Je velká škoda, že Slovinsko většina českých turistů zná jenom jako tranzitní zemi při cestě do Chorvatska. Pokud k nim patříte i vy, tak vězte, že Slovinsko je velmi atraktivní turistickou destinací, kterou se vyplatí navštívit třeba alespoň krátce cestou na jih k Jadranu nebo ho prozkoumat samostatně. Láká především na přírodní krásy Julských Alp, ale užijete si tu i moře nebo v lázních, stejně tak tu jsou pěkná historická města, spousta hradů a dalších zajímavostí. Z těch cestovatelů, kteří Slovinsko jako turistický cíl už dávno znají, je většina milovníků outdoorových aktivit – ať už vysokohorské turistiky, tak divoké vody či canyoningu. Ano, Slovinsko je jedním z evropských outdoorových rájů, ale je tady toho mnohem víc. Pojďte s cestovatelským portálem Cesty po světě prozkoumat všechny krásy Slovinska. Podrobný průvodce po jednotlivých místech této země najdete v pravém menu.

Slovinská republika má něco málo přes 2 miliony obyvatel. Hlavním městem je Lublaň. Země hraničí na severu s Rakouskem, na severovýchodě s Maďarskem, na západě s Itálií a na jihu a na východě s Chorvatskem. Z ekonomického hlediska je Slovinsko nejsilnější zemí z bývalých jugoslávských zemí. Země je v Evropské unii, k placení se užívá Euro. Největší podíl na ekonomice mají služby, včetně cestovního ruchu, v druhé řadě pak výroba – u nás znáte třeba výrobce domácích spotřebičů Gorenje nebo výrobce lyží Elan, což jsou obě slovinské značky. Největším městem je hlavní město Lublaň, následována Mariborem a Celje. Úředním jazykem je slovinština, v turistických oblastech se domluvíte anglicky. Časová zóna je stejná jako u nás.

Z asi 2 milionů obyvatelů Slovinska zastupuje 83% Slovinci, zbytek jsou různé etnické menšiny jako Srbové, Chorvati, Bosňáci. K římskokatolické církvi se hlásí asi 58% obyvatel. Ostatní náboženství jsou zastoupena jen velmi okrajově. Slovinsko je parlamentní republikou, jejíž hlavou je prezident.

Slovinsko je v Evropské unii, takže vám pro vstup do země stačí občanský průkaz. V případě, že chcete ve Slovinsku pobývat déle než 3 měsíce, měli byste si sehnat povolení na příslušném úřadě. Autem se do Slovinska dostanete po dvou hlavních tazích. Pokud míříte na východ země, zvolte trasu přs Maribor, jedete-li do jiné části Slovinska, je lepší zvolit směr Lublaň, přes rakouský Linz a Salzburg. Obě tyto varianty jsou dálniční tahy, jejíž využití se platí jak v Rakousku, tak ve Slovinsku. Pokud nechcete platit za dálnici, musíte zvolit jinou variantu než výše uvedené dva tahy. Počítejte také s platbami za průjezd tunely. Na rakouské i slovinské dálnice platí dálniční známky, které koupíte na většině benzinek. V letní sezóně počítejte s plnými dálnicemi a z toho vznikajícími kolonami, neboť tisíce turistů tou dobou míří přes Slovinsko do Chorvatska. Lodí se pak můžete ze slovinské pobřeží (bez auta) vydat do italských Benátek. Slovinsko má velmi kvalitní silniční i dálniční síť, dálnice se značí písmenem A, rychlostní silnice pak jako H. Za nedodržení silničních předpisů hrozí vysoké pokuty, tady je Slovinsko mentalitou a přístupem podobné více Rakousku než balkánským zemím. Ve městech bývají dvě parkovací zóny – bílá (maximální parkování na 1 hodinu, které je placené) a modrá (maximální parkování na 30 minut zdarma). Po Slovinsku se v klidu můžete přepravovat také vlaky, všechny praktické informace najdete tady nebo autobusy, pro které najdete praktické informace tady.

Zdravotnictví je obdobně kvalitní jako to naše, stejně tak i bezpečnostní situace neskýtá žádná přehnaná rizika. Ve Slovinsku se platí eurem a stejně jako u nás na valné většině míst i turistických atrakcí zaplatíte platební kartou. Ve Slovinsku fungují kempy, je možné i táboření mimo ně (s výjimkou Národního parku Triglav), ale pozor, abyste nespali na něčím pozemku.

Co se týká suvenýrů, které byste si mohli ze Slovinska přivést, jmenujme hlavně tradiční rukodělné výrobky – hlavně vyřezávané předměty, zdejší umělci také rádi znázorňují včelí úly, protože včelařství je ve Slovinsku velmi oblíbenou aktivitou. Koupíte tu i keramiku, krajky, přivézt si můžete ale také slovinské víno a tradiční solné produkty ze salin v Sečovlje.

Historie samostatného Slovinska se píše teprve od roku 1991, do této doby jsou totiž dějiny tohoto regiony spjaty s různými jinými mocnostmi. Ví se, že na přelomu 4. a 3. st. př. n. l. sem přišli Keltové, kteří založili království Noricum a také Ilyrové. Později je vystřídali Římané, kteří tu žili dalších 500 let a přes území dnešního Slovinska vedlo hned několik důležitých obchodních římských cest, které se většinou táhly z Panonské nížiny do Středomoří. Když se v 5. století Říše římská rozpadla na západní a východní část, Římané už svou moc nad územím Slovinska neudrželi a byli v 5. a 6. století nahrazeni germánskými a maďarskými kmeny, na východě Alp se ale ve stejné době usadili západní Slované, přímí předci dnešních Slovinců. Ti postupně vytlačili další kmeny z území a rozšířili pole své působnosti na větší území Slovinska. V 7. století ke Slovinsku patřila i část dnešních rakouských Korutan, kde existovalo vévodství Karantánie s centrem nedaleko rakouského Klagenfurtu. Tento státní útvar existoval do 8. století, kdy se stal vazalským územím Bavorů a později Franků. Od 10. století bylo Slovinsko součástí Svaté říše římské, jehož nejvýznamnější zdejší částí bylo vévodství Karantánie. Postupná německá kolonizace zmenšila původní území na dnešní rozměry zhruba v 15. století. Němci se na území rozpínali nejen co se území týká, ale i jazykově, šířili sem křesťanství a zemi feudalizovali. Od 13. století zemi vládli Habsburkové, kteří už ale od 15. století museli čelit útokům Turků, jejichž vliv se dodnes dochoval ve slovinské architektuře (třeba opevněné kostely) i kultuře. Pod nadvládou Habsburků ale bylo Slovinsko i po několik následujích staletí, z nichž nejvíce prosperovalo v 17. a 18. století. Ještě předtím ale zemi trápila selská povstání vyvolaná špatnými životními podmínkami i opakovanými a častými útoky Turků. 18. století bylo také dobou slovinského národního obrození – stále více vycházely slovinské knihy, slovinština se směla používat ve školách. Na přelomu 18.a 19. století zemi trochu potrápilo Napoleonovo brázdění Evropy, ale Habsburkům se většinu území podařilo získat zpátky. Během 1. světové války desítky tisíc Slovinců bojovaly v řadách Rakouska-Uherska, jehož součástí Slovinsko bylo. Objevovaly se také snahy o sjednocení jižních Slovanů, což vyústilo v založení nového Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů roku 1918 – přesněji 29. října 1918 , kdy Slovinci opustili Rakousko-Uhersko. Tento stát se roku 1929 postupně proměnil v Království Jugoslávie, ze kterého se po 2. světové válce stala Federativní republika Jugoslávie, v jejímž čele stál po následujících téměř 40 let Josip Broz Tito. Ten v Jugoslávii započal budování socialismu. Po okupaci Jugoslávie v dubnu 1941 bylo území dnešního Slovinska rozděleno mezi Německo, Itálii a Maďarsko. V německé okupační zóně docházelo k násilné germanizaci a vysidlování etnických Slovinců. Italská vláda poskytla své části Slovinska částečnou autonomii. Část slovinské politické elity pak s Italy kolaborovala. Již v červenci 1941 začalo ozbrojené povstání proti okupantům. V roce 1945 bylo Slovinsko poprvé v historii uznáno za státní útvar. V roce 1947 získalo Slovinsko část západních území, která po první světové válce připadla Itálii. Kolem roku 1991 bylo malé Slovinsko nejbohatší zemí Jugoslávie a zajišťovalo téměř čtvrtinu jugoslávského exportu. Slovinsko bylo beze sporu nejrozvinutějším státem tehdejší Jugoslávie. Rozklad Jugoslávie začal smrtí maršála Tita v květnu 1980, načež se ve Slovinsku začaly objevovat první hlasy pro samostatnost. V květnu 1989 zveřejnila slovinská opozice Májovou deklaraci, v níž požadovala ustavení suverénního slovinského státu. V dubnu 1990 proběhly první poválečné svobodné volby a v prosincovém referendu se většina hlasujících vyjádřila pro samostatnost země. Nezávislost Slovinsko vyhlásilo 25. června 1991. Slovinsko se 1. května 2004 stalo členským státem Evropské unie. Hned od vyhlášení své nezávislosti roku 1991 se jako jediný stát bývalé Jugoslávie těší dobrým hospodářským výsledkům i stabilní vládě.

Protože Slovinsko má za sebou historii pod nadvládou různých mocností a zároveň leží tak nějak mezi střední Evropou a Balkánem, i v jeho kuchyni se mísí všechny tyto vlivy. Zdejší kuchyně je proto velmi rozmanitá. Za nejlepší místo, kde ochutnat tradiční slovinskou kuchyni platí tzv. gostilna (tedy hostinec). Nejvíce se jí vepřové, zabijačkové hody tu mají mimochodem dlouhou tradici, z vepřového se vyrábějí i všemožné uzeniny – proslulá je třeba kranjska kobasica (kraňská klobása). Další specialitou je pršut, na slunci sušená šunka. Ochutnáte tu samozřejmě i jiná masa, každý region má zároveň své speciality. Ve Slovinsku se ve velkém pěstuje víno, mimochodem vynikající. Země má tři vinařské oblasti – Podravje podél řeky Drávy, Posavje podél řeky Sávy a Priorje, tedy přímořská oblast. O vinařských oblastech se více dozvíte v našich průvodcích.

Slovinsko je rozlohou opravdu malá země, a tak v rámci jedné cesty zvládnete procestovat celou řadu turistických cílů země. Jde o zemi hornatou, víc než 28 zdejších vrcholů přesahuje 2 500 m. n. m. Zároveň se tu nachází i nejvyšší hora celé bývalé Jugoslávie, Triglav vysoký 2 864 metrů. Na severozápadě země se nacházejí Slovinské Alpy, jižně a východně od nich pak subalpínská oblast s vrcholy do 1 000 m. n. m., uprostřed které najdete největší slovinskou nížinu, Lublaňskou pánev. Jih a jihovýchod země tvoří oblast Krasu, která je bohatá na krasové jevy a právě tato oblast dala jméno všem podobným oblastem na světě, proto se jim totiž říká kras. Slovinské pobřeží leží u Jaderského moře, ale jde o velmi krátký úsek v délce asi 47 km. Většina zdejších řek je krasového původu, vyvěrají ve Slovinsku a tečou do Jaderského a Černého moře. Nejdelší slovinskou řekou je Sáva a po ní Dráva. Jezera jsou ledovcová, některá krasová. Díky své geografické rozmanitosti je Slovinsko bohaté i na rozmanitou faunu a flóru. Zhruba 54% rozlohy pokrývají lesy, Slovinsko je mimochodem třetí nejvíce zalesněnou oblastí Evropy. Při pobřeží roste středomořská flóra – třeba olivovníky. Ze zajímavých zvířat jmenujme medvědy hnědé, rysy, vlky, všemožnou srnčí zvěř i divočáky. V horských oblastech žijí kamzíci, horští zajíci, svišťi o orli skalní. V Jadranu můžete spatřit také delfíny.

Protože je terén Slovinska poměrně rozmanitý a protože Slovinsko leží tak nějak mezi Střední Evropou a Středomořím, vyskytují se tady hned tři podnebné pásy. Kontinentální, který známe od nás, alpský a středomořský. Na západě teploty v zimě neklesají pod 0 °C a u Jadranu také téměř nikdy nesněží. Na jiných částech území je ovšem sníh v zimě poměrně častý. V horách jsou zimy studené a léta příjemná. Chcete-li znát nějaké průměrné teploty, tak tady jsou – v lednu se průměrné teploty ve Slovinsku pohybují kolem -2 °C (V Alpách samozřejmě více), letní teploty se pohybují kolem 21 °C (u moře je samozřejmě tepleji, kolem 25°C).

A co jsou hlavní turistické cíle Slovinska? Vysokohorské turisty lákají úžasné Julské Alpy i nejvyšší hora celé Jugoslávie, Triglav. Navštívit tady ale můžete i jedny z nejkrásnějších krasových jeskyní na světě – jeskyni Postojna či Škocjnaské jeskyně. Za zmínku stojí i hlavní město Lublaň, proslulý hřebčín v Lipici, kde se chovají slavní bílí lipicáni či přímořská město Piran či Portorož u Jadranu. Slovinsko je velmi oblíbenou destinací pro milovníky různých outdoorových aktivit – pěší turistiky, cyklistiky, ale také vodních sportů. Pro pěší turisty je tu připraveno na 10 tisíc km většinou značených stezek, v horách zároveň fungují i horské chaty. Rafťáci či kanoisté sem vyrážějí sjíždět hlavně řeku Soče, za jejíž sjezd se platí poplatek. Za nedodržení vyhlášky platí pokuty. Pokud se chystáte na řeku Soče, budou se vám hodit tyto stránky. Dobře se tu dá také provozovat canyoning, což umožňují hlavně přítoky řeky Soče. Kanoistika a rafting se dá ale provozovat i na dalších slovinských řekách – Sáva, Savinja, Krka, Kolpa. Jezero Cerknica je zas ráje milovníků windsurfingu. Zájemci o outdoorové aktivity jako je pěší turistika, cyklistika a také lyžování najdou spoustu praktických informací a přehled vhodných tras a středisek na stránkách Slovenia Outdoor. Při provozování adrenalinových aktivity nezapomeňte na zdravotní připojištění pro tyto aktivity. Online průvodce Cesty po světě má pro vás v pravém menu připraveného průvodce po celém Slovinsku, tak do něj směle nahlédněte a vyberte si cíle, které zajímají právě vás.

Rádi byste procestovali Slovinsko, ale nevíte, jak na to? Přečtěte si naše rady a tipy na cesty, ve kterých se dozvíte, kde sehnat ubytování nebo letenku, jak cestovat po světě autem, kolik si vzít s sebou peněz v hotovosti nebo jak si udělat dokonalý itinerář.

Pokud byste rádi procestovali nějakou zemi nebo místo a netroufáte si na to na vlastní pěst, ať už proto, že neumíte žádný cizí jazyk, nezvládnete to naplánovat, aniž byste na něco nezapomněli nebo prostě jen nemáte čas plánovat a zařizovat všechno kolem vaší dovolené, využijte našich služeb cestovatelům. Vaši cestu připravíme do nejmenšího detailu a s ohledem na všechna Vaše přání a nebo jen budeme na telefonu po celou dobu Vaší cesty, abychom Vám připadně pomohli vykomunikovat nějaké problematické situace v případě, že Vaše angličtina na to nebude stačit. Podívejte se, jak Vám Cesty po světě mohou pomoci na Vašich cestách!

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme spoustu zajímavých tipů na to, kam vyrazit, kde sehnat levné letenky nebo co se právě děje ve světě.