Dalmácie

Dalmácie je turisticky nejnavštěvovanější oblastí Chorvatska. Důvodů pro to je hned několik. Nekonečné pobřeží Jaderského moře nabízí slušné možnosti koupání a potápění, historická města nabízejí jedny z historicky nejvýznamnějších architektonických památek v zemi zapsané na seznamu UNESCO, zdejší hory a v nich ukryté nejkrásnější chorvatské národní parky jsou nejlepším místem k turistice v Chorvatsku. Ať už si vyberete cokoliv z těchto možností, rozhodně nebudete zklamaní. Cesty po světě pro vás připravily průvodce po celé Dalmácii a je jen na Vás, co se při Vaší cestě rozhodnete navštívit.

Tento průvodce je součástí našeho rozsáhlého průvodce po Chorvatsku, který doporučujeme k pročtení před Vaší cestou kamkoliv v Chorvatsku. Najdete tam podrobné průvodce i po dalších místech země, se kterými poznávání Dalmácie můžete spojit.




Dalmácie je historické území na pobřeží Jaderského moře. Většina historické země patří Chorvatsku, menší část Černé Hoře. Kromě pobřeží, hor a národních parků ve vnitrozemní Dalmácii sem patří i ostrovy rozeseté po Jadranu. Hlavním zdrojem příjmu zdejších obyvatel je cestovní ruch, průmyslových oblastí tu moc nenajdete. Název region nese podle ilyrského kmene Dalmátů, kteří na zdejším území žili před příchodem Římanů (tj. ve 3. st. př. n. l). Benátky vlastnily některá pobřežní města již od 10. století, roku 1699 pak Benátky získaly i celé dalmátské vnitrozemí a součástí Benátské republiky byla Dalmácie až do konce 18. století.

Pojďme nyní společně putovat od severu na jih a prozkoumat tento turisticky přívětivý region. Začneme ve vnitrozemí na severu Dalmáci a prozkoumáme jednu z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí celého Chorvatska, slavný Národní park Plitvická jezera. Proslulost krásy tohoto národního parku je důvodem pro neskutečné davy turistů, které vám vaši návštěvou mohou poněkud znepříjemnit. V létě jezera navštíví i čtyři tisíce turistů denně. Zdejší sintrové vodopády a smaragdová jezera vytvářejí nezapomenutelnou scenérii. Národní park Plitvická jezera je vůbec nejstarší národní park v Chorvatsku, založený roku 1949 a zároveň největší, neboť pokrývá rozlohu 300 km². Roku 1979 byl pak zapsán na seznam UNESCO. V oblasti plné jezer, kaskád, vodopádů a bukových lesů žijí čápi, medvědi hnědí nebo rysi ostrovidi. Legenda o vzniku jezer říká, že se místní obyvatelé modlili kvůli suchu k Černé královně. Ta pak rozpoutala bouři, která celou oblast zaplavila a vytvořila tak zdejší jezera. Park se nachází na silnici E71, asi 150 kilometrů od Záhřebu. Vedou do něho dva vchody, u restaurace Lička kuca a u hotelu Jezero (placená parkoviště). Táboření je v parku zakázáno, kempy se nacházejí v oblasti do 10 kilometrů od parku. Po celé oblasti jezdí kyvadlová doprava a také lodě. Kyvadlová doprava je zahrnuta v cenách vstupného. Ke vstupence dostanete i mapu, která zobrazuje všechna zajímavá místa i šest zdejších turistických tras. Stejně tak tam jsou uvedené i časy, ve kterých se lze svézt kyvadlovou dopravou. Můžete nastoupit a vystoupit, kde se vám zachce. V oblasti Plitvických jezer se natáčelo i několik scén z filmu Poklad na Stříbrném jezeře. Veškeré informace o vstupném a další potřebné informace k vaší návštěvě najdete tady.



Přehled těch nejzajímavějších míst v Národním parku Plitvická jezera začneme tím, že si řekneme, jak zdejší útvary vlastně vznikly. Zdejší kaskády jsou tvořené horninou zvanou sintr, který vzniká usazováním uhličitanu vápenatého. Třeba dnešní jezero Kozjak byla dříve jezera dvě, ale neustálým ukládáním ložisek vápence na dně se vodní hladina zvedla a bariéra mezi jezery se zaplavila. Ke vzniku sintrových teras přispívá i zvláštní bakterie žijící v mechu. Centrálním místem parku je řada 16 jezer a kaskád, ze kterých voda vtéká do řeky Korany. Jezera se dělí na dolní a horní, horních je 12 a vznikla zřícením stropů podzemních jeskyní a jejich naplněním vodou. Jezera jsou spojena průtoky a rozložena terasovitě a jsou tolik oblíbená také pro svou azurovou až smaragdovou barvu, která se liší podle množství minerálů a organismů ve vodě. Největším jezerem je Kozjak, po kterém se lze svézt lodí, to je zároveň i nejhlubším jezerem. Dále zde uvidíte nespočet vodopádů, jeskyní a říčních pramenů (třeba pramen říčky Plitvice, která dala název parku). Jezera jsou spojena vodopády, nejhezčí je Sastavci (49 metrů vysoký) a nejvyšší zas Veliki Slap, ze kterého se řeka Plitvice řítí z výšky 76 metrů do kaňonu. Nachází se tu i soustava 20 krasových jeskyní.



















Plitvická jezera se nacházejí nedaleko hranic s Bosnou a Hercegovinou, se kterou třeba poznávání jezer můžete také spojit. Dále se ve vnitrozemí Dalmácie nachází kopcovitá zemědělská oblast Lika, která se táhne od Plitvických jezer na jihozápad a tam je ohraničena pohořími Velebit a Velika Kapela. Nejzajímavějším místem této oblasti je vesnice Smiljen, rodiště světového vynálezce Nikoly Tesly. Jemu je tu věnován celý pamětní komplex zahrnující jeho sochu a rodný dům. Tesla je vynálezce motoru na střídavý proud a je považován i za vynálezce rádia. Síla magnetického pole se měří v jednotkách Tesla (T).

Co také stojí za návštěvu, je jeskynní systém Cerovacké jeskyně. 2 150 metrů dlouhý jeskynní systém nabízí neuvěřitelné stalagmitové či stalaktitové útvary a zajímavá místa nesoucí název Studna života nebo Křišťálová síň.




Asi 140 kilometrů od Plitvických jezer se nachází město Knin. Leží uprostřed krasové krajiny a v historii mělo velký strategický význam. Bylo klíčovým místem v době Vlastenecké války, bylo totiž centrem Republiky Srbská krajina. Dominantou města je pak obrovská středověká pevnost nad městem na kopci Sveti Spas, kterou v 16. století přestavěla otomanská vláda a je z ní krásný výhled. Nedaleko Kninu pak pramení řeky Cetina a Krka. V oblasti je ale stále velké riziko neodstraněných min z dob nedávné války. Slavný každoroční rytířský turnaj Sinjska Alka se koná ve městě Sinj. Ten je ukázkou hrdosti místních obyvatel a lístky na něj bývají každoročně rychle vyprodané. Ve městě pak kromě turnaje můžete navštívit i františkánský klášter s obrazem Madony Sinjské od neznámého malíře z Benátek z 16. století, který podle legendy hrál klíčovou roli v zázračné porážce silné turecké armády roku 1715. U bosenských hranic pak ještě zmíníme vesnici Imotski, ve které leží dvě krasová jezera Modré a Rudé obklopená vysokými horami. Jezera vznikla zřícením stropu podzemní jeskyně a jsou v jejich okolí pěkné turistické stezky.

Dalmácií se táhne také nejdelší chorvatské pohoří, 114 kilometrů dlouhé pohoří Velebit (foto v textu a pod ním). Působivá krasová krajina plná roklí je od roku 1977 součástí biosferické rezervace UNESCO. V pohoří Velebit se nacházejí dva národní parky, které oba nabízejí skvělé možnosti turistiky a najdete tu stovky kilometrů turistických udržovaných stezek. Ve Velebitu se tyčí i nejvyšší hora Chorvatska, Dinara (někdy také Sinjal) vysoká 1 831 m. n. m. Oblíbené jsou výstupy na několik zdejších horských vrcholů, třeba na 1 757 metrů vysokou horu Vaganski. Velebit je oblast plná lesů, vápencových formací, divoce rostoucích květin i divokých zvířat, včetně endemitů.



Národní park Paklenica ve Velebitu nabízí především vynikající možnosti pro horolezce, zdejší vápencové útvary jsou u nich velmi oblíbené. V parku žijí hnědí medvědi, vlci, jeleni nebo nejjedovatější evropský had, zmije růžkatá. Dají se tu podniknout i několikadenní túry, třeba ta po horském hřebeni vedoucí z vesnice Oltare do Národního parku Paklenica o délce 100 kilometrů. V druhém velebitském národním parku, Národní park Severní Velebit se nachází několik horských vrcholů, na které si můžete udělat výšlap. Může to být třeba 1 676 metrů vysoký Zavižanski Pivčevac nebo 1 699 metrů vysoký Mali Rajinac. Navštívit můžete i zdejší botanickou zahradu (Botanički Vrt). V Severním Velebitu jsou dobře dostupní horské chaty, kde můžete přespat v případě, než se rozhodnete vydat se na některou z několikadenních túr po parku. Na závěr zmíníme ještě skvělé krasové vápencové útvary Rožanski Kukovi (Rožanské skály), taktéž krásný kout přírody.

Vraťme se zase na pobřeží a navštivme krátce ostrov Pag (foto v textu a pod ním), což je skalnatý ostrov, jehož podloží tvoří hlavně krasový vápenec, na kterém dnes žije něco kolem 8 tisíc obyvatel. Ti se živí zemědělstvím a cestovních ruchem. Najdete zde krasová jezera a celou řadu pěkných oblázkových i písečných pláží. Ostrov je spojen s pevninou neplaceným mostem, který se nachází nedaleko Zadaru, nebo se na něj můžete dostat trajektem z Rijeky. Co se týká zemědělství, chovají se zde především ovce, které se tu pasou všude. Ostrov Pag je známý pro svůj ovčí sýr paški sir, což je zdejší tradiční slaný tvrdý sýr z ovčího mléka, který se podává potřený olejem a posypaný popelem. Je místní delikatesou. Vliv na jeho zvláštní chuť mají právě pažské ovce, které spásají zdejší divoce rostoucí byliny jako třeba šalvěj, rozmarýn či tymián a jejich mléko má pak velmi ojedinělou chuť. Paški sir je jeden z nejznámějších chorvatských sýrů. V sýrárně v Kolanu se můžete podívat, jak se sýr vyrábí a rovnou si i nějaký ten pěkný bochník koupit s sebou domů. Před příchodem turistiky plynuly největší příjmy také z produkce mořské soli, která se odpařuje na solných pláních nedaleko města Pag. 2/3 veškeré produkce chorvatské mořské soli pocházejí právě z Pagu. Dále se zde pěstují olivy a velmi proslulá je také pagská krajka. Největší příjmy na ostrově ale plynou z cestovního ruchu.



Co se týká turisticky zajímavých míst na Pagu, velmi pěkné písečné pláže jsou Čista plaža a pláž u kaňonu Ručica. Na Pagu je pěkných pláží několik, včetně těch oblázkových, jako třeba Šimuni. Ve vesnici Lun zase můžete vidět i stoleté olivovníky, které rostou v tamější olivové zahradě, ze které je krásný výhled na Jadran. Několik historických staveb se nachází ve městě Pag. Můžete tam spatřit Velkovévodský palác nebo navštívit Muzeum krajky, kde můžete obdivovat ručně tkané zdejší krajky – čipky. Pažská krajka se těší celosvětovému uznání a prodává se všude na Pagu. Protože se jedná o tradiční ručně tkanou krajku, její ceny jsou samozřejmě poměrně vysoké. Zdejší krajkářství se nachází na Seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, a to společně s krajkářskými školami na Hvaru a v Lepoglavě. Každoročně se tu koná Festival krajky a v únoru a v červenci pak také Pagský karneval. V Prosice najdete solná skladiště ze 17. století, ostrov Pag byl tou dobou velkým producentem soli. Hlavním turistickým letoviskem je město klubů a diskoték, Novalja. Oblíbená je tamější pláž Zrče, na které jsou kluby a bary otevřené celou noc.

Nejvýznamnějším městem severní Dalmácie, městem s dlouhými dějinami, je Zadar (foto v textu a pod ním). Na jeho území žili jak Řekové, tak Římané, od začátku 15. století byl součástí Benátek. Dnes tu najdete řadu historických míst. Město má něco kolem 80 tisíc obyvatel a je pátým největším chorvatským městem. Do Starého Města vstoupíte pěknou městskou bránou vestavěnou v mohutných hradbách a jeho centrem je Narodni Trg. Za vidění stojí radnice z 30. let 20. století, hodinová věž z 18. století a hlavní pěší nákupní třída zvaná Kalalargo (Široka Ulica). Najdete tu i největší románskou katedrálu v Dalmácii, katedrálu sv. Anastázie (1. foto vpravo), o níž existují první zmínky již z 10. století. Obdivovat na ní můžete krásně zdobené tři vstupní portály, dále je tu sarkofág z 9. století s ostatky sv. Anastázie, patronky vdov. Z katedrální zvonice je pěkný výhled na město. Katedrála sv. Anastázie je jednou z nejvýznamnějších románských staveb v Dalmácii. Velký historický význam má předrománský kostel sv. Donáta (2. foto vpravo) z 9. století, který je jednou z nejvýznamnějších památek této epochy v Dalmácii. Ve městě se dochovala i řada památek z římských dob. Dřívější římské fórum se táhne těsně za katedrálou sv. Anastázie, souběžně s Kalalargem. Z římských dob se tady dochoval jediný sloup a řada jejich zbytků. Ve městě dále najdete celou řadu jiných kostelů a také Archeologické muzeum. Nejste-li přímo milovníci historických staveb, můžete se v tomto přístavním městě vypravit na pobřežní promenádu Rivu. Pěkně upravená mramorová promenáda je skvělým místem pro posezení na břehu Jadranu a sledování západu slunce. V západní části se nachází nejoblíbenějším místo promenády, tzv. mořské varhany (Morske Orgulje) (2. foto pod textem). Moderní schodovitá konstrukce je ideální pro posezení na sluníčku při poslechu hudby. Tu vytvářejí píšťaly za mramorovými sloupy, které jsou rozezpívávány mořskými vlnami, které do nich narážení a vytvářejí tak příjemnou zvukovou kulisu. Na konci promenády je pak také františkanský klášter, který prý dokonce založil sám František z Assisi. K přístavu se dostanete přes pozůstatky římského triumfálního oblouku, který je další z připomínek římské éry. Zadarské pláže jsou spíš oblázkovo-skalnaté a tak se na nich tak dobře neleží. Turistický portál města Zadar s mapou a soupisem všech zajímavých míst najdete tady. Pojedete-li od Zadaru dále na jih, cestou po pobřeží se můžete zastavit v několika pěkných rybářských vískách.



Asi 15 kilometrů od Zadaru pak leží městečko Nin. V 9. století bylo sídlem králů, dnes město stojí na ostrově na umělém jezeře, obklopené solnými pláněmi. Pěkný je zdejší kostelík sv. Kříže (foto v textu) z 11. století, pěkná ukázka tehdejšího stavitelství. Ten stojí na místě, kde v minulosti pravděpodobně stával královský palác. Dále se dochovalo na několika místech opevnění, hlavně Horní brána a z římských dob tu jsou dodnes k vidění zříceniny Dianina chrámu a amfiteátru. V okolí je pár písečných pláží, např. 5 kilometrů dlouhá Kraljičina plaža, dále Ždrijac a pláž u obce Privlaka. Stručně zmíníme ještě pár vesniček v okolí Zadaru. Na ostrůvku u vesnice Sukošan najdete pozůstatky letního sídla zadarských arcibiskupů a trosky středověkého hradu na mysu Rt Bribirčina. V obci Sv. Filip i Jakov najdete domy z 18. a 19. století, kterým dominuje zámek rodu Borelliů se zámeckým parkem. Velmi živým letoviskem a přístavem asi 28 km od Zadaru je Biograd, před nímž se v Jadranu nacházejí dva malé ostrůvky – Planac a Sveta Katarina s majákem. Jsou tu slušné pláže, celá řada kostelů a klášterů a místní muzeum s jedinečnou expozicí zvanou Náklad potopené lodi z 16. století s početnou sbírkou předmětů. Teméř po celém dalmátském pobřeží jsou rozesety malé vesničky s kostely, zříceninami hradů či klášterů a opevnění.

Jeden z nejlepších chorvatských olivových olejů se vyrábí na ostrově Ugljan. Ten je posetý olivovníky a můžete na něm navštívit třeba zříceninu pevnosti sv. Michala ze začátku 13. století, kterou postavili Benátčané, aby střežila Jadran. Povrch ostrova tvoří vápencové a dolomitové podloží, které pokrývají machie – keřovitý porost, který zde hojně roste. Vnitrozemí je hodně hornaté, v dolomitové části se pěstují olivy, což je hlavní plodina pěstovaná na ostrově. Vyrábí se z nich vynikající olivový olej. Dále se zde pěstují fíkovníky a vinná réva. Ostrov Ugljan je takovým předměstím Zadaru, obyvatelé ostrova dojíždějí do Zadaru do práce. Na ostrov je velmi dobré trajektové spojení právě ze Zadaru (do města Preko na Ugljanu). Se svými necelými 8 tisíci obyvateli je Ugljan jedním z nejhustěji osídlených ostrovů Jadranu. Se sousedním ostrovem Pašman je spojen mostem. V okolí ostrova se nacházejí malé ostrůvky, zmíníme třeba Galovac s pěknou pláží a františkánským klášterem z 15. století.




Národní park Kornati (foto pod textem) je tvořen 89 ze 147 ostrovů Kornati, které se nacházejí v Jaderském moři mezi Zadarem a Šibenikem. Národní park byl zřízen roku 1980 a zaujímá rozlohu 210 km². Největším ostrovem souostroví je ostrov Kornat, podle kterého souostroví nese název. Kornati jsou tvořené hlavně vápencovými ostrovy různých rozloh porostlými divokými bylinami a osamocenými útesy, na kterých je dnes pár stavení, naposledy byly ostrovy trvale osídleny Římany. Dřívější lesní porost byl vypálen pastevci, kteří tu chovali ovce a pěstovali olivy. Na ostrovech nikdy nebyly žádné zdroje pitné vody, proto na nich není dodnes žádné osídlení. Do národního parku se platí vstupné a na ochranu přírody se tu velmi pečlivě dohlíží. Vstupné zakoupíte v kanceláři národní parku v Murteru, na ostrově Ravni Žakan, Penitula Vela a Kornat. Do parku se dostanete pouze lodí, buď výletními loděmi z Biogradu na Moru, Murteru či Vodice nebo vlastní jachtou. Plavba mezi ostrůvky je u jachtařů velmi oblíbená. Ostrovy nabízejí i vynikající možnosti pro potápění, mořský svět kolem ostrovů je nádherný. Pro potápění je ovšem třeba povolení a běžní turisté se tu nemůžou potápět sami, ale pouze s chorvatskými turistickými agenturami. Veškeré praktické informace pro turisty najdete tady. S Kornati sousedí také ostrov Dugi Otok, jehož hlavním lákadlem je Přírodní park Telaščica. Jeho dominantou jsou velmi vysoké útesy a skalní stěny a také je tu slané jezero Mir. Na ostrov se dostanete trajektem ze Zadaru.



Cestou mezi Zadarem a Šibenikem u obce Crvena Luka rozhodně nemůžete minout největší chorvatské jezero Vranske jezero. Jezero leží pod úrovní moře v krasovém údolí nedaleko jadranského pobřeží. Je významnou chorvatskou ornitologickou oblastí, protože zde hnízdí kormorán malý a také je to jediná oblast v Chorvatsku, kde můžete vidět volavku červenou. Navštívit můžete zdejší ornitologickou rezervaci a kolem jezera vede také celá řada turistických tras. Jezero vzniklo zaplavením krasového pole podzemními vodami a s mořem je spojeno úzkým kanálem a pruhem pevniny. Protože je původně sladkovodní jezero spojeno s mořem, je lehce slané a žijí v něm jak sladkovodní, tak mořské ryby. Je oblíbené taktéž u rybářů. U obce Crvena Luka je dobrá pláž.

A jsme v Šibeniku (foto v textu a pod ním). Šibenik leží v ústí nejkrásnější chorvatské řeky Krky a je u turistů velmi oblíben pro své významné historické stavby a malé uličky, to všechno v obklopení nádherné přírody. Téměř za humny se totiž rozkládá jeden z nejkrásnějších národních parků Chorvatska, Národní park Krka. Šibenik je přístavní město, které má něco přes 50 tisíc obyvatel a pyšní se významnými historickými památkami. Ve městě se nachází několik pevností a opevnění pocházejících z dob obrany před osmanskou invazí. Pevnosti jsou rozprostřené téměř po celém městě, z některých je krásný výhled na Jadran. Zmíníme třeba pevnost sv. Anny nad městem z 11. století nebo pevnost sv. Jana (Sveti Ivan) či pevnost Šubicevac. Vstupo do města kdysi při průlivu sv. Antonína střežila pevnost sv. Mikuláše (Sveti Nikola) ze 16. století stojící na ostrůvku Ljuljevac. Dominantou města a zároveň nejvýznamnějších šibenickou architektonickou památkou je katedrála sv. Jakuba (Sveti Jakov) (fotky v textu vpravo), od roku 2000 zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Katedrála se stavěla mezi lety 1431 a 1561 a je postavená celá z kamene, což by ještě nebylo nic tak zvláštního, ale velmi zajímavé je, že pro stavbu nebyl použit žádný spojovací materiál. Šibenická katedrála je mistrovské dílo renesančně-gotické architektury, na jejíž stavbě se podíleli tři architekti. Před katedrálou je socha jejího tvůrce. Vedle katedrály na náměstí Trg Republike Hrvatske pak stojí další pěkné historické stavby, biskupský palác z 15. století, palác Foscolo či renesanční radnice. Od Biskupského paláce projdete Mořskou bránou (Morska vrata) do přístavu. Dále je tu Knížecí palác (Kneževa palača), kdysi sídlo benátského místrodržitele, ve kterém dnes sídlí Městské muzeum.



Při návštěvě Šibeniku byste rozhodně neměli zapomenout vydat se také do Národní parku Krka (foto v textu a pod ním), který zaujímá oblast od pramene řeky Krka v Dinárských Alpách po ústí řeky do Jaderského moře. Rozloha oblasti, která se roku 1985 stala národním parkem, je asi 109 km². Park je hojně navštěvován turisty pro svou nádhernou malebnou přírodu plnou tyrkysových jezírek, potoků a vodopádů. Kaskády na řece Krka jsou tvořeny vápencovými ložisky, která se tu usazovala po tisíce let. Nejhezčí je skupina kaskád u Skradinskog buk a vodopád Roški. Pěkným místem je také ostrov Visovac (foto v textu vpravo) s františkánským klášterem, na který se lze dostat lodí. V okolí se nachází také několik starých vodních mlýnů z 19. století, ke kterým se také podnikají výlety na lodích. Dále se můžete vypravit k několika pozůstatkům římských dob, třeba k vojenskému táboru Burnam, kde je k vidění amfiteátr a budovy patřící římským vojákům. Pěkné je i římské náhorní sídliště Bribirska Glavica se zříceninami a nádherným výhledem na okolí. Do parku se platí vstupné, vstupními body je Skradin, ze kterého se do parku dostanete na lodích nebo Lozovac, ze kterého naopak kyvadlovou dopravou. Park je protkán dřevěnými chodníčky, po kterých ho můžete prozkoumat. Na některá odlehlá místa se dostanete ale jen na loďkách. Doprava po parku je zahrnuta v ceně vstupného. Veškeré praktické informace pro turisty týkající se vstupného, mapy parku a další, najdete tady.



Oblast kolem Splitu je jednou z nejoblíbenějších částí chorvatského pobřeží. Split (foto v textu a pod ním) je hlavním dopravím uzlem Chorvatska, druhé největší chorvatské město, které má 200 tisíc obyvatel a největší město dalmatského pobřeží. Známý je pro svůj velký přístav, ze kterého jezdí trajekty na okolní ostrovy. Je to hlavní hospodářské a kulturní centrum Dalmácie. V historické části Splitu se nachází jedna z historicky nejvýznamnějších chorvatských památek zapsaná na seznamu UNESCO, slavný Diokleciánův palác (fotky vpravo). Diokleciánův palác byl dříve opevněným palácem římského císaře Diokleciána, který je obydlen již víc než 1700 let a je nejlepší ukázkou římské architektury v Chorvatsku. Dioklecián se narodil na splitském předměstí Solin a vládl mezi lety 284 a 305. Rozsáhlý komplex s ulicemi, bránami, nádvořím je dnes celým jedním městským okrskem. Stavba paláce započala roku 295 a byla dokončena roku 305. Stavěl se z bílého vápence z ostrova Brač. Do paláce lze vstoupit Jižní branou a poté můžete prozkoumat celý komplex včetně sloupořadí, které bylo dříve srdcem paláce a je to pěkné otevřené nádvoří s kolonádami či Diokleciánovým mauzoleem, které se už v 7. století proměnilo v katedrálu, ke které ve 13. století přibyla vysoká zvonice. Zvonice je jednou z nejviditelnějších dominant Splitu. V katedrále je k vidění oltář, který je vlastně sarkofágem zasvěceným sv. Dominiovi, kterého nechal Dioklecián umučit, dále pak pokladnice či krypta. Pod palácovým komplexem se táhne rozsáhlý podzemní komplex komor (Podrum), ve kterých proběhly vykopávky po 2. světové válce. Když v 7. století okolí ničili Avaři, obyvatelé se přesouvali do Splitu a svá obydlí si stavěli v prostorách komplexu. Palácem se inspiroval také skotský architekt Robert Adam, jehož nákresy pak daly základ tzv. adamovu stylu, z čehož se vyvinula neoklasicistní architektura londýnských a edinburských ulic. Dalšími částmi paláce jsou pozůstatky dřívějších císařských budov, vedle jejich dřívějších komnat se nachází Etnografické muzeum. Najdete tu také několik pěkných bran, Zlatá brána byla dřívějším vstupem do paláce. Nedaleko Zlaté brány je pak tržiště nabízející ovoce a zeleninu. Většina historických památek Splitu se nachází v komplexu Diokleciánova paláce. Pěkným městským parkem je park Marjan na stejnojmenném kopci, kde jsou pěkné turistické stezky a kapličky. Ve Splitu také najdete Archeologické muzeum a Galerii výtvarných umění, od poloviny července do poloviny srpna se tu koná Splitské léto, festival dramatu, tance, hudby, který se koná po celém městě.



Necelých 30 kilometrů od Splitu se nachází další historicky významné město, Trogir (foto pod textem). To se pyšní skvěle zachovaným historickým městským jádrem, které je od roku 1997 zapsáno v UNESCO. Do historického centra se dostanete městskou bránou Kopnena Vrata. Staré Město se nachází na ostrůvku, přes kanál k pevnině pak vede most. Zdejší katedrála sv. Vavřince z 13. století je nejhezčí ukázkou románské architektury v Dalmácii. Katedrála má nádherný západní portál, uvnitř je krásná kaple Ursini. Další pěknou stavbou ve městě je pevnost Kalemargo postavená Benátčany.



V ústí rokle Cetina se pak nachází město Omiš (foto v textu vpravo). Řeka Cetina se tu vlévá do Jadranu a vytváří tak pěknou krajinu. Ve městě je několik pěkných paláců a původní opevnění. Hlavním jadranským přístavem Otomanů byla od konce 15. století Makarska (fotky pod textem). Populární je zdejší dlouhá oblázková pláž, která je součástí tzv. makarské riviéry. Oblasti kolem města Makarska, která byla již v 1. polovině 20. století velmi oblíbená u turistů, se začalo říkat Makarská riviéra. Pěknou oblastí je Přírodní park Biokovo, nabízející k vidění vápencové pohoří na dohled pobřeží, ve kterém se nachází druhá nejvyšší chorvatská hora, Sv. Jiří. Najdete tu celou řadu turistických dobře značených tras a ze zdejších vrcholů je skutečně krásný výhled na okolí. Při toulkách parkem můžete narazit na kamzíky, muflony či na jinou divou zvěř.



Třetím největším ostrovem chorvatského Jadranu, je ostrov Brač. Ostrov žije především z cestovního ruchu, pěstování vinné révy a oliv a také z těžby mramoru, ze které je postavena celá řada paláců na dalmatském pobřeží, včetně slavného Diokleciánova paláce ve Splitu nebo katedrály v Trogiru. Ze zdejšího mramoru jsou dokonce i sloupy v Bílém domě ve Washingtonu. Ostrov skýtá nejen nejslavnější chorvatskou pláž, ale i svahy porostlé borovicovými lesy a zapomenuté skalní kláštery. Na ostrov se lze dopravit trajekty, třeba ze Splitu. Správním a největším městem je přístavní město Supetar. Nejnavštěvovanějším místem je ale Bol s proslulou pláží Zlatni rat (fotky pod textem). Dlouhá oblázková pláž tu vybíhá z borovicemi porostlého pobřeží do moře a v létě je narvaná turisty k prasknutí. Východně od pláže se nachází pár menších zátok s osamělými plážemi a dominikánským klášterem z 15. století. Západně od Zlatni ratu pak lze navštívit Dračí jeskyni (Zmajeva spilja), která leží v kopcích nad obcí Murvica, ze které k ní vede stezka. Jeskyně byla v 16. století obývána glagolskými mnichy. Dalším zajímavým místem je klášter Pustinja Blaca, založený taktéž glagolskými mnichy v 16. století. Poslední mnich tu zemřel roku 1963. V Lovrečině je pak také slušná oblázková pláž a dále na ostrově najdete pár malých historických městeček.



Dalším ostrovem, na který se vypravíme, je ostrov Hvar (fotky pod textem), který je stejně jako Brač u turistů velmi oblíbený. Pěstuje se tu levandule, odrůda vína Zlatan Plavac a ostrov má také velmi dlouhou divadelní tradici. Nachází se tu dokonce jedno z nejstarších divadel v Evropě, ve městě Hvar, postavené roku 1612. Město Hvar je poseté elegantními paláci a nabízí turistům k prohlídce krásné historické městské centrum. Nad městem se tyčí pevnost Španjola, ke které si můžete udělat pěknou asi půlhodinovou procházku strmou uličkou z náměstí Pjaca. Odměnou vám bude krásný výhled. Na místě dnešní pevnosti stávala antická osada, za vlády Benátčanů na jejím místě vznikl opevněný hrad, který byl do podoby pevnosti přestavěn v 16. století za účelem obrany proti Turkům. Z pevnosti je pěkný výhled na nedaleké Paklené ostrovy porostlé borovicemi, na kterých najdete jedny z nejhezčích chorvatských pláží. Jezdí k nim vodní taxi z nábřeží města Hvar. Další hvarské město, Stari Grad, se pyšní opevněným palácem slavného chorvatského renesančního básníka Hektorovice z roku 1520. Východně od města Stari Grad se pak táhne zemědělská oblast Starigradské polje zapsaná na seznamu UNESCO pro síť suchých kamenných zdí, které uchovávají starořecký systém využití půdy (Řekové tak půdu využívali před 2 tisíci lety). Posledním tipem na to, co podniknout na Hvaru, je výšlap na vrcholek Sveti Nikola, ze kterého se naskýtá za pěkného počasí výhled až k pobřeží Itálie. Trasa začíná u vesnice Vrbanj. Na svazích kopce se pěstuje vinná réva. Sveti Nikola je nejvyšší hora Hvaru, na jejímž vrcholu se nachází kaple z 15. století, která byla několikrát přestavována kvůli zásahu bleskem.



Ostrov Vis (foto vpravo) měl za 2. světové války strategický význam, protože systém podzemních jeskyní sloužil jako hlavní stan partyzánů maršála Tita. Obyvatelé na Visu se již po staletí živí rybolovem, takže rozhodně ochutnejte nějaké ty mořské potvory. Vis nabízí malebné rybářské vesničky, ve městě Vis je pěkná hlavní třída Riva či zřícenina pevnosti Wellington ze začátku 19. století. Na začátku 19. století byl ostrov významnou námořní základnou Britů.

Ostrůvek Komiža se zas pyšní pěknými plážemi, elegantními paláci z 16. a 17. století, Rybářským muzeem či pěkným opevněným benediktinským klášterem nad městem Komiža. V jeskyni Špilja pobýval za 2. světové války Tito a od vesnice Podšpilje k ní vede stezka. Mimo značené stezky se ale stále můžou nacházet miny z dob Vlastenecké války, bohužel jako na většině míst Chorvatska. Hlavním turistickým lákadlem ostrova Biševo je unikátní Modrá jeskyně, ve které se sluneční světlo krásně odráží od mořského dna, které jeskyni zbarvuje do neuvěřitelně tyrkysové barvy. Do jeskyně jezdí čluny s výletníky z Komiže a Visu a bývá tak bohužel dost narvaná turisty.

V těchto místech průvodce musíme připomenout úžasné opevněné město Dubrovník. Protože je průvodce po Dubrovníku docela obsáhlý, věnujeme mu samostatný článek, ve kterém se dozvíte o všech turisticky atraktivních místech Dubrovníku.

Pokračujem na 65 kilometrů dlouhý výběžek do Jadranu, v mapách označovaný jako poloostrov Pelješac (fotky pod textem). Do moře vybíhá několik kilometrů nad Dubrovníkem. Středověké hradby, ale hlavně solné pánve, můžete obdivovat ve městě Ston. Město se dělí na Velký a Malý Ston a výroba soli byla v době Dubrovnické republiky hlavním zdrojem příjmů. Město obíhá 6 kilometrů zdí doplněných o různé věže, bastiony a pevnosti Koruna (vstup do hradeb) či Kaštio. Sběr soli tu probíhá denně, sůl se sbírá ručně a od července do září si to v rámci pořádaných kempů můžete zkusit i vy. Pod horou Sveti Ilija, ze které je nádherný výhled na okolí se nachází městečko Orebic (foto v textu vpravo). Tady jsou k vidění vily dřívějších bohatých lodních kapitánů, neboť Orebic byl centrem obchodní flotily na poloostrově v 16. století. K navštívení je tu Námořní muzeum, františkánský klášter a jezdí odsud trajekty na ostrov Korčula. Na 961 metrů vysokou horu Sveti Ilija vede skvělá turistická stezka. Ve Viganj se konají chorvatské poháry ve windsurfingu, nedaleko odsud pak leží jeskyně velmi významná pro své archeologické nálezy a ilyrskou svatyni. Vstup do jeskyně je zapečetěn. Okolo Dingače je vinařská oblast, která produkuje nejlepší chorvatské červené víno, hutné víno z hroznů Plavac Mali.



Naší poslední zastávkou v putování po Dalmácii budou jihodalmatské ostrovy. Souostroví Elafitské ostrovy (foto v textu a pod ním) je skupina sedmi ostrovů, z nichž pouze tři jsou osídlené. Jsou rájem hlavně pro potápěče. Na ostrovy se dostanete lodí nebo v rámci výletů pořádaných z Dubrovníku. Po ostrovech je dále roztroušená celá řada zřícených paláců a tvrzí a na ostrově Šipan jsou bohužel stále zakopané miny z dob Vlastenecké války. Na ostrově Lopud (2. foto vpravo) se nachází vnitrozemní pevnost a krásná pláž je v Šunji, tady se roku 1931 utopil český básník Viktor Dyk. Ostrov Korčula (fotky pod odstavcem) je pokryt borovými lesy a krásné je hlavně město Korčula opevněné středověkými hradbami. Do Starého Města se vstupuje z Pevninské brány. V Korčule se prý narodil i benátský cestovatel Marco Polo a má tu být i jeho údajný rodný dům. Tato informace ale nebyla nikdy prokázána. Město je spojeno trajekty s několika chorvatskými městy. Na východě Korčuly jsou hezké kamenné pláže v Lumbardě. V okolí Korčuly je pak roztroušeno pár malých ostrůvků, na ostrově Badija je františkánský klášter ze 14. století, který je spojen Korčulou lodní linkou. K ostrovu Korčula se také váže staletá tradice mečového tance Moreška, kterou během letních měsíců můžete vidět v korčulských ulicích. Asi 30 kilometrů dlouhý ostrov Mljet se pyšní hlavně Národním parkem Mljet. Ten se nachází na západě ostrova a národním parkem je od roku 1960. Atrakcemi parku jsou dvě slanovodní jezera, Malo a Veliko Jezero. Na větším jezeře je ostrůvek Panny Marie, na kterém stával benediktinský klášter, který se v Titových dobách stal hotelem a dnes je vstup do něho součástí vstupného do parku. Jezera jsou lemovaná sochami a kolem se kříží několik nenáročných turistických stezek. Nesmíme zapomenout ani na ostrůvek Lokrum (3. foto vpravo v textu), kde podle legendy na konci 12. století našel úkryl anglický král Richard Lví Srdce při návratu z křižácké výpravy. Na ostrůvu je oblíbené jezero vhodné ke koupání – Mrtvé moře (Mrtvo more), ruiny benediktinského kláštera z 11. století zničeného zemětřesením v roce 1667 a na nejvyšším bodě, tedy 91 metrů vysokém bodě napoleonská vojska vybudovala pevnost Fort Royal, ze které je krásný výhled na Dubrovník. Ostrůvek koupil v polovině 19. století rakouský arcivévoda Maxmilián Habsburský na zbytkech kláštera vybudoval letní sídlo se subtropickým parkem, kam dovedl rostliny z Austrálie či Jižní Ameriky. Lokrum je velmi oblíbeným místem pro jednodenní výlety z Dubrovníku.



A tady naše putování po nejnavštěvovanější provincii Chorvatska končí. Doufáme, že jste se dozvěděli, co jste potřebovali o těch nejzajímavějších místech a při vaší návštěvě Dalmácie tak budete čerpat z našeho průvodce. Putování po severu Dalmácie můžete spojit s dalšími chorvatskými regiony - Kvarnerským zálivem a vnitrozemní Slavonií.





Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Vaše Cesty po světě