Řím
Věčné město je jedním z nejstarších evropských měst, které dodnes uchovává památky na největší starověké impérium Evropy, stejně tak umělecké sbírky nevyčíslitelné hodnoty a historické památky, které v Evropě nemají obdoby. Díky neuvěřitelně bohaté historii, která po sobě zanechala velmi významné památky, je historické centrum Říma zapsáno na seznamu UNESCO.
Řím, italsky a latinsky Roma, je hlavním městem Itálie. Leží na řece Tibeře asi 27 kilometrů od Tyrhénského moře. Je to největší italské město, čtvrté nejlidnatější město Evropské unie a politické, hospodářské i kulturní centrum Itálie. Má necelé 3 miliony obyvatel.
Znalost historie Říma, alespoň stručně, je z našeho pohledu téměř nezbytností, chystáte-li se do Říma vyrazit. Bez ní totiž jen těžko dokážete obdivovat krásy tohohle města. Řím hrál v historii Evropy důležitou roli. Stávala tu nejmocnější evropská velmoc starověku, Římská říše, později se stalo centrem křesťanství. Původní římský jazyk, latina, dal základ většině evropských jazyků a písmo, latinka, je dodnes nejrozšířenějším písmem na světě. Římské právo zas dalo základ mnoha právním a politických systémům po celé Evropě. Tak pojďme se teď spolu stručně podívat na 27 staletí existence tohoto města.
Slavná legenda říká, že Řím založil Romulus se svým dvojčetem Remem poté, co je na pahorku Palatinu odkojila vlčice. Mělo se tak stát roku 753 př. n. l. Historici tvrdí, že čas i místo založení z legendy se v podstatě shoduje s nalezenými fakty. Před vznikem slavného římského impéria území ovládali Etruskové, jejichž posledního krále svrhla vzpoura římských aristokratů v 6. století př. n. l. Ti tak ustanovili Římskou republiku, která existovala dalších pět století, dost často sužována boji mezi patriciji a plebeji. Ve 4. století př. n. l. Řím vyplenili Galové a tím donutili obyvatele obklopit město tufovými kvádry, které po dalších osm staletí nikdo nedokázal překonat. Řím svou moc rozšířil na celou Itálii a vybudoval tu na šest vojenských silnic vedoucích z města (Via Appia, Latina, Salaria, Flaminia, Aurelia a Cassia). Římské cesty byly důležitým základem pro další rozvoj Říma a daly vzniknout rčení, že „všechny cesty vedou do Říma“. Počet obyvatel rostl, ve 3. st. př. n. l. mělo město na 100 tisíc obyvatel. Řím ale dál upevňoval svou moc a sílu a ovládal téměř celé Středomoří. Zemí ale postupně začaly zmítat divoké občanské války, což vedlo z nahrazení republiky diktaturou. Moc nad Římem převzal Julius Caesar, který zavedl řadu reforem a díky tomu si zajistil i řadu nepřátel, roku 44 př. n. l. byl zavražděn. To vyvolala krutou občanskou válku a Řím uvrhlo pod despotickou vládu Caesarova nevlastního syna Oktaviana, který se stal prvním císařem, jméno si dal Augustus. Za jeho doby se budovaly lázně, divadla i chrámy, zavedeny byly veřejné služby, také to byla doba tzv. zlatého věku římského písemnictví, kde se objevovala taková jména jako Horatius, Ovidius či Vergilius. Do Říma také přichází první křesťané včetně svatého Petra a Pavla. I další císaři budovali paláce a luxusní vily, přestavovali a budovali mauzolea. Za vrchol římské moci považují historici období od konce 1. do 2. století, kdy populace města stoupla na jeden milion obyvatel. Vláda ale byla nestálá, u moci se vystřídaly obrovské počty císařů za velmi krátkou dobu, město trápily požáry a epidemie. Císař Konstantin pak přijal křesťanskou víru, když se mu prý na bitevním poli na nebi zjevil kříž. Ediktem roku 313 zajistil toleranci křesťanství a také začal budovat první kostely a baziliky v Římě. Roku 331 se pak slavná Říše římská rozpadla na dvě části – Východořímskou a Západořímskou říši.
Ve středověku pak Západořímskou říši začali drancovat barbaři – Hunové, Vizigótové, Vandalové či Ostrogóti a náčelník barbarů Odoakar přinutil posledního římského císaře v 2. polovině 5. století abdikovat, čímž Západořímská říše zanikla, zatímco sousední Východořímská říše fungovala až do 15. století. Svůj vzestup svou dobou zaznamenalo papežství, které je s Římem také velmi silně spojeno. Papežové si nárokovali politickou moc nad celou Itálii. Papež Leo III. chtěl podporu silných Franků, a tak roku 800 v bazilice sv. Petra ve Vatikánu korunoval jejich krále Karla Velikého císařem Svaté říše římské. Tím došlo k jakési výměně duchovního požehnání za vojenskou ochranu, protože papež musel císaři slíbit loajalitu. To byl také jeden z počátků následujícího konfliktu mezi papežskou a světskou mocí. V Římě ale ve středověku vládl chaos, docházelo k dalšímu dobývání města a papežský úřad tak roku 1309 přesídlil do francouzského Avignonu, kde pod ochranou francouzského krále setrval až do roku 1377, kdy se vrátil a dalších 400 let vládl Římu. Od 15. do 16. století celé Itálii vládne umělecká renesance, která měla být jakýmsi znovuzrozením staré slávy Říma. Tento název prvně použil římský kronikář Giorgio Vasari. Papežství ztratilo svou prestiž v 18. století, kdy muselo rozpustit jezuity a došlo také k církevním reformám, které iniciovali Habsburkové. Napoleon pak dobyl Řím 1798. Itálie byla sjednocena roku 1860 a od roku 1870 je Řím jejím hlavním městem. Tou dobou se také papež stáhl do Vatikánu. Na začátku 20. století svou moc upevnil Mussolini, který ustanovil papežský stát Vatikán a uzákonil katolicismus jako státní náboženství Itálie. V době druhé světové války byl Řím vyhlášen otevřeným městem a díky tomu se vyhnul bombardování a památky tak zůstaly nepoškozeny.
NÁŠ TIP: Akční letenky do Říma právě teď nabízí Pelikán!
Řím má dvě hlavní mezinárodní letiště – Řím Fiumicino, někdy také Leonardo da Vinci, které leží asi 30 kilometrů od města a pak letiště Ciampino, kam létají chartery a nízkonákladovky. Dobré je vlakové spojení z letiště Fiumicino, na nádraží Termini jezdí každých 30 minut vlaky (cesta trvá asi 30 minut) a na nádraží Trastevere také jezdí vlaky, každých 15 minut (cesta trvá asi 15 minut). V noci, kdy nefunguje vlakové spojení, zajišťují dopravu autobusy COTRAL mezi letištěm a nádražími Tiburtina a Terminy (metro A, B). Mezi letištěm a centrem města jezdí také autobusy Terravision, lístky si můžete koupit i online. Informace o tom, jak se dostat na a z letiště Fiumicino najdete tady
Ubytování v Římě přes Booking.com vyhledávejte a rezervujte snadno přes vyhledávací formulář níže.
Booking.comVe městě fungují dvě linky metra – A, B. Linka A jezdí z Battistini do Anagnina a najdete na ní většinu římských památek, trasa B jezdí z Rebibbia do Laurentina. Lístky koupíte v trafikách nebo v automatech. Stejně tak fungují autobusy. Informace o městské hromadné dopravě v Římě a o cenách jízdenek najdete tady. Přehledné mapy nejen tras metra a autobusů, ale taky mapy turistických památek najdete tady. Roma Pass vám také umožní cestovat městskou hromadnou dopravou a k tomu nabízí snížené vstupné do řady římských památek. Oficiální turistický portál města pak najdete tady.
Řím díky své neuvěřitelně bohaté historii zdědil památky, které nemají jinde v Evropě obdoby. Turisté tu najdou nejslavnější antické památky – Pantheon, Koloseum nebo rozvaliny Fora Romana, stejně tak křesťanské baziliky, středověké památky či slavné renesanční paláce, stejně tak barokní fontány. Každá doba vtiskla do architektury Říma svou tvář a dnes na vás zdejší historie dýchá na každém kroku. Tady je náš průvodce po Římě.
Hlavní turistické atrakce Říma se nachází na celkem malém území, určité úseky skvěle projdete pěšky. Historické centrum Říma je oblast v ohybu řeky Tibery, kde stávalo Martovo pole (Campus Martius). Zde byli cvičeni římští vojáci a také bylo místem triumfálních pochodů po úspěšném válečném tažení. Pompeus tu dal vybudovat první divadlo, stávaly tu parky, mauzolea a různé chrámy. Dochovaly se tady zbytky antických chrámů, ale také středověké uličky i renesanční paláce. Za pozornost stojí pozůstatky velkolepého Marcellova divadla, jednoho z prvních stálých divadel ve městě, které svou dobou pojalo až na 15 tisíc diváků. Pozůstatky původní třípatrové budovy s arkádami jsou velkolepé. Poněkud poničený stav je důsledkem toho, že až do 12. století materiál z budovy sloužil bohatým rodinám na stavbu jejich vil, ve 12. století bylo přestavěno na pevnost. V blízkosti divadla jsou pak k vidění tři mramorové sloupy s korintskými hlavami z původního Apollonova chrámu.
Na Piazza Venezia se nachází monumentální památník Viktora Emanuela II. (foto pod textem vlevo), který je viditelný snad z každého místa ve městě. Vznikal od konce 19. století a dokončen byl roku 1911, byl věnován prvnímu panovníkovi sjednocené Itálie a měl oslavovat právě sjednocení Itálie roku 1870. Památník je postaven z bílého mramoru, což byl tou dobou pro Řím netypický materiál, který nebyl zcela v souladu s okolními stavbami. K tomu kvůli jeho stavbě muselo být zbořeno několik okolních budov a z těchto důvodů nepatřil mezi zrovna oslavované římské stavby. Dnes je ovšem jedním ze symbolů Říma. Obrovský památník je zdroben bronzovou sochou Viktora Emanuela II. i okřídlenou sochou Vítězství. Sochy nad sloupořadím symbolizují jednotlivé sjednocené italské regiony. Uvnitř památníku hoří věčný oheň hlídaný stráží, je tu také hrob neznámého vojína z 1. světové války (Altare della Patria). V interiéru se nachází muzeum věnované hnutí za svobodu a národní jednotu Itálie 19. století. Z terasy se vám naskytne pěkný výhled na město. Dále na náměstí najdete Palazzo Venezia (foto pod textem vpravo), což byl vůbec první velký renesanční palác v Římě, ve 20. století sloužil jako Mussoliniho úřadovna. Ve zdejším Sala del Mappamondo je k vidění jeho stůl, ze zdejšího malého balkonu pronášel slavnostní projevy pro ty, kteří byli shromážděni na náměstí. Nyní je v paláci muzeum středověkého a renesančního nábytku, zbraní či tapiserií.
Kapitol (Campidoglio) je nejznámější a nejmenší ze sedmi římských pahorků, historické centrum a symbol moci Starověkého Říma. Po schodech zvaných La Cordonata, které zhotovil Michelangelo, vystoupáte mezi sochami dvojčat Kastora a Polluxe (mytologičtí synové Ledy a labutě) na náměstí Piazza del Campidoglio, které se nachází na vrcholku pahorku. Tady stával slavný chrám Jupitera Kapitolského, nejposvátnější místo v celém starém Římě, dnes je tu renesanční náměstí navržené Michelangelem, který také navrhl zdejší paláce Palazzo dei Conservatori a Palazzo Nuovo. V obou kapitolských palácích se nachází slavná kapitolská muzea uchovávající sbírky sochařství antického Říma. V Palazzo Nuovo jsou třeba busty římských panovníků, dále socha Umírajícího Gala či Kapitolské Venuše. V Palazzo dei Conservatori najdete fragmenty obrovité sochy císaře Konstantina II. a také sochu slavné kapitolské vlčice, kterou odkojila legendární zakladatele Říma, Romula a Rema. Tohle etruské dílo z 5. st. př. n. l. je symbolem Říma. Když už jsme u těch muzeí, zmíníme také Kapitolskou obrazárnu (PinacotecaCapitoina) s obrazy od Caravaggio, Rubense či Tiziana. U dalšího kapitolského paláce, Palazzo Senatori (budova římské radnice) je terasa, ze které se vám naskytne pěkné panorama, vpravo můžete vidět neslavně proslulou Tarpejskou skálu, ze které Římané házeli své zrádce. Zmíníme také kostel Santa Maria in Aracoeli z 13. století s velmi uctívanou soškou Jezulátko. O tom původním se věřilo, že má zázračnou moc. V 90. letech ale bylo ukradeno. Ve středu náměstí je pak velkolepá bronzová socha Marka Aurelia, o které legenda říká, že prý vypadala tak živě, že po ní Michelangelo chtěl, aby chodila.
Korzo je 1,5 kilometru dlouhá hlavní třída, která vede od Piazza Venezia k Piazza del Popolo. Tato třída se dnes nazývá korzo, podle toho, že se tu ve středověku odehrávaly podivné závody (corse). Třídu lemují paláce, kostely i obchodní domy. Na Piazza Colonna je sloup Marka Aurelia, který zobrazuje jeho vojenské úspěchy, na jehož vrcholku je od konce 16. století socha sv. Pavla. Sloup stojí před Palazzo Chigi, sídlem italského ministerského předsedy. Vedlejším náměstí je Piazza Montecitorio s egyptských obeliskem z 6. st. př. n. l. Nachází se tu sídlo poslanecké sněmovny (Camera dei Deputati), které bylo původně navrženo Berninim jako palác rodiny Ludovisi. Nedaleko odsud najdete také Ara PacisAugustae (Oltář míru), který byl určen pro oslavu Augustových velkých tažení. V 16. století byly nalezeny právě tyto fragmenty, které dnes najdete v zasklené budově. Vedle je pak Augustovo mauzoleum. Piazza del Popolo má ve svém středu egyptský obelisk, který do Říma přivezl Augustus. Název má náměstí podle kostela Santa Maria del opolo s krásným barokním interiérem. Najdete v něm také Raffaelovu kapli Chigi nebo několik Berniniho soch. Vedle kostela je klenutá brána z 16. století Porta del Popolo a v antickém Římě fungovala jako vstupní brána do města a zakončovala cestu Via Flaminia. U náměstí jsou pak také terasovité zahrady Pincio s pěkným výhledem na město, zahrady se táhnou až do parku Villa Borghese. Skutečně nádherný park plný jezírek a záhonů nechal na počátku 17. století vybudovat kardinál Scipionem Borghese. Na místě dřívějších vinic byl tak vybudován park, který neměl ve své době v Římě obdoby. V 19. století byl pak předělán podle vzoru anglických parků. V parku se nachází Galerie Borghese se sbírkami renesančního a barokního umění,v nedaleké manýristické Ville Giulia z 16. století pak najdete nejlepší sbírku etruského umění v Itálii. Dále je v parku Národní galerie se sbírkou moderního umění a také zoo se zoologickým muzeem.
Piazza di Spagna neboli Španělské náměstí je jakousi hlavní nákupní oblastí, na Via Condotti a v okolí se nachází nejluxusnější obchody v Římě. Nachází se na vrcholku pahorku Pincio mezi řekou Tiberou a parkem VillaBorghese. Většina z nás sem ale míří kvůli Španělským schodům (Scalinata della Trinitá dei Monti) (foto vpravo). Název náměstí a schody nesou podle blízkého sídla španělského vyslance ve Vatikánu. Je to taková oblíbená odpočinková zóna, do které kromě turistů rádi zamíří i Římané. Schody ve třech řadách vedou k francouzskému kostelu z 16. století Trinita dei Monti. Pod schody je pak mramorová Berniniho Fontana della Barcaccia ve tvaru děravé lodě, ze které teče voda. Do zdejšího CafféGreco chodíval Casanova, Goethe či Baudelaire. Při posezení na Španělských schodech hledali inspiraci i jiní umělci (třeba spisovatelé Byron či Stendhal). Prostě se jen tak posaďte na schody a čerpejte zdejší atmosféru. Metro Spagna.
Slavná Fontána di Trevi (foto vpravo) bývala průčelím původního paláce Palazzo Poli. Navrhl a vytvořil ji na zakázku papeže Klementa II. v 18. století Nicola Salvi. Barokní sousoší této 20 metrů široké a 26 metrů vysoké fontány představuje boha moří Oceana jak řídí dva koně – jednoho divokého a jednoho mírného, když jsou vedeni do Tritony. Okolní sousoší představují pobřežní krajinu a moře. Tekoucí voda má být symbolem životní síly Říma. O fontáně se říká, že hodíte-li pravou rukou přes levé rameno minci, určitě se do Říma vrátíte. Fontána je jedním z nejnavštěvovanějších míst v Římě, čemuž odpovídají davy turistů, kteří se s ní snaží vyfotit. Fontána se proslavila ve slavném italském filmu Sladký život, kde se v ní koupala krásná Anita Ekberg. Název trevi neboli tři ulice byl inspirován několika úzkými uličkami, které se u fontány sbíhají.
Dále zmíníme barokní Palazzo del Quirinale z 16. století, který sloužil jako letní sídlo papežů, od konce 40. let 20. století je sídlem italského prezidenta.
Ve středu náměstí Piazza del Quirinale stojí antický obelisk a sochy Kastora a Polluxe se svými koňmi. Palác i náměstí leží na římském vrcholku Quirinale.
Na vrcholku Qurinale se pak nachází takénáměstí Piazza Barberini, na kterém stojí dvě neoslavovanější Berniniho fontány. Fontana dei Tritone je prý nejkrásnější fontánou Říma. Tahle barokní fontána zobrazuje čtyři ryby nesoucí otevřenou mušli s bohem moře. Byla postavena na zakázku papeže Urbana VIII. v 17. století. Druhou zdejší fontánou je Fontana delle Api. Obě fontány na sobě nesou včelu, symbol rodu Barberini, ze kterého pocházel i papež Urban VIII. V PalazzoBarberini ze 17. století je dnes část sbírek Národní galerie starého umění. Název má náměstí podle paláce Barberini, ve kterém byla až do 18. století vystavována mrtvá těla k identifikaci.
Piazza Navona je místem, kde v antice stával atletický stadion, ve středověku se tu pak konaly různé turnaje. Dnes si zde zkoušejí vydělat různí umělci a náměstí je považováno za jedno z nekrásnějších v Římě. Nádherné jsou zdejší barokní fontány od Berniniho – Maurova fontána se sochou Maura a delfína a Fontána čtyř řek. Čtyři řeky symbolizují čtyři tehdy známé světadíly (Nil – Afrika, Ganga – Asie, Dunaj – Evropa a Ríodella Plata – Amerika). Naproti této fontáně je kostel sv. Anežky.
Pantheon (foto vpravo) nacházející se na Piazza della Rotondo je považován za nejvelkolepější svědectví antického stavitelství a je to vůbec nejlépe dochovaná památka antického Říma. Původní stavba tu stávala v 3. st. př. n. l. Císaři ho později několikrát opravovali, dnešní podoba je z 2. Století. Krásná je zdejší kupole s kazetovým stropem o průměru 43 metrů, která je vůbec velmi zajímavým architektonickým počinem – nedrží ji totiž žádné opěrné body. V kazetové klenbě je pak tzv. okulus, 9 metrů široký otvor, kterým dovnitř pronikalo světlo a také se při pohledu na nebesa lépe rozjímalo. V podlaze pak můžete vidět 22 děr, které odváděly vodu. Chrám je mimo jiné tvořen dvoranou a 16ti sloupy s korintskými hlavicemi vysoké 12 metrů, které jsou vyhotovené z jednoho kusu mramoru. Uvnitř jsou renesanční náhrobky Raffaela(třetí kaple) a moderním králů Viktora Emanuela II. nebo Umberta I.
Campo dei Fiori bývalo místem veřejných poprav v 17. století, dnes je tu oblíbený trh s ovocem, zeleninou a květinami (mimo neděle). Připomínkou zdejší krvavé minulosti je socha filozofa Giordana Bruna, který tu byl roku 1600 upálen. Dále tu najdete krásný renesanční palác Palazzo Farnese, vůbec nejkrásnější římský renesanční palác vystavěný v 16. století pro kardinála Farnese. Naproti je Palazzo Spada a nedaleko je pak také židovské ghetto.
Na místě bývalého římského židovského ghetta Židé žili v Římě už před Ježíšovým narozením. Ve středověku pak museli přesídlit na pravý břehy Tibery, kde židovské ghetto každý večer uzavíraly brány na Piazza Pescheria a Piazza Giudea. Dnes se v římském židovském ghettu nachází hlavně židovské obchody (ulice Via Portico d´ Ottavia a okolí). Centrem ghetta je synagoga v Lungotevere dei Cenci, ve které je také Židovské muzeum (MuseoEbraico).
Na Piazza Mattei je další fontána, Fontana delleTartarughe z 16. století, která znázorňuje čtyři malé chlapce zvadající želvy do mramorového bazénku. Most Ponte Fabricio spojuje levý a pravý břeh Tibery s ostrovem Isola Tiberina. Isola Tiberina je oblíbeným místem pro procházky. Ostrov se vztahuje k lékařství, protože prý právě tady nechala na radu Sibyly římská delegace postavit chrám zasvěcený bohu lékařství Asklépiovi. Delegace prý právě tady uviděla hada, který připomínal hada obtočeného kolem Asklépiovy hole, což je dodnes symbol lékařství.
Pahorek Aventin znamená Svatá hora a v době císařství se jednalo o aristokratickou čtvrť a stávaly tady vůbec nejstarší římské kostely – třeba bazilika Svaté Sabiny s 24 bílými korintskými sloupy, jejíž vyřezávané dveře nesou jedno z nejstarších zobrazení ukřižování v křesťanském umění.
Bocca della Veritá neboli Ústa pravdy najdete na náměstí Piazza della Bocca della Veritá v podloubí kostela Santa Maria in Cosmedin. Kostel mimochodem uchovává ostatky sv. Valentýna, po němž je pojmenován svátek všech zamilovaných. O mramorových kamenných ústech z 12. století se říká, že strčí-li dovnitř ruku lhář, bůh mu ji ukousne. Maska pravděpodobně představuje jednoho z pohanských bohů z 1. století. Tak troufnete si?
Čtvrť Trastevere je ta „na druhém břehu Tibery“ a jedná se o tradiční dělnickou čtvrť, v minulosti to byl důležitý přístav. Stojí tu kostel Santa Maria in Trastevere, prý nestarší kostel v Římě z 3. století, jehož dnešní podoba trojlodní románské baziliky je z 12. století. Uvnitř jsou pěkné byzantské mozaiky z 12. století a hrobky a památníky papežů a kardinálů. Dále tu najdete kostel Santa Cecilia in Trastevere zasvěcený umučený patronce hudby – Cecilii.
Římská fóra byla místa, kde zasedaly římské instituce – senát, soudy, ale přednášel tady třeba i Cicero. Fóra sestávala z náměstí lemovaného sloupovím a chrámu. Nedaleko Piazza di Venezia se nacházela fóra – Traiano, Augusto a Nervy. Tím hlavním fórem ovšem bylo Římské fórum (Forum Romanum) (foto pod textem), ze kterého se jednoduše ovládal celý Řím. Dnes vás tu doslova ohromí množství sloupů, arkád či oblouků a při brouzdání po fóru si prostě představte, jak to tu asi v antickém Římu mohlo vypadat. Fórum byl centrem antického Říma, císaři si tady po staletí budovali chrámy z bílého mramoru, stávaly tu soudy, tržnice. Dnešní pozůstatky římského fóra byly objeveny díky vykopávkám v 19. století. Na orientaci je to tu trochu složité, toužíte-li detailně prozkoumat každý převrácený mramorový kvádr či sloup, kupte si plánek. Jinak se tu můžete jen tak toulat a obdivovat pozůstatky tohohle starověkého impéria.
My pro vás samozřejmě máme připravený i průvodce po těch nejzajímavějších místech římského fóra. Prohlídku můžete začít u Kapitolského muzea, u kterého můžete vidět Posvátnou cestu (Via Sacra), po které procesím přijížděli ke Kapitolu vítězní generálové. V Curia zas zasedal římský senát, tady diskutovali senátoři a byly tu vyřčeny základy římského práva, které položilo základ většině západních právních systémů. Před Curií je Černý kámen (Lapis Niger), černý mramorový kvádr, který sem položil Caesar na předpokládaný hrob Romula, legendárního zakladatele Říma. Dále upozorníme na trojitý oblouk Septima Severa (Arco de Settimio Severo) s vlysy zobrazujícími vojenské úspěchy tohoto císaře. Nedaleko je pak řečnická tribuna Rostra, z níž kázal Markus Aurelius. Před Rostrou se pak konala veřejná shromáždění a obřady. Dále je tu Fokův sloup (Colonna di Foca) k poctě východořímského císaře, který daroval papežovi Bonifácovi IV. slavný Pantheon. Na úpatí Kapitolu je pak také osm sloupů z bývalého Saturnova chrámu (Tempio di Saturno), sídlo antické finanční správy. Dále je tu klášter Vestálek (Casadelle Vestali) obklopený růžovou zahradou se sochami a fontánkami. V kruhovém mramorovém Vestině chrámu (Tempio di Vesto) hořel posvátný věčný plamen ochraňující římský stát. Hlídalo ho na šest vestálek, panen, které složily slib čistoty a věrnosti a při jeho porušení byly upáleny.
Pak tu jsou ještě chrám Antonia a Faustiny, který dostal barokní kabát. Tři zbylé klenuté oblouky zbyly z baziliky Maxentina a Kostantina. Fenomenální je pak Titův vítězný oblouk (Arco di Tito) na Via Sacri. Je to jeden ze čtyř vítězných oblouků ve Foru Romanu a byl postaven v 9. století na oslavu Titova dobytí Jeruzaléma roku 70, zrestaurován pak byl 1821. Oblouk nechal vystavět císař Domitianus po smrti svého bratra Tita. Oblouk se stal inspiraci pro ostatní světové vítězné oblouky, které se vě světě budovaly hlavně v 16. století. Oblouk je 13,5 metru široký, 15 metrů vysoký a jsou na něm zobrazeny reliéfy ukazující Titův vítězný průvod nesoucí kořist z města. Titův vůz vede panna, symbol Říma, a bohyně vítězství Victoria nad ním drží vavřínový věnec.
Z dalších dochovaných římských fór zmíníme ještě Forum Boarium, což byla starověká obchodní čtvrť. Toto fórum se nachází mezi vrcholky Palatin, Kapitol a Aventin a ve 3. st. př. n. l. se tu konaly vůbec první gladiátorské hry, které byly původně součástí pohřebních obřadů. Najdete tu antické ruiny i dobře zachovalé chrámy. Zmíníme třeba ten Herkulův s kolonádou a korintskými sloupy, nejstarší dochovanou mramorovou budovu v Římě nebo Portonův chrám s jónskými sloupy.
Trajánovo fórum bylo centrem politického života a v porovnání s ostatními fóry bylo velké. Stávala tu obrovská bazilika Ulpia, knihovna, trh. Uprostřed se tyčí krásně zachovalý Trajánův sloup z 2. století zasvěcený císaři Trajánovi. V podestě byl popel císaře a jeho ženy. Na vrcholku pak stávala Trajánova socha, který zmizela a ve středověku byla nahrazena sochou sv. Petra.
Odsud se pak také dostanete na další z římských vrcholků, Palatin, který je podle legendy kolébkou Říma. Tady prý totiž Romulus a Remus položili základy italského hlavního města. Je tu zahrada posetá převrácenými sloupy a květinami a dříve se jednalo o čtvrť obydlenou bohatými římskými aristokraty. Císaři se tady předháněli v tom, kdo tu postaví krásnější palác. Stojí tu altány a terasy botanické zahrady, kterou založil rod Farnese. Zajímavý je také malý kruhový příbytek z doby železné zvaný Romulova chýše (Casa di Romolo) a trosky paláce Domus Flavius, který je společně s Domem Augustana nazýván Domitiánův palác. Z okraje Palatina je pěkný výhled na Circus Maximus, kde se odehrávaly závody válečných vozů a také na Koloseum.
Jednou z nejslavnějších památek Říma je Koloseum, které je i přes svou nesmírně krvavou historii jedním ze symbolů města. Vznikalo za vlády císař Vespasiana mezi lety 72 – 80 a budovalo ho na 20 tisíc otroků a zajatců. Amfiteátr měl čtyři řady kamenných lavic a celý areál pojal až 50 tisíc diváků, kteří seděli podle svého společenského postavení. 80 klenutých průchodů (vomitoria) bylo místy, kudy chodili diváci s jediným cílem, vidět krev. Zabíjena tu byla nejen zvířata, ale bili se tu i sami gladiátoři mezi sebou, na naše poměry jednoduše příšerná podívaná. Kromě gladiátorských her se tu ale konala i jiná vystoupení, popravy, dramata nebo rekonstrukce významných bitev. Vůbec první amfiteátr římského světa postupem času papežové a panovníci okradli o jeho mramor i veškeré doplňky, které použili pro stavbu svých kostelů a paláců a Koloseum tak dost poničili. Dnes je koloseum nejnavštěvovanější památkou Říma, což bohužel mimo jiné znamená dlouhé fronty a davy turistů. Staré anglosaské přísloví říká: Dokud stojí Koloseum, bude stát Řím, když padne Koloseum, padne i Řím a s ním celý svět.
Nedaleko Kolosea stojí Konstantinův oblouk oslavující jeho vítězství nad císařským rivalem Maxentiem. Dále je tu Domus Aurea, palác se zahradami postavený císařem Neronem, který ale není moc dobře dochovaný. Z původních 250 místností se dochovalo na 30. Asi 1 kilometr od Kolosea se pak nachází rozvaliny prastarého komplexu Caracallových lázní z 3. století. Těchto antických lázní si mohlo užívat až 1600 lidí najednou. Se stavbou mramorem a mozaikami zdobených lázní začal Caracalla ve 3. století a fungovaly až asi do 6. století, kdy akvadukt zásobující lázně vodou zničili Gótové. Rozvaliny komplexu najdete na Viale delle Terme di Caracalla, metro Circo Massimo.
Andělský hrad (foto v textu a vlevo pod textem) je místem, kde původně stávalo Hadriánovo rodinné mauzoleum postavené roku 130. Po staletí se jednal o největší římskou vojenskou baštu a útočiště papežů v době nepokojů. Do podoby pevnosti bylo mauzoleum přestavěno ve 3. století. Název andělský pochází z legendy o archandělovi Michaelovi který se zjevil papeži Řehoři Velikému a dal mu znamení, že je konec morové epidemie. Bronzová socha anděla dodnes zdobí vrchol hradu. Ve 13. století tu pak byla vybudována úniková cesta, která hrad spojovala s Vatikánem. Jeho vlastnictví symbolizovalo volný přístup do Vatikánu, hradební zdí je spojen právě s Vatikánem. Po návratu z exilu v Avignonu papežové ve 14. století převzali klíče od pevnosti, čímž symbolicky převzali moc nad Římem. V hradu se uchovávají urny s popely císařů, řady dělových koulí a navštívit můžete i staré papežské pokoje s freskovitou výzdobou. Holé kamenné cely zdejšího žaláře působí trochu trýznivě, pobýval v nich třeba Giordano Bruno. Celou budovu Andělského hradu obklopuje ochoz Pia IVl., který naskytne krásný výhled na město.
U hradu se pak nachází také Andělský most (foto vpravo pod textem), který nechal vybudovat císař Hadrián ve 2. století, aby vedl k jeho mauzoleu. Dnes vede od historického centra města k Andělskému hradu a je zdoben deseti Berniniho sochami anděl, je určen pouze pro pěší.
Řím je centrem evropské katolické církve a tak není v našich silách vyjmenovat všechny působivé z víc než 250 zdejších kostelů. Zmíníme jich ale pár. Santa Maria Maggiore (foto vpravo) pochází ze 4. století a byl zasvěcen Panně Marii, která se prý zjevila papežovi Liberiovi. Pěkné jsou zdejší mozaiky, čtyřicet antických jónských sloupů ve třech hlavních lodích. Pěkný je bohatě zdobený pozlacený kazetový renesanční strop, jedna z kazet prý ukrývá fragmenty pocházející z posvátných jeslí. Další kostel, San Giovanni in Laterano, je také ze 4. století a byl postaven na podnět císaře Konstantina, na zdejším dřevěném stolci prý sloužil mše sám sv. Petr. Ostatky svatých a mučedníků se nacházejí v kostele San Paolo fuorile mura. Hlavním kostelem jezuitů je Il Gesú, který byl hlavním nástrojem jejich protireformních úsilí. Je tu krásně zdobený náhrobek sv. Ignáce z Loyoly, zakladatele jezuitů. Dva Carravagiovy obrazy Pavlův návrat a Ukřižování Petra najdete v kostele Santa Maria del Popolo. Kostel Sant´ Agnese fuorile mura nad hrobem svaté Anežky zřídila dcera císaře Konstantina. Najdete tu katakomby, mauzoleum dcer císaře Konstantina a krásné mozaiky se zobrazením zvířat.
V Římě se samozřejmě nachází nespočet slavných muzeí a galerií. Národní galerie starého umění je v Palazzo Corsini a Palazzo Barberini a najdete tu obrazy z období od 12. do 18. století například od Perugina, Tiziana, Caravaggia nebo také od florentských manýristů Rubense či Van Dycka. Národní galerie moderního umění se nachází v Palazzo delle Belle Arti a uchovává největší italskou sbírku moderního umění a demonstruje tak různé umělecké směry. Dalším muzeem je Kapitolské muzeum (Musei Capitolini), které nabízí hodnotnou sbírku antického sochařství v Římě, nejlepší případ za všechny je Kapitolská vlčice z 5. st. př. n. l. Muzeum najdete v Palazzo dei Conservatori a v Palazzo Nuovo. V Museo della Civilta Romana můžete zas v měřítku 1:250 vidět model starého Říma. V Museo Nazionale Etrusco di Villa Giulia je sbírka etruského umění, třeba předměty hrobové výbavy této předřímské civilizace. Římské národní muzeum se nachází ve třech budovách – v bývalých Diokleciánových lázních se nacházejí řecké a římské antické památky, podobné sbírky jsou pak také v Palazzo Altemps (např. Trůn Ludovisi, původní řecké dílo z 5. st. př. n. l.). V poslední budově, Palazzo Massim, jsou pěkné krajinné fresky přenesené z císařského Liviina domu, dále antické římské šperky a sbírka mincí včetně těch nejmodernějších.
Při návštěvě Říma nesmíte zapomenout na návštěvu nejmenšího státu na světě, Vatikánu. Všem jeho zajímavostem se věnujeme v samostatném článku. Také doporučujeme před cestou do Říma nahlédnout do našeho průvodce po celé Itálii, kde se dozvíte spoustu informací o samotné zemi a zároveň tu najdete průvodce po dalších zajímavých místeh této jihoevropské země.
Okolí Říma
Stará appijská cesta (Via Appia Antica) se nacházela nedaleko městských hradeb. Úzká cesta lemovaná sídly hereckých hvězd a milionářů byla prvně otevřena ve 4. století př. n. l. a byla to vůbec první z velkých římských cest. Dodnes se dochovalo pár originálních dlažebních kamenů. Podél cesty se nachází náhrobky dvaceti generací patricijských rodin, které zde byly pohřebeny kvůli tomu, že bylo nově zakázáno pohřbívat lidi uvnitř městských hradeb. Dále je tu kostelík Domine Quo vadis ze 17. století. Podle legendy tu prý sv. Petr prchající z Říma před Neronovou perzekucí potkal Krista a zeptal se ho: Domine, quo vadis? – Kam kráčíš, pane? Kristus mu odpověděl: Jdu se do Říma podruhé se nechat ukřižovat. Zahanbený sv. Petr se prý vrátil do Říma, kde byl ukřižován.
Dále tu jsou římské katakomby, kde byly pohřbeny miliony raných křesťanů, a to ve zdejších padesáti pohřebištích. Labyrint tunelů a komor vyhloubili staří Římané do tufové skály dost hluboko pod zem. Komory jsou zdobené původními malbami a rytinami. Do katakomb je vstup u San Domitilla (katakomby sv. Kalixta – je jich tu totiž více s různými názvy). Při návštěvě můžete využít i průvodce. Katakomby sv. Kalixta uchovávaly ostatky víc než deseti raných papežů, bývaly tu i ostatky sv. Cecílie. Dalšími katakombami jsou ty sv. Sebastina, po dobu perzekuce ve 3. století tu byla ukryta těla apoštolů Petra a Pavla. Nedaleko staré appijské cesty se pak nachází místo Fosse Ardatine, kde Němci za druhé světové války povraždili víc než 300 Italů.
Zachovalé středověké románské památky, kostely i zahrady uchovává městečko Tivoli. Terasovité zahrady s piniemi a fontánami můžete třeba vidět ve Ville d´ Este. Další je Hadriánova vila, ve starověku velmi výstřední dílo, které zahrnovalo lázně, chrámy, knihovnu nebo altány. Zbyly tu původní sloupy a nějaké mozaiky.
Ostia Antica bylo dlouho pohřbené město při ústí Tibery na pobřeží Tyrhénského moře. Stále probíhající vykopávky dosud objevily základy antického mořského přístavu a námořní základny starověkého Říma. Byl tu v minulosti nejen přístav, ale i lázně a divadlo, chrámy i domy bohatých obchodníků. Dnes jsou tu k vidění dobře zachovalé rozvaliny starého města.
Castel Gandolfo je letní sídlo papežů a nachází se nad jezerem Albano. Veřejnosti nepřístupný palác má krásné zahrady. Na závěr upozorníme na antickou nekropoli Cerveteri, vůbec jedno z prvních dvanácti původních měst Etrusků. Zdejší hrobky ukazují šachtové a jámové hroby. Ve zdejším hradu z 16. století je Národní muzeum v Cerveteri se sbírkou nejen hrobových předmětů.
Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.
Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.
Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.
Vaše Cesty po světě