Berlín

Berlín je jedna z velkých evropských metropolí, přesto má méně památek než Londýn či Paříž. Navštivte Říšský sněm, prohlédněte si historickou Braniborskou bránu, projděte se slavnou ulicí Pod Lipami, navštivte některé z proslulých berlínských muzeí nebo se podívejte na to, co zůstalo z nechvalně proslulé Berlínské zdi a nezapomeňte si dát tolik oblíbenou klobásu s kari omáčkou. V Berlíně jistě najdete spoustu zajímavostí. Cesty po světě pro vás připravily podrobného online průvodce po Berlíně.

Berlín je hlavní město Německa i samostatná spolková země. Jde o jedno z největších měst v Evropě, má něco kolem 3,6 milionů obyvatel. Nachází se na severovýchodě Německa, asi 70 km od hranic s Polskem, obklopuje ho spolková země Braniborsko. Město leží na řece Sprévě.

Tento průvodce je součástí našeho rozsáhlého průvodce po Německu, který doporučujeme k pročtení před vaší cestou kamkoliv v Německu.

První zmínka o existenci Berlína je ze 13. století, od 15. století mu vládnou braniborští markrabí a kurfiřti, kteří spojili v jedno dvě přilehlé osady. Booking.com Od 17. století šlo o město proslavené svou náboženskou tolerancí, a tak se sem sjížděli Židé, francouzští hugenoti či čeští protestanti. Významu nabyl Berlín roku 1701, kdy se stal hlavním městem Pruského království a pruští králové se nebáli investovat do vzdělání a kultury, budovaly se tak nejen univerzity. Když Evropu brázdil Napolen, dobyl i Berlín. Roku 1806 slavnostně nakráčel do Berlína a nechal odstranit jeden ze symbolů Berlína – Braniborskou bránu, jejíž část nechal odvézt do Francie. Po pádu Napoleona se Berlín vrátil do rukou Pruska. Roku 1871 se stal zároveň hlavním městem nově vzniklého Německa. Za 2. světové války Berlín utrpěl nenávratné škody a byl bombardován o stošest. Po 2. světové válce následovalo rozdělení města do čtyř sektorů a k jeho faktickému rozdělení došlo v srpnu 1961 vybudováním Berlínské zdi, jednoho z největších symbolů studené války, která zároveň Německo rozdělila na západní a východní. Po pádu železné opony se opět stalo hlavním městem, tentokrát znovusjednoceného Německa. Pro lepší pochopení dějin Berlína doporučujeme k přečtení náš článek věnující se největším mylníkům německých dějin.

Berlín má dvě mezinárodní letiště – Tegel, z něhož jezdí autobusy do centra. Přehled toho, jak se městskou hromadnou dopravou dostat z letiště Tegel do centra města najdete tady. Druhým letištěm je letiště Schönefeld, z nehož jezdí taktéž autobusy a také vlaky do centra Berlína. Přehled všech spojů najdete tady. V Berlíně najdete také hlavní vlakové nádraží (Hauptbahnhof) (foto v textu) a autobusové nádraží (Zentraler Omnibus Bahnhof). Nejlepší nabídku autobusových jízdenek z ČR do Berlína nabízí Flixbus. Před svou cestou určitě nezapomeňte navštívit oficiální stránky města, kde najdete přehled památek, můžete si tu koupit vstupenky online a dočtete se další zajímavosti. Berlín nabízí také svoji turistickou kartu WelcomeBerlinCard, která vám umožní cestování městskou hromadnou dopravou a nabídne slevy do všech turistických atrakcí. Turistickou mapu města najdete tady. S ní si snáze rozvrhnete svou návštěvu Berlína. Berlín skýtá také bohatou kulturní scénu. Jsou tu tři státní opery, Berlínská filharmonie, několik divadel a koncertních síní. Kalendář kulturních akcí, které se tu konají, najdete tady. Po Berlíně se můžete skvěle přepravovat městskou hromadnou dopravou. Jezdí tu tramvaje, autobusy, metro a vlaky. Všechny potřebné informace o cestování MHD, mapu tras či vyhledávač tras, najdete tady. Tak a pojďme se konečně podívat na to, co v Berlíně musíte vidět.

Začněme u jednoho z nejznámějších symbolů Německa. Říšský sněm (Reichstag) (foto vpravo a pod odstavcem) je novobarokní budova německého parlamentu, která byla postavena roku 1894 a tomuto účelu sloužila až do požáru způsobeného žhářem roku 1933. Po konci 2. světové války se Říšský sněm stal sídlem Rudé armády, která nad ním vztyčila sovětskou vlajku, což mělo symbolizovat vítězství SSSR nad nacisty. Když bylo Německo rozděleno na západní a východní, stejně tak Berlín, hlavní město západního Německa se přesunulo do Bonnu a sněm tak neplnil svou funkci. Po pádu železné opony musela být budova zrekonstruována, a tak přibyla dnešní dominanta, prosklená kopule (foto vpravo). Sněm je možné navštívit. Výtahem se můžete nechat vyvést do zdejší kupole, ze které se vám naskytne panoramatický výhled na město a zároveň shora přímo do zasedacího sálu parlamentu. Zároveň si tady můžete půjčit audioprůvodce, který vám poskytne řadu zajímavostí. Pokud se sem opravdu chcete dostat, zarezervujte si vstupenky online včas. Všechny informace pro návštěvu Reichstagu najdete v češtině tady. Je tu návštěvnické centrum, kde vám poskytnou všechny informace. Stanice metra a tramvaje – Brandenburger Tor.

Jen kousek od Říšského sněmu najdete další dominantu Berlína – Braniborskou bránu (Brandenburger Tor) (foto v textu a pod ním). Braniborská brána je další z ikon Berlína. Na místě dnešní velkolepé brány stávala od roku 1734 celní brána, kterou nechal pruský král Friedrich Vilém II. přestavět na konci 18. století v novoklasickém stylu a měla plnit funkci královské městské brány. Kdysi totiž vedla k paláci pruských panovníků. Její architekt, Carl Gotthard Langhaus, se pro její stavbu inspiroval ve Starověkém Řecku. Na vršku brány je vidět socha Quadriga zobrazující okřídlenou bohyni vítězství jedoucí na voze taženém čtyřmi koňmi. Když Napoleon dobyl roku 1806 Berlín, sochu unesl do Paříže, odkud se po jeho pádu vrátila zpět do Německa. 2. světovou válku brána přežila jakž takž, po válce se ale stala jedním ze symbolů rozdělení země na západní a východní Německo, protože stála blízko Berlínské zdi. V roce 1987 z ní americký prezident Reaegan pronesl větu: „Pane Gorbačove, strhněte tuto zeď!“ Dnes je kolem Braniborské brány pěší zóna plná turistů. Obzvlášť krásný pohled na ni je v noci, kdy je kouzelně nasvícená. U Braniborské brány najdete náměstí Pariser Platz, které je sídlem několika velvyslanectví. Stanice metra: Brandenburger Tor.

Východně od Braniborské brány se táhne nejslavnější berlínská ulice, historická třída Unter den Linden, tedy Pod Lipami. Název dostala třída podle aleje lip, které kdysi lemovaly pěší část. Ulice se táhne od místa, kde kdysi stával královský zámek až k Braniborské bráně. Západně od Braniborské brány na ni navazuje ulice Straße des 17. Juli. Je to nejznámější berlínský bulvár plný kaváren a obchodů. Na ulici Unter den Linden najdete Německé historické muzeum (Deutsches Historisches Museum), které se nachází v barokní bývalé pruské zbrojnici a dokládá posledních 1500 let německé historie. Stanice metra: Hausvogteiplatz.

Nedaleko Braniborské brány najdete také rozlehlý Památník holocaustu (foto v textu), který připomíná evropské Židy zavražděné nacisty. Památník je tvořen 2711 betonovými panely. Památník pochází z roku 2005 a jeho součástí je také informační centrum. Areál o rozloze fotbalového hřiště můžete volně procházet ze všech stran. Hlavní, co byste měli vnímat při návštěvě tohoto místa, je jeho poselství dalším generacím. Trochu paradoxně se jen kousek od Památníku holocaustu nachází také někdejší Hitlerův bunkr (Führehrbunker). Právě v tomhle bunkru totiž 30. 4. 1945 Adolf Hitler společně s Evou Braunovou spáchal sebevraždu, protože bylo už zcela jasné, že 2. světová válka skončí porážkou nacistického Německa a na Hitlera nečekala žádná světlá budoucnost. Zajímavostí je, že jejich těla se nikdy nenašla. Měla být totiž dle Hitlerova příkazu vynesena únikovým východem z bunkru, polita benzínem a spálena v zahradě říšského kancléřství. V sovětských archivech existují záznamy, že jejich ohořelá těla byla zachována a následně několikrát pohřbena na různých místech, než byla v roce 1970 naposled exhumována, spálena a jejich popel rozptýlen. Nad bunkrem je dnes parkoviště a Hitlerovu smrt tu tak dnes už připomíná pouze informační panel.

Pozůstatky nechvalně proslulé Berlínské zdi se nacházejí po celém městě, ale je jich opravdu už velmi pomálu. Berlínská zeď byla nejvýraznějším symbolem studené války a měla jediný cíl, rozdělit Berlín (a potažmo celé Německo) na západní a východní část. Důvody pro její výstavbu v roce 1961 byly jednoduché. Z východního Německa do toho západního prchalo za lepším životem stále více lidí (hlavně mladých lidí a inteligence) a Sověti tomu chtěli udělat přítrž. Na Západ totiž od roku 1949 odešlo na 3,6 milionů lidí. Její celková délka byla 165 km, vysoká byla 3,6 metrů a její součástí bylo i na 300 strážních věží. Tvořil ji beton a ostnatý drát. Byla tak jakousi pomyslnou čárou mezi dvěma ideologiemi. Dnes je její význam víc než symbolický. Podle některých údajů při jejím překonávání mezi lety 1961 až 1989 zemřelo na 238 lidí. Bourat se začala 9. listopadu 1989 a byla téměř rozebrána. Některé její kousky si odnášeli turisté, jiné se dostaly do muzeí, parků i soukromých zahrad. V délce 1,4 km se táhne památník Gedenkstätte Berliner Mauer podél ulice Bernauer Strasse. Tvoří ho zbytky původní zdi, pozůstatky pohraničních zařízení, únikových tunelů i kaple. Součástí je i Multimediální stanice a také Dokumentární centrum, z jehož vyhlídkové plošiny se vám naskytne pěkný výhled na město. Tady se dozvíte celou spoustu informací o zdi. Největší zachovalý úsek zdi je East Side Gallery, který najdete podél ulice Mühlenstraße v délce 1,3 km. Jde zároveň o největší soubor venkovních nástěnných maleb na světě. Je tu k vidění na stovku obrazů, které vytvořili desítky umělců, aby vyjádřili své pocity spojené s tímto berlínským symbolem. Těmi nejslavnějšími obrazy ze zdi je Test the Best (první foto vpravo), což je obraz trabanta prorážejícího zeď a obraz Můj bože, pomoz mi přežít tuhle smrtící lásku (druhá foto v odstavci), kde se vášnivě líbá Erich Honecker (německý komunistický prezident NDR mezi lety 1971 – 1989) a Leonid Brežněv (sovětský politik, nejvyšší představitel Sovětského svazu mezi lety1964–1982). Nesmíme zapomenout ani na Checkpoint Charlie (třetí foto v odstavci), což jsou pozůstatky nejznámějšího hraničního přechodu mezi Západem a Východem v době studené války, který směli používat jen diplomaté a cizinci. V době vybudování zdi právě tady proti sobě celé týdny stály americké a sovětské tanky. Nachází se na Friedrichstraße. Stanice metra: Kochstrasse. S Berlínskou zdí je spojován také palác Tränenpalast, což je modernistický pavilon z roku 1962 s emotivní výstavou. V překladu to znamená Palác slz, neboť se před touto budovou odehrávala mnohá loučení mezi východními Němci a jejich návštěvami ze Západu. Na stejné ulici najdete také náměstí Gendarmenmarkt se dvěma katedrálami a koncertní síní. A také je tu Muzeum komunikace, které se věnuje historii komunikace.

Berlínskou památkou zapsanou na seznamu UNESCO je Muzejní ostrov (Museumsinsel). Muzejní ostrov se rozkládá v severní části ostrova ležícího na berlínské řece Sprévě a je pokladnicí sbírek umění a artefaktů obrovské hodnoty i historického významu. Muzejní ostrov je tvořen pěti muzei. Prvním z nich je Pergamonské muzeum (Pergamonmuseum), což je palácový komplex se třemi křídly věnující se starověkému umění antického Řecka či Říma, Babylonu i Středního východu. Sbírka muzea je rozdělena na Sbírku klasických starověkých památek, Muzeum islámského umění a Muzeum blízkovýchodních starověkých památek. Perlou islámského umění je Komnata z Aleppa v sále č. 16, což je bohatě malovaná a dřevem obložená přijímací komnata z domu křesťanského obchodníka pocházejícího ze syrského Aleppa v 17. století. Muzeum si procházíte sami,využít můžete bezlatného audioprůvodce. Stanice metra: Friedrichstraße. Druhým muzeem je Nové muzeum (Neues Museum). Nové muzeum ukrývá třeba bustu egyptské královny Nefertiti, opravdový skvost egyptského umění, ale i trojské starožitnosti či lebku neandrtálce. Třetím muzeem je Staré muzeum (Alter Museum) v neoklasicistní budově s další sbírkou starověkých památek z antického Řecka, ale i památky na Etrusky a Římany. Dále je tu Stará národní galerie (Alter Nationalgalerie), která vystavuje evropské umění 19. století. Posledním muzeem je Bode-Museum (první foto v odstavci), které zas vystavuje evropské sochy od začátku středověku do 18. století. Všechny praktické informace pro návštěvu všech muzeí, ceny, možnosti koupě vstupenek online, mapy muzeí a další najdete tady. Na Muzejním ostrově ještě stojí Berlínská katedrála (Berliner Dom) (druhé foto v odstavci a pod odstavcem), někdejší kostel královského dvora z roku 1905 postavený ve stylu italské renesance. Uvnitř je přepychový oltář, varhany, královský sarkofág a po schodech můžete vystoupat do galerie, ze které se vám naskytne pěkný výhled na město. Nesmíme zapomenout ani na futuristickou pětipatrovou stavbu zvanou Humboldt-Box. Ta se věnuje probíhající výstavbě tzv. Humboldt-Forum, jehož součástí budou další muzea. K vidění je tu také model historického centra města. Muzejní ostrov vznikl tak, že své soukromé sbírky veřejnosti zpřístupnil král Friedrich Vilém III. a pokračovali v tom i jeho následovníci.

V Berlíně (spolkové zemi) se dochovalo na devět královských paláců, z nichž nejpůsobivnější je zámek Charlottenburg (foto pod odstavcem). Jde o vůbec největší berlínský palác a byl postaven jako královská rezidence pro pruské krále z dynasti Hohenzollernů na konci 17. století, významně rozšířen byl o století později. Zámek je inspirován francouzským Versailles a nechybí tak ani skvostný zámecký park. Zámek má několik částí a do každé části se platí vstupné zvlášť. Pokud je chcete navštívit všechny, kupte se kombinovanou vstupenku. Ústřední a nejstarší částí paláce je Starý zámek (Altes Schloss). Před ním stojí socha Velkého kurfiřta z konce 17. století. V zámeckém interiéru jsou k vidění barokní komnaty Fridricha I. a Sophie-Charlotte, skvostná je také Dubová galerie obložená dřevem (slavostní sál s rodinnými portréty). Dále je tu Oválná síň, ložnice Fridricha I. s koupelnou, kaple a Porcelánová komnata s velkolepou sbírkou na 3000 kusů z čínských, japonských i jiných sbírek. Porcelánová komnata dokládá královu vášeň pro porcelán. Najdete tu ale i další umělecké artefakty. Další částí zámku je Nové křídlo (Neuer Flügel). Tady se nacházejí bohatě zdobené soukromé komnaty krále Fridricha Velikého, dále pak Bílý sál, kde se pořádaly bankety a Zlatá galerie. Krásné je i zdejší apartmá královny Luisy, manželky krále Friedricha Viléma III. Součástí zámku je také Nový pavilon (Neuer Pavilon), který nechal vystavět král Friedrich Vilém III. po návratu ze svých cest z Itálie, kde se pro výstavbu toho malého letního pavilonu inspiroval. Dnes se v pavilonu vystavují obrazy z 19. století a také je tu pěkná sbírka biedermeierovského nábytku. K zámku patří také krásný a rozsáhlý zámecký park, který zámek obklopuje zezadu a je vybudován ve francouzském a anglickém stylu. Nechybí tu jezírka, maličký Belvedere (foto vpravo v textu) s typickou kupolí postavený roku 1788 původně jako čajovna pro krále Friedricha Viléma II., který tady odpočíval. Dnes se v Belvederu vystavuje sbírka porcelánu z královské porcelánky. A jako poslední tu najdete neoklasicistní Mausoleum, které mělo být původně místem posledního odpočinku královny Luisy, ale později bylo ještě rozšířeno, aby se do něho vešli další členové královské rodiny. Místo jejich odpočinku označují zdobené mramorové sakrofágy. Stanice metra: Richard-Wagner-Platz/Sophie-Charlotter-Platz.

Tohle byly ty největší turistické památky Berlína, my pro vás ale ještě máme přehlídku těch méně známých, z nichž některé přesto doporučujeme navštívit. Za historickou památku je považován soubor starých dvorů – Hackesche Höfe, které pocházejí z roku 1907. Jde o soubor vzájemně propojených historických dvorů, na kterých jsou dnes kavárny a obchody i zábavní podniky. Hlavní vchod najdete na Rosenthaler Strasse. Nová synagoga (Neue Synagoge) je jedním ze symbolů obnovené židovské komunity. Ta původní tu stála od roku 1866, dnes už je synagoga více moderní a funguje spíše jako Centrum Judaicum, jakési centrum věnující se židovské kultuře. V sezóně můžete vystoupat do zdejší kupole a kochat se výhledy. Na náměstí Alexanderplatz najdete proslulou Televizní věž (Fernsehturm) (dvě fotky pod odstavcem). Jde o nejvyšší stavbu v celém Německu a jednu z dominant Berlína. Celá věž je vysoká 368 metrů, pochází z roku 1969 a ve 203 metrech je vyhlídková terasa s nejlepším výhledem na celý Berlín. O něco výš nad terasou je restaurace Sphere, která se jednou za hodinu otočí kolem své osy. Věž je otevřená až do půlnoci, takže se můžete kochat i nočním Berlínem. Stanice metra: Alexanderplatz. Kromě věže jsou tu Hodiny světa (foto vpravo v textu), které ukazují čas na různých místech na světě. Dalším známým berlínským náměstím je Potsdamer Platz, na kterém se nachází některá z níže uvedených muzeí a také tu jezdí rychlý výtah s názvem Panoramapunkt, který jezdí ve věži z červených cihel a nabízí vyhlídkovou plošinu. Krom toho je tu velké nákupní centrum LP12 Mall of Berlin, kde na vás čeká více než 270 obchodů. Nechceme zapomenout na zoologickou zahradu, stanice metra Zoologischer Garten. Je to velká zoo, kam si půjčili i pandy z Číny.

Udělejme si také krátkou přehlídku další berlínských muzeí, i když žádné z nich kvalitu Muzejního ostrova asi nepředčí. Hamburger Bahnhof – Muzeum současného umění skýtá sbírku soudobého berlínského umění a nachází se v budově bývalého vlakového nádraží. Dalším muzeem je Muzeum přírodní historie (Museum für Naturkunde), které skýtá různé fosilie, minerály a jednu z nejlépe zachovaných koster Tyrannosaura Rexe na světě. Je tu ale spousta dalšího. Dalším berlínským muzeem je DDR Museum (NDR Muzeum), které se věnuje dobám železné opony a dozvíte se mnoho o každodenním životě ve východním Německu. Uvidíte tu trabant, socialistický obývák nebo umakartovou koupelnu. Dalším muzeem je bezplatné muzeum s názvem Topografie teroru (Topographie des Terrors). Můžete tu navštívit expozici věnující se stádiům teroru a útisku a popisuje vliv SS na celou Evropu. Pokud vás zajímají obrazy, zamiřte do Galerie starých mistrů (Gemäldegalerie) na Potsdamer Platz. Jde o bohatou sbírku (na 1500) obrazů z období od 13. do 18. století, najdete mezi nimi díla Tiziana, Dürera či Rembrandta. Pokud rádi hrajete počítačové hry, nevynechejte Muzeum počítačových her (Computerspiele-Museum). Věnuje se rozvoji toho průmyslu a zasazuje ho do historického a kulturního kontextu. Jsou tu skvělé interaktivní stanice. V Berlíně nechybí ani Židovské muzeum (Jüdisches Museum), které se věnuje 2000 let židovské kultury a jejím největším mylníkům. Spíše sbírkou kuriozit než muzeem je Muzeum neslýchaných věcí (Museum der Unerhörten Dinge). Je to hodně divná soukromá bezplatná sbírka. Story of Berlin je muzeum věnující se historii Berlína, je rozděleno do 23 sálů, kdy každý sál se za pomoci zvuku, světla, technologie věnuje nějaké epoše v dějinách města. Součástí je i návštěva stále funkčního protiatomového krytu.

Když se podíváte na mapu města zjistíte, že uprostřed najdete velkou zelenou plochu. Jde o Tiergarten, jeden z vůbec největších městských parků na světě. Lidé sem chodí běhat, na procházky či se opalovat. Do 19. století tato zelená plocha fungovala jako místo, kam berlínští vládci jezdívali na lov. Mimo centrum pak najdete ještě nejstarší park v Berlíně, Volkspark Friedrichshain. Jeho kopcovitý terén vznikl tak, že sem byly navozeny válečné sutiny, které vytvořily dva kopce. Ta vyšší (Mont Klamott) měří 78 metrů. Dá se tu skvěle lenošit, je tu také kino pod širým nebem. Když už jsme u těch parků tak zmíníme také to, že přistávací plocha bývalého letiště Tempelhof fungujícího krátce po válce, se změnila v obrovský městký park, kde se můžete projít po přistávací dráze. Jsou tu také informační panely, které vás seznámí s historií místa. Součástí jsou i trochu zchátralené letištní budovy, které slouží různým složkám státní správy. Parku se říká Temperhofer Feld. (foto pod odstavcem)

Berlín má zároveň pověst jednoho z nejlepších evropských měst, co se týká zábavy v podobě vysedávaní v barech či klubech. V Berlíně to v noci opravdu žije, bary jsou plné a spoustu jich najdete třeba na březích Sprévy, které jsou oblíbené obzvlášť v létě. Nicméně bary, kavárny a restaurace najdete ve všech berlínských čtvrtích.

Chcete-li nakupovat, tak asi 3,5 km o zámku Charlottenburg se nachází největší nákupní třída v Berlíně s názvem Kurfürstendamm. Je to turistická oblast s hotely, restauracemi apod. Největším obchodním domem kontinentální Evropy je KaDeWe, původně založený roku 1907 a je tady toho k nakupování opravdu spousta. V Berlíně nechybí ani bleší trhy, ten nejznámější je Flohmarkt am Mauerpark konající se o nedělích. Pokud si chcete vychutnat tradiční berlínské klobásy, hlavně slavnou Currywurst, tedy klobásu s kari omáčkou, můžete tak učinit v řadě malých stánků po celém Berlíně, z nichž nejoblíbenější je Konnopke´s Imbiss. A tady náš průvodce po Berlíně skončí. Věříme, že s ním nic důležitého neminete, a že si návštěvu Berlína užijete.

Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Vaše Cesty po světě