Bádensko-Württembersko

Bádensko-Württembersko je jednou z 16 německých spolkových zemí. Vznikla v roce 1952 spojením historických zemí Bádenska a Württemberska, tedy na území středověkého vévodství Švábsko (sever tvořily historické Franky). Švábové jsou často považováni za velmi pracovité a možná právě díky jejich pracovitosti a píli je dnes tenhle region jedním z ekonomicky nejsilnějších v Německu. Spojení zemí bylo výsledkem místního referenda. Země se nachází na jihozápadě Německa, kde hraničí s Francií a se Švýcarskem. Je třetí největší spolkovou zemí, celkem tu žije skoro 11 milionů obyvatel. Hlavním městem je Stuttgart.

Tento průvodce je součástí našeho rozsáhlého průvodce po Německu, který doporučujeme k pročtení před Vaší cestou kamkoliv v Německu. V tomto článku Vám nabízíme kompletního průvodce po spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Tak se pojďme společně podívat na to, co tady všechno můžete vidět a zažít.

Naší první zastávkou bude hlavní město této spolkové země, Stuttgart. Protože je průvodce po něm poměrně obsáhlý, věnujeme mu samostatný článek, ve kterém se kromě turistických zajímavostí samotného Stuttgartu dozvíte více i o zajímavých turistických cílech v nejbližším okolí města. Průvodce po Stuttgartu čtěte tady. V průvodci níže se budeme věnovat všem turistickým zajímavostem Bádenska-Württemberska. Jeho poznávání můžete spojit třeba se svým výletem do sousedního Bavorska.

Naší druhou zastávkou bude město Tübingen (foto v textu a pod ním) s asi 90 tisíci obyvateli ležící na řece Neckar jen asi 30 km od Stuttgartu. Původ města spadá do 11. století, ale větší význam získalo až díky založení zdejší univerzity v 15. století a právě z této doby pochází zachovalá středověká část města. Jedinečné jsou zdejší hrázděné domy a středověké uličky kolem historického centra, kterým jsou náměstí Holzmarkt a Markt. Zdejší univerzita, díky které si město zachovává mladistvý ráz, je spojena s řadou významných osobností. Své první práce tu třeba vydal J. W. Goethe, působil tu astronom Johannes Kepler, psychiatr Alois Alzheimer nebo pozdější papež Benedikt XVI.

Historické centrum je opravdu malebné, stále si zachovává středověkou atmosféru a je tvořené hlavně hrázděnými domky. Centrum se soustředí kolem dvou náměstí. Prvním je Holzmarkt s kostelem Stiftskirche St Georg z 15. století, ve kterém je hrobka několika členů württemberského rodu. Na domě Cottahaus naproti kostelu je pamětní deska připomínající to, že tu v roce 1797 pobýval J. W. Goethe, což doplňuje druhá deska s informací, že tu většinu svého pobytu prozvracel po divokých flámech – „Hier kotze Goethe.“ neboli „Zde zvracel Goethe“. A ve zdejším nakladatelství také jako vazač kdysi pracoval další významný německý spisovatel, Hermann Hesse. Druhým významným náměstím je Markt, ke kterému se z Holzmarkt dostanete ulicí Kirchgasse lemovanou jedinečnými hrázděnými domy. Na náměstí Markt se v pondělky, středy a pátky konají trhy. Na náměstí je kašna Neptunenbrunnen, ale zajímavá je pak hlavně krásná gotická radnice (Rathaus) (foto v odstavci) z roku 1433 s freskou připomínající významné osobnosti spojené se zdejší univerzitou. Nad barokním balkónem pak najdete orloj z roku 1510. Zajímavostí je také dům č. 15, kde bílý okenní rám býval součástí tajné místnosti , kde se před nacisty ukrývali Židé.

Skvělé panorama města se vám naskytne z mostu Eberhardsbrücke klenoucího se přes Neckar plný barevných pramic poháněných tyčemi, což je další ze zajímavostí Tübingen. Každoročně v květnu/červnu se tu konají závody pramic místních univerzitních týmů. Pramici, stejně tak šlapadla či kánoe, si tu můžete půjčit. Na nábřeží si pak prohlédněte dům Hölderlinturm pojmenovaný podle básníka Friedricha Hölderlina, který tady strávil posledních 36 let života. Dům byl v minulosti součástí městského opevnění a dnes je v něm hlavně muzeum věnující se právě slavnému básníkovi. K vidění tu jsou jeho osobní předměty i expozice připomínající jeho dílo.Nábřeží Neckaru je skvělým tipem na procházku. Dějinám města se pak věnují exponáty v Městském muzeu (Stadtmuseum). Shora na město shlíží renesanční pevnost Schloss Hohentübingen, která nahradila původní hrad z 11. století. Jsou tu dvě vyhlídkové plošiny, ze kterých se vám naskytne pěkný výhled na historické centrum. Veřejnosti je přístupná jen malá část interiéru pevnosti, ve které se nachází Archeologické a egyptologické muzeum. V dalších částech pevnosti sídlí univerzita.

Jen na dosah Tübingen leží pohoří Švábská Alba (Schwäbische Alb, někdy také Švábská Jura) (foto níže), které je skvělým tipem na pěší túry v krajině plné vápencových útvarů i výběžků, na nichž se v minulosti stavěly všemožné pevnosti, zámky, paláce nebo kláštery. Na všechny tyto stavby je Švábská Alba velmi bohatá. Řada z nich vypadá opravdu pohádkově a některé z nich mají i zajímavou historii. Celé pohoří je významným nalezištěm fosílií a také oblíbenou krasovou oblastí. Nejvyšší horou pohoří je Lemberg vysoký 1 015 m. n. m. Je to také oblast bohatá na řeky. Pramení tu třeba Neckar, přesněji v rašeliništi ve městě Schwenningen. Řek je tu ale více a většina z nich vyvěrá z podzemí už jako hotová řeka a postupně k sobě přibírá řadu menších malých pramenů, které tady vytvářejí tzv. vyvěračky. A nesmíme zapomenout ani na hustou síť krasových jeskyní.

Tady je rychlý přehled toho nejzajímavějšího ze Švábské Alby. Přehled turistických tras, všech turistických atrakcí včetně jeskyní, archeologických nalezišť apod. najdete na oficiálním turistickém portálu pohoří. Nabízejí tu i turistickou kartu, která vám poskytne slevy na turistické atrakce i ubytování, takže pokud tady plánujete zůstat déle a prozkoumat vícero cílů, mohla by se vám hodit. Hlavním lákadlem regionu jsou hrady, je jich tu nespočet, stejně tak fotogenických hradných zřícenin. Dále tu pak najdete archeologicky velmi významné jeskyně a nechybí ani příjemná městečka obklopená krásnou krajinou.

Začneme asi tím nejkrásnějším turistickým cílem v této krajině, a tím je velkolepý hrad Hohenzollern (foto v textu a pod ním) u obce Hechingen. Tenhle hrad vás určitě zaujme už na první pohled, protože jeho umístnění na vysoké skále, ze které shlíží na okolní krajinu, z něho dělá jeden z vůbec nejimpozantnějších a nejkrásnějších německých hradů. Na místě hradu stávala pevnost už v 11. století, ale po obléhání v 1. polovině 15. století z ní téměř nic nezbylo. Postupně byly ruiny přestavovány a teprve přestavba z 1. poloviny 19. století dala hradu dnešní podobu. Tato výstavba byla iniciována rodem Hohenzollernů, kterým patří hrad dodnes a někdy v něm i pobývají. Hohenzollernové vládli sjednocenému Německu od roku 1871 do roku 1918, ale velkou moc měli už ve středověku. Velmi cenná je zdejší pokladnice, ve které najdete třeba korunu císaře Viléma II. a bohatou sbírka předmětů Fridricha Velikého. Hrad je možné si prohlédnout v rámci prohlídek.

Druhým působivým palácem je zámek Lichtenstein (foto vpravo a pod textem) na okraji Švábské Alby taktéž na strategické vyvýšené poloze. Jde o romantickou stavbu s věžičkami pocházející z 19. století a jeho stavba se prý inspirovala pohádkových líčením místní starší pevnosti autorem Wilhelmem Hauffem. Od hradu se vám naskytnou nádherné výhledy. Navštívit můžete třeba zdejší zbrojnici. Platí se vstup na nádvoří a následně vstup do interiérů. Hrad je přístupný asi 30minutovou chůzí ze stejnojmenné obce. Je otevřeno pouze o víkendu. Název zámku napovídá, že byl postaven ze světlého kamene. Hrad na těchto místech stával už kolem roku 1200, později byl několikrát zničen, načež už nebyl obnoven. Hrabě Vilém z Urachu se inspiroval právě románem Wilhelma Hauffa a nechal hrad mezi lety 1840 až 1842 přestavět do této romantické novogotické podoby. Dodnes zámek patří vévodům z Urachu.

Nedaleko Tübingen se nachází přírodní rezervace Schönbuch a v ní se nachází vesnice Bebenhausen. Ta proslula hlavně zajímavým cisterciáckým klášterem Bebenhausen (Kloster Bebenhausen). Součástí komplexu, jehož původ sahá už do 12. století, je také lovecký zámeček württemberských králů. Mezi 13. a 15. stoletím byl klášter jedním z nejbohatších v celém širém okolí. Krátkou zastávku můžete udělat také u Wurmlingenské kaple, která shlíží na okolí z necelých 500 metrů vysokého kopce. Jde o románskou kapli původně z 11.století, která byla vybudována jako kaple hraběte Anselma z Calw. Dnešní pozdně gotická přestavba pochází ze 17. století. Ze stejnojmenné vesnice k ní vede křížová cesta.

Švábská Alba je také velmi bohatá na nálezy z doby kamenné. Jde o různé kamenné předměty, nástroje z kostí, šperky, umělecké předměty i hudební nástroje. Tyto archeologické nálezy byly objeveny v řadě zdejších pravěkých jeskyních, díky čemuž byly jeskyně Švábské Alby zapsány na seznam UNESCO pro svůj obrovský historický význam. V některých jeskyních jsou umístěny různé expozice doby kamenné. Přehled všech jeskyní v regionu najdete na výše zmiňovaných webových stránkách. Za všechny zmíníme třeba jeskyni Falkensteiner Höhle (foto vpravo).

Ze zdejších městeček zmíníme Aalen s podzemní štolou, ve které se dřívě těžila železná ruda a dnes je to oblíbená turistická atrakce v hloubce 400 metrů pod zemí. Druhým městečkem, na které krátce upozorníme, je Bad Urach, lázeňské město s hezkou architekturou obklopené krásnou přírodou. Centrem je náměstí Marktplatz, nechybí zámeček a lázně.

O něco jižněji na dohled Švábské Alby najdete město Ulm. Ulm je univerzitním městem na Dunaji, které má něco kolem 126 tisíc obyvatel a je známé hlavně jako rodiště Alberta Einsteina. Díky své strategické poloze na Dunaji město ve středověku velmi zbohatlo, k čemuž přispělo i stavitelství lodí a textilní výroba. Ve 14. století získalo status svobodného císařské města. Nenahraditelné škody městu napáchalo masivní bombardování v roce 1944, které zničilo historické Staré město a třeba i rodný dům Alberta Einsteina.

Bombám se naštěstí vyhnula katedrála Münster (foto pod odstavcem), opravdu mistrovské gotické dílo ze 14. století. Katedrála byla vystavěna krátce poté, co město získalo status císařského svobodného města a nabylo tak na významu a je ukázkou opravdu velkých ambicí zdejších radních. Katedrála je známá hlavně díky své velkolepé věži. Jejím autorem byl Matthäus Böblinger, který to ale s její výškou dost přehnal a při kongregaci roku 1492 z věže začaly padat kameny. A tak architekt z města uprch a už se tu neukázal. A rozpadlá věž tu tak zůstala až do 19. století, kdy byly objeveny původní plány a s pomocích znalosti nových technologií byla v roce 1890 věž dostavěna do výšky necelých 162 metrů. Ve výšce 143 metrů je vyhlídkový ochoz, na který se dostanete po náročném výšlapu po 768 schodech. Výhledy jsou ovšem velkolepé. Věž je nejvyšší kostelní věží na světě. V interiéru je k vidění velkolepá hlavní loď s vysokou klenbou, zdobenou kazatelnou a obří freskou z roku 1471. Krásně zdobené je hlavně zdejší kněžiště.

Historický nádech má poříční čtvrť Fischerviertel s úzkými uličkami, ve kterých dříve žili a pracovali středověcí řemeslníci. Najdete tu historické domy, třeba bývalý pekařský dům č. 22 v ulici Fischergasse nebo dům místního lodníka č. 18 na stejné ulici. A nebojte, dům Schiefes Haus se takhle divně naklání nad vodu už od 15. století a ještě nespadl, takže se k němu můžete vypravit. Kousek od domu jsou pak pozůstatky městských hradeb taktéž z 15. století a také malinko šikmá věž ze 14. století Metzgerturm. Centrem Ulmu je náměstí Marktplatz s radnicí (foto vpravo) z 16. století, Rybí kašnou a také prosklenou pyramidou, ve které se dnes nachází Městská knihovna. Další ulmská moderní budova hostí galerii moderního umění Kunsthalle Weishaupt s obrazy Warhola i Picassa. Prokleným mostkem je galerie spojena s Ulmským muzeeum (Ulmer Museum), které se věnuje třeba švábskému umění od středověku do současnosti, ale je tu i spousta dalšího. Co se týká nejslavnějšího zdejšího rodáka, Alberta Einsteina, tak ten tu strávil jen 15 měsíců života poté, co se v ulici Bahnhofstrasse narodil. Jeho rodný dům zničily bomby za 2. světové války a při příležitosti 70. narozenin Einstein odmítl dar v podobě čestného občanství, takže pravděpodobně k městu žádný velký vztah neměl.

Booking.com Ubytování v Bádensku-Württembersku přes Booking.com vyhledávejte a rezervujte snadno přes vyhledávací formulář níže. Využitím vyhledávacího formulář Booking.com níže podpoříte provoz tohoto webu a my pro Vás můžeme připravovat průvodce po dalších místech. Děkujeme za podporu!

V Ulmu se v zimě konají skvělé vánoční trhy a na konci července se tu pak každoročně koná také známá slavnost Týden přísahy (Schwörwoche), která dodnes připomíná slib městského starosty z konce 14.století, že bude všem měřit stejným metrem a respektovat práva občanů. Slavnost trvá týden a má několik částí – třeba Světelnou serenádu se svíčkami vypuštěnými na Dunaj, vodní přehlídku plavidel Nabada, rybářské souboje nebo Bednářský tanec. Pokud tu budete na začátku července, tak si tuhle událost nenechte ujít.

Mrkneme ještě stručně na údolí Dunaje nedaleko Ulmu. Jde o horní tok Dunaje, protože Dunaj je v těchto místech na cestě teprve jen 200 km a skýtá místy skutečné nádherné scenérie. Horní tok Dunaje je součástí přírodního parku Naturpark Obere Donau, který nabízí turistům nespočet turistických stezek údolím Dunaje. Čekají tu na vás meandry Dunaje, vápencové stěny i zajímavé prorákliny. Park je skvělý nejen pro pěší turisty, ale i pro cyklisty, ale oblíben je i u skalních lezců. Pokud vás zajímá, co všechno se tady dá vidět, tak brožury s turistickými trasami a další informace najdete na oficiálních stránkách.

A co v údolí Dunaje v téhle spolkové zemi ještě navštívit? Pokud chcete udělat radost dětem, vezměte je do Legolandu Deutschland. Najdete ho ve městě Günzburg a budou tady nadšeni nejen děti, kteří milují lego, ale i ti ostatní. Rodičům se budou jistě líbit modely německých měst z kostiček lega. Všechny praktické informace pro návštěvu najdete tady.

Asi 20 km od Ulmu najdete město Blaubeuren (foto pod odstavcem). Tady pramení jeden z přítoků Dunaje, řeka Blau. 20 metrů hluboký pramen známý jako Blautopf (foto dole) ohromí nádherně čistou tyrkysovou vodou, která se po dešti mění dozelena. U pramene najdete vodou poháněnou továrnu Hammerschmiede z 18. století, u které začíná několik pěších tras do okolních skalnatých kopců nebo třeba ke zřícenině hradu Hohengerhausen (foto vpravo a pod textem), jehož původ sahá do 11. století a žila v něm místní hrabata. Ve městě je ještě bývalý hrázděný klášter, který fungoval jen krátce před reformací.

Další zastávkou je nádherný gotický hrad Sigmaringen (foto pod odstavcem). Od středověku ve stejnojmenné obci stávala pevnost, která byla ale zničena během třicetileté války, později ho ještě víc poničil požár a z původního hradu zbyly jen dvě věže. Hrad dodnes patří rodu Hohenzollernů. Jsou možné prohlídky, za vidění stojí třeba zdejší zbrojnice.

Pokud máte rádi historii a archeologie, můžete si udělat výlet do velmi uznávaného archeologického skanzenu Campus Galli u obce Messkirch. Na plošině nad Dunajem se dobrovolníci v dobových kostýmech snaží pomocí postupů a materiálů z 19. století vybudovat benediktinský klášterní areál, a to podle Plánu ze St. Gallenu pocházejícího z 9. století, který byl předlohou pro stavbu klášterů. Projekt trvá už od roku 2013 a není to takový typický skanzen. Je to spíše jakási rekonstrukce dávného stavitelství, takže tady v praxi uvidíte osadu, kde nechybí šikovní řemeslníci, zvířata, prostě všechno, co je pro fungování osady nezbytné.

Ještě zmíníme městečko Beuron, které nabídne třeba obří barokní klášter (foto pod odstavcem vlevo), v jehož kostele se konají zajímavé mše s gregoriánskými chorály v podání mnichů. Odsud si pak můžete udělat výšlap k vyhlídce Knopfmacherfelsen s krásnými výhledy na údolí Dunaje nebo k hradu Wildenstein (foto pod odstavcem vpravo), který dnes funguje jako ubytovna.

A pokračujeme k velkému turistickému lákadlu celého Bádensko-Württemberska, a to k Bodamskému jezeru (Bodensee). Leží v podhůří Alp na hranicích s Rakouskem a Švýcarskem. Je největším německým jezerem, zároveň i největším rakouským jezerem. Je dlouhé přes 63 km a široké 14 km, maximální hloubka je 254 metrů. Břehy jezera jsou většinou ploché, místy kopcovité a skalnaté. Celková délka pobřeží je 273 km. Voda má modrozelenou barvu, je průzračná a v zimě zamrzá jen velmi zřídka. V létě se teplota vody pohybuje kolem 20 °C. Jezero je velmi oblíbené u milovníků outdoorových aktivit. V okolí se dá provozovat celá spousta pěších túr nebo projížděk na kole mezi pobřežními městečky, vinicemi a plážemi. V létě se tu dají provozovat vodní aktivity, ale počítejte s tím, že to tu v sezóně bývá přeplněno turisty. Většina Bodamského jezera se nachází v Bádensko-Württembersku, východní cíp pak patří Bavorsku. Pokud se tak chcete vydat i na východ Bodamského jezera k ostrovu Lindau, nahlédněte také do našeho průvodce po Bavorsku. Na jezeře panuje hustá lodní doprava. Mezi Kostnicí (Konstanz) a Meersburgem jezdí trajekty pro auta, cesta trvá asi 15 minut. Dále tu jezdí osobní trajekt Der Katamaran plující z Kostnice do Friedrichshafenu. Jinak tu jezdí celá řada lodních společností pořádajících výletní plavby, více informací o lodní dopravě po jezeře najdete tady. Také je možné zakoupit slevovou kartu Bodensee Erblebniskarte, která vám dá nárok na bezplatný vstup a slevy do řady kulturních institucí a turistických atrakcí. Seženete ji v infocentrech. A cyklistům doporučíme 268 km dlouhou cyklostezku Bodensee Radweg, která vede kolem jezera.

A co všechno lze dělat a vidět u Bodamského jezera? Tady je pár tipů. Město Friedrichshafen je oblíbeným letoviskem a skýtá vůbec nejdelší pobřežní promenádu u jezera. Ta je skvělá pro procházky. Město získalo věhlas v roce 1900, kdy právě tady hrabě Ferdinand von Zeppelin vyrobil a pustil do vzduchu svou vzducholoď. Konec letání vzducholodí zapříčinil pád sesterské vzducholodi Hindenburg, která v roce 1937 shořela v New Jersey a o život přišlo 36 lidí. Kvůli tomu a také významnému tehdejšímu pokroku aviatiky se o vzducholodích už příliš nemluvilo. Možná vás tak překvapí, že pokud patříte mezi ty bohaté, můžete se tady proletět vzducholodí Zeppelin NT. Ta vystoupá až do výšky 2000 metrů nad Bodamské jezero a naskytnou se vám z ní krásné výhledy. Neopakovatelný, i když trochu drahý zážitek. A co tedy lze v Friedrichshafenu dělat? Tak mají tady samozřejmě Zeppelin Museum nacházející se přímo na promenádě, kde se dozvíte všechno o počátcích aviatiky i nástupu vzducholodí. Je tu i část věnovaná Hindenburgu, je tu možné nahlédnout do společné kajuty a jsou tu i artefakty připomínající jeho zkázu. Přímo u muzea začíná oblíbená pobřežní promenáda (Uferpromenade) (foto vpravo) dlouhá 1 km , která je skvělým tipem na procházku a posezení s pozorováním rybářů nebo nedalekých Švýcarských Alp. Místní pochoutkou je ryba síh severní (Felchen), něco mezi lososem a pstruhem. Můžete vylézt na 22 metrů vysokou věž Moleturm na vlnolamu, ze které jsou pěkné výhledy. Dále si tu můžete půjčit loďky, šlapadla nebo se vydat do parku, ve kterém je k vidění památník Zeppelindenkmal a kašna Zeppelinbrunnen, což je kopie originálu z roku 1909. Pak je tu ještě zámek württemberských vévodů, kterým patří dodnes a je tak možné navštívit pouze zámecký kostel (Schlosskirche). Slavnému průkopníkovi letectví Claudu Dornierovi, významnému leteckému konstruktérovi, se věnuje Dornier Museum, které zaujme hlavně milovníky letectví. Je tu k vidění asi deset jeho letadel. Muzeum se nachází na místním letišti, ze kterého nejlépe uvidíte startovat vzducholodě.

Dalším městem na Bodamském jezeře je Meersburg (foto v textu a pod ním), které určitě stojí za vidění. Město působí až pohádkovým dojmem. Nad malebnými hrázděnými domky na pobřeží se tyčí hrad a v létě to tu tak díky tomu doslova praská ve švech. Navštivte zdejší Staré město se středověkou městskou bránou Obertor. Centrem je náměstí Marktplatz, kolem kterého se rozprostírají uličky se spoustou obchůdků. Vydejte se i na nábřežní promenádu Seepromenade. V Meersburgu jsou vlastně hrady dva. Starý hrad (Altes Schloss) (poslední dvě fotky pod textem), jehož počátky se datují už do 7. století a jde tak o jeden z vůbec nejstarších německých hradů. Nechybí hradní příkop, vězení, skvěle vybavená zbrojnice a třicet dobově zařízených místností z různých historických období. Zajímavým pokojem je třeba pokoj prý nejlepší německé básnířky Annette von Droste-Hülshoff, která ve zdejší ložnici zemřela a k vidění je tu i její pracovna. V 18. století hrad využívali kostničtí knížecí biskupové jako své letní sídlo. A právě oni nechali vybudovat hned vedle Nový zámek (Neues Schloss) a po jeho vybudování tak začali používat ten nový místo toho starého. V Novém zámku za zmínku stojí hlavně zámecká zahrada, ze které se vám naskytnou krásné výhledy na město i na jezero.

Krátkou zastávku uděláme v městečku Uhldingen Mühlhofen. Mají tu skanzen prehistorických obydlí (Phahlbauten Museum) (foto pod odstavcem), což jsou zrekonstruovaná obydlí z doby kamenné a železné, stojící na kůlech na jezeře. Pak tu mají ještě rokokovou baziliku Birnau. Hlavním turistickým lákadlem je ale zdejší záchranná stanice opic (Affenberg Salem), kterou uvítají hlavně rodiny s dětmi a milovníci opic. Hlavním cílem stanice je ochrana opic magotů bezocasých z Maroka a Alžírska. O těchto opicích se tu toho dozvíte spoustu a ve velkém výběhu je můžete nakrmit nebo sledovat jejich běžný den. Mají tu i jiná zvířátka.

A jedeme do Kostnice (Konstanz), kterou si u nás snad každý spojí s upálením mistra Jana Husa. Málokdo už ale ví, že Kostnice je univerzitním městem na jižním břehu Bodamského jezera při hranicích se Švýcarskem. Město má 85 tisíc obyvatel a je tak největším městem u jezera. Díky blízkosti za 2. světové války neutrálnímu Švýcarsku se vyhnulo bombardování, díky čemuž se dodnes dochovalo skvělé Staré město (Altstadt). Městu se velmi dařilo ve středověku, kdy bylo svobodným císařským městem. Nejslavnějším se ale město stalo mezi lety 1414 až 1418, kdy se tu konal Konstnický koncil, na kterém se řešilo papežské schizma, kdy cílem bylo nahradit tři soupeřící papeže jediným. Jan Hus byl český kritik církevních poměrů, který později inspiroval husitské hnutí v českých zemích. Protože příznivců Husovy kritiky stále přibývalo, byl pozván na sněm do Kostnice, kde měl obhájit své názory. I přesto, že mu byl císařem zaručen bezpečný návrat domů, nestalo se tak a Hus byl za své názory, které odmítl odvolat, uvězněn a jako kacíř 6. 7. 1415 na hranici v Kostnici upálen. Jeho názory se později také inspirovali slavní němečtí reformátoři církve, včetně Martina Luthera. V srpnu se tu koná slavnost Seenachtsfest, jehož součástí je ohňostroj nad jezerem.

Naše poznávání města začneme na nábřeží, které leží na obou březích Rýna a nabízí skvělou promenádu lemovanou starými budovami i parčíky. Čeká tu na vás jachtařský přístav, zbytky starého opevnění zbořeného v 19. století a také akvárium Sealife, které se věnuje vodním živočichům z Rýna a Bodamského jezera. Stará nábřežní skladiště dnes slouží restauracím. Pokud budete pokračovat směrem ke Starému městu, narazíte na historicky nejvýznamnější zdejší budovu, a to budovu koncilu (Konzilgebäude). Je datována do roku 1388 a pravděpodobně se tady konal onen nechvalně proslulý koncil. Koncil připomíná i socha Imperia (foto v textu), 9 metrů vysoká socha na konci mola. Druhou sochou nedaleko mola je ta věnovaná vynálezci vzducholodí Zeppelinovi, o kterém mluvíme výše. Hrabě Ferdinand von Zeppelin se totiž narodil na zdejším malém ostrůvku Insel, na kterém mimi jiné stával dominikánský klášter, ve kterém věznili mistra Husa. Na konci promenády najdete park (Stadtgarten).

Kostnické Staré město nabízí malebné úzké uličky s vinárnami a restauracemi. Centrem je náměstí Münsterplatz, uprostřed kterého pod sklem můžete vidět zbytky římských staveb. Dále je na něm románsko-gotický trojlodní kostel Münster se zajímavým schodištěm z 15. století. Kostel sloužil jako hlavní sál Kostnického koncilu a právě tady proběhl soud s Janem Husem, který při vynesení rozsudku smrti prý stál v hlavní kostelní lodi. Jedinečná je také kostelní křížová chodba. Na náměstí jsou dále staré měšťanské domy s počátky v 15. století. Dále tam najdete kulturní centrum s výstavami a městskou galerii. Nejrušnější ulicí je Wesserbergstrasse a rušné je i náměstí Markstätte, kde se pořádají trhy. Na ulici Hussenstrasse najdete také Husovo muzeum (Hus-Museum). A to v domě, kde Hus pobýval ještě před svým zatčením. Moc zajímavých exponátů tu ale není. Husa připomíná ještě Husův kámen (Hussenstein), památka na upálení nejen jeho, ale i Jeronýma Pražského, kterého potkal stejný osud. Jde o tzv. bludný kámen nalezený při stavbě železnice v Bodamském jezeře a opatřený pamětními tabulkami a údajně stojí na místě Husova upálení. V bývalém cechovním domě najdete historické Rosgartenmuseum s expozicí starých map, místního umění a modelů středověkého města.

Mimo historické centrum pak zmíníme ještě Archeologické muzeum (Archäologisches Landesmuseum) s nálezy z římského období, ale i s exponáty z potopených lodí na dně Bodamského jezera, včetně zbytků obchodní lodi z 15. století a více se také dozvíte o typických domech na kůlech stojících na jezeře. Další promenádou je Seestrasse, která vás dovede k lesnatému výběžku s plážemi. Nedaleko je trajektové přístaviště Staad, odkud můžete vyrazit třeba na ostrov Mainau. Je tu spousta míst k odpočinku u vody a pláž.

Kostnice je výborným odrazovým můstem pro výlety do okolí, třeba na dva známé ostrovy na jezeře. Trochu středomořsky působí ostrůvek Mainau (foto vpravo a pod textem). Je v soukromých rukou, ale přístupný veřejnosti, která zde může obdivovat nádherné květinové zahrady (foto pod textem) a vinice, díky čemuž se ostrovu také někdy říká „květinový ostrov“. Ostrov 500 let vlastni Řád německých rytířů, který tady postavil zámek a zámecký kostel. Užijete si tady procházky po pobřeží. Na ostrov se dostanete z Kostnice po cyklostezce, autobusem nebo lodí. Počítejte s tím, že v sezóně je ostrov opravdu narván turisty. Druhým ostrovem na jezeře je Reichenau. S pevninou ho spojuje 2 km dlouhá hráz. Benediktini tu v 8. století založili klášter, ze kterého se v 10. století stalo jedno z vůbec nejvýznamnějších evropských center vzdělanosti. Mělo třeba obrovskou knihovnu. Středověké manuskripty a kopie rukopisů je možné vidět v muzeu (Museum Reichenau). Dále tu jsou tři klášterní kostely, které jsou na seznamu UNESCO. Můžete si udělat výšlap ke zřícenině hradu Schopflen zničeného už ve 14. století.

Opouštíme Bodamské jezero a vydáme se do města Karlsruhe. Leží jen nedaleko francouzských hranic a název v překladu „Karlův klid“ naznačuje, že si ho jako své útočiště vybral markrabě Karel Vilém Bádenský, který sem utíkal s milenkami od své manželky. Počátky města sahají teprve do roku 1715, od roku 1771 bylo hlavním městem Bádenska, díky čemuž se z něho stalo obchodní centrum i sídlo univerzity. Každý rok v červnu se tu koná oblíbený folklórní festival Trachten und Folkorefest, kterého se účastní lidové soubory z celé Evropy. Karlsruhe není žádným velký turistickým hitem, ale pár věcí tu mají. V centru města najdete zámek (Schloss) (foto pod odstavcem) z 18. století v barokním stylu s novoklasicistními prvky, jehož součátí je pěkný zámecký park s botanickou zahradou vhodnou k procházce. Součástí zámku je zemské muzeum (Badisches Landesmuseum). Hlavním lákadlem muzea je tzv. Turecká kořist (Türtenbeute), bohatá sbírka trofejí z osmanských tažení Ludvíka Viléma v 17. století. Do sbírky patří výšivky, knihy, šperky, zbraně, ale i různé archeologické nálezy. Můžete také vylézt na zámeckou věž, ze které jsou pěkné výhledy na město.

Centrem Karlsruhe je náměstí Marktplatz s novoklasicistními domy a muzeem (Museum beim Markt) se sbírkou secesního a art deco umění. Hlavní nákupní třídou je Kaiserstrasse. V paláci Prinz-Max-Palais sídlí Městské muzeum (Stadtmuseum) se starými tisky a mapami. Oblíbeným prostranstvím pro odpočinek je náměstí Schlossplatz (foto vpravo). Ještě tady mají zoologickou zahradu.

Karlsruhe láká hlavně na svá muzea. Je to galerie Staatliche Kunsthalle s cennou sbírkou Dürerea, Cranacha a dalších pozdně gotických mistrů, ale i dalších mistrů jako Delacroix, Monet, Manet, Degas či Renoire. ZKM je velká budova bývalé muniční továrny, ve které se nachází Centrum pro umění a mediální technologie označené zkratkou ZKM. Konají se tu různé výstavy, součástí je Mediální muzeum (Medienmuseum), které kombinuje umění s technickými exponáty jako jsou různá elektronická zařízení používaná při úpravě hudby nebo filmu. Můžete si tady třeba natočit vlastní krátký film. Zajímavé jsou i optické iluze a také přehlídka starých i nových videoher. Pokud jste nadšenci do techniky a elektroniky, tohle vás bude bavit. Další součástí ZKM je Muzeum moderního umění (Museum für Neue Kunst) s popartovými díly ze 60. let 20. století a pak ještě Městská galerie (Städtische Galerie) se sbírkou německého poválečného umění.

A pokračujeme do zajímavějšího města, kterým je Heidelberg (foto v textu a pod ním). Heidelberg je oblíbené a velmi navštěvované turistické město s univerzitou, které leží v údolí řeky Neckar a má asi 160 tisíc obyvatel. První zmínka o vesnici je z 8. století, v 9. století tu byl založen klášter a už od 13. století existují první zmínky o hradu, který nejprve patřil rodu Šlaufů (vládli od 12. do 13. století). Heidelberg byl hlavním městem zdejšího kurfiřství. Hlavní turistickou atrakcí města je jedinečný hrad (Schloss) (foto pod odstavcem) na skále nad městem a Neckarem, který připomíná dávno zašlou slávu města. Hrad patřil dlouho rodu Wittelsbachů a má několik postupně vybudovaných částí v různých slozích. Hrad je částečně pobořený, přesto ale stojí za výšlap po strmém schodišti. Pokud se vám šlapat nechce, můžete sem vyjet lanovkou Bergbahn z náměstí Kornmarkt. Dochovalo se několik hradních bran, pobořená Tlustá věž (Dicker Turm) nebo romantická Prašná věž (Pulverturm). Pěkné výhledy se vám naskytnou z vyhlídkové terasy Grosser Altan. Nejprve vstoupíte na nádvoří (Schlosshof) přes bránu Torturm, jedinou nezbořenou věž. Na dveřích si všimněte prasklého železničního klepadla, o kterém panuje následující legenda. Ludvík V. údajně slíbil hrad tomu, kdo dokáže kruh na klepadle rozpojit. A údajně ho právě proto rozkousla nějaká čarodějnice. Další částí je gotický palác Ruprechtsbau s dvojicí andílků údajně připomínajících dva zesnulé syny vrchního stavitele. V paláci jsou k vidění renesanční krby a modely hradu. Na protější straně uvidíte studnu, kterou zásobovaly prameny z nedalekého kopce. Další částí je renesanční palác Ottheinrichsbau z 16. století s alegorickými sochami a také Německým lékarnickým muzeem s exponáty z 18. a 19. století (Deutsches Aphotheken Museum). Dalším palácem je Friedrichsbau (nebo také Glässener-Saal-Bau). S průvodcem je pak možné navštívit hradní kapli i interiér budovy. Zajímavostí je pak budova Fassbau, ve které najdete obří sud z 18. století, který si nechal vyrobit rozmařilý kurfiřt Karel Teodor. Má objem 221 725 litrů a na horní straně má taneční parket, na kterém dámy tančily. Přes sudem je socha dvorního šaška, který miloval zdejší víno. Projít si zároveň musíte i zahrady, ve kterých najdete zmiňovanou terasu Grosser Altan.

Centrem Heidelbergu je náměstí Marktplatz (1. a 2. foto pod textem), kde se dříve konaly veřejné popravy. Najdete na něm kostel Heiliggeeistkirche (foto vpravo) v gotickém slohu z 15. století. Z kostelní věže se vám naskytne pěkný výhled na město. Jinak jsou na náměstí různé stánky, kavárny a restaurace, také radnice a kašna se sochou Herkula. Pěkný je také renesanční dům U Rytířů (Haus zum Ritter). Zajímavý je také Starý most (Alte Brücke) (3. a 4. foto pod textem), který kdysi nadchnul svou krásou básníka J. W. Goetheho a jsou z něho hezké výhledy. Postaven byl roku 1788 a vstupuje se na něj Mosteckou bránou, která byla dříve součástí opevnění města. Nejlepší výhledy na město vám nabídne i 2,5 km dlouhá Promenáda filozofů (Philosophenweg), jejíž název připomíná, že dříve sloužila hlavně studentům zdejší univerzity.

Zdejší významná německá univerzita byla postavena ve 14. stoletím Ruprechtem III. z vládnoucího rodu Wittelsbachů a její nejstarší částí je barokní Stará univerzita (Alte Universität) z 18. století na náměstí Universitätsplatz. Pro vstup do budovy si musíte zakoupit vstupenku, díky čemuž se podíváte i do Univerzitního muzea, do Staré auly z 19. století a do studentského vězení, kde byli studenti vězněni za opilost, špatné chování nebo rušení nočního klidu, a to v době od 18. do začátku 20. století. V ulici Grabengasse najdete univerzitní knihovnu (Universitätsbibliothek). Pokud máte rádi muzea, můžete se vydat do historického muzea Kurpfälzisches Museum s pozdně gotickým oltářem nebo třeba replikou 600 tisíc let staré čelisti člověka ze zdejší oblasti. A i v Heidelbergu mají zoologickou zahradu.

Heidelberg je malý, městskou hromadnou doprava asi potřebovat nebudete. Ale pro úplnost, fungují tu autobusy a tramvaje, Starým městem vede 9 km dlouhá cyklostezka podél řeky ke zříceninám nedalekých hradů. Zdarma můžete MHD využít se slevovou kartou HeidelbergCARD, která nabídne i velké slevy na prohlídku hradu. Heidelberg opouštíme a míříme dál.

Pokud jste milovníky techniky a dopravních prostředků, povinnou zastávkou bude Automobilové technické muzeum (foto pod textem) ve městě Sinsheim (Auto-und Technikmuseum Sinsheim). Areál vás uvítá letadlem Concord, uvnitř areálu na vás čeká na 3000 exponátů. Z toho je tisícovka dopravních prostředků – staré prototypy, traktory, lokomotivy, vozy Formule 1, celá spousta veteránů značek Cadillac nebo Mercedes. Pak je tu vojenská část s tanky a uniformami německých vojáků z různých válek nebo zbytky letadla z 2. světové války vylovené ze Středozemního moře. Dále nechybí letadlo Concord a ruský Tupolev Tu-144, ve kterých je možné vidět pilotní kabinu. Jsou tu i nějaké atrakce pro děti, včetně největšího německého kina IMAX.

Město Mannheim leží asi 19 km od Heidelbergu a jde spíš o průmyslové centrum. Je také významným dopravním uzlem a centrem obchodu. Velmi silným průmyslovým odvětvím je tady strojírenství a elektrotechnika. Je druhým největším městem Bádenska-Württemberska, má přes 300 tisíc obyvatel. Městem se Mannheim stal roku 1607 za vlády falckého kurfiřta Fridricha IV., kdy bylo součástí Falcka. V roce 1883 tu Karl Benz založil první automobilovou továrnu a vyjelo odsud první auto a roku 1817 tady Karl Drais vynalezu první jízdní kolo – drezínu. Dodnes tady své motory vyrábí Mercedes-Benz, sídlí tady výrobce elektro a automatizační techniky ABB, výrobce vagónů Bombardier, výrobce traktorů John Deere a celá spousta dalších. Po 2. světové válce musela být valná část města zrekonstruována.

Dominantou města je barokní zámek (Barockschloss) (foto pod odstavcem). Obří zámek nechal postavit jeden ze zdejších kurfiřtů roku 1720 a dnes je možné jeho veřejnosti přístupné části navštívit s pomocí audioprůvodce. Zámek má 500 místností. Navštívíte velkolepé reprezentační místnosti Prunkräume s jedinečným rytířským sálem (Rittersaal), ve kterém si všimněte hlavně stropu. Zajímavé je i zdejší schodiště a také jedinečná bývalá soukromá knihovna kurfiřtky Alžběty Augusty v rokokovém stylu (Bibliothekskabinett). Lze ji vidět ale jen přes sklo.

Dále v Mannheimu upozorníme na komplex muzeí Reiss-Engelhorn-Museen. Má několik částí – Museum Zeughaus v budově bývalé zbrojnice z 18. století se sbírkou výtvarného a užitného umění a exponáty z místní historie. Možná o něco zajímavější je Museum Weltkulturen s přírodovědeckou a etnografickou expozicí se zajímavými exponáty z Afriky a Tichomoří. Ke komplexu patří i Museum Schillerhaus, tedy dům připomínající pobyt Friedricha Schillera, slavného německého dramatika, který tady poprvé uvedl svou hru Loupežník. Dramatik tady pobýval mezi letřy 1783 a 1785. Hlavním městským náměstím je Friedrichsplatz, zelené prostranství s vodotrysky a jedinečnými secesními stavbami. Budova Rosengarten je koncertním a výstavním prostorem. Všimněte si také nedaleké vodárenské věže (foto vpravo), jednoho ze symbolů Mannheimu, která pochází z roku 1886. Na náměstí pak najdete galerii Kunsthalle Mannheim. Nejvíce zdejších děl pochází od francouzských a německých impresionistů, ale jsou tu zastoupena i jiná umělecká období.

Skvělým místem pro odpočinek v zeleni je velikánský park Luisenpark (foto vpravo a pod textem) vybudovaný na přelomu 19. a 20. století. Na zdejším jezeře se můžete projet gondolou, navštívit můžete pěknou čínskou čajovou zahradu nebo skleníky. Park se jen hemží čápy. Parku dominuje 212 metrů vysoká televizní věž s vyhlídkovou plošinou (Fernmeldeturm) nabízející hezké výhledy na město. V jiné části parku je pak Technomuseum, tedy Muzeum techniky, věnující se průmyslovému rozvoji města. K vidění je tu třeba zrekonstruovaná papírna poháněná vodou nebo astronomické pomůcky z 18. století.

Ještě zmíníme město Rastatt se zámkem Favorite (Schloss Favorite) (foto pod odstavcem), bývalou letní rezidencí markraběnky Sibylly Augusty Bádenské. Zámek ukrýtá vůbec největší kolekci míšeňského porcelánu na světě. Je ho možné navštívit, součástí je dvorní kostel, francouzská zahrada a za vidění stojí i interiér zdobený dobovým mobiliářem. Ve městě jsou pak ještě podzemní kasematy dřívější pevnosti, ze které se tu ještě dochoval lazaret a bývalé brány.

A poslední částí putování po Bádensku-Württembersku bude zalesněné pohoří Černý les (Schwarzwald). Takové pohádkově tajemné pohoří plné hlubokých lesů, roklí, skal, jezer i vodopádů. Skvělé místo pro pěší turistiku, ale i jiné outdoorové aktivity. Dá se tu lyžovat a při okraji hor jsou velmi oblíbená lázeňská města. Pohoří je dlouhé asi 160 km, široké 60 km a nachází se na jihozápadě Bádenska-Württemberska při hranicích s Francií a Švýcarskem, což byla v minulosti velmi strategická poloha. Ve Francii pohoří navazuje na Vogézy. Místní se věnovali a dodnes věnují práci se dřevem, hlavně řezbářství, výrobě hodin-kukaček a hudebních nástrojů. Nejde o žádné velké hory, nejvyšší hora Feldberg má 1 493 m. n. m. Pro průzkum Černého lesa můžete využít slevovou kartu Gästekarte, která vám nabízí různé slevy. Dostanete ji v ubytovacích zařízeních. Druhou slevovou kartou, která je ale placená, je Schwarzwald Card nabízející vstup do bazénů, lázní, bezplatnou jízdu lanovkami nebo vyhlídkovými loděmi. Pokud chcete využít více těchto turistických atrakcí, zakoupení karty zvažte. Možná vás zaujme množství horkovzdušných balónů ve vzduchu. Je to tím, že tu na ty movitější čeká nejpočetnější evropská flotila balónů, aby je vyvezla nad Černý les a údolí Rýna.

Tak se pojďme podívat na to, co všechno v Černém lese můžete podniknout, vidět a zažít. Město Baden-Baden je jedním z nejznámějších německých lázeňských měst a asi nejnavštěvovanějším městem v Černém lese. Je to velmi elegantní lázeňské letovisko, které využívají hlavně movitější klienti pro léčbu revmatických potíží. Zdejší termální prameny využívali už staří Římané, moderní lázně tady byly vybudovány roku 1810 a postupně se rozrůstaly. Bylo vybudováno kasino a mířila sem mezinárodní smetánka za bohatým společenským životem. Byla tady královna Viktorie, spisovatelé Tolstoj nebo Dostojevskij, z těch novodobějších pak třeba Barack Obama nebo Victoria Beckham. Dodnes jde o elegantní lázeňské město s honosnými domy z 19. století, parky, promenádami a luxusními lázeňskými službami. Město dělí na dvě části řeka Oos a je to opravdu pěkné město, které stojí za návštěvu, i když mnohem víc se vám tu bude líbit, když si užijete i zdejších luxusních lázní.

Naši prohlídku města Baden-Baden začněme na kolonádě (Trinkhalle) (3. foto pod textem) s prameny v parku při břehu řeky Oos. Můžete si tu nabrat vodu, tak si nezapomeňte přinést pítko nebo kelímek. Za kolonádou je cesta vedoucí do kopce ke kapli Stourdza-Kapelle (foto v textu), kterou nechal postavit poslední exilový moldavský vládce Michael Stourdza na památku svého sedmnáctiletého syna zabitého v souboji. Hlavní lázeňský dům (Kurhaus) (1. a 2. foto pod textem) pochází z 20. let 19. století, je v novoklasicistním stylu a přiléhají k němu květinové záhony a pódium, kde se v létě konají různá vystoupení. Nádherně zdobený je interiér lázeňského domu, který měl překonat i samotné Versailles a za vidění stojí i zimní zahrada (Wintergarten) s mozaikovou kašnou, porcelánovými vázami a stoly s ruletou. Krásně dobený je také Červený sál (Roter Saal) plný zlatých a rudých dekorací a nádhernými lustry vás zas okouzlíl Florentský sál (Florentinesaal). Právě v Kurhausu najdete zdejší kasino (4. foto pod textem), o kterém Marlene Dietrichová řekla, že je tím nejkrásnějším na světě. Pro vstup do kasina se platí drobné vstupné a prohlídka trvá asi 20 minut. Kasino má smysl navštívit večer, kdy se tady hraje o velké peníze. Třeba car Mikuláš II. sem v roce 1902 dorazil s cennostmi v hodnotě 20 milionů rublů z carské pokladnice a odjel s prázdnou. O peníze tu přišel i spisovatel Dostojevskij. Pro vstup do kasina musíte být vhodně oblečeni – dámy šaty nebo sukně, pánové sako a kravatu. V žabkách nebo teniskách vás tam opravdu nepustí.

Dále se musíte vydat na 2,3 km dlouhou promenádu Lichtentaler Allee doplněnou o travnaté plochy a květinové záhony. Nechybí tu ani busty významných hostů, protože právě tahle promenáda byla kdysi centrem lázeňského života. Na promenádě najdete novobarokní divadlo Theater Baden-Baden (foto v odstavci) postavené roku 1863 podle pařížské Opery. Vedle divadla je Weibrennerův letní palác z roku 1820 postavený pro švédskou královnu Frederiku Doroteu, ve které sídlí Mezinárodní klub určený pro německou smetánku. Lázeňskou minulost města představuje Městské muzeum (Stadtmuseum). Expozice současného německého a zahraničního umění je k dispozici v galerii (Kunsthalle), v jejíž prosklené přístavbě je soukromá sbírka moderního umění (Sammlung Frieder Burda) s díly německých expresionistů, kubistickými díly od Picassa a dalších. Přes most se pak dostanete do parku Gönneranlage s růžemi, sochami a kašnami. Trochu orientálně působí byzantský kostel (Russische Kirche). Kostel s jedinečnou zlatou cibulovitou kupolí je z 2. poloviny 19. století a sloužil početné skupině ruských diplomatů, šlechticů i spisovatelů, kteří navštěvovali lázně. O něco dál najdete klášter Kloster Lichtental ze 13. století, kde dodnes žije asi 30 jeptišek, které vyrábějí rukodělné výrobky a pálenku. Zajímavá je klášterní kaple (Fürstenkapelle), kde jsou už od 14. století pochovávána bádenská markrabata. Nedaleko kláštera pak lze navštívit dům hudebního skladatele Johannese Brahmse (Brahmshaus). Interiér se zachoval z 2. poloviny 19. století, kdy tu skladatel skládal.

Historickým centrem města, které ale zas tak historicky nepůsobí, je náměstí Marktplatz se starými domy, radnicí a kostelem Stiftskirche Liebfrauen s věží kombinující románský, gotický a barokní styl. I tady jsou pochována bádenská markrabata. Všimněte si i staré lázeňské budovy Altes Dampfbad v toskánském stylu z 19. století, kde se dnes konají výstavy. Jen kousek od lázní je pak Nový zámek (Neues Schloss), který v 15. století nahradil původní sídlo bádenských markrabat na hradě Hohenbaden. Dnes patří příslušníkům kuvajtské smetánky a je veřejnosti nepřístupný. Největší koncentrace léčivých pramenů a lázní je v Lázeňské čtvrti (Bäderviertel), kde prameny využívali už staří Římané před 2000 lety. Dnes tu najdete novorenesanční lázně Friedrichsbad (foto v odstavci), velmi okázalé a interiérem připomínající antiku. Provádějí tady třeba římsko-irské procedury. Lázně jsou smíšené a musíte tam být nazí. Zbytky římských lázní asi z roku 75 n. l. si prohlédnete v suterénu lázní Friedrichsbad. Naproti těmto lázním stojí moderní lázeňský komplex Caracalla Therme, ve kterých nechybí bazény, parní lázně a sauny a také tu mají tři prameny.

V nedalekém městečku Iffezheim se od roku 1858 konají známé dostihy – dvěmi hlavními akcemi je Frühjahrsmeeting poslední týden v květnu a Grosse Woche poslední týden v srpnu, kdy sem míří smetánka z celého Německa. Nezapomeňte na klobouk.

Z Baden-Badenu si můžete udělat i pár pěkných krátkých nenáročných procházek. Vydat se můžete třeba na zříceninu hradu Hohenbaden (Burg Hohenbaden) (1. foto pod textem), kde právě mezi 11. a 15. století sídlila bádenská markrabata, než se přestěhovala do dnes nepřístupného Nového zámku, o kterém jsme mluvili výše. Ten stojí na skále nad městem a je to nejčastější výletní cíl návštěvníků Baden-Badenu. Cesta z centra do kopce trvá asi 45 minut. Kromě pozůstatků starého hradu tu je k vidění rozsáhlé sklepení i točité schodiště, která dříve byla součástí věží. Naskytne se vám odsud krásný výhled na Rýn i Černý les. Můžete se tu občerstvit v restauraci nebo pokračovat ke skále Battert (2. foto pod textem), kterou rádi zdolávájí horolezci. Dalším tipem na aktivní strávení času je 43 km dlouhá vyhlídková trasa Panoramaweg vedoucí kolem města. Z ní můžete podniknout celou řadu kratších túr. Prvním tipem je třeba vodopád Geroldsauer. Ozubenou lanovkou Merkurbergbahn se můžete vydat na horu Merkur vysokou 668 m. n. m. a odsud se po značené Panoramaweg dostanete zpátky do města.

Pokud ta snobská atmosféra Baden-Badenu není pro vás, zkuste takové komornější lázeňské město Bad Wilbad. V centru najdete starý lázeňský dům Haus des Gastes z roku 1889 a dojít odsud můžete až do lázeňského parku Kurpark. Z roku 1847 pak pochází jedny z vůbec nejstarších evropských lázní Palais Thermal s novobyzantskými dekorativními prvky, bázeny, saunami apod. Lázně se nachází v údolí řeky Enz. Pokud chcete aktivněji strávit čas, můžete vyrazit zubačkou na horu Sommerberg, jejíž vrchol skýtá skvělé možnosti pěší turistiky i tras (single tracky) pro horská kola (kola i vybavení si tu můžete půjčit). Z vrcholové stanice se můžete vydat do Kaltenbronnu kolem mokřinového jezera Wildsee. Oblíbeným turistickým cílem je také točitá dřevěná rozhledna Baumwipfeldfad, připomínající u nás známé stezky v korunách stromů.

V podhůří Černého lesa se dobře daří vinné révě a je tu tak spousta vinic. K tomu tady najdete celou řadu malebných hradních zřícenin. Právě tudy tak vede bádenská vinařská stezka (Badische Weinstrasse) dlouhá asi 160 km. Skýtá celou škálu turistických tras, vinařství, kde můžete ochutnat skvělá vína i skvělých cyklostezek. Nad obcí Durbach, kde mimochodem najdete skvělou prodejnu místních vín, se mezi vinicemi tyčí hrad Schloss Staufenberg (1. a 2. foto pod ostavcem). Dostanete se pouze na nádvoří a na terasu, ze které se vám naskytnou hezké výhledy na vinice. Cestou k hradu minete několik skvělých vyhlídek. Počátky hradu sahají do 11. století. Zajímavým výletním cílem je sopečný masiv Kaiserstuhl (3. a 4. fotka pod odstavcem). Oblast kolem něho nabízí opět skvělé možnosti pěší turistiky a cyklistiky, ale i ochutnávky vína. Hezké staré historické centrum má městečko Gengenbach, kde se konají pěkné vánoční trhy na náměstí před radnicí (foto vpravo). 24 dní před štědrým dnem se totiž radnice změní na obří adventní kalendář s 24 okénky a každý den v 18 hodin se okénko otvírá, na což se přijde podívat celé město. Figurky bláznů můžete vidět v muzeu ve věži Niggelturm. Jde o figurky a kostýmy užívaných během karnevalu, který má tady dlouhou tradici. Malebným městečkem s historickým centrem je třeba ještě Burkheim. Pokud vás bádenská vinařská stezka zajímá více, přehled všech hradních zřícenin, vinařství i vyhlídkových míst najdete tady.

Černý les nejlépe projedete autem a prozkoumáte pěšky. Autem rozhodně projeďte silnici Schwarzwaldhochstrasse (B500). Nikam nespěchejte a asi 60 km dlouhý úsek projeďte v klidu a zastavte se na řadě odpočívadel skýtajících skvělé vyhlídky na údolí Rýna, dohlédnete z nich někdy až na francouzské Vogézy. Z odpočívadel si můžete udělat krátké procházky. Jedním tipem je výlet k jezeru Mummelsee (fotky pod odstavcem) a nedalekému vodopádu. U Mummelsee je zábavní hřiště pro děti a také lázně. Mummelsee je opředené legendami, které tvrdí, že v něm žije vodní duch Nix známý z německého folklóru. Hezké jsou také ruiny gotického kláštera Klosterruine Allerheiligen. Centrem města Freudenstadt je náměstí Marktplatz s kostelem, zajímavější je ale zdejší Park bosých nohou (Barfusspark). Zujete si boty a můžete zkusit dva okruhy přes různé povrchy – krátký kilometrový okruh trvá asi půl hodiny, ten delší dvoukilometrový asi hodinu. Pokud přemýšlíte, že zkusíte životní styl bosých nohou, tady máte nejlepší možnost vyzkoušet, jaké to bude.

Oblíbeným výletním cílem hlavně rodin s dětmi je největší německý zábavní park Europa-Park (foto pod textem) v obci Rust. Čekají tu na vás tematické vesničky připomínající různé evropské země, zábavní atrakce, akvapark fungující po celý rok i se tady konají různá vystoupení. Můžete tu i přenocovat. Děti i dospělí si tu strávený čas opravdu užijí. Co všechno tady můžete vidět a zažít, možnost koupě vstupenek online, to vše najdete tady.

Pokračujeme do další části Černého lesa, a to do údolí řek Kinzig a Gutach, takové nejtradičnější části Černého lesa. Budete mít možnost vidět tradiční lidové kroje i nespočet kukačkových hodin, které k Černému lesu prostě patří. Naší první zastávkou tady bude městečko Alpirsbach, jehož hlavním lákadlem je středověký románský benediktinský klášter Kloster Alpirsbach. Z načervenalého pískovce byl postaven už v 11. století a můžete navštívit klášterní kostel, interiér kláštera a také muzeum s řadou exponátů, jako jsou oděvy zdejších studentů. Součástí kláštera je i pivovar. Krátkou zastávku můžete udělat v městečku Schiltach (foto v textu), kde je k vidění zajímavá pila s vodním pohonem, která funguje jako muzeum (Schüttesäugemuseum), které připomíná dřevařskou minulost města. Pila fungovala od konce 15. až do 20. století. Centrem města je náměstí Marktplatz s opravdu skvělými hrázděnými domy, kdy ten nejstarší pochází z 16. století. Na budově radnice najdete nástěnnou malbu znázorňující čarodějnici, která údajně způsobila velký požár města roku 1533, který město spálil na popel. Hezké hrázděné domy na vás čekají také v nedalekém městečku Haslach. Kromě nich tu můžete navštívit zdejší muzeum krojů (Schwarzwälder Trachtenmuseum). Kroje z Černého lesa jsou netradiční a proslulé po celém Německu. Uvidíte tady třeba typický klobouk Bollenhut, který se nosil v údolí řeky Gutach. Červené bambule na klobouku značí neprovdané dívky, černé mají vdané ženy. K vidění tu jsou také masky na karneval. Pokud vás baví folklór, tak do tohohle muzea se podívejte. Zajímavou turistickou atrakcí u soutoku Gutachu a Kinzigu je skanzen Schwarzwälder Freilichtmuseum v obci Gutach. Jeho dominantou je starobylá farma (Vogtsbauernhof) stojící tady od 2. poloviny 16. století. K hlavní budově patří ještě dalších 26 staveb – pila, pekárna, palírna i kaple. Provádí vás tady průvodci v krojích a budovy jsou taktéž dobově vybavené. Mají tu i malou zoo pro děti.

Městem, které v údolí Kinzigu a Gutachu láká nejvíce turistů, je Triberg. Je centrem výroby kukačkových hodin, toho nejtypičtějšího řemeslného výrobku z Černého lesa. Kukačkové hodiny tady mají dlouhou tradici, ale jejich původ je dodnes nejasný. Zdroje o nich mluví už v 16. století, ale je velmi pravděpodobné, že byly vynalezeny v Čechách a v Černém lese se s jejich výrobou začalo někdy v půlce 18. století, protože zdejší chudí farmáři si potřebovali přivydělat dřevařstvím. První dílny vznikaly právě okolo Tribergu a jejich výrobky byly ceněné po celé Evropě. Kukačkové hodiny se tu tak vyrábí dodnes. Hodiny se dělí na tři typy –s domečkem, kukačkou nebo s loveckým výjevem. Hodiny s malými šiškami se musí natahovat denně, s velkými šiškami jen jednou týdně. Ale seženete i hodiny se zabudovanou elektronikou a na baterky, ale to už trochu ztrácí to kouzlo, ne? Hodiny koupíte ve zdejších obchodech. Ceny začínají na 100 Eurech. Někde je možné navštívit i dílny, kde se hodiny vyrábějí. Až si prohlédnete tradiční kukačkové hodiny, můžete navštívit Muzeum Černého lesa (Schwarzwaldmuseum). Kromě kukačkových hodin, samozřejmě, tu uvidíte i největší evropskou sbírku flašinetů, model železniční tratě vedoucí oblastí a nechybí ani tradiční kroje. Druhým muzeem v oblasti je pak Německé muzeum hodin (Deutsches Uhrenmuseum) v asi 16 km vzdálené obci Furtwangen, kde se o hodinách dozvíte úplně všechno. Uvidíte tu ty sluneční, středověké i kukačkové. Jen krátkou pěší procházkou z Tribergu se dostanete ke zdejšímu vodopádu (foto pod textem), nebo spíše takové vodní kaskádě, kolem které vedou dřevěné chodníčky. V přilehlé obci Schonach mají údajně největší kukačkové hodiny na světě.

Krátkou zastávku uděláme také ve městě Freiburg im Breisgau (foto v textu). Dominantou historického centra (Altstadt) je gotický kostel Münster z načervenalého pískovce, s jehož výstavbou se začalo roku 1200. Hezký je interiér kostela, kde na vás čekají krásně zdobená okna, ambit s hrobkami známých osobností a oltář z 16. století. Kostelu dominuje 116 metrů vysoká věž, ze které se vám naskytne hezký výhled na město. Kostel stojí na náměstí Münsterplatz, které je hlavním náměstím. Kromě kostela tam uvidíte rudý Kupecký dům (Historisches Kaufhaus) z 16. století a také dům Wentzingerhaus z roku 1761, kde bydlel sochař Wentzinger a dnes je v domě Městské muzeum. Druhým náměstím je Augustinerplatz s hezkou středověce působící ulicí Schusterstrasse, městskou bránou Schwabentor ze 13. století a jsou tu také tři muzea – Augustinermuseum se sbírkou středověkého umění z nedalekého kláštera, Muzeum moderního umění a také přírodovědecké muzeum (Museum Natur und Mensch) s etnografickou sbírkou i různými přírodními exponáty. Třetí městské náměstí, Rathausplatz, je místem, na kterém stojí renesanční Nová radnice (Neues Rathaus) se zvonkohrou, která hraje pravidelně v poledne. Nová radnice je propojena s tou starou (Altes Rathaus) pocházející z 2. poloviny 16. století. Pak je tu ještě bývalý františkánský klášterní kostel. Můžete se ještě vydat do městského parku Colombiapark s vilou Colombischlössle, ve které se nachází Archeologické muzeum. Zajímavým tipem na výlet je vyjet pozemní lanovkou Schlossberg-Bahn na kopce Schlossberg a Rosskopf, na kterých můžete podniknout řadu pěších túr po značených cestách. Jedna vede kolem zříceniny hradu z 12. století k vyhlídce na hoře Rosskopf, odkud jsou hezké výhledy na Černý les. Další horou v okolí je Schauinsland asi 7 km od Freiburgu, na kterou se taktéž dostanete lanovkou Schauinslandbahn. Na jejím vrcholu je vyhlídková věž, od které se můžete vydat na spoustu značených pěších tras i stezek pro horská kola. Další dobrý tip pro milovníky outdoorových aktivit. Asi 25 km od Freiburgu pak mohou rodiny s dětmi využít dětský zábavní park Steinwasen Park s řadou atrakcí, které jsou zkombinovány s krásnou přírodou. Kromě různých drah tu na vás čeká 218 metrů dlouhý závěsný most a výběhy s místními zvířaty – rysy, svišti apod. Do Freiburgu stojí za to vyrazit v době, kdy se tady koná masopust. Zdejší slavnost Fasnet je hlučná veselice s přehlídkou šašků a ohňovou show.

V této oblasti ještě upozorníme na rokli Ravenna (Ravennaschlucht). Je to asi 4 km dlouhá soutěska vedoucí z údolí Höllental do obce Breitnau a cestou vytváří několik vodopádů – velký (vysoký 16 metrů) a malý (vysoký 6 metrů). Dříve podél rokle stávaly také vodní mlýny, z nichž dva se skvěle dochovaly až dodnes (třeba Großjockenmühle z roku 1883). Další atrakcí téhle soutěsky je 37 metrů vysoký most Ravennabrücke (foto vpravo), po kterém vede železnice. Velkou zajímavostí je, že pod tímhle velkolepým mostem se konají vánoční trhy. Na kopci Galgenbühl kdysi stávala šibenice, kde se prováděly popravy. Roklí vede 6,6 km dlouhá okružní trasa.

A pokračujeme ještě jižněji do Černého lesa. Městečko Todtnau (foto pod textem) leží na svazích hory Feldberg, největšího vrcholu Černého lesa. V zimě tu funguje oblíbené lyžařské středisko. Hlavní atrakcí Todtnau je ale 97 metrů dlouhý kaskádovitý vodopád, ke kterému se dostanete z centra města po asi 2 km dlouhé cestě. Zajímavý je vodopád i v zimě, kdy zamrzá. Na horu Hasenhorn jezdí lanovka a můžete tady využít skoro 3 km dlouhou bobovou dráhu a zkušení cyklisté ocení zdejší dva singeltracky.

Dalším oblíbeným turistickým cílem je jezero a pobřežní letovisko Titisee (foto v textu). Je považáno za vstupní bránu do hor a v jeho okolí najdete spoustu tras pro pěší i cyklostezek, v zimě také běžkařských tratí (i osvětlená část). Po jezeře se můžete projet v rámci vyhlídkových plaveb nebo si půjčit vlastní loďku. Hezkou pobřežní městskou promenádou je Seestrasse s řadou kaváren a obchůdků. Kolem jezera vede 6 km dlouhá nenáročná cesta (cestou se můžete i vykoupat), která vás dovede až na horu Hochfirst vysokou 1 192 m. n. m. Pokud jste tu s dětmi, tak možná oceníte obří moderní akvapark Schwarzwald Badeparadies s bazény, skluzavkami, saunami a lagunami s palmami. Park je možné navštívit celoročně.

Nejvyšší horou Černého lesa je už mnohokrát zmiňovaná hora Feldberg (foto pod odstavcem) vysoká 1 493 m. n. m. Hora je chráněná jako přírodní rezervace. Na jejích svazích najdete horské chaty a farmy, žijí tady třeba kamzíci. Je tu lyžařské středisko s 28 vleky, do kterého vás vyveze lanovka Feldbergbahn. U její dolní stanice je návštěvnické centrum Haus der Natur s expozicí věnovanou zdejší přírodě a od centra vede také několik turistických tras, z nichž nejoblíbenější je 12 km dlouhý okruh Feldberg-Steig nabízející krásné výhledy. U vstupní stanice lanovky je pro děti připravený zábavní park Fundorena s trampolínami, kluzištěm a překážkovou dráhou. Na vrcholu Feldbergu je také rozhledna. U Haus der Natur začíná také dětská stezka Wichtelpfad dlouhá asi 2 km, kde děti musí pomoci skřítkovi plnit různé úkoly.

Další hezkým koutem přírody je okolí jezera Schluchsee (foto vpravo). Jeho hlavním letoviskem je stejnojmenná obec Schluchsee, kde je pláž a akvapark Aqua Fun. Jezero je oblíbené u milovníků jachtingu a windsurfingu a také tu můžete podniknout vyhlídkové plavby po jezeře nebo si půjčit vlastní loďku. Dobrým tipem na výlet může být kopec s rozhlednou Riesenbühlturm.

Lázeňské městečko St Blasien má velmi hezký kostel Dom St Blasien z 18. století s jedinečnou kupolí, je poseté řezbářskými výrobky a také tu mají muzeum místní historie. Jinak město funguje jako dobrá základna pro pěší túry a v zimě pro lyžaře mířící do sousedního střediska Menzenschwand. Také tu mají lázeňský komplex Radon revital Bad.

Dalším tipem na výlet může být 33 km dlouhá hluboká rokle Wutachschlucht, kterou vyhloubila voda z jezera Titisee a jde o velmi oblíbené místo pěších turistů. Je tu několik vesnic, lze využít i autobusu, který vás jednotlivými místy proveze. Asi nejoblíbenější částí je hodinová okružní trasa ke starému vodnímu mlýnu Schattenmühle a odsud také můžete vyrazit přímo do rokle.

Dalším lázeňským městem je Badenweiler. I tady měli lázně už staří Římané a z těchto římských lázní se tu dodnes dochovaly ruiny (Römische Baderuine), vedle kterých se nachází moderní lázně Cassiopeia Therme nabízející celou řadu procedur. Ve městě je lázeňský park a spousta kaváren. Můžete si odsud udělat výšlap na horu Hochblauen vysokou 1 165 m. n. m., kam se dá vyjet i autem. Cesta z centra pěšky je dlouhá asi 7 km a zabere asi 3 hodiny. Jsou odsud krásné panoramatické výhledy.

U města Weil am Rhein najdete muzeum Vitra Design Museum, vůbec největší světovou sbírku moderního nábytku. Jde o exponáty nábytkářské firmy Vitra, která existuje od 50. let 20. století, a tvořili a tvoří pro ni významní světoví designeři. Pokud vás zajímá architektura a moderní design interiéru, tohle rozhodně musíte vidět.

A na úplný závěr našeho putování po Bádensku Württembersku si necháme pramen druhé nejdelší evropské řeky, Dunaje. Dunaj pramení ve městě Donaueschingen (foto pod textem) mezi Černým lesem a Švábskou Albou a místo jeho údajného vyvěrání můžete vidět v zámeckém parku v Donaueschingenu. Proč údajného? Tak poslouchejte, jak to s tím Dunajem vlastně bylo. Řeku, která tvořila z velké části severní hranici římského impéria znali už staří Římané a říkali jí Danubius. Legenda tvrdí, že římský vojevůdce poslal hledat vojáky pramen téhle řeky. Ti na úpatí Schwarzwaldu narazili v místě dnešního Donaueschingenu na silný minerální pramen, který tady vyvěrá do řeky, ale ve skutečnosti není jejím opravdovým počátkem. Takže zdrojnicí Dunaje ve skutečnosti je soutok říček Breg a Brigach v nadmořské výšce necelých 700 m. n. m. Ale protože se římským vojákům nechtělo prodírat nepropustným Černým lesem, označili právě ten zmiňovaný minerální pramen za pramen Dunaje a toto pojetí se vžilo dodnes. Proto ti, co chtějí vidět pramen Dunaje, míří právě do zámeckého parku v Donaueschingenu. Dunaj tedy pramení v Černém lese a po své téměř 3000 km dlouhé pouti přes deset evropských zemí se v Rumunsku v deltě Dunaje vlévá do Černého moře, kde jeho uctyhodná cesta končí.

A tady skončí i náš průvodce po německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Pokud byste pokračovali z Černého lesa dál na východ a chtěli se vydat do Francie, tak po překročení hranic se ocitnete ve francouzském departmentu Grand-Est, který nabízí další nepřeberné množství turistických atrakcí. I po tomhle francouzském regionu vás provedou Cesty po světě.

Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Vaše Cesty po světě