Šlesvicko-Holštýnsko

Toto je průvodce cestovatelského webu Cesty po světě, který je součástí našeho obsáhlého průvodce po celém Německu, který doporučujeme k přečtení před Vaší cestou kamkoliv v Německu. Dozvíte se tam vše o cestování po Německu, průvodce po dalších místech země a hodit se může i článek věnovaný dějinám Německa. V tomto článku Vám nabízíme kompletní průvodce po severoněmecké spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko.

Šlesvicko-Holštýnsko je nejsevernější spolkovou zemí Německa a společně s Dánskem se dělí o Jutský poloostrov. Hlavním městem je Kiel. Na severu země hraničí s Dánskem, na jihu se spolkovou zemí Dolní Sasko a hanzovním městem Hamburk a na východě s Meklenburskem-Předním Pomořanskem. Co se geografie týká, celé území je součástí Severoněmecké nížiny. Jutský poloostrov z východní strany omývá Baltské moře, ze západní Severní moře. Západní pobřeží lemují Severofríské ostrovy, které jsou obklopené mělčinovou oblastí zvanou Wattenmeer, která má velký ekologický význam. V Baltském moři pak leží třetí největší německý ostrov Fehman spojený s pevninou mostem. Název spolkové země je odvozen od dvou historických zemí, podle nich má své jméno. Z historického Šlesvicka patří Německu jižní polovina a severní část připadla Dánsku. Historické Holštýnsko patří téměř celé Německu. Šlesvicko i Holštýnsko bývalo vévodstvími, která od 15. do 19. století byla v personální unii s Dánskem. Dánové ale chtěli obě části jako plnou součást svého království, což se nelíbilo německé většině, která naopak žádala nezávislost na Dánsku. Následovaly dvě války, protože na vévodství si dělalo nárok i tehdejší Prusko, jehož součástí bylo Šlesvicko jen krátce. Po 1. světové válce došlo k plebiscitu o osudu Šlesvicka. Obyvatelé na severu volili připojení k Dánsku, obyvatelé na jihu připojení k Německu, a tak se severní část stala součástí Dánska a ta jižní zase součástí Německa. Od roku 1949 je Šlesvicko-Holštýnsko spolkovou zemí.

Turisticky jde o méně známou spolkovou zemi, ale pobřeží jak Severního moře, tak Baltu je plné malebných přístavů, lázeňských letovisek a kombinuje severskou kulturu s německým perfekcionalismem. Najdete tady pěkné pláže, romantické majáky, ochutnat tu můžete skvělé rybí pokrmy. Je to takový trochu odlehlý kraj se severským duchem, jehož pobřeží je zvrásněno fjordy. V této spolkové zemi je ale spousta míst, která stojí za návštěvu. Zmíníme Hamburk, který má sice status samostatné spolkové země, leží ale obklopen Šlesvickem-Holštýnskem a má proto smysl prozkoumat ho společně s touhle zemí. Úžasný je ale také méně známé hanzovní město Lübeck nebo prozkoumejte větrem šlehané divoké pobřeží Baltu i Severního moře včetně jedníoho z nejluxusnějších německých plážových letovisek na ostrově Sylt. Zajímavé jsou i ostrovy v Severním moři. Tak pojďte spolu s Cestami po světě prozkoumat Šlesvicko-Holštýnsko.

Naší první zmínkou bude přístavní město Hamburk, které má status samostatné spolkové země a kromě obřího přístavu nabízí i zrekonstruovanou Skladištní čtvrť plnou výstav, barů a restaurací, ale i krásnou radnici, známý vánoční trh i spoustu muzeí a galerií. Protože je průvodce po Hamburku obsáhlý, věnujeme se mu podrobněji v samostatném článku.

Prvním místem, které v průvodci po Šlesvicku-Holštýnsku prozkoumáme, bude město Lübeck. Lübeck si až do dnešních dní dochoval úchvatný středověký ráz, díky čemuž se mu právem říká „královna hanzovních měst“. Je to u nás poměrně málo známé město, ale milovníci historických památek budou určitě nadšeni. Kdysi šlo o jedno z nejbohatších a nejmocnějších měst Evropy, kterému se tehdy přezdívalo „Benátky severu“. Lübeck stál v čele středověkého obchodního spolku hanza a obchodní úspěchy a bohatství místních obyvatel se odrazily v městské architektuře, a to ať jde o budovu nejstarší německé radnice, kostelů nebo honosných měšťanských paláců. K hanze si něco řekněme. Šlo o hlavní evropský obchodní blok, jehož členové se nacházeli na rozlehlém území evropském území. Spolek měl obrovskou moc, díky čemuž kladl ultimáta a mohl k silovému nátlaku používat i početnou lodní flotilu. Hanza byla zprvu obchodní organizace, která se ale později prosazovala i jako významná politická a vojenská síla, dnes bychom mohli říct, že šlo o takový obchodní kartel. Silová strategie hanzy vedla logicky k protireakci, hlavně ze strany námořních velmocí jako byla Anglie a Nizozemí, které hanza vytlačovala ze svých území. Tyhle dvě země se proto spojily, což byla první rána, následovalo objevení nových tehdy neznámých obchodních cest do Nového světa a problémem byly samozřejmě i vnitřní neshody uvnitř hanzy. Spolek byl rozpuštěn roku 1862, kdy už v hanze zbyla jen tři města – Lübeck, Hamburk a Brémy. Doba největšího rozmachu města skončila právě s rozpadem hanzy v 2. polovině 17. století. Stejně jako pro jiná města při pobřeží Baltského moře v Německu i v Polsku jsou i pro zdejší architekturu typické budovy z červených cihel. Právě díky úžasné architektuře je Lübeck od roku 1987 zapsán na seznamu UNESCO. Lübeck láká hlavně na architektonické památky, potěší ale i bohatou nabídkou kulturního vyžití a svými muzei.

Lübeck je přístavním městem s asi 216 tisíci obyvateli, rozlohou je největší v této spolkové zemi. Leží v Severoněmecké nížině na dolním toku řeky Trave. Do Lübecku se dostanete vlaky i autobusy, ale vy sem pravděpodobně pojedete autem. Po Starém městě se v klidu můžete dopravovat pěšky, jezdí tu ale i autobusy. Hlavní nákupní třídou je Breite Strasse. Je možné využít také vyhlídkových plaveb, některé jezdí do Travemünde, další na ostrov Rothenhusen. Na oficiálním turistickém portálu najdete všechny informace o cestování po městě, o tom, jaké události se tu konají v den Vaší návštěvy a co všechno se dá v Lübecku podniknout.

Náš tip! Nejlepší nabídku autobusových jízdenek z ČR do celého Německa nabízí Flixbus.

Naši prohlídku města začneme ve Starém městě (Altstadt), které se rozprostírá mezi dvěma říčními rameny. Stále tu jsou patrné bývalé vodní příkopy. Centrem Starého města je radnice, kde v minulosti sídlilo vedení hanzy, ale vyrazte i do okolních ulic, které se pyšní honosnými domy bohatých měšťanů. Do centra se vstupuje historickou cihlovou branou Holsentor (1. a 3. fotka v textu) z 15. století, což je dominanta Lübecku, která bývala kdysi i na padesátimarkové bankovce. Brána bývala od středověku součástí městských hradeb, které byly v té době nutné. Uvnitř věže na vás čeká Městské muzeum s modelem města v 17. století nebo modely hanzovních lodí. Ze tří městských bran se dochovaly dvě, společně s Holsentor ještě Burgtor. Vedle brány si všimněte bývalých skladů soli – Salzspeicher (2. a 3. foto v textu a pod textem), což je zajímavá stavba složená z několika budov stavěných od 16. do 18. století. Od brány se můžete vydat k Muzeu loutek (Theater Figuren Museum) s údajně nejrozsáhlejší loutkářskou sbírkou na světě, která skýtá asi tisícovku evropských, asijských a afrických loutek. Loutky jsou využívány během představení v sousedním Loutkové divadle (Marionettentheater). Jednou z dominant historického centra je kostel Petrikirche (foto pod textem), který dnes funguje jako galerie a koncertní síň a výtahem se můžete dostat na vyhlídkovou plošinu ve výšce 50 metrů, ze které si uděláte lepší představu o Starém městě i nedalekém kostele Marienkirche (foto pod textem), který je považován za nejhezčí cihlový kostel celého severního Německa a také za třetí největší kostel v Německu. Právě výstavba tohohle kostela ve 13. a 14. století dokládala bohatství a moc místní obchodní elity. V interiéru vás mohou zaujmout barevné gotické fresky a zajímavé jsou také dosud evidentní známky bombardování během 2. světové války, kdy dva zvony, které během bombardování spadly, dodnes leží rozbité na podlaze. Během koncertu je také možné vidět největší mechanické varhany na světě. Nechybí ani úžasný modro-zlatý orloj z 20. století, který nahradil ten starší z 16. století, který byl zničen během 2. světové války. Středověká pověst praví, že město bude v bezpečí, dokud pokvete růžový keř vedle kaple Marientiden-Kapelle, která je součástí kostela. V roce 1201 si ale u kořenu keře vyhrabala hnízdo myš, ta kořeny ohryzala a keř seschl. Krátce nato město dobyli Dánové, kteří tu vládli 25 let. V ambitu kostela najdete dva reliéfní výjevy ze života a utrpení Ježíše Krista a na scéně s poslední večeří je patrná ohmataná myš, která přinese štěstí každému, kdo se jí dotkne levou rukou - říká se jí lübecká myš.

Další ukázkou bohatství Lübecku je velkolepá budova radnice (Rathaus). Se stavbou se začalo roku 1226, což z ní dělá jednu z nejstarších radnic v Německu a zároveň můžeme také říct, že se jedná o asi nejhezčí německou radnici vůbec. Posuďte sami. Pohled na ni doporučujeme z náměstí Markt, odkud se vám naskytne nejlepší výhled na její rozmanité části. Postranní Langes Haus ze 14. století sloužil jako slavnostní a reprezentační sál. Vaši pozornost si zaslouží i přístavba Neues Gemach (Nový sál) s pěti věžičkami, větrnými otvory a erby dalších hanzovních měst. Z ulice Breite Straße také můžete vidět kamenné schodiště v nizozemském renesančním stylu. Interiér radnice je možné si prohlédnout v rámci prohlídek. Čeká tu na vás také Přijímací sál (Audienzsaal), kde zasedali členové hanzovního soudu, zdobený alegoriemi postav deseti ctností dobrého vládce.

Nesmíme zapomenout zmínit, že Lübeck je městem marcipánu. Dříve ho tady vyráběla víc než stovka firem. Dnes přímo naproti radnici najdete kavárnu s obchodem značky Niederegger, v jejímž 2. patře najdete marcipánové muzeum Marzipan-Salon, které se věnuje historii této dobroty a minulosti firmy, která tu marcipán vyrábí od roku 1806. Říká se, že marcipán vznikl náhodou z nouze, když si pekař Niederegger musel během obléhání města vystačit s posledními čtyřmi surovinami – cukrem, mandlemi, vejci a růžovou vodou. Podle cechovních záznamů je jasné, že mandle se sem dovážely už od roku 1530 a dnes je lübecký marcipán chráněnou značkou. A marcipán je tak asi nejznámějším suvenýrem města, jde o údajně jeden z nejlepších marcipánů na světě. Tak nezapomeňte ochutnat.

Až prozkoumáte výše zmíněné hlavní atrakce Starého města, mrkněte i na ty méně známé. Pokud jste znalci německé literatury, určitě znáte Thomase Manna, nositele Nobelovy ceny za literaturu, který napsal dílo Buddenbrockovi. On i jeho bratr Heinrich jsou lübečtí rodáci. Narodili se v domě na ulici Breit Strasse 38 a děj zmiňované Thomasovy prvotiny autor umístil do domu svých prarodičů. Původní dům Buddenbrockových už neexistuje, zničilo ho bombardování, ale byl tu postaven zrekonstruovaný Buddenbrookhaus, který je dnes památníkem obou bratrů Mannových. V domě je muzeum jejich rodiny a pokoje jsou zrekonstruovány tak, jak je Thomas Mann popsal ve svém románu a dokážete si tak lépe představit, jak žila bohatá zdejší rodina v 19. století. Právě za Buddenbrokovi získal Nobelovu cenu. A v poznávání města pokračujeme dál. Ony zmiňované honosné lübecké měšťanské domy najdete především na ulici Mengstrasse. V té nejhezčí budově je dnes restaurace. Město mimochodem proslulo dovozem mladých červených vín z Bordeaux, která tady po vyzrání mění na víno Lübecker Rotspon, o kterém Napoleonovi vojáci řekli, že je lepší než francouzské víno z Bordeaux. Pokud se chcete při večeři trochu plácnout přes kapsu, vydejte se do luxusní restaurace Haus des Schiffergesellschaft na ulici Breite Straße. Nachází se v krásné renesanční budově, kterou roku 1535 koupil loďařský cech a který prostřednictvím nájmu od restaurace přispívá na živobytí námořnickým vdovám. Jedinečný je zdejší interiér v mořeplaveckém stylu, jsou tu dekorace jako modely lodí pod stropem či dekorace připomínající kajutu.

Lübeck skýtá také tajuplná nádvoří přístupná úzkými průchody z ulic, které vznikly v podstatě tak, že v dobách velkého populačního boomu v 17. století bylo nutné co nejlépe využít prostor, kterého bylo málo. Na konci 17. století bylo ve městě skoro 190 průchodů připomínajících spíše myší díry, za nimiž se tísnily malé domečky pro chudé obyvatele. Ty jsou mezi lidmi známé jako Buden, boudy. Nejmenší takový dům byl široký 3,5 metru a 5 metrů vysoký. Jedním takovým typickým průchodem je Hellgrüner Gang 28, kterým se dostanete do spleti slepých uliček a kouzelných nádvoří. Dodnes se dochovalo asi 90 průchodů. Atraktivních je spousta, třeba ještě Dunkelgrüner Gang, Der Füchtingshof, Von Höveln Gang a další. Průchody bývají někdy uzamčené a tak místní informační centrum organizuje čas od času prohlídky nádvoří. Některé domy na nádvořích totiž fungují jako prázdninové domy. Z dalších historických budov ještě upozorníme na nejstarší německý špitál Heiligen-Heist-Hospital ze 13. století, který sloužil jako pečovatelský dům pro seniory. A pak upozorníme ještě na zdejší katedrálu (Dom) (foto v textu), která má základy už ve 12. století, ale svým významem pro město se nemůže rovnat kostelu Marienkirche. Můžete ale obdivovat její interiér. O adventu se ve zdejších obchůdcích prodávající různé umělecké výrobky. V Lübecku pak také nezapomeňte zamířit do zdejšího přístavu.

Za nemocnicí pak najdete hradní klášter Burgkloster, ve kterém se nachází Evropské muzeum hanzy (Europäisches Hansamuseum), které se přirozeně věnuje historii hanzy, a to částí věnovanou hlavně různým hanzovním textům, ale i menší interaktivní prezentací. Další muzea jsou umístěna v barokních obchodnických domech Drägerhaus a Behnhaus a věnují se umění a kultuře 19. století. Skýtají hlavně přehlídku nábytku, uměleckých předmětů a impresionistických a expresionistický obrazů včetně prací Edvarda Muncha. Pak je tu dům bývalého německého kancléře a významného politika 20. století Willyho Brandta, místního rodáka a nositele Nobelovy ceny za mír – Willy Brandt Haus. Muzeum se víceméně věnuje jeho stylu politiky. Snažil ses zlepšit vztahy s Východním Německem, Polskem a Sovětským svazem, za což v roce 1971 získal Nobelovu cenu za mír. Pak je tu muzeum Katharinenkirche známé pro sochy od Ernsta Barlacha, významného expresionistického umělce. S městem je spojen i další významný německý spisovatel, Günter Grass, další německý nositel Nobelovy ceny za literaturu. Ten strávil posledních 20 let života asi 20 km od Lübecku ve městě Behlendorf. Günter Grass-Haus je dnes jeho muzeem, kde můžete vidět jeho rytiny a bronzové skulptury. Posledním muzeem, které zmíníme, bude muzejní komplex Museumsquartier St Annen s expozicí oltářů, které si objednaly jednotlivé lübecké cechy. Oltáře měly sloužit jako ukázka moci a bohatství města v 16. století. V horní části na vás čekají rekonstrukce obytných prostor zdejších měšťanských domů a také galerie moderního umění věnovaná umění a fotografiím z období po roce 1945.

Pokud si chcete návštěvu Lübecku zpříjemnit pobytem na pláži, vyrazte do 20 km vzdáleného pobřežního letoviska Travemünde. Lübeck tuhle pobřežní osadu koupil kvůli přístupu k moři a od 19. století sem jezdila spousta významných osobností jako třeba ruský spisovatel Dostojevský, který hrál ve zdejším kasinu, císař Vilém II. nebo zmiňovaný spisovatel Thomas Mann. Z těchto dob se tu dochovalo kasino a lázně, ve kterých se dnes nachází luxusní hotely. Je tu příjemná pláž (foto dole) a také jeden vůbec z nejstarších majáků (foto vpravo) v Německu. Záznamy o něm hovoří už od roku 1330. Nechybí tu přístaviště a široký kanál lemovaný rybími restauracemi. Výlet si můžete udělat trajektem ke čtyřstěžníku SS Passat (foto dole), 115 metrů dlouhé lodi z roku 1911, která obeplula během svých cest kolem světa 39krát mys Horn. Kotví u poloostrova Priwall s novými luxusními apartmány a pláží a přístup k lodi je možný pouze trajektem. Z přístavu v Travemünde je možné se dostat trajekty do švédského Malmö a Trelleborgu a finských Helsinek. Nedaleko Lübecku v obci Dassow se pak nachází tygří park (Tigerpark Dassow) nabízející různé show s tygry, kde mají také spoustu vyžití pro děti.

Lübeck opustíme a zamíříme do oblíbeného lázeňského letoviska Ratzenburg. Město se těší z malebné polohy na ostrově v jezeře Ratzenburger See , které je vyhlášeným jachtařským letoviskem. Většina turistů využije zdejší vyhlídkové plavby po jezeře, které odplouvají od přístaviště ve Starém městě. Lodě odsud vyplouvají do Rothenhusenu. Můžete tady ale podnikat i různé jiné vodní hrátky, můžete si půjčit i jachtu nebo kánoi. Ve městě pak stojí za zmínku katedrála (Dom) v románském stylu s masivní věží. Interiér je ale poněkud chudý. A pak tu jsou ještě dvě muzea. Prvním z nich je Kreisemuseum v bývalém letním vévodském sídle, které nabízí velmi rozmanitou sbírku věnovanou místní historii. Jsou tu k vidění třeba hudební skříňky, staré telefony, vojenské exponáty nebo rádia. Druhým muzeem je Ernst Barlach Museum věnované tomuto již několikrát zmiňovanému expresionistickém umělci. V této vile totiž Barlach strávil část svého dětství.

Město růží se přezdívá městečku Eutin ležícímu v jezerní oblasti. Eutin býval vévodským městem a zdejší šlesvicko-holštýnsko-gottoforský rod tu nechal vybudovat barokní zámek (Schloss) (foto v textu) s vodním příkopem, který je nejzajímavější atrakcí města. Interiéry jsou zařízeny v pozdně barokním, regentské a klasicistním stylu a zajímavé jsou taky obří modely lodí, které majitelům věnoval jejich příbuzný car Petr Veliký. Určitě nezapomeňte zajít i na zahradu, kde se v létě koná operní a hudební festival Eutiner Festspiele, jedna z nejstarších německých přehlídek klasické hudby. A pak tu mají ještě místní muzeum (Ostholstein Museum) s exponáty spojenými s historií města.

A pokračujeme do hlavního města této spolkové země, do Kielu. Jde hlavně o průmyslové centrum a významný přístav, zdejší pobřeží je ale velmi malebné a nechybí jezera a louky. Město má necelých 250 tisíc obyvatel. Ve srovnání s Lübeckem ale Kiel působí jako jeho chudý příbuzný. Protože zdejší přístav fungoval v roce 1945 jako hlavní německá námořní základna, byl Kiel více než devadesátkrát bombardován a místní přístav byl tak doslova srovnán se zemí. I dnes se Kiel snaží být loďařským centrem. Dnes je město známe také jako jachtařské centrum. Koná se tu největší závod plachetnic na světě, regata známá jako Kielský týden (Kieler Woche). Když Německo v letech 1936 a 1972 hostil olympijské hry, byl právě Kiel dějištěm jachtařských soutěží.

Tak pojďme se podívat na to, co byste neměli minout v Kielu. Hlavní městskou třídou je Holstenstrasse, která vás dovede na náměstí Alter Markt, kde je na vás čeká gotický kostel Nikolaikirche, v jehož interiéru se dochovala křtitelnice ze 14. století. Z radniční věže (Rathausturm Kiel) si uděláte dokonalou představu o městě. Protože je Kiel spojen s námořnictvem, nesmí chybět Námořní muzeum (Kieler Schifffahrtsmuseum), které najdete v přístavu v prostorách bývalé rybí tržnice. Nabízí zajímavou expozici s různými námořními modely a přibližuje rybářskou i vojenskou minulost přístavu. Opodál pak v létě kotví historické parníky a remorkéry, které v rámci vstupenky můžete také navštívit. Když jsme u těch muzeí, tak ještě přidáme zdejší galerii (Kunsthalle) s kolekcí obrazů a soch z období od 17. století do současnosti a nesmíme zapomenout ani na skanzen Schleswig-Holsteiniges Frelichtmuseum (foto pod odstavcem), který stojí mimo centrum ve vesnici Molfsee a najdete tu 70 tradičních staveb z tohoto regionu, které jsou uspořádány do malých vesniček. Pokud vás zajímá tradiční lidová architektura, bude se vám tady líbit. Některé domy jsou dobově vybavené a skvělá je také historická lékárna, která vás doslova přenese do starých časů. V létě tu můžete vidět i různé dobové akce a po celý rok nechybí domácí zvířátka.

Kiel je ale jednoduše spojen s vodou, takže nezapomeňte navštívit zdejší přístav (foto pod odstavcem) a hlavně velmi pěknou pobřežní promenádu Kiellinie (foto pod odstavcem), ze která jsou pěkné výhledy na přístav i na doky. Najdete na ní akvárium s baltskými a tropickými rybami a venkovní nádrže s tuleni, které můžete sledovat při krmení. Nejrušnější umělou vodní cestou je Kielský průplav (Nord-Ostsee-Kanal) (4. foto pod textem), který se táhne v délce asi 200 km od přístavu Holtenau s malebným majákem do přístavu Brusbüttel na pobřeží Severního moře, takže funguje jako spojení mezi Baltským a Severním mořem. Zájemce o techniku určitě nadchne obří zdymadlo (Schleuse) v prvním jmenovaném přístavu, na které je pěkný výhled ze zdejší vyhlídkové plošiny (Aussichtspunkt). Zátokou plují trajekty, nabízejí se různé vyhlídkové plavby, z nichž za nejzajímavější je považována právě plavba Kielským průplavem, která je nabízena v různých podobách a po přístavu také plují bezplatné trajekty. Děti pak můžete vzít do malé zoo v obci Gettorf nebo do zábavního rodinného parku Hansa-Park a milovníci květin mohou navštívit dvě botanické zahrady - starou a univerzitní. Kromě botanické zahrady tu univerzita provozuje i zoologické muzeum, kde jsou k vidění na tisícovku zvířat. Třeba ornitologická sbírka skýtá takové skvosty, jako jsou rajky z Nové Guinee nebo tropičtí datli.

Asi 18 km od Kielu je malé letovisko Laboe, kde je pěkná pláž a také dvě námořní památky. První z nich je památník a pomník usmíření (Deutscher Marine-Ehrenmal) (foto vpravo v textu) připomínající námořníky všech národností, kteří se stali obětí dvou světových válek. Je zpodobněn 72 metrů vysokou cihlovou věží a v obvodové expozici najdete pamětní sál. Součástí komplexu je i historická hala s mnoha modely lodí a jinými námořními exponáty. Po schodišti nebo výtahem můžete vystoupat na vyhlídkovou plošinu na vrcholu věže. Druhou památkou je venkovní ponorka U995 (foto pod odstavcem), kterou proslavil klasický film Ponorka z roku 1981. Ponorku je možné navštívit. Nedaleko Laboe v obci Heikendorf pak najdete další památník, U-Boot-Ehrenmal Möltenort (poslední foto pod textem), který připomíná námořníky, kteří zahynuli během první a druhé světové války ve službách ponorek, spolu se všemi oběťmi podmořské války.

A míříme do Schleswigu, moc pěkného malého města na březích fjordu Schlei. V 11. století byla zdejší osada jední z významných center vikingského světa a její počátky sahají do 9. století. Osada prosperovala díky poloze na křižovatce významných obchodních cest mezi Severním mořem a Baltem. Na přelomu července a srpna se tu konají Vikingské dny (Wikingertage), slavnost připomínající založení města. Zdejší Staré město (Altstadt) má takový rybářský ráz a stojí tady za vidění katedrála St-Petri-Dom. Bazilika tu stávala už od 12. století, ale dnešní podoba je z 19. století. V interiéru stojí za vidění Bordesholmský oltář připomínající tehdy populární tisky slavného německého renesančního mistra Albrechta Dürera. Oltář vznikl v 1. polovině 16. století. Vyrazte také do bývalé rybářské vesnice Holm, která kdysi bývala ostrovem, který byl s pevninou spojen až roku 1933. Dnes je součástí Starého města a mají tu muzeum Holm Museum zaměřené na život zdejší rybářské komunity. Projděte se také po zdejším malebném nábřeží.

Asi 2 km od Starého města najdete vévodský zámek Gottorf (Schloss Gottorf) (foto vpravo v textu), který hostí jedno z nejlepších v zemských muzeí s velmi rozmanitými expozicemi. Když v roce 1945 byl Kiel bombardován, umělecké předměty putovaly právě do tohohle paláce. A co je v zámeckém muzeu k vidění? Umění i archeologii se věnuje zámecké Landesmuseum für Kunst und Kulturgeschichte. Je v něm sbírka středověkého umění, olejomalby od Lucase Cranacha st., přesněji jeho slavný Prvotní hřích a Lukrécie. Pak je tu část věnovaná vlámskému a baroknímu umění, zrekonstruovaná lübecká vinárna z roku 1644 s vyřezávanými výjevy. Určitě se projděte palácovým prostory - pěkný je Modrý sál (Blauer Saal) nebo zámecká kaple (Schlosskapelle) s vévodskou lóží. V 2. patře je secesní sbírka a sbírka lidového stylu, ve 3. patře je archeologická část s mrtvolami z bažin (Moorleichen), které jsou staré asi 2000 let, ale vypadají velmi zachovale. Není jasné, proč byli tito lidé do bažin pohřbeni. Bezesporu nejzajímavější atrakcí zámku je dlouhá vikingská loď Nydam-Boat v sále Nydamhalle. Mohlo ji použít zhruba 30 námořníků a pochází zhruba z roku 350 n. l. Jde o štíhlou 23 metrů dlouhou dubovou loď, které skončilo v bahně na dnešním dánském archeologickém nalezišti Nydam Mose. Z této doby tu je k vidění ale i celá řada dalších exponátů. Třetí částí palácového komplexu je Kreuzstall a Galerie moderního umění, která se věnuje moderním německým tvůrcům. V zámecké zahradě (foto dole) pak upozorníme na Gottorfský glóbus (Gottorfer Globus) (foto dole vpravo). Dnes tu už najdete jen jeho repliku, originál glóbu ze 17. století je dnes ve sbírce v Petrohradu. Původní, dnes petrohradský, glóbus nechal mezi lety 1650 a 1664 vyrobit kníže Fridriech II. Gottorfský. Glóbus byl tehdy světoznámý, šlo o jakési první planetárium. Po prohrané válce s Dánskem si glóbus vyžádal car Petr Veliký a odvezl ho do Petrohradu, kde je dodnes.

A poslední místem, které ve Schleswigu stojí za zmínku, je Vikingské muzeum (Wikinger Museum). Vikingské muzeum se nachází na místě archeologického průzkumu v původní vikinkské osadě Haithabu, kde byla roku 1980 nalezena dlouhá vikingská loď, která byla důvodem pro založení muzea. Loď Nydam-Boat v zámku Gottorf jmenovaná výše je určitě zajímavější a lépe dochovalá, ale zde je její skvělá replika a také řada exponátů dokládajících vyspělou kulturu Vikingů. Zájemce o Vikingy určitě nadchne rekonstrukce vikinkského obydlí, celé to působí tak trochu jako skanzen. V letních měsících tu novodobí Vikingové předvádějí různá tradiční řemesla.

U hranic s Dánskem leží město Flensburg (foto pod odstavcem). Město v minulosti prosperovalo díky námořnímu přístavu, který byl významnější než Kodaň a poté jako německé oblastní centrum. V 18. století byl Flensburg v rukou dánské nadvlády a Dánové jsou vyhlášeni zálibou v lihovinách, a proto tady velmi prosperoval obchod s rumem, který se v surovém stavu dovážel z Dánské Západní indie (dnešní karibské Panenské ostrovy) a díky kterému městu získalo přezdívku „město rumu“. Ve městě existovalo až 200 palíren, kde se surový rům upravoval. Pozůstatkem tohoto prosperujícího obchodu je dnes poslední výrobce provozující obchod Alt Johannsen, kde je k vidění i starobylá palírna. Malé muzeum rumu pak nabízí společnost Braasch, kde se o zdejší historii rumu dozvíte více. Dále můžete navštívit zdejší Staré město a ve dvou historických domech se nacházejí dvě muzea. Prvním z nich je Heinrich-Sauermann-Haus, do kterého nechal místní výrobce nábytku, podle kterého je muzeum pojmenováno, svést nábytek a vybavení domů z celého severního Fríska a k vidění je tu proto vybavení farmářských a venkovských domů. Druhé muzum, Hans-Christian-Haus, nabízí díla expresionistického malíře Emila Noldeho, které se vystavují v zajímavých historických interiérech. Skvostný je třeba zdejší Pařížský pokoj, který během světové výstavy v Paříži v roce 1900 posloužil jako ukázka německého novogotického stylu, ta nejlepší ukázka. Ve městě se zachovalo pěkné historické jádro s obchodnickýmmi nádvořími známými jako Kaufmannshöfe, což jsou taková zajímavá protáhlá prostranství mezi budovami, která původně sloužila jako skladiště nebo dílny. Z těchto nádvoří je nezajímavější Krusehof stále si zachovávající středověký vzhled. Mrkněte i na Západoindické skladiště (Westindienspeicher), kde se v minulosti vykládalo zboží z přístavu na hlavní ulici Rote Strasse. Pokud vás zajímají ateliéry umělců, zastavte se v Künstlerhof a historická ulička Oluf-Samson-Gange bývala pro námořníky uličkou lásky, placené lásky. Vedle přístavu najdete Námořnické muzeum (Schifffahrtsmuseum) s expozicí věnovanou místní historií, přístavu a rumu. Naproti muzeu uvidíte malou flotilu soukromých historických lodí. Když už tu budete, přístav určitě navštivte.

Pokud chcete v této části Německa pokračovat do Dánska, průvodce po dánské části Jutského poloostrova najdete tady.

Městem na pobřeží Severního moře s přístavem a domy v malebných pastelových barvách je Husum (foto pod textem). Ve středověku býval přístav překladištěm dánských obchodníků na cestě mezi Severním a Baltským mořem a přístavní část je i tady nejzajímavějším místem, kam se vydat. I tady mají Námořní muzeum (Schifffahrtsmuseum Nordfriesland), ve kterém se opět seznámíte s místní historií, která je spojena s rybářstvím a velrybářstvím. Cenným exponátem je obchodní loď z 16. století, kterou se podařilo zachránit nedaleko přístavu z bahna. Pokud znáte německou literaturu, tak upozorníme na dům spisovatele Theodora Storma (Theodor-Storm-Haus) (1. foto pod odstavcem) s expozicí věnovanou spisovateli, ale dům můžete navštívit i v případě, že chcete vidět styl života místní střední třídy na konci 19. století. Od přístavu se pak můžete vydat k zámku Schloss vor Husum (foto v textu a 2. foto pod ním) vybudovaném v nizozemské verzi renesančního stylu. K vidění jsou tu poměrně strohé interiéry, expozice moderního umění a také zámecká zahrada. Z Husumu se můžete vydat na vyhlídkové plavby na souostroví Halligen s písčitým pobřežím nacházejícím se jen asi 1 až 2 metry nad hladinou moře. Na ostrov Hallig Hooge se jezdí pozorovat tulení kolonie, dalším oblíbeným vyhlídkovým cílem je ostrov Pellworm.

Pokud vás historická města baví, na soutoku řek Treene a Eider najdete město Friedrichstadt. Ze 17. století se tu dochovala řada malebných kupeckých domů na náměstí Markt, nejzajímavější je Paludanushaus a v budově bývalé mincovny Alte Münze najdete městské muzeum věnované zdejší historii.

Naší další zastávkou bude skupina Severofríských ostrovů (Nordfriesische Inseln). Ostrovy leží v Severním moři asi 6 km od pobřeží Šlesvicka-Holštýnska a jsou vyhlášené skvělým pobřežím s písečnými dunami a rybářskými osadami s domy s doškovými střechami. Ostrovy prosperují hlavně díky cestovnímu ruchu. Najdete tu národní park Schleswig-Holsteinisches Wattenmeer, který je zapsán na seznamu přírodního dědictví UNESCO. Wattenmeer neboli wattové moře je u nás ne moc známý pojem, a tak si k němu něco řekněme. Hlavní roli v celém procesu hraje příliv a odliv, který se vlastně u každého moře liší. Někde je rozdíl menší, někde větší. A právě tady je ten rozdíl enormní, pohybuje se kolem 5 metrů, což znamená, že při odlivu dočasně vystoupí nad hladinu stovky kilometrů čtverečních, které za pár hodin zase zalije moře a to se opakuje zhruba každých 12 hodin. Právě ty periodicky zaplavované plochy se nazývají watty (foto v textu) a jde velmi křehké a jedinečné ekosystémy, protože živočišné a rostlinné druhy se musí přizpůsobit neustále se měnícím podmínkám. Třeba ostrovy Föhr a Amrum od sebe dělí asi 4 km široká mořská úžina, a když moře ustoupí, z ostrova na ostrov můžete přejít skoro suchou nohu. Ostrovy jsou velmi oblíbeným německým rekreačním místem, kvůli čemuž jsou možná až moc zastavěné. Pobřeží Severního moře bývá často zatažené, mnohdy působí až skoro chmurně. I tady jsou stejně jako u Baltu pláže dlouhé a písečné. A i tady voda jen málokdy dosáhne více než 20 °C.

První zastávku na Severofríských ostrovech uděláme na nejznámějším ze zdejších ostrovů, na Syltu. Sylt (foto v textu a pod ním) je jedním z nejnavštěvovanějších německých pobřežních letovisek a ročně ho navštíví víc než 600 tisíc turistů. Sylt byl oblíben už od poloviny 19. století a dnes sem míří hlavně bohatá německá klientela. Na Sylt se nedá dostat autem, protože sem nevede silnice, takže možnosti jsou následující. Buď můžete vyrazit vlakem z Hamburku nebo Husumu a nebo můžete auto naložit do vlaku v Niebüllu (SyltShuttle) a nechat se dovézt do Keitumu. Trajekty pak odsud můžete vyrazit na další ostrovy, vyrážejí z přístavu Hörnum. Po ostrově jezdí autobusy, na místě bývalé úzkokolejky vznikla skvělá cyklostezka Inselbahnstrasse, takže se může hodit kolo. Sylt platí za luxusní destinaci, takže je tu hlavně v sezóně poměrně draho. Platí se lázeňský poplatek a jsou tu i kempy přímo u pláží.

Za jedno z hlavních letovisek ostrova je považován zastavěný Westerland. Hlavní ulicí je Friedrichstrasse s celou řadou obchodů, restaurací a supermarketů. Přirozeně nechybí pláž, děti můžete vzít do krytého zábavního komplexu komplexu Sylter Welle s bazény a saunou a v letovisku najdete také akvárium s tropickými a severomořskými rybami a podvodním tunelem. Menším letoviskem je Wennigenstadt, kde se mohou zájemci o archeologii zastavit u pohřební komory Denghoog z počátku doby kamenné, do které se sestupuje po žebříku.

Asi nejznámějším a nejluxusnějším letoviskem Syltu je Kampen, do kterého míří i světové celebrity. Dochovala se tu řada malebných typických fríských domů s doškovou střechou, ve kterých jsou dnes umělecké obchůdky a galerie. Je tu spousta barů, restaurací, klubů a z přírodních zajímavostí zmíníme výstup na 57 metrů vysokou dunu Uwe Düne, z jejíhož vrcholku je pěkný výhled na okolí. Pěší procházku můžete udělat k načervenalé pískovcové skále Rotes Kliff (2. - 4. foto pod textem). Od zmiňované duny vede pěkná pěší trasa. Pokud chcete poležet na stejné pláži jako ony zmiňované celebrity, tak vyrazte na pláž Buhne 16. Romantické duše určitě nadchne černobílý maják Langer Christian (foto vpravo a 1. foto pod textem).

S poznáváním letovisek na Syltu ale ještě nekončíme. Na severu ostrova najdete osadu List. Je to přístavní osada, děti zaujme zdejší multimediální expozice Naturgewalten Sylt informující o geologii ostrova, fauně a flóře. Nedaleko najdete největší německé písečné duny Wanderdünen, které se každoročně posouvají o asi 4 metry na východ. Duny jsou chráněné, nevedou přes ně žádné stezky a prohlédnout si je můžete z vyhlídkové plošiny přístupné po dřevěném schodišti z ulice Mövenbergstrasse. Na pláži Weststrand najdete jednu z ostrovních plážových saun, která vás nejprve prohřeje, abyste se pak mohli zchladit v Severním moři. Nejkrásnější pláže na Syltu, které jsou zcela prázdné, jsou ty na soukromém placeném výběžku Ellenbogen (1. - 2. foto pod textem), kde je minimum turistů a nejbělejší pláže. Historickou osadou je Hörnum s několika plážemi a najdete tu největší ostrovní přístav, duny a pruhovaný maják s vyhlídkovým ochozem.Ze zdejšího přístavu také vyráží většina vyhlídkových plaveb. Nejoblíbenější vyhlídkové plavby jsou za pozorováním tuleňů a výlety na ostrovy Amrum a Föhr. Pokud chcete jakoukoliv plavbu v oblasti podniknout, přehled plavec, ceny a praktické informace najdete tady.

A pak tu máme ostrovy Föhr a Amrum. Ani na tyhle ostrovy se nedostanete autem, musíte opět využít trajekt z pevninských přístavů Dagebül nebo z Schlüttsielu. Trajekty se pak lze přepravovat i mezi jednotlivými ostrovy. Tak začněme na větším Föhru (foto v textu a pod ním). Hlavní osadou je Wyk s pěknou pobřežní promenádou Sandwall lemovanou kavárnami a dlouhatánskou pláží. I tenhle ostrov má námořní minulost, fungoval jako velrybářská základna a s námořní minulosti se můžete seznámit v muzeu Friesenmuseum, které má vstupní bránu ve tvaru velrybích žeber. K vidění tu jsou hlavně obrazy a harpuny. Dozvíte se tu hodně o lovu velryb. Je tu i část věnovaná místní historii s lidovým krojem. Součástí muzea jsou i dva větrné mlýny. Ostrov před vlnami chrání středověké hráze vysoké až 5 metrů. Pěkné domky s doškovou střechou bývalých velrybářských kapitánů najdete v osadě Nieblum.

A náš průvodce po Šlesvicku-Holštýnsku ukončíme na ostrově Amrum (foto pod textem). Je to klidný ostrov s jedinou silnicí a širokou pláží Kniepsand s nádherně bílým pískem. Nechybí pobřežní duny lemované lesy a vřesovišti (foto níže) a pět osad na ostrově se pyšní tradičními frískými domy. Nedaleko obce Wittdün najdete nejvyšší maják německé části pobřeží Severního moře, který se tyčí na vrcholku vysoké duny. Pokud chcete vidět nějaký typický historický dům, tak vyrazte do obce Nebel podívat se na bývalý domov námořního kapitána Öömrang Hüs z 18. století, jehož majitel je zřejmě pohřben na místním hřbitově s náhrobky připomínajícími lodě.

Poznávání tohohle severoněmeckého kraje můžete spojit ve svém itineráři třeba se sousedním Hamburkem nebo s Meklenburskem-Předním Pomořanskem.

Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Vaše Cesty po světě