Toronto

Toronto je se svými 2,7 miliony obyvatel nejlidnatějším městem Kanady a zároveň hlavním městem provincie Ontario. Po Mexico City, New Yorku a Los Angeles se jedná o čtvrté nejlidnatější město Severní Ameriky. Celá metropolitní oblast kolem Toronta – předměstí a průmyslové oblasti označované jako Greater Toronto, má dohromady něco přes 9 milionů obyvatel. Město je mezinárodním centrem obchodu, financí, umění i kultury a jedno z nejkosmopolitnějších a nejvíce multikulturních měst Severní Ameriky. Na růst jeho populace měla obrovský vliv migrace, protože téměř 50% dnešních obyvatel patří do některé z národnostních menšin. Na své památky, umělecké sbírky i kulturní a sportovní akce láká ročně na 25 milionů turistů.



Toronto leží v jihovýchodní Kanadě na severních březích Ontarijského jezera, přesněji na úžině, která od sebe odděluje jezera Ontarijské a Huronské. Vaši návštěvu Toronta doporučujeme spojit i s výpravou do jiných míst Ontaria či k Velkým jezerům. Podrobný průvodce po celém Ontariu a všech Velkých jezerech najdete tady. Stejně tak se rozhodně vyplatí vyrazit také k nedalekým Niagarským vodopádům, o jejichž všech zajímavých místech vám povypráví náš podrobný průvodce.

Toronto je ekonomicky nejsilnějším z kanadských měst, zdejší burza je sedmou nejvýznamnější burzou na světě. Vedle finančnictví zaujímá výraznou pozici rovněž filmová produkce. V roce 2011 bylo Toronto dokonce třetím největším filmovým producentem po Los Angeles a New Yorku a společně s Vancouverem bývá označován jako Hollywood severu. V Torontu se nachází ústředí většiny kanadských společností. Toronto je také významným kulturním centrem celé Severní Ameriky. Sídlí tady nejvýznamnější kanadské televizí a rozhlasové stanice i média, kulturní instituce jako muzea a galerie a koná se tu nespočet kulturních událostí. Je také sídlem univerzity.



Díky nízké kriminalitě, čistému prostředí a vysoké životní úrovni je Toronto hodnoceno jako jedno z měst, které disponují nejlepšími podmínkami k životu. Zároveň je ale Toronto považováno za nejdražší město v Kanadě.

Náš tip! Akční letenky do Toronta právě nabízí Pelikán.

Co se počasí, které tu na vás čeká, týká, vězte, že tady skutečně poznáte tu pravou kanadskou zimu. Zimy jsou studené a nechybí sníh, teploty se pohybují obvykle pod 0 °C, většinou mezi −10 °C až −25 °C. Sníh je tu většinou od listopadu do dubna. V létě jsou teploty asi jako u nás, pohybují se od 20°C do 35 °C a jsou typické vysokou vlhkostí vzduchu. V jarních a podzimních měsících se teploty většinou pohybují kolem 10 až 12 °C.




V době prvních evropských osadníků byla oblast Toronta významnou překladní a zásobovací zastávkou na zásobovací trase do vnitrozemí. Prvním Evropanem na území dnešního Toronta byl francouzský průzkumník Étienne Brulé v roce 1615, ale snaha Francouzů o ovládnutí okolí Ontarijského jezera se rozmohla až v 1. polovině 18. století. Za tímto účelem vznikla první pevnost, Fort Rouillé. Roku 1759 je z této strategicky významné oblasti vytlačili Britové, kteří ale o území nejevili moc zájem, a to až do doby, kdy sem prchlo několik Britů věrných anglickému králi v době americké války za nezávislost na Británii. Roku 1793 se Toronto stalo hlavním městem tzv. Horní Kanady. Na začátku 19. století ale dosud nevelké Toronto ovládala v podstatě britská oligarchie, která byla silně kritizována, že vedení města je spíše takovým rodinným byznysem. Největším kritikem byl Skot W. L. Mackenzie, který se stal prvním torontským starostou. Ovšem jen na dva roky, než byl ve volbách poražen. S útoky, kritikou a snahou o radikalizaci Mackenzie nešetřil ani po tom. Možná i jeho neúprosná snaha vedla ke zvolení zodpovědnější vlády, která už se chovala přece jen více pokrokově. Do konce 19. století se Toronto proměnilo v obchodní a průmyslové centrum, ovšem stále ještě nemělo větší význam. A to až do doby, kdy se otevřel systém vodních kanálů spojujících Toronto s oceánem – známý jako St Lawrence Seaway. V 60. letech 20. století zažilo město další rozvoj a hospodářských rozmach, ve velkém se stavělo. Roku 1976 se pak Toronto stalo největším kanadským městem. Většina obyvatel byli Britové netající se svými sympatiemi k britské koruně a také ti Britové, kteří se obávali separatistických sklonů frankofonního Québecu a rozhodli se tak z něho odejít do Toronta.



V Torontu se nachází Mezinárodní letiště Pearson. Leží asi 25 km od centra. Na a z letiště se dostanete autobusy městské hromadné dopravy a také vlaky, informace o tom, odkud kam autobusy a vlaky jezdí, stejně tak o cenách najdete tady. V centru města se pak také nachází autobusové a vlakové nádraží, odkud jezdí vlaky a autobusy do řady kanadských měst ve východní a centrální Kanadě. Autobusy provozují společnosti Greyhound a Coach Canada. Tyto společnosti jezdí také přímo z torontského letiště do některých ontarijských měst. Vlaky se odsud lze dostat téměř po celé Kanadě, provozuje je společnost Viarail. Co se týká cestování po Torontu, funguje tu integrovaná síť metra, autobusů a tramvají TTC. Torontská hromadná doprava se pyšní poměrně slušným bezpečnostním zázemím, zastávky mají speciální prostory určené pro čekající cestující, které jsou dobře osvětleny a spojeny s personálem dopravního podniku a zároveň lze využít program Request Stop, který usnadňuje noční přejezdy, protože při nich lze zažádat i o zastavení mimo pravidelné zastávky. Tím se tak eliminuje nutnost chodit v noci dlouhé trasy ze zastávky. Jízdenky si lze zakoupit u řidičů autobusů a tramvají a ve všech stanicích metra.

Za centrum města se považuje poměrně malá oblast mezi ulicemi Front Street, Bloor, Spadiana a Jarvis. Za hlavní tepnu vedoucí ze severu na jih města platí Yonge Street. Kvůli drsnému klimatu tu byl vybudován systém podzemních pasáží, jejichž vstupy jsou označovány PATH. Jsou v nich mapky, které vám umožní se v nich zorientovat, což může být někdy docela makačka. V podchodech najdete restaurace, obchody i výstavní prostory. Město je kombinací moderní architektury v podobě mrakodrapů a nákupních center a zároveň starých viktoriánských budov. Nákup turistické karty Toronto City Pass vám umožní získat zvýhodněné vstupné na pět hlavních torontských atrakcí.

A pojďme konečně na to, co v Toronto stojí za návštěvu a neměli byste to tak vynechat. Dominantou města je proslulá věž CN Tower. Je to hlavní turistická atrakce města, ze zdejší vyhlídkové plošiny se vám skutečně naskytnou krásné výhledy. Informace o cenách, otevírací době i možnost rezervace vstupenek najdete tady. Stanice metra Union Station. Věž je symbolem města, viděli-li jste někdy pohled nebo fotku z Toronta, ona tam určitě nechyběla. Stavba začala vznikat v 60. letech 20. století na popud dvou gigantů – televizní společnosti CBC a železniční společnosti Canadian National – CN, a to za účelem výstavby větší a silnější vysílací antény. CBC se nakonec z projektu stáhla, ale CN se v tom rozhodla pokračovat. Ovšem zdejší stavitelé nikdy nečekali a ani neplánovali, že se věž stane takovým fenoménem, což bylo jasné z obrovského zájmu veřejnosti ještě před jejím dokončením roku 1975. A dodnes je zájem o její návštěvu skutečně obrovský, 20% z jejích příjmů plyne z vysílání a zbytek tvoří vstupné. A tak tu o turisty skutečně není nouze. Až do výstavby slavného dubajského mrakodrapu Burj Khalífa v roce 2007 byla věž největší volně stojící stavbou na světě. Její celková výška je 553 metrů. Ale protože marketing je nedůležitější a všechno nejvyšší a nejlepší a největší je velkým magnetem na turisty, dnes se věž označuje jako nejvyšší volně stojící budova na západní polokouli. V meziposchodích se dozvíte více z fotografií a obrazovek o její výstavbě i řadu zajímavostí. Třeba o tom, že ji ročně zasáhne až 70 blesků. Ze spodu se na vyhlídkovou plošinu ve výšce 364 metrů dostanete výtahem a naskytne se vám odsud skutečně úžasný panoramatický výhled. Nechybí otáčivá restaurace i průhledná podlaha, nad kterou se vám skutečně zatočí hlava. Je tu ještě jedna menší vyhlídka, označovaná jako Sky Pod, za jejíž vstup si ale ještě musíte připlatit.

Jen na dohled CN Tower najdete multifunkční sportovní stadion Rogers Centre (foto pod textem), dříve SkyDome. Na stadionu je míst pro 53 tisíc diváků a své domácí zápasy tu hraje baseballový tým Blue Jays a fotbalisté Argonauts. Od roku 1989, kdy byl stadion se zatahovací střechou postaven, se tu kromě zmiňovaných sportovní zápasů konají i různé kulturní akce. Chcete-li si stadion prohlédnout i bez sportovního utkání nebo kulturní akce, můžete si zaplatit prohlídku s průvodcem. Od stadionu se krytou cestou zvanou Skywalk dostanete na hlavní torontské nádraží, Union Station. Okázalá budova ve stylu beaux arts z roku 1927 je skutečně impozantní. Za její návštěvu stojí i interiér nádraží s klasicistními sloupy a krásně zdobenou hlavní halou s kazetovým stropem. Důvodem velkoleposti zdejšího nádraží je to, že bylo postaveno v době obrovské obliby parních vlaků. Naproti Union Station se rozkládá bankovní čtvrť – Banking District s řadou mrakodrapů a moderních budov, jimž dominuje dvojice budov na náměstí Royal Bank Plaza. Je tu ale několik dalších mrakodrapů, mezi kterými se budete připadat jako trpaslíci. V jedné ze zdejších budov se nachází Torontská galerie Inuitů se sbírkou inuitských skulptur. Ve stínu městských mrakodrapů se pak také nachází presbyteriánský kostel sv. Ondřeje (St Andrew´s Presbyterian Church) s pískovcovou fasádou a věžemi v novorománském stylu. Kostel pochází z roku 1876. Další z budov v okolí je pak budova filharmonie (Roy Thomson Hall) a také budova televizní společnosti CBC s malým muzeem.



Takovou exkurzí do nedávné minulosti Toronta je návštěva pevnosti Fort York. York byl první název dnešního Toronta. Jedná se o koloniální opevněnou osadu s hradbou, která se nachází na břehu Ontarijského jezera. Vznikla v roce 1793 jako základna britských vojáků, kteří měli získat kontrolu nad Velkými jezery. Do pevnosti se dá vstoupit dvěma branami, hlavní brána je na Lakeshore Boulevard West. V roce 1811, kdy se vztahy mezi Británií a Spojenými státy zhoršily, zdejší opevnění zesílilo a pevnost se stala silnější. Ale ani tak neodolala útoku amerických jednotek v roce 1813, které ji silně poničily. Načež ji Britové znovu obnovili, aby sloužila vojákům až do roku 1934, kdy se stala muzeem. Těchto starých pevností najdete na území Kanady spoustu a vězte, že je to skutečně skvělá exkurze do kanadských dob minulých. Průvodci v kostýmech vám povypráví zajímavé historky a dozvíte se o koloniálním životě. Pevnost je ale možno projít také s mapkou bez průvodce. K vidění je tu opevnění, střílny, budova číslo 6 fungující dříve jako skladiště munice s malou výstavou věnovanou prvním osadníkům, budova číslo 4 je rekonstrukcí bývalých ubikací nižších důstojníků, budova číslo 3 je ubikací vyšších důstojníků, kde je k vidění původní pokladnice a konečně budova číslo 8, která fungovala jako prachárna. Informace o cenách vstupného i otevírací době najdete tady.

Booking.com Když už jsme u těch historických míst, zdarma můžete zamířit na historickou farmu Riverdale Farm, kde můžete vidět původní stavby zdejší zemědělské usedlosti, hospodářská zvířátka i zbytky staré zoo. Je to docela dobrý tip na takovou příjemnou odpolední procházku. Historickým skanzenem je také Black Creek Pioneer Village, zrenovovaná historická vesnička, na které se koná celá řada vzdělávacích i kulturních akcí.

Hokejové síně slávy jsou takové kanadské silně komerční atrakce, které najdete snad ve všech městech, ve kterých se hraje hokejová NHL. Hokejová síň slávy nechybí ani v Torontu. Je to expozice s množstvím hokejových trofejí. Jedna část se nachází v historické klasicistní budově z roku 1885, bývalé Bank of Montréal, druhá část je v nákupní pasáži BCE Place.

Čtvrť St Lawrence je jednou z nejstarších čtvrtí v Torontu. Rozmach zažila po skončení války se Spojenými státy v roce 1812. Stojí tu řada viktoriánských sídel, protože v těchto dobách byla St Lawrence jednou z nejvyhledávanějších rezidenčních oblastí. Leží mezi ulicemi Yonge Street, Esplanade, Adelaide Street East a Frederick Street. Navštívit můžete zdejší tržnici St Lawrence Market (foto pod textem vpravo), budovu z červených cihel z roku 1844, kde si můžete koupit čerstvé potraviny a farmářské tržiště North St Lawrence Market. Za druhým zmiňovaným tržištěm stojí jedna z nejzajímavějších torontských viktoriánských budov, městský palác s honosnými sloupy podpírajícími kupole – St Lawrence Hall (foto pod textem vlevo). Budova pochází z roku 1850 a vznikla jako společenská budova pro místní obyvatele na okázalé bály, koncerty či přednášky. Budova zažila řadu vystoupení, ale i třeba rušné protiotrokářské shromáždění v 50. letech 19. století. Jen kousek od ní stojí anglikánská katedrála St James, žlutozelená novogotická katedrála s dekorativním cimbuřím. V této čtvrti se také nachází známá ikonická budova, kterou můžete vidět na řadě obrázků z Toronta. Jde o trojúhleníkovou historickou kancelářskou budovu Gooderham Building (foto v textu vpravo) z roku 1892. Chcete-li také pořídit tuto fotku, budovu najdete na 49 Wellington Street East.

Ačkoliv název tvrdí opak, Distillery District, není čtvrtí, ale uměleckým a zábavním komplexem. Nachází se v prostorách bývalé palírny Gooderham and Worts, která dnes vypadá jako průmyslová vesnička. Od 1832 do 1990 se tu vyráběl alkohol a tenhle rozlehlý komplex byl jednou z největších výroben v celém britském království. Dnes se o něm říká, že je to nejlépe zachovalý viktoriánský komplex v Severní Americe. Budovy se za poslední roky příliš nezměnily, dochovalo se i některé vybavení jako plnírny nebo nakládací rampy. Dneska je to skutečně úžasný projekt, najdete tu umělecké galerie, ateliéry, sídlí zde výrobci čokolády, pekaři, obchůdky se suvenýry, koná se tu nespočet představení a dokonce tu najdete i minipivovary. A to vše ve viktoriánském duchu. Přehled aktuálně konaných akcí najdete tady.

Takovým nejzajímavějším torontským náměstím je Nathan Phillips Square (foto vpravo v textu a pod textem), z 60. let 20. století. Uprostřed stojí vodní nádrž, která se v zimě mění na kluziště. Je tu také velmi pěkná moderní městská radnice City Hall, před kterou stojí socha Lukostřelce. Zároveň tu také najdete svítící nápis Toronto, kvůli čemuž jsem vyrážejí ti, kteří si tu chtějí pořídit fotku. Nedaleko odsud je pak velké obchodní centrum Eaton Centre. Z dalších historicky působících staveb v okolí upozorníme ještě na Osgoode Hall, klasicistní budovu ze začátku 19. století vybudovanou pro Právní společnost Horní Kanady, která vypadá spíše jako anglické venkovské sídlo. Druhou pěknou budovou je Campbell House, palác vystavěný sirem Williamem Campbellem, vrchním soudcem a mluvčím zákonodárného sboru. Dobový nábytek, fotografie, dokumenty z přelomu 19. a 20. století si můžete prohlédnout v rámci prohlídek. Milovníci umění by měli pak zamířit do Ontarijské umělecké galerie, věnující se nejen kanadskému malířství z počátku 19. století. Je tu ale také sbírka inuitského, evropského i soudobého kanadského umění.



Za jednu z hlavních turistických atrakcí je považována budova bývalého divadla Elgin Theatre a Zimní zahrada. Na konci 19. století začala podobná dvoupatrová starobylá divadla vznikat v New Yorku a odsud se postupně šířila po východním pobřeží. Úžasný je především zdejší interiér se starožitným nábytkem a úžasnou výzdobou. V prvním patře se dnes nachází kino, v horním patře zimní zahrada. Nejdete-li na film, můžete si interiér prohlédnout v rámci prohlídek s průvodcem.

Stejně jako kterékoliv jiné velké severoamerické město, má i Toronto svou Čínskou čtvrť. Městská část s řadou čínských obchodů, restaurací, pouličních stánků, to vše zdobeno čínskými draky a symboly. Její hranice nejsou přesně dané, ale za její centrum se považuje ulice Dundas Street West a oblast mezi ulicemi Bay a Spadina. První Číňané se do Kanady dostali v polovině 19. století jako dělníci v dolech na zlato v Britské Kolumbii. Odsud se pak přesunuli někteří sem. Hned vedle Čínské čtvrti se nachází čtvrť Kensington Market s řadou skromných příbytků z cihel a dřeva, které se tu dochovaly ze začátku 20. století. Na hlavní zdejší třídě, Kensington Avenue, se koná trh.

Zastavte se i u impozantní budovy Ontarijského zákonodárného shromáždění (Ontario Legislative Assembly Building) (foto pod textem vpravo), postavené z růžového pískovce na konci 19. století. Obdivovat můžete zdejší Velké schodiště i zasedací místnost (Legislative Chamber), krásně zdobenou rytinami. Jsou možné prohlídky s průvodcem asi na 30 minut. Nedaleko odsud se pak nachází Torontská univerzita (foto pod textem vlevo), svými gotickými interiéry a břečťanovým porostem trochu připomíná staré anglické univerzity jako Oxford či Cambridge. Pokud se vám líbí viktoriánské vily, úžasným příkladem vrcholné viktoriánské architektury je dům Spadina House. Pochází z roku 1886 a nechal si ji postavit bohatý bankéř Ir James Austin, jehož potomci tu žili až do roku 1983, kdy vila připadla státu. K vidění je tu zachovalý dobový nábytek, starožitnosti a různé rodinné památky. V rámci prohlídek můžete navštívit skleník, kulečníkovou místnost i knihovnu.



Dále zmíníme pár zdejších muzeí. Královské ontarijské muzeum je největším a nejzajímavějším kanadským muzeem. Nabízí hlavně sbírku obrazů a užitého umění. Najdete tu sbírky čínského umění s nejcennější částí sbírky – hrobkou dynastie Ming nebo třeba jihoasijskou sbírku. Druhým muzeem je Gardinerovo muzeum keramiky s rozsáhlou sbírkou předkolumbovské keramiky, italské majoliky z 15. a 16. století, evropské keramiky včetně míšeňského porcelánu a další úžasné ukázky keramického umění. Třetím muzeem je Baťovo muzeum obuvi. Do Kanady odešel roku 1939 syn zakladatele české obuvnické společnosti Baťa, Tomáš Baťa ml. Od roku 1948 do 80. let řídil z kanadského Toronta firmu Bata Shoe Organization s více než stovkou závodů v desítkách zemí celého světa. Tomáš Jan Baťa dokázal během války i v těžkých poválečných letech společnost Baťa stabilizovat a dále rozvíjet v naprosto nových ekonomických podmínkách, přetvořil firmu v moderní společnost, která se naprosto liší od společnosti, již zdědil po svém otci. Zdejší muzeum založila jeho žena, Soňa Baťová a umístila do ní rozsáhlou sbírku bot. Dozvíte se tu více o dějinách výroby obuvi, jsou tu k vidění zajímavé exponáty ze středověké Evropy, čínské hedvábné střevíčky, které si mohly dívky obout až po umělém a bolestivém zmenšení nohou, které mělo v Číně tradici až do roku 1949. Dále jsou tu k vidění francouzské dřeváky z 19. století či turecká stupátka, kterou se turečtí aristokraté vyhýbali blátu. V areálu G pak najdete boty slavných osobností. V Torontu pak milovníci železnic a vláčků najdou také Torontské železniční muzeum (Toronto Railway Museum).

Skutečně nádhernou budovou je pohádkově působící zámek, chcete-li palác, s věžičkami a cimbuřími Casa Loma (foto v textu), další z významných torontských památek. Je to jakási směs středověké fantazie a počátků technologie. Mezi lety 1911 až 1914 ho vybudoval Henry Pellatt, jež zbohatl na získávání elektrické energie z vodních zdrojů. Stál na počátku hydroelektrárny na Niagarských vodopádech. A protože byl neskutečně dravý a neústupný, vybudoval si sídlo, které se prostě nedalo přehlédnout. A stálo ho to tři miliony dolarů, což byla tou dobou skutečně nevídaná suma. Náklady a udržení početného služebnictva ovšem bylo tak drahé, že se roku 1923 musel odsud odstěhovat. Nápady na kuželkářskou dráhu, bazén a domácí střelnici už tak neuskutečnil. Do interiéru dopravil nábytek z celého svět, jsou tu tajné chodby, výtahy, pokoje obložené dřevem. První místnostní, do které se dostanete v rámci prohlídky, je velká přijímací hala s pseudogotickou výzdobou, s varhany, lustry i brněním, do které se vešly stovky hostů. V rámci prohlídky se z haly dostanete do knihovny, jídelny, skleníku s různými květinami, které v zimě vyhřívá parovodní potrubí. Je tu také Pellattova pracovna, odkud vedou tajné chodby do vinného sklepa a manželčiny ložnice – asi dvě místa, bez kterých nemohl Pellatt být. Nádherně zdobené a okázalé jsou i pokoje lady Pellattové s koupelnou. Pellattovy nedokončené sny dokládá torzo betonového bazénu, které mělo být obložené mramorem a zdobené dvaceti zlacenými labutěmi. Další z tunelů v domě vede do přístřešku pro kočáry a do stájí, kde choval plnokrevníky. A ty se tu prý měli skutečně úžasně. V rámci prohlídky se podívejte i do zdejší zahrady. Máte-li rádi tyhle pohádkové paláce, Casa Loma je jedním z nejdokonalejších příkladů.

A pokud zamíříme v našem průvodci mimo centrum, do některých z předměstí, za zmínku stojí asi jen Ontarijské vědecké centrum nabízející na 80 expozic věnovaných vědě a technice, je tu expozice věnovaná lidskému tělu, pokrokům v lékařské vědě i genetice. Zajímavé je pak také zdejší divadlo, které svou technologií pohltí všechny Vaše smysly. Zastávka autobusu St. Dennis Drive. Mimo centrum města pak také najdete Torontskou zoo. Asi 25 km od města je zábavní park Canada´s Wonderland, kde se o zábavu vás i vašich dětí postará na 200 zábavních atrakcí. V hlavní sezóně park navštíví víc než 3 miliony návštěvníků.

Vydejte se na také na nábřeží při severním břehu Ontarijského jezera. Ontarijské jezero je nejníže a nejvýchodněji položené jezero v systému Velkých jezer, což je skupina jezer v Severní Americe, jíž prochází státní hranice mezi Kanadou a USA. Mezi Velká jezera se počítají Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero a právě Ontarijské jezero. Jediné Michiganské jezero leží celé v USA, ostatními prochází státní hranice s Kanadou. Velká jezera představují největší skupinu sladkovodních jezer na světě. Jezerem Ontario prochází státní hranice mezi kanadskou provincií Ontario a americkým státem New York. Jezero je dlouhé 311 km a maximální šířka dosahuje 85 km, maximální hloubka dosahuje 244 metrů. Pobřeží je nížinaté a málo členité. Do jezera ústí řeka Niagara přitékající z Erijského jezera a odtéká řeka svatého Vavřince. Jezero v prosinci zamrzá a rozmrzá v dubnu. Torontské břehy Ontarijského jezera jsou v některých místech obklopené průmyslovou zástavbou, jinde jsou obytné čtvrtě, marina i obchody, ale je tu také celá spousta stezek pro pěší i cyklisty. Nachází se tu moderní centrum Harbourfront Centre, kde se po celý rok konají divadelní představení, festivaly a různé kulturní akce. Druhou multifunkční budovou určenou pro konání různých akcí je pak Ontario Place, v podobě bílé koule. Při pobřeží Ontarijského jezero se pak v délce 15 km podél něho táhnou útesy Scarborough Bluffs, oblíbená turistická oblast, která je rozdělena do jedenácti menších parků, ve kterých najdete krásné výhledy na útesy, turistické stezky, pláže a různé rekreační aktivity. Táhnou se z Eastern Beaches na západě East Point Parku na východě.

Torontské ostrovy jsou takovým útočištěm alespoň trochu vzdáleným ruchu velkoměsta. Je to skvělý tip na jednodenní výlet z města. Jedná se o asi 10 ostrovů vzdálených jen na dohled od Toronta. Vezmeme-li to od východu, první je Ward´s Island, hodně zastavěný, Centre Island s řadou rekreačních budov a Hanlan´s Point, na kterém se nacházejí nejkrásnější zdejší písečné pláže. Na koupání to teda úplně není, jelikož všechna Velká jezera trápí obrovské znečištění vody. Na ostrovy se dostanete městskými trajekty, plavba trvá asi 15 minut. Trajekty odplouvají z pevninského terminálu trajektů, který najdete u budovy hotelu Westin Harbour Castle Hotel, stanice tramvaje pak Ferry Docks. Přístaviště se nachází na každém ze tří zmíněných ostrovů. Plavby na ostrovy fungují po celý rok. Veškeré potřebné praktické informace pro plavbu na ostrovy – ceny jízdného, jízdní řády a další, najdete tady. Na ostrovech jsou zakázána auta, tudíž tu tak většinou uvidíte lidi na pikniku, cyklisty, golfisty nebo pěší turisty. Strana ostrovů natočená směrem k Torontu je posetá chatkami a sruby, břehy směrem k jezeru jsou o něco divočejší a šlehané silným větrem.




V Torontu se koná Torontský mezinárodní filmový festival, největší a nejnavštěvovanější akce svého druhu v Severní Americe. Festival trvá deset dní od prvního čtvrtka v září. Vstupenky na ně se doporučuje koupit online s předstihem, někdy se dají sehnat i u pokladen. Z dalších kulturních atrakcí ještě upozorníme na Downtown Jazz Festival, který se koná každoročně na konci června a na konci července se zas koná karibský karneval Caribana. V Torontu je také velmi bohatá divadelní scéna, po Londýnu a New Yorku třetí největší v anglicky mluvících zemích. Můžete tu ale zajít i na operu a na balet.




Milovníci sportu tu také mohou navštívit zápas některého z tady oblíbených sportů. Zdejší hokejový tým Toronto Maple Leafs hraje severovýchodní divizi NHL, a to na zdejším stadionu Air Canada Centre ležícího jen nedaleko Union Station. Vstupenky si můžete koupit na na oficiálních stránkách klubu. Kanadský fotbal a baseball hrají zdejší týmy na již výše zmiňovaném Rogers Center.

Oficiální stránky města se spoustou informací

Tento průvodce je součástí našeho kompletního průvodce po celé Kanadě. S námi v téhle úžasné zemi nepropásnete nic.

Máte jakékoliv dotazy týkající se Vaší cesty do Severní Ameriky? Přidejte se do naší skupiny Cestujeme po Severní Americe s Cestami po světě na Facebooku a my Vám rádi poradíme s čímkoliv, co Vás zajímá a zodpovíme Vaše otázky. Pokud se považujete za odborníka na cestování po Severní Americe, přidejte se taky a pomozte nám zodpovídat zvídavé otázky našich čtenářů. Nebo jste se právě vrátili z USA nebo z Kanady a chcete se podělit o své zážitky nebo fotky? Jen sem s tím! Těšíme se na Vás!





Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Vaše Cesty po světě