Okcitánie

Okcitánie je jeden z metropolitních regionů Francie. Vznikl 1. ledna 2016 sloučením dvou bývalých regionů Languedoc-Roussillon a Midi-Pyrénées. Správním střediskem regionu je město Toulouse. Typickým vývozním artiklem, který proslavil zdejší oblast je sýr Roquefort. Jedná se o skvělý sýr s modrozelenou plísní vyráběný z ovčího mléka, vzhledem připomínající naši českou nivu. Vynikající jsou i zdejší vína, těmi nejznámějšími vinařskými oblastmi je Cahors, Gaillac, Madiran nebo Fronton.




Region nabízí především řadu historických památek, neuvěřitelné množství středověkých vesniček a měst, pevností, hradů nebo jejich zřícenin. Hlavním lákadlem regionu je opevněné Carcassone. Tento region se stejně jako sousedící Akvitánie nacházel na cestě poutníků mířících do poutního španělského města Santiago de Compostella. Na celé této trase se tak nachází řada sakrálních památek, jako jsou kostely, katedrály nebo kláštery. Několik z těchto památek je zapsáno v UNESCO. Z přírodních koutků se pak s naším průvodcem vydáme třeba do Pyrenejí. Tady je náš průvodce po francouzské Okcitánii. Putování po tomhle regionu můžete spojit i s dalšími místy v okolních regionech, třeba s na západě sousedící Novou Akvitánií, s na východě sousedící Provence a nebo můžete pokračovat třeba až do Andorry. Tento průvodce je součástí našeho rozsáhlého průvodce po Francii, který doporučujeme k pročtení před Vaší cestou kamkoliv ve Francii.

Náš průvodce po francouzské Okcitánii začneme v hlavním městě regionu, Toulouse. Protože je průvodce po něm docela rozsáhlý, věnujeme mu samostatný článek. Průvodce po Toulouse tak čtěte tady.

I v okolí Toulouse, kterému se říká Gaskoňsko, se nachází zajímavá místa, neomezte svou návštěvu proto jen na hlavní město regionu. První zastavení uděláme v Albi (foto pod textem), městě o asi 50 tisících obyvatelích. Město leží na řece Tarn a celé centrum města bylo postaveno z cihel vyrobených z načervenalého jílu vytěženého právě z této řeky. Dominantou města je úžasná katedrála Ste-Cécile (foto pod textem vpravo), jejíž stavba započala ve 13. století a skončila o dvě století později. Dnes je zapsána na seznam UNESCO. V interiéru nepřehlédněte nádherně malované stropy a fresku Poslední soud z 15. století. Za zmínku ve městě pak stojí ještě palác Palais de la Berbie, bývalý arcibiskupský palác obklopený francouzskou zahradou. Palác pochází z období od 13. do 15. století a vypadá trochu jako pevnost. Z jeho terasy se naskýtá krásný výhled na údolí řeky Tarn. Budova dnes hostí Musée Toulouse-Lautrec, které chrání na 500 ukázek děl tohoto známého francouzského malíře a grafika tvořícího na konci 19. století.



Druhou krátkou zastávkou bude město Castres (foto pod textem). Město leží na soutoku řek About a Thoré a od 7. století tu stávalo benediktinské opatství, které bylo jednou ze zastávek poutníků na Svatojakubské cestě. Od 19. století město vynikalo výrobou textilu a fajánse. Zmíníme tu Musée Goya, tedy muzeum věnované dílům tohoto významného španělského umělce. Součástí muzea je i nádherná zahrada navržené architektem Notrem, který navrhoval i zahrady ve Versailles. Dále je tu katedrála původně ze 14. století, románská věž bývalého opatství, biskupský palác a botanická zahrada.



Dalším městem v okolí Toulouse je Montauban (foto pod textem). Mezi hlavní atrakce města patří katedrála Notre Dame z 18. století. V bývalém biskupském paláci ze 17. století se nachází Musée Ingres, věnované dílům tohoto neoklasicistního malíře. Hlavním náměstí je place Nationale s podloubím (foto pod textem vpravo). Přes řeku Tarn tu pak vede pěkný cihlový most ze 17. století, jen kousek od náměstí.



Důležitou zastávkou na poutní města do Santiaga de Compostely bylo městečko Moissac. Jeho hlavní atrakcí je románské benediktinské opatství Abbaye Saint-Pierre z období od 12. do 15. století. Zdejší křížová chodba (foto vpravo v textu) je zapsána na seznamu UNESCO. Z chodby se pak dostanete do kaple St-Michael, jejíž klenba je podpírána 12 sloupy reprezentujícími Jeruzalém. V bývalém paláci opata je dnes muzeum města.

Další zastávkou bude město Auch. Jeho nejzajímavější částí je okolí dvou hlavních náměstí place de la Libération a place de la République. U nich také najdete dominantu města, katedrálu Ste-Marie zapsanou na seznamu UNESCO. Její podoba kombinuje gotiku i renesanci. Jejím hlavním lákadlem jsou renesanční mozaiková okna z 16. století a krásný kůr zpodobňující 1500 vyobrazení biblických scén. Dalším zdejším zajímavým místem je Musée des Jacobins v klášteře dominikánů ze 14. století. Nabízí sbírku majetku zabaveného během Revoluce, galořímské vilové fresky i předkolumbovské artefakty z Ameriky. Oblíbeným místem ve městě je pak schodiště Escalier Monumental vedoucí z place Salinis k řece. U paty schodiště najdete sochu Dumasova d´Artagnana. Oblíbenou atrakcí hlavně pro děti může být Bamboo Parc. Les vytvořený kolem rozvalin zámku je porostlý banánovníky, bonsajemi i bambusy, jsou tu sruby, postavy draků, čarodějnic i elfů. Ještě se zastavíme v městečku s úsměvným jménem, Condom. Mimochodem Francouzi tento název pro prezervativ nepoužívají. Dominantou městečka je katedrála St-Pierre z 16. století, která je krásným příkladem plaménkové gotiky. S katedrálou pak sousedí klášter poskytující přístřeší poutníkům směřujícím do Santiaga. Město proslulo výrobou armagnacu, gaskoňského koňaku. Vyrábí se z bílých hroznů a stárne v sudech z černých dubů. Dnes je velmi oblíbeným digestivem. Ochutnat ho můžete v originálním Armagnac Ryst-Dupeyron nebo v Cave Cooperative. Jen v hlavní sezóně tu pak funguje Muzeum prezervativů (kde jinde než tady, že?) věnující se historii antikoncepce od jejího vzniku v 17. století. V okolí Condomu se pak nachází několik opevněných vesnic. Hezká je třeba Larressingle se zbytky hradních věží, hradeb či románským kostelem St-Sigismond. Je tu také voskové muzeum středověkého vesnického života La Halte aux Pélerins a také sbírka středověkých válečných strojů jako katapult, děla a jiné (Cité des Machines du Moyen Age). Pěkné je také cisterciácké opatství Abbaye de Flaran z 12. století. Dnes tu žije ještě pár mnichů. Skutečně malebnou středověkou vesničkou s gotickými kupeckými domy ze 13. a 14. století je Cordes-sur-Ciel. Historickým dojmem působí i vesnička templářských rytířů, La Couvertoirade. Úžasně vypadá i vesnička Penne, jíž dominují ruiny hradu nad vesnicí na nedostupném skalnatém ostrohu a působí tu skutečně úžasně. I samotná středověká vesnička je skutečně působivá.

Kraj Quercy není turisty příliš znám ani navštěvován. Takže jen stručně a krátce to nejzajímavější z něho. Jeho hlavním městem je Cahors se svým středověkým Starým Městem. Oblíbené je také zdejší nábřeží u řeky Lot, které využívají hlavně cyklisté a bruslaři. Je tu krásný středověký most Pont Valentré (foto pod odstavcem) a naproti němu pak přírodní pramen Fontaine des Chartreux, který už od dob římských zásobuje město pitnou vodou. Ve Starém Městě jsou pěkné staré hrázděné a kupecké domy, katedrála z 12. století, u náměstí place St-Urcissse pak zvláštní mechanické hodiny z 20. století a vrchol Starého Města zabírá věž Tour du Pape Jean XXII. Nedaleko odsud, v údolí řeky Lot, je jeskyně Grotte de Pech Marle. Je dlouhá 1 200 metrů a nacházejí se v ní také jeskynní malby. Nejsou ale tak zajímavé a navštěvované jako jeskyně s pravěkými malbami v regionu Nová Akvitánie. Možné jsou prohlídky s průvodcem.



Pěkná je starodávná vesnička St-Cirq Lapopie na vysokém útesu nad řekou Lot. Na jejím vrcholu jsou trosky hradu, od kterého se vám naskytne pěkný výhled na údolí. Je tu ještě Musée Rignault s expozicí francouzského nábytku a čínského umění. Historickým městečkem je Figeac se Starým Městem, které ukrývá pěkné středověké a renesanční budovy – nejhezčí najdete v ulicích rue de Baléne a rue Caviale. Vesnice Najac zas láká hlavně na zříceninu hradu Najac (foto pod textem vlevo). Hrad stojí na kopci nad řekou Aveyron a díky tomu působí impozantně. Ve středověku byl jedním z klíčových hradů a je úžasnou ukázkou středověké vojenské architektury. Dalším hradem v okolí je Bonaguil. Feudální hrad je krásnou ukázkou pevnostní architektury z konce 15. století. Docela navštěvovanou vesnicí je dramaticky působící Rocamadour (foto pod textem vpravo). Ve středověku byl významným poutním místem díky své slavné sošce Černé Madony. Můžete tu navštívit jeskyni Grotte des Merveilles, hrad obehnaný hradbami nebo hlavní ulici Grande Rue plnou obchůdků. Za jednu z nejkrásnějších francouzských jeskyní pak platí Gouffre de Padirac. K podzemní řece se dostanete 75 metrů hlubokou propastí, v rámci prohlídky po ní poplujete na loďce a pak navštívíte několik krásně osvětlených jeskyní a také podzemní jezero Lac des Grands Gours. Určitě zajímavá záležitost. Posledními typy je hrad Château de Castelnau-Bretenoux stavěný do této podoby od 12. do 15. století a hrad ve vesnici Carennac z 16. století. U hradu je převorství s kostelem.



Bývalý region Languedoc-Roussillon, jehož zlatá éra skončila ve 13. století během nelítostných křižáckých výprav proti katarským kacířům, nabízí také pěkná místa. Leží na jihu regionu při pobřeží Středozemního moře. V roce 1209 papež a francouzský král sjednotili své síly a zorganizovali křížovou výpravu. Kataři hledali útočiště v odlehlých hradech. Najdete tu hrady, vinice, pláže, nížiny i hluboké kaňony. První zastávkou bude město Nimes (foto v textu a pod ním). Za hlavní atrakci města platí římský amfiteátr Les Arénes (foto v odstavci vpravo). Je nejzachovalejším amfiteátrem v bývalé Římské říši, vystavěn byl okolo roku 100 a pojal na 24 tisíc diváků. Další římskou památkou ve městě je Maison Carrée (foto pod textem vlevo), římský chrám postavený okolo roku 5. Moderní skleněná budovou naproti je městská knihovna a Muzeum moderního umění. Dalším pěkným místem ve městě jsou Zahrady s fontánou (Jardins de la Fontaine), v římských dobách tu stával chrám a lázně. Dnes tu jsou už jen pozůstatky římského Dianina chrámu (foto pod textem vpravo) a kousek odsud jsou pak pozůstatky věže Tour Magne z roku 15 př. n. l., která byla největší ze zdejšího řetězce římských věží. Ve městě najdete následující muzea: Národopisné muzeum, Archeologické muzeum, Muzeum přírodní historie nebo Muzeum krásných umění.



Jen kousek za hranicemi Nimes pak najdete plnírny minerální vody Perrier, kde můžete vidět proces vzniku bublinkové vody Perrier. Na hodinové prohlídky je nutná rezervace. Nedaleko Nimes pak rozhodně vyrazte k úžasně zachovalému tříarkádovému římskému akvaduktu zapsanému na seznamu UNESCO, Pont du Gard (foto pod textem). Ten byl v minulosti součástí 50 km dlouhého systému kanálů, které přiváděly vodu z Uzes do Nimes. Most je skutečně impozantní. 35 oblouků, 275 metrů dlouhé horní arkády, ve výšce 50 metrů nad řekou Gard je vodní kanál, který v římských dobách přiváděl vodu do Nimes. U mostu je i návštěvnické centrum s různými turistickými atrakcemi. Pěkná je i 22 km dlouhá soutěska vyhloubená řekou Gard vedoucí z Russanu do Collias.



Další zastávkou v Languedoc-Roussillon bude Uzés. V městě můžete navštívit opevněný hrad Duché patřící v minulosti místním vévodům. Po interiéru plného dobového nábytku a tapiserií jsou možné prohlídky s průvodcem. Hned u hradu je Středověká zahrada. Jste-li tu s dětmi a chcete tu utratit nějaké ty peníze za sladkosti, vyrazte do Muzea bonbónů (Musée du Bonbon). Patří výrobci Haribo a můžete si tu tak koupit různé varianty cukrovinek. U městečka Alés se můžete podívat do bývalých uhelných dolů Mine Témoin. V rámci asi hodinové prohlídky si prohlédnete 700 metru dlouhé podzemní prostory. V Générargues se zas nachází rozlehlý bambusový háj s laoskou vesnicí, japonskou zahradou a půvabnými vodními zahradami. Povinnost pro milovníky zahradní architektury. La Caracole v St-Frorent sur Auzonnet je hlemýždí farma, kde se dozvíte hodně o hlemýždích a také je tu můžete ochutnat.

Montpellier (foto v textu a pod ním) je městem o skoro 250 tisících obyvatelích. Založila ho hrabata z Toulouse, později se rozvíjela role města v oblasti vzdělávání. Ve 12. století tu totiž byla založena první lékařská škola v Evropě. Historické centru města je pěší zónou, hlavním náměstím je place de la Comédie (1. foto pod textem vlevo). Na náměstí je Fontána Tří grácií a národní opera. Upozorníme i na katedrálu Saint-Pierre (2. foto pod textem vpravo) nebo se jen tak toulejte zdejšími středověkými uličkami jako třeba Rue de la Valfère, Rue du Bras de Fer nebo Rue de L’Argenterie. Ve městě zmíníme následující muzea: Sbírky umění v Musée Fabre, archeologické nálezy v Musée Languedocien nebo Musée Atger se sbírkou italských či vlámských kreseb. V 17. a 18. století tu také bohatí kupci stavěli velkolepá sídla. Takovými příklady je třeba Hotel de Varennes, Hotel St-Come či Hotel des Trésoriers de France kde sídlí Musée Languedocien. Promenáda de Peyrou (foto v textu vpravo) se pyšní Vítězným obloukem ze 17. století, vodárenskou věží Chateau d´Eau a v noci krásně nasvíceným akvaduktem Aqueuc de St-Clément. Jen kousek odsud je pak Botanická zahrada založená na konci 16. století, která funguje jako výzkumné pracoviště zdejší univerzity. Zajímavým místem je pak Agropolis věnující se potravinám a jejich roli v našich životech od pravěku po supermarkety. Dále je tu druhá největší zoo ve Francii, jejíž součástí je La Serre Amazonienne, vlhký skleník představující amazonský deštný prales plný piraní i aligátorů. Pak je tu akvárium Mare Nostrum a zábavní komplex Odyssea s planetáriem, kluzištěm a dalšími atrakcemi pro děti i dospělé. Máte-li v plánu navštívit více atrakcí v Montpellieru, využít můžete zdejší turistickou kartu.



V okolí Montpellieru jsou také pláže – třeba letovisko Palavas-les-Flots nebo Montpellier-on-Sea. Podél dálnice D21 je laguna, ve které je možné spatřit plameňáky. Když pojedete po pobřeží, narazíte i na jiné pěkné bílé písečné pláže. Další zastávkou bude největší středozemní rybářský přístav ve Francii, Séte. Je to ideální místo pro ochutnání ryb nebo mořských plodů k večeři či na procházku po přístavu. Kromě přístavu pak za zmínku stojí ještě Mořský hřbitov. Ve městě Adge je katedrál St-Étienne z větší části ze 12. století a pak Musée Agathois věnující se námořní historii města. Pěkné dlouhé pláže bohužel narvané turisty najdete v nedalekém letovisku Le Cap d´Agde.

Město Béziers (foto pod odstavcem) má asi 70 tisíc obyvatel a v římských dobách bylo významnou vojenskou základnou. Významné bylo město i ve 13. století pro křížové výpravy. V roce 1209 během křížové výpravy proti katarům bylo město téměř zničeno. K vidění je tu katedrála St. Nazaire, jejíž původ sahá už do 13. století a starý most Pont Vieux ze století 14.



Technickou památkou zapsanou na seznamu UNESCO je vodní kanál s akvadukty a asi 100 zdymadly Canal du Midi. 240 km dlouhý průplav mezi Toulouse a Sète byl vybudován v 17. století za účelem proplutí lodí mezi Atlantikem a Středozemním mořem, aniž by musely lodě obeplouvat Španělsko. Další zastávku uděláme v Narbonne (foto pod odstavcem), jednom z nejvýznamnějších měst římské Galie. Římských památek je tu ale poskrovnu. Najdete tu zato katedrálu St-Just (foto pod textem vpravo), jejíž pokladnice ukrývá krásnou vlámskou tapiserii Stvoření. Pěkná je budova Arcibiskupského paláce (Palais des Archevéques), která hostí Historické a archeologické muzeum. V něm můžete vidět sbírku římských mozaik a dalších vykopávek. Z dalších budov je tu radnice (Hotel de Ville) z 19. století, tvrz ze 13. století Donjon Gilles Aycelin a nebo ještě upozorníme na kryté tržiště Les Halles ve stylu art nouveau. Asi 15 km od Narbonne je malá safari rezervace Réserve Africaine de Sigean.



Nejnavštěvovanějším místem Okcitánie je Carcassonne (foto pod textem). Že město ročně navštíví asi 4 miliony turistů je v sezóně skutečně patrné, je tu neskutečně narváno a davy turistů vám můžou trochu zkazit zážitek. Carcassone patří k nejzachovalejším středověkým opevněným městům v Evropě, od roku 1997 je zapsána na seznamu UNESCO. Městu dominuje La Cité, opevněné jádro města stojící na kopci, který opevňovali už Galové, Římané, Vizigóti, Maurové i Frankové. Ve 13. století tu stávala významná albigenská tvrz. Albigenští neboli Kataři bylo velké středověké „kacířské“ hnutí na Západě, které mělo nadregionální charakter, nebylo vázáno na jméno určitého kazatele a v různých zemích mělo různá jména. Název albigenští získali podle města Albi, kde se toto náboženské hnutí značně rozšířilo. Jakmile ale byl Roussillon připojen k Francii roku 1659, význam Carcassonne jako pohraničního města začal upadat, až se rozpadlo. La Cité je tedy ukázkou jednoho z největších opevnění v Evropě. Původní je pouze spodní část hradeb, horní část byla doplněna v 19. století v rámci snah o obnovu opevnění. Do La Cité vstoupíte vstupní bránou Porte d´Aude, dále je tu náměstí Gambeta, pokračovat odsud můžete přes most Pont Vieux a po ulici rue de la Barbacane. K hlavnímu vstupu vede také zvedací most, je tu k vidění masivní bašta Porte Narbonnaise. Hlavním náměstím a srdcem La Cité je náměstí place du Chateau, v jehož bočních ulicích najdete nespočet krámků se suvenýry. Z dalších míst v La Cité upozorníme na hrad Chateau Comtal z 12. století, probíhají v něm placené prohlídky. Je tu také bazilika St-Nazaire. V noci je La Cité krásně nasvíceno. V Carcassone je pak také možné plavit se po Canalu du Midi. My doporučujeme, jen se tak toulat historickým městem nebo po březích řeky Aude. Carcassone určitě stojí za to.



Vyrazíme dál směrem k městečku Mende. V něm stojí za zmínku asi jen katedrála Notre Dame ze 14. století, v jeho okolí ale upozorníme na Parc du Gévaudan ve Ste-Lucie, kde žije něco kolem 100 různých druhů vlků. V nedaleké Réserve de Bisons d´Europe se zas volně pohybují asi čtyři desítky zubrů evropských, v sezóně tudy vede 1km dlouhá pěší stezka.

Okcitánie se pyšní i národními parky. Jedním z nich je Národní park des Cévennes. Park láká hlavně na krásnou horskou přírodu, zajímavou faunu a flóru. Úspěšně sem totiž byla vypuštěna zvířata, která tu již vyhynula. Jedná se třeba o jeleny, bobry či supy. Z nejzajímavějších míst v parku jmenujeme 1 699 metrů vysokou granitovou horu Mont Lozére, v létě pokrytou vřesem, borůvkami i rašeliništi. V Pont de Montvert je Musée du Mont Lozére věnující se regionu a jeho tradičním řemeslům. Údolí Cévenoles je centrální oblastí parku plnou zatopených strží a rozeklaných hřebenů, krásná je vyhlídka Corniche des Cévennes. Údolí je porostlé kaštanovníky, které produkují známé jedné kaštany. Kaštany byly typickým jídlem místních usedlíků, dnes se z nich dělají omáčky a dezerty. Dalšími zdejšími horami je Mont Aigoual (1 567 m) a Montagne du Lingas, které jsou obě v zimě vhodné na běžky. V parku jsou stovky kvalitních turistických stezek. Ve Floracu mají návštěvnické centrum (Maison du Parc National des Cévennes) sídlící v zámku ze 17. století. Z Floracu můžete vyrazit i k velkolepé soutěsce Gorges du Tarn (foto pod textem), táhnoucí se od Ispagnacu ke Causse Méjean. Silnice D907, která vás kolem soutěsky provede, je v sezóně plná aut. Řeka Tarn je pak také oblíbeným místem kanoistů, klidná a dobře sjízdná je v hlavní sezóně.



V nejjižnější části Francouzského středohoří se nachází přírodní park des Grands Caussés. Do vápencové plošiny tu vymlely řeky Tarn, Dourbie a Jonte hluboké soutěsky a v okolí vytvořily zároveň čtyři causses, tedy jakési náhorní plošiny. Každá je geologicky jiná. Causse de Sauveterre je zemědělská úrodná půda s izolovanými farmami. Causse Méjean leží mezi krásnými soutěskami Gorges de la Jonte a Gorges du Tarn. Voda tu do vápencových stěn vymlela zajímavé podzemní scenérie, třeba jeskyni Aven Armand. Do jeskyně, ve které se nachází nejvíce stalagmitů na světě, se dostanete lanovkou a prohlídky s průvodcem trvají asi 45 minut. Causse Noir je známá pro své útvary z vymletého vápence, které vytvářejí úžasné skalní město. Tím vedou tři turistické stezky – oblast se jmenuje Chaos de Montpellier-le-Vieux. Skvělý tipem v okolí je pak soutěska Gorges de la Jonte vedoucí z Meyrueis do Le Rozier. Tady je naším hlavním tipem La Grotte Rose – Dargilan. Na konci hodinové a 1 km dlouhé prohlídky vystoupáte na skalní římsu, ze které se vám naskytne úžasný výhled na soutěsku přímo pod vámi. Útesy Gorges de la Jonte jsou také proslulé mezi horolezci. Ornitologové určitě budou nadšeni zdejší pozorovnou supů (Belvédére des Vautours). Obří mrchožrouti vám tu budou působivě kroužit nad hlavami a svědky můžete být i živého videopřenosu z jejich hnízdišť na zdejších náhorních plošinách. Za hlavní centrum parku pak považujeme město Millau, které je nejlepším výchozím bodem pro průzkum parku. Ve městě je k vidění 42 metrů vysoká zvonice, jejíž základna pochází už z 12. století, dále pak místní muzeum se sbírkou fosílií a také Causse Gantier, výrobna rukavic, které mají v Millau dávnou tradici. Nachází se tu dílna, ve které můžete sledovat řemeslníky při práci. Poblíž Millau se nachází známý viaduct Millau (foto v textu), který patří do pětice nejvyšších mostů světa. Impozantní stavba vede nad údolím řeky Tarn. Pro jízdu přes most se platí mýtné. Nutno přiznat, že je to skutečně velkolepé dílo strojírenství, přes které ročně přejede skoro 4,5 milionů vozidel. Nachází se ve výšce 343 metrů nad údolím řeky Tarn. Je tu malé informační středisko vyprávějící o stavbě mostu. V parku jsou ale i další místa.Chaos de Montpellier-le-Vieux. Roquefort je vesnice proslavená díky slavnému plesnivému sýru (foto v textu). Je to vůbec jeden z nejdražších a nejuznávanějších francouzských sýrů. Vyrábí ho sedm výrobců ve zdejších chladných přírodních jeskyních. Můžete se do nich podívat v rámci prohlídek s průvodcem, zdarma jsou prohlídky jeskyní Le Papillon nebo v Gabriel Coulet. U vesnice St-Léons se nachází Micorpolis, hmyzí město, ve kterém se dozvíte spoustu informací o životě hmyzu. U St-Affrique se zas nachází Pastoralia, která se pro změnu věnuje životu místních ovcí, z jejich mléka se roquefort vyrábí.

Kraj Roussillon se nachází na hranicích se Španělskem na východním konci Pyrenejí a v minulosti byl spojen se španělskou Katalánií (od 12. do 17. století) a dodnes si tak oblast podržela řadu katalánských symbolů. Největším městem kraje je Perpignan ležící v předhůří Pyrenejí, ale i na dosah pobřeží. Hlavním zdejším náměstím je place de la Loge s pěknými historickými budovami. Některé pochází už ze 14. století – třeba La Loge de Mer, kdysi burza i námořní soudní dvůr. Budova radnice, Hotel de Ville, je dokladem typického roussillonského stylu, tzn. cihlovo-oblázkové fasády. Druhým významným náměstím je place de la République. V městské bráně Le Castillet ze 14. století se nachází Muzeum lidového umění (Casa Pairal) věnující se katalánským tradicím a životnímu stylu. Ze 13. století pak pochází budova Palais des Rois de Majorque (foto v textu), kterého vzniklo pro vládce nově vzniklého království Mallorka, které sahalo od Baleárských ostrovů až sem. Kdysi kolem paláce stávalo také Vaubenovo opevnění. Ve městě je dále katedrála St-Jean s typickou provensálskou zvonicí z tepaného železa, jejíž stavba trvala od 14. do začátku 16. století. Krásná je pak také neobarokní budova kina Cinéma Castillet na place de Verdun.

V nedaleké vesnici Tautavel se nachází jeskyně Arago, ve které byla nalezena lidská lebka starší víc než 450 tisíc let společně s dalšími pravěkými nálezy. Ty dnes můžete vidět ve zdejším Pravěkém muzeu, ve kterém mají reprodukci jeskyně v životní velikosti a celou spoustu pravěkých nálezů. V okolí Perpignanu pak najdete také čtyři významné katarské pevnosti, které dlouho chránily hranici mezi Francií a španělskou Aragonií. Jedná se o pevnosti Puilaurens, velkolepou Peyrepertuse (foto pod textem vlevo), Quéribus a Aguilar. Ve vesnici Villefranche de Conflent jsou k vidění okázalé Vaubenovy hradby ze 17. století, který tou dobou ale jen rozšířil původní opevnění z 11. století. Nad centrem se pak tyčí pevnost Chateu-Fort Liberia, taktéž postavená Vaubenem. Je od ní krásný výhled. Lázeňské městečko Vernet-les-Bains (foto pod textem vpravo) bývá výchozím bodem při výšlapu na horu Mont Canigou. Většina turistů si vyjede autem na Les Cortalets ve výšce 2 175 metrů a odtud se vydá na tříhodinový výšlap tam a zpátky.



Zdejší úsek pobřeží Středozemního moře zvaný Cote Vermeille se táhne od Collioure do Cérbere na španělských hranicích. Pobřeží je protkáno skalnatými zátokami i malými přístavy nebo vinicemi. Takovým nejmalebnějším zdejším letoviskem je Collioure (foto v textu vpravo) s domky v pastelových barvách, které v době existence Království Mallorka bylo významným přístavem. Milovníky umění přitahují zdejší galerie a umělecké dílny, tohle letovisko inspirovalo i takové umělce jako Henri Matiss. Ve městě je bývalá letní rezidence králů Mallorky, Chateau Royal, doplněný Vaubanovým opevněním a středověký kostel Notre Dame des Anges, který v minulosti fungoval i jako maják. Ve vesnici Banyuls je mořské akvárium se středozemní mořským životem a u Plage de Peyrefite v chráněné mořské oblasti můžete šnorchlovat a prozkoumat zdejší podmořskou trasu.

Dominantou regionu Okcitánie je pohoří Pyreneje. Pyrenejské pohoří v délce 430 km tvoří přirozenou hranici mezi Francií a Španělskem. Francouzská část Pyrenejí se dělí na tři části – Pyrénées-Atlantiques zvedající se od atlantického pobřeží (ty leží v regionu Nová Akvitánie, ale pro úplnost je zařazujeme do tohoto článku), Hautes-Pyrénées v délce asi 100 km, jejichž nejkrásnější část patří pod Národní park Pyreneje a východní část Pyrenejí, Pyrénés Orientales, postupně se vnořující do Středozemního moře. Hory nemají souvislý a zřetelný hlavní hřeben, jedná se spíše o větší množství horských masivů. Nejvyšším vrcholem Pyrenejí je Pico de Aneto (3 404 m) ve Španělsku. Pyreneje nabízejí úžasnou horskou a místy ještě divokou přírodu, která je ideální hlavně v létě na horskou turistiku a jiné outdoorové aktivity. Co se lyžování týká, je tu na 20 lyžařských středisek a asi 10 areálů na běžky. Obecně jsou ve Francii ale lyžařské podmínky lepší v Alpách než v Pyrenejích. Chcete-li už si přece jen v Pyrenejích zalyžovat, vyrazte raději do andorrské Gran Valiry nebo do španělského Baqueira-Beret. Níže najdete podrobný průvodce po Pyrenejích.




Pyreneje jsou rozlehlé pohoří, které má své mikroklima. Výrazný vzestup teplot je zaznamenáván pouze v létě. Jižní slunce je zde v létě patřičně cítit. I ve výškách kolem 3 000 m teplota často neklesá pod 20°C. Naopak v noci v takovýchto výškách klesá teplota pod bod mrazu. Sníh obvykle napadne v listopadu. I v létě se může ve vysokých polohách objevit sněhová přeháňka. Zimy v Pyrenejích většinou končí v květnu, ve vysokých polohách či stinných místech sníh někdy leží až do konce června. Počasí je nejstálejší v srpnu a září.

První zastávkou v Pyrenejích bude město Pau (foto v textu a pod ním). Je největším a nejvýznamnějším městem Pyrénées-Atlantiques. Je to horské středisko, v minulosti velmi oblíbené u bohatých Angličanů a Američanů. Dnes město prosperuje spíše z průmyslu – naleziště přírodního plynu a chemický průmysl. Hlavním náměstím ve městě je place Clemenceau, hlavní atrakcí pak zdejší zámek (chateau) (foto pod textem). Palác byl v minulosti sídlem navarrských vládců, v 16. století byl přestavěn do renesanční podoby. Nacházejí se tu úžasné sbírky tapiserií z období od 16. do 18. století a slavný porcelán ze Sévres. Je tu také dobový nábytek a v pokoji, ve kterém se narodil Jindřich IV., stojí kolébka ve tvaru želvího krunýře, ve které prý král jako novorozenec spal. Součástí zámku je věž Tour de la Monnaie a také hradby. Možná je prohlídka s průvodcem. V okolí zámku jsou maličké pozůstatky dřívějšího města, je v něm několik zrenovovaných středověkých a renesančních budov. Chcete-li si vychutnat panoramatický pohled na Pyreneje, zamiřte na boulevard des Pyrénées s informační tabulí přibližující vám jednotlivé vrcholy. Z muzeí pak zmíníme Muzeum krásných umění a Musée Bernadotte zaměřené na osobnost generála Bernadotta, který se tu narodil a v roce 1810 se stal králem Švédska. Nedoporučuje se návštěva parku Parc Lawrence, nebývá vždy bezpečný.



Další zastávkou po putování v Pyrenejích by měly být Lurdy (Lourdes) (foto v textu a pod ním). Lurdy jsou jedním z nejvýznamnějších poutních míst na světě už od roku 1858, kdy tu čtrnáctiletá dívka Bernadette Soubirous měla osmnáctkrát vidění Panny Marie. Z dívky se stala jeptiška a v roce 1933 byla blahoslavena. Do města ročně zavítá na 6 milionů turistů a z poutního místa se tak stal skvělý byznys. Někteří z těch, kteří město navštívili, se zázračně uzdravili. A i díky tomu do města míří různě postižení či nemocní lidé, ani ty tu vedle davů turistů nepřehlédnete. Hlavní atrakcí města je tak proslulá svatyně Sanctuaires Notre Dame de Lourdes (foto pod textem), tedy svatyně Panny Marie lurdské. Je komplexem několika míst. Zdejší nejuctívanější místo je známé pod různými názvy – Grotte de Massabielle, Grotte Miraculeusa nebo Grotte des Apparitions. Ať už jí budeme říkat jakkoliv, jedná se o jeskyni, ve které se Bernadettě zjevila Panna Marie. Svatyně je otevřená 24 hodin denně. Vedle jeskyně je pak 19 lázní, rozdělených pro muže a ženy. Míří sem hlavně nemocní za zázračným uzdravením. Funguje to následovně: svléknete se v převlékárně do naha, zabalí vás do mokrého bílého prostěradla, vstoupíte do lázně, dojdete na její konec a políbíte sošku Panny Marie. Pak vás tu vezmou za ruce a ponoří vás do ledové vody. Další v komplexu je pak Esplanade du Rosaire – náměstí s bazilikou Basilique du Rosaire, nad ní je krypta určená pro tiché bohoslužby a nad ní pak Horní bazilika (Basilique Supérieure). Od Velikonoc do poloviny října tu také prochází procesí Nejsvětější svátosti. Z jeskyně vychází průvod s pochodněmi ve 21 hodin, po Esplanade des Processions prochází pak v 17 hodin. Od horní baziliky vede Křížová cesta po zalesněném úbočí, lemovaná 14ti zastaveními.



Z dalších zajímavostí ve městě pak jmenujme ještě rodný dům Bernadetty, Moulin de Boly na rue Bernadette Soubirous nebo dům Le Cachot, ve kterém žila v době, kdy měla zjevení. Ve městě je dále Městské muzeum věnované životu sv. Bernadetty nebo opevněný hrad na skalnatém výběžku Chateau Fort s Muzeem Pyrenejí. Nedaleký vrchol Pic du Jer vysoký 948 metrů nabízí ze svého vrcholku krásný pohled na Lurdy. Na kopec můžete vyjet lanovkou nebo si tam udělat výšlap. Cesta tam a zpátky zabere asi 3 hodiny.

V nejbližším okolí Lurd pak zmíníme další místa. Jeskyně Grottes de Bétharram patří k nejkrásnějším vápencovým jeskyním ve Francii. Prohlídka kombinuje procházku s průvodcem, cestu vláčkem a na lodičkách. Typickou pyrenejskou zvířenu pak můžete vidět v parku Parc Animalier des Pyrénées ve vesnici Argeles-Gazost. Žijí tu vlci, svišti, rysy i hnědí medvědi.

Ubytování ve Francii přes Booking.com vyhledávejte a rezervujte snadno přes vyhledávací formulář níže.

Booking.com Další části Pyrenejí je Národní park Pyreneje (Parc National des Pyrénées). Ten se táhne v délce asi 100 km podél francouzsko-španělské hranice od Vallée d´Aspe po Vallée d´Aure. Hranice parku značí červené hlavy kamzíků na bílém pozadí namalované na skalách a stromech. Na jihovýchodě na park navazuje španělský Národní park Ordesa y Monte Perdido. Najdete tu nespočet ledovcových jezer, žije tu medvěd hnědý, kamzík pyrenejský, kozorožec pyrenejský a dravci jako orel skalní, sup bělohlavý aj. Návštěvnická centra jsou v těchto vesnicích: Etsaut, Laruns, Arrens-Marsous, Cauterets, Gavarnie, St-Lary-Soulan nebo Luz-St-Sauveur. Všechny jsou otevřeny celoročně. Parkem vede na 350 km značených tras, některé navazují na trasy ve Španělsku. Najdete tu také horské chaty.




Údolí řeky Aspe (Vallée d´Aspe) je domovem asi třinácti malebných vesnic, jen velmi málo obydlených. Tenhle kout Pyrenejí nabízí hlavně krásnou přírodu, zajímavých památek je tu pár. V největší zdejší vesnici, Bedous, je třeba pěkný vodní mlýn z 18. století (Moulin d´Orcun), v sezóně jsou možné prohlídky. U vesnice Sarrance se nachází dávná zastávka poutníků na cestě do Santiaga s historickým klášterem a malým muzeem zaměřeným za zdejší legendy a pověsti. V Accous je výrobna sýrů Fermiers Basco-Béarnais vyrábějící různé sýry z ovčího, kozího i kravského mléka. Jsou tu možné ochutnávky zdarma. Z vesnice Lescun se vám zas naskytne pěkný výhled na horu Pic d´Anie vysokou 2 504 metrů a ve vesnici také začíná několik turistických tras. Z vesnice Borce se zas můžete vydat na túru k pevnosti Fort du Portalet z 19. století, kterou Němci za 2. světové války využívali jako vězení. Od pevnosti vede stezka Chemin de la Mature vytesaná do skal.

V údolí řeky Ossau (Vallée d´Ossau) upozorníme na chráněnou oblast Falaise aux Vautours neboli Útes supů, kde žije na 120 párů supů bělohlavých, ale i jiných dravců. Hnízdí na zdejších vápencových útesech. Na velké obrazovce se tu promítají záznamy z hnízd na útesech. Za městečko duchů můžeme bez přehánění označit bývalé slavné lázně Eaux-Bonnes. V 19. století do proslulého letoviska jezdila i císařovna Eugénie a pak najednou město nějak neudrželo tempo s ostatními lázeňskými letovisky a dnes je skutečným městem duchům. Jsou tu pozůstatky kdysi úžasných luxusních hotelů. V okolí je pak lyžařské středisko Gourette. Lanovkou z vesnice Artouste-Fabreges ve výšce 1 250 metrů se můžete nechat vyvést na vrchol Pic de la Sagette ve výšce 2 032 metrů. V hlavní sezóně jezdí od horní stanice lanovky vlak k jezeru Lac d´Artouste. Krásné místo!

Lyžařské středisko a lázně Cauterets jsou skvělou základnou pro turistiku po národním parku, trasy začínají přímo ve městě. Krásným zdejším místem je most Pont d´Espagne nad roklinou, od něho vede třeba trasa Chemin des Cascades kolem několika nádherných vodopádů. Hezké je také jezero Lac´ de Gaube. V Cauterets je lyžařské středisko Cirque du Lys. Nabízí 21 sjezdovek a 35 km sjezdovek ve výšce od 1850 do 2 415 metrů. Jsou většinou pro začátečníky a středně pokročilé sjezdaře. V létě je to skvělé místo pro horskou cyklistiku. Od Pont d´Espagne pak vede 37 km udržovaných běžkařských tras. Nesmíme zapomenout na zdejší lázně. Zdejší prameny o teplotě od 36 do 53°C léčí návštěvníky už od 19. století. Jsou tu lázně Thermes César, kde jejich účinky můžete vyzkoušet i vy. A pak ještě jeden tip pro včelaře – Pavillon des Abeilles nabízí expozici věnovanou včelám, skleněné úly a ochutnat tu můžete med různých příchutí.

Další oblastí Pyrenejí je Vallée des Gaves. Lanovkou se můžete vydat na zdejší vrchol Pic du Midi de Bigorre vysoký 2 877 metrů, odkud se vám naskytne krásné pyrenejské panorama. Zároveň je tu lyžařský areál La Mongie. Od vesnice Gavarnie můžete vyrazit na různé túry. Třeba zdejší Cirque de Gavarnie vede ke skalnímu amfiteátru ve výšce 1 500 metrů. Okružní trasa je na dvě hodinky. V Bagnéres de Luchon jsou lázně a také lyžařské středisko Superbagneres ve výšce 1860 metrů, které je v létě dobrým odrazovým můstkem pro pěší turistiku.

Poslední pyrenejským údolím a posledním místem, do kterého v našem průvodci vyrazíme, je Vallée de l´Ariege. U Labouiche teče nejdelší evropská splavná podzemní řeka, Riviére Souterraine de Labouiche. Můžete se na ni vydat v rámci 75 minutové jízdy na člunu. Takovým malým skanzenem je pak Les Forges de Pyréne v Montgaillard. To ukazuje dobové tradice jako je košíkářství, pečení, kovářství, doškářství nebo třeba výrobu hřebíků. Dalším lázeňským městečkem v Pyrenejích je také Ax-les-Thermes se svými skoro 60ti horkými prameny. Jedněmi ze zdejších lázní jsou třeba Thermes du Teich. Je tu také bazének, ve kterém své nohy už kdysi dávno smáčeli templáři. V Lombrives se nachází podzemní jeskyně. Pořádající se tu různě dlouhé prohlídky – od 1,5 hodiny až na 5 hodin.





Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Vaše Cesty po světě