu 60 tisíc litrů, jejíž naplnění trvalo několik hodin. Sám Ludvík II. tady strávil jen deset dní, v době jeho smrti byl zámek stále nedokončen. Součástí je i Muzeum krále Ludvíka II. (König Ludwig II Museum) s modelem nikdy nerealizovaného Semperova divadla pro Richarda Wagnera či obrazy zimní zahrady ze střechy mnichovského Rezidenčního paláce. Se stejnou vstupenkou můžete navštívit také barokní klášter Augustiner Chorherrenstift s pěkným Císařským sálem.

Dalším ostrovem na Chiemsee je Fraueninsel, na kterém žije 250 obyvatel. Na ostrově je benediktinský ženský klášter Frauenwörth (foto pod odstavcem), jehož počátky sahají už do 8. století. V klášterním obchodě si můžete koupit spoustu dobrůtek a výborné uzené ryby prodávají v rybářské vesnici.

Centrem pobřežního života je pak městečko Prien am Chiemsee s moderními lázněmi. Po Chiemsee jsou celoročně organizovány vyhlídkové plavby z Prienu. Všechny praktické informace pro plavby po Chiemsee najdete tady. Pokud od jezera plánujete vyrazit na nějaké ty pěší túry, nejlepším východiskem je osada Aschau im Chiemgau. Můžete vyrazit třeba na vrcholy Kampenwand (1 664 m. n. m., nabízí krásné výhledy na Chiemsee a v zimě je tu lyžařské středisko) nebo na Geigenstein (1 813 m. n. m.), na které se stejně jako na řadu dalších hor v okolí dostanete lanovkami. Naproti nástupní stanici lanovky na Kampenwand (foto pod odstavcem) najdete na malém kopci zámek Schloss Hohenaschau (foto vpravo), bývalé sídlo několika zdejších bohatých aristokraticých rodin. V rámci prohlídek můžete vidět jeho interiér a v letní sezóně se tu konají ukázky sokolnictví. Ani jeden z vrcholů v této části Alp nepřesahuje 2 000 m. n. m. Cyklisté mohou využít 70 km dlouhou cyklostezku Chiemsee Uferweg vedoucí po břehu jezera.

Další částí bavorských Alp jsou Berchtesgadenské Alpy, jejichž centrálním masivem je Watzmann, největší lákadlo této části Alp. Watzmann, třetí nejvyšší německá hora, dosahuje výšky 2 713 m. n. m. a leží na břehu jezera Königsee. Watzmann je oblíbeným cílem horolezců, vede sem několik horolezeckých cest. V minulosti byla celá tato oblast nezávislým biskupstvím a prosperovala díky těžbě cenné soli, ale největší pozornost přilákal tento okres jako místo odpočinku Adolfa Hitlera ve 30. a 40. letech minulého století. Právě tady totiž leží jedna z největších bavorských turistických atrakcí, Hitlerovo Orlí Hnízdo.

Město Berchtesgaden (foto pod textem) je pěkné alpské městečko s typickými domy s malovanými průčelími a zároveň oblíbené turistické středisko této části Alp. Pokud toužíte po welness, můžete zkusit zdejší lázeňský komplex Watzmann Therme. Dále tu mají zámek (Schloss) postavený na místě původního kláštera, jehož křížová chodba se tu dochovala dodnes. Zámek po několik staletí sloužil jako sídlo zdejších církevních vládců a později ho získal rod Wittelsbachů, jejichž potomci tu žijí dodnes. Za vidění stojí hlavně zdejší interiér, který nabízí krásný Gotický sál (Gotische Halle) asi z roku 1400 využívaný dříve jako jídelnu mnichů a dnes je v něm sbírka středověkého sochařského umění. Dále tu jsou pokoje v různých uměleckých stylech – biedermeieru nebo empíru aj. Vedle zámku je bývalý kostel Stiftskirche s dvěma věžemi původně z 2. poloviny 13. století a naproti kostelu stojí zajímavý arkádový dům Arkadenbau s průčelím zdobeným malbami. Dnes je dům památníkem obětí války. Pak stojí za zmínku ještě zdejší solný důl (Salzbergwerk Berchtesgaden), díky kterému město v minulosti velmi prosperovalo. Prohlídka probíhá v ochranných oblecích, kdy vás hornický vlak zaveze do nitra hory, po skluzavce sjedete do solného dolu a odtud budete loďkou pokračovat přes podzemní solné jezero. V podzemí jsou pak velmi oblíbené solné lázně (Salzheilstollen), které si musíte ale včas rezerovat. Pokud máte rádi podobné atrakce, tohle stojí za vidění. V budově Haus der Berge je zajímavá expozice Vertikální divočina, která vás provede ekosystémeme bavorských Alp a součástí je i 12minutový přírodopisný film.

Asi 6 km od města leží ledovcové jezero Königsee (foto pod odstavcem) obklopené strmými srázy a vysokými horami v čele s Watzmannem. Asi nejlépe jezero poznáte z lodi, neboť i tady se provozují vyhlídkové plavby za zajímavými místy. Praktické informace a možnost koupě jízdenek na lodě online tady. Nejoblíbenější zastávkou je poutní kaplička St Bartholomä (1. a 2. foto pod textem) na poloostrově na úpatí Watzmannu, která je přístupná pouze lodí. Dalším tipem na výlet můžete být ledová jeskyně v hoře Untersberg (Eiskapelle), přístupná od St Bartholomä. Led je v ní po celý rok. Z přístaviště v Saletu se můžete vydat k menšímu jezeru Obersee, za kterým na vás čeká 470 metrů vysoký vodopád Röthbach-Wasserfall, největší vodopád v Německu. Pěší túru pak můžete podniknout na horu Jenner (1 874 m. n. m.), na který jezdí lanovka Jennerbahn. V létě od horní stanice můžete podniknout řadu horských túr a zimě se na hoře lyžuje. Hlavním centrem na jezeře je obec Schönau am Königsee, kde trénují skeletonisté a bobisté na tamějších drahách. Velkou část jezera pak obklopuje Národní park Berchtesgaden.

Obersalzberg je oblast jen kousek od Berchtesgadenu a pro svá nádherná horská panoramata přilákala i Adolfa Hitlera a nacistická minulost tak jakoby dodnes visela nad městem. Nacistická minulost města je vedle zdejší přírody dalším turistickým lákadlem města. Obersalzberg ale ještě před Hitlerem byl považován za kolébku turistmu v 19. století a zdejší penzion Moritz poskytoval ubytování řadě prominentních hostů. Hitler sem jezdíval ještě dlouho před tím, než se dostal k moci. Po roce 1933 ale začal majetek zdejších obyvatel vyvlastňovat a měnit ho na místo letního odpočinku pro významné nacistické pohlaváry. Součástí nacistického komplexu byl hotel, kasárna SS, nechyběla letní sídla Hermanna Göringa nebo Alberta Speera. Kromě nacistů sem ale mířily i zástupy jejich příznivců a tak byl roku 1933 Obersalzberg vyhlášen oblastí, kam běžní občané mají zakázaný přístup. I Hitler tu měl svoje letní sídlo, usedlost Berghof, kterou koupil v roce 1928 od vdovy po továrníkovi a rozšířil to za peníze z prodeje svého demagogického díla Mein Kampf. V Berghofu přijímal významné diplomaty, byl tu třeba britský předseda vlády Chamberlain. Když začala válka, ukázalo se, že nacistický komplex nezvládne odolat spojeneckým náletům a začala se budovat rozsáhlá síť podzemních chodeb a bunkrů, ve kterých měl Hitler podle jeho plánů najít své poslední útočiště. Komplex byl ale zničen spojeneckými nálety roku 1945 a zbývající ruiny byly vyhozeny do povětří, aby se nestaly poutním místem neonacistů. Kousek od místa, kde kdysi stával Berghof (byl srovnán se zemí a dnes je zarostlý lesem), je dnes expozice Dokumentation Obersalzberg věnující se vzestupu, zločinům a pádu nacismu. V závěrečné části expozice je turistům umožněn vstup do jediné zachovalé části podzemního komplexu, který se začal budovat roku 1943.

Hlavníml lákadlem Obersalzbergu je ale jedna z nejnavštěvovanějších německých turistických atrakcí, slavné Hitlerovo Orlí hnízdo (foto v textu a pod ním). Orlí hnízdo je neoficiální název horského Hitlerova útočiště. Šlo o uzavřený rozlehlý komplex několika budov vzájemně propojených tunely a spojovacími štolami. Ve výšce 1 000 m. n. m. tu stávala chata Wachenfeld, kterou nacisté používali už od 20. let 20. století a údajně tu Hitler po návratu z vězení sepisoval část své knihy Mein Kampf. V nadmořské výšce 1 834 m. n. m. na hoře Kehlstein tu byla vybudována budova připomínající horský hotel, ke kterému byla vybudována nová horská silnice Kehlsteinstrasse a ve výšce 1 700 metrů se muselo vysekat do skály parkoviště pro otáčení aut. Na konci vykopaného tunelu byla hala, ze které vedla výtahová šachta do hotelu. Výtahová kabina měla luxusní provedení – kožené sedačky a zrcadlovou mosazí obložené zdi. Celý komplex včetně přístupové cesty nechal postavit Martin Bormann, nacistický pohlavár, v roce 1937 jako dárek k Hitlerovým 50. narozeninám. Stavba trvala rok, byla financována německými průmyslníky a dostala název Kehlstein Teehaus (také Kehlsteinhaus nebo Kehlalm) a naskytnou se vám od ní nádherné výhledy na celý kraj. Na svou dobu šlou o technicky jedinečný a velmi unikátní projekt. Kehlstein Teehaus byl postaven ze žulových kvádrů a nechyběl v něm cenný mobiliář. Nechyběl mramorový krb, jídelna, strážní pokoj i ložnice a z domu pak vede úzká cesta pro pěší na vrchol hory. Budova Orlího hnízda ale nebyla oblíbeným Hitlerovým místem, protože se bál nejen výšek, blesků a leteckých útoků, ale i komplikací spojených s jízdou výtahem a tak komplex navštívil jen asi desetkrát. To v Berghofu pobýval mnohem raději. Do Orlího hnízda často jezdila za relaxem Eva Braunová, neoficiální Hitlerova partnerka, která neměla být v Berghofu viděna. 25. 4. 1945 spojenci celý komplex bombardovali, ale samotné Orlí hnízdo se jim zasáhnout nepodařilo, zničili jen skoro celý areál na úpatí. Celý areál se táhl od úpatí hory až k vrcholu, celé úpatí bylo spojenci zničeno a dodnes se dochovaly jen základy některých budov. Němci dodnes neradi mluví o postavě Adolfa Hitlera a památky s ním spojené se hlavně po válce snažili smazat z povrchu země. Po válce ale bylo Orlí hnízdo velkým turistickým lákadlem, navštívila ho řada významných osobností v čele s americkým prezidentem Eisenhowerem. Američané pak celou oblast kolem Obersalbergu využívali jako své rekreační středisko, čímž se v dobách po válce snažili omezit přístup k tomuto místo, neboť spousta Němců ho po válce stále považovala za pietní místo. Dnes se Německo reklamě na nacistická místa velmi vyhýbá, neboť se bojí, aby se nestalo místem tzv. temné turistiky (navštěvování turistických míst spojených se smrtí). Dodnes se dochoval jen zmiňovaný horský hotel, kde je dnes vyhlídková restaurace a v okolí je pak moderní luxusní hotel.

K Orlímu hnízdu, tedy přesněji k hotelu Kehlsteinhaus, se dostanete autobusy z parkoviště Dokumentačního centra. Sama cesta je trochu děsivá, autobusy jezdí rychle po úzké klikaté dlážděné silničce přes pět tunelů. Autobus vám zastaví u tunelu vedoucího k výtahu, který vás vyveze do domu. Tam je restaurace, fotografická expozice, ale hlavně jsou odsud krásné výhledy. Dost záleží na počasí, ve kterém se sem vydáte. Rozhodně stojí za to vydat se na vyhlídku kousek nad hotelem, odkud je pohled na Kelhsteinhaus prostě nejlepší. Všechny praktické informace pro návštěvu Kehlsteinhausu najdete tady.

Ubytování v Bavorsku přes Booking.com vyhledávejte a rezervujte snadno přes vyhledávací formulář níže. Využitím vyhledávacího formulář Booking.com níže podpoříte provoz tohoto webu a my pro Vás můžeme připravovat průvodce po dalších místech. Děkujeme za podporu!

Booking.com V Obersalzbergu se můžete ještě vydat lanovkou Obersalzbergbahn k cestě Carl-von-Linde Weg, asi 5,4 km dlouhé trase skýtající další nádherná alpská panoramata. Vlastním autem se na Orlí hnízdo nedostanete, můžete se ale vydat na placenou vyhlídkovou silnici Rossfeld Panoramastrasse vedoucí z Obersalbergu do výšky 1 600 metrů. U silnice pak začínají pěší trasy, třeba k chatě Purtscheller Haus ve výšce 1 692 metrů nebo k Orlímu hnízdu, v zimě se tady dá lyžovat. Vyhlídková silnice je přístupná celoročně.

Lázeňské město Bad Reichenhall (foto vpravo) skýtá pěkné lázeňské centrum s pěší zónou a historickým centrem. Navštívit můžete bývalé královské solné doly Alte Salite s možností prohlídky. Pěkný je také zdejší park Kurgarten ze začátku 20. století s budovou Wandelhalle se solným pramenem a inhalatorium Gradierhaus. Nechybí tu samozřejmě moderní lázeňský komplex Rupertus Therme poblíž řeky Saalach s vnitřními a venkovními bazény, saunami apod. Lanovkou Predigstuhlbahn se dostanete na vrchol hory Predigstuhl ve výšce 1 614 metrů. Lanovka je z roku 1928 a je tak nejstarší funkční lanovkou v Německu. Z hory Predigstuhl se vám naskytnou další krásné výhledy třeba na Watzmann nebo jezero Chiemsee. Nahoře se můžete vydat na pár nenáročných turistických tras.

Pokud jste dočetli až sem, tak si jistě říkáte, že to už snad v tom Bavorsku musí být všechno. Tak není! Jedeme dál. Ráz Bavorska totiž nevytváří jenom Alpy s jejich jedinečnou architekturou a horskými panoramaty, ale také druhá největší evropská řeka, Dunaj. Dunaj pramení v sousední spolkové zemi Badensko-Württembersko, odkud přes Bavorsko teče dál do Rakouska a do dalších sedmi evropských zemí. Údolí Dunaje už dávno sloužilo jako jedna z hlavních přírodních obchodních cest a díky tomu se v jeho okolí nachází několik dalších zajímavých míst, které byste mohli navštívit při své návštěvě Bavorska. Tak pojďme na ně. I když on to vlastně nebude jen průvodce po Dunaji, ale hlavně po jeho přítocích.

První zastávku uděláme ve městě Wasserburg am Inn (foto pod textem). Město v minulosti prosperovalo díky těžbě soli, dnes za vidění stojí zdejší vyhlídka Schöne Aussicht, odkud se vám na městečko naskytne pěkný výhled. Město má pak malebné historické centrum (Altstadt), do kterého lze vstoupit třeba bránou Brucktor. Centrem je ulice Herrengasse a náměstí Marienplatz. Navštívit můžete třeba Muzeum Wasserburg s expozicí věnovanou třeba obchodu se solí nebo tradičním řemeslům. Na náměstí je pak gotická radnice (Rathaus) sousedící s kostelem Frauenkirche. V radnici je možné vidět velký sál s novorenesanční výzdobou a sál s freskami z 16. století. Naproti kostelu stojí historický dům Kernhaus z roku 1738.

Podél Dunaje vede 2 850 km dlouhá mezinárodní Dunajská cyklostezka (tady je to Donau Radweg), která nabízí možnost prozkoumat krásy Dunaje na kole. Podél ní najdete mnoho zajímavých dunajských úseků.

Dalším městem je Burghausen (foto v textu a pod ním) na řece Salzach při hranicích s Rakouskem. Mostem přes Salzach se tak dostanete rázem do Rakouska. I tohle město prosperovalo hlavně díky soli, protože podle královského výnosu se sůl do Bavorska směla dovážet pouze přes Burghausen. Hlavní turistickou atrakcí města je hrad (Burg) (foto pod textem) na vysokém hřebeni nad řekou Salzach a jezerem Wöhrsee a od 13. století byl druhou rezidencí jihobavorských vévodů. Na přelomu 15. a 16. století byl rozšířen na největší a nejmodernější pevnost své doby, ale po spojení bavorských vévodství ztratil na významu. Do areálu hradu se dostanete zdarma, čímž se ocitnete v takové malé opevněné vesnici (celý komplex má něco přes 1 km). V areálu hradu (už placené) můžete navštívit muzeum starých fotoaparátů a starých snímků města (Haus der Fotografie), dále pak gotickou kapli Hedwigskapelle a bývalou mučírnu Folterturm s mučícími nástroji a hrůzostrašnými maskami či vězeňskou kobkou. Jedno z nádvoří se jmenuje Hauptburg a najdete na něm sbírky státního muzea – nabízí zrekonstruované obytné části středověkých vévodů, galerii s obrazy z jižního Německa a Rakouska a cyklus obrazů zachycujících nejvýznamnější okamžiky bavoských dějin. Další expozice (Stadtmuseum Burghausen) se zas věnuje obchodu se solí a životu na středověkém hradu. Hrad je považován za nejdelší v Evropě, možná dokonce na světě.

Dalším významným historickým městem Bavorska je Pasov (Passau) (foto v textu a pod ním). Pasov je městem tří řek, protože se nachází na soutoku Dunaje, Innu a Ilzu při rakouských hranicích. A Pasov už opouští jako jedna řeka, Dunaj. Město má asi 50 tisíc obyvatel, je univerzitní a má za sebou velmi významnou minulost. Už kolem roku 80 tu stávala římská pevnost, později bylo založeno biskupství, povýšené ve 13. století na knížectví-biskupství. Pasov se rozvíjel díky výhodné poloze na Dunaji, díky čemuž se stal významným dopravním uzlem a ve středověku tak tudy procházela Zlatá stezka, důležitá obchodní stezka spojující Česko s Podunajím, která sloužila hlavně k přepravě v Alpách vytěžené soli. V 17. století město potrápily morové epidemie a požáry, načež muselo být obnoveno, a to za pomoci italských architektů, z jejichž dílny pochází mnoho zdejších jedinečných barokních budov. Od roku 1789 tu fungovala manufaktura na výrobu porcelánu. Roku 1803 bylo knížectví-biskupství připojeno k Bavorsku.

Turisté míří hlavně do Starého města (Altstadt) nacházejícího se na výběžku u soutoku Innu a Dunaje a láká hlavně na barokní architekturu. Soutok vše tří pasovských řek nejlépe oceníte z parčíku Dreiflüsseeck. Soutok tří řek je oblíbenou vyhlídkou. Zajímavé třeba je, že každá řeka má jinou barvu – Dunaj je modrý, Inn šedozelený a Ilz černý. Zároveň jednou z nejoblíbenějších atrakcí v Pasově jsou vyhlídkové plavby po Dunaji (foto v textu). Lodě vyplouvají ze zdejšího přístaviště. V historickém centru najdete budovu pasovské radnice (Rathaus), kterou vlastně tvoří osm různě starých budov, spojených v celek v 19. století. Zdejší pamětní deska připomíná, že Pasov byl poslední zastávkou budoucí císařovny Sisi na bavorské půdě během své cesty na svatbu s Františkem Josefem. Součástí radnice je i 38 metrů vysoká radniční věž. Kousek od radnice najdete Muzeum skla (Glasmuseum) se sbírkou skla od nejstarších dob až do moderní epochy. Jedná se o vůbec největší sbírku českého, slovenského a bavorského secesního skla na světě. Asi nejzajímavější pasovskou budovou je palác Neue Residenz, sídlo místních knížat-biskupů. Součástí je i Diecézní muzeum. Kousek od paláce pak na náměstí Domplatz najdete místní katedrálu (Dom Sankt Stephan) s měděnou kupolí, jejíž dnešní podoba pochází z doby po požáru v 17. století. Katedrála nabízí krásný interiér a varhany až donedávna považované za největší na světě. Před katedrálou na náměstí se o adventu konají oblíbené vánoční trhy. Pak je tu ještě Muzeum moderního umění (Museum Moderner Kunst). A jako poslední zmíníme zdejší pevnost Veste Oberhaus (foto pod textem), jeden z vůbec nejrozsáhlejších pevnostních objektů v Evropě. Pevnost začala být budována ve 13. století, když se Pasov stal knížectvím-biskupstvím a dnes hostí několik muzeí – expozici Fascinující středověk o životě na hradě, Tajemství bratrstva věnující se historii cechů a Pasov, mýtus a historie zaměřený na dějiny města. Ze zdejší bašty Batterie Linde se vám naskytne skvělý výhled na město. Pevnost je jednou z dominant města.

Někde na půli cesty mezi Pasovem a Řeznem najdete město Straubing. Každoročně v srpnu se tu koná velký bavorský festival Gäubodenfest. Jeho součástí jsou pivní stany a různé zábavní a kulturní vystoupení. Nechybí průvod a lidé v tradničních bavorských krojích. Za centrum města můžeme považovat oblast kolem náměstí Theresienplatz, kterému dominuje barokní sloup svaté Trojice ze začátku 18. století. Pak je v okolí ještě městská věž Stadtturm s výškou 68 metrů. Dále je tu kostel svatého Jakuba (St Jakob), cihlová stavba z konce 14. století a muzeum místní historie známé jako Gäubodenmuseum s bohatou expozicí místních římských nálezů. V budově bývalého vévodského zámku Herzogsschloss ze 14. století dnes sídlí městská správa. U románské baziliky sv. Petra (St Peter) najdete zajímavý středověký hřbitov se třemi kaplemi. Jedna kaple ukrývá ostatky Anežky Bernauerové, lásky budoucího vévody Albrechta III., kterou v 15. století na příkaz Albrechtova otce utopili v Dunaji, protože se otci tento plánovaný svazek nelíbil.

Při putování po Bavorsku nesmíte zapomenout ochutnat skvělou bavorskou kuchyni plnou zákusků, masa, klobás a piva. Přečtěte si proto také náš článek věnovaný bavorské kuchyni, ve kterém se dozvíte o všem, co musíte v Bavorsku ochutnat a doporučíme ty nejlepší restaurace a pivnice v celé spolkové zemi.

Řezno (Regensburg) (foto dole) si dochovalo vzhled středověkého města díky tomu, že za války bylo ušetřeno a dodnes tu tak můžete obdivovat středověké budovy. Největší rozkvět město zažilo ve středověku, kdy těžilo z výhodné polohy na obchodních stezkách a různé kulturní vlivy ovlivnily i zdejší architekturu, díky které je dnes Řezno zapsáno na seznamu UNESCO. Už kolem roku 80 tu Římané vybudovali pevnostní osadu a Římany v 5. století nahradili Germáni. V 8. století se z Řezna stalo biskupské město a ve 13. století bylo povýšeno na svobodné císařské město.

A co všechno v Řezně vidět? Začněte u místní katedrály (Dom) (foto v textu), jejíž výstavba trvala celých dlouhých šest staletí. Začalo se s ní už ve 13. století, věže ale dostala až v 19. století. Hlavní katedrální loď má 32 metrů vysokou klenbu a je hezky zdobená. Zajímavá je třeba skupina soch ze 13. století s tématem Zvěstování. Katedrální muzeum (Domschatzmuseum) skýtá zajímavé relikviáře a další církevní exponáty. Dále upozorníme na okolí náměstí Alter Kornmarkt, kde se nachází věž Römerturm a dům Herzogshof, obě budovy se datují do roku 1200. V suterénu kostela Stift Niedermünster se nachází bohatá archeologická sbírka nejen římských nálezů. Pak je tu ještě Historické muzeum (Historisches Museum) věnující se různým historickým epochám města a budova Staré radnice (Altes Rathaus), ve které můžete vidět velkolepý gotický Říšský sál, kde se po staletí konaly říšské sněmy a v suterénu je vězení a mučírna. Součástí radnice je i 55 metrů vysoká věž. V Řezně byste také měli udělat krátkou zastávku u středověkých věžových domů, z nichž nejzajímavější je středověký „mrakodrap“ Goliathhaus ze 13. století postavený pro bohatou rodinu. Nejvyšším věžovým domem je Goldener Turm na Wahlenstrasse. Z věže kostela Dreieinigkeitskirche se vám naskytne skvělý výhled na město. Pěkný pohled na město se vám naskytne také z mostu Steinerne Brücke z 12. století a z mostecké věže Brückturm je další možnost výhledu. V Řezně zemřel slavný astronom Johannes Kepler a tak je tu malé muzeum document Keplerhaus věnovaného právě jemu. V areálu bývalého benediktinského kláštera najdete zámek Schloss St Emmeram, který dodnes vlastní rodina Thurn-Taxisů. Jeho počátky sahají do konce 16. století, ale rodina Thurn-Taxisů tu bydlí od roku 1812 poté, co se sem přestěhovala s Frankfurtu. Interiér zámku je možné si prohlédnout v rámci prohlídky s průvodcem, součástí je i kostel a rodinná pokladnice Fürstliche Schatzkammer s rodinnými poklady. Je zde pohřben sv. Emmeram, v ČR uctívaný sv. Jimram. Zmiňme ještě římskou bránu Porta Praetoria, jeden z klenotů Řezna, některé významné chrámy (např. Alte Kapelle) či historickou hospodu Wurstkuchl podávající tradiční pokrmy. Pamětní deska na Stiftskirche sv. Jana připomíná významný moment dávného křtu 14 českých knížat.

Asi 10 km od Řezna na kopci nad Dunajem ve vesnici Donaustauf na vás čeká novoklasický chrám Walhalla (foto v textu a pod ním). Palác svým názvem připomíná místo posledního odpočinku padlých hrdinů z nordické mytologie (Vikingů) a jde o mramorový památník německých národních hrdinů z 1. poloviny 19. století. Nechal ho postavit bavorský král Ludvík I. Bavorský podle athénského Parthenónu a v interiéru skrývá bysty významných osobností kulturního, vědeckého nebo politického života. Obsahuje 127 byst a 64 pamětních desek. Postavit památník významným osobnostem byl Ludvíkovým velkým snem. Ještě než se stal králem, měl už sbírku 60 bust a chtěl pro ně postavit velkolepý památník. Název Walhalla naznačoval, že má jít o německy mluvící osobnosti. Dnes tu tak památník připomíná malíře Rubense, astronoma Mikuláše Koperníka nebo teologa Martina Luthera, skladatele Richarda Strausse nebo fyzika Alberta Einsteina.

A krátkou zastávku uděláme ještě ve dvou městech. Kelheim láká na dvě turistické zajímavosti. První je Sál osvobození (Befreiungshalle) (foto pod odstavcem), neoklasická budova na kopci nad městem nad Dunajem. Má připomenout osvobozenecký boj proti Napoleonovi dobývajícímu Německo a nechal ho také postavit král Ludvík I. Bavorský. Uvnitř na vás čeká 34 soch okřídlených bohyň vítězství, nad kterými najdete jména rakouských, pruských a bavorských generálů. Po úzkém schodišti můžete vylézt na ochoz, ze kterého se vám naskytne lepší pohled na celý interiér a z druhého ochozu pak výhled na město.

Druhou kelheimskou památkou je klášter Weltenburg (Kloster Weltenburg) (foto v odstavci a pod ním). Barokní klášter najdete na výběžku mezi skalami při Dunaji. V klášteře je údajně nejstarší klášterní pivovar (nebo přesněji se přetahuje s pivovarem Weihenstephan ve Freisingu o primát toho nejstaršího na světě), který vaří řadu druhů piv. A jeden z těchto druhů, Barock Dunkel, byl opakovaně oceněn jako nejlepší černé pivo roku na světě. Ke klášteru se lze vydat lodí, lodě vyplouvají z Kelheimu a provezou vás úžasnou dunajskou soutěskou. Cesta tam trvá asi 45 minut, cesta zpátky jen 20. Vydat se sem také můžete několika trasami pěšky krásnou scénerií přírodní rezervace Weltenburger Enge. Cesta zabere min. 1,5 hodiny.

Poslední zastávkou bude město Landshut (foto pod textem), které proslulo hlavně zdejší slavností Landshutská svatba (Landshuter Hochzeit) (foto pod textem). Ta se koná každé čtyři roky v červnu a červenci a najdete tam spoustu středověkých atrakcí, sokolnických ukázek nebo rytířských turnajů na koních. Slavnost vznikla jako připomínka jedné z vůbec nejokázalejších zdejších událostí středověku. Roku 1475 se tu totiž konala svatba vévody Jiřího s dcerou polského krále Hedvikou. Jinak tu mají pozdně gotický kostel St Martin, který dominuje se svou věží celému městu. Kostelní věž je považována za nejvyšší cihlovou kostelní věž na světě. Dále zmíníme novogotickou radnici (Rathaus) s novogotickým sálem Prunksaal, kde je k vidění nástěnná malba s výjevy ze slavné svatby a pak je tu ještě městský palác Stadtresidenz, který nechal v 16. století postavit vévoda Ludvík X. a nechal se inspirovat Itálií. Rezidenci je možné navštívit v rámci prohlídek s průvodcem, k vidění je tu třeba Italský sál (Italienischer Saal) s kazetovým štukovým stropem a freskami. Vysoko na kopci nad městem se tyčí hrad Burg Trausnitz (foto vpravo a pod textem), který nechal postavit vévoda Ludvík I. na začátku 13. století a šlo o rodové sídlo Wittelsbachů. Interiér zámku je možné navštívit v rámci prohlídek s průvodcem. Uvidíte tu třeba reprezentační místnosti s tapisériemi, Bláznovo schodiště s výjevy z italské renesanční comedie dell´arte. Pak je tu třeba Sál umění a kultury s renesanční sbírkou přírodovědeckou a sbírkou evropského či orientálního umění.

Pro naprostou úplnost uvedeme ještě významné město s římskými kořeny Kempten, město televizního komisaře Big Bena Bad Tölz, nejvýznamnější bavorské poutní místo evropského významu Altötting, historický klášter benediktinů Niederaltaich, kde působil sv. Vintíř. Dále pak významný historický klášter benediktinů s nádherným chrámem v Ottobeurenu, města Freising, Rosenheim, Deggendorf, Kaufbeuren či Amberg. Děti potěší mnoho zdejších zábavních parků – třeba Legoland Günzburg nebo Bayernpark Reisbach a řada dalších. A tady už je opravdu konec. Teď už je jen na vás, co si v Bavorsku vyberete. Určitě se vám tu bude líbit. Na západě Bavorsko navazuje na další spolkovou zemi, Bádensko-Württmebersko, a i po ní na našem webu najdete kompletního průvodce. I s cíli v Bádensku můžete svoji návštěvu Bavorska spojit. A znovu připomínáme, že severu Bavorska se věnuje náš samostatný průvodce.

Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Vaše Cesty po světě