Tirana a okolí

Tirana je hlavním a největším městem Albánie. Od roku 1920 je hlavním městem, které zažilo největší rozvoj ve 30. letech 20. století, kdy se na jeho přestavbě významně podíleli italští architekti. Tirana má něco přes 400 tisíc obyvatel. Celá aglomerace, tedy i přilelhlá města, má ale údajně přes 800 tisíc obyvatel. Tirana je moderní evropskou metropolí, která nabízí turistům nějaké ty architektonické památky z různých období. Ačkoliv je moderní, stejně budete mít neustálý pocit, že jste se ocitli v dobách socialismu, neboť spousta budov tu stále připomíná tuto dobu. Tirana není žádným velkým turistickým trhákem, najdete tu pár pěkných míst, ale většinou ji turisté využívají jako odrazový můstek pro různé výlety po středu Albánie, protože nabízí nejlepší turistické zázemí. Za zakladatele města je považován Sulejman Pasha Bargjini, který tady založil v roce 1614 mešitu, lázně a pekárnu, jeho sochu najdete v centru města. Do roku 1920, kdy si Albánie zbavená nezávislosti na Osmanské říši postupně zvolila Tiranu za hlavní město, byl hlavním městem nedaleký přístav Drač (Durrës). Důvodem přesunu hlavního města byla lepší poloha. Drač byl snadno napadnutelný z moře, zatímco Tirana ležící ve vnitrozemí byla hůře dostupná a ještě ležela v centru země. Od té doby se z nevýznamné osady stávala metropole. Tirana je také často dávána za příklad poklidného soužití náboženských kultur, vedle sebe tady totiž v poklidu žijí křesťané i muslimové, a vedle katedrál najdete muslimské mešity i pravoslavné kostely.



Tento průvodce je součástí našeho kompletního průvodce po Albánii. Průvodce po dalších místech Albánie najdete v našem podrobném průvodci, který doporučujeme k přečtení před vaší cestou kamkoliv v Albánii. Dozvíte se tam řadu praktických informací i doporučení, a také se tam dozvíte více o historii Albánie, což by se vám pro poznávání této země mohlo hodit.

Náš tip! Pokud máte rádi tištěné průvodce, v češtině ho nabízí Lonely Planet právě teď za akční cenu!

Centrem města je Skanderbegovo náměstí (Sheshi Skënderbej), ze kterého je nejlepší začít průzkum města. Náměstí dominuje socha národního hrdiny Skanderbega, která nahradila v roce 1967 sochu Stalina a do roku 1991 tu stávala ještě socha diktátora Envera Hodži, která ale byla po pádu komunismu v roce 1991 stržena davem. Náměstí je obrovský bulvár navržený Mussoliniho architekty, který měl sloužit nacistickýmp přehlídkám. Dále je tu Národní muzeum, jehož hlavní budovu zdobí pěkná mozaika zvaná Albánie, budovatelské dílo. Budova muzea pochází z roku 1981 a najdete v ní památky z antiky – římské sochy, zbraně či mozaiky. Dále jsou tu exponáty z dalších období albánské historie, třeba kopie helmy a meče národního hrdiny Skanderbega. Skvělá je také sbírka historických zbraní. Pozdější exponáty se věnují boji proti fašismu i komunistickému režimu. Expozice je také věnována albánské hrdince, Matce Tereze. Další budovou na náměstí je Ethem Beyova mešita (foto v textu), prý nejstarší mešita v Tiraně (na nedalekém tržišti je ale ještě jedna starší). Její základy byly položeny na konci 18. století a nabízí hlavně krásně zdobený interiér s malbami rostlin, vodopádů, stromů i živých tvorů, což je v islámském umění velmi neobvyklé. Návštěva mešity se domlouvá se správcem, budete-li do ní vstupovat, zujte se. Hned vedle mešity stojí hodinová věž (Kulla e Sahatit) (foto v textu), která pochází z roku 1822. Věž vysoká 35 metrů byla postavena z fondů městské smetánky, která chtěla město zviditelnit. První zvon do věže pocházel z Benátek. Na věž je možné si po zaplacení poplatku vylézt a kochat se výhledem na Tiranu. Hned vedle věže stojí socialisticky vypadající Palác kultury (Pallati i Kulturës). Byl postaven v roce 1966 ve stylu socialistického realismu a jeho základní kámen položil premiér SSSR Nikita Chruščov. Kvůli roztržce se SSSR musel být ale dostavěn bez finanční pomoci Sovětů. V Paláci kultury dnes sídlí národní opera, balet a knihovna, díla jsou ale většinou v albánštině. Další budovou na náměstí je hotel Tirana z roku 1979, ve kterém se v 80. letech 20. století scházely významné osobnosti. Hlavně z tohoto důvodu tu byly vybudovány podzemní únikové chodby pro případ napadení. Dnes je hotel zrekonstruován, stále je ale ukázkou socialistické architektury. Na náměstí jsou také barevné budovy ministerstev i loutkové divadlo a také tu najdete turistické informační středisko, kde dostanete mapu Tirany i Albánie.

Z náměstí pak vybíhá několik bulvárů, které jsou plné obchodů, restaurací i kaváren. Booking.com Po bočních bulvárech se můžete dostat na hlavní tržiště Pazar Ri, kde nakoupíte potraviny jako ovoce, zeleninu nebo ryby, ale i hotová jídla. Po bulvárech se dostanete také k Tiranské mozaice (Mozaiku i Tiranës), což je významná historická památka. Stojí v ulici Rruga Sandër Prosi, ve které v římských dobách (3. století) stával dům, později byzantský kostel. V základech staveb se dochovala originální mozaika z podlahy s motivy zvířat a pravděpodobně jde o nejstarší antickou památku v Tiraně. Jen kousek od výše jmenovaného náměstí stojí katedrála Kristova Zmrtvýchvstání (Katedralja Ngjallja e Krishtit), pravoslavná katedrála fungující v Tiraně od roku 1865, v roce 1967 byla komunisty ale zbourána. Nová katedrála byla postavena na stejném místě v roce 2014. V interiéru najdete malé muzeum s obrazy a pravoslavnými ikonami. Jednou z hlavních ulic, která vybíhá z náměstí je promenáda Murat Toptani lemovaná stromy. Jde o pěší zónu s kavárnami, je tu také Národní divadlo a Národní galerie. Jen kousek od promenády najdete Tiranský hrad (Kalaja e Tiranës), jde tedy spíše o pozůstatky pevnosti z roku 520 postavené byzanských císařem. Kolem pevnosti v římských dobách vedla významná římská cesta Via Egnatia z Drače přes Tiranu až do Istanbulu. V době založení Tirany roku 1614 se hrad stal sídlem správce, tou dobou přibyly tři vysoké věže. Dnes jsou tu vidět ale už jen jejich základy. Z hradu se toho bohužel příliš nedochovalo, jde spíše o základy a část hradeb. Kousek odsud pak stojí budova albánského parlamentu a také jedna osmanská budova - dům rodiny Toptani z roku 1780 (Shtëpia Muze e familjes Toptani). Jde o nejzajímavější památku osmanské architektury v Tiraně. Rodina Toptani byla velmi mocná a byla ve vedení země po několik staletí, neboť měla důvěru Osmanské říše. Pro veřejnost je budova uzavřena. Na konci promenády Murat Toptani najdete kamenný most z roku 1614 – Most koželuhů (Ura e Tabakëve). Název most získal podle velmi silného cechu koželuhů, který byl v Tiraně aktivní v 17. a 18. století. Most byl součástí kdysi významné cesty z Tirany do východních horských oblastí. Dnes už nevede přes řeku a pozbyl tak svůj účel. Malá říčka, kterou kousek odsud uvidíte, je řeka Lana.

Další zajímavostí je kdysi plánované mauzoleum diktátora Envera Hodži, kterému se říká Pyramida. Diktátor tady nakonec pohřben nebyl a budova sloužila jako výstavní a kulturní zařízení, ani dnes se neví, co s budovou udělat. Několikrát se mluvilo o jejím sbourání. Před Pyramidou visí zvon míru, který byl ukován z kulek z pušek, pistolí a samopalů, které sem italskému knězovi nosili obyvatelé v době těžkých nepokojů poté, co mnoho obyvatel zbankrotovalo díky tzv. pyramidovým hrám. Naproti Pyramidě stojí katedrála sv. Pavla, před níž stojí socha Matky Terezy. Uvnitř katedrály se dozvíte zajímavé až děsivé příběhy obětí komunistického režimu. Jednou z dominant města, která je viditelná z většiny míst ve městě, je moderní prosklený mrakodrap, ve kterém funguje luxusní hotel Plaza (foto vpravo).

V nedaleké čtvrti Blok (Bllok) najdete bývalou diktátorovou vilu (v ulici Rruga Ismail Qemali), veřejnosti nepřístupnou. Obyvatelé města sem po mnoho let vůbec nesměli vstoupit, protože až do roku 1990 v ní žili komunističtí vůdci.

Další, co zmíníme, je Památník diktatury (Memorial Postbllok), což je vojenský betonový bunkr. Ten je typickou ukázkou malého bunkru, kterých je po celé zemi na 700 tisíc. Nechal je tu vybudovat diktátor Hodža, který se obával napadení země ze všech stran. Popelníky ve tvaru právě těchto bunkrů jsou jedním z typickým suvenýrů z Albánie. Součástí památníku jsou kromě repliky bunkru ještě pilíře z nejhoršího albánského politického vězení i část berlínské zdi, která symbolizuje albánskou izolaci od zbytku světa po mnoho let. Na stejné hlavní třídě nedaleko bunkru najdete prezidentský palác (Pallati Presidencial) z roku 1936. Kousek odsud stojí ještě dům předsedy vlády a kanceláře vládních úředníků. Budovy poznáte podle početných hlídek.




Dále dorazíte na náměstí Matky Terezy, na kterém stojí Státní technická univerzita, Akademie umění i Archeologické muzeum se zajímavými, hlavně antickými exponáty. Najdete tu na 18 tisíc zajímavých historických artefaktů jako vojenské přilbice, sochy bohů i císařů, příbory, poháry, náhrobky apod. Náměstí je jakousi hranicí mezi městskou zástavbou a obrovským parkem, kam místní chodit běhat i venčit psy. Centrem parku je velké umělé jezero. Najdete tu také botanickou a zoologickou zahradu, které se ale s těmi z jiných velkoměst Evropy nedají vůbec srovnat.

Budete-li pokračovat ještě dál, dorazíte k fotbalovému stadionu a odsud se vydejte do kopce, na jehož vršku najdete obrovský památník zvaný Matka Albánie (Nëna Shqipëri). Je to socha ženy shlížející shora na Tiranu pocházející ze socialistických dob. Pod památníkem je hřbitov Hrdinů věnovaný obětem druhé světové války. Z kopce od památníku se vám naskytne pěkný výhled na Tiranu. Další připomínkou odboje Albánců během 2. světové války je socha Neznámého vojína (Ushtari i Panjohur), která znázorňuje partyzána s puškou. Jen kousek od ní je socha zakladatele Tirany.

Okolí Tirany

Okolí Tirany už je podstatně zajímavější než samotné hlavní město, Tirana ovšem dobře poslouží jako výchozí bod právě do těchto míst. Prvním zajímavých místem jen na dosah Tirany je Národní park Dajti. Leží v centrální Albánii jen asi 26 km od Tirany a tvoří ho několik na sebe navazujících pohoří. Park je u obyvatel Tirany velmi oblíbeným místem výletů. Najdete tu spoustu krásných přírodních koutů. Zajímavý je třeba vodopád u obce Shëngjergj nebo kaňon řeky Erzen s dalšími vodopády. Dominantou parku je hora Dajti (Mali i Dajtit), hlavní výletní cíl. Na horu se lze dostat lanovkou Dajti Express, s níž cesta na horu trvá asi 15 minut, stejně tak sem vyjdete pěšky po asfaltové cestě. Kvůli ochraně přírody se sem už nesmí jezdit autem. Na hoře je restaurace i hotel. Na jaře tu krásně kvete všemožná květena, dále tu žijí medvědi, vlci, lišky i divoké kočky. U obce Brari najdete další pěkný kaňon, starý kamenný most (Ura e Brarit) a také krápníkovou jeskyni. Kousek odsud pak najdete také rozlehlé umělé jezero Bovilla.




Hned za Tiranou pak leží jezero Farka, na kterém v létě místní dovádějí na různých plavidlech. Kousek za Tiranou také najdete známou jeskyni Pëllumbas (Shpella e Zezë), které se také někdy říká Černá jeskyně. Tahle krasová jeskyně je dalším tipem na výlet z Tirany. Jde o významné archeologické naleziště, ve kterém teprve v 90. letech 20. století byly objeveny kostry pravěkého jeskynního medvěda, který vymřel před 10 až 12 tisíci let. V jeskyni dlouhé 360 metrů žili také pravěcí lidé. Jeskyně je přístupná volně a zdarma, uvnitř jsou k vidění stalaktity a stalagmity rozličných tvarů. K jeskyni se dostanete ze stejnojmenné vesnice do kopce, mají tu ukazatele. Jeskyně je turisty téměř nedotčená. Dalším tipem na výlet z Tirany je pevnost Petrela (Kalaja e Petrelës) ležící na kopci ve stejnojmenné vesnici. Pevnost pochází z 6. století, postavil ji byzantský císař Justinián I. a byla součástí obranného systému Byzantské říše. Dnešní podoba pochází ze 14. století, kdy ho přestavovalo několik významných albánských šlechtických rodin, které zde žily po další staletí. Ze skalnatého ostrohu, na kterém pevnost leží, se vám naskytne skvělý výhled na údolí řeky Erzen, olivové háje i okolní krajinu. Na nádvoří je expozice historických zbraní a nástrojů. Dalším hradem v okolí Tirany je pevnost Preza (Kajala e Prezës). Tvrz nechal ve 14. století postavit významný albánský šlechtický rod Topia, neměla ale plnit nějakou významnou roli v obraně státu, spíš jen odolat útokům lehkých ozbrojenců v okolí. Dochovaly se tu čtyři věže, mezi nimiž je i hodinová věž z roku 1800. Nedaleko Tirany se pak můžete vydat ke zřícenině hradu Varosh (Kalaja e Varoshit), což býval starověký ilyrský hrad. Dochovalo se tu toho už jen málo, nějaké to zdivo, ale je odsud pěkný výhled.





Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Vaše Cesty po světě