Toskánsko

Toskánsko, bezesporu nejúžasnější italský region, je posetý vinice, olivovými háji, cypřiši, poli vlčího máku, malebnými kopci, starobylými středověkými opevněnými městečky a nespočtem méně či více zachovalých středověkých tvrzí a pevností. Nepochybujte, že návštěva tohoto regionu ve středu Itálie ve vás zanechá nezapomenutelný zážitek a navždy se zapíše do vašich srdcí. Toskánsko je tím nejlepším, co Itálie nabízí. Úžasná krajinka, pláže, vynikající kuchyně a historická města nabízející architektonické památky a umělecké sbírky obrovského významu. Tak pojďte ho s námi prozkoumat!

Toskánsko je italským regionem ležícím ve střední Itálii při pobřeží Tyrhénského (jižní pobřeží) a Ligurského (severní pobřeží) moře. Kříží se tu nížiny i Apeniny, dvě třetiny rozlohy jsou hornaté nebo kopcovité. Je tu velmi úrodná zemědělská krajina, plná polí, olivových hájů, piniových porostů a vinic, nejúrodnější oblastí je povodí nejvýznamnější zdejší řeky Arno, která pramení v Apeninách. Při 147 kilometrů dlouhém toskánském pobřeží se nachází Toskánské souostroví, které tvoří na sedm hlavních ostrovů a menší ostrůvky či skály. Toskánsko sousedí s regiony Lazio, Umbrie, Marche, Emilia-Romagna a Ligurií. Ekonomicky těží hlavně ze zemědělství – lisuje se tu kvalitní olivový olej a vyrábí se tu vynikající italské víno, ale nejen to. Pro ekonomiku je významný i turistický ruch.

Hlavním městem Toskánska je fenomenální romantická Florencie. Ta bude lákat hlavně milovníky umění, historie a architektury, protože ve svých galeriích a muzeích ukrývá umělecké artefakty nedozírné hodnoty, třeba slavnou sochu Michelangelova Davida. Nabízí ale i úžasné nejen renesanční paláce spojené především s mocnou italskou dynastií Medicejských, skvostnou katedrálu i jedinečný most Ponte Vecchio. Protože je průvodce po Florencii velmi rozsáhlý, věnujeme mu samostatný článek.

Ovšem Florencie není jediné město, které v Toskánsku stojí za návštěvu. Začněme v úžasné Sieně. Siena je považována za nejdokonalejší středověké město v Itálii a nabízí spoustu jedinečných míst, které byste rozhodně při putování po Toskánsku neměli minout. V srdci Sieny leží náměstí ve tvaru lastury, Il Campo, které po staletí slouží jako občanské a společenské centrum města, zde se také stýkají nezávislé a mezi sebou často bojující městské čtvrti. Náměstí pravděpodobně stojí na místě dávného římského fóra, později sloužilo jako hlavní tržiště. Dnešní podobu získalo ve 13. století, kdy si tehdejší městská rada rozmyslela, že vybuduje nové veřejné náměstí. Kolem náměstí je několik paláců. Palazzo Pubblico je nejdůležitějším z nich. Pochází ze začátku 14. století a dnes je radnicí, kterou můžete navštívit a prohlédnout si zdejší malé muzeum a několik půvabných sálů se zachovalými obrazy a nástěnnými freskami. Součástí je pak kaple Capella del Consiglio, taktéž krásně zdobená a také 102 metrů vysoká věž Torre del Mangia nabízející krásný výhled na náměstí. Před věží je pak elegantní kamenná lodžie Cappella di Piazza ze 14. století, která sloužila jako připomínka morové epidemie. Na konci náměstí je fontána, která je kopií původní fontány z 15. století. Ještě zmíníme palác Palazzo Piccolomini, který v sobě ukrývá vzácné svazky starých listů a rukopisů (60 tisíc) vztahujících se k Sieně a její dávné republice. Nejstarší dokumenty jsou až z 8. století.

Kolem náměstí Il Campo se tradičně také koná nejokázalejší italská slavnost, Palio. Jsou to dostihy na neosedlaných koních kolem náměstí, které se konají dvakrát ročně – 2. července a 16. srpna (oba dva jsou svátky zasvěcené Panně Marii), a jejich součástí je barevné procesí, bubnování a další projevy slavnostního průvodu. Slavnost je výrazem rivality a tradic, které jsou se Sienou spojeny už víc než 700 let. V Sieně se koná už od 13. století, cenou pro vítěze je od té doby vyšívaný prapor neboli pallium. Soutěžící reprezentují zdejší čtvrti, na které je město rozděleno od 13. století a od té doby mezi nimi panuje silná rivalita. Dostihy jsou ale překvapivě také plné „špíny“ – úplatků, dopování i únosů koní apod. Sprint trvá jen 90 vteřin a začíná kolem 19 hodiny. Čas není přesně dán, protože součástí strategie závodu je i inscenace falešných startů, aby se vystrašili a unavili koně soupeřů. Po celý den se ale koná celá řada obřadů a akcí. Šílenství začíná už pár dní před slavností, kdy ulicemi pochodují průvody jednotlivých čtvrtí. Při slavnosti můžete sedět buď na předražených sedadlech (zamlouvají se měsíce dopředu) nebo jen tak postávat mezi ostatními přihlížejícími. Po závodech se všichni snaží dotknout vítězného koně, prý to přináší štěstí v sexuální oblasti a po závodech se už jen slaví na obrovské pouliční hostině pod širým nebem.

Dalším významným náměstím v Sieně je Piazza del Duomo. Jeho dominantou je, jak už název napovídá, zdejší katedrála ze 13. století, na které zaujme nejen její jedinečná fasáda se směsicí gotických a románských reliéfů a sloupů. Dóm pochází ze 13. století, v následujících stoletích byl pak dozdobován. Uvnitř je strop s kamennými hlavami papežů, dále Altare Piccolomini – čtyři sochy od Michelangela, knihovna z 16. století, nechybí fresky, vykládané chórové lavice a mistrovské dílo v podobě kazatelny s reliéfy s výjevy z Ježíšova života. Dále tu jsou hrobky kardinála Petroniho (14. století) a biskupa Pecciho (15. století). Zajímavé je i podzemní baptisterium Battistero di San Giovani s křtitelnicí. Naproti katedrále stávala sienská nemocnice Santa Maria della Scala, která sloužila jako nemocnice po téměř 800 let a dnes je z ní galerie nabízející řadu fresek. Nedaleko odsud je pak sakristie Sagrestia Vecchia s freskami a kostel Santissima Annunziata. Dále zmíníme archeologické muzeum v bývalém seníku Fienile a katedrální muzeum Museo dell´Opera del Duomo s obrazy a dalšími artefakty, které sem byly přestěhovány z katedrály.

NÁŠ TIP: Akční letenky do řady italských měst najdete na Pelikánovi.

Další zajímavostí Sieny je její nejzajímavější galerie, Pinacoteca Nazionale. Ta se nachází v paláci z 15. století Palazzo Buonsignori. Galerie je zaměřená na díla sienské gotické malířské školy. V Sieně najdete samozřejmě řadu kostelů – zmíníme San Francesco s hrobkami bohaté sienské rodiny Tolomeiů (14. století), dále pak Oratorio di San Bernardino a gotický cihlový San Domenico. Právě zde prý patronka Sieny, sv. Kateřina Sienská, vykonala zázraky a přijala stigmata. Jsou tu dvě kaple, které ji připomínají.

Pokud je Siena považována za nejdokonalejší středověké město, městečko San Gimignano je pak tou nejslavnější toskánskou vesnicí, která je oprávněně zapsána na seznamu UNESCO. Říká se jí „středověký Manhattan“ podle siluet řady starých kamenných rodových věží, které se tyčí na kopci. Podobnou siluetu prý v minulosti mívala i řada jiných středověkých měst. Nejslavnější ze zdejších věží se tu začaly objevovat ve 12. století a jejich účelem bylo symbolizovat prestiž města a v době nebezpečí i jeho ochrana. Z původních 72 věží se jich dodnes dochovalo patnáct. Středověké městečko rozhodně stojí za krátkou návštěvu. Začněte u vstupní brány Porta San Giovannni, z terasy kostela San Francesco je pak krásný výhled na toskánské kopce. Dostanete se ke středověkému oblouku, za kterým jsou dvě propojená náměstí – Piazza della Cisterna a Piazza del Duomo. Jsou tu dvě muzea (obecní a muzeum archeologické a církevních předmětů), spousta středověkých budov a věže. Součástí Musea Civico (obecní muzeum) je jediná veřejnosti přístupná věž, Torre Grossa. Zdejší Collegiata byla kdysi katedrálou, ale když vesnice ztratila status biskupství, musela se svého titulu vzdát. Výstavba kostela začala v 10. století. Ještě připomeneme zříceninu hradu Rocca ze 14. století se zahradami a kostel Sant´Agostino.

Malebnou vesnicí obklopenou hradbami je pak vesnička Monteriggioni a také je tu maličká poušť Accona s bílými kopečky způsobenými usazením síranu sodného.

Za nejkrásnější část Toskánska je považována jeho jižní část. Pro ni je typická různorodá krajina i úžasné vesničky, vinice, malebné vily obklopené cypřiši i olivovými háji. V jižním Toskánsku upozorníme na benediktinské opatství ze 14. století Abbazia di Monte Oliveto Maggiore, které láká nejen na své fresky, ale i pěkné umístění. Kousek odsud je pak vesnice Buonconvento s krásným historickým jádrem. Za návštěvu pak stojí také Montalcino, město na kopci obklopené hradbami s dokonalým hradem a krásným výhledem na kopce a údolí Val d´Orcia. Město se proslavilo hlavně v 16. století, kdy jako poslední bašta Sienské republiky odolávalo nájezdům Florenťanů. Z okolních vinic pak pochází také jedno z nejlepších italských červených vín, Brunello di Montalcino. Vyrazte i na zdejší hrad Rocca, který nabízí pěkný výhled ze svého cimbuří. Asi 10 kilometrů od Montalcina stojí jedno z nejkrásnějších středověkých opatství v této části Itálie, Abbazia di Sant´Antimo založené v 8. století údajně Karlem Velikým. Jeho dnešní podoba je z 12. století, kdy stávalo na křižovatce několika starých obchodních a poutnických cest. Údolím Val d´Orcia protéká řeka Orcia a zmíníme tu tři zdejší vesnice. Castiglione d´Orcia se rozkládá kolem impozantní pevnosti, Bagno Vignoni se proslavila díky svému otevřenému jezírku bublajícím díky horkým sirným pramenům a San Quirico d´Orcia s úžasným románským kostelem Collegiata ze 12. století. Údolí je zapsané v UNESCO a nabízí rovinaté planiny s vesničkami, které jezdili malovat už renesanční malíři. Symbolem je hora Monte Amiata., na jejímž svahu pak zmíníme ještě horské městečko Arcidosso s pevností Rocca Aldobrandesca.

Další vesničkou je malebná Pienza. Je v ní katedrála s raně renesanční fasádou z 15. století a pěti sienskými oltářními obrazy a také spousta středověkých paláců. Historické centrum je zapsáno v UNESCO. Skvostné je pak městečko na kopci Montepulciano. Hlavní zdejší třídou je prudce stoupající Corso, najdete tu městské brány, středověké paláce a uličky a na Piazza del Duomo se nachází zdejší dóm. Vyzkoušet nebo koupit si také můžete zdejší oceňovanévíno Vino Nobile.

Další zastávkou bude město Lucca, klidné elegantní město obklopené hradbami, se spoustou náměstí, kostelíků a středověkých uliček. Ve středověku bylo město významné díky obchodu s hedvábím, což je jeden z prosperující zdejších artiklů dodnes. V Lucce zmíníme úžasný kostel San Michele in Foro stojícím na místě starého římského fóra. Působivá je nejen zdejší fasáda tvoření mramorovým obložením, ale i kroucené sloupy a miniaturní lodžie. To jsou všechno symboly pisánského stylu románské architektury. Dále zmíníme rodný dům slavného skladatele Giacoma Pucciniho – Casa di Puccini, ve kterém je muzeum věnované této osobnosti. Dalším pěkným kostelem s nádhernou fasádou je Duomo di San Martino na stejnojmenném náměstí Piazza de San Martino. Uvnitř se nachází uctívaná socha Volto Santo, dřevěná socha ukřižovaného Ježíše, která prý zachycuje Ježíšovu skutečnou podobu. Jedná se o kopii ze 13. století, původní dílo pochází z 8. století. Součástí dómu je i sakristie s hrobkou manželky významného středověkého panovníka Luccy a katedrální muzeum. Kousek od katedrály jsou zachovalé hradby, po kterých se můžete projít asi v délce 4 kilometrů, kdy budete míjet staré městské brány a bašty. Dále je tu botanická zahrada, podivná vila šlechtické rodiny Guinigi – Casa Guinigi, hlavní náměstí Piazza dell´Anfiteatro, kde středověké budovy kopírují původní římský amfiteátr. Krom toho je tu spousta dalších muzeí a historických paláců, jen tak se brouzdejte zdejšími středověkými uličkami.

A míříme do města Šikmé věže, Pisy. Většina turistů sem míří hlavně kvůli věži, jiné památky až tak známé nejsou. Věž je součástí skupiny středověkých budov, zbytek města je už ale poměrně moderní, protože město bylo během druhé světové války silně poničeno. Nezačneme u jiné památky, než u té nejzajímavější, Šikmé věži. Nachází se společně s dalšími středověkými budovami na náměstí Campo dei Miracoli neboli Náměstí zázraků. Výstavba věže z bílého mramoru o šesti patrech začala ve 12. století a měla sloužit jako katedrální zvonice, měla být největší zvonicí své doby. Od tohoto záměru se muselo upustit kvůli jejímu naklánění, které začalo jen pár let po výstavbě. Šikmou se stala proto, že se začala naklánět díky pískovcovému podloží a mělkým základům. Věž se dříve odkláněla od vertikální osy 5,5 metrů, v 90. letech 20. století se její sklon podařilo snížit o 10%, dnes je její vychýlení asi 4 metry. Na věž si můžete vylézt po zaplacení vstupného. O sto let dříve se začalo s výstavbou sousedního dómu. Tento svatostánek se pro řady pilířů, sloupů a různobarevné mramorové obložení měl stát vzorem pro pisánsko-románské kostely ve střední Itálii. Artefakty z dómu si můžete prohlédnout v přilehlém katedrálním muzeu. Poslední památkou na náměstí je středověký hřbitov Camposanto. Mimo areál náměstí se pak nachází malebné náměstíčko lemované středověkými budovami Piazza dei Cavallieri. Na prohlídku Pisy vám stačí hodinka až tři, podle toho, jak detailně plánujete zdejší budovy zkoumat.

Významným městem v době Etrusků i Římanů bylo, díky poloze na křižovatce důležitých obchodních cest přes Apeniny, město Arezzo. Dnes město ekonomicky těží z turistiky a obchodu se zlatem a šperky. Město zvenku působí moderně, má ale pěkné středověké jádro. Dominantou a hlavním turistickým lákadlem města je kostel San Francesco, který ukrývá nejslavnější cyklus fresek Itálie, „Legendu pravého kříže“ od Piera della Francesca. Kostel stojí na Piazza San Francesco a slavné fresky zdobí stěny zdejší apsidy. Na náměstí Piazza Grande se pak nachází řada historických budov, renesanční Palazzo delle Logge z 16. století a gotický palác Fraternitá dei Laici. Kousek od náměstí stojí městský park Passeggio del Prato se zbytku hradu Fortezza Medicea z 16. století a kousek odsud je pak katedrála.

Chcete-li si užít tolik oslavovanou toskánskou krajinu plnou vinic, olivových a cypřišových hájů, malých vesniček i zalesněných kopců, vydejte se do oblasti zvané Chianti. V Chianti se velmi daří vinné révě a vyrábí se tu tak nejlepší italské víno, které má tradici už od 13. století. Oblast je nutné projet autem po silnici SS222 zvané Chiantigiana, kterou se dostanete ze Sieny až do Florencie. Mezi těmito městy vede i dálnice, ale tak si oblast Chianti nevychutnáte. Budete projíždět kilometry vinic, z jejichž hroznů se vyrábí nejlepší italské víno Chianti. Vinice bývají otevřené veřejnosti a víno tam můžete ochutnat i si ho koupit. Zajížďku si můžete udělat na zalesněné kopce Monti del Chianti nebo k opatství Badia a Coltibuono z 11. století. K vidění je tu rošt sv. Vavřince a pěkná zahrada a také zachovalé sklepy, ve kterých byli kdysi pohřbíváni mniši. Pěkný je pak hrad Castello di Brolio, což je velký hrad s cimbuřím, ke kterému vede cesta lemovaná cypřiši. Od hradu se vám naskytne krásný výhled na krajinu.

Pěkným městem na kopci je také Cortona. Z hradeb se také můžete kochat pěkným výhledem. Městečko působí středověce a najdete tu rozbořenou Medicejskou pevnost (Fortezza Medicea) a několik kostelů. Ve městě Pistoia je katedrála z 12. století, další kostely a středověká nemocnice Ospedale del Ceppo. Na skalnatém kopci pak leží Volterra, ve které se nabízí etruské muzeum a malebné jsou také zdejší středověké uličky a dílny na výrobu alabastru. Hlavním náměstí je Piazza dei Priori, dále zmíníme hrad Rocca, půvabné útesy Balze a zdejší archeologické naleziště. Carrara je oblast, ve které se už od dob renesance těžil mramor nejen na výrobu soch, ale i na zdobení toskánských paláců a kostelů. Nic moc tu kromě opuštěných lomů ale nenajdete. Ve městě Prato najdete mohutnou středověkou pevnost ze 13. století Castello dell´Imperatore, románskou baziliku z 12. století a několik středověkých paláců.

Další půvabnou oblastí je Maremma, na jejímž pobřeží je řada pláží a plážových letovisek, kde si můžete užít válení na pláži. Jejich výhodou je, že nejsou tak narvané, jaké jiné italské pláže a letoviska a chybí na nich turistické zázemí, jsou proto takovým zapomenutým kusem Toskánska. Pobřežní přírodu chrání přírodní park della Maremma. Ve městě Massa Marittima stojí za zhlédnutí pěkná katedrála a pěkné jsou také vesničky Capalbio, Pitigliano a Sovana.

Toskánsko leží při pobřeží Tyrhénského a Ligurského moře, ale je nutno brát v potaz, že toskánské vnitrozemí je rozhodně zajímavější oblastí než toskánské pobřeží, a proto to není ta ideální destinace pro povalování se na plážích. Pláže tu najdete, většinou písčité, ale žádný Karibik to tu není. Tedy s výjimkou koupání v azurové vodičce na ostrově Elba, o kterém více níže. Máte-li přesto zájem o tip na pláž, zmíníme vesničku Marina di Alberese a pěknou zátoku Cala di Forno. Na pobřeží se svažují kopce, které jsou také ideálním místem na turistické túry. Zdejšími kopci vede několik tras, turistické centrum je v Alberese. Okruh Le Torri vede kolem dvou strážních věží, které vystavěli toskánští vévodové, aby chránili pobřeží před piráty. Další trasa vede k opatství San Rabano z 10. století, který má skvostnou polohu v kopcích uprostřed ničeho. Z kopců se vám pak naskytne pěkný výhled na pobřeží. Trasy jsou ale špatně značené. Severní pobřeží pak nabízí ústí řeky Ombrone s přírodními slanisky a různými druhy vodních ptáků, k jejich sledování slouží zdejší vyhlídka.

Součástí toskánského pobřeží je pak souostroví označované pod název Toskánské ostrovy. Největším a nejnavštěvovanějším z ostrovů je ostrov Elba, po Sardinii a Sicílii třetí největší italský ostrov, který proslavil Napoleon Bonaparte. Elba leží v Tyrhénském moři asi 10 kilometrů od pobřežního města Piombino, ze kterého jezdí trajekty do přístavního a zároveň hlavního města na ostrově, Portoferraio. Trajekty provozují společnosti MobyLines a Toremar. Elba není ani příliš vzdálena od francouzské Korsiky, rozděluje je Korsický průliv. Už v době Etrusků tu byla nalezena významná naleziště železné rudy, které bylo významným těžebním artiklem. Od 11. století byla Elba v rukách Pisy a později ji ovládaly i jiné mocenské rody. Španělští Habsburkové tu na začátku 17. století vystavěli dvě pevnosti, roku 1802 se Elba stala francouzským územím, díky čemuž započal její největší hospodářský rozkvět. To, že je Elba dnes jednou z oblíbených turistických destinací, způsobil datum 3. 5. 1814, kdy sem byl uchýlen do nuceného exilu francouzský císař a nejslavnější francouzský vojevůdce, Napoleon Bonaparte, který tu po své abdikaci žil devět měsíců, než utekl zpět do Francie a znovu byl vyhnán po prohrané bitvě u Waterloo, tentokrát na vzdálenější ostrov Svatá Helena v Atlantickém oceánu. Za tuto dobu zavedl spoustu sociálních i ekonomických reforem a díky němu Elba výrazně rozkvetla. Po Vídeňském kongresu pak Elba připadla Toskánskému velkovévodství, aby se roku 1860 sjednotily pod společnou Itálii. Za druhé světové války byl ostrov poničen německými vojáky.

Dnes je Elba skutečně vyhledávanou turistickou destinací, ačkoliv památek na Napoleona je tu skutečně jen minimum. Na náměstí Piazza Napoleone se nachází Villa Napoleone, bývalá Napoleonova rezidence, ve které je malé muzeum věnované této osobnosti. Další významnější památky spojené s jeho pobytem tu už ale nenajdete. Na co ale Elba láká kromě Napoleona, to je krásná středomořská krajina plná kaktusů, oleandrů, fíkovníků, eukalyptů, ale i vinic a také na úžasně čisté azurové moře, které je ideální nejen ke koupání, ale je také oblíbenou destinací potápěčů. Potápěči se můžou ponořit k vraku lodi nebo dokonce malého letadla typu Cesna. Výborná je také zdejší středomořská kuchyně, ochutnejte výborné rybí polévky sburita, caccaiucco nebo gurguglione. Z dalších zajímavých míst pak zmíníme maják Forte Stella, nedaleko kterého leží pevnost založená v 16. století a dostavěná Napoleonem. Oblíbená lanovka pak vede na nejvyšší elbský vrch, horu Monte Capanne (1 019 m.n.m.), ze které se vám naskytne pěkný výhled. Ruiny pevnosti Fortezza del Vorterraio pak najdete kousek nad hlavním městem Portoferraio. Dále je tu minerální pramen La Piccolo Miniera a klášter na kopci Monte Castello. Elba je mimochodem také významným nalezištěm polodrahokamů a minerálů.

Toskánské ostrovy jsou součástí národního parku Arcipelago Toscano, což je vůbec největší mořský park v Evropě. Kromě Elby zahrnuje ještě ostrovy Pianosa, žulový ostrov Giglio, u jehož pobřeží roku 2012 ztroskotal parník Costa Concordia a opuštěný ostrov Montecristo, který proslavil romantický spisovatel Alexandre Dumas, když právě na tenhle ostrov umístil příběh románu Hrabě Montecristo. Ostrov je kvůli ochraně nepřístupný veřejnosti, nejezdí sem žádné pravidelné linky a nachází se tu jen ruiny kláštera ze 13. století, který zničili piráti v 16. století. Součástí souostroví jsou i další neobydlené ostrůvky a skály.

Další zajímavý článek týkající se turisticky atraktivních míst v Toskánsku najdete také na webu cestovky Satur Travel.

Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Vaše Cesty po světě