Sasko-Anhaltsko

Sasko-Anhaltsko je německá spolková země nacházející se více ve vnitrozemí Německa. Na západě sousedí se Saskem a dále pak s Dolním Saskem, Durynskem a Braniborskem. Zemí protéká Labe, zasahuje sem svou malou částí pohoří Harz. Východní část regionu je rovinatá a jde o zemědělskou část s farmami a pastvinami. Na západě je hornatý terén vytvořen pohořím Harz s hustými lesy. Hlavním městem této spolkové země je Magdeburg. Jde o turisticky atraktivní region, který je ale turisty stále dost opomíjen a jakoby zůstával zastíněn okolními regiony. Najdete tu památky zapsané v UNESCO, krásnou přírodu v povodí Labe i v pohoří Harz, je to skvělý region pro cyklisty. Každoročně se tu také koná celá řada zajímavých kulturních událostí. Tak pojďme s Cestami po světě prozkoumat Sasko-Anhaltsko. Poznávání Saska-Anhaltska můžete spojit i s poznáváním okolních regionů.

Tento průvodce je součástí našeho rozsáhlého průvodce po Německu, který doporučujeme k pročtení před vaší cestou kamkoliv v Německu. Najdete tam průvodce po dalších německých zemích i městech.

V minulosti se místní věnovali těžbě dřeva a soli, ale i nerostných surovin jako uhlí nebo měď. Za druhé světové války byla většina velkých měst srovnána se zemí a po válce bylo Sasko-Anhaltsko součástí východního bloku. Sasko-Anhaltsko vzniklo právě za sovětské okupace spojením bývalého Anhaltského vévodství a pruského státu Sasko. Dnes patří Sasko-Anhaltsko ekonomicky k nejchudším částem země.

Tento průvodce začneme v hlavním městě Magdeburgu. Za války bylo město silně poškozeno a za sovětské okupace mu moc neprospěla socialistická výstavba. Město vzniklo roku 805 jako obchodní osada Karla Velikého a císař Otta I. si ho později zvolil za své hlavní sídlo, díky čemuž se Magdeburg stal významným středověkým politickým a kulturním centrem s první německou katedrálou. Hodně škod utrpěl Magdeburg nejen za světové války, ale už dříve za války třicetileté. Dnes je Magdeburg moderním městem s několika historickými památkami, které přežily válku.

Historickým centrem je náměstí Alter Markt, kde byste svoji prohlídku města měli začít. K náměstí přiléhá sousední Hasselbachplatz s kavárnami a bary. Symbolem náměstí je Magdeburský jezdec (Magdeburger Reiter), jezdecká socha z roku 1240. Originál sochy se nachází v Kulturně-historickém muzeu. Má se za to, že socha je portrétem Otty I. Naproti jezdecké soše stojí Rolandova socha a zároveň budova barokní radnice (Rathaus) ze 17. století. Na průčelí radnice si všimněte ženské postavy, tzv. Magdeburské panny, která je symbolem města a zároveň jsou na fasádě radnice k vidění různé výjevy z historie města. Z náměstí můžete pokračovat k Zelené citadele (Grüne Zitadelle) (1. foto v textu), která má překvapivě růžovou barvu a jde o dílo slavného vídeňského architekta F. Hudertwassera. Tento dům, ve kterém sídlí obchody a kanceláře, byl jeho posledním dílem. V bývalé budově kláštera Kloster Unser Lieben Frauen najdete uměleckém muzeum se sochařskými díly z dob dnešních i minulých. Dominantou města je pak katedrála Dom St Mauritius und St Katharina (2. foto v textu). Stojí na velkém náměstí obklopeného barokními domy a je jednou z nejvýznamnějších německých gotických staveb, jejíž počátky sahají až do roku 1209, kdy se začala stavět na základech starého kostela. Dokončena byla roku 1520. Uvnitř jsou k vidění umělecká díla, z nichž asi nejzajímavější je hrobka Otty Velikého a jeho ženy. Již jednou zmiňované Kulturně-historické muzeum (Kulturhistorisches Museum) má expozici s artefakty od dob starého Egypta až po dobu účasti země ve východním bloku. Nejcenějším exponátem je zmiňovaná jezdecká socha Magdeburského jezdce. S Magdeburgem je spojena postava místního rodáka Otto von Guericke. Žil v 17. století a šlo o fyzika, který proslul svými fyzickými pokusy, které předváděl i před císařem Ferdinandem III. Věnoval se hlavně tématu síly atmosféricého tlaku. Guericke provedl pokus, ve kterém dvě skupiny 15 koní nedokázaly oddělit dvě měděné polokoule, které spojil pouze tím, že z nich vakuovou pumpou odstranil vzduch. Také jako první použil barometr. V cihlové věži Lukasklause z 15. století se nachází jeho muzeum. Najdete v něm různé dokumenty, rekonstrukci jeho pracovny. Pro zájmce o fyziku je to skvělý tip.

Hlavní městskou třídou je Ernst-Reuter-Allee vedoucí z východu města na západ. Hledáte-li nějaký obchoďák na nákupy, pak zkuste nákupní pasáž Allee Center. Magdeburgem protéká Labe a vytváří tu krásné scenérie. Na Labi tu najdete ostrov Marieninsel, na kterém se nachází velký městský park Rotehornpark s hřišti, možnostmi občerstvení i půjčovnou loděk. O víkendech se na ostrově koná bleší trh. Na ostrov se dostanete přes most Hubbrücke. Asi 2,5 km od centra města najdete na východním břehu Labe park Elbauenpark, ve kterém na vás čeká věž Jahrtausendturm s interaktivním muzeem věnovaným věděckým objevům i Ottovi von Guericke. Za zmínku pak stojí Motýlí dům (Schmetterlingshaus), kde můžete obdivovat poletující motýlky. A mají tu také zoologickou zahradu.

Do Magdeburgu jezdí vlaky z větších okolních měst. Město se dá v klidu projít pěšky, jinak tu jezdí autobusy a tramvaje. Můžete také využít nabízené vyhlídkové plavby po Labi. Magdeburg opustíme a vyrazíme dál.

Sasko-Anhaltsko je vynikajícím tipem pro cyklisty, kteří hledají rovné nenáročné cyklostezky. Vede tudy i známá 1220 km dlouhá Labská cyklostezka (Elberadweg) a 403 km dlouhá Saaleradweg.

Krátkou zastávku uděláme v kraji zvaném Altmark (česky Stará marka). Zdejší městečka pořád působí tak nějak středověce. Nejzajímavějším městem ve Staré marce je Tangermünde (foto v odstavci a pod ním). Má pěkné historické centrum s hrázděnými domy ze 17. století, které byly postaveny po velkém požáru v roce 1617. Ve středověku město profitovalo jako hanzovní město. Město bylo sídlem braniborských markrabat a Karel IV., císař Svaté říše římské, si ho vybral jako svou královskou rezidenci. Z Karlových dob se dochoval hrad (Burg), ze kterého zbylo opevnění, které ale pochází až z doby po třicetileté válce. Součástí hradu je městský park, hradní muzeum (Burgmuseum) a také kostel Stephanskirche ve stylu pozdní gotiky, který byl postaven pro augustinské mnichy. Jednou z hlavním městských ulic je Kirchstrasse s hrázděnými domy s pěkně malovanými vstupy. Po ní se dostanete na náměstí Markt s cihlovou radnicí (Rathaus) (3. foto pod textem) z 15. století, kterou si dost možná spletete s kostelem. Uvnitř ní je jedna část městského muzea a u vstupu uvidíte sochu Grete Mindeové, která byla obviněna ze založení velkého požáru, který město zničil v 1. polovině 17. století, za což byla upálena jako čarodějnice. Jedním z pozůstatků městských hradeb zhruba z roku 1300 je brána Neustädter Tor (foto v textu a pod ním). Asi 6 km od města najdete klášter Jewichow Abbey založený roku 1144 premonstráty v pozdně románské stylu.

Ve Staré marce zůstáváme, jen se přesuneme do městečka Havelberg, které pochází z 10. století, kdy ho založil císař Otto I. jako jakousi předsunutou křesťanskou misii. Město stojí za to navštívit kvůli velké slavnosti zvané Pferdemarkt, tedy koňský trh. Jde o jednu z nejvýznamnějších akcí na východě Německa. Jde o velkou lidovou veselici s bleším trhem, pivem, jezdeckými ukázkami i občerstvením. Slavnost se koná první zářijový víkend. Kromě téhle akce pak v Havelbergu stojí za zmínku asi jen katedrála Dom st Marien z 2. poloviny 12. století s románsko-gotickými prvky.

Opustíme Starou marku a vydáme se do města Dessau. Leží asi 50 km od Magdeburgu. Největší zajímavostí města jsou památky ve stylu hnutí Bauhaus, které tu vzniklo roku 1925 a díky kterému se Dessau stalo významným centrem modernismu. Hnutí prosazovalo esteticky funkční design. Jde o téměř povinnou zastávku architektů a studentů architektury. Ve stylu hnutí Bauhaus tu jsou k vidění vily příslušníků této umělecké skupiny – říká se jím Meisterhäuser (1. foto pod textem). Jde o kubistické vily, ve kterých žili významní profesoři Bauhaus školy a domy měly prezentovat styl funkčního bydlení s řadou tehdy inovativních designových prvků. Nejvýznamnější z vil je Gropius Haus, dalším je třeba dvojdomek Moholy-Nagy/Feininger Haus a další. Do nedalekého parku Georgium se dostanete přes novoklasicistní bránu. V parku je zámeček Georgium (součástí Zahradní říše, o které mluvíme níže). Zámeček pochází z roku 1780 a je v něm umělecká galerie. Pak je tu sídliště a činžák Törten, jakýsi vzorový areál nízkých obytných domů, který je zase ukázkou dostupného bydlení v domech z panelů pro dělnickou třídu ve stylu Bauhaus. Více se o domech na sídlišti dozvíte v informačním centru a jsou možné i prohlídky s průvodcem. Tomuto hnutí je zasvěceno také Bauhaus Museum se sbírkou 49 tisíců exponátů souvisejících s Bauhausem. V prostorách komplexu Bauhausgebäude (2. foto pod textem) sídlí nadace a škola designu přístupná veřejnosti v rámci prohlídek s průvodcem i bez něho. A pak je tu ještě technické muzeum Technikmuseum Hugo Junkers se sbírkou vojenských i civilních letadel.

Pokud vás moderní architektura zas tolik nezajímá, můžete se projít po zdejších parcích Gartenreich (Zahradní říše). To je parkový komplex s novoklasicistními paláci, z nichž nejzajímavější je areál Dessau-Wörlitz se zámkem Wörlitz (foto pod odstavcem), který nechal v 2. polovině 18. století postavit jako své letní sídlo ve stylu anglických letohrádků princ Leopold III. Na svou dobu měl zámek nevšední interiér, pro který se Leopold III. inspiroval při svých cestách do zahraničí. V interiéru zámku tak na vás čekají vyklápěcí postele zabudované ve zdech, postel se zabudovaným psacím stolem nebo skleněná střecha uprostřed budovy. Zámek má tři patra, každé ve specifickém stylu – čínském, antickém a exotickém. Ze střešní terasy se vám naskytnou pěkné výhledy na město. Kromě zámku tu na vás čeká pěkná říční a jezerní oblast s různými stavbami zasazených do zdejší krajiny. Celý areál Dessau-Wörlitz má několik částí propojených sítí stezek, kanálů a mostů. Kromě zámku Wörlitz tu na vás čeká ještě novogotický dům Gotisches Haus, který sloužil k bydlení i jako muzeum pro sbírky knížete Franze. Po zdejších kanálech se můžete svézt na různých loďkách. V další části najdete Rousseauův ostrov, na kterém je jakási „osvícenská zahrada“, kterou nechal kníže postavit na počet tohoto francouzského filozofa, se kterým se osobně setkal. Další perlou areálu je ostrov Stein se zajímavou vilou Hamilton (foto vpravo), kterou doplňují zvláštní prvky jako skalní chodby, jeskyně a amfiteátr a dokonce model sopky Vesuv, který při zvláštních příležitostech chrlí lávu. 6 km od Dessau-Wörlitz najdete zámek s parkem Oranienbaum. Obě hlavní turistické atrakce Dessau – tedy budovy ve stylu Bauhaus a zámecký areál Wörlitz, jsou zapsány na seznamu UNESCO.

Asi 10 km od Wörlitzu najdete bývalý důl Ferropolis (foto vpravo), který dnes funguje hlavně jako místo konání celé řady velkých festivalů, kam se vejde až 25 tisíc lidí. Když tu ale festival zrovna není, můžete tu vidět staré upravené důlní stroje a zařízení, jako je třeba obří dobývací kombajn. V bývalém velíně je pak muzeum přibližující minulost dolu.

Wörlitz leží uprostřed biosférické rezervace Mittelelbe, jedné z nejstarších v Německu, která je od roku 1979 zapsána na seznamu UNESCO. Je to příjemná lužní krajina ideální pro nenáročnou pěší turistiku nebo cyklistiku. Najdete tu spoustu pěších tras i cyklotras. Ideálním tipem na cyklovýlet je třeba Labská cyklostezka.

Jedním z nejvýznamnějších turistických cílů Saska-Anhaltska je Lutherstadt Wittenberg. Ti pečlivější studenti ve škole určitě zaznamenali jméno Martina Luthera, slavného německého reformátora (nepleťme prosím s Američanem Martinem Lutherem Kingem). Martin Luther byl původně augustinský mnich, který dorazil na zdejší univerzitu v roce 1508 a odstartoval asi nejznámější náboženský spor ve světových dějinách, který je znám jako protestanská reformace a dnešní Wittenberg z toho dodnes profituje a láká nejen na připomínky Martina Luthera, ale i dalších významných reformátorů. Právě ve Wittenbergu totiž Luther přibil na dveře kostela Schlosskirche roku 1517 svých 95 tezí. On je možná vlastně ani nepřibil, ale spíš šířil mezi lidmi, ale o přibití na dveře kostela se dodnes učíme v dějepise. V tomto dokumentu káral církev za prodej odpustků, protože si za peníze získané z odpuštění hříšníkům církev stavěla honosná sídla a velkolepé katedrály. Luther tak stál v počátcích reformy německé katolické církve. Luther je znám zároveň jako tvůrce moderní spisovné němčiny, je to vlastně takový německý mistr Jan Hus. Pustil se vlastně do stejného boje, jako o století dříve Jan Hus, který zároveň položil základy českého pravopisu. Takže ve Wittenbergu se vlastně všechno točí kolem Luthera a jeho reformace. Město stojí za to navštívit hlavně v době, kdy se tu konají slavnosti. Na začátku července jeto Lutherova svatba a 31. října se slaví Den reformace, kdy se slaví vyvěšení oněch 95 tezí. Tou dobou město ožívá davy turistů, i když turisty město láká po celý rok. Pro velký historický význam a řadu památek spojených s reformací je Wittenberg zapsán na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.

Tak a co tedy dělat a vidět ve Wittenbergu? Hlavní ulicí je Collegienstrasse a hlavním náměstím je Marktplatz. Většina turistických atrakcí tak leží v blízkosti těchto dvou míst. První turistickou zajímavostí je přirozeně Lutherův dům (Lutherhaus) na jednom konci Collegienstrasse. Dům se nachází v bývalém augustinském klášteře a v Lutherových pokojích je k vidění kolekce osobních předmětů a dokumentů a také multimediální expozice. Do muzea vstupujete přes bránu, kterou dostal Luther od své ženy. V jedné z místností je k vidění Lutherův psací stůl a na dveřním rámu zas vzkaz od cara Petra Velikého z roku 1702. O Lutherovi a jeho životě se tu toho dozvíte opravdu spoustu. Asi 100 metrů od domu roste Lutherův dub (Luthereiche). Strom byl zasazen roku 1830 na místě, kde Luther roku 1520 veřejně splálil bulu, ve které mu papež hrozil exkomunikací za jeho názory. Jedním z nejhezčích renesančních domů ve městě je Melanchthonhaus jen nedaleko toho Lutherova. Žil v něm další významný představitel reformačního hnutí, Phillip Melanchthon. Obytná část domu je skvěle zrekonstruovaná. Na zmiňovaném náměstí Marktplatz (foto v textu a pod ním) jsou dvě sochy – jedna představuje Melanchthona a druhá Luthera, za sochami je radnice (Rathaus). Na náměstí je také celá řada měšťanských domů a pak kostel Stadtkirche St Marien (3. foto pod textem), ve kterém se odehrála řada významných protestanských událostí. Roku 1522 tu kázal Luther a také se tu oženil. Stavba kostela trvala od začátku 14. století do 15. století. Za zmínku v kostele stojí oltář od Lucase Cranacha st. a jeho syna. Dům tohoto umělce, Cranchas Welt, stojí také na náměstí a nachází se v něm muzeum věnované tomuto významnému renesančnímu umělci. V domě žil jen mezi lety 1512 až 1517, pak se přestěhoval do domu Cranach Höfe. Na náměstí tohoto druhého Cranachova domu najdete historickou tiskárnu Historische Druckerstube, ve které je k vidění funkční tiskařský lis. Tiskařský lis byl v době protestantismu neskutečně důležitý, neboť bez něho by se protestanské myšlenky nemohly šířit. Pak ještě zmíníme historické muzeum Haus der Geschichte věnované historii města a hlavně se zaměřuje na dobu socialismu, když je tu k vidění třeba zrekonstruovaný obývák vysokého komunistického pohlavára nebo dětská školka z 80. let 20. století či dvě kuchyně z 50. a 70. let 20. století. Chcete-li zavzpomínat, do muzea zajděte. Ve městě ještě mají starý zámek (Schloss) a zámecký kostel (Schlosskirche) (4. foto pod textem), jehož vzhled pochází z 19. století. Právě na Schlosskirche údajně Luther přibil svých 95 tezí. Pod kazatelnou je k vidění Lutherova hrobka a také hrobku P. Melanchthona. Náhrobek tu má i Fridrich Moudrý. Jinak v létě se tu denně konají bezplatné koncerty, které určitě stojí za návštěvu. Jsou jak vokální, tak varhanní.

Opustíme Lutherovo město a vydáme se do města Halle. Název je podle předgermánského výrazu pro sůl, jejíž ložiska sem v minulosti přilákala první osadníky. Dnes jde hlavně o průmyslové město, které je součástí tzv. Chemického trojúhelníku. Halle je největším městem Saska-Anhaltska, má asi 230 tisíc obyvatel. Milovníci klasické hudby město znají díky konání hudebního festival Händel Festival, který se každoročně koná na přelomu května a června. Halle je totiž rodištěm německého skladatele Georga Friedricha Händela.

A co v Halle mají? Centrem je náměstí Marktplatz (foto v textu), ze kterého vybíhá i hlavní nákupní třída Leipziger Strasse. Náměstí dominuje 84 metrů vysoká věž Roter Turm, s jejíž výstavbou se začalo už roku 1418 a od roku 1999 má jednu z největších zvonkoher na světě. Kromě věže je na náměstí socha nejznámějšího zdejšího rodáka, skladatele Händela. K Roter Turm přiléhá kostel Unser Lieben Frauen (nebo také St Marien), který tu stojí už od 1. poloviny 16. století, kdy v něm kázal i sám Luther a po jeho smrti tu jeho tělo čekalo na odvoz do Wittenbergu. V kostele je k vidění jeho posmrtná maska. Krásný výhled se vám naskytne z kostelní věže Hausmannstürme, což jsou dvě věže spojené mostem. Ačkoliv britská skupina Beatles nemá s Halle nic společného, najdete tu velké Beatles Museum se soukromou sbírkou 2500 exponátů spojených s touto kapelou. Atrakcí je také Händelův rodný dům, barokní dům, ve kterém se skladatel roku 1685 narodil. Milovníci klasické hudby tady ocení nahrávky jeho děl a také sbírku 700 hudebních nástrojů.

V Halle pak ještě za zmínku stojí dvě muzea. První je Kunstmuseum Moritzburg v pevnosti Moritzburg (1. foto pod textem) (nespleťte s Popelčiným zámečkem Moritzburg u Drážďan). Pevnost vznikla v 15. století jako rezidence pro magdeburského arcibiskupa, ale za třicetileté války byla výrazně poničena. Dnes je v ní zmiňované muzeum s asi nejlepší uměleckou sbírkou celého Saska-Anhaltska. Exponáty pochází z období od pozdní gotiky až do moderních dob. Druhým muzeem je Zemské muzeum prehistorie (Landesmuseum für Vorgeschichte), které nabízí na milion exponátů z prehistorických dob, z doby kamenné i bronzové. Takovými exponáty jsou třeba 125 tisíc let staré kosti slona nebo starý disk z Nebry z doby bronzové, což je asi nejstarší dochovaná mapa noční oblohy. Ve městě je pak ještě jedna rezidence magdeburského arcibiskupa, hrad Giebichenstein (Burg Giebichenstein) (2. foto pod textem). Původně tu stály dva hrady, zažily ale velké škody za třicetileté války. Horní hrad (Oberburg) je volně přístupný veřejnosti, pochází z 12. století a je z něho hezký výhled na meandry řeky Sály. Horní hrad sousedí s Dolním hradem (Unterburg) z 15. století, který stojí na místě pevnosti z 10. století a kdysi sloužil jako vězení. Dolní hrad není přístupný veřejnosti.

Opuštíme Halle a pokračujeme do města Naumburg (foto pod odstavcem), které nabízí hlavně krásné Staré město. Centrem Starého města je náměstí Marktplatz (2.foto pod textem), v jehož okolí najdete spoustu působivých starých hrázděných domků. Dominantou náměstí je katedrála Naumburger Dom (3. a 4. foto pod textem), jedna z vůbec nejkrásnějších gotických staveb celého Německa. Počátky katedrály spadají do 1. poloviny 13. století, další části se ale dostavovaly až do roku 1894. Při zakoupení vstupenky dostanete mapu katedrály, protože interiér je opravdu obří. Nabízí dvě kněžiště, z nichž zajímavější je to západní se sochami Naumburského mistra. Navštívit je možné i křížovou chodbu (Kurzgang), jsou tu různé expozice a také zahradní areál. Kromě katedrály ve Starém městě najdete staré měšťanské i hrázděné domy, gotickou radnici, v domě Hohe Lilie je historické muzeum, které ukrývá třeba meč z roku 1680, který používali měsští kati. Mimo náměstí se pak ukrývá brána Marientor (foto v textu), bývalá součást mohutného městského opevnění. Pokud holdujete filozofii, tak vězte, že v domě Nietzsche-Haus žil od svých 13 let až do dospělosti Friedrich Nietzsche a muzeum v jeho domě se věnuje jeho spojení s městem. Naumburg stojí za to navštívit o třetím červnovém víkendu, kdy se tu koná Kirchfest s ohňostrojem a trhem.

Krátkou zastávku uděláme v Merseburgu. Jde o historické město ležící na řece Sále. Od 11. století tu stával benediktinský klášter s dómem. Od 15. století bylo městem členem Hanzy. K vidění je tu historická radnice z 15. století a zámek (foto vpravo), jehož počátky se daují do 13. století, kdy ho založil biskup Jindřich. Dnešní renesanční podobu zámek získal na začátku 17. století. Dnes v zámku sídlí okresní správa. Součástí je i barokní zahrada rozkládající se na březích Sály.

Asi 11 km od Naumburgu leží nejsevernější vinařská oblast celé Evropy.Je to okolí města Freyburg (foto vpravo), kam si z Naumburgu můžete udělat třeba výlet na kole po skvělé cyklostezce. Ve zdejším hradu Schloss Nauenburg je vinařské muzeum, vinaři však většinou míří do vinařství Rotkäppchen, které vyrábí známý německý sekt. A v této oblasti je ještě obec Goseck, která skýtá nejstarší sluneční observatoř v Evropě, starou na 7 000 let. Archeologický kruh byl objeven teprve roku 1991.

A slavného německého reformátora tu máme dnes podruhé, protože míříme do dalšího Lutherstadtu, do Eislebenu, kde se reformátor narodil a také zemřel. Původní dům shořel při požáru, jeho dnešní podoba je z roku 1693. Kromě předmětů spojených s Lutherem a jeho činností je tu také rekonstrukce středověké kuchyně jeho rodičů. Luther byl pokřtěn v kostele St Petri-Pauli Kirche hned vedle rodného domu. Eisleben má také Staré město, jehož centrem je náměstí (jak jinak) Marktplatz (foto vpravo) s velkou bronzovou sochou Martina Luthera. Na náměstí je gotický kostel St Andreaskirche, z jehož kazatelny Martin Luther pronesl svá poslední čtyři kázání. Kazatelna je skvěle dochovaná. V kostele jsou také hrobky členů Lutherovy rodiny. Naproti kostelu je dům Luthers Sterbehaus, tedy dům, ve kterém Luther zemřel. Tedy přesněji dost dlouho se myslelo, že v tomhle domě zemřel. Dnes se už ale ví, že se tak stalo v jiném nedalekém domě, který byl ale roku 1570 zbořen. V Luthers Sterbehausu je ale k vidění pěkně zrekonstruovaná místnost, ve které Luther zemřel nebo kopie jeho posmrtné masky. Zdejší velkou kulturní akcí je lidová veselice Eisleber Wiesenmarkt na začátku září.

Eisleben opuštíme a míříme do další památky UNESCO, do středověkého města Quedlinburg (foto v textu a pod ním), snad nejkrásnějšího německého středověkého města v podhůří masivu Harz. Čekají tu na vás dlážděné uličky lemované tisícovkou hrázděných domků a středověkým opevněním. Quedlinburg byste opravdu měli vidět. Quedlinburg byl centrem královské a církevní moci už od 10. století, byla tu založena významná císařská pevnost a také opatství a ve středověku šlo o hanzovní město a významné barvířské a papírnické centrum této oblasti. Městu dominuje vrch Schlossberg s hradem (4.-6.foto pod textem) postaveném v 16. století na místě původní pevnosti. K hradu patří kostel s pokladnicí a zámecké muzeum (Schlossmuseum) s místními nálezy. Úpatí kopce lemují hrazděné domy, z nichž upozorníme na rodný dům básníka F. G. Klopstocka (Klopstockhaus). Vedle tohoto domu jek galerie Lyonel-Feininger-Galerie se se sbírkou děl jednoho z nejvýznamnějších členů Bauhaus – L. Feiningera. Centrem města je pak náměstí Markt (1.-3.foto pod textem) s historickými domy – třeba cechovními domy z 16. století (Gildehaus zur Rose) nebo renesanční radnicí ze století 14. Na náměstí je také socha místního ochránce, psa Quedela a zamiřte také do úzké uličky Schuhhof s domy starých místních ševců. Pokud se vám staré hrázděné domy líbí, můžete navštívit Fachwerkmuseum, jehož exponáty se věnují stavbě hrázděných domů a interiér působí opravdu starobyle.

Opouštíme Quedlinburg a míříme do pohoří Harz, které u nás moc turistů nezná, ale jde o krásnou zalesněnou krajinu s pěknými údolími a lázněmi. Nachází se na hranici tří spolkových zemí – Dolního Saska, Saska-Anhaltska a Durynska. Největší částí zasahuje do Dolního Saska, ale protože průvodce po Dolním Sasku je opravdu obsáhlý, zařadili jsme průvodce po Harzu do průvodce po Sasku-Anhaltsku, ve kterém leží jeho menší část. Takže některá níže zmiňovaná místa už jsou součástí Dolního Saska. Pohoří se táhne v délce asi 100 km a je široké 30 km. Nejde o žádné super vysoké hory, nejvyšší zdejší vrchol má jen 1 142 m. n. m. a nese jméno Brocken. Harz je považován za zelené plíce severního Německa a nabízí na zdejší poměry slušné podmínky pro outdoorové aktivity nebo pro odpočinek v lázních. Zdejší turistické trasy jsou nenáročné, je tu hustá síť dobře značených stezek. Dá se sem ale vyrazit i na horské kolo, v zimě na lyže či snowboard či za bohatou sítí běžkařských tras. Co se týká lyžování v Harzu, tak nejznámějšími lyžařskými středisky je Braunlage a St Andreasberg. Co se týká lázní, najdete tady slušnou nabídku lázeňských komplexů se saunami a vnitřními či vnějšími bazény. Pokud vás zajímají vlaky, i v téhle oblasti tu mají jednu zvláštnost. Nejrozsáhlejší síť úzkorozchodných tratí známou jako Harzer Schmalspurbahn. Funkčních je stále asi 140 km kolejí a jezdí po nich historické parní vlaky, kterými se zárověň můžete svézt, což může být další jedinečný zážitek z Harzu. Pokud přespíte v některém ubytovacím zařízení, máte nárok na turistickou kartu Herzcard, se kterou máte nárok na slevu na spoustu místních atrakcí a zdarma třeba můžete vyjet lanovkou na Brocken. Spoustu praktických informací, přehled turistických tras i cyklotras, stejně tak lázní, najdete tady. Pokud chcete ochutnat nějakou harzskou dobrotu, pak si dejte potočního pstruha s jalovcem, koriandrem a koňakem nebo takový německý trdelník – Salzwedeler Baumkuchen.

Jedním ze skvělých výchozích bodů pro poznávání Harzu je město Thale ležící na řece Bode v podhůří Harzu, kolem kterého se nachází na 100 km turistických tras. Je to ocelářské město, ze kterého se můžete vydat třeba na plošinu Hexentanzplatz (foto pod odstavcem), v překladu Čarodějnický taneční parket. Celé pohoří Harz je totiž spojeno s oslavami Valpuržiny noci (Walpurgisnacht). Hexentanzplatz je přístupné buď lanovkou z Thale nebo jednodenním výšlapem po cestě Hexenstieg přes údolí řeky Bode. Je to místo opředenou řadou pověstí a legend, už v keltských dobách tu stávala pevnost spojená s různými pohanskými pověrami. V souvislosti s Valpuržinou nocí, která se slavila a dodnes slaví na hoře Brocken, se právě na téhle plošině čarodějnici podle legend shromažďovaly. Této tradici je tu věnovano malé muzeum ve Valpuržině jeskyni (Walpurgisgrotte). Z Thale pak můžete také lanovkou vyrazit na žulový skalní útvar Rosstrape (foto vpravo) hned naproti Hexentanzplatz. I s touhle skálou je spojena legenda: princezna Brunhilda totiž Harzem prchala na svém oři před nápadníkem, knížetem Bodem, a při skoku přes rokli z plošiny Hexentanzplatz nechal její kůň otisk obří podkovy na Rosstrappe. A Bode se zase vrhl do údolí, kde se proměnil v pekelného vlka, který údajně dodnes střeží údolí. Zmiňovaná cesta Hexenstieg je nejlepší trasou v oblasti. Vede údolím řeky Bode a je značená modrými trojúhelníky. Nabízí krásné scenérie.

Přes údolí řeky Bode se klene poměrně nový visutý most Titan-RT. Nachází se nedaleko přehrady Rappbode Dam asi 10 km od Thale. Je to most určený jen pěším, který byl krátkou chvíli nejdelším visutým mostem pro pěší na světě. Je to adrenalinový zážitek, protože most se při chůzi trochu houpe. Skáče se tu z něho i bungee jumping. Zájem o procházku po mostě skýtajícím krásné výhledy je velký, vstupenky koupíte v infocentru.

Asi 15 km od Thale najdete dvě jeskyně zvané jako Rübelandské jeskyně podle nedaleké obce. První jeskyní je 600 tisíc let stará Baumannshöhle, objevená místním horníkem v 15. století a vystavující nalezené kosti medvědů z doby ledové. Jeskyni prozkoumávali kdysi i slavní němeční spisovatelé – Goethe a Heine. Druhou jeskyní je Hermannshöhle se stalagmity a stalaktity. Obě jeskyně jsou přístupné v rámci prohlídek s německy mluvícím průvodcem.

Na kraji Harzu na vás také čeká městečko Wernigerode (foto pod textem). Centrem je náměstí Markt s hrázděnou radnicí z 16. století a hrázděnými domy, které dotvářejí krásný středověký dojem z města. Na zdejším kopci pak také najdete zámek (Schloss) s řadou věží, který je možné navštívit v rámci prohlídek, které vás zavedou do interiéru zasazeného do konce 19. století. Z terasy zámku jsou také nádherné výhledy, třeba na Brocken.

Vesnička Schierke funguje jako vstupní bod pro výpravy na nejvyšší vrchol Harzu, 1 142 m. n. m. vysoký Brocken (foto pod textem). Na horu vede silnice, na které potkáte několik parkovišť, ze kterých se můžete pěšky vydat až na vrchol. Autem tam nedojedete. Je to oblíbené místo u horolezců, pěších turistů i cyklistů. Můžete si udělat také krátké procházky ke skalám Schnarcherklippen a k Feuersteinklippen. V infocentru v Schierke si můžete vyzvednout mapy tras. Brocken je nejvyhledávanější turistickou atrakcí Harzu. Na horu můžete vyrazit buď pěšky z Schierke nebo výše zmiňovanou úzkokolejkou. Nahoře najdete muzeum Brockenhaus věnované místní fauně a geologii a také zdejší mytologii nebo tomu, že Brockenhaus byl v době východoněmeckého bloku centrem tajné služby, která tady měla svou odposlouchávací centrálu. Část vybavení je vidět v kupoli. Co se týká zdejší mytologie, Brocken je spojen s jednou z nejznámější německých oslav, Valpuržinou nocí. Slaví se 30. dubna, jde tedy o oslavu u nás známou jako pálení čarodějnic. Podle mytologie se právě o filipojakubské noci slétají na Brockenu čarodějnice a čarodějové na košťatech, aby se následně oddali orgiím s ďáblem. Už Keltové na Brockenu slavili tuto noc vítězství nad ďáblem a zároveň oslavovali nastupující jaro. Dnes se tu každoročně 30. dubna sjíždí milovníci starých pohanských tradic a rituálů, kdy je pro ně připraveno několik oslav nebo se vydávají na pochod na Brocken, kde se koná divoký večírek až do rána.

Lázeňské městečko Bad Harzburg kromě lázní nabízí přístup k dalším horským turistickým trasám. Jezdí odsud lanovka na vrchol Grosser Burgberg se zříceninou hradu Jindřicha IV. z 11. století a krásnými výhledy na okolí. Můžete se sem ale vydat i pěšky, je tu také několik horských chat a restaurací a také nová vyhlídka Baumwipfelpfad (foto vpravo), taková naše stezka v korunách stromů přístupná i pro kočárky.

A naší poslední zastávkou bude jedno z nejkrásnějších německých měst, Goslar. Má za sebou bohatou historii, kterou dodnes připomínají středověké hrázděné domy. V minulosti město zbohatlo díky těžbě stříbra. Bývalý důl Rammelsberg (foto v odstavci) si lze prohlédnout v rámci prohlídek s průvodcem a součástí je i muzeum. Dostanete se do útrob dolu v kombinéze a s helmou, projedete se hornickým vlakem nebo nahlédnete do šachet. Centrem města je náměstí Markt s měšťanskými domy a paláci, které pamatují prosperující časy města. Město má opravdu silný historický vibe (nádech) a pokud pojedete kolem, určitě se tu stavte. Stříbro tu bylo objeveno už v 10. století a díky němu se z Goslaru stalo jedno z nejvýznamnějších center severu Evropy. V 11. století se v románské paláci konal císařský sněm a po dalších víc než 300 let byl Goslar sídlem císařů Svaté říše římské a byl považován za německou císařskou pokladnici. Historické jádro se dochovala téměř ve středověkém stavu, a díky umístění zajateckého tábora za 2. světové války se město vyhnulo spojeneckému bombardování.

Prohlídku úžasného Goslaru musíte začít na nádherném náměstí Marktplatz (foto pod textem) s řadou historických budov v různých barvách. Připravte se na to, že Goslar je oblíbenou turistickou atrakcí a je tak často plný turistů. Ti se sem vydají třeba proto, aby na náměstí pod střechou bývalé městské pokladnice sledovali zvonkohru (Glockenspiel), která nabízí přehlídku hornicích postav ( v 9, ve 12, v 15 a v 18 hodin). Na náměstí je také radnice (Rathaus) z 15. století v noci krásně osvícená. Uvnitř je možné navštívit sněmovní sál Huldigungssaal s nástěnnými a stropními malbami. Vedle radnice, v bývalé cechovní budově, je dnes hotel Kaiserworth, zvenku krásně zdobený a pak je tu ještě románský kostel Marktkirche s křtitelnicí z 16. století. Můžete vystoupat na kostelní věž a kochat se výhledy. Z historického pohledu zajímavou ulicí je Hoher Weg, kde najdete několik historických domů – třeba dům Brusttuch z roku 1526 (č. p. 1) nebo bývalé cechovní sídlo pekařů z roku 1557 na protější ulici Bergstrasse, jehož průčelí je zdobeno perníkem a preclíkem. Pak je tu hospic Grosses-Heiliges-Kreuz ze 13. století a také bývalá vstupní část katedrály, Domvorhalle, kde je k vidění císařský trůn Kaiserstuhl z roku 1060. Ve městě pak ještě upozorníme na bývalý císařský palác Kaiserpfalz (3.foto pod textem) původně z 11. století, v 19. století byl ale zrekonstruován. Součástí paláce je kaple a palácová zahrada. Nechybí ani Goslarské muzeum (Goslarer Museum) přibližující místní historii se zrekonstruovanou alchymistickou laboratoří ze 17. století. V bývalé hornické čtvrti Frankenbergerviertel najdete barokní dům Siemenshaus, kde se v 19. století narodil pan Siemens, zakladatel velké dnešní korporace. V Goslaru mají ještě opravdu krásný dřevěný roubený kostel Gustav-Adolf-Stabkirche (4.-6.foto pod textem). Vznikl roku 1907 a je kopií středověkého norského kostela v Borgundu. Těmto kostelům se říká stavkirke a jde o dřevěné sloupové kostely typické pro Skandinávii.

A tady náš průvodce po Sasku-Anhaltsku končí. Děkujeme, že jste zavítali na Cesty po světě!

Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Vaše Cesty po světě