Granada

Granada je úžasné město ležící na jihu Španělska v autonomní oblasti Andalusie. Nachází se v nadmořské výšce kolem 800 m. n. m. na úpatí pohoří Sierra Nevada na soutoku několik méně významných španělských řek. Má něco kolem 240 tisíc obyvatel, celá metropolitní oblast má ale víc než půl milionu obyvatel. Název města je spojován s granátovým jablkem (granado), které je symbolem města od doby Katolických králů. Je ve znaku i na vlajce města. Jiná teorie o názvu města ale říká, že to pochází z arabského Gar-anat neboli Vrch poutníků.

Město plné pomerančovníků a se zasněženými vrcholky Sierry Nevady za zády je vynikající ukázkou andaluské orientální minulosti. Častokrát tu totiž budete mít pocit, že jste se ocitli v orientu. Maurská architektura je hlavním lákadlem města, na dohled jsou ale i již zmiňované hory vhodné jak na lyže, tak na turistiku, a jen o kousek dál na jih pak pobřeží Costa Tropical s plážemi. Granada je také univerzitní město, díky čemuž to tu žije i v noci, a to v řadě zdejších početných barů a klubů. V Granadě se jen těžko můžete nudit.

Ubytování v Granadě přes Booking.com vyhledávejte a rezervujte snadno přes vyhledávací formulář níže.

Město proslulo a miliony turistů ročně láká na světově proslulé památky maurské architektury, jimž dominuje světoznámá pevnost Alhambra. Booking.com A co dalo této architektuře vlastně základ? Uvádí se, že její základní stavební metody pocházejí z původních přenosných obydlí kočovných Arabů, kteří žili ve stanech – sloupy jako stanové tyče, zdi zdobené ornamenty tak, jako byly zdobené orientální koberce, fontány na nádvořích jako pramen vody v poušti. Samotné stavitelství má pak základ v 7. století, kdy se přidaly kupole, rozdílné vnitřní a vnější klenby či ornamentální výdoby jako arabesky (hlavně rostlinné motivy a geometické útvary), nápisy z Koránu aj. Granada byla posledním nezávislým maurským státem na španělském území, a to až do roku 1492, kdy po reconquistě upadla do rukou katolických králů Ferdnanda a Isabely, a to po obléhání, které trvalo sedm měsíců. Bylo to o 250 let déle, než reconquiste podlehla jiná andaluská města jako Sevilla nebo Córdoba. Největšího rozmachu Granada zažila ve 14. století. Tou dobou byla jedním z nejbohatších měst středověké Evropy, centrem obchodu, umění a vědy. Pokud nevíte mnoho o španělských dějinách, před cestou je určitě dobré si o nich něco přečíst. Jedině tak totiž význam památek, kulturu a historické pozadí nejlépe pochopíte. Náš průvodce má pro vás podrobný článek o dějinách Španělska.

Do Granady se, ostatně jako do jiných španělských měst, dostanete letecky z vybraných evropských a španělských měst, nebo vlakem či autobusem. My samozřejmě preferujeme dojet sem autem a po městě chodit pěšky, jelikož památky jsou rozprostřeny na poměrně malém prostoru a využití městské hromadné dopravy (metro a autobusy) pro přesouvání se mezi nimi nebude ani potřebovat. Jak se dostat na a z letiště do centra se dočtete tady. Kde je v Granadě vlakové a autobusové nádrží a jak se od nich dostante do centra najde tady. Další spoustu zajímavých praktických informací o Granadě můžete čerpat tady. V případě, že plánujete využívat městskou hromadnou dopravu a zároveň navštívit vybrané památky města, zvažte zakoupení turistické karty Granada Card. O tom, co se aktuálně v Granadě děje za akce, si zas můžete přečíst na oficiálních stránkách města.

A pojďme se podívat na to, co v Granadě stojí za vidění. Myslíme kromě úžasné Alhambry. Alhambra, proslulá maurská palácová pevnost, je jednou z nejzajímavějších, nejfotografovanějších a nejnavštěvovanějších památek v Evropě. Alhambra sloužila jako pevnost sultánům, posledním vládcům maurského království ve Španělsku. Alhambra je ale mnohem víc než pevnost. Je to ta nejlepší ukázka maurské architektury i života maurských obyvatel ve středověkém Španělsku, kterou v celé Evropě můžete vidět. Hlavním problémem a nepříjemností ale je, že tak neskutečně romantické místo, jakým Alhambra je, si v těch davech tisíců turistů prostě neužijete. Alhambra je dnes společně se starou arabskou čtvrtí Albaicín zapsána na seznamu UNESCO.

Rozsáhlý pevnostní komplex Alhambra je tvořen třemi částmi. Královským palácem (Palacios Nazaríes), skvostným parkem Generalife a pevností z 11. století zvané Alcazaba. Pevnost Alcazaba je jedinou původní stavbou, která tu stávala už v době, kdy si maurský vládce z dynastie Nasridských vybral Granadu jako své sídlo a hlavní město jeho království. Jmenoval se Ibn Al-Ahmar, a byl to onen vládce, za kterého se začala velkolepá Alhambra budovat. Nechal přestavět původní Alcazabu, obehnal ji mohutnými zdmi a za oněmi zdmi pak začal budovat palác. Unikátní záležitostí té doby byl také přívod vody. Velkolepým technickým činem bylo to, že palác byl zásobován vodou z odkloněného toku řeky Darro, která protékala původně 8 km od kopce, na kterém pevnost stojí. Bez zásobování vodou by totiž pevnost nikdy nemohla vzniknout. Královský palác dokončili až jeho následovníci ve 14. století, kteří k tomu původnímu přistavěli řadu komnat a sálů. Pevnost v minulosti vypadala asi takhle: Bylo tu správní centrum tvořené paláci, dalšími budovami, lázněmi, školami, mešitami, ubikacemi vojáků a také parkem. Z tohoto komplexu se dochovaly jen výše uvedené části. Po dobytí Granady Katolickými králi se začaly renovovat některé paláce, přestavěla se mešita, ale jinak byl palác ponechán v původním stavu. Větší škody pak ale napáchal jejich vnuk, císař Karel V., který celé jedno křídlo paláce nechal zbořit a nahradit ho tou dobou moderní renesanční přístavbou. Jeho následovníky pak Alhambra téměř vůbec nezajímala a nějakou dobu tak sloužila jako vězení. Další rány palác zažil na začátku 19. století, kdy ho dobyl Napoleon a jeho vojáci ho vyrabovali a dokonce se ho pokusili vyhodit do povětří. Tomu zabránil voják José García, který odstranil nastražené rozbušky, čímž palác zachránil. Jeho čin dnes připomíná plaketa na nadvoří Plaza de los Aljibes. Zájem o Alhambru znovu vzrostl v polovině 19. století a dnes je národní kulturní památkou. Navzdory dlouhému období zanedbávání, úmyslného vandalismu a často chybnému restaurování, kterým Alhambra prošla, zůstává stále nejkrásnějším příkladem maurského umění v Evropě.

Kvůli zmiňovanému obrovskému zájmu turistů a snahám o omezování počtu návštěvníků denně (na 6600 denně), velmi doporučujeme udělat si předem rezervaci vstupenek online nebo si je rovnou online koupit. Vstupenka je na konkrétní den a čas, přijdete-li pozdě, nebudete do paláce vpuštěni. Rezervovanou vstupenku je také nutné vyzvednout hodinu před rezervovaným časem. Alhambra nabízí různé druhy prohlídek: Denní prohlídky jednotlivých částí komplexu, denní prohlídky zahrady a vybraných budov, a dále pak osvětlené večerní a noční prohlídky vybraných míst. Vstupenky jsou vždy pro vybrané části komplexu. Detailní popis a veškeré praktické informace pro jejich výběr najdete na oficiálních stránkách. Nákup online vstupenek je pak možný tady.

Tady je přehled jednotlivých míst Alhambry, abyste si co nejlépe mohli vybrat, co vlastně tu chcete vidět. Z města se sem vydejte po cestě Cuesta de Gomérez, která stoupá z náměstí Plaza Nueva do kopce. Je to výstup asi na 20 minut. Kdybyste sem chtěli jet autobusem, nedejbože autem, tak více informací o autobusech i parkovišti najdete tady. Pokud půjdete po výše avizované cestě, brzy narazíte na renesanční bránu Puerta de las Granadas. Ta pochází z dob Karla V. Od ní pak vedou dvě cesty – pravá vede ke dvěma věžím pravděpodobně z 8. století, levá pak lesíkem kolem terasy s kašnou. Dostanete se tudy ke vstupu do pevnosti, tedy bráně Puerta de la Justicia z roku 1340. Můžete na ní vidět znaky islámu – klíč jako symbol Alláha a ruku s pěti prsty, které symbolizují pět pilířů islámu (modlení, pouť do Mekky, otevřenost k Bohu, půst a dobročinnost). Asi 5 minut chůze odsud je pak dnešní hlavní vstup a prodejna vstupenek. Mapy pevnosti, stejně tak mapy celé Granady, si můžete stáhnout tady.

Dvě hlavní části pevnosti, Alcazaba a Palacios Nazaríes, stojí naproti sobě a od sebe je dělí terasa z 16. století. Kousek u nich je pak renesanční palác Karla V. (Palacio de Carlos V.). Za zdmi samotné pevnosti je turistické zázemí v podobě hotelů, restaurací a kaváren. Hlavní vstupem se dostanete do východní části u parku Generalife. První zastávku v našem průvodci uděláme v pevnosti Alcazaba, ke které se dostanete bránou Puerta del Vino. Je to nejstarší část pevnosti. Jejím vrcholem je věž Torre de la Vela, která má název podle obřího zvonu. Právě na této věži byl po dobýtí města Katolickými králi symbolicky vztyčen křesťanský kříž. Říká se, že když poslední maurský vládce z padlého města prchal, pohlédl na kříž a rozplakal se. Přes nádvoří Plaza de los Aljibes z 16. století se dostanete do Královských paláců. V minulosti bylo nádvoří příkopem, které oddělovalo palác od pevnosti.

Královský palác (Palacios Nazaríes) je skvěle zachovalý a oproti mohutné Alcazabě působí neskutečně lehce. Tehdejší stavitelé skvěle pracovali s prostorem i se světlem, skvělá je také zdejší štuková výzdoba. Většinu dekorací zdobí citace z Koránu. Palác je vrcholný dílem maurského stavitelství. Zvenční působí poněkud nudně, takovým pevnostním dojmem, uvnitř je to ale neskutečná krása plná zdobených sálů, vnitřních nádvoří s bazénky, fontánami. Bazény a fontány symbolizují význam vody, kterou pro Alhambru měla. Palác je tvořen třemi částmi. První je Mexuar, jakási sněmovní část paláce a zároveň první tři řady pokojů, ve kterých sultánové vedli obchodní jednání a zasedali u soudu. Prvním místem je přijímací sál ze 14. století, ve kterém se sultán radil s rádci a ministry. Dalšími místnosti v Mexuaru je Zlatý sál (Cuarto Dorado) zdobený v dobách Karla V. Přes nádvoří Patio del Cuarto Dorado se vstupovalo do další části paláce, Seralla. Serallo byla část paláce, kde se příjímali cizí velvyslanci a významní hosté. Uprostřed této části se nachází nádvoří Patio de los Arrayanes lemované mramorovým sloupovím, přes které se vcházelo do jednotlivých pokojů. V opevněné zdejší věži najdete trůnní sál Salón de Embajadores (tedy Síň velvyslanců), vůbec největší místnost celého komplexu. Tady poslední maurský vládce podepsal podmínky kapitulace, které vyžadovali Katoličtí králové, a prý to bylo právě tady, kde Fernando domlouval s Kolumbem jeho plány na cesty do Indie. Třetí částí paláce je Harem, ve kterém si panovníci užívali. Nachází se tady jedna z nejznámějších a nefotografovanějších částí paláce, Patio de los Leones (Lví nádvoří) (foto vpravo). Fotka z tohoto místa je už dnes považována za jeden ze symbolů Granady. Nádvoří s kašnou podpíranou dvanácti lvy bylo navrženo jako vnitřní zahrada a osázeno keřy, ze tří stran sousedí s královskými pokoji. Jedním ze sálů je Sala de los Abencerrajes s úžasným stropem, který nemá v paláci konkurenci. V této místnosti také jeden z maurských vládců nechal zabít šestnáct princů z rodu Abencerraje, protože se hlava rodu zamilovala do sultánovy největší oblíbenkyně. Oblíbená legenda tvrdí, že fleky na fontáně jsou prý pozůstatky jejich krve. Druhým sálem na nádvoří je Sala de los Reyes dekorovaný malbami na kůži. Dalším sálem je Sala de las Dos Hermanas (tedy Síň dvou sester). Název není obestřen nějakou záhadou vztahující se ke dvěma sestrám, jak byste mohli hádat, ale místnost ho má podle dvou mramorových kamenů v podlaze. Tenhle krásně zdobený pokoj byl prý hlavním pokojem sultánovy favoritky, ze kterého se šlo rovnou do sultánova pokoje. Ze sálu se lze také dostat na balkon Mirador de Daraxa pocházející z dob dobytí města křesťany. V rámci prohlídky projdete dalšími místnostmi, jednou z nich je také pracovna slavného amerického romantického spisovatele Washingtona Irvinga, který působil jako velvyslanec ve Španělsku a světu dal třeba povídku, kterou známe hlavně ve filmovém zpracování jako Ospalou díru. Další místností je Peinador de la Reina, tedy Královnina věž, což je pavilon, který býval modlitebnou sultánů a později šatnou manželky Karla V. Odsud se před nádvoří Patio de la Lindaraja dostanete do skvělých královských lázní (Baňos Reales). Jsou obrovské a ještě k tomu skvěle zdobené mozaikou. Na balkonech sedávali muzikanti a zpěváci. U věže Torre de las Damas býval největší bazén, chcete-li vodní nádrž, v celém komplexu. Upozorníme ještě na orientální zahradu Patio de la Acequia, která se rozprostírá kolem podlouhlého ústředního bazénku. Vodotrysky na obou stranách nad ním vytvářejí půvabné oblouky.

Palacio de Carlos V (foto vpravo) je palác, který jakoby sem vůbec nepatřil. Jeho strohé zdobení je téměř v opaku proti skvěle zdobenému orientálnímu maurskému stylu. Stavěn byl od roku 1526 a nikdy nebyl uplně dokončen, protože Karel V. krátce po zadání stavby Granadu opustil a už se sem nikdy nevrátil. Palác je ukázkou renesanční architektury a jeho autorem je jeden z Michelangelových žáků. V horním podlaží paláce je Muzeum krásných umění s řadou moderních obrazů a v přízemí pak najdete Muzeum Alhambry se sbírkou španělského a maurského umění, z nichž nejzajímavější je 1,5 metru vysoká váza z 15. století Jarrón de las Gacelas.

Poslední částí Alhambry, do které se můžete v rámci prohlídek vydat, je skvělá zahrada, chcete-li park, Generalife (foto vpravo). V maurských dobách muselo být místo skutečně výjimečné. Konaly se tu koňské dostihy, velkolepé ohňostroje či tu svá vystoupení měli slavní akrobaté i hadí ženy. Na nádvoří Patio de los Cipreses se údajně scházela ona sultánova favoritka s hlavou rodu Abencerrajesů, o které jsme mluvili výše. Generalife je systém teras vzájemně oddělených okrasnými keři, všude najdete jezírka, fontánky a úžasně kvetoucí a vonící cypřiše či pomerančovníky.

Věříme, že v našem článku je všechno, co k Alhambře musíte nutně vědět a můžeme se tak směle vydat do jiných míst Granady. Granada totiž není jen Alhambra. Úžasná je třeba také zdejší stará arabská čtvrť Albaicín, od roku 1994 zapsána na seznamu UNESCO. Je to nejlepší čtvrť pro to, představit si, jak asi vypadala maurská Granada. Ve 13. století tu stávala pevnost a na třicet mešit, které byly později přestavěny na dnešní kostely. Typické jsou také domy zvané cármenes, typické domy s maurskými dekoracemi a zahradami, oddělené od ostatních zdí. Nachází se na svahu kopce Sacromonte, podél městských hradeb a většina turistů sem vstupuje po ulici Carrera del Darro. Vede sem ale i celý labyrint strmých úzkých uliček, v nichž najdete muslimské obchůdky. Právě z tohoto kopce je mimochodem nejhezčí pohled na Alhambru, přesněji je to z vyhlídky Mirador de San Nicolas. Na ulici Carrera del Darro jsou k vidění staré arabské lázně (Baňos Árabes), což je komplex z 11. století, který navštěvuje jen velmi málo turistů. Jsou tu ale ještě jedny arabské lázně, a to Baňos Árabes Al Andalus. To je několik nádrží s různě teplou vodou a krásnými mozaikami a zdobením. Uděláte si skvělý přehled o tom, jak vypadaly originální maurské lázně. Pořád na té jedné ulici, na Carrera del Darro, můžete také vidět pěkný renesanční palác Casa de Castril, ve kterém je archeologické muzeum. Dále je tu několik kostelů, klášter Convento de Santa Catalina z 16. století či pozůstatky maurských hradeb a jiných staveb z této doby. Upozorňujeme také na to, že Albaicín je čtvrtí, kde hrozí zvýšený výskyt kriminality v podobě krádeží. Proto dodržujte všechny potřebné zásady. Pokud nevíte, jaké to jsou, přečtěte si našich pár rad tady.

Sacromonte je zase cikánská čtvrť. Stejně jako po celé Andalusii, i v Granadě najdete početnou cikánskou komunitu, z níž většina se považuje za nejlepší umělce (tanečníky či zpěváky) v oblasti flamenca. U zdejší části maurských hradeb najdete jeskyně, ve kterých dříve cikáni žili. Stále je to nejlepší místo, kde vidět flamenco, i když řada dnešních vystoupení je dnes už spíše turistická a kvalitní flamenco tu nenajdete snadno. Za nás asi zmíníme jen klub Los Faroles, kde se konají večerní vystoupení. Jiný zdroj uvádí za vyhlášený podnik také podnik Venta el Gallo.

V Granadě ale nejsou jen maurské památky, najdete tu i řadu těch křesťanských. Těm dominuje Královská kaple (Capilla Real) v centru města hned vedle granadské katedrály. Jak už název napovídá, kaple slouží jako mauzoleum pro katolické panovníky. Najdete tu hrobky Fernanda označenou písmenem F, hrobku královny Isabely, jejich dcery Johany Šílené i jejího manžela Filipa Sličného. Nad nimi jsou portréty z mramoru z 1. poloviny 16. století. Isabela si sice vždycky přála, aby byla pohřbena na jiném místě ved městě. Ve zdejší sakristii je k vidění Fernandův meč, Isabelina královská koruna i sbírka obrazů nejen středověkých vlámských mistrů. U Královské kaple stojí renesanční katedrála (foto v textu), s jejíž stavbou se začalo roku 1521. A až do 18. století byla nedokončená. Jen kousek odsud je pak jedno z nejživějších granadských náměstí, Plaza Bib-Rambla obklopené budovami městské samosprávy z 19. století. Náměstí dominuje fontána ze 17. století. Dříve se tu konaly rytířské turnaje i popravy. Z náměstí se dostanete k zrekonstruovanému maurskému bazaru Alcaicería z 15. století, kde si u hlavně muslimských obchodníků můžete nakoupit celou řadu orientálního zboží nebo suvenýrů. Dnes z původního bazaru zničeného požárem v 19. století, který byl spletí uliček mezi náměstími Plaza Nueva a Plaza Bib-Rambla, zbyla jen ulička Calle Alcacería. Z dalších maurských budov pak zmíníme Palacios de la Madraza, původně arabskou univerzitu nebo dvůr bývalého skladiště a hostince pro kupce, Corral del Carbón. Ještě zmíníme stále funkční nemocnici San Juan de Dios s renesančními atrii a dále pak renesanční klášter Convento de San Jerónimo založený katolickými panovníky, později sloužil jako kasárna či stáje kavalérie. Jeho nádvoří je plné pomerančovníků a citronovníků. Úžasný je pak karteziánský klášter La Cartuja, vůbec jeden z nejkrásnějších svého druhu ve Španělsku, postavený v barokním stylu. Slavný španělský dramatik a básník Federic García Lorca se narodil jen kousek od Granady, ale v létě celá rodina pobývala v Granadě v domě Huerta de San Vicente. Je to rozsáhlý komplex, ve kterém je dům i ložnice, ve které básník vytvořil své nejlepší básně. V jeho pokoji je dochován jeho stůl, postel i plakát divadelní společnosti, kterou pomáhal zakládat. Celý komplex stojí v obrovské růžové zahradě Parque Federico García Lorca. Ve vesnici Fuente Vaqueros se Lorca narodil a v jeho rodném domě se nachází jeho muzeum (Casa Museo Federico García Lorca) s jeho osobními předměty. Sál Lorca o Granadě kdysi řekl: "Je to město stvořené pro sny a snění."

Byla by škoda, kdybyste svou návštěvu Granady omezili jen na samotné město. Máte-li čas a ideálně k dispozici vlastní auto, vyrazte i do míst v širším okolí Granady nebo do spousty jiných zajímavých míst v Andalusii. Cesty po světě pro vás mají připravený samozřejmě i podrobný průvodce po těchto místech, který si můžete přečíst tady. Přejeme vám krásnou cestu!

Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Vaše Cesty po světě