Sevilla

Sevilla je nejtypičtějším andaluským městem. Nikde lépe ve Španělsku nepoznáte onu temperamentní andaluskou kulturu lépe než právě v Seville. Vždyť se Sevillou jsou spojena taková jména jako Carmen, Fiagaro či Don Juan. Je domovem flamenca, bohužel i krvavých býčích zápasů, ale také těch nejzajímavějších slavností v celém Španělsku. Má pověst města nespoutané zábavy, je ukázkou typické andaluské kultury a ještě k tomu může nabídnout zajímavé historické architektonické památky, z nichž některé jsou zapsány na seznamu UNESCO. Pojďte tak s Cestami po světě prozkoumat andaluskou Sevillu.

Sevilla je městem ležícím na jihu Španělska na řece Guadalquivir a je hlavním městem španělské autonomní oblasti Andalusie. Má něco přes 700 tisíc obyvatel a po Madridu, Barceloně a Valencii je 4. největším španělským městem.

NÁŠ TIP: Akční letenky do řady španělských měst právě nabízí Pelikán!

Vyrazíte-li do Sevilly v létě, připravte se na skutečně velká vedra. Od května do září tu bývá k zalknutí, teploty přesahují i 40°C. Sevilla má mezinárodní letiště asi 10 km od města. Z letiště do centra jezdí autobusy společnosti Los Armillos asi po 30 minutách. Více o cenách, kde najdete zastávky autobusů a kam do centra přesně jezdí, se dočtete tady. Cesta trvá cca 30 minut. Pro cestování po Seville lze využít autobusy, tramvaje a také metro. Základní informace se dozvíte tady. Detailní informace o městské hromadné dopravě pak najdete pouze ve španělštině tady.

Ubytování v Seville přes Booking.com vyhledávejte a rezervujte snadno přes vyhledávací formulář níže.

Sevilla byla vůbec prvních z křesťanských měst, které ovládli v 8. století Maurové. Booking.com Díky tomu se stala významným centrem Córdobského chalífátu i celé oblasti al-Andalus. Po rozpadu chalífátu v 11. století se město stalo nezávislým státem, kterému vládli arabští panovníci. Do konce 12. století panovníci z Abbadidské dynastie. Období jejich vlády je označováno jako „zlatý věk“. Město začalo upadat poté, co Abbadidskou dynastii svrhli fanatičtí muslimové z dynastie Almorávidů, kteří město využívali jako pevnost v boji proti křesťanským královstvím na severu země. Almorávidy vytlačil berberský kmen Almohadů v 2. polovině 12. století a Sevilla se stala hlavním městem posledního maurského království ve Španělsku. Finální porážku Maurové utržili roku 1212 v bitvě u Las Navas de Tolosa. Stejně, jako byla Sevilla prvním městem, které dobyli Maurové, roku 1248 byla zároveň také jedním z prvních měst, které dobyli kastilští králové v době probíhající reconquisty. Významná byla po objevení Ameriky roku 1492, protože byla jediným španělským přístavem, odkud směly vyplouvat lodě do Nového světa a kam směly být dováženy suroviny z Nového světa. Roku 1505 tu byla založena univerzita (dnes tu jsou celkem čtyři), tou dobou se také dokončovala zdejší katedrála. Na významu začala ztrácet po silné epidemii moru roku 1649, která vyhubila polovinu veškerého obyvatelstva města. Dnes se tu daří potravinářskému, loďařskému průmyslu a také cestovnímu ruchu, přesto město trápí jedna z největších měr nezaměstnanosti v zemi. Roku 1992 se tu konala Světová výstava EXPO, díky které bylo město pěkně zrekonstruováno a upraveno.

A pojďme k samotnému průvodci po městě. Hlavní turistickou oblastí je stará část města, kde najdete ty nejvýznamnější sevillské památky. První z památek je proslulá sevillská katedrála (foto v textu), která je společně s palácem Alcázar a Indickým archivem od roku 1987 zapsána na seznamu UNESCO. Počátky výstavby sahají do roku 1402, dokončena byla zhruba kolem 1506. Stojí na místě původní maurské mešity. Měla být okázalou a velkolepou oslavou křesťanství, místní církevní představitelé byli její výstavbou dokonce tak posedlí, že všechny prostředky dávali na její výstavbu a sami žili skoro v chudobě. Hlavní loď je vysoká 40 metrů, obrovské jsou i postranní kaple. Katedrála je svou rozlohou 11 520 metrů největší katedrálou na světě, větší než katedrála sv. Pavla v Londýně i bazilika sv. Petra v Římě, které o sobě ale tvrdí totéž. Některé zdroje ale tvrdí, že je pořád třetí, právě po těchto dvou katedrálách. Aby tedy bylo toto tvrzení potvrzeno, byl sem dán výtisk Guinnesovy knihy rekordů, které tvrzení o největší katedrále na světě dosvědčuje. Ať už je první nebo třetí, pravdou je, že je skutečně obrovská. Je dlouhá 130 metrů, široká 76 metrů, najdete tu na 90 oken i 140 mohutných sloupů. Do katedrály se vstupuje bránou Puerta de San Cristóbal, velikost katedrály pak nejlépe demonstruje hlavní loď. Po stranách je pak několik kaplí. Capilla Mayor skýtá gotický oltář, který je další zajímavostí katedrály. Zase se říká, že je to největší a nejbohatěji zdobený oltář na světě, dokonalá ukázka mistrovství gotických rytců. V Sacristía Mayor je zas k vidění řada předmětů, které dostal vítězný Fernando po dobytí města od židovských i maurských občanů. Bránou Puerta del Nacimiento procházejí poutníci při slavném zdejším procesí, Semana Santa. Kaple Capilla Real pak stojí na místě původní královské kaple a ukrývá ostatky krále Fernanda III. a jeho rodiny, ale i jiných členů dynastie kastilských.

Katedrála je vážně pěkná, ovšem jejím hlavním lákadlem je údajná hrobka nejslavnějšího objevitele, Kryštofa Kolumba. Pravost těchto ostatků je ovšem také zpochybňována, protože svou hrobku má mořeplavec také v hlavním městě Dominikánské republiky, v Santo Domingu. Ostatky Kolumba se sem údajně přenesly roku 1902 z nepokojů zmítané Kuby a v sevillské katedrále mu vybudovali monumentální hrobku v pozdně romantickém stylu. DNA testy prováděné roku 2002 ovšem dopadly nejednoznačně a dodnes tedy není jasné, kde Kolumbovy ostatky vlastně jsou. Rakev nesou čtyři alegorické postavy, které mají symbolizovat čtyři království Španělské koruny – León, Kastilii, Aragonii a Navarru.

Jak už jsme říkali, katedrála stojí na místě původní mešity, z níž se do dnešních dob dochoval jen minaret zvaný Giralda (foto vpravo a pod textem), ve středověku přestavěný na zvonici. Její spodní část je z původního minaretu, horní středověká přístavba, později přibyla renesanční výzdoba jako balkony a symbol křesťanské víry, korouhvička giraldillo. Do věže se vchází vlevo od katedrální Capilly Real. Věž Giralda je se svou výškou skoro 105 metrů dominantou a jedním ze symbolů Sevilly. Zvonice dnes funguje jako vyhlídka, která nabízí krásný panoramatický výhled na město. Na vrcholu pak od 16. století stojí socha Sv. Jany zvané Víra neboli Giralda. Původní krásný maurský minaret ze 12. století byl svou dobou tak slavný, že se jím inspirovala i stavba minaretů v Rabatu nebo třeba v Marakeši. V maurských dobách sloužil nejen jako minaret, ale i jako observatoř. Dokonce byla věž tak uctívána, že když Sevillu dobyli křesťané, chtěli ji Maurové sami zbourat, aby nepřipadla do křesťanských rukou. To jim ale král Alfons X. nedovolil. Branou Puerta de la Concepción se dostanete na nádvoří Patio de los Naranjos, které je druhou zachovalou částí původní mešity. Název (naranjos – šp. pomeranče) dostalo nádvoří podle pomerančovníků stínících zdejšímu atriu. Na nádvoří je maurská kašna, kde se muslimové omývali před bohoslužbou.

Další zastávku uděláme v archivu Archivo de las India, který nadchne hlavně zájemce o historii mořeplavectví a cesty slavného Kolumba. Pochází z 16. století a najdete ho v domě, ve kterém dříve bývala burza. Palác byl postaven po vzoru slavného El Escorialu nedaleko Madridu. Od 18. století budova slouží jako archiv. Vevnitř je pěkná knihovna z exotického dřeva a v horním prostoru se střídají nestálé expozice představující nejcennější části archivu. Ten chrání stohy dokumentů mimořádného vědeckého významu. Jedná se o kupecké smlouvy s Novým světem, dokumenty popisující objevování Ameriky, první stavební plány nových amerických měst a spoustu jiného. Vidět tu můžete třeba Kolumbův deník nebo dopis spisovatele Cervantese, který žádá krále o přidělení úřadu v Novém světě. Ten jeho žádost ale zamítl, a ze Cervantese se tak místo toho stal autor proslulého Dona Quijota.

Spolu s katedrálou a s Indickým archivem je na seznamu UNESCO zapsána ještě třetí významná sevillská památka, palácová pevnost Alcázar (foto v textu a pod textem). Na zdejším místě stávalo sídlo vládců už od vlády Římanů, později dům vládnoucí dynastie Abbadidů, za vlády Almohadů přestavěn na pevnost, která byla centrem městského opevnění. Její rozměry byly neuvěřitelné. Trocha z oněch hradeb se dodnes dochovalo, dnešní pevnost ale pochází až z dob křesťanských. Tou dobou byla totiž Sevilla významným, ale i oblíbeným sídlem španělských králů. Největší přestavba pochází z vlády krále Pedra Krutého ve 14. století. Za dalších králů pak byly přistavovány další části a jiné renovovány. Pevnost je dnes další ze španělských úžasných ukázek mudejárské architektury (maurský styl stavěný v období křesťanské nadvlády) a dodnes ji využívá královská rodina. Před návštěvou paláce se psychicky připravte na fronty.

Do paláce se vstupuje z náměstí Plaza del Triunfo, které najdete vedle katedrály. Vstoupíte na nádvoří, kde král Pedro Krutý předsedal královskému soudu. Nalevo uvidíte soudní síť Sala de Justicia, dále postoupíme na dvě nádvoří. Zajímavé je nádvoří Patio de la Montería ze 14. století v čistém mudejárském slohu. Je to vůbec jedno z nejhezčích nádvoří v paláci. Salón del Almiranta nechala v 16. století postavit královna Isabela a je další skvělou ukázkou maurské architektury. Je hodně zdobený a v jedné jeho části, Sala de Audiencias, je k vidění krásný oltář z 16. století znázorňující Kolumba, krále Karla V. a vzadu klečící indiány. V tomto sále královská rodina dodnes přijímá návštěvy. Veřejnosti jsou také přístupné královské komnaty (Palacio Real Alto), a to v době, kdy je nevyužívá královská rodina. Navštěvují se v rámci 30ti minutové prohlídky s průvodcem. Při prohlídce se dostanete i do královské kaple či ložnice Pedra I. s krásným štukováním. Hlavní částí paláce je Palacio de Pedro I. , krásně zdobený palác. Centrem paláce je nádvoří Patio de las Doncellas neboli Nádvoří panen, které připomíná sto křesťanských dívek, které museli křesťané každý rok přivést maurským králům. Nádvoří je ze 14. století. Dalším místem v pevnosti jsou Salons de Carlos V a Embajadores. Jde o Salón Karla V. s krásným stropem a dále pak tři místnosti ze 14. století vybudované pro Marii z Padilly, manželku Pedra I. O té se říkalo, že si Pedra drží kouzly a černou magií. Tu prý uplatňovala i na své jiné milence, kteří pili vodu z její lázně. Dalším salónem je Salón de Embajadores tedy Salón velvyslanců, jedna z vůbec nejkrásnějších místností paláce. Pyšní se především krásnou kupolí a úžasným zdobením. Vedle je pak jídelna a pokojík. Dalším sálem v paláci je Patio de las Muňecas, tedy Sál panenek. Název dostal podle maličkých tváří, které zdobí vnitřní strany oblouků. Prý tady býval v maurských dobách harém. Tady prý také Pedro zavraždil svého bratra a byl tu také zavražděn Abá Saíd z Granady, kterému ukradli jeho klenoty. Jeden z nich, obří rubín, pak Pedro daroval britskému králi Edwardovi a rubín je dnes součástí britských korunovačních klenotů. Na druhé straně atria jsou ložnice Isabely a jejího syna Dona Juana a také Ložnice maurských králů (Dormitorio de los Reyes Moros). V dalším z paláců, Palacio de Carlos V, jsou k vidění hlavně různé tapisérie (většinou kopie pocházející z 18. století, původní byly ze století 16.). Palác se svým klasickým stylem liší od zbytku pevnostního komplexu. Součástí pevnostního komplexu i zajímavý park. V parku najdete kryté lázně, bronzovou sochu božího posla Estanque de Mercurio a nádrž z 18. století. Je tu ale i malé bludiště a altán, kanály a fontánky. Skvělé místo pro procházku.

Zajímavou budovou v Seville je i radnice (Ayuntamiento) na náměstí Plaza de San Francisco. Budova pochází z 16. století a interiér se pyšní třeba zasedacím sálem s kazetovým stropem. Ten si můžete prohlédnout v rámci prohlídek s průvodcem. Na ulici Avda je k vidění stará tabáková továrna (Antiqua Fábrica de Tabacos). Ta proslulá hlavně tím, že se tu odehrává děj slavné opery Carmen. Opera pochází z roku 1875 a jejím autorem je francouzský hudební skladatel Georges Bizet. Dodnes je to jedna z nejpopulárnějších oper. Budova pochází z 18. století, po El Escorialu je druhou největší budovou ve Španělsku a jednalo se o vůbec první postavenou tabákovou továrnu v Evropě. V 19. století, kdy zažívala největší rozmach, byla nejvýznamnějším zaměstnavatelem v zemi. Pracovalo tu na čtyři tisíce žen, stejné povolání měla i slavná Carmen. Továrna je dnes součástí sevillské univerzity a ve školním roce je přístupná volně veřejnosti.

Dalšími místy, která v Seville rozhodně musíte vidět, je krásné náměstí Plaza de Espaňa(foto pod textem) a přilehlý park Parque María Luisa (poslední foto pod textem). Náměstí má tvar půlkruhu a dominuje mu Palacio de Espaňa, krásně zdobený kachlíky, které symbolizují každou španělskou oblast i historii Španělska. Jsou tu také čtyři kašny symbolizující dávná španělská království. V parku najdete mezi dekorativními jezírky, vodním kanálem a pěšinkami ještě pavilony, které jsou pozůstatky neúspěšného Latinskoamerického veletrhu v roce 1929. Náměstí s parkem jsou vůbec jedněmi z nejkrásnějších prostranství v celém Španělsku. Na okraji parku pak najdete také dva honosné paláce, které jsou dnes domovem Archeologického a Etnografického muzea. V Etnografickém muzeu uvidíte lidové kroje, nástroje, řemesla i tradiční slavnosti.

Vydejte se také do malebné romantické čtvrti Barrio Santa Cruz, která v minulosti sloužila jako útočiště židovské komunity. Typické jsou splétající se uličky, domy s bílou fasádou a také typickými mřížemi (rejas), které v minulosti chránily místní dívky při platonických dostaveníčkách. Za zmínku stojí třeba zdejší palác Casa de Pilatos z roku 1519 kombinující prvky mudejárského, gotického i renesančního stylu nebo barokní palác Hospicio de los Venerables Sacerdotes. Bývalý hospic dnes ukrývá sbírku uměleckých předmětů, soch a fresek. Zajímáte-li se o flamenco, najdete v této čtvrti Museo del Baile Flamenco. Mapuje vývoj a dějiny tohoto typického andaluského tance a hudby. Dozvíte se tu tak nejen o jeho původu, ale i o různých tanečních stylech tohoto tance. Pravidelně se tu také konají koncerty a taneční představení flamenca. Flamenco se hraje a tančí na řadě míst ve městě. Některá představení jsou samozřejmě kvalitní méně, jiné více. Turistické jsou ty, kde se hraje reprodukovaná hudba. A to není to pravé ořechové. Pravidelná představení se konají třeba v Casa de la Memoria de al-Andalus.

Sevilla leží na řece Guadalquivir, v jejímž okolí najdete také pěkná místa. Dominantou této části je věž Torre del Oro (foto v textu) postavená ve 13. století Almohady jako součást opevnění Alcázaru. Řetězem byla spojena s další pevností na druhém břehu řeky, která ale padla při dobývání města. Později sloužila jako věznice či pokladnice, ve které se skladovalo zlato ze španělských kolonií. Vypráví se o ní také, že sloužila jako úkryt pro dámy, kterým se dvořil král Pedro Krutý. Dnes je v ní Námořnické muzeum nabízející předměty spojené s námořním životem města. Je tu dále budova nemocnice Hospital de la Caridad, kterou v 17. století založil Don Miquel de Maňara, který se stal předlohou Dona Juana. Don Juan je fiktivní divadelní, filmová a literární postava volnomyšlenkáře a sukničkáře, která byla od 1. poloviny 17. století zpracována mnoha různými autory v mnoha různých podobách. Zároveň se jedná o výraz označující promiskuitní jedince. Prvním zaznamenaným uměleckým dílem s Donem Juanem je divadelní hra španělského dramatika Tirso de Moliny, uvedená okolo roku 1630, Sevillský svůdce a kamenný host. Sám Maňara žil prostopášným životem a během jedné ze svých orgií měl vidění, že nesou rakev s jeho tělem. Na základě toho změnil svůj způsob života, přidal se k dobročinnému bratrstvu a založil nemocnici pro chudé, která tu funguje dodnes. V nemocniční kapli je k vidění několik Murillových obrazů, které objednal také Maňara. Na druhé straně řeky pak najdete neturistickou a nepříliš upravenou čtvrť Triana, kde v 19. století žili Romové, ale i významní muzikanti a tanečníci flamenca. Na konci května v této čtvrti začíná pouť El Rocio, ke které patří i krásně zdobené alegorické vozy. Je tu také keramická továrna Santa Ana, ve které se vyrábí tradiční kachle. Pak tu také najdete kartuziánský klášter La Cartuja ze 14. století, který byl opraven při příležitosti Světové výstavy EXPO v roce 1992. V jedné jeho části sídlí Centrum současného umění s řadou uměleckých děl andaluských umělců. To, co zbylo ze staveb vybudovaných pro Světovou výstavu EXPO roku 1992, je dnes používáno jako součást zábavního parku Isla Mágica pojatého ve stylu „zlatého španělského věku“. Jsou tu nejen zábavní atrakce jako horské dráhy apod., ale i různá představení v dobových kostýmech. Řeku Guadalquivir pak u La Cartujy překlenuje velkolepý moderní železobetonový most Puente del Alamillo, dokončený roku 1992.

Nejvýznamnějším muzeem v Seville je Muzeum krásných umění (Museo de Bellas Artes). Najdete ho nedaleko náměstí Plaza de Armas a v budově zrekonstruovaného kláštera se ukrývá jedna z nejlepších španělských galerií. Ve čtrnácti sálech tu najdete celou řadu obrazů a soch. Jmenujme sochu Nářek nad mrtvým Ježíšem Kristem od andaluského sochaře Pedra Millána, zakladatele sevillské sochařské školy, dále pak Poslední večeři od A. Vázqueze, díla Zurbárana, Goyi i dalších španělských umělců.

Nejnovější turistickou atrakcí je Metropol Parasol (foto pod textem) na náměstí Plaza de la Encarnacion. Je to jakási dřevěná konstrukce připomínající UFO, která hostí tržnici, restaurace, placenou vyhlídkovou terasu a konají se tu i různé kulturní akce. Je tu také tzv. Antiquarium, tedy expozice archeologických nalezišť z dob římských a maurských. Ve městě je dále pak aréna na býčí zápasy Real Maestranza, které ale reklamu dělat nechceme. Býčí zápasy v Andalusii mají bohatou tradici a horečka kolem nich bohužel dosud neustala. První býčí zápasy mají historii kolem roku 1750, o něco později tady byla vybudována zdejší aréna. V Seville je také obří akvárium Acuario de Sevilla.

Sevilla se kromě přemíry památek výše uvedených může pyšnit i svými velkolepými slavnostmi. První z nich je Semana Santa (foto v textu), tedy Svatý týden před Velikonocemi. Jedná se o dlouhé procesí s kajícníky s kříži, s nohama spoutanýma železy, postavami v inkvizitorských kapucích a jinými alegorickými postavami. Od středověku Sevilla tímto svátkem slaví vítězství křesťanství nad islámem. Druhou takovou událostí je Feria de Abril, konající se v dubnu. Feria má počátky v roce 1847 jako výstava dobytka a zemědělských zvířat. Ti, co ale měli dobytek na starosti, po večerech přirozeně pili, tančili a bavili se. To dalo základ dnešnímu svátku. Jedná se taktéž o procesí, které vrcholí procesím venkovanů s jezdci a zdobenými alegorickými kočáry. Oslavy trvají po sedm dní a proudem tu tečou nejen těžká andaluská vína, ale i krev zabitých býků, neboť býčí zápasy jsou jednou z atrakcí tohoto svátku. Celých sedm dní se jedná o bujarou zábavou plnou flamenca a večírků do brzkého rána. Přehled různých kulturních akcí i možností, kde třeba vidět flamenco, se můžete dočíst tady.

Ještě pár zajímavých míst v nejbližším okolí Sevilly. První zastávku můžete udělat v městečku Itálica, která skýtá římské ruiny a archeologické naleziště z římských dob. Itálica byla vůbec jednou z prvních římských osad ve Španělsku, narodili se tu římští císaři Hadrián a Traján. V době vlády Hadriána se jí dostalo velké pozornosti. Za maurské nadvlády osada osiřela, později sloužila jako zdroj kamene pro domy v Seville. Zachovalo se tu jádro amfiteátru, třetího největšího v celém římském světě. Sice není zachovalý moc dobře, ale pořád ještě tu rozpoznáte sedadla, chodby gladiátorů i klece, ve kterých se držely šelmy. Zachovalé římské divadlo pak najdete v Santiponce. Za zmínku ještě stojí klášter Monasterio San Isidoro del Campo ze 13. století, mistrovské dílo gotické architektury. Mnišské řády tu sídlily až do jeho konfiskace v 19. století. Římské památky, nekropoli, amfiteátr a také mohutné hradby pak můžete vidět ve městečku Carmona.

Internetový průvodce Cesty po světě má pro Vás připraveného podrobného průvodce po celé autonomní oblasti Andalusie. Omezit svou návštěvu Andalusie jen na samotnou Sevillu by byla skutečně škoda, proto si zkuste najít i další místa k navštívení. Tady je náš podrobný průvodce po Andalusii.

Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Vaše Cesty po světě