Franky - severní Bavorsko

Tento průvodce je součástí našeho rozsáhlého průvodce po Německu, který doporučujeme k pročtení před Vaší cestou kamkoliv v Německu. V tomto průvodci se budeme věnovat severnímu Bavorsku, tedy přesněji území historických Frank, které dnes tvoří tři z celkových sedmi regionů Bavorska. Pokud plánujete prozkoumat i další části Bavorska, nahlédněte dále do našeho průvodce věnujícího se střednímu a jižnímu Bavorsku. Franky se dělí na Horní, Dolní a Střední a zabírají severní oblast Bavorska. Možná vás trochu zklamou, pokud už tady čekáte takové to typické Bavorsko z turistických letáků. Krajina je tu kopcovitá, ale žádné mohutné vrcholy Alp, ani žádná tradiční bavorská architektura. Název Franky je odvozen od franských kmenů a od středověku až do začátku 19. století byly Franky dost rozdrobené, existovalo tu několik různých knížectví vyznávajícím různá náboženství. Nejvýznamnějším ze všech těchto malých knížectví bylo svobodné říšské město Norimberk, kde sídlil říšský sněm a bylo to významné hospodářské středisko. Název Franky ale také poukazuje na celou východní část Franské říše. Napoleon roku 1806 začlenil tehdejší francká knížectví pod Bavorské království.

Franky se nachází v povodí řeky Mohan a největšími franskými městy jsou Norimberk a Würzburg. Leží ve Středoněmecké vysočině a od sousedního Hesenska ho dělí pohoří Spessart. Od Česka ho dělí Durynský les, Frankenwald a Smrčiny (Fichtelsgebirge). Franky jsou hodně lesnaté, většinou kopcovité.

Ačkoliv nejsou Franky turisticky tak známé jako jiná místa v Bavorsku, je to region velmi bohatý na historické památky, kdy jen tady najdete na 200 různých hradů. Úžasná jsou ale i zdejší středověká města, vinařské oblasti, jezera, ochutnat tu můžete skvělé pivo i víno. Pivo se vyrábí na severu, víno zase na jihu regionu. V průvodci níže vás Cesty po světě provedou městy Bayreuth, Coburg, Bamberk, Rothenburg ob der Tauber nebo jedinečným Würzburgem. Nezapomeneme ale ani zmínit pěknou krasovou oblast Franské Švýcarsko nebo vinařskou oblast vhodnou na kola, Taubertal. Tak směle nahlédněte do našeho průvodce po Francích a inspirujte se pro váš výlet na sever Bavorska. Na oficiálním turistickém portálu Frank pak najdete spoustu dalších informací, ke stažení jsou i různé turistické brožury apod.

První zastávkou na severu Bavorska bude úžasné město Norimberk. Protože je průvodce po něm velmi obsáhlý, věnujeme mu samostatný článek.

Další zastávku uděláme ve městě Bayreuth. Toto severobavorské město má něco málo přes 70 tisíc obyvatel a je světově proslulé díky opernímu festival Richard-Wagner-Festspiele (také Bayreuther Festspiele). S historií města vás nebudeme moc zatěžovat, je ale důležité zmínit, že po několik staletí vládla městu bohatá německá dynastie Hohenzollernů. K největšímu rozkvětu města došlo v 18. století za vlády Vilemíny Pruské (dcery pruského krále Fridricha Viléma I.) a bayreuthského markraběte Fridricha. Vilemína se významně podílela na rozvoji města a její stopy jsou tu viditelné dodnes. Manželé do města zvali významné architekty, kteří ovlivnili podobu města. Informace o aktuálně konaných akcích a další informace o městě najdete na oficiálních stránkách města.

Prohlídku města začněme asi nejvelkolepější zdejší budovou, Markraběcím operním domem (Markgräfliches Opernhaus). Jde o barokní skvost z 18. století, který nechala vybudovat Vilemína v rámci realizace svých uměleckých a kulturních ambicí a inspirovala se svými vzpomínkami na berlínský dvůr svého bratra. Kvůli jeho stavbě sem pozvala významné italské architekty. Dodnes je její operní dům považován za jedno z nejkrásnějších barokních divadel Evropy, nabízí hlavně skvostný interiér. Sál pro 500 diváků má dřevěné lóže ve třech patrech nad sebou, jak to odpovídalo společenskému postavení diváků. Knížecí lóži však markraběcí pár téměř vůbec nepoužíval, sedával uprostřed první řady ve zlatých křeslech. Od roku 2012 je divadlo zapsáno na seznamu UNESCO. Pokud milujete operu, měli byste se sem vydat na některé z operních vystoupení.

Jen nedaleko opery byla v 18. století vybudována krásná rokoková dvorní kaple Schlosskirche. Právě tady je pohřbena nejen Vilemína Pruská. Ke kapli přiléhá věž Schlossturm postavená už 16. století, ze které se nabízí pěkný výhled na město. A také je tu Starý zámek (Altes Schloss), barokní budova ze 17. století, později poničená požárem, díky čemuž nechala Vilemína postavit honosnější Nový zámek (Neues Schloss). Zámek byl postaven v 18. století v rokokovém stylu a za návštěvu rozhodně stojí jeho velkolepý interiér, ve kterém na vás čeká třeba Zrcadlový kabinet (Spiegelscherbenkabinett)se zrcadlovou výzdobou v čínském stylu, Japonský nebo Palmový pokoj, všechny úžasně vybavené. V přízemí zámku je muzeum věnující se Bayreuthu v době vlády Vilemíny. Za zámkem pak najdete park Hofgarten s vodní nádrží a různými záhony v anglickém stylu. Pokračujeme dále na elegantní třídu Friedrichstrasse s řadou honosných vil a sídlem výrobce klavírů Steingraeber.

S Bayreuthem se úzce spojena také osobnost německého romantického hudebního skladatele Richarda Wagnera, tvořícího v 19. století. Roku 1870 se Wagner dozvěděl o Markraběcím divadle, když hledal místo pro plánované hudební slavnosti. Divadlo nakonec zavrhl, ale Bayreuth se mu natolik zalíbit, že se na nedalekém kopci rozhodl vybudovat svoje Festivalové divadlo (Festspielhaus). A právě v tomto divadle se každoročně na konci července a v průběhu srpna koná proslulý operní festival Festspiele. Divadlo od svého založení slouží pouze pro účely festivalu Festspiele, na kterém se výlučně hrají opery Richarda Wagnera. Divadlo je považováno za divadlo s jednou z nejlepších akustik na světě. Hudební slavnosti v Bayreuthu nebo také Slavnosti Richarda Wagnera (Bayreuther Festspiele, Richard-Wagner-Festspiele) je operní festival konající se v létě v Bayreuthu. Hraje se na něm zpravidla deset posledních oper německého skladatele Wagnera v měnících se inscenacích. Hry se konají s přestávkami už od roku 1876, kdy je založil sám Wagner a jsou tak dosud nejdéle konaným festivalem vážné hudby na světě. Co se týká jeho postavení mezi hudebními festivaly, jde o jeden z umělecky nejvýznamnějších a nejrespektovanějších na světě. Dodnes je v rukou Wagnerových potomků. Z hudebního hlediska jsou představení Wagnerových slavností – zejména pokud se týče sboru a orchestru – považována za světově mimořádná, což souvisí i s architektonickými a akustickými zvláštnostmi divadelní budovy. Sehnat vstupenky na Festspiele není nic jednoduchého, jsou vyprodány dlouho dopředu. Všechny detaily pro návštěvu najdete tady.

Pokud vás postava Richarda Wagera zajímá, můžete se podívat do Villy Wahnfried (foto v odstavci a pod ním), která dnes funguje jako Muzeum Richarda Wagnera. Stavbu Wagnerova honosného sídla inicioval jeho patron, král Ludvík II. Bavorský. Wagner tu pobýval v 2. polovině 19. století a je pohřben společně se ženou Cosimou a jejich psem v zahradě za domem. V muzeu na vás čeká výstava kostýmů, audiotéka s nahrávkami i část, ve které Wagner se ženou žil. Vedle je pak dům Siegfried-Wagner-Haus patřící také Wagnerově rodině, žila zde vdova po jeho synovi. Wagnerova žena Cosima byla dcerou rakousko-uherského klavírního virtuosa a hudebního skladatele Franze Liszta, jednoho z nejslavnějších klavíristů své doby a jednoho z nejproduktivnějších skladatelů 19. století. Toho připomíná Muzeum Franze Liszta v sousedním domě, kde Liszt zemřel poté, co přicestoval na Festspiele i přesto, že byl vážně nemocný. K vidění tu jsou jeho klavíry, portréty či deníky.

Ve Starém městě (Altstadt) nenajdete žádné velké turistické trháky, ale pokud už tu jste, můžete se tady vydat třeba na hlavní nákupní třídu Maximilianstrasse, vidět kostely Stadtkirche a Spitalkirche nebo zajít do Historického muzea (Historisches Museum) v budově bývalé školy ze 17. století. Muzeum se věnuje bayereuthské fajáns (keramika) i Hitlerovým plánům na přestavbu města, které nacisté pro své spojení s Wagnerem milovali (Wagner byl totiž znám pro své protižidovské postoje a Wagnerova snacha byla Hitlerovou velkou fanynkou a přítelkyní). V Uměleckém muzeu (Kunstmuseum Bayreuth) se obměňují sbírky hlavně umělců tvořících ve 20. století. Zajímavá je ale zdejší sbírka tabakových výrobků, které tady dříve patřily k hlavním obchodním artiklům. Pivaře by mohl zaujmout pivovar Maisel s expozicí Maisel´s Bier-Erlebnis-Welt zaměřenou na původní pivařské vybavení, pivní sklenice i smaltované reklamy.

A na závěr ještě park a zámek Eremitage (Poustevna) (foto pod textem), který tu od roku 1715 budoval bratr Friedricha Jiří Vilém, aby tu mohl společně s dvořany žít prostým životem jako mnich. Má dvě části, Starý a Nový zámek (Altes, Neues Schloss). I tento zámek Vilémina později přestavila do rokokové podoby.

Bayreuth opustíme a krátkou zastávku uděláme ve městě Kulmbach (foto v textu), jehož dominantou je na kopci položená rozlehlá pevnost Plassenburg (foto pod odstavcem). Pevnost byla sídlem franské větve rodu Hohenzollernů, kteří tady pobývali od roku 1338 až do odchodu do Bayreuthu roku 1604. Pevnost poničil válečný konflikt při pokusu markraběte Albrechta Alcibiades o sjednocení Frank roku 1553, které ale skončilo katastrovou. Roku 1557 začala velkolepá renesanční přestavba.V rozsáhlém hradním areálu najdete tři muzea – Staatliche Sammlungen s expozicí věnovanou dynastii Hohenzollernů a sbírkou zbraní pruské aramády z 18. a 19. století, dále pak Landschaftsmuseum Obermain s expozicí stříbrných předmětů jedné bohaté kulmbašské rodiny a konečně Deutsche Zinnfigurenmuseum, tedy Německé muzeum cínových figurek, které skýtá největší světovou sbírku cínových figurek uspořádaných do dioramat připomínajících různé historické události. Figurek je tu na 300 tisíc kusů.

A pokračujeme do Coburgu. Coburg leží nedaleko Durynského lesa a v historii proslul hlavně tím, že ze zdejšího maličkého vévodství pocházel manžel britské královny Viktorie, Albert. Potomci zdejších vévodů z dynastie Wettinů se totiž často přivdávali/přiženili do různých evropských královských rodin. A proto sem také rádi míří britští turisté. Dříve bylo město protestanské a tak tu po nějakou dobu v roce 1530 pobýval Martin Luther (po exkomunikaci papežem).

Zdejší Staré město je maličké, ale stále pěkně opevněné. Střeží ho tři původní městské brány (Spitaltor, Judentor a Ketschentor) a centrem je náměstí Markt se sochou prince Alberta (foto v textu). Dále je tu renesanční budova kancléřství Stadthaus z konce 16. století, radnice (Rathaus) z roku 1750 s rokokovou výzdobou, budovu Spořitelny (Sparkasse) a také dvorní lékarna (Hofapotheke) z doby před rokem 1500. Dále pak budova mincovního mistra Münzenmeisterhaus z 15. století, vůbec nejstarší hrázděná budova v Coburgu a pak ještě renesační střední škola z roku 1605 Casimirianum a kostel St Moriz, hlavní zdejší protestanský kostel, z jehož kratší věže kázal sám Martin Luther, když pobýval na pevnosti Veste Coburg.

Pokud v Coburgu hledáte trochu zeleně, vydejte se do parku Hofgarten, odkud dále můžete postupovat k pevnosti. Pod parkem se nachází náměstí Schlossplatz s novorenesančním palácem Palais Edinburgh připomínající svým názvem pobyt Alféra, vévody z Edinburghu, který tu bydlel v 19. století, kdy po svém strýci Arnoštovi zdědil zdejší vévodský titul. Vedle paláce je pak divadlo Landestheater z roku 1840 a zahradě pak dominuje socha vévody Arnošta I., otce prince Alberta (foto v odstavci). V létě se na náměstí Schlossplatz konají různé venkovní koncerty.

Jednou z nejkrásnějších budov Coburgu je zámek Ehrenburg (Schloss Ehrenburg) (foto v odstavci) ležící poblíž náměstí Schlossplatz. Zámek nechal na místě zaniklého františkánského kláštara postavit vévoda Jan Arnošt v 16. století a přezdívku „čestný hrad“ získal od Karla V. Průčelí zámku je z 19. století. Roku 1690 stavbu dost poničil požár a byla nutná rekonstrukce, ke které byli povoláni italští architekti. Vidět tu můžete zámeckou kapli Schlosskapelle, Slavnostní sál (Festsaal, někdy také Riesensaal – Sál obrů), pojmenovaný podle 28 soch atlantů, kteří jakoby na ramenou nesli tíhu stropu. Trůnní sál (Thronsaal) je kopií Napoleonova trůnního sálu v Tuilerijském paláci. Soukromé pokoje jsou z 19. století. Na zámku také často pobývala královna Viktorie a její komnaty v rámci prohlídek s průvodcem můžete navštívit.

Z náměstí Schlossplatz a přes park Hofgarten se výšlapem do kopce dostanete k hradu Veste Coburg (foto v odstavci), dominantě města. Jeho počátky sahají do 11. století, od 14. století byl majetkem rodu Wettinů. V hradu na vás čekají kromě opevnění a obytných částí také různé expozice. Třeba vévodská umělecká sbírka Kunstsammlungen der Veste Coburg, ke které se dostanete procházkou přes obytné místnosti zvané Fürstenbau z 20. století. Ve sbírce můžete vidět třeba dětské oblečení prince Alberta. Další částí hradního komplexu je Steinerne Kemenate. V jejím druhém patře je zajímavý Lovecký intarzovaný sál (Jagdintarsienzimmer) s renesační řezbářskou výzdobou ze 17. století a jedinečnými 60 panely s loveckými výjevy. Pak tu jsou vystaveny různé obrazy a sochy. V prvním patře je sněmovní sál Grosse Hofstube ze začátku 16. století s kolekcí brnění a zbraní a dále pak Lutherzimmer, pokoj, ve kterém pobýval Martin Luther při svém pobytu tady v roce 1530. Sousední budovou je Carl-Eduard-Bau, ve které se nachází Muzeum tisků a skla, ve kterém je k vidění vše od benátského skla z 16. století po výtvory z doby secese. Pěkná je i část Herzoginbau z 16. století se sbírkou brnění, kočárů, saní, včetně kočáru královny Viktorie. V Gedeckte Batterie na vás čeká expozice historické artilerie, ve které je k vidění třeba obléhací dělo ze začátku 18. století, různé moždíře a pomůcky k nabíjení a spouštění děl.

Zámek Rosenau (Schloss Rosenau) (foto vpravo) leží u Coburgu v anglickém parku a vévodská rodina ho převzala roku 1805 jako zříceninu. Na začátku 19. století byl proto přestavěn v novogotickém stylu a v roce 1819 se právě tady narodil princ Albert, který se sem později vrátil i s manželkou, slavnou britskou královnou Viktorií. V areálu zámku na vás čeká také moderní Evropské muzeum moderního skla (Europäisches Museum für Modernes Glas) se sbírkou moderních sklářských výrobků.

Při putování po Bavorsku nesmíte zapomenout ochutnat skvělou bavorskou kuchyni plnou zákusků, masa, klobás a piva. Přečtěte si proto také náš článek věnovaný bavorské kuchyni, ve kterém se dozvíte o všem, co musíte v Bavorsku ochutnat a doporučíme ty nejlepší restaurace a pivnice v celé spolkové zemi.

Franské Švýcarsko (Fränkische Schweiz) je krasová oblast a populární turistický region nacházející se zhruba městy Bamberk a Bayreuth. Zdejší kopce dosahují výšky kolem 600 m. n. m. a území je chráněným přírodním parkem. Název „Švýcarsko“ pochází od romantických umělců z 19. století, kteří zdejší krajinu přirovnávali ke krásám Švýcarska a název se tak obecně v době romantismu dával hornatým krajinám (jako i naše České Švýcarsko). Jde o velmi oblíbený turistický region, který láká hlavně na sport. Najdete tu celou řadu značených turistických tras, které vás provedou oblastí přístupných krasových jeskyň, skalních útvarů, ale i hradů, zámků a hradních zřícenin. Dále jde o oblast oblíbenou u skalních lezců, kteří tu najdou na 6 500 skalních cest a jde o vůbec o jednu z nejlépe rozvinutých lezeckých oblastí na světě. Zdejší řeky zas zaujmou milovníky kanoistiky. Jedním z oblíbených turistických cílů je stolová hora Ehrenbürg (někdy se jí říká Walberla) se dvěma vrcholy ve výšce 532 a 512 m. n. m. Ve zdejším sedle blízko severního vrcholu najdete Walburdinu kapli, o níž se prvně zmiňují dokumenty už roku 1360. Každý rok na svátek sv. Walburgy 30. dubna se tu koná pouť, která přiláká tisíce lidí. Dalšími tipy na výlety jsou zdejší jeskyně – nejznámějšími jsou Bingova jeskyně (Binghöhle), Čertova jeskyně u obce Pottenstein (Teufelshöhle) a Sofiina jeskyně (Sophienhöhle), je jich tady ale mnohem víc. Některé jsou přístupné volně, jiné přístupné s průvodcem. Na turisty tu zároveň čeká hned několik hradních zřícenin, třeba Leienfels, Neideck, Neidenstein, Wolfsberg a celá řada dalších, a také několik hradů – Rabenstein, Rabeneck, Pottenstein... Jde totiž o území s největší hustotou středověkých hradů a zřícenin v celém Německu. Najdete jich tu na 200. Pokud plánujete aktivní sportování (lezení, kanoistika, horská kola, turistika) nebo jen návštěvu některých turistických cílů, klikněte na oficiální turistický portál, kde najdete mapy turistických tras, veškeré praktické informace pro skalní lezce i přehled všech hradů, zřícenin a jeskyň. Tak je jen na vás, co si vyberete. Dalším turistickým portálem věnujícímu se Franskému Švýcarsku je tenhle.

Na okraji Franského Švýcarska najdete baziliku Čtrnácti svatých pomocníků (Vierzehnheiligen). Poutní bazilika leží osaměle na kopci nad údolím řeky Mohan a je jedinečnou ukázkou německého pozdního baroka a rokoka. Bazilika leží na poutní cestě do Santiago de Compostela a vztahuje se k ní následující legenda. Pastevec Leicht tu někdy v 15. století spatřil plačící dítě. Když se mu dítě zjevilo potřetí, doprovázelo ho čtrnáct pomocníků – světců, kteří pastevcovi sdělili, že by tu měla stát kaple. Informace o zjevení se roznesla do širokého okolí a konečně v roce 1723 se začala budovat bazilika. Bazilika je postavena v barvě zlatavého kamene a nabízí především skvostný rokokový interiér. Krásný je třeba hlavní oltář Gnadenaltar na místě údajného Leichtova vidění.

Na druhé straně stejného údolí pak najdete rozlehlý klášter Banz (Kloster Banz) (foto pod odstavcem), bývalý benediktinský klášter postavený na místě staršího opatství, které zničila švédská armáda za třicetileté války. Pochází z 18. století.

Naší další zastávkou bude jedinečné bavorské město Bamberk (Bamberg) (foto pod textem). První zmínky o něm jsou ze začátku 10. století a patřil rodu Babenberků, v 11. století se stal nezávislým katolickým biskupským knížectvím Svaté říše římské nezávislým na papeži a zdejší biskupové tak vládli celému širému okolí. Z těchto dob také pochází většina dnešních turistických památek. Úspěšně se tu také rozvíjel dálkový obchod, přes Bamberk vedla tzv. Zlatá cesta, ale toto postavení ztratil Bamberk ve 13. století kvůli tomu, že se centrum obchodu přesunulo do Norimberku. V 17. století za třicetileté války biskupství dočasně zaniklo. Ve středověku Bamberk nechvalně proslul brutálními čarodějnickými procesy, které inicioval bamberský biskup Jan Jiří z Dornheimu a mluví se přibližně o tisícovce popravených a umučených. Po třicetileté válce bylo 17. století dobou vrcholného rozkvětu, město bylo barokně přestavováno a podíleli jsme na ní bratři Dientzenhoferové. Bamberk byl začleněn do Bavorského království na základě Vídeňského kongresu (1814-1815), roku 1817 bylo zdejší biskupství povýšeno na arcibiskupství. Město sice nebylo ušetřeno válečným vřavám, ať už třicetileté válce nebo té druhé světové, naštěstí ale byly ušetřeny jeho budovy a město bylo za válek jen minimálně poničeno. Díky tomu se zachovalo opravdu skvostné historické jádro s řadou historických památek, které vám dají pocit, že jste se snad na chvíli ocitli ve středověku. To je také důvodem toho, proč je historické jádro Bamberku zapsáno na seznamu UNESCO.

Bamberk leží v údolí mezi dvěma rameny řeky Regnitz (jeden z přítoků Mohanu), které město dělí na tři části. Nepříliš zajímavou čtvrť Gärtnerstadt, centrum města Inselstadt nacházející se mezi rameny řeky a pak historické sídlo duchovní moci Bergstadt. Bamberk se rozkládá na sedmi pahorcích, díky čemuž se mu také někdyž přezdívá Franský Řím a turisty láká hlavně na historické památky. Tady je přehled bamberských památek.

Nejznámější bamberskou budovou, kterou také můžete znát z turistických letáků lákajících na návštěvu Německa, je Stará radnice (Altes Rathaus) (foto v odstavci a pod ním). Je to budova vskutku úžasná. Původně gotická radnice byla později přestavěna barokně, vyzdobena jedinečnou malířskou výzdobou a stojí na umělém ostrově uprostřed řeky Regnitz lemována oblouky mostu Obere Brücke. Ačkoliv dnes působí velmi fotogenicky, estetično nebylo tím důvodem, proč byla právě na tomto místě postavena. Důvody pro její výstavbu v podstatě uprostřed řeky mohou být dva – buď vládce-biskup odmítl přidělit měšťanům pozemek pro výstavbu radnice na pevnině nebo proto, že měšťané chtěli oddělit sekulární a církevní část města, aby demonstrovali svou nezávislost na duchovní moci města. Na radnici se „přilepen“ hrázděný dům Rottmeisterhäuschen ze 17. století . V prostorách radnice najdete uměleckou sbírku Sammlung Ludwig, která zahrnuje fajáns (keramiku) a porcelán. V rámci prohlídky sbírky můžete nahlédnout i do zdejšího rokokového sálu z 18. století.

Nedaleko staré radnice najdete zámek Geyerswörth (Schloss Geyerswörth), bývalý šlechtický palác v 16. století přestavěný na sídlo biskupa. Za zámkem se přes kanál Alter Kanal dostanete do čtvrti Inselstadt, které bývalo centrem světské moci. Nachází se na umělém ostrově a původně fungoval jako rybářská osada. Hlavní ulicí je Grüner Markt s kostelem St Martin z konce 17. století. Na zdejším náměstí Maxplatz (1. foto v textu) pak najdete budovu bývalého semináře z 18. století, která dnes slouží jako nová radnice. Na náměstí se mimochodem o adventu konají vánoční trhy, ale po celý rok se tu koná i řada dalších akcí. Nedaleko odsud můžete navštívit Muzeum přírodních věd (Naturkundenmuseum), které nadchne hlavně milovníky zvířat. Zajímavý je třeba zdejší Ptačí sál. Znalci literatury se mohou vydat k domu německého romantického spisovatele E. T. A. Hoffmanna (E. T. A. Hoffmann-Haus) z 18. století, kde mezi lety 1808 až 1813 tento spisovatel žil. S jeho životem a dílem se můžete seznámit právě tady. V Inselstadtu stojí za to navštívit i poříční části, hlavně nábřeží Am Kranen je zajímavé. Starobylé jeřáby připomínají to, že tu od 14. až do 20.století fungoval přístav na Mohanu, odkud lodě mířily do Nizozemska. K vidění je tu také budova jatek (2. foto v textu) z 18. století, a když fungovaly, krev a ostatky zvířat se házely přímo do řeky. Zajímavé jsou i domky na březích řeky, které kdysi obývali rybáři a této oblasti se přezdívá Malé Benátky (Klein Venedig) (foto pod odstavcem). A když už mluvíme o těch Benátkách, tak nechybí ani gondoly.

Přes mosty Obere a Untere Brücke se dostanete přes řeku do čtvrti Bergstadt, kde na vás také čekají staré budovy dnes sloužící jak obchody se starožitnostmi, ale také hospody, které připomínají zdejší pivovarnickou historii. Za zmínku stojí dva zdejší honosné barokní paláce – Böttingerhaus ze začátku 18. století a nábřežní Wasserschloss Concordia taktéž z 18. století, oba postavené pro bohaté rodiny. Dále je tu gotický kostel ze 14. století Obere Pfarre.

Ovšem hlavním lákadlem a dominantou nejen čtvrti Bergstadt, ale i celého Bamberku, je císařská katedrála Kaiserdom (foto vpravo a pod textem) se čtyřmi věžemi, nacházející se na náměstí Domplatz, které dlouho sloužilo jako centrum duchovní moci. Katedrála byla postavena v 1. poloviny 13. století a kombinavala románský a raně gotický styl. V katedrále je hrobka císaře Jindřicha II. a jeho ženy, zajímavý je i Vánoční oltář z 16. století. Nejslavnější částí katedrály je ale impozantní kamenná socha Bamberského jezdce (Bamberger Reiter) ze 13. století, který se v následujících staletích stal synonymem typického středověkého rytíře. Autor ani to, koho socha znázorňuje, není známé. V katedrální křížové chodbě najdete Diecézní muzeum s řadou exponátů, jakým je třeba Hvězdný plášť císaře Jindřicha II. z 11. století.

Na náměstí Domplatz ještě zůstaneme. Najdete tu Historické muzeum (Historisches Museum) s rozsáhlou sbírků artefaktů spojených s historií města. Muzeum se nachází v historické renesanční budově Ratsstube. Za muzeem je pak jedinečný komplex hrázděných budov z 15. století zvaný Alte Hofhaltung (foto pod textem vlevo). Další z dominant Domplatzu je jedinečný barokní palác Nová rezidence (Neue Residenz) (foto pod textem vpravo). Jeho stavba probíhala v 17. století pro knížete-biskupa Lothara Franze von Schönborn a dokončem byl roku 1703. V interiéru se nachází 40 reprezentačních místností, z nichž za zmínku stojí Císařský sál (Kaisersaal) s portréty šestnácti císařů Svaté říše římské v životní velikosti. Součástí prohlídky je i návštěva zdejší galerie (Gemäldegalerie). Za Novou rezidencí najdete pěknou Růžovou zahradu (Rosengarten) s výhledem na nedaleký klášter Michaelsberg.

Z náměstí Domplatz se výšlapem do kopce přes ovocné sady můžete dostat k benediktinskému klášteru Michaelsberg (foto pod textem) nacházejícím se na stejnojmenném kopci. Jeho počátky sahají do 11. století, v 17. století ale vyhořel a musel být goticky obnoven. V areálu kláštera je kromě kostela a opatských budov také pivovarnické muzeum věnující se franskému pivovarnictví. V Bamberku se nachází celkem devět pivovarů a dalších šedesát jich je v širším okolí. Franky jsou tak opravdu rájem pivařů. Z teras kláštera se vám naskytnou krásné výhledy.

Ještě něco málo k pivovarnictví. Zdejší zmiňované pivovary nacházející se po celých Francích produktují na 400 druhů piva, hlavní specialitou Bamberku je pak tzv. kouřové pivo – Rauchbier, jehož recept je starý více než 400 let, kdy vznikl chybou při zpracování ječmene. Dnes je oblíbeným turistickým suvenýrem.

Opustíme teď brány Bamberku a vydáme se jen pár kilometrů za město, kde na vás čekají dva zámky. Prvním z nich je zámek Seehof (Schloss Seehof) (foto pod textem) ve vesnici Memmelsdorf, což je letní palác knížat-biskupů ze 17. století. Vidět tu můžete devět zrekonstruovaných reprezentačních místností (jedinečný je třeba Bílý sál – Weisse Saal s jedinečnou stropní výzdobou) a pak rokokovou vodní zahradu z 18.století s kašnami Wasserspiele proslulými kdysi v celém Německu.

Druhým zámkem je zámek Weissenstein (Schloss Weissenstein) (foto pod textem) ve vesnici Pommersfelden asi 20 km od Bamberku. Zámek si nechal v 1. polovině 18. století postavit kníže-biskup Lothara Franz von Schönborn jako své letní sídlo a dodnes slouží jako soukromá rezidence jeho potomků. Jejich přítomnost poznáte podle vyvěšené vlajky. Jedinečné je třeba zdejší slavnostní schodiště Treppenhaus nebo hlavní reprezentační mramorový sál (Marmorsaal). Zajímavá je i zdejší umělecká sbírka. Zámek je možné navštívit v rámci prohlídek s průvodcem.

A naše putování po Francích stále nekončí. Další zastávkou bude další velkolepé město, Würzburg. Würzburg je městem v Dolních Francích ležícím na řece Mohan v úrodné vinařské oblasti na místě původní keltské osady a má přibližně 128 tisíc obyvatel. V 8. století tu bylo založeno biskupství a po staletí tak městu, stejně jako v Bamberku, vládla knížata-biskupové. Měli obrovskou moc a za jejich vlády město rozkvétalo. Z těchto dob také pochází většina zdejších turistických památek. Za druhé světové války bylo bohužel celé historické centrum zničeno mohutným bombardováním a po válce muselo být obnoveno. Kromě po válce skvěle obnovených historických budov do Würzburgu turisty láká také skvělé franské víno.

Právě knížata-biskupové z výše zmíněného rodu, kteří milovali přepych, se zasloužili o výstavbu vůbec nejúžasnějšího a nejhonosnějšího paláce v celém Bavorsku, který je dnes zapsán na seznamu UNESCO (foto pod odstavem). Jde o würzburgský palác Residenz, který je hlavní turistickou atrakcí města a ne nadarmo je často přirovnáván k zámku ve Versailles. Palác stojí ve Starém městě (Altstadt) a byl postaven v barokním stylu v 18. století. Stavbu tvoří rozsáhlý komplex budov. Všechny jsou vzájemně propojené, mezi nimi jsou uzavřeny menší vnitří dvory a jeden velký dvůr (Ehrenhof). Celý areál obklopuje rozsáhlý park a dvorní zahrady. Na místě stál původně jednoduchý zámek, který ale nevyhovoval knížeti-biskupovi Janu Filipovi Františkovi ze Schönbornu, a ten tu tak nechal vystavět palác symbolizující jeho moc a postavení. Jan Filip se inspiroval nedalekým zámkem Weissenstein a na výstavbě se podíleli proslulí architekti. Jejího dokončení se ale Jan Filip nedočkal, pokračovali v ní jeho následovníci. Palác sloužil tedy jako domov vládnoucích biskupů. Při vstupu do paláce, který má celkem 360 místností, vás jako první uchvátí zdejší schodiště (Treppenhaus) s mohutnou klenbou. Její architekt Balthasar Neumann byl na schodiště mimořádně pyšný a nabídl, aby se odolnost schodiště prověřila palbou z děl. Kvalitu jeho práce potvrdily nálety v roce 1945, kdy křídla paláce byla poničena, schodiště ale vydrželo. Bohatá je i palácová štukový výzdoba včetně největší fresky na světě (strop nad schodištěm), významná umělecká sbírka v bílém sále (Weisser Saal) a výstřední reprezentantivní místnost s dvaceti sloupy z červeného mramoru, kopulí a freskami zvaná Císařský sál (Kaisersaal). V tomto severním křídle najdete ještě třeba Zeleně lakovaný pokoj (Grünlackiertes Zimmer). V jižním křídle stojí za vidění Zrcadlový kabinet (Spielgelkabinett) se zrcadlovou výzdobou. Venku pak na vás čeká zámecká kaple Hofkirche. Součástí areálu je také muzeum s univerzitní sbírkou starožitností (Martin von Wagner Museum). Veřejnosti je přístupných asi 40 místností, ty další slouží vládním institucím, univerzitě apod. Zámecký park Hofgarten je přístupný zdarma a v létě se v něm koná řada koncertů a festivalů. Palác je možné navštívit v rámci prohlídek s průvodcem, všechny praktické informace pro návštěvu najdete tady.

Rezidenci opustíme a prozkoumáme další zajímavá místa Würzburgu. Nedaleko paláce najdete katedrálu sv. Kiliana (Dom St. Kilian) (1. foto pod odstavcem), jednu z největších katedrál v Německu. Katedrála se dvěma věžemi byla budována v 11. a 12. století v románském stylu, ale díky pozdějším přestavbám a přístavbám je dnes kombinací různých stylů. Interiér zdobí výzdoba z 18. století a v kapli Schönbornkapelle se nachází hrobky vládců-biskupů. Řadu artefaktů, z nich většina byla nalezena v hrobech zdejších biskupů, najdete v katedrální pokladnici (Domschatz). Součástí katedrály je také katedrální muzeum (Museum am Dom) se sbírkou umění. V bezprostřední blízkosti katedrály najdete ještě románský kostel Neumünster (2. foto pod odstavcem) z 11. století, později barokně upravený, který stojí na hrobu sv. Kiliána, irského misionáře, který tu byl se svými druhy v 7. století zavražděn.

Za centrum Würzburgu je považováno náměstí Marktplatz s domy v různých historických slozích. V nejhezčím ze zdejších domů zvaným Falkenhaus dnes sídlí informační centrum, ale dříve tu byl hostinec. Vedle Falkenhaus stojí gotická Mariánská kaple (Marienkapelle) ze 14.století na místě původní synagogy. Kousek od náměstí pak najdete komplex místní radnice (Grafeneckart ) s gotickou věží, která tuto funkci plní už od 14. století a za radnicí pak stojí Starý most (Alte Mainbrücke) (1. foto pod odstavcem) z 15. století se dvěma řadami barokních soch světců, včetně Jana Nepomuckého. Z mostu se vám naskytnou pěkné pohledy na městské panorama. Starý most přes Mohan spojuje oba břehy historického jádra města. U mostu jsou k vidění také dva staré poříční jeřáby (Alter Kranen) (2. foto pod odstavcem) z 18. století. Oblast kolem Alter Kranen je oblíbeným místem, kam místní i turisté chodí posedět nad sklenkou vínka. Sbírku městského umění z dob od 19. století dodnes najdete v muzeu Museum im Kulturspeicher. A kousek od muzea na vás čeká památník Röntgen-Gedächtnisstätte, který se nachází v laboratořích, kde Wilhelm Röntgen roku 1895 náhodou objevil rentgenové záření. První takový snímek zachytil ruku Röntgenovy ženy. Součástí památníku je malé muzeum, které se více věnuje Röntgenovým experimentům.

A na závěr putování po Würzburgu přidáme jednu z jeho dalších dominant. Jde o pevnost Marienberg (foto pod odstavcem), která sloužila místním knížatům-biskupům od 13. do 1. poloviny 18. století, načež se biskupský dvůr nastěhoval do rezidence. Komplex je tvořen středověkou pevností a renesančním palácem, později upraveným barokně. V pevnosti najdete ještě barokní zbrojnici, ve které se nachází Museum für Franken. Exponáty se věnují hlavně zdejšímu slavnému sochaři Tilmanu Riemenschneiderovi, který tvořil v 15. století, ale jsou tu i jiné umělecké předměty z Frank. Druhým pevnostním muzeem je Fürstenbau Museum s bruselskými tapiseriemi a církevními předměty. Z knížecí zahrady Fürstengarten se vám naskytnou jedinečné výhledy na Würzburg. S pevností tyčící se na kopci nad Mohanem sousedí ještě poutní kostel Käppele z 18. století s rokokovou výzdobou.

Výlet z Würzburgu si můžete udělat do vesnice Veitshöchheim, kde najdete zámek Veitshöchheim (foto vpravo). K zámku se pořádají vyhlídkové plavby z přístavu Alter Kranen v centru Würzburgu. Zámek byl letní rezidencí knížat-biskupů a jeho počátky spadají do 17. století, kdy tu stávala lovecká chata, která byla v 18. století barokně přestavěna. Pokud zámek navštívíte, nezapomeňte se projít zdejšími rokokovými zámeckými zahradami s více než dvěma stovkami soch. Ve vesnici Veitshöchheim najdete ještě Židovské muzeum (Jüdisches Kulturmuseum) nacházející se v barokní synagoze z 18. století.

Když mluvíme o Francích a o oblasti kolem Würzburgu, nelze zapomenout říct pár slov o franském víně. Vinná réva se tady pěstuje na svazích nad Mohanem a produkují se většinou sušší vína, než je tomu jinde v Německu. Z bílým vín jde hlavně o Müller-Thurgau, kterému se tady říká Rivaner/Silvaner. Typická pro zdejší vína je zvláštní zakulacená lahev zvaná Bocksbeutel. Vína můžete ochutnat třeba v řadě würzburgských vinoték, kterým se říká Weinstube, jinak je možné si prohlédnout vinné sklepy ve würzburgské rezidenci (Staatlicher Hofkeller). Na würzburgském náměstí Marktplatz se na přelomu srpna a září také koná Weinparade, vinařská přehlídka. Krom toho se tu koná ale i celá řada jiných kulturních akcí. Na začátku léta to jsou třeba Mozartovy slavnosti, na přelomu května června pak jde o největší evropský festival africké hudby – Africa-Festival, ale je jich tu samozřejmě mnohem víc, jejich kalendář najdete na oficiálních stránkách města.

Rodiny s dětmi pak mezi Würzburgem a Bamberkem upozorníme na zábavní park Geiselwind, největší v celém Bavorsku. Nabízí na stovku atrakcí, ale i dinosauří svět nebo dračí expres, kde se děti dozví více o pravěku. Je tu také malá zoo nebo se tu konají artistická vystoupení.

A pokračujeme do dalšího franského města, Rothenburg ob der Tauber. Město je u turistů velmi oblíbené pro zachovalé středověké a renesanční památky a za návštěvu tak stojí hlavně zdejší Staré město (Altstadt). Historické centrum je obehnáno hradbami (3. foto pod odstavcem), po kterých se můžete projít a navštívit třeba expozici o zkáze města za 2. světové války nacházející se v městské věži Röderturm. Historické centrum muselo být po válce zrekonstruováno. Dále tu najdete městskou bránu Röderbogen (1. a 2. foto pod odstavcem) z roku 1200 a od ní se můžete vydat k historickému domu Alt-Rothenburger Handwerkerhaus, uvnitř kterého najdete expozici venkovského a řemeslného nářadí. Na náměstí Marktplatz najdete velkolepou radnici původně z 16. století, které dominuje věž Rathausturm, ze které se vám naskytnou pěkné výhledy na město. Pod radnicí se nachází historické sklepy (Historiengewölbe), kde se nachází expozice věnovaná historii města a také historické vězení. Kousek od radnice stojí protestanský kostel St Jakobs Kirche postavený už ve 14. století, který býval jedním z významných středověkých poutních míst. Důvodem pro to byla relikvie, která údajně obsahovala tři kapky Ježíšovy krve. Vysokou koncentrací starých šlechtických domů se pyšní ulice Herrngasse. Kromě šlechtických domů na ní najdete Muzeum Vánoc (Deutsches Weihnachtsmuseum), františkánský kostel Franziskanerkirche s oltářem z 15. století a také jednu z městských bran, Burgtor. Za bránou si můžete odpočinout v parku Burggarten (4. foto pod odstavcem) nacházejícím se na místě bývalé pevnosti, kterou ve 14. století zničilo zemětřesení. Parkem teče řeka Tauber, přes kterou vede dvojitý most Doppelbrücke původně ze 14. století. Pokud vás zajímají architektonické unikáty, vydejte se k domku jednoho bývalého starosty – Topplerschösschen, který vypadá tak trochu jako středověká chaloupka na kuří nožce. Pokud vás zajímá klášterní umění, můžete navštívit muzeum Reichsstadtmuseum v bývalém dominikánském klášteře ze 13. století, který jeptišky opustily o tři století později a on tak začal sloužit jako domov pro chudé vdovy. K vidění tu jsou různé exponáty – renesanční kamenné sochy či středověký obrazy s biblickými výjevy. Zajímavá je i dochovaná středověká kuchyně. Nedaleko muzea najdete zajímavý opevněný kostel St Wolfgangskirche z konce 15. století se zajímavou hrázděnou přístavbou. V Rothenburgu ještě zmíníme Středověké kriminalistické muzeum (Mittelalterliches Kriminalmuseum) věnující se zločinu a trestu ve středověku. A pro úplnost ještě další historické budovy – renesanční dům Baumeisterhaus z konce 16. století, malebné náměstíčko Plönlein a další dvě městské brány – Kobolzeller Tor a Siebersturm. Zajímavý je i obranný komplex Spitalbastei ze 17. století s nádvořími, branami a ochozem. V Rothenburgu ochutnejte specialitu – sladkost zvanou Schneeballen, tedy sněhové koule. Prodává je třeba pekařství Diller, ale i jiná.

Údolí Taubertal je údolí řeky Tauber, jednoho z přítoku Mohanu, a nachází se jižně od Rothenburgu ob der Tauber a táhne se k městům Wertheim a Freudenberg. U Němců je to oblíbená vinařská rekreační oblast, zahraniční turisté tam míří hlavně za vínem, kdy údolím vede oblíbená 100 km dlouhá vinařská cyklostezka Liebliches Taubertal Radweg. V údolí na vás ale nečeká jenom víno, ale také několik hradů, zámků – třeba Weikersheim s jedinečným Rytířským sálem nebo hrad a pěkné městečko Wertheim (foto pod odstavcem). Pokud vás tahle oblast zajímá a chcete sem vyrazit třeba na kola, tak brožury, mapy a všechny praktické informace najdete na oficiálních stránkách.

Naší další krátkou zastávkou bude středověké město Dinkelsbühl. Může vás nalákat opět na Staré město (Altstadt), středověké hradby i parky a jezera. Staré město se nachází mezi městskými branami Segringer Tor, zničenou Švédy za třicetileté války a zrekonstruovanou v barokním stylu a Wörnitz Tor. Druhá zmiňovaná brána původně pochází ze 14. století, štítová věž ale byla přistavěna v 16. století. Dalšími věžemi, které jsou součástí středověkého obranného systému je Bäuerlinsturm a Nördlinger Tor, dále Faultur a Rothenburger Tor. Vedle brány Nördlinger Tor stojí historický mlýn Stadtmühle ze 14. století, ve kterém je dnes Museum 3. Dimension, tedy Muzeum 3. dimenze s exponáty stereoskopického umění a holografů. Ze 14. století pochází také městská radnice (Rathaus), ve které najdete muzeum věnující se historii města. Kousek od radnice pak stojí kostel Münster St Georg z konce 15. století, románská věž je ale už ze století 13. Naproti kostelu se nachází náměstí Weinmarkt s pěknými starými štítovými domy z doby kolem roku 1600 – nejzajímavější je bývalá sýpka Schranne a dům Deutsches Haus. Velmi známý je dinkelsbühlský festival Kinderzeche. Jde o folklorní dětskou slavnost, která se tu koná každý rok v červenci a její historie spadá už do dob třicetileté války. Podle legendy tu prý dětská skupina přesvědčila švédského velitele, aby město ušetřil.

Pokud vás středověká opevněná města baví, tak by tu byl pro vás ještě Nördlingen, další bývalé svobodné císařské město. Město nabízí uzavřený okruh asi 2,7 km dlouhých středověkých hradeb. V jedné z věží (Löpsinger Torturm) ze 14. století najdete Muzeum městských hradeb (Stadtmauermuseum), které skýtá třeba velké dioráma bitvy u Nördlingenu roku 1634. Pak tu je kostel St Georgskirche budovaný od roku 1427 do 1505, který je ale znám hlavně kvůli své věži Daniel (foto v textu vpravo). Je vysoká 90 metrů a naskytne se vám z ní krásný výhled na město i okolí. Mezi 22. hodinou a půlnocí se tu z věže každou půlhodinu ozývá tradiční zvolání (So, G´sell, so – Ach, takže takhle je to, chlapci). Připomíná událost z roku 1440, kdy podplacené městské stráže nechaly otevřenou bránu do města a umožnily hraběti Janu z Oettingenu vstoupit do města. Zvolání vyšlo z úst ženy procházející kolem brány. Dobové záznamy skutečně potvrzují, že ve stejném roce byli dva příslušníci městských stráží obviněni ze zrady a popraveni. Kousek od kostela pak najdete pěkný hrázděný dům Tanzhaus (foto pod textem), původně dům obchodníka s látkami a v 15. století se tu konaly taneční zábavy, odsud pak název Tančící dům. Naproti domu pak najdete budovu radnice (foto v textu vlevo) sloužící už od 14. století, která se pyšní pěkným středověkým schodištěm z roku 1618. Pak tu je středověký špitál Heilig-Geist-Spital, ve kterém najdete Městské muzeum (Stadtmuseum) věnující se historii císařského města a naproti němu pak zmíníme ještě Riesekrater-Museum, které připomíná pád meteoritu Ries, který tu zanechal 25 km široký kráter a jde o jednu z nejlépe zachovalých proráklin tohoto typu na světě. Muzeum se tak věnuje formování kráteru a vidět tu jsou i úlomky meteoritu.

Nördlingen opustíme a vydáme se do naší poslední zastávky, do Aschaffenburgu (foto v textu a dole) nacházejícího se na úpatí zalesněných kopců. Od 10. století patřil pod mohučské arcibiskupství a sloužil jako hlavní město několika územních celků známých jako Horní arcibiskupství (Oberes Erzstift). Aschaffenburg vás může nalákat třeba na pěkný renesanční zámek Johanissburg (Schloss Johanissburg) (foto pod textem) postavený z červeného pískovce v 1. polovině 17. století na příkaz místního arcibiskupa, protože město bývalo dlouho druhým sídlem arcibiskupa. Zámek se čtyřmi věžemi leží u Mohanu a je hlavní dominantou města i okolního kraje. Dnes v něm sídlí Zámecké muzeum (Schlossmuseum), které se věnuje historii zámku. Uvidíte tu třeba zrekonstruované pokoje jednoho z arcibiskupů a zámeckou uměleckou sbírku. Pak tu jsou korkové modely starověkých římských památek z přelomu 18. a 19. století a zámecká kaple s renesančním oltářem, která je poslední zastávkou možných prohlídek s průvodcem.

A ještě stručné shrnutí další aschaffenburgských památek. Pompejanum najdete hned za zámkem a jde o repliku římské vily postavenou v 19. století pro krále Ludvíka I. Celá vila je postavena v typicky římském stylu a skýtá mimo jiné expozici starožitností. Pak je tu kostel Stiftskirche (foto vpravo) původně už z 10. století, který kombinuje různé styly – gotiku, románský i barokní. Nechybí v něm románská křížová chodba a muzeum s různými církevními uměleckými díly. Město má také pěkné parky. Jedním je park Schöntal se zajímavou zříceninou kostela postaveného 1544 a zničeného jen o 10 let později. Druhý park najdete na břehu Mohanu a jde o park Schönbusch v anglickém stylu s malým novoklasicistním zámečkem zařízeným ve stylu Ludvíka XVI. Pro úplnost zmíníme ještě historické město Ansbach, významné lázeňské město Bad Kissingen s jedinečnou lázeňskou architekturou zapsané na seznamu UNESCO nebo město Heilsbronn s hroby členů královského rodu Hohenzollernů v kostele bývalého kláštera cisterciáků. Pak je tu historické, ale i průmyslové město Schweinfurt, historické město Forchheim spojené s dávnými volbami králů Svaté říše římské a vinařská městečka jako třeba Volkach, Dettelbach nebo Iphofen. V blízkosti našich hranic najdete město Waldsassen s klášterem cisterciaček se skvostným chrámem a na úplný závěr přidáme Ebrach s nádherným chrámem bývalého významného kláštera cisterciáků.

Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Vaše Cesty po světě