Sasko

Sasko je německou spolkovou zemí s bohatou historií, krásnými přírodními kouty a zdejší muzejní sbírky skýtají veliké poklady. Kromě hlavního města, Drážďan, tu najdete další zajímavá města, ale také několik hradů a zámků a nadšeni budou i milovníci krajky nebo třeba železnice. Díky blízkosti českých hranic je poznávání Saska skvělým tipem třeba na prodloužený víkend. Tak pojďte s Cestami po světě prozkoumat německé Sasko.

Sasko (Sachsen) leží na východě Německa při hranicích s Českem. Název nese podle kmene Sasů. Hlavním městem jsou Drážďany. Celá země má asi 4 miliony obyvatel.

Tento průvodce je součástí našeho kompletního průvodce po Německu, který doporučujeme k přečtení před vaší cestou kamkoliv v Německu. Zároveň tam najdete průvodce i po dalších místech Německa.

Náš průvodce po Sasku nelze začít jinde než v jeho hlavním městě. Průvodce po Drážďanech je ale tak obsáhlý, že mu věnujeme samostatný článek. V tomto článku se budeme věnovat všem ostatním zajímavým místům Saska.

A začneme jen nedaleko Dráždan, kde najdete zámek Moritzburg (Schloss Moritzburg) (foto v textu a pod ním). U nás známe zámeček Moritzburg hlavně proto, že se tady natáčela nejoblíbenější česká pohádka Tři oříšky pro Popelku. Právě tady se konal onen bál, ze kterého Popelka o půlnoci zmizela a ztratila přitom střevíček. To tu připomíná zlatý střevíček přímo na schodech, po kterých Popelka z plesu prchala. Leží asi 15 km od Drážďan. Původně šlo o lovecký zámeček rodu Wettinů, se kterým ale saský kurfiřt August Silný nebyl spokojen, a tak ho poté, co ho zdědil, nechal přestavět do podoby luxusního barokního paláce. Zámeček je možno navštívit v rámci prohlídek. Uvnitř na vás čeká hezký Jídelní sál (Speisesaal) s loveckými trofejemi nebo Péřový pokoj (Federzimmer), ložnice Augusta Silného, se zařízením vytvořeným z per exotických ptáků. Uvnitř jsou k vidění také rozsáhlé sbírky čínského, japonského i míšeňského porcelánu. K zámku patří jezero a pěkný zámecký park, na jehož okraji najdete rokokový zámeček Fasanenschlösschen inspirovaný čínskou architekturou, ve kterém je taktéž k vidění několik královských místností. U zámečku je jezírko s majákem a umělým vlnolamem. Na zámeckém jezírku se v době vlády saských kurfiřtů konaly miniaturní námořní bitvy s maličkými lodičkami. Kousek od zámku pak ještě zmíníme dům Käthe-Kollwitz-Haus, kde poslední rok života strávila expresionistická malířka a grafička Käthe Kollwitz a v domě se můžete seznámit s jejím dílem. Informace o otevírací době a cenách vstupného najdete tady.

Moritzburg opouštíme a přesouváme se do města Pirna (foto v textu a pod ním). Jeho centrem je dlážděné náměstí Markt s renesanční radnicí (foto vpravo), kostelem Stadtkirche St Marien a kupeckým domem známým jako Canaletto-Haus, pojmenovaným podle italského malíře 18. století. Za 2. světové války Pirna nechvalně proslula nacistickými krutostmi, protože se tady pod tajným označením T4 mezi lety 1940 a 1941 popravilo přes 70 tisíc handicapovaných, přestárlých nebo nemocných obyvatel a další desítky zemřely ve zdejší psychiatrické nemocnici. Tohohle zvěrstva se účastnilo přes sto lékařů a po válce překvapivě většina z nich pokračovala dál v práci lékaře. Kousek od centra města tak najdete památník Gedenkstätte Pirna-Sonnenstein, který desetitisíce nevinných obětí připomíná. Asi 3,5 km od města najdete honosnou barokní zahradu Gross Sedlitz (foto pod textem) společně s nedokončeným palácem. August Silný tu chtěl vybudovat německé Versailles, ale z plánu kvůli nedostatku peněz sešlo a dnes tak za vidění stojí hlavně zdejší krásná barokní zahrada. Do Pirny se můžete dostat mimochodem také lodí z Drážďan (foto dole), lodě provozuje Sächsische Dampfschiffahrt. V létě se stejnou společností dostanete lodí i do Míšně.

Další zastávkou v tomto průvodci po Sasku bude historické město Míšeň (Meißen) (foto v odstavci a pod ním). Jeho historie je spojena hlavně se světově proslulým porcelánem. Světoznámou porcelánku tady založil roku 1710 saský kurfiřt August Silný a šlo tehdy o první místo mimo východní Asii, kde fungovala průmyslová výroba porcelánu. Míšeň leží asi 25 km od Drážďan a šlo zároveň o první místo v Sasku, které mělo hrad. Prozkoumat můžete zdejší Staré město (Altstadt) s dlážděnými uličky, hradem a katedrálou. Staré město má za sebou více než 800 let historie, nabízí pěkné historicky působící dlážděné uličky a hlavní náměstí Markt a k němu vedoucí uličku Bergstrasse, což bývala kdysi nejprestižnější ulice města. Na náměstí Markt najdete pozdně gotickou radnici (Rathaus) a je tu několik historických domů (třeba Markt Apotheke č. 9 - foto pod odstavcem) a také kostel Frauenkirche s nejstarší zvonkohrou z míšeňského porcelánu, která hraje pravidelně několikrát denně. Na náměstí Heinrichsplatz je socha Jindřicha I., který v 10. století založil zdejší hrad a pak je na náměstí ještě františkánský klášter, ve kterém se nachází Městské muzeum s exponáty věnovanými historii města a je tu třeba vinařský lis z 18. století, největší svého druhu v Německu. Po schodišti z ulice Burggasse můžete vystoupat k hradu Albrechstburg, prvnímu paláci sloužícími jako rezidence v Německu, který byl postaven v 15. století. Je kombinací paláce a pevnosti a nachází se na skále, ze které se vám naskytnou pěkné výhledy na město. Hrad nechali postavit dva kurfiřti z rodu Wettinů, ale ti se nakonec nepohodli a tak palác zůstal skoro dvě staletí opuštěn a využil ho až August Silný, když do něj roku 1710 umístil první evropskou porcelánku, která se ale dnes už nachází jinde ve městě. V hradu je dnes muzeum s hradními exponáty, pěkná je i interiérová výzdoba. Hned vedle hradu se na stejném náměstí Domplatz nachází míšeňská katedrála, která je důležitou součástí hradního areálu a byla přestavěna do vrcholně gotické podoby. Určitě navštivte interiér katedrály a za drobné vstupné lze navštívit také katedrální věž. V interiéru katedrály stojí za zmínku krypta rodu Wettinů (Fürstenkapelle), která je zdobena bronzovými sochami mrtvých vévodů. V Míšni navštivte některou ze zdejších vináren (Weinstube), kde můžete ochutnat vína z polabské oblasti, protože na březích Labe se vinné révě opravdu daří. Vyrábějí se bílá vína (Riesling, Muller-Thurgau – Rivaner), vyhlášenou odrůdou je Elbling. Nechybí ani červená vína, která jsou výrazně aromatická. Vyhlášeným vinařstvím je Schloss Wackerbarth, které nabízí i prohlídky. Pokud chcete ochutnat nějakou místní sladkost, zkuste Meissner Fummel, nadýchanou křehkou buchtu.

Hlavním důvodem, proč většina turistů zavítá do Míšně, je ale muzeum porcelánky (Porzellan-Manufaktur), které leží asi 1,5 km od centra. Už jsme zmínili, že porcelánku založil v roce 1710 saský kurfiřt August Silný, který byl porcelánem doslova posedlý. Svého dvorního alchymistu J. F. Böttgera dokonce nechal uvěznit ve své pevnosti na hradě Königstein. Böttger byl saský alchymista, který tvrdil, že dokáže přeměnit bezcenné předměty ve zlato a August jako velký mecenáš alchymistů utrácel spoustu peněz za podobné alchymistické „výzkumy“. Právě kvůli utajení procesu výroby zlata ho August věznil a Böttger až do roku 1705 společně s dalšími alchymisty musel pracovat na objevu tvorby zlata. Nepřipomíná vám to trochu pražskou historii známou z filmů Císařům pekař? Kromě zlata ale Böttger dostal za úkol vytvořit porcelán. Slíbil, že když ho August z vězení propustí, porcelán vytvoří a skutečně se mu to povedlo. Stalo se tak v lednu 1708 a porcelán byl původně bílý. Bílá ale postupně přestala Augusta bavit a požádal Böttgera o to, aby ho začal zdobit barvami a ornamenty, a později dokonce o čínské zdobení, což byl ovšem pro Böttgera složitý úkol, který nepovažoval za možné splnit. Tou dobou se na scéně objevuje vědec E. Walther von Tschirnhaus (dnes považován za vynálezce evropského porcelánu), který tvrdil, že zná tajemství čínské ornamentálního zdobení. Ten ovšem krátce nato zemřel a stránky s popisem výroby červené barvy důležité pro toto zdobení z jeho deníků někdo odstranil. Ty stránky měl ale k dispozici Böttger, který je využil a porcelán dovedl k dokonalosti. Výrobky se zpočátku kvůli identifikaci originálního zboží označovaly značkami kreslenými na dno, později byly ryty pod glazuru. Prvotní značky byly nakonec nahrazeny logem dvou zkřížených mečů a tato značka se stalo roku 1731 značkou oficiální a variace stylu mečů dovolují přesnější datování výrobků. Do této doby se porcelán vyráběl jedině v Asii a August zavedením výrobny porcelánu chtěl dokázat svoji moc, kterou rád srovnával s mocí orientálních vládců, ale zároveň mu výroba porcelánu slušně vynášela a sám o ní hovořil jako o své „zlaté slípce“. August porcelán miloval natolik, že pruskému králi vyměnil 600 vyzbrojených vojáků vycvičených k boji za 18 velkých nádob z čínského porcelánu. Prohlídka zahrnuje návštěvu dílen a pak galerii s třemi tisíci exponátů, které demonstrují 300 let historie porcelánky. A v obchodě si můžete spoustu věcí zakoupit. Praktické informace, jako jsou ceny vstupného a otevírací doba, najdete tady . Pokud ani po návštěvě porcelánky nemáte porcelánu dost, můžete se vydat do míšeňského kostela Nikolaikirche, kde na vás čeká další porcelán. Hlavní oltář je z porcelánu a u něho je 2,5 metru vysoká socha z míšeňského porcelánu.

Opouštíme Míšeň a vydáme se za krásami saské přírody. Mezi Pirnou a českými hranicemi najdete krajinu s mírně zvlněnými kopci pokrytými loukami, údolím Labe a jedinečnými stolovitými skalními útvary vystupujícími z lesů a polí. Tahle krajina je známá jako Saské Švýcarsko a někdy také jako Labské pískovcové hory. Oblast nabízí úžasné podmínky pro pěší turistiku, vede tudy třeba známá dálková trasa Malerweg neboli Malířská cesta. Název Saské Švýcarsko údajně vznikl tak, že tudy cestovali dva švýcarští malíři a poslali odsud pohled, na který napsali pozdrav ze „Saského Švýcarska“. A tak se vžil tento název. Nutno ale podotknout, že výraz „Švýcarsko“, užívaný pro krásnou krajinu typickou pro Švýcarsko, se vžil i jinde v Evropě – známe třeba naše České Švýcarsko. Pokud vás baví turistika, tak tohle je skvělý tip v blízkosti Česka. Na své si přijdou nenároční i zkušení turisté. Vede tudy několik jednodenních tras i tras kratších, nebo pak dálková Malerweg dlouhá 112 km, označovaná písmenem M, která zabere zhruba týden. Za ideální vstupní místo je považováno městečko Bad Schandau, v jehož blízkosti najdete třeba skalní labyrint Schrammsteine. Saské Švýcarsko ale nadchne i skalní lezce, protože zdejší pískovcové skály jsou velmi oblíbeným místem německých horolezců. Právě skály Schrammsteine (foto v textu) nabízejí nejvíce z celkového počtu 1100 oficiálních zdejších lezeckých tras. Pokud máte radši kolo, vyrazte na cyklostezku Elberadweg lemující jižní břeh Labe. Informační centra najdete v Bad Schandau a v Rathenu, tam dostanete turistické mapy a všemožné brožury.

Tady je přehled toho nejzajímavějšího ze Saského Švýcarska. Pískovcové útvary v krajině řepkových polí a borových lesů najdete v části Bastei v blízkosti vesnice Rathen. Kromě nich tu na vás čekají meandry Labe a stolové hory. Prvním tipem na výlet může být zřícenina pevnosti Felsenburg ze 13. století, která se nachází mezi skalními výběžky spojenými dřevěnými chodníčky a mostky. Je tu skalní schodiště a nádrž na vodu, u které je model původní pevnosti znázorňující dobu kolem roku 1400. Výšlap sem stojí hlavně za ty krásné výhledy, které lákají početné davy turistů. Tady se rovnou vydejte i ke kamennému mostu Basteibrücke (fotky pod odstavcem) spojujícího několik skalních výběžků. To je skutečně impozantní místo. V této části Saského Švýcarska se taktéž vypravte do vesničky Hohnstein, která se jakoby zastavila v čase. Jsou tu malebné, i když zchátralé hrázděné domky a nechybí ani hrad Burg Hohnstein (foto vpravo v textu).

Velkou turistickou atrakcí, obléhanou kvůli tomu davy turistů, je pevnost Königstein (foto v textu a pod ním). Jde o jednu z vůbec největších pevností v Evropě a najdete ji na pískovcové plošině asi 240 metrů nad hladinou Labe. Počátky pevnosti spadají do 13. století, kdy šlo o malý hrádek, který byl později přestavěn do nynějších rozměrů. Neměla ale nikdy sloužit jako výchozí bod výpadů do okolí a až zhruba do roku 1591 ji sasští vládci používali jako jakýsi letohrádek. Pak ji opustili a pevnost sloužila jako jedno z nejnebezečnějších saských vězení, ve kterém pobýval i J. F. Böttger, slavný saský alchymista, o kterém mluvíme více výše v souvislosti s míšeňským porcelánem. Drželo se tu v zajetí ale i mnoho dalších vězňů, ale za války se tu také ukrývaly drážďanské umělecké poklady. Pevnost už zdálky působí nedobytně a možná právě proto se ji nikdo nikdy nepokusil dobýt. Jde o rozsáhlý areál asi třiceti budov, které většinou vystavují dobové zbraně. Pak je tu 152 metrů hluboká studně, druhá nejhlubší v Evropě. V areálu najdete různé výstavy a zároveň jsou odsud krásné výhledy. U pevnosti je předražený parkovací dům a více o cenách vstupného a otevírací době se dozvíte tady.

U Königsteinu ještě zmíníme dvě stolové hory – Lilienstein a Pfaffenstein (foto pod odstavcem), obě vysoké něco přes 400 metrů. K nim si můžete udělat pěší túru z obce Königstein. K první zmiňované skále je to 5 km, ke druhé 8 km. Mapy si můžete vyzvednout v informačním centru v obci.

Další krátkou zastávkou v Saském Švýcarsku bude lázeňské městečko Bad Schandau (foto v odstavci a pod ním) jen 5 km od Königsteinu. Je považováno za nejlepší výchozí stanici pro průzkum Saského Švýcarska. V městečku najdete místní muzeum a lázeňský park, turisty ale hlavně lákají cíle pro pěší turistiku v nejbližším okolí. V obci najdete vyhlídkovou plošinu ve výšce asi 50 metrů, ke které jezdí historický výtah z roku 1904 – Personenaufzug (foto pod odstavcem). Z vyhlídky si můžete udělat krátkou procházku k výběhu s rysem. V blízkosti obce najdete nejzajímavější zdejší turistický cíl, asi hodinu vzdálenou skalní vyhlídku Schrammsteinaussicht. Ve zdejším skalním labyrintu můžete pozorovat spousty skalních lezců zdolávajích tyhle pískovcové skvosty. Vyrazit můžete i na jednodenní trasu Gratweg. Z Bad Schandau jezdí historická tramvaj Kirnitzschtalbahn z roku 1898 zalesněnou roklí k Lichtenhainskému vodopádu (Lichteinhainer Wasserfall) asi 7 km od lázeňského parku. Od vodopádu se vydejte ještě ke skalní bráně Kuhstall. Dalšími turistickými cíli mohou být vyhlídky Carolafelsen a Frienstein nebo celodenní výšlap přes plošinu Alfensteine po železných Posvátných schodech (Heilige Stiege) do vesnice Schmilka nedaleko českých hranic. Pro tyto výšlapy auto zaparkujte v obci Ostrau. Rozhodně budete potřebovat mapu tras, kterou seženete v informačním centru. V Saském Švýcarsku si třeba ještě můžete udělat výlet na hrad Stolpen.

Všechny praktické informace pro návštěvu Saského Švýcarska, různé mapy, prospekty a turistické cíle najdete tady.

Saské Švýcarsko opustíme a uděláme zastávku ve městě Budyšín (Bautzen) (fotky v textu), centru Lužických Srbů. Ti ale v současnosti tvoří jen 5% zdejších obyvatel. Město má asi 38 tisíc obyvatel a sídlí v něm významné kulturní instituce Lužických Srbů. Lužičtí Srbové jsou potomky západoslovanského kmene Milčanů, kteří se tu usadili v 9. století v rámci stěhování národů. Jde o malý národ žijící na východě Německa, tedy v oblasti historicky známé jako Lužice, která se dělí na Dolní a Horní Lužici. Na soužití Lužických Srbů a Němců je zajímavé právě to, že spolu už po staletí (už od 10. století) žijí v souladu a bez větších konfliktů. Lužickosrbská kultura je svébytná, má vlastní jazyk i folklór, a přesto se obě kultury vzájemně prolínají. Ve městě najdete dvojjazyčné značení a Lužičtí Srbové tu organizují celou řadu turisticky atraktivních kulturních událostí – divadelní představení, velikonoční průvody. V 11. století císař Jindřich IV. za loajalitu daroval oblast kolem Budyšína českému knížeti Vratislavu II. Budyšínsko tak bylo součástí Království českého, ve 14. století mu vládli Lucemburkové. Až v průběhu třicetileté války postoupil Ferdinad II. Štýrský Horní i Dolní Lužici Saskému kurfiřství jako splátku dluhu za vojenskou pomoc.

Budyšín nabízí malebné uličky nad řekou Sprévou a nejzajímavější částí je historické Staré Město (Altstadt). Na náměstí Kornmarkt najdete věž Reichenturm, jejíž počátky spadají do konce 15. století a vznikla jako součást městského opevnění a už tou dobou se začala naklánět. V sousedním domě najdete Městské muzeum (Stadtmuseum) věnující se historii města. Hlavní pěší zónou města je Reichenstrasse, která vede na náměstí Hauptmarkt s radnicí a barevnými barokními domy. Reichenstrasse neboli Bohatá ulice značí to, že ten, kdo ve středověkém Budyšíně něco znamenal, musel na téhle ulici mít svůj dům. Dnes jsou na ní hlavně restaurace. V okolí náměstí najdete obchůdky s lužickosrbskými suvenýry, mezi které patří třeba hořčice, velmi důležitá součást lužickosrbské kuchyně. Na přilehlém náměstí Fleischmarkt najdete katedrálu St Petri. Zajímavé je, že prohlídku katedrální věže nabízí pár, který v ní bydlí a při její prohlídce tak projdete jejich bytem. Součástí katedrály je také pokladnice (Domschatzkammer) s církevními exponáty. Nedaleko katedrály najdete malebnou ulici Schlossstrasse s věží Nikolaiturm a zároveň tajemně působící zříceninou kostela Nikolaikirche, který byl zničen během třicetileté války. Od věže Nikolaiturm vede cesta na vyhlídku skýtající nádherné výhledy na Staré Město. Uvnitř rozbořených zdí kostela se ukrývá hřbitov. Ulice Schlossstrasse nese název podle zámku Ortenburg (Schloss Ortenburg). Zámek stojí na místě, kde už kolem roku 600 stávala pohraniční pevnost. Současná renesanční podoba zámku pochází ze 17. století a dochovala se také brána z 15. století, kterou nechal postavit maďarský a český král Matyáš Korvín, jehož pamětní desku na ní uvidíte. V areálu zámku na nádvoří najdete Lužickosrbské muzeum (Sorbisches Museum) s lidovými kroji a řemeslnými výrobky nebo exponáty připomínajícími různé tradice tohoto etnika. Těch věží tady mají hned několik (celkem 17) – ještě je tu věž Alte Wasserkunst, přes kterou se z níže položené řeky pumpovala voda do osmdesáti městských vodních nádrží a věž tak byla po pět staletí hlavním zdrojem vody pro město. Můžete si vyšlápnout na její vrchol, ze které uvidíte opevnění a uvnitř věže můžete vidět i původní zařízení. Vedle věže stojí kostel Michaelskirche postavený v 15. století. Vydejte se odsud také k Čarodějnickému domečku (Hexenhäuschen), který údajně přežil požáry i války díky cikánčině ochraně (a nebo prý proto, že v něm žily čarodějnice) a podle toho dostal svůj název. Jde o jeden z nejstarších domů ve městě. Památník Gedenkstätte Bautzen připomíná válečné běsnění a to, že tu Stasi držela tzv. nepřátele státu až do roku 1989. Oficiálně tohle vězení nikdy neexistovalo a řada obyvatel se o jeho existenci dozvěděla až po 1989. Z exponátů se dozvíte hodně o nacistických i sovětských zločinech a dojemné jsou i příběhy některých vězňů. Pokud chcete zajít do opravdu stylové hospůdky, navštivte Monchshof, kde obsluhují děvečky ve středověkém oblečení a jídla se připravují podle historických receptů i z 16. století. Příjemný středověký zážitek. Co se týká Budyšína, musíme ještě také zmínit zdejší slavnou hořčici (Senf), která se tady vyrábí v mnoha různých druzích a je oblíbená po celém Německu. Příchutě se mění od tradiční po česnekovou, pivní, vinnou nebo třeba pomerančovou. Na výše zmíněném náměstí Fleischmarkt, kde stojí i katedrála, najdete Muzeum hořčice, kde se dozvíte mnoho zajímavostí o její výrobě a hořčice je důležitou ingrediencí řady zdejších pokrmů. Pokud jste tu s dětmi, nedaleko Budyšína je můžete vzít do oblíbeného Dinosauřího parku Saurierpark v obci Kleinwelka, kde najdete na 200 plastik vyhynulých ještěrů v životní velikosti. Na řadu věcí tu děti mohou vylézt a uvidí tak svět z perspektivy dinosaurů.

Město Görlitz (foto v odstavci a pod ním) je nejvýchodnějším městem Německa a leží na hranicích s Polskem. Má hezké Staré město (Altstadt), které můžeme rozdělit na dvě části. Obermarkt neboli Horní náměstí, kde najdete barokní domy a věž Reichenbacher Turm s bývalou hlavní bránou do Starého města, která plnila obrannou funkci. Dnes ve věži najdete nějakou tu ne moc zajímavou výstavu a pak také byt bývalého strážce, ze které se vám naskytne hezký výhled na náměstí. Naproti věži stojí bývalá dělostřelecká bašta Kaiserstrutz, která hostí některé expozice zdejšího kulturně-historického muzea. Dolní náměstí neboli Untermarkt působí vskutku romanticky a je mnohými považováno za nejkrásnější ve východním Německu. Najdete tu krásné měšťanské domy bohatých obchodníků a radnici. Na adrese Untermarkt 22 je zas slavný gotický Šeptací koutek (Flüsterbogen), kterým se nese skvěle zvuk a pak tu ještě najdete renesanční lékárnu Ratsapotheke s astrologickými mapami. Na náměstí jsou také historické domy – třeba barokní kupecký dům Alte Börse nebo Waage, dům z 16. století, který sloužil jako váha. Pak je tu ještě k vidění bývalé sídlo obchodníků s látkami Görlitzer Hallhausen, kde se kontrolovalo prodávané zboží. Nedalko odsud najdete Slezské muzeum (Schlesische Museum zum Görlitz) s exponáty týkajícími se střední Evropy a Slezska. Hlavně tu je hodně řemeslných předmětů. Dále se vydejte k baroknímu paláci Barockhaus, kde je k vidění sbírka nábytku a starých mistrů. Ve městě na vás také čeká kostel Peterskirche (foto pod odstavcem), který má zajímavý hlavně interiér, ve kterém najdete Sluneční varhany, které pravidelně slouží koncertům. A poslední zajímavostí je replika Svatého hrobu (Heiliges Grab). Tu si tady v 15. století nechal vyrobit místní občan. Před stavbou hrobu Emmerich během poutě do Svaté země skutečný hrob v Jeruzalémě přeměřil a dnešní replika je tak důležitá hlavně proto, že skutečný hrob byl v 16. století zničen.

Dalším turistickým cílem je Lipsko. Protože je ale průvodce po městě docela obsáhlý, věnujeme mu samostatný článek.

Ubytování v Sasku přes Booking.com vyhledávejte a rezervujte snadno přes vyhledávací formulář níže. Využitím vyhledávacího formulář Booking.com níže podpoříte provoz tohoto webu a my pro Vás můžeme připravovat průvodce po dalších místech. Děkujeme za podporu!

Booking.com Krátkou zastávku uděláme na zámku Colditz. Ten sloužil jako renesanční palác vládců z rodu Wettinů, ale za druhé světové války proslul jako významné vězení pro válečné zajatce, ze kterého se prý nedalo uprchnout. Přesto spojenečtí vězni podnikali pokusy o útěk, z nichž některé byly úspěšné. O útěku z vězení a jeho různých případech se dozvíte ve zdejším muzeu. Nabízeny jsou hodinové prohlídky, kde se seznámíte s historií hradu i průběhem války a Muzeum útěku (Fluchtmuseum) nabízí spoustu fotek a dokumentů.

Pokračujeme do města Chemnitz, česky Saská Kamenice. V totalitních dobách nesl Chemnitz název Karl-Marx-Stadt, protože mělo být výspou stalinistického Ruska. V Chemnitzu je socialismus, alespoň v architektuře, stále ještě cítit, přesto se město postupně moderně proměňuje. Dnes může nabídnout hlavně muzea. Svou účast ve východním bloku dodnes jako memento připomíná Památník Karla Marxe (Karl-Marx-Monument) (foto v textu) na ulici Brückenstrasse, kde je tenhle komunista až božsky zpodobněn. Mnoho místních se dosud nesmířilo s tím, že sochu po pádu železné opony nezničili. Centrem Starého města je náměstí Markt s proskleným obchoďákem Galerie Kaufhof, naproti kterému stojí gotická Stará radnice (Altes Rathaus) a vedle ní secesní Nová radnice (Neues Rathaus). Také je tu kostel Jakobikirche. V Saské Kamenici pak najdete několik muzeí. Das Tietz je obchoďák, ve kterém se ale nacházejí dvě muzea – Nová saská galerie (Neue Sächsische Galerie) s expozicí saských poválečných umělců a Přírodovědné muzeum (Museum für Naturkunde), v němž je k vidění třeba největší evropská rostlinná fosilie. Pak tu mají galerii Museum Gunzenhauser s modernistickou sbírkou třeba expresionistických děl a konečně Státní archeologické muzeum (Staatliche Museum für Archäologie Chemnitz) s exponáty z období od nástupu neandrtálců až po 19. století.

Možná zajímavějším tipem v okolí Saské Kamenice bude zámek Augustusburg (foto v odstavci) asi 15 km od města. Bílo-růžový zámek týčící se na skále byl postaven jako lovecký zámeček v 2. polovině 16. století pro saského kurfiřta Augusta Silného. V rámci prohlídek s průvodcem můžete navštívit interiér zámku. V tom na vás čekají historické pokoje v části Lindenhaus, zámecký kostel Schlosskirche se zajímavým oltářem a zajímavý je také studniční mechanismus Brunnenhaus, který dokáže vytáhnout vodu z hloubky 130 metrů. Další část zámku je přístupná v rámci samostatných prohlídek. Tak můžete vidět třeba Slavnostní sál (Hasenhaus) nebo Lovecké a přírodní muzeum (Jagdtier- und Vogelkundmuseum) a také Muzeum motocyklů (Motorradmuseum) s exponáty jako je kostitřas Gottfrieda Daimlera z roku 1885 nebo sbírka cestovních a sportovních motorek světových výrobců. Další zajímavostí je Muzeum kočárů (Kutschenmuseum) s kočárem z roku 1790. Pak je tu vězení s mučírnou (Schlosskerker) a zámecká věž s výhledem na okolní krajinu. Na nádvoří také můžete vidět ukázky sokolnictví.

Zajímavá je i saská část Krušných hor (Erzgebirge) při hranicích s Českem. Je to oblast s mírně zvlněnou krajinou, která v minulosti proslula svými bohatými zásobami stříbra, cínu a dalších nerostných surovin, díky čemuž zdejší města zažívala prosperující časy a proslulí jsou také místní řemeslníci. Krátkou zastávku můžete udělat třeba v bývalém hornickém městě Annaberg-Buchholz. Obyvatelé zbohatli díky zdejším nejbohatším ložiskům stříbra v celé oblasti Krušných hor a na zdejším hlavním náměstí Markt si pak stavěli své honosné domy. V 16. století tu byl také postaven kostel St Annenkirche s hornickým oltářem a bohatou sochařskou výzdobou s hornickými motivy, díky čemuž si horníci přáli zajistit ochranu patronky horníků sv. Anny. Na ulici Grosse Kirchgasse najdete řemeslné obchůdky prodávající různé řemeslné výrobky a v historické kovárně ze 17. století Frohnauer Hammer uvidíte parní buchar, poslední svého druhu v Evropě. Ve městě se těžilo stříbro a tři bývalé stříbrné doly jsou dnes přístupné veřejnosti v rámci prohlídek. O Vánocích tu na zdejších vánočních trzích koupíte různé tradiční krušnohorské řemeslné výrobky – svícny nebo vánoční zdoby. Jedinečný je model krušnohorské železnice v obci Thermalbad Wiesenbad nedaleko města Annaberg-Buchholz. Druhým ze zajímavějších měst v Krušných horách je Schneeberg s barokní radnicí, jejíž průčelí opět zdobí postavy horníků. Na náměstí Markt mají kostel St Wolfgangirche a také je tu řemeslné muzeum (Museum für bergmännische Volkskunst).

V podhůří Krušných hor pak leží Cvikov (Zwickau), kde se třeba narodil romantický hudební skladatel Robert Schumman. Většina lidí si jako suvenýr odváží různé modely trabantu, neboť právě tahle auta jsou pro mnohé spojena se „starými dobrými socialistickými časy“. Cvikov byl totiž po dlouhých 40 let hlavní automobilkou východoněmeckého režimu. Do zemí východního bloku bylo vyvezeno na tři miliony trabantů a jejich výroba skončila roku 1991. Počátky zdejšího automobilového průmyslu ale spadají už do roku 1909, kdy v této oblasti začal podnikat inženýr August Horch, jehož dědictví připomíná automobilové muzeum (August Horch Museum), jeden z hlavních důvodů návštěvy města. August Horch totiž roku 1909 otevřel první Audi továrnu, ve které se dnes muzeum nachází. Nachází se tu na 80 jeho aut – od Audi po značku Horch nebo DKW a nechybí ani veteráni značky Trabant. Vedle muzea leží Horchova secesní vila. Na náměstí Georgeplatz je dokonce socha Trabantu, který je dodnes považován za ikonu města. Centrem Starého města je náměstí Hauptmarkt s radnicí (Rathaus) a soukenickou budovou Gewandhaus. Pak je tu rodný dům skladatele Roberta Schummana (Robert-Schumann-Haus), ve které se tenhle skladatel roku 1810 narodil. Je v něm expozice věnovaná jemu a jeho ženě, slavné klavíristce Kláře Wieckové. Na náměstí Marienplatz přiléhajícímu k Hauptmarktu je kostel Dom st Marien. V interiéru kostela je k vidění třeba zajímavá protestantská zpovědnice. Naproti kostelu najdete obytný komplex Priesterhäuser nebo Kněžské domy, což byly původně domy řemeslníků ze 14. a 15. století a později v nich bydleli pracovníci kostela. K vidění je tu dobové vybavení, jako třeba „černá kuchyně“. Mimo centrum najdete hezký secesní bazén Johannisbad, kde se můžete vykoupat v historických prostorech. Pak tu mají ještě sbírku umění (Kunstsammlungen Zwickau) v secesním pavilonu. I ve Cvikově se těžilo stříbro a bývalé stříbrné doly jsou dnes přístupné veřejnosti v rámci prohlídek.

Tak a ještě pár dalších saských výletních cílů. Město Schwarzenberg je mezi milovníky železnice známé svým Železničním muzeem, ve kterém je k vidění třeba i historické depo nebo točna, ale hlavně různé staré vagóny a lokomotivy, které se dodnes používají v rámci různých historických jízd. Pokud vás pro změnu zajímá kosmonautika, můžete si udělat zajížďku do města Morgenröthe-Rautenkranz, kde se narodil první německý kosmonaut S. Jähn a zdejší Německé muzeum kosmonautiky (Deutsche Raumfahrtausstellung) vystavuje různé historické rakety nebo sovětské vesmírné stanice. Plavno (Plauen) proslulo výrobou krajky, ale také se tu vyrábí hudební nástroje. Takže nechybí tu Muzeum krajky v budově Staré radnice, kde se o krajce dozvíte spoustu informací, i informací o historii krajkářství od vývoje až do dnešních dob. Zároveň tu jsou i funkční dílny, kde výrobu krajky na tradičních strojích můžete vidět na vlastní očit. Nedaleko Plavna pak najdete jednu z nejkrásnějších německých jeskyní. Jde o Dračí jeskyni (Drachenhöhle), která nabízí zajímavé podzemní prostory se stalaktity a stalagmity a v létě prohlídky doprovází laserová show. Pokud vás baví skanzeny, tak i tady jeden mají. Najdete ho v obci Landwüst, v historické části Saska zvané Fojtsko a jde o skanzen Vogtländische Freilichtmuseum. Čekají tu repliky budov, ve kterých místní sedláci žili a pracovali v období od 19. do poloviny 20. století. V nedalekém Markneukirchenu mají Muzeum hudebních nástrojů s tisícovkou exponátů z celého světa, včetně největšího funkčního akordeonu na světě. Tady pak zmíníme ještě také železniční viadukt Göltzschtalbrücke (foto vpravo), největší cihlový most na světě. Byl postaven mezi lety 1846 až 1851 při budování sasko-bavorské železnice. Jednu dobu byl dokonce nejvyšším mostem na světě.

Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Vaše Cesty po světě