Provence

Provence-Alpy-Azurové pobřeží, francouzsky Provence-Alpes-Côte d'Azur, je snad nejzajímavější francouzský region. Kombinuje totiž úžasnou krajinu provoněnou levandulí, zasněžené vrcholky Alp a turisty milovanou a doslova obléhanou francouzskou Riviéru. Tady se rozhodně nudit nemůžete. Cesty po světě pro Vás připravily podrobný průvodce po tomto regionu.



Tento průvodce je součástí našeho rozsáhlého průvodce po Francii, který doporučujeme k pročtení před Vaší cestou kamkoliv ve Francii. Najdete tam podrobné průvodce i po dalších místech Francie.

Region ležící na jihovýchodě Francie bývá označován zkráceným názvem PACA. Na východě hraničí s Itálií, na severu tvoří hranici s francouzským regionem Auvergne-Rhône-Alpes jižní část Francouzských Alp. Na východě hraničí s regionem Okcitánie, jižní pobřeží omývá Středozemní moře a tato pobřežní oblast se nazývá Azurové pobřeží nebo také francouzská Riviéra. Správním centrem regionu je Marseille. Celé severní oblasti tohoto regionu, tedy oblasti Francouzských Alp, se věnuje samostatný průvodce. Stejně tak samostatný článek se věnuje také Azurovému pobřeží. Tento průvodce je zaměřen na část regionu zvanou Provence.



Provence neboli Provensálsko je část regionu PACA ležící mezi Alpami a Azurovým pobřežím. Když se řekne Provence, všem se vybaví levandule. Provence ale nejsou jen levandulová pole, ale i malebné vesničky, skalnaté horské vrcholy, olivové háje, krásné přírodní kouty nebo středověké vesničky, hrady či pevnosti. Název Provence vznikl z římského názvu Provincie Romana. Nejvýznamnější dobou v dějinách regionu bylo přemístění papežského stolce do Avignonu ve 14. století.




Naše putování po Provence nelze začít jinde než v hlavním městě celého regionu, Marseille. Protože je ale průvodce po Marseille rozsáhlý, věnujeme mu samostatný článek, který můžete číst tady.

Krásnou středomořskou pobřežní krajinu jen na dosah Marseille ukrývá Národní park Calanques (foto pod odstavcem) rozkládající se mezi Marseilles a Cassis. Skýtá pobřežní scenérie se strmými útesy omývanými tyrkysovou vodou, maličké pláže, kopce a skály v pohoří Calanque. Tzv. kalanky jsou v provensálské francouzštině úzké skalnaté zálivy vstupující daleko do pobřeží. Je to pěkná pobřežní krajina protkaná sítí stezek různých náročností, vyhlídek i skal vhodných k lezení.



Univerzitní město Aix-en-Provence leží jen na dosah rušné a multikulturní Marseille. V dobách římských tu stával vojenský tábor, který tu vznikl díky termálním pramenům, které tu vyvěrají dodnes. Od 12. století bylo město pod vládou hrabat z Provence. Od té doby bylo hlavním městem až do revoluce, kdy se novým hlavním městem Provence stala Marseille. Aix má také velmi bohatou kulturní minulost, narodil se a působil tady malíř Paul Cézanne nazývaný „otec moderního umění“ a v dětství tu žil spisovatel Émile Zola.



Za centrum města Aix je považována hlavní zdejší ulice Cours Mirabeau (1. foto v textu) s renesančními hotely i nespočtem kaváren a restaurací. Ulice je přezdívaná díky své dlouhé aleji krásných platanů jako „zelený tunel“. Dnes je jednou z nejrušnějších částí města plnou pouličních umělců, luxusních měšťanských domů a elegantních butiků. Okrajové bulváry jsou postaveny na dřívějších hradbách. Na horním konci ulice Gaston de Saporta se nalézají středověké trosky hradeb. Ve městě samozřejmě nechybí katedrála, tady je to katedrála Saint-Sauveur (2. foto v textu) z přelomu 13. a 14. století. Stejně jako většina francouzských románských katedrál je i ta zdejší velkolepá. Bohatá je také lázeňská minulost města. Ve fontáně d´Eau Chaude tryská voda o teplotě 34°C a je to jen jedna z desítek fontán po celém městě. Ne nadarmo se městu říká „město tisíce fontán“. Další a zároveň největší fontána ve městě leží v městském parku Parc Jourdan, do kterého místní míří hlavně za pétanquem. Termální vody si pak do sytosti užijete v termálních lázních Termes Sextius. Jen na dosah centra je kopec Montagne Sainte-Victoire s desítkami turistických i cyklistických stezek. Musée Granet se pyšní Cézannovými obrazy, ale jsou tu k vidění i obrazy italských či vlámských autorů. U Paula Cézanna, nejslavnějšího zdejšího rodáka, ještě chvíli zůstaneme. Z umělců své generace měl Cézanne zřejmě největší vliv na umění 20. století. Henri Matisse obdivoval jeho nakládání s barvou, Pablo Picasso rozvinul jeho plošné kompoziční struktury do kubismu. Po většinu Cézannova života však byla jeho tvorba buď ignorována, nebo znevažována a umělec tvořil v izolaci. Jeho sláva dosáhla největších výšek až po jeho smrti. Dnes tu jsou místa připomínající jeho život jedním z hlavních klenotů města. Byl vytvořen tzv. Cézannův okruh (Circuit de Cézanne), stezka značená bronzovými deskami s označením C. Přehled trasy dostanete zdarma v turistickém centru. Navštívit tu můžete třeba Ateliér Paula Cézanna, který je dochován ve stavu z doby umělcovy smrti. Bastide du Jas de Bouffan je rodinný dům, kde Cézanne začínal malovat a Bibémus quarries je místem, kde vytvořil většinu svých obrazů zdejší hory Montagne Sainte-Victoire. Zvláštním architektonickým úkazem města je pak Fondation Victor Vasarely, výtvor tohoto maďarského architekta. Jedná se o zvláštní stavbu tvořenou 16ti buňkami, v níž se ukrývají Vasarelyho díla kombinující geometrické tvary a optické principy, čímž vytvářel optickou iluzi prostorů. Pro milovníky moderní architektury je to povinnost.

Ochutnejte také místní dobrůtku, calisson d´Aix (foto pod textem), malé pečivo podobné marcipánu. Recept pochází už z 15. století a jeho základem jsou dvě oplatky spojené nádivkou z mandlí a ovocného sirupu. Stále se to tu vyrábí podle oficiálních receptur, výrobu můžete vidět třeba ve výrobně Roy René.



Další provensálskou zastávkou bude Arles. Arles má za sebou bohatou římskou minulost. Vzniklo tu obrovské římské divadlo s kapacitou 12 tisíc míst a amfiteátr pro 20 tisíc diváků, kde probíhaly nechvalně proslulé gladiátorské zápasy. Obě tato místa jsou dnes nejznámější atrakcí Arles a mimochodem jsou dochovány ve skvělém stavu. Nejen tyto římské, ale i některé arleské románské stavby, jsou zapsány na seznamu UNESCO.

Zastavme se u těch římských. Na všechny uvedené atrakce si lze zakoupit kombinované vstupné. Les Arénes (foto pod textem) je římský amfiteátr z přelomu 1. a 2. století postavený pro gladiátorské zápasy a závody vozů. Ve středověku pak místo sloužilo jako pevnost, stávaly tu domy a kostely. Rekonstrukcí do původní podoby amfiteátr prochází od 19. století. Druhou významnou římskou památkou jsou pěkně zachovalé římské lázně Thermes de Constantin ze 4. století postavené pro císaře Konstantina. Třetí významnou římskou památkou je Římské divadlo (Théatre antique) z 1. st. př. n. l. Další je velké římské pohřebiště Les Alyscamps založené Římany ve 4. století. Na svých obrazech tohle místo zvěčnili van Gogh i Gaugin. Vstoupit se pak dá také do podzemních skladů Cryptoportiques du Forum na náměstí place du Forum. Dochovaly se také zbytky akvaduktu a soustavy mlýnů Barbegal u Fontvieilles asi 12 km od města. Akvadukt pochází z 1. století a poháněl dvě paralelní kaskády a několik vodních mlýnů stojících nad sebou.



Z období od 11. do 12. století pochází kostel Église Staint-Trophime pojmenovaný po arleském biskupovi z přelomu 2. a 3. století. Naproti kostelu je klášter Cloitre Saint-Trophime určený pro kanovníky a mnichy. Krásný je zdejší rajský dvůr s bohatě zdobenými románskými a gotickými arkádami. Ve městě je pak několik dalších románských kostelů. V Arles je také několik muzeí. Pohanské i křesťanské artefakty i úžasné mozaiky skýtá Musée de l´Arles et de la Provence antiques. Museon Aralten zas vystavuje tradiční provensálský nábytek, řemeslné výrobky, kroje nebo třeba keramiku. Několik Picassových děl pak nabízí Musée Réattu.

Arles je významně spjato s malířem Vincentem van Goghem. Gogh byl nizozemský malíř a kreslíř, jedna z největších osobností světového výtvarného umění, která je dnes pravděpodobně nejznámější postavou nizozemské kultury. Gogh vytvořil v relativně malém časovém intervalu deseti let zhruba 900 maleb a 1100 kreseb. Jeho nejznámějšími obrazy je pravděpodobně série maleb s názvem Slunečnice (foto). Goghovo dílo bylo za jeho života takřka neznámé, za života se Van Gogh nedočkal výraznějšího uznání. Posmrtně však jeho sláva stoupala závratnou rychlostí. Roku 1888 se vydal z Paříže do Arles, kde svůj dům vyzdobil sérií známých kreseb se slunečnicemi. Byl ohromen zdejší krajinou a doufal, že zde najde či vytvoří novou uměleckou skupinu. Ze všech jeho nadějí zbyl jediný Paul Gauguin. Vincent Paula pozval k sobě a Paul neodmítl. Obdiv byl vzájemný a Gauguin namaloval van Gogha malujícího slunečnice. Přesto však jejich setkání skončilo hádkou. Van Gogh trpěl psychickou poruchou, možná způsobenou požíváním absintu. Po hádce s Gauguinem si 23. prosince 1888 právě tady uřízl téměř celé levé ucho, které následně umyl a zabalené donesl jedné prostitutce. Rok nato nastoupil do léčebny pro psychicky nemocné, kde namaloval na 150 maleb. O další rok na to se přestěhoval ke svému bratrovi, který ho celý život finančně podporoval a staral se o něho, do Auvers-sur-Oise u Paříže, kde se 27. července 1890 zastřelil. Tvrdí se, že proto, aby svému milovanému bratrovi Theovi již nebyl na obtíž. V Arles Gogh namaloval na 200 pláten. K jeho poctě tu tak vznikla třeba výstavní síň Fondation Vincent van Gogh. Výstavy se pořádají také v bývalé nemocnici Espace van Gogh, kde malíř strávil nějaký čas se svými depresemi. Stejně jako v Aix-en-Provence mají okruh věnovaný Cézannovi, tady je ten van Goghův. Okruh značený pamětními deskami vás provede po všech místech spjatých s malířem. Kdybyste hledali dům, který si van Gogh pronajal, aby v něm mohl tvořit, a v kterém si po hádce s Gaugainem uřízl ono ucho a také dům, který zvěčnil na jednom ze svých slavných obrazů - Žlutý dům, tak vězte, že stával na adrese 2 Place Lamartine, Arles. Od těch dob byl ale výrazně přestaven a onen pověstný "Žlutý dům" už dnes nepřipomíná.

Jen asi pět kilometrů od města se tyčí mohutné opatství Abbaye de Montmajour (foto pod textem), rozsáhlý opevněný benediktinský klášter, dnes z velké části oslňující coby velkolepá zřícenina. Výstavba kláštera je obestřena řadou legend, jisté je ale to, že byl dokončen v 10. století a o století později získal slavnou relikvii, úlomek Ježíšova kříže. Od té doby byl významným poutním místem. Za revoluce byl klášter pobořen a zůstalo tu devět mnichů. K vidění je tu kaple sv. Kříže, nedokončená románská katedrála Notre Dame s křížovou chodbou z 12. století, kostelík St-Piere ze století 11. a prostory opatství ze století 14. Pěkné výhledy nabízí věž Pons de l'Orme. Zajímavostí jsou i skalní hroby u kostelíku, vytesané do kamene. Krajina kolem opatství zaujala i Vincenta van Gogha, který se jí inspiroval pro obraz Západ slunce nad Montmajour.



Nedaleko Arles zmíníme ještě město se skvěle dochovaným hradem, Tarascon. Město leží na řece Rhôně a je spojeno s legendou o svaté Martě. Podle ní se měla Marta po ukřižování Ježíše odebrat na území dnešní Provence, kde se věnovala misijní činnosti. Obyvatelé dnešního Tarasconu byli sužováni drakem Tarasconem. Marta ho za pomoci kříže a svěcené vody přemohla. Sídlo pak podle draka získalo jméno. Tento příběh je obsažen ve sbírce středověkých textů. Drak je od té doby symbolem města. Nejvýznamnější památkou ve městě je mimořádně dobře dochovaný hrad (Château de Tarascon). S jeho stavbou začal v roce 1400 sicilský král Ludvík II., který byl pánem Provence. Hrad chránil zemské hranice, které tehdy tvořila Rhôna.

Přírodní park Camarque je proslulá oblast mokřadů při pobřeží Středozemního moře mezi dvěma rameny řeky Rhôny, jedna z nejdůležitějších oblastí svého druhu v Evropě. Zdejší krajinu kromě mokřadů tvoří kopečky, solné pánve, písečné duny, pláže, louky i rýžová pole. Kromě zajímavé přírody je velkým lákadlem i zdejší fauna, především růžoví plameňáci. Ti jsou symbolem tohohle přírodního parku. Jde o jediné místo ve Francii a jedno z mála v okolí Středozemního moře, kde plameňáci žijí ve volné přírodě. Krom plameňáků tu ještě polodivoce žijí zdejší černí býci a také proslulé plemeno bílých divokých koní, kteří jsou příbuzní se svými prehistorickými předky. Žijí zde divoce už stovky let. Turistické centrum se nachází u solného jezera Étang de Vaccares a je v něm expozice věnovaná zdejšímu ekosystému. Přes park vede celá řada turistických stezek, v turistické kanceláři dostanete mapy zdarma. Největší nepříjemností parku jsou zdejší hejna komárů, která vám výlet sem můžou trochu znepříjemnit. V Mas du Pont de Rousty najdete Muzeum Camarque v bývalé salaši z roku 1812, které vám skvěle představí zdejší oblast. Věnuje se místním dějinám i ekosystému. Asi 4 km od Les Saintes-Maries je ornitologický park du Pont de Gau (foto v textu a pod ním), kde žije na 2000 růžových plameňáků, ale i jiných ptačích druhů. Parkem vede 7 km stezek. Mokřady můžete také brázdit na lodích, různé společnosti operují z Port Gardian v Les Saintes-Maries. Les Saintes-Maries je nejlepším místem na poznávání parku, je považováno za vstupní bránu do parku, je tu turistické centrum. Město je velmi turistické, najdete tu spoustu restaurací a obchodů se suvenýry, kde se prodává sůl, levandule nebo provensálské koření či tradiční keramika. Ve městě je také kostel Saintes-Maries se střešní terasou, ze které je krásný výhled. Kostel, stejně tak i město, je spojen s romskou kulturou. V 15. století v kostele byly nalezeny ostatky sv. Sáry, patronky Romů. Od města se táhne 30 km dlouhý nepřerušovaný pás písečných pláží. Město Aigues-Mortes sice už leží v Okcitánii, je ale taky vhodným odrazovým můstkem pro poznávání Camarque. Je to město opevněné středověkými hradbami (úsek dlouhý necelé 2km), z nichž se vám naskytne krásný výhled na mokřady i solné pánve. Dominantou města je věž Tour de Constance z 13. století, která funguje nyní i jako pozorovatelna a kdysi jako státní vězení nejdříve pro templáře a o mnoho let později i pro hugenoty. Velký význam pro oblast Camargue má sůl, která se tu získává již po staletí. Průmyslová těžba začala v 19. století, kdy byla také postavená těžařská obec Salin de Giraud. V jejím okolí se nachází mělké pánve, v nichž se postupně odpařuje mořská voda a zanechává po sobě krystalickou sůl.



Opevněné město Avignon je významným historickým a turisticky velmi navštěvovaným místem ležícím na soutoku Rhôny a Durance. Mezi lety 1309 až 1377 bylo město sídlem papežů, kteří sem uprchli z Říma. Díky této skutečnosti se město stalo centrem umění a kultury a vzniklo zdejší opevnění. Kolem papežského dvora stála celá řada umělců i učenců, zdejší papežská knihovna čítala na dva tisíce svazků a byla ve své době největší knihovnou v Evropě. V Avignonu za dobu fungování města jako papežské sídlo pobývalo na sedm papežů. Historické centrum Avignonu, které zahrnuje Avignonský most, Papežský palác, biskupský dvůr, hradby a katedrálu, je zapsána na Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Za centrum města lze považovat náměstí place de l´Horloge jen kousek od náměstí place du Palais, které sousedí s proslulým Papežským palácem. Slevu na památky a cestování městskou hromadnou dopravou dostanete při vyzvednutí si turistického pasu zdarma v turistickém centru. Více informací o turistické kartě a mapy města ke stažení najdete na oficiálních stránkách města.

Historické jádro města je vcelku dobře zachováno, včetně téměř úplných městských hradeb s mnoha věžemi a branami. Za jednu z předních atrakcí města platí Avignonský most (1. foto v textu) (Pont d´Avignon, někdy také Pont Saint-Bénézet). Pochází z poloviny 14. století a je považován za symbol města. Most původně dlouhý 900 metrů s 22 oblouky strhla v 17. století povodeň, takže jeho zbylé čtyři oblouky končí v půli řeky Rhôny. Na most se vstupuje věží Tour du Châtelet a na jednom z pilířů je goticko-románská patrová kaple Chapelle Saint-Nicolas. Původní most tu stával už v 2. polovině 12. století. Vstup na most je zpoplatněn. Stačí-li vám pohled z dálky, skvělý výhled je z parku Rocher des Domes, který je hned vedle Papežského paláce, ale i z jiných míst ve městě (most Édouard Daladier). Velmi pěkně zachovalé jsou pak avignonské hradby obklopující město. Ty pocházejí ze 14. století a zrestaurovány byly v 19. století. Uvnitř opevněného města se nachází několik muzeí. Pak tu stojí gotický Papežský palác (Palais des Papes) (2.foto v textu), který vznikl ve dvou etapách. V letech 1335-1342 dal papež Benedikt XII. postavit čtyři křídla tak zvaného Starého paláce (Palais-Vieux) kolem rajského dvora s arkádami. Jeho nástupce Klement VI. palác v letech 1342-1370 rozšířil na jih a západ. S celkovou užitkovou plochou 15 tisíc m2 je to jedna z největších staveb své doby. Prostorné kamenné sály i rozlehlé nádvoří Cour d´Honneur svědčí o obrovském bohatství papežů. Palác byl v první etapě postaven jako opevněný palác pro papeže a jde o největší gotický palác v Evropě. Interiéry jsou většinou prázdné, k vidění tu jsou pěkné mozaiky a fresky. V sousedství stojí románská katedrála Notre-Dame-des-Doms z 12. století. Ve městě je pak ještě celá řada dalších kostelů (třeba St-Didier ze 14. století) nebo třeba zřícenina románského opatství sv. Rufa na břehu Rhôny. Budova biskupského a arcibiskupského paláce dnes hostí Musée du Petit Palais, které vystavuje výjimečnou sbírku italských obrazů s náboženskou tématikou. Musée Lapidaire zas vystavuje sbírky egyptského, římského i etruského umění. Musée Angladon vystavuje obrazy van Gogha, Cézanna, Maneta či Degase. Od července do začátku srpna se tu koná slavný Festival d´Avignon, kde vystupují na jevištích i v ulicích stovky umělců.

Jen na dosah Avignonu, na druhé strany Rhony, stojí jeho menší soused, Villeneuve-lés-Avignon (foto pod textem), město založené ve 13. století. Bývalo městem, ve kterém si arcibiskupové patřící k papežskému dvoru stavěli svá bohatá sídla. Ve městě je k vidění Chartreuse du Val de Bénédiction, kdysi největší a nejdůležitější kartuziánský klášter. K vidění tu jsou strohé, ale zrekonstruované cely mnichů. Ve městě je dále vyhlídková věž Tour Philippe-le-Bel, která ve 14. století měla obrannou funkci a také pevnost Fort Saint-André (foto pod textem) ze 14. století, od které se vám naskytne krásný výhled na Avignon. Pevnost je možné si prohlédnout bez průvodce.



Vesnička Les-Baux-de-Provence leží v pohoří Alpilles a je obklopená krajinou plnou vinic, olivových hájů a sadů. Vesnici na svých obrazech zvěčnil i van Gogh, který pobýval v psychiatrické léčebně v bývalém augustiniánském klášteře Saint-Paul-de-Mausole, asi 3 km od Saint-Rémy de Provence, rodiště věštce Nostradama. Na kopci nad vesnicí Les-Baux se tyčí rozlehlá pevnost Chateau des Baux (foto pod textem), pravděpodobně z 10. století. Velké škody pevnost zažila v 17. století, od té doby z ní zbyly jen trosky, které ze strmého útesu shlížejí na krásné údolí. Jsou to ale vskutku velkolepé trosky, které přiléhají ke středověce působící vesničce s úzkými uličkami plnými obchodů se suvenýry. Tohle je náš tajný tip, za nás lepší než slavnější Carcassone. Budete-li mít chvilku a máte tahle středověká městečka rádi, zastavte se tady.



Město Orange je dalším francouzským městem, které skýtá významné římské památky. Hlavním lákadlem města je římské divadlo. To dokázalo hostit až 10 tisíc diváků a vzniklo mezi lety 27 a 14 př. n. l. Pěkný výhled na město shora se vám naskytne z kopce Colline Saint-Eutrope vysokého 97 metrů. Dohlédnete odsud ale i na nedaleké kopce a cestou nahoru minete ruiny hradu z 12. století, ve kterém kdysi sídlila knížata z rodu Oranžských, podle kterých město získalo svůj název. Druhou významnou zdejší římskou památkou je Vítězný oblouk z 1. století, vysoký 19 metrů. Leží na konci bulváru avenue de l´Arc de Triomphe.

Vaison-la-Romaine taktéž láká na významné antické památky, je tu největší archeologické naleziště ve Francii. Od 6. do 2. st. př. n. l. tu vzkvétalo římské město Vasio Vocontiorum. Jeho rozvaliny jsou odkryty na dvou místech. Pro vstup na ně se platí vstupné. Navštívit můžete domy, mozaiky, antické divadlo pro 6 tisíc diváků (foto v textu) a archeologické muzeum – to vše v Puyminu, první části. Druhou částí je La Villasse se základy bývalých obchodů, veřejných lázní a ulicí s podzemní kanalizací. Dále v archeologickém komplexu najdete románský klášter a katedrálu Notre-Dame-de-Nazareth z 12. století. Ve městě je pak také středověká část města, Cité Médiévale. Do něho vede římský most (Pont Romain), součástí města jsou pak kamenné hradby, dlážděné uličky a hrad z 12. století, postavený hrabaty z Toulouse.

Naším dalším tipem je hora Mont Ventoux (foto pod textem) vysoká 1 912 metrů. Na vrchol se dostanete autem, v období od května do října. Na vrcholu je parkoviště. Jde o velmi oblíbený turistický cíl, takže se připravte na davy turistů. Výšlap na horu je také jednou z etap slavného cyklistického závodu Tour de France. A je to pěkná dřina, zcela se vyrovná nejnáročnějším výšlapu v rámci závodu, Alpe d´Huez. A je vidět, že hora je opravdovou Mekkou milovníků cyklistiky, v létě minete štrúdly cyklistů mířících na horu, aby si i oni dokázali, že na to mají. Před vrcholem minete pomník věnovaný britskéhmu cyklistovi Tomu Simpsonovi, kterého výšlap na Mount Ventoux v rámci etapy Tour de France stál v létě 1967 život. Doping v kombinaci s teplotou vzduchu kolem 40°C ho stál život. Jsou tu zastoupeny všechny evropské typy podnebí, také tu najdete rozmanitou flóru, kolem se pasou ovce. Hora a její okolí je zapsána jako biosferická rezervace na seznamu UNESCO. V zimě tu funguje lyžařské středisko Mont Serein. Na túry se nejčastěji vyráží z města Malaucéne, bývalého letního sídla avignonských papežů. Je tu turistické centrum, kde dostanete mapy tras. Oblíbená je třeba trasa kolem vápencových skal Dentelles de Montmirral.



Carpentras ve středověku bývalo útočištěm Židů pod ochranou papežů vypovězených z území pod francouzskou korunou. Zdejší synagoga ze 14. století je nejstarší používanou synagogou ve Francii. Ve městě je dále katedrála v jihofrancouzském gotickém stylu z období od začátku 15. do 16. století. Je tu několik muzeí věnovaných místním dějinám a také Hotel Dieu, v němž v 18. století bývala nemocnice. Má krásně zachovanou lékárnu a kapli. Hlavní zdejší delikatesou jsou černí lanýži, největší trh s více jak tisíci stánky, se koná v rámci svátku 27. listopadu.




Dalším pěkným přírodním koutem je pramen řeky Sorgue ve Fontaine de Vaucluse (foto v textu). Pod skálou se tu otvírá hluboká propast s jezírkem, jehož výše hladiny je odvislá od srážek. Síla pramenu odborníky stále překvapuje. Hloubku vývěru se neúspěšně pokoušel změřit i Jacques Cousteau. Kromě pramenu tu můžete navštívit Muzeum odporu za 2. světové války, Musée Pétrarque je věnovaná italskému renesančnímu básníkovi Francescu Petrarcovi, který tu ve 14. století žil a přemýšlel o své lásce k Lauře, jíž později věnoval své slavné sonety. Ecomusée du Gouffre se věnuje zdejšímu prameni, procházíte tu umělými jeskyněmi, které ukazují různé krasové jevy.

Pohoří Luberon je koutem krásné provensálské krajiny poseté kopci, vápencovými skalami, lesy i levandulovými poli. Táhne se v délce 55 km mezi městy Vaison, Aix, Cavaillon a Manosque. Hlavním místem, odkud se vyráží na výlet je městečko Apt. Ve zdejším turistickém centru Maison du Parc dostanete mapy turistických tras. Velmi pěknou horskou vesničkou, která stojí za návštěvu, je Gordes (první dvě fotky pod odstavcem). Její dominantou je hrad, jehož původy sahají už do 11. století, později byl přestavěn. Jde o velmi navštěvované turistické místo. Jedním z tipů v okolí je klášter Abbaye Notre-Dame de Sénanque (foto v textu) v odlehlém údolí za obrovským levandulovým polem, který je typickým místem z wallpaperů a pohlednic z Provence. Klášter lze navštívit v rámci prohlídek. Vydat se můžete také na rudě zbarvenou turistickou stezku Sentier des Ocres (3. a 4. foto pod textem) neboli Okrová stezka kolem okrových skalních formací. Nejkrásnější zdejší místa chrání Přírodní park Luberon. V oblasti mezi Bonnieux a Cheval Blanc se rozkládá největší plantáž cedrů atlantických v Evropě. Tyto stromy sem byly dovezeny ze severní Afriky v roce 1862 a jako první byly vysazeny poblíž vsi Bonnieux. U téhle vesnice najdete jedny z provensálských levandulových polí.



Přírodním koutem, který skutečně musíme doporučit k návštěvě, je soutěska řeky Verdon a největší evropský kaňon, Gorges du Verdon (foto pod textem). Kaňon začíná u Rougonu a vine se až k ústí řeky Verdon do přehrady Lac de Sainte-Croix (foto pod textem), který je mimochodem skvělým místem ke koupání. Dno rokliny se nachází v hloubce od 250 do 700 metrů. Do soutěsky lze vyrazit, většinou se vychází z vesnice Castellane nebo z Moustiers Sainte-Marie. V obou vsích jsou turistická centra. Nejlepší výhled ze silnice se vám naskytne z vyhlídek – jednou je Point Sublime, druhou Belvédére de l´Escalés. Krásná je také jízda autem po horské cestě corniche Sublime, kterou se dostanete k vyhlídce Balcons de la Mescla, která nabízí další skvostný výhled a k nejvyššímu mostu v Evropě, Pont de l´Artuby. Od vyhlídky Point Sublime lze vyrazit do kaňonu pěší stezkou, z několika zdejších míst je pak možný sestup do kaňonu. Při smaragdově zbarvené řece jsou slušné pláže, řeka je také oblíbeným místem pro jízdu na kajacích apod.



Lázeňským městem v Provence je Digne-les-Bains. Vyvěrá tu termální pramen o teplotě 49°C, jehož minerály pomáhají při revmatismu i astmatu. Lázněmi ve městě jsou Établissement Thermal. Krom lázní ve městě najdete muzeum věnovanému tibetskému umění, Fondation Alexandra David-Néel. To byla Francouzka, která několikrát na začátku 20. století navštívila Tibet a tím inspirovala generace cestovatelů. V Réserve Naturelle Gélogique de Haute Provence jsou zas k vidění zkameněliny. Rezervaci o asi 18ti zajímavých lokalitách je nutné projet autem.

Naší poslední zastávkou v Provence bude Národní park Mercantour (foto pod textem). Tady zase najdete úžasnou panenskou přírodu. Park zahrnuje šest údolí při italských hranicích a je skvělou kombinací Alp a Středomoří. V tematickém parku Alpha se věnují návratu vlků do volné přírody a jejich působením na chovatele ovcí a další.



A na konec ona pověstná levandule. Rozlehlá levandulová pole najdete po celé Provence, nejvíce pak v oblasti zvané Valensole Plateau, nedaleko Digne-les-Bains a údolí řeky Verdon. Nejlepší dobou pro to, abyste viděli rozkvetlá levandulová pole v plné kráse, je červenec. Pole květou zhruba od konce června do srpna. Konají se tu také všemožné festivaly a trhy věnované a provoněné levandulí. V Montélimaru během červencových levandulových slavností Montélimar Couleur Lavande voní ulice levandulí. Levandulové korzo pak oslavuje sklizeň levandule ve Valréas v Drôme každoročně první víkend v srpnu a každý rok také probíhají Levandulové slavnosti v Sault, vždy 15.8., při kterých se mimo jiné i soutěží v ruční sklizni levandule, koná se trh s levandulovými výrobky, vystoupení folklorních skupin apod. Je asi jasné, že hlavním suvenýrem z Provence budou levandulové produkty. Můžete ochutnat levandulovou zmrzlinu, bonbony nebo levandulový med, populární je také koření Herbes de Provence, provensálské bylinky. Ta pravá originální bylinková směs nese označení AOC. Z dalších suvenýrů jmenujme kosmetiku, mýdla, marmelády, nugát, sušenky, sůl, provensálské koření, keramiku a jiné umělecké výrobky.




Specialitami provensálské a středomořské kuchyně je třeba zeleninová směs ratatouille, česneková majonéza aïoli, marseillská bouillabaisse, aperitiv zvaný pastis nebo třeba vynikající vínko Châteauneuf-du-Pape, které u nás proslavil Michal Tučný. Ať už v Provence ochutnáte, zažijete nebo navštívíte cokoliv, určitě nebudete zklamaní.





Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Vaše Cesty po světě