Cestování do Rumunska se mnohým jeví jako výzva. A přestože je země od roku 2007 součástí EU, jejim západněji ležícím kolegům se svou úrovní života i ekonomickou situací stále ještě nemůže rovnat, i když v posledních letech se její hospodářská situace výrazně zlepšuje. Rumunsko je zemí spíše pro dobrodruhy než pro manekýnky, zemí bez nablýštěného pozlátka, ale pokud to k životu nepotřebujete, Rumunsko je skvělým tipem pro ty, kteří milují hory a chtějí poznat jedinečnou evropskou kulturu. Kromě majestátných Karpat protkaných sítí skvělých turistických stezek na vás v Rumunsku čekají i lázeňské rezorty a přímořská letoviska při pobřeží Černého moře.

Rumunsko je republikou nacházející se na Balkánském poloostrově a hraničí s Ukrajinou, Moldavskem, Maďarskem, Srbskem a Bulharskem. Jeho východní břehy omývá Černé moře a hlavním městem je Bukurešť.

Ekonomicky se Rumunsko řadí k méně rozvinutých zemím Evropy a v EU patří mezi ekonomicky nejslabší země, což je stále ještě pozůstatkem komunistického režimu diktátora Nicolae Ceausesca. Hospodářsky se ale Rumunsko velmi rychle rozvíjí a situace se rok od roku zlepšuje. Největší rumunskou firmou je petrochemická společnost Petrom, součást rakouského koncernu OMV. Průmysl táhne výroba aut Dacia, znamé rumunské automobilky, v minulosti se tu vyráběla také terénní auta. Zemědělství se věnuje něco kolem 30% obyvatel, ale jejich podíl stále klesá. Pěstuje se tu pšenice, slunečnice, zelenina i ovoce, chová se dobytek. Cestovní ruch se na rumunském HDP podílí asi jen 5%, ale má tady obrovský potenciál a v budoucnu se očekává významný nárůst. V současnosti turisté míří hlavně do Karpat. Dlouhodobě je Rumunsko kritizováno také kvůli vysoké míře korupce, která zbržďuje ekonomický růst země i zlepšení životní situace obyvatel.

Rumunsko má necelých 20 milionů obyvatel. Většinu tvoří etničtí Rumuni, následování nejpočetnějšími menšinami, kterými jsou Maďaři (dáno historicky, viz historie země níže) a Romové (Cikáni). Zdejší Romové tvoří po Španělsku druhou největší romskou komunitu na světě, podle oficiálních čísel. Ve skutečnosti jich prý v Rumunsku žije mnohem víc, než hlásí oficiální čísla. 80% obyvatel se hlásí k východní pravoslavné církvi. Úředním jazykem je rumunština, jeden z románských jazyků. Etnicky je Rumunsko velmi rozmanité.

Rumunskou časovou zónou je GMT+2, tedy oproti našemu českému času tu posunete hodinky o 1 hodinu napřed. Platí zimní a letní čas stejně jako u nás. Měnou je rumunské leu (RON), který se dělí na 100 bani. Ačkoliv je kouření na veřejných místech zakázáno, kouří se všude, ostatně jako jinde na Balkáně. Elektrické zásuvky tu jsou stejné jako u nás, taktéž většina míst má internet a kohoutková voda je většinou považována za pitnou. Kreditky lze používat, ale častěji než jinde se tu lze setkat s různými podvody s kreditními kartami. Dostupné jsou taktéž bankomaty. Bezpečností situace je obecně dobrá, české MZV ale nedoporučuje přespávat a parkovat na opuštěných místech a zvýšenou ostražitost byste měli věnovat hlavně kapsářům, kteří jsou tady velmi častí. Takže si na své věci obzvlášť v turisticky plných místech dávejte pozor. Pokud si chcete přivézt nějaké suvenýry, patrně se bude jednat o tradiční keramiku, výborná rumunská vína, tradiční pálenku či rumunské sýry.

Historie Rumunska je dlouhá, samostatný stát tu ale vznikl až roku 1918, do té doby se dějiny Rumunska dělí na dějiny jednotlivých samostatných regionů. Nejstarší dějiny zkraťme a zmiňme pouze, že tu v 7. a 6. století př. n. l. zakládali obchodní přístavy při pobřeží Černého moře Řekové a později se tu vyskytovala celá řada thráckých kmenů, které byly mezi lety 82 – 44 př. n. l. sjednoceny pod tzv. Dáckou říši, která sahala od Černého moře až na Slovensko. Pozdějí si území Dácké říše začali nárokovat Římané a stala se součástí římské Dacie a časté byly i nájezdy z východu (invaze Tatarů (Mongolů) hlavně ve 13. století). Římané tu byli do roku 275 a díky jejich vlivu se zdejší obyvatelstvo výrazně romanizovalo.

Ve středověku bylo území Rumunska rozdrobeno na menší knížectví a největší zájem byl o kontrolu nad Transylvánií (Sedmihradsko), která od konce 10. století patřila Uhersku (Maďarsku). Uherští králové sem pak zvali různé cizí osadníky – Sasy (Němce), kteří budovali obchodní města, východ pak kolonizovalo etnikum zvané Sikulové, což jsou vlastně Maďaři žijící v oblasti Sedmihradska. První prameny o dnešních Rumunech (Valaších) pocházejí zhruba z roku 1222, kdy se sem přesunuli z Makedonie a Ilyrie. Takže středověk vlastně vypadal tak, že feudální společnost ovládali maďarští šlechtici, spolu s nimi tu žili také Sasové (Němci), Sikulové (Maďaři) a Valaši (dnešní Rumuni). Valaši začali být ale postupně diskriminováni kvůli pravoslavné víře v tehdy katolickém prostředí a tak vzniklo Valašské knížectví (13. a 14. století) a později se východně nastolilo Moldavské knížectví. Od poloviny 14. století čelila rozdrobená knížectví na území dnešního Rumunska mohutným dobyvatelským tažením Osmanské říše (Turků). Turci mířili dále na západ, ale Valašsko, Moldávie a Transylvánie stály v první linii a v 15. století se tady odehrála celá řada významných bitev a Turci velkou část území ovládali. Valašskému vládci Michalu Chrabrému (Mihai Viteazul) se podařilo na konci 16. století svrhnout z trůnu transylvánského knížete a rok později ovládl také Moldávii, načež vytvořil unii knížectví, která ovšem existovala jen do jeho zavraždění roku 1601. Transylvánie byla ale dál závislá na Uhersku a Osmanské řiši. Moldávie a Valašsko se vlastně vyhnuly turecké okupaci jen díky tomu, že přijali osmanské vládce, kterým se říkalo fanarioti (Řekové z Cařihradu) a byly vlastně vazaly Turecka. Období vlády fanariotů je rumunskými historiky považováno na jedno z nejčernějších období historie země.

Za základ samostatného Rumunska lze považovat až období 19. století, kdy autonomii získalo Valašsko a Moldávie a ty se pak roku 1858 sjednotily pod Spojené knížectví Valašska a Moldávie (též Domnitor) a jejich prvním vládcem se stal Alexandr Ioan Cuza, který zrušil nevolnictví, zavedl všeobecné volební právo a také pozemkovou reformu, kvůli které byl později svržen. Transylvánie byla tou dobou stále pod vládou Uherska a docházelo k pomaďaršťování. Po Alexandrovi Ioanu Cuzovi, který byl nucen opustit Rumunsko, se vlády ujal německý kníže známý v zemi jako Karel I. Ten zemi zapojil do rusko-turecké války mezi lety 1877-1878, díky čemuž Rumunsko získalo mezinárodní úznání a na konferenci v Berlíně díky tomu získalo nezávislost na Osmanské říši, některá nová území a roku 1881 se stalo královstvím.

Do 1. světové války Rumunsko vstoupilo až roku 1916, a to na stranu Británie, Ruska a Francie a tou dobou také obsadilo Transylvánii a vstoupilo do Maďarska, kde roku 1919 svrhlo komunistický režim Bély Kuna. Po válce Rumunsko získalo Transylvánii, Banát (maličký a nedlouho existující stát na území dnešního Temešváru), Bukovinu (část historického Moldavska patřící Habsburkům – Uhersku) a Besarábii (východní část historické Moldávie). A tak vznikl dosud největší rumunský stát, tzv. Velké Rumunsko, které existovalo v meziválečném období (1918-1940) a Rumunsko tou dobou dosáhlo největšího územního rozmachu ve své historii, bylo větší od 24% než dnes. Velké Rumunsko zaniklo v několika fázích kvůli ztrátě jednotlivých území během 2. světové války. Jako nové území Rumunsku ovšem připadla severní Transylvánie (maďarská), která získala jistou autonomii a dodnes jsou tak Maďaři početnou rumunskou menšinou, ale také jistým zdrojem napětí mezi obyvateli. Ze začátku 2. světové války stálo Rumunsko na straně nacistického Německa. Později ale proběhl v zemi státní převrat a Rumunsko přešlo na stranu Spojenců, na jejichž straně bojovalo až do konce války a po válce se stalo součástí komunistického východního bloku. Nejznámějším politikem tehdejší doby v Rumunsku byl Nicolae Ceausescu, který roku 1969 uchvátil absolutní moc nad zemí. Ze začátku své vlády byl poměrně oblíben a jeho nezávislá zahraniční politika mu vysloužila přezdívku „rebel“ východního bloku, protože pěstoval vztahy se Západem, neúčastnil se některých akcí východního bloku (například invaze vojsk Varšavské smlouvy do ČSR) či nepřerušil diplomatické vztahy se zeměmi, se kterými SSSR nejednal. Jeho vláda ovšem přinesla velké ekonomické selhání a vytvoření gigantického státního dluhu, životní úroveň obyvatelstva prudce klesla. Zakázaly se potraty i antikoncepce, zavedly se vyšší daně pro bezdětné a docházelo k diskriminaci národnostních menšin jakými byli Němci či Maďaři. Lidská práva za jeho vlády velmi trpěla. Ceausescu si ale budoval kult osobnosti a v dobách, kdy lidé žili v chudobě a hladu, budoval finančně obrovsky náročné projekty – Palác lidu v Bukurešti nebo kanál mezi Dunajem a Černým mořem. Změny na evropské půdě roku 1989 ale díkybohu dostihly také Rumunsko, následovaly protesty i masakry v ulicích a Ceausescu se svou ženou byli na Štědrý den roku 1989 popraveni. I armáda a policie totiž přecházeli na stranu protestujících. Po konci komunistického režimu to ovšem Rumunsko také nemělo jednoduché. Objevovaly se národnostní nepokoje (hlavně mezi Rumuny a Maďary), ekonomická situace byla také velmi špatná a začleňování se do Evropy trvalo déle než jinde ve střední Evropě. Roku 2004 ale země vstoupila do NATO a roku 2007 do EU, kde ale dodnes patří k nejchudším zemím. Životní a ekonomická situace se ale stále více a více zlepšuje a země patří k nejrychleji rostoucím ekonomickám EU. Rumunsko je dnes republikou, které vládne premiér a prezident.

Rumunské kuchyni dominuje maso stejně jako jinde na Balkáně. Na snídani zamiřte do některé z mnohých rumunských pekáren (brutarie) a ochutnejte covrigi – preclíky, které se prodávají ve více kusech svázané provázkem. Dále si v pekárně můžete koupit pateuri – šátečky z listového těsta a cozonac – briošky. Co se týká hlavních jídel, na jídelníčku bude hlavně maso. Seženete tu různé druhy grilovaného masa, z čehož nejznámější je mititei (nebo také mici) – grilované hovězí karbanátky (nebo čevabčiči) s hořčicí. Maso (dost často mleté) tu dostanete v různých formách úprav – smažené, grilované, dušené. V levnějších restauracích podávají většinou smažená jídla – řízky nebo smažený sýr. Typickým jídlem z vepřového masa je muschi ciobanesc, což je vepřové plněné šunkou, sypané sýrem a podávané s dipem. Dalším jídlem je třeba muschi poiana – maso (většinou hovězí) plněné houbami, slaninou a pepřem, podávané s rajskou omáčkou. Asi nejtypičtějším rumunským jídlem je sarmale – zelné listy plněné rýží, masem, bylinkami apod., dělají se ale i vinné listy v různých obměnách. Polévky (ciorba) se tu často podávají jako hlavní chod, protože jsou velmi husté, vydatné a porce jsou opravdu velké. Frčí tady třeba dršťková polévka (ciorba de burta) nebo hovězí se zeleninou (ciorba taraneasca) či zeleninová (ciorba de legume). K polévce se objednává také třeba smetana. K jídlu také často obdržíte chléb. Typickým zeleninovým jídlem je třeba ghiveci – vařená či dušená zeleninová směs. Rumunská kuchyně se samozřejmě liší i regionálně, velmi oblíbená tu je třeba moldavská kuchyně, ve které opět nechybí maso na různé úpravy. Takovým moldavským jídlem je třeba rasol modovenesc cu hrean – maso se zakysanou smetanou v křenové omáčce. Citelné jsou také různé etnické vlivy, což je dáno bohatou historií i řadou menšin, které v Rumunsku žijí. Najdete tu tak tureckou musaku či pilaf, německá i maďarská jídla aj. Dezerty jsou velmi sladké, populární je tradiční turecká baklava či savarin – moučník zalitý sirupem se šlehačkou. Oblíbené jsou také koblihy z tvarohu s džemem a smetanou – papanasi či palačinky - clatita. V Rumunsku se vyrábí výborné sýry. Dělají se z kravského (lapte de vaca), ovčího (lapte de oaie) i bůvolího (lapte de bivol) mléka. Sýry jsou typu branza – měkký sýr ve sladké i slané formě, cascaval – tvrdý sýr a telemea, což je něco jako feta či balkán.

Co se týká nápojů, v Rumunsku se vyrábí pivo, víno i pálenky, a tak tady něco z těchto tradičních nápojů ochutnejte nebo si odvezte domů jako suvenýr. Místním pivem jsou značky Silva, Ciuc nebo Ursus a většinou se jedná o světlé ležáky. Stále více se tu rozvíjejí i minipivovary. Co se týká vín, tak rumunské víno má dlouhou historii a nachází se tu mnoho vinic. Vína jsou opravdu skvělá, mezi ty nejlepší patří bílé Grasa z Cotnari (moldavské dezertní víno) či červené Feteasca Neagra z Dealu Mare. Oblíbená jsou hlavně sladká dezertní vína. Typické pro Rumunsko jsou také domácí pálenky (palinca) z různého ovoce. Jsou většinou velmi silné. Rumunsko je mimochodem druhým největším producentem švestek na světě a většina zdejší produkce se využije právě pro výboru pálenky. Národním nápojem je tuica, pálenka ze švestek, která se pije neředěná.

Ačkoliv je Rumunsko navštěvované hlavně pro své velkolepé hory, pohoří tvoří jen třetinu zdejšího území. Zbytek území tvoří roviny a pahorkatiny. Jde o největší zemi jihovýchodní Evropy, rozlohou je 3x větší než ČR. Největší rumunskou řekou je Dunaj, který tvoří hranici se Srbskem a Bulharskem. Dunaj se vlévá do Černého moře právě v Rumunsku, zdejší delta Dunaje je druhou největší a nejlépe zachovalou biosférickou rezervací v Evropě. Roste v ní na 1600 druhů rostlin, je nejdůležitějším evropským mokřadem, pro migrující ptáky je význačnou zastávkou a u ornitologů jde o jednu z nejoblíbenějších evropských destinací pro pozorování ptáků. Delta Dunaje je také jedním z posledních evropských útočišť norka evropského. Nejvyšším pohořím jsou Karpaty, které se táhnou přes více evropských zemí, ale Rumunsku patří jejich největší část (55%). Nejvyšší horou je Muldoveanu s výškou 2 544 m. n. m. Pohraničí je tvořeno nížinami – jako třeba Panonská pánev či Valašská nížina. Největším městem je hlavní město Bukurešť, následován Kluží a Temešvárem. V Rumunsku žije důležitá populace velkých šelem – medvědů, vlků a rysů, a to samozřejmě hlavně v Karpatech. Můžete tu ale pozorovat i kamzíky, jeleny, divoká prasata, zubra evropského, šakaly i divoké kočky.

Období, ve kterém se ideálně vypravit do Rumunska, je stejné jako jinde v Evropě. Zimy tady mnohdy bývají velmi kruté, Rumunsko mívá bohatou sněhovou nadílku a teploty se v zimě běžně pohybují kolem -15 °C. Léta zas bývají velmi teplá a na některých místech celé léto vydrží i teploty kolem 35 °C. Nejlepší dobou na výpravu do Rumunska je tak období od konce května do září.

Do Rumunsko pojedete hlavně za skvostnými horami, především do Karpat, ve kterých žijí medvědi i vlci. Potěší i zdejší lázně, protože v Rumunsku se nachází víc než třetina všech minerálních pramenů v Evropě. Najdete tu také několik zajímavých měst v čele s Bukureští či Sibiu, ale v Rumunsko stojí za to vidět hlavně odlehlé původní vesničky než města. V odlehlých částech Rumunska na vás čekají někdy až téměř středověce žijící obyvatelé, jedinečné sruby, domečky z rákosu i dřevěné kostelíčky či močály v deltě Dunaje. Ačkoliv Rumunsko není načančanou zemí, jeho kultura, život a příroda vás prostě musí uchvátit.

Rumunsko skýtá díky svým velkolepým horským vrcholům vynikající možnost pro různé outdoorové aktivity a turistiku. Čekají tu na vás ledovcová jezera, vápencové hřebeny, vodopády i jeskyně. Můžete tu lyžovat, sjíždět divokou vodu či navštívit jeskyně. Můžete tu pozorovat divoká zvířata – v Deltě Dunaje na 300 druhů ptáků a v době migrace na jaře a na podzim tu můžete zahlédnout i největší kolonii pelikánů v Evropě. V horách žijí medvědi i vlci, pozorování medvědů je docela časté, vlci jsou ale velmi plaší. Rumunsku má také skvělé možnosti pěší turistiky a mnozí tvrdí, že tu jsou jedny z nejlepších podmínek pro pěší turistiku v Evropě. Turistické stezky jsou skvěle značené a táhnou se napříč celým Rumunskem.

Do Rumunska se z Česka dostanete letecky. Dostanete se sem i vlakem, ale cesta vlakem je zdlouhavá, z Česka nejezdí vlaky přímo, budete tak muset přes Budapešť. Cesta vlakem tak zabere víc než 24 hodin. Přímé autobusy do Rumunska taktéž nejezdí, musíte si tak cestu autobusem nakombinovat přes různá evropská města. Jako nejlepší cesta po zemi se tak jeví cesta autem, kdy ta nejlrychlejší vede přes Bratislavu a Budapešť.

Co se týká cestování po samotném Rumunsku, tak auto se opět jeví jako nejlepší způsob. Regionálními autobusy a minibusy se dostanete do většiny rumunských měst, odlehlé horské kouty jsou ale bez auta nedostupné. Rumunská železnice je ve špatném stavu, zato cestování regionálními vlaky je neskutečně levné, zato dlouhotrvající. Vlaky existují regionální a mezinárodní, liší se přirozeně cenou i komfortem. Cesta vlakem vám ovšem někdy dokáže poskytnou nádherné scenérie, zejména v Transylvánii. Pokud plánujete cestovat po Rumunsku vlaky, všechny praktické informace i možnost koupě jízdenek najdete tady. Autobusová doprava po Rumunsku je podstatně složitější, jelikož autobusová síť je tvořena celou řadou soukromých společností, takže je mnohdy těžké se v tom vůbec zorientovat. Autobusy pak doplňují docela oblíbené minibusy, které jsou mnohdy dostupnější a zastavují na více zastávkách. Pokud plánujete cestovat po Rumunsku autobusy, všechny praktické informace najdete tady a také tady.

Co se týká jízdy autem, pravidla silničního provozu a všechny důležité informace pro cestování autem do Rumunska se dočtete tady. Kvalita rumunských silnic se různí místo od místa, kvalitu západní Evropy spíše nečekejte (hlavně na venkově a v horách) a Rumuni jsou taky dost neukáznění a bezohlední řidiči. Úmrtnost v důsledku dopravních nehod je v Rumunsku jedna z nejvyšších v celé EU. Dálnic je málo a téměř nepřibývají. Na silnicích také musíte počítat s cyklisty, chodci, koňskými povozy i toulavými psy, které uvidíte sražené u silnice bohužel až moc často. Pokud sem přijedete autem, musíte si pořídit známku „rovigneta“, která nahrazuje placení mýta. Koupíte ji online (tady), na hranicích či na většině benzinek. Musíte ji mít i při jízdě mimo dálnice. Auto si v Rumunsku můžete také půjčit, velké společnosti sídlí hlavně v Bukurešti. V Rumunsku je také velmi běžné stopování, za které se ale většinou platí (mělo by), ale řidiči peníze většinou odmítají. V rámci bezpečnosti ale stopování nedoporučujeme. Obecně se v Rumunsku nedoporučuje řízení v noci, a to kvůli bezohledným řidičům i neosvětleným dalším účastníkům provozu (viz výše) – povozy, chodci. Toulaví psi jsou běžnou součástí rumunského koloritu, zvažte, jestli s každého z nich opravdu potřebujete pohladit a vystavit se tak riziku vztekliny. Při tranzitu Rumunskem se zásadně nedoporučuje parkovat v noci na neoznačených parkovištích mimo „civilizaci“. Ačkoliv je Rumunsko v zásadě bezpečnou zemí, kapsáři jsou tu na každé kroku a vykradení aut či karavanů tu také hrozí. Krom toho se také obecně vyhněte všemožným pouličním prodejcům „zlatých“ šperků či „kožených“ výrobků za super ceny. Mnoho turistů by mohlo vyprávět, jak je pohledné i nepohledné Cikánky přiměly k nákupu těchto super výrobků za super ceny.

Síť ubytování je v Rumunsku dobrá a většinou vždycky nějaké ubytování seženete. Co se týká kempování, kempů je tu spousta a liší se svou kvalitou. Úřady ale většinou tolerují i kempování mimo kempy, pokud tam je po vás čisto a nezapalujete oheň. No, pro nás je to samozřejmostí, ale s tím, jak často se setkáváme s odpadky v přírodě, máme nutnost to vám, našim čtenářům, připomenout a poprosit vás, abyste odpadky házeli do koše. Pokud kempujete mimo kemp a úřadům se znelíbíte, jednoduše vás z místa vykážou.

Rádi byste procestovali Rumunsko, ale nevíte, jak na to? Přečtěte si naše rady a tipy na cesty, ve kterých se dozvíte, kde sehnat ubytování nebo letenku, jak cestovat po světě autem, kolik si vzít s sebou peněz v hotovosti nebo jak si udělat dokonalý itinerář.

Pokud byste rádi procestovali nějakou zemi nebo místo a netroufáte si na to na vlastní pěst, ať už proto, že neumíte žádný cizí jazyk, nezvládnete to naplánovat, aniž byste na něco nezapomněli nebo prostě jen nemáte čas plánovat a zařizovat všechno kolem vaší dovolené, využijte našich služeb cestovatelům. Vaši cestu připravíme do nejmenšího detailu a s ohledem na všechna Vaše přání a nebo jen budeme na telefonu po celou dobu Vaší cesty, abychom Vám připadně pomohli vykomunikovat nějaké problematické situace v případě, že Vaše angličtina na to nebude stačit. Podívejte se, jak Vám Cesty po světě mohou pomoci na Vašich cestách!

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme spoustu zajímavých tipů na to, kam vyrazit, kde sehnat levné letenky nebo co se právě děje ve světě.