Lublaň a okolí

Lublaň, hlavní město Slovinska, nabízí nejen výhodnou strategickou polohu, která umožňuje vyrážet odsud za výlety na různé světové strany, ale láká i na poutavou architekturu kombinující baroko, secesi i modernu. Najdete tu pár turisticky atraktivních míst, ale nejde o žádné turistické trháky, které by vám z návštěvy Lublaně udělaly zážitek na celý život. Lublaň asi nebude hlavním cílem vaší cesty do Slovinska, i tak tu ale můžete strávit příjemný den, protože je to moc příjemné provinčně působící město s pěknou architekturou.

Lublaň má asi 280 tisíc obyvatel a leží téměř ve středu země mezi Slovinskými Alpami a Krasem. Jako hlavní město je přirozeně kulturním, ekonomickým, politickým a administrativním centrem státu. Na evropské poměry jde o poměrně malé hlavní město. Výhodou toho je dobrá dostupnost většiny turistických památek, protože jsou rozprostřené na poměrně malé ploše v historickém centru. Lublaň leží na řece Ljubljanica (česky Lublaňka), která se kousek za městem vlévá do Sávy a městu dominuje kopec s hradem. Architektonická podoba města je z valné části výtvorem významného slovinského architekta Josipa Plečnika, se kterým je spojena celá řada zdejších budov.



Tento průvodce je součástí našeho rozsáhlého průvodce po Slovinsku, který doporučujeme k pročtení před Vaší cestou do Slovinska. Najdete tam průvodce i po všech dalších zajímavých místech této země.

Oficiální turistický průvodce je tady. Hlavní turistické atrakce zvládnete projít pěšky. Booking.com Pokud ale přesto plánujete využít městské hromadné dopravy, tak tu funguje moderní autobusová síť – více se o cestování autobusem po městě dozvíte tady a jízdní řády a všechny další informace najdete na oficiálních stránkách dopravního podniku. V případě, že plánujete jezdit po městě autobusy a ještě navštívit řadu lublaňských turistických atrakcí, zvažte zakoupení turistické karty Ljubljana Card. Umožní vám zdarma cestování městskými hromadnými autobusy a vstup do více než 20 turistických atrakcí zdarma nebo se slevou. Před Vaším pobytem v Lublani se také hodí podívat se na to, jaké kulturní a umělecké akce se tu zrovna konají a třeba svůj pobyt v Lublani spojit s návštěvou nějaké takové události. Přehled aktuálně konaných akcí najdete na oficiálním turistickém portálu. Většina z Vás se v Lublani zastaví cestou při putování po Slovinsku autem. V případě, že by sem někdo letěl, tak vězte, že mezinárodní letiště Ljubljana Jože Pučnik Airport leží asi 26 km od města a je snadno dostupné autobusy městské hromadné dopravy. Do centra jízda trvá asi 50 minut.

Pokud stručně nahlédneme pod pokličku lublaňské historie, zjistíme, že tu existovala keltská osada, později dobytá Římany. Ty v 6. století nahradili Slované, kteří zde postupně vybudovali středověké město. Po nějaké době se město dostalo pod nadvládu Němců, kteří území svěřili různým šlechtickým rodům. Jako o Lublani se o městě prvně hovoří v 1. polovině 12. století, kdy pod německým názvem Laibach byla pod vládou korutanských vévodů. Ve 13. století padla do rukou Habsburků, v 15. století město proslulo uměním – zejména sochařstvím a malířstvím. Za Napoleonovy okupace se město stalo metropolí jeho Ilyrských provincií. Symbolem města je lublaňský drak, kterého podle řecké báje musel hrdina Iason se svými argonauty zabít, aby se mohli dostat domů do Řecka. První světová válka se města díkybohu příliš nedotkla, po rozpadu Rakouska-Uherska se město stalo politickou i kulturní metropolí slovinské části Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později více známého pod názvem Království Jugoslávie. Mezi oběma válkami se na architektonické podobě podílel architekt Josip Plečnik. Za druhé světové války byla okupována Němci a Italy, po válce byla hlavním městem socialistického Slovinska, jedné ze šesti federativních republik Jugoslávie. Od vyhlášení nezávislosti Slovinska roku 1991 je hlavním městem Republiky Slovinsko.

A pojďme se podívat na to, co ve slovinské Lublani navštívit a vidět. Velkým náměstím v centru města je Kongresové náměstí (Kongresni trg). Jednu jeho část tvoří park Zvezda. Samo náměstí je pojmenováno podle kongresu Svaté aliance. Najdete tu památník Kotvy z roku 1954, který připomíná poválečné připojení přímořských oblastí ke Slovinsku. Dále jsou na náměstí římské pozůstatky městské brány, novorenesanční budova lublaňské univerzity, Slovinské filharmonie a stavba ve stylu biedermeieru z roku 1894, ve které sídlí nakladatelství Slovenská matica. Další stavbou na severní části náměstí je klasicistní palác Kazina z roku 1837, ve kterém se během 1. světové války scházela lublaňská aristokracie a pak je tu také barokní kostel sv. Trojice z 1. poloviny 18. století, poměrně atypická stavba. Toto náměstí slouží jako středisko různých politických slavností, ale i demonstrací a protestů. Zažilo takové oslavy jakým byla slavnost vzniku Království Jugoslávie a spousta jiných.




Hlavním městským náměstím je Prešernovo náměstí (Prešernov trg). Z náměstí je dobře vidět známé Trojmostí, tedy trojice mostů přes řeku Ljubljanici. Zajímavý je tady rohový Hauptmannův dům (Hauptmannova hiša) z roku 1873, který byl rou 1904 přestavěn do stylu secese. Vedle domu je k vidění bronzový model města. Na náměstí je dále kostel Zvěstování (cerkev Marijinega oznanjenja), na který navazuje františkánský klášter, který až do konce 18. století patřil agustiniánům. Kostel pochází ze 17. století. Na jižní části tohoto náměstí pak je ještě Pomník Francesca Prešenera, známého slovinského básníka. Přes náměstí na fasádě domu se pak nachází socha básníkovy velké lásky, Julie Primicové. Náměstí i jeho okolí je pěší zónou.

Za hlavní a nejrušnější městskou tepnu platí pěší zóna Čopova se spoustou obchodů a pěknou secesní budovou, ve které sídlí Městská spořitelna. Budova je z roku 1903. Ulicí lemovanou několika secesními budovami je Miklošičeva cesta. Na ní stojí zajímavý nárožní Urbancův dům (Urbančeva hiša) z roku 1903, sídlo nejstaršího lublaňského obchodního domu se zajímavým a pěkně zdobeným interiérem. Hned vedle domu je pak budova bývalé záložny z roku 1907 a budovu bývalé banky z roku 1921 se zajímavou oranžovou-růžovou fasádou. Budova banky je zajímavou ukázkou slovinského národního architektonického stylu, který kombinuje secesi s lidovými motivy a působí velmi hravě. Okna jsou zdobena zajímavými kachlemi, které vytvářejí hravé obrazce. I interiér bývalé banky je zajímavě zdoben, hlavně freskami. Další budovou na Miklošičevě cestě je secesní hotel Union ze začátku 20. století.

Asi nejzajímavějším místem Lublaně je tzv. Trojmostí (Tromostovje) (foto v odstavci a pod ním). Je dílem zmiňovaného architekta Plečnika a ukázkou jeho myšlení. K původnímu mostu z roku 1842 tento architekt o necelých 100 let později připojil další dva mosty, taktéž z bílého kamene, čímž vytvořil vidlici tří mostů. Mosty jsou zdobeny bohatým zábradlím, lampami a schodišti, která vedou nad terasami nad řekou. Prostřední most je pro auta, boční mosty jsou určeny pěším. Vůbec nábřeží řeky Ljubljanice je poměrně živou částí města. Oba břehy jsou lemovány stromy, kavárnami a restauracemi, najdete tu všemožné pouliční umělce a můžete odsud vyrazit také na plavbu loďkou. Každou neděli ráno se pak na Cankarjevo nábřeží koná bleší trh. Naproti trojmostí najdete dva zajímavé domy – Filipův a Kresija, oba z konce 19. století a dnes je v nich turistické centrum. Na nábřeží dále za zmínku stojí Centrální tržiště s kolonádou, další dílo architekta Plečnika. Celý komplex zajímavě kopíruje řeku v délce několika desítek metrů. Tržiště pochází ze 40. let 20. století a je v něm plno obchůdků, kde zakoupíte všemožné zemědělské produkty, ale i nějaké ty suvenýry.



Centru Lublaně dominuje 376 metrů vysoký kopeček, na kterém se tyčí Lublaňský hrad (Ljubljanski grad) (foto v odstavci a pod ním). Dostanete se k němu dobře z Horního náměstí. První osídlení na hradním kopci existovalo už v době kultury urnových polí, tj. 12. st. př. n. l., z jiných dob se žádné archeologické nálezy nenašly. Středověký hrad tady stál od 9. století, ve 12. století v něm žila hrabata ze Spanheimu, ve 14. století se stal dědičným majetkem Habsburků a centrem vévodství Carniola. Ve 2. polovině 15. století ho výrazně přestavěl vévoda Friedrich II. Habsburský, ještě později byl hrad přestavěn do dnešního komplexu. Komplex kromě hradu tvoří kaple sv. Jiří, patrona Lublaně, z 15. století a obvodové zdi a věže z 16. a 17. století. Hrad v 19. století sloužil jako vojenská pevnost, později vězení pro Korutany a Kraňsko. Roku 1848 vznikla Vyhlídková věž (Razgledni stolp), kde sídlila stráž, která měla výstřelem z kaňonů upozorňovat na nebezpečí, ale i ohlašovat významné události. Později byl hrad obnoven jako vězení, jako které sloužilo s přestávkami až do 2. světové války. Na hradě se koná celá spousta kulturních událostí a z hradního kopce se vám také naskytne velmi pěkný výhled na celé město. Součástí je také virtuální muzeum, které nabízí 3D prezentaci toho, jak se Lublaň měnila v čase. Kopec je zalesněný, je to zároveň pěkné místo pro procházky. Buď si na kopec můžete vyšlápnout pěšky, nebo se svézt turistickým vláčkem z Prešernova náměstí či moderní lanovkou z náměstí Krekov trg. Informace o otevírací době i cenách vstupného najdete tady.



A stručně zmíníme i další lublaňská místa. Na Vodnikově náměstí (Vodnikov trg), pojmenovaného nikoliv podle zeleného mužíka, ale podle slovinského básníka, se každý den s výjimkou neděle koná trh s ovocem, zeleninou a květinami. Kousek od tohoto náměstí je Krekovo náměstí (Krekov trg) s budovou Loutkového divadla. Jen nedaleko Vodnikova náměstí se přes řeku klene další zajímavý most. Dračí most (Zmajski most) (foto vpravo) je secesní most z roku 1901, který se střežen dvojicí bronzových draků, symbolu města. Byl to vůbec jeden z prvních mostů v Evropě, který byl vystavěný za použití vystuženého betonu. Katedrála sv. Mikuláše (Stolnice sv. Nikolaja) stojí na místě původního románského kostela ze 13. století, který ale pravděpodobně v 15. století lehl popelem. Na začátku 18. století tady byl vystavěn dnešní barokní kostel, jehož kupole byla přistavěna roku 1841. Interiér je zdoben freskami a pěkný je i oltář s anděly. Za katedrálou je Seminární palác, jehož knihovna ukrývá vzácné svazky. Kostel je dále spojen s Biskupským palácem a jeho akrádovým nádvořím ze 17. století a navazuje na bývalý středověký špitáL, zájezdní hostinec či nejstarší hotel ve městě (č. 21).

Dalším náměstím je Městské náměstí (Mestni trg) lemované řadou barokních domů, které stojí na místě těch středověkých, které zničilo zemětřesení roku 1511. Na náměstí je barokní kašna Tří kraňských řek (Robbov vodnjak) z 18. století. Její tři mužské postavy symbolizují tři hlavní slovinské řeky – Sávu, Ljubljanici a Krku. Dále je na náměstí budova radnice, která tu stávala už od 15. století. Její dnešní podobna je ale z 1. poloviny 18. století. Na jejím arkádovém nádvoří se nachází plán středověké Lublaně a další kašna, naproti radnici je pak Souvanův dům ze 17. století, nejvyšší budova na náměstí. Na náměstí je ale i několik dalších zajímavých domů – ve Skobernově domě č. 10 má administrativu Městské muzeum, v Hamanově domě zas Městská galerie. Městské náměstí od řeky odděluje jeden blok dům a k řece se z něho dostanete malebnými úzkými uličkami, ve kterých dříve fungovali různí řemeslníci. Na protilehlém břehu řeky zas najdete Kongresové náměstí (Kongresni trg).




Pěší zónou lemovanou dalšími historickými barokními domy je Staré náměstí (Stari trg). Zajímavý je třeba Schweigerům dům č. 11a z 18. století, dům Stična č. 34 zase vznikl v 17. století jako rezidence opatů stejnojmenného kláštera a dnes v něm sídlí hudební akademie. Na Staré náměstí navazuje Horní náměstí (Gornji trg) s Herkulovou kašnou, která je replikou té původní barokní. Na náměstí je kostel sv. Floriána z konce 17. století, který výrazně upravil architekt Plečnik. Na Horní náměstí navazuje Levstikovo náměstí (Levstikov trg) s jezuitským kostelem sv. Jakuba ze začátku 17.století s pěkným barokním interiérem. Naproti kostelu stojí Gruberův palác z 18. století od vídeňského architekta Grubera, ve které dnes sídlí Národní archiv. Gruber se mimochodem zasloužil o vysušení lublaňských močálů a vybudoval kanál, kterým z města odváděl záplavovou vodu. Na nábřeží Breg, což je levý břeh řeky Ljubljanice, se po staletí nakládaly a vykládaly lodě. Na nábřeží najdete několik pěkných domů. Zdejší Zoisův palác barona a mecenáše Zoise sloužil jako místo, kde se scházel osvícenský kruh umělců a vědců, kteří se se Zoisem přátelili. Většina dalších domů na nábřeží představuje měšťanské domy z 18. století, v Blasnikově domě č. 14 fungovala tiskárna. Ve městě je dále k vidění klášterní areál Križanke s barokním kostelem z 1. poloviny 18. století. Náměstí Francouzské revoluce (Trg francoske revolucije) zdobí Ilyrský sloup z roku 1929, který sem byl umístěn při 120. výročí od vytvoření Napoleonových Ilyrských provincií. Dále na náměstí v barokní paláci sídlí Městské muzeum se sbírkami nábytku či archeologickými nálezy. Nedaleko se pak zachovaly pozůstatky městských hradeb, před budovou filharmonie jsou k vidění busty deseti slovinských a slovanských hudebních skladatelů. Jen nedaleko odsud najdete impozantní budovu Národní a univerzitní knihovny z let 1936 až 1941. Zajímavá je její fasáda kombinující cihly, kamenné kvádry a zkosená okna. Autorem je taktéž architekt Plečnik. V knihovně je uschováno na 1,5 milionu svazků. Kousek odsud je Nové náměstí (Novi trg) s Neptunovou kašnou ze 17. století.

V Lublani najdete také pozůstatky římského opevnění (Rimski zid na Mirju), které jsou k vidění v archeologickém parku Dům Emona ve čtvrti Krakovo. Je tu vidět zrekonstruovaná část římských zdí někdejšího města Emona, jižní brána a dvě boční brány, stejně tak zbytky římského měšťanského domu z 1. století (dům č. 4 na ul. Mirje). Dalším městským kostelem je kostel sv. Jana Křtitele (Cerkev sv. Janeza Krstnika), což je dnes novorománský kostel přestavěný kvůli zemětřesení z toho původního barokního. Za další významné lublaňské náměstí se dá považovat Náměstí Republiky (Trg Republike), největší náměstí ve městě. Není na něm nic zajímavého, jsou tu hlavně socialistické budovy z let 1959 až 1981, ale nachází se na něm parlament z roku 1959 a kongresové centrum Cankarjev dom, největší v celém Slovinsku. Naproti náměstí v malém parčíku je možné vidět další římské archeologické pozůstatky (mozaiku či baptisterium). Naproti parlamentu pak také najdete Národní muzeum, které se nachází v novorenesanční stavbě z roku 1885. Skýtá sbírky archeologické, etnografické, botanické i zoologické. Je v něm hned několik zajímavých exponátů. Jen kousek od muzea je k vidění budova Opery v novorenesanční stylu z konce 19. století. Z dalších míst upozorníme na Moderní galerii s expozicí slovinských umělců 20. století a na Národní galerii z konce 19. století, která vystavuje zase sochy a obrazy vzniklé na území Slovinska od 13. do začátku 20. století. Dalším kostelem je kostel sv. Františka (Cerkev sv. Frančiška) ve čtvrti Šiška. Je to poměrně neobvyklý kostel inspirován Plečnikovým návrhem. Dominantou je špičatá věž a hlavní vchod je zdobem monumentální kolonádou. Zmíníme také funkcionalistickou budovu z roku 1933 s názvem Mrakodrap (Nebotičnik) (foto v odstavci). Budova vysoká 70 metrů byla inspirována americkými mrakodrapy a na svou dobu v ní byly velké technické novinky – klimatizace, rychlé výtahy či plynové centrální topení. V nejvyšší části funguje kavárna s vyhlídkou, vedle ní je taneční sál a bar. Zbytek budovy funguje jako kanceláře, soukromé rezidence a v přízemí jsou obchody. V době jeho výstavby se nesetkal s příliš pozitivní odezvou, protože výrazně narušil typické barokní panorama města. Budova postavená roku 1933 kombinuje prvky neoklasicismu a art deco.

Park Tivoli je největším lublaňským městským parkem, který navazuje na přilehlé městské kopce. Park byl založen roku 1813 za francouzské nadvlády a byl pojmenován podle pařížských zahrad Jardins de Tivoli, je dílem francouzského architekta Jeana Blancharda. Najdete v něm tři dlouhé aleje, trávníky, záhony, sochy i kašny, nechybí ani rybníček a malá botanická zahrada. Na konci parku je palác Tivoli (Tivolski grad), kde sídlí centrum grafických umění. Dále je tu bazén, kdysi nejmodernější v celé Jugoslávii, sportovní a koncertní hala či pozdně barokní palác Cekinov grad, ve kterém sídlí Muzeum moderní historie Slovinska. Na park Tivoli volně navazuje kopec Rožnik vysoký 394 metrů. Na něm je mariánský kostel a pak také zoologická zahrada s více než 150 druhy zvířat z celého světa. Na okraji města pak najdete ještě hrad Fužine v renesančním stylu. Původní hrad tady vznikl v 16. století u brodu přes řeku Ljubljanici a chránily ho čtyři obranné věže a vstupní brána. Hrad fungoval jako sídlo několika lublaňských rodin, každá si ho upravovala po svém a hrad tak plnil i různé účely – slévárna, konírna, papírna či byty pro chudé. Dnes v hradu sídlí Architektonické muzeum věnující se hlavně slavnému architektoni Josipovi Plečnikovi.

Okolí Lublaně

V tomto průvodci ještě nahlédneme do míst v širším okolí Lublaně, kam stojí za to se vydat na výlet z hlavního města. Asi 30 km od města najdete nejstarší, největší a nejzachovalejší slovinský klášter, klášter Stična. Nachází se ve stejnojmenné vesnici. Klášter vznikl ve 13. století na přání patriarchy Pelegrina I. Později připadl cisterciákům a klášter se stal centrem středověké kultury v Carniole, později se rozrostl v rozlehlé panství. Mniši tady vytvořili sérii vzácných iluminovaných rukopisů. Když byla románská bazilika ve 12. století postavena, šlo o největší kostel na území dnešního Slovinska, postupně přibývaly obytné a hospodářské budovy, celý komplex byl chráněn mohutnými zdmi a věžemi. V dalších obdobích byl upravován. Uzavřen byl roku 1784 a znovu obnoven jako klášter na konci 19. století. Mniši tu žijí i dnes. Funguje tu Slovinské muzeum náboženství věnující se hlavně historii kláštera, ale i důležitým momentům katolické církve v zemi. Asi 7 km od Stičny najdete ve vesnici Muljava raně gotický kostel Nanebevzetí z 15. století s pěknými freskami a zlatým oltářem z 18. století. Zajímá-li vás archeologie, můžete se vypravit do archeologické lokality Cvinger, kde v halštatské době existovala velká pevnost. Dochovaly se zbytky zdí ze 7. st. př. n. l., v okolí ale bylo objeveno také několik pohřebních mohyl.




Dobrým tipem na výlet z Lublaně je také jeden z nejkrásnějších slovinských hradů, hrad Turjak ležící ve stejnojmenné vesnici. Byl postaven na konci 11. století rytíři von Auersperg a během 12. století byl zničen kvůli rodové válce o dědictví a podobná historie se opakovala i po jeho obnově ve 13. století. Ve 14. století prameny zmiňují existenci dvou hradů. Ten mladší zničilo zemětřesení roku 1511, hradu v 16. století stále vládl rod Auerspergů. Za 2. světové války byl obsazen partyzány, po válce byl zrekonstruován. Dnešní renesanční podoba pochází z 16. století a hrad tvoří renesanční křídla spojená mohutnými obrannými věžemi. Součástí hradního areálu jsou i dvě kaple – katolická a protestanská.

Hledáte-li v blízkosti Lublaně nějaký pěkný přírodní kout, zkuste třeba soutěsku Iška (Iški vintgar). Jde o asi 300 metrů hlubokou soutěsku řeky Iška s mnoha peřejemi, jezírky i vodopády. Při procházení soutěskou jsou k vidění i zajímavé skalní formace, k tomu tu roste zajímavá flóra. Po jedné z tras, asi hodinu cestu od soutěsky, se dostanete k partyzánské nemocnici založené roku 1942.

Ve vesničce Bistra v budově bývalého kláštera najdete Slovinské technické muzeum, které nadchne hlavně milovníky historické techniky. Věnuje se lesnictví, lovectví či rybolovu, ale nabízí i kolekci historických aut. Jen pár kilometrů od Bistry se můžete vydat k další pěkné říční soutěsce, k soutěsce Pekel, která nabízí taktéž divoké peřeje a pět vodopádů. Soutěskou vede náročnější turistická stezka. Jižně od Lublaně se můžete vydat do oblasti mokřad a močálů, které se kdysi táhly až do oblasti dnešní Lublaně, ze které byla později systémem kanálů voda vyvedena mimo město. Můžete se vydat třeba do vesnice Črna vas, ve které lublaňský architekt Josip Plečnik postavil v roce 1938 kostel, který kvůli podmáčené půdě podpírá 350 kůlů. I dekorace kostela je netradiční a zajímavá. Pěknou ukázkou barokního stavitelství je kostel sv. Hermagora a Fortunata ve vesničce Groblje. Ten tu stojí asi od 16. století, v 18. století byl barokně přestavěn a doplněn o bohaté fresky.

Oblíbeným poutním místem jen asi 5 km od Lublaně je Šmarna Gora. Tvoří ji dva necelých 700 metrů vysoké vrcholky – Šmarna Gora a Grmada, mezi kterými vede 4,5 km dlouhá naučná stezka. Na Šmarne Goře se nachází barokní kostel Matky Boží z roku 1712, ke kterému vede celkem 15 cest a zdolání některé z nich trvá asi hodinu. Z kopce se vám mimochodem naskytne pěkný výhled nejen na Lublaň, ale i Slovinské Alpy. Tohle je dobrý tip na příjemnou nenáročnou procházku, když budete mít v Lublani nějaký ten čas nazbyt.

Tady končí náš průvodce po Lublani. Znovu doporučujeme nahlédnout do našeho průvodce po celém po Slovinsku, kde najdete i další zajímavá slovinská místa.





Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Vaše Cesty po světě