Bukurešť

    co navštívit a vidět v Bukurešti Bukurešť není takovým tím městem, které byste si zamilovali na první pohled a chtěli se sem opakovaně vracet. Pro mnohé jsou totiž rušivé ukázky nedávné komunistické architektury v podobě betonových socialistických paneláků, které nechal vybudovat diktátor Ceausescu v době komunismu a kvůli kterým nechal zničit řadu budov v historickém centru. Bukurešť rozhodně nepatří k největším turistickým atrakcím Rumunska, ale i tak tu najdete ukázky různých architektonických stylů, umělecké sbírky i pěkný skanzen. Náš průvodce vás po Bukurešti detailně provede.

    Bukurešť je hlavním a zároveň největším a ekonomicky nejsilnějším městem Rumunska.co navštívit a vidět v Bukurešti Podle legendy bylo město založeno jako osada v lese pastýřem Bucurem, ale až do roku 1459 bylo jen bezejmennou osadou. Jméno jí dal až edikt vládce Vlada III., kterého celý svět zná jako Vlada Napichovače neboli Drákulu. Bylo hlavním městem tehdejšího Valašska, protože leželo strategicky na křižovatce obchodních cest do Turecka. Od roku 1862 je hlavním městem celého Rumunska. Dnes má Bukurešť s přilehlými městy více než 2 miliony obyvatel. Nachází se v jihovýchodní části Rumunska v nížině, kde dříve rostl les.

    Tento průvodce je součástí našeho rozsáhlého průvodce po celém Rumunsku, který doporučujeme k pročtení před vaší cestou kamkoliv v Rumunsku. Pro pochopení historie Bukurešti je dobré mít alespoň minimální znalost historie Rumunska, nejen o té se více dozvíte v úvodním článku.

    Bukurešť má mezinárodní letiště Henri Coanda asi 16 km od města. Booking.com Na a z letiště se lze dostat autobusy (č. 783 nebo 780), které jezdí každých 20 minut přes den a každých 40 minut přes noc na náměstí Piata Unirii a zastavují na řadě dalších míst ve městě. Jízdenky na autobus koupíte na zastávce a v přístroji ho při nástupu musíte označit. Z letiště se dostanete také vlakem, vlak jezdí na nádraždí Gara de Nord vzdálené asi 30 minut od centra pěšky. Vlaky ale nejezdí tak často jako autobusy. Z Gara de Nord jezdí mezinárodní vlaky do všech velkých měst v okolních zemích. Součástí městské hromadné dopravy v Bukurešti jsou autobusy, tramvaje, trolejbusy a také metro. Dopravní síť je velmi široká, ale může se zdát poněkud chaotická. Pro cestování pozemní dopravou potřebujete Activ Card, na kterou si pak nabíjíte kredit, který se vám po označení v dopravním prostředku odečte. Activ Card ale neplatí na metro, tam si musíte zakoupit magnetické lístky. Všechny praktické informace týkající se cestování městskou hromadnou dopravou po Bukurešti najdete tady. Tam zároveň najdete i řadu dalších informací k návštěvě Bukurešti – mapy, konané události aj. Ještě zmíníme, že bukurešští taxikáři mají pověst podvodníků, takže pokud jezdíte taxíkem, využívejte některou z doporučených společností, které mají sazbu i své jméno a telefon na kapotě.

    Naši prohlídku Bukurešti začneme na Revolučním náměstí (Piata Revolutiei). Velké náměstí bylo vybudováno ve 30. letech 20. století za účelem ochrany Královského páláce v případě revoluce. Dominantou náměstí je Královský palác (Palatul Regal). Původní budova shořela roku 1927 a král Karel I. nechal vybudovat budovu o něco impozantnější s řadou bočních vchodů pro milenku či osoby, které profitovaly ze spolupráce s králem.co navštívit a vidět v Bukurešti, bývalá budova tajné policie Po válce ji ale státníci odmítli využívat, jednoduše se jim nelíbila a tak v paláci od roku 1950 sídlí Národní muzeum umění (Muzeul National de Arta). Budova musela být zrekonstruována a dnes v ní zájemci o umění najdou několik zajímavých artefaktů z rumunského i evropského umění. Muzeum má tři části – Galerie rumunského středověkého umění, Galerie rumunského moderního umění a Galerie evropského umění. U Královského paláce uvidíte třináctimetrovou jezdeckou sochu krále Karla I. , která pochází z roku 2010. Původní sochu roztavili komunisté v roce 1948, aby ze získaného bronzu mohli udělat sochu Lenina. Za sochou je budova Univerzitní knihovny, která byla roku 1989 vydrancována a dnes funguje jako kanceláře. Vládní úředníci dnes sídlí v bývalém Ústředí komunistické strany s balkónem, ze kterého komunistický diktátor Ceausescu pronesl mnoho svých projevů k lidu. Naproti ústředí uvidíte mramorový památník věnovaný obětem revoluce, nedaleko kterého stojí druhý památník stejným obětem zvaný Pomník znovuzrození. V jeho zdi jsou vyryta jména obětí, kteří v zájmu revoluce padly. Věží ze skla a oceli na náměstí je bývalé sídlo rumunské tajné policie (foto v textu), které je dodnes zdobeno dírami po kulkách. Dnes v něm sídlí unie architektů.

    Dále zmíníme nejznámější bukurešťský kostel, Biserica Cretulescu. Pochází z roku 1722 a je postaven ve stylu, který vytvořil valašský vládce Constantin Brancovean. Tento styl je považován za originální národní styl rumunské architektury a jednoduše se mu říká Brancovean a dá se říct, že tento styl opravdu v Evropě nemá obdoby. Dnešní hotel Athénée Hilton na náměstí tu stojí už od roku 1912 a po desítky let fungoval jakou doupě rumunské špionáže. Špehoval se tady kde kdo, ať už pro gestapo nebo pro britskou tajnou službu. Konaly se tu také bujaré večířky bukurešťské elity a zdejší pokoje byly doslova prošpikovány odposlechy. Mnozí považují za nejkrásnější bukurešťskou budovu Rumunské Atheneum (Ateneul Roman). Jde o velkolepou neoklasicistní stavbu z roku 1888 navrženou francouzským architektem A. Galleronem. Na každé z pěti zdejších mozaik je vyobrazen jeden rumunský panovník. Atheneum slouží jako koncertí síň filharmonie, má jedno z posledních evropských kruhových hledišť a krásnou kopuli. Konají se tu různé koncerty. Venku před budovou je parčík. Na rohu náměstí Piata Revolutiei a Piata Enescu najdete Muzeul Theodor Aman, muzeum stejnojmenného rumunského malíře a sochaře. Ten stál v čele skupiny frankofilních intelektuálů, kteří na konci 19. století dominovali kulturnímu životu v Bukurešti. V jeho neoklasicistním domku je dnes muzeum, které skýtá sbírku jeho maleb krajinek i rodinných portrétů a historický nábytek.


    Za hlavní bukurešťskou módní ulici je považována Calea Victoriei. Vznikla na konci 17. století, ale významu nabyla v době, kdy si podél ní bohatá šlechta začala budovat svá sídla. A právě díky působnosti šlechty tu vznikaly i obchody a v historických pramenech se o ní mluví tak, že obchody oplývaly hedvábím z Lyonu, perskými koberci, kožešinami ze Sibiře či míšeňský porcelánem a hned vedle v bočních uličkách se choulili skupiny hladovějících žebráků a vyvlastněných vesničanů. Tahle ulice tak byla v historii plná protikladů. Z dávné elegance se toho ale dnes dochovalo jen málo, nicméně podél ulice vede jedna z mála cyklostezek v Bukurešti. Jedním z paláců na Calea Victoriei je palác Cantacuzino postavený v roce 1905 pro někdejšího starostu a dnes v něm sídlí Národní muzeum George Enescu, nejslavnějšího rumunského skladatele. K vidění tu jsou jeho osobní předměty, posmrtná maska i audiovizuální prezentace věnovaná rumunské lidové hudbě. Enescu v paláci nikdy nežil, jen krátké období mezi lety 1945-1946 strávil v zadním pavilonu, který je dnes ve velmi chatrném stavu. V dalším paláci s názvem Romanit ze začátku 19. století sídlí Muzeum uměleckých sbírek (Muzeul Colectiilor de Arta). Každá ze třiceti zdejších místností představuje sbírku některého z rumunských sběratelů umění. Většinou jsou tu vystavena díla rumunských umělců. Na Calea Victoriei pak najdete třeba ještě Armádní dům (Cercul Militar), neoklasicistní budovu z roku 1912 sloužící od té doby armádě a také kostel Biserica Doamnei ze 17. století, v jehož interiéru jsou k vidění fresky. Kousek od kostela se pak nachází pasáž Pasajul Macca-Vilacrosse z roku 1891, ve které najdete spoustu barů a kaváren. Na hlavní tepně nesmíme zapomenout na Muzeum národní historie (Muzeul National de Istorie), které ukrývá sbírku rumunských národních pokladů (královská žezla, korunu královny Marie či šperky). Součástí je i lapidárium se sochami z různých historických epoch. Budovou hned naproti muzeu je budova Národní spořitelny (Casa de Economii si Consemnatiuni), což je neoklasicistiní budova z konce 19. století navržená francouzským architektem impozantní hlavně zevnitř.


    Bukurešťské náměstí Piata Victoriei se nachází na severním konci výše zmiňované Calea Victoriei a je kulatým náměstím plným především socialistických budov. Tady zmíníme tři muzea. Přírodovědné muzeum (Muzeul de Istorie Naturala Grigore Antipa) je pojmenováno po zakladateli rumunské ichtyologie a láká hlavně na 4,5 metrů dlouhou fosilii slona z pozdního miocénu nalezenou v Moldávii a považovánou za největší svého druhu na světě. Jsou tu ale k vidění i vycpaná zvířata, více se dozvíte o rozmanité rumunské flóře i geologii. Druhým muzeem je Muzeum rumunského rolníka (Muzeul Taranului Roman), které vystavuje pěknou sbírku tradiční vesnických předmětů všech regionů Rumunska. Součástí je třeba kolekce 2000 hliněných hraček, ale i textilií, keramiky či ikon. V okolí muzea najdete také několik zrekonstruovaných vesnických budov – třeba větrný mlýn z 18. století či dřevěný kostelík. Třetím muzeem je pak Muzeul Storck, věnované rumunskému sochaře Frederica Storcka.

    Pokračujme do Centru Civic, což je bukurešťská městská část nejvíce poznamenaná vládou a architekturou socialismu. Před nástupem diktátora Ceausescu byla tato oblast součástí historického centra s domy z 19. století. Ceausescu ale roku 1971 navštívil Severní Koreu a vrátil se pln obdivu a inspirací z Pchjongjangu.co navštívit a vidět v Bukurešti, Palác parlamentu Vlivem této inspirace se rozhodl přebudovat Bukurešť na „první socialistické hlavní město pro nového socialistického člověka“, což vlastně znamenalo megalomanský projekt s cílem ztělesnění autority státu a postavy samotného diktátora. Kvůli tomuto projektu musela být zbourána řada historických domů i kostelů a dodnes je demonstrací tehdejší socialistické moci. Na dvě poloviny ho dělí Bulevardul Unirii, 4 km dlouhý boulevard inspirovaný pařížským Champs-Élysée. Typickou ukázkou Ceausescova megalomanství je kolosální Palác parlamentu (Palatul Parlamentului) (foto v odstavci a pod ním), prý druhá největší administrativní budova na světě, hned po Pentagonu. Byl vybudován za účelem kanceláří ministerstev, komunistické strany a mohli tu bydlet také vysocí funkcionáři. Má 12 pater nad zemí a 4 pod zemí, protiatomový kryt, 1100 pokojů a zdejší interiér je zdoben mramorem a zlatými plátky. Jedno ze schodišť muselo být prý třikrát přestavěno, než byl Ceausescu spokojen. Dnes v budově sídlí rumunský senát a parlament. Palác můžete navštívit v rámci několika prohlídkových okruhů, bývá turisticky velmi navštěvován. Všechny praktické informace k návštěvě parlamentu najdete tady.

    co navštívit a vidět v Bukurešti, Palác parlamentu co navštívit a vidět v Bukurešti, Palác parlamentu

    V Centru Civic ještě okrajově zmíníme pár míst. Je tu třeba Národní muzeum současného umění (Muzeul National de Arta Contemporana) s dočasnými výstavami různých rumunských i zahraničních umělců. Dále zmíníme židovský chorálový chrám Templul Coral z 19. století, který dnes funguje jako židovská synagoga. Impozantní je hlavně jeho interiér. Je tu ještě jedna židovská synagoga, dále několik kostelů obklopených socialistickými domy. V Chrámu svatého sjednocení (Tempul Unirea Sfanta) z 19. století se nachází Muzeum historie Židů s rozsáhlou sbírkou jednoho rumunského rabína. Jde třeba o knihy, malby, fotky i židovské rituální předměty. A ještě je tu klášter Antim (Manastirea Antim) z 1. poloviny 18. století, kterému dominuje kostel z červených cihel.co navštívit a vidět v Bukurešti, kostel Patriarhia Dnes v něm žije jen pár mnichů. Dále zmíníme sídlo rumunské pravoslavné církve Patriarhia (foto v odstavci a pod ním), což je pravoslavná katedrála ze 17. století se zajímavými oltáři a ikonostasem v interiéru. Samozřejmě tu nechybí ani park, tím je Parcul Tineretului. Je v něm několik hřišť pro děti, jezero, lunapark Oraselul Copiilor s různými atrakcemi i motokárová dráha. Druhým a klidnějším parkem je Parcul Carol s promenádou a jezerem, na kterém se dá v létě veslovat. Ještě zmíníme Technologické muzeum (Muzeul Tehnic), které se nachází v pavilonu, který zbyl po bukurešťském veletrhu. K vidění tu jsou stroje (letadla či aerodynamický vůz) z 1. poloviny 20. století. A pak tu jsou ještě tři bukurešťské hřbitovy – Cimitirul Eroii Revolutiei věnovaný „hrdinům revoluce“, tedy těm, kteří padli při revoluci roku 1989 rukou „revolucionářů“. Druhým je hřbitov Cimitrul Bellu, na kterém odpočívá několik významných osobností rumunského umění – spisovatelé, umělci i malíři. Hřbitov Cimitirul Ghencea je znám hlavně kvůli hrobce socialistického diktátora Nicolae Ceausescu a jeho ženy. Ti byli nejdříve pohřbeni do bezejmenného hrobu, později pro ně byla vybudováno o něco důstojnější hrobka označena i jejich jmény. Vedle je pak vojenský hřbitov, na němž hroby letců tvoří vrtule.

    co navštívit a vidět v Bukurešti, kostel Patriarhia co navštívit a vidět v Bukurešti, kostel Patriarhia

    A pojďme do Starého města (též Lipscani), které je takovým kontrastem k megalomanskému Centru Civic. Hlavní zdejší ulicí je Strada Lipscani, pojmenovaná po kupcích z Lipska, kteří tady obchodovali v 18. století. Jde o nejstarší čtvrť v Bukurešti, je tu spousta restaurací, barů a kaváren. K vidění je tu třeba Starý dvorní palác (Palatul Curtea Veche), jehož základy položil Vlad Tepes neboli Vlad Napichovač neboli Drácula. Ten si tady totiž v 15. století postavil citadelu.co navštívit a vidět v Bukurešti, kostel Stavropoleos Později palác fungoval jak sídlo mnoha valašských panovníků, přežil několik požárů a zemětřesení, ale dnes z něho zbyly už jen opravdové ruiny. Pak tu jsou kostely, z nichž zajímavější je Biserica Curtea Veche, jehož základy spadají už do 16. století. Jde o typický příklad valašské kostelní architektury, uvnitř je pěkný ikonostas. Naproti kostelu je pak nejslavnější bukurešťský hostinec Hanul lui Manuc. Jako hostinec byl postaven už roku 1808 a proběhl tu třeba důležitý rozhovor o bukurešťské smlouvě, která ukončila rusko-tureckou válku v 1. polovině 19. století. U turistů je předražená restaurace velmi oblíbená. Zastavit se můžete i u kostela Biserica Stavropoleos (foto v odstavci) z 1. poloviny 18. století, u kterého je velmi oblíbená historická restaurace Caru cu Bere.

    Náměstí Piata Universitatii (foto v odstavci) bylo jedním z klíčových míst revoluce roku 1989, což připomíná řada pomníků.co navštívit a vidět v Bukurešti, Univerzitní náměstí Na náměstí se nachází Národní divadlo (Teatrul National) otevřené roku 1973. Socha před divadlem je věnována největšímu rumunskému dramatikovi Ionu Lucovi Caragialemu. Pak je tu komplex Bukurešťské univerzity, podle které náměstí nese svůj název. Univerzita byla založena roku 1859 po sjednocení Valašska a Moldávie a navštěvovali ji hlavně synové z buržoázních rodin. Ještě je tu Muzeum dějin Bukurešti (Muzeul Municipiului Bucuresti), které sleduje vývoj města od minulosti do dneška. Pokud se od náměstí vydáte trochu dál, najdete třeba zahrady Cismigiu (Gradina Cismigiu) s jezerem, na kterém se projíždějí loďky. Součástí je i dětské hřiště a Římská zahrada s bustavy rumunských spisovatelů. Dobře hodnocená jsou vystoupení bukurešťské opery (Opera Romana), která kromě jiného ukrývá sbírku operních kostýmů. Pak ještě zmíníme těžko definovatelný tvar Pomníku holocaustu. Palác Palatul Cotroceni byl postaven jako klášter v 2. polovině 17. století a později sloužil jako základna rakouské a později ruské armády. Původní budova byla ale po poničení požárem a zemětřesením srovnána se zemí a nový palác pochází z konce 19. století. Byl postaven pro prince Ferdinanda a princeznu Marii a královskou rezidencí byl až roku 1939. Jedno ze zdejších křídel dnes užívá rumunský prezident. Palác je možné navštívit v rámci prohlídek po různých částech paláce, cestou uvidíte některé pěkné pokoje. Můžete se vydat také do Botanické zahrady (Gradina Botanica) se sbírkou exotických rostlin a skleníky. Pokud vás zajímá vojenská historie, navštívit můžete Národní vojenské muzeum (Muzeul Militar National). Je tu sbírka zbraní, praporů a uniforem a zajímavá je také výstava o revoluci roku 1989 složená z osobních věcí rodin vojáků i civilistů padlých během bojů.

    A posledním místem, kam zamíříme v Bukurešti, bude severní předměstí s elegantní ulicí Soseaua Kiseleff, která vede k parku s jezerem Herastrau. Ulice Kiseleff je spojováno s podivnou sektou skopeckých vozků, která vznikla v Rusku v 17. století. Příslušníci této kasty se rituálně kastrovali, protože věřili, že rozmnožovací orgány jsou zdrojeho všeho hříchu. Došlo k tomu vždy dva roky po vstupu do manželství, aby mohla vzniknout nová generace.co navštívit a vidět v Bukurešti, Vítězný oblouk Ti pracovali právě na této ulici. Najdete tu vítězný oblouk Arc de Triumf (1. foto v textu) z roku 1878 postavený při příležitosti slavnostního pochodu za nezávislost. Původně byl oblouk dřevěný, před 1. světovou válkou byl ale přestavěn do kamenné podoby a inspiraci tvůrci brali samozřejmě v Paříži. Kromě vítězného oblouku tu je ještě Muzeul Zambaccian ukrývající sbírku umění bohatého arménského obchodníka. Park Herastrau (Parcul Herastrau) (někdy také Parcul Regele Mihai I) je takovou zelenou oázou kolem stejnojmenného jezera obklopeného květinovými záhony. Přes obloukouvé mosty se dostanete na Ostrov růží, je tu také spousta barů a restaurací a také molo, kde si můžete půjčit člun. Východně od parku se nachází nejexkluzivnější obytná čtvrť v celé Bukurešti. Právě tady kdysi žila komunistická elita včetně samotného diktátora Ceausesca. Navštívit můžete Dům Ceausesca (Casa Ceausescu), který byl po 25 let rezidencí komunistického vládce Nicolae Ceausesca a jeho rodiny a pochází z 60. let 20. století. Je tu celkem 80 pokojů jako třeba studovna, přijímací a obývací pokoj i apartmány jeho tří dětí. Když obyvatelé země po revoluci uviděli, v jakém luxusu si diktátorova rodina žila v době komunismu a oni tou dobou neměli téměř co jíst, přecházel je zrak a armáda musela odrážet pokusy o vyrabování sídla. Nábytek byl z kanadské třešně, obložení z kararského mramoru, nechyběly perské koberce, sloní kly, koupelna se zlatou kupolí či bazén s mozaikou nebo bunkr.co navštívit a vidět v Bukurešti, Dům svobodného tisku Sám diktátor sem pozval snad jedinou návštěvu, amerického prezidenta Richarda Nixona roku 1969, protože byl sám velmi paranoidní. I jídlo pro něho muselo být připravováno ve speciálním zabezpečeném zařízení. Prohlídky je nutné si rezervovat předem a jsou soukromé. Rezervaci uděláte tady. Další ukázkou stalinistické architektury je Dům svobodného tisku (Casa Presei Libere) (2. foto v odstavci) z roku 1956 insprována budovou Moskevské státní univerzity. Dříve tu sídlila propaganda, dnes několik národních deníků.

    co navštívit a vidět v Bukurešti, skanzen, vesnické muzeum Na závěr musíme zmínit asi nejzajímavější památku Bukurešti, Vesnické muzeum (Muzeul Satului nebo také Dimitrie Gusti). Skanzen se nachází na březích jezera Herastrau a vstupuje se do něj hned od vítězného oblouku. Jde o soubor 300 obytných domů, kostelů, větrných mlýnů a dalších staveb ze všech regionů země, které ukazují jedinečnost rumunské vesnické architekturu i to, jak se stavby lišily napříč rumunskými regiony. Zajímavé jsou dubové domy s vyřezávanými motivy z oblasti Maramures i dřevěné kostely z 18. století. Dále tu jsou došková i cihlová stavení či dřevěný kolotoč. Nechybí stará hospůdka i obchod se suvenýry. Skvělé je, že všechny stavby mají popisky i v angličtině a v letní sezóně se tu koná několik tématických akcí. Všechny praktické informace pro návštěvu, jakou je otevírací doba, pořádané akce či ceny vstupného najdete tady.

    co navštívit a vidět v Bukurešti, skanzen, vesnické muzeum co navštívit a vidět v Bukurešti, skanzen, vesnické muzeum co navštívit a vidět v Bukurešti, skanzen, vesnické muzeum co navštívit a vidět v Bukurešti, skanzen, vesnické muzeum

    A ještě zmíníme pár míst v širším okolí Bukurešti.co navštívit a vidět v Bukurešti, palác Mogosoaia V obci Mogosoaia asi 10 km Bukurešti najdete jednu z nejvýznamnějších památek v celém Valašsku. Jde o palác Mogosoaia (foto v odstavci a pod ním), který na přelomu 17. a 18. století nechal postavit valašský vládce Constantin Brancovean jako letní sídlo své rodiny. Krásný palác je zhotoven z červených cihel s lodžií v benátském stylu a výhledem na jezero. Po popravě vládce se z paláce stal hostinec a později skladiště. Na konci 19. století se vrátil do rukou potomků Brancoveana, ale komunisty byl zabaven. Součástí areálu paláce je kaple sv. Jiří ze 17. století, zahrady a také lesy, které jsou dobrým tipem na procházku.

    co navštívit a vidět v Bukurešti, palác Mogosoaia co navštívit a vidět v Bukurešti, palác Mogosoaia

    Vesnice Snagov asi 40 km od Bukurešti je oblíbeným jednodenním výletním cílem obyvatel Bukurešti. Je tu 19 km dlouhé jezero vhodné k provozování vodních sportů, uvnitř kterého leží ostrov s klášterem z roku 1519. V klášterní vězení byli držení revolucionáři z roku 1848, ale i jiní političtí vězni. Před oltářem klášterního kostela leží největší turistická atrakce celého Snagova, Drákulova hrobka. Je pravděpodobné, že tu je skutečně pohřben vládce Vlad Napichovač, legendami opředená postava, která dala základ literární postavě hrabětě Drákuly. Předpokládá se, že se vražda Vlada odehrála v přilehlých lesích a mniši měli za úkol postarat se o Vladovo tělo, protože Vlad i jeho otec klášteru věnovali peníze a údajně se podíleli na jeho rozvoji. Na ostrov s klášterem se dostanete pronajmutým člunem nebo v rámci organizovaných výletů. Králové i političtí představitelé si podél jezera budovali své víkendové vily. Pokud chcete vidět, jak žijí praví rumunští Romové, vyražte do jejich osady u vesnice Clejani, která je známá jako centrum romské hudby a pocházejí odsud i světoznámé romské kapely. Najdete tu romskou osadu s polorozbořenými domy a máte velkou šanci, že vám tady zahrají improvizovaný koncert, za který se očekává, že zaplatíte (tak do 15 Euro). A možná vás pozvou i k sobě domů. Lepší exkurzi do života a kultury rumunských Romů najdete jen stěží.

    Tady náš průvodce po Bukurešti končí. Pokud tady nejste jen v rámci jednodenní služebky či prodlouženého víkendu, společně s Bukureští navštivte i další místa v rumunském regionu Valašsko, jehož součástí Bukurešť je. Valašsko je totiž nejtypičtějším a nejhistoričtějším rumunským regionem.

  • Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Nechcete bydlet v hotelu, ale chcete si zarezervovat vilu na pláži nebo srub v Kanadě? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

    Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a spoustu cestovatelských zajímavostí.

    O tom, kdo jsem a proč píši tenhle web se dozvíte vše tady. Pokud se Vám tenhle průvodce líbil, uložte si nás do svých oblíbených a přijďte zase příště, až budete potřebovat průvodce po nějakém místě na světě. Cesty po světě jsou tu pro Vás a těší se na Vaši další návštěvu! Děkujeme, že nás v tak hojném počtu čtete.

    Vaše Cesty po světě