New York City

New York, kdo by neznal a kdo by si nepřál se sem alespoň jednou v životě podívat... Kulturní i finanční centrum celých Spojených států amerických, sen mnohých cestovatelů, jedno z nejnavštěvovanějších a nejmilovanějších měst světa, ale také jedna velká betonová džungle, ve které narazit na kousek zeleně je téměř nadlidský úkon. Ano, je to destinace pro milovníky moderních velkoměst, ve kterých to žije. Ti, kteří hledají trochu toho klidu, tady nejsou na správném místě. New York je multikulturní metropolí USA, ve které to žije po celý den i celý rok a jednoduše se tu prostě nudit nemůžete. Náš průvodce vás provede po všech zajímavostech New Yorku a poradí vám se spoustou věcí, které vás před cestou sem můžou zajímat.



New York, oficiálně City of New York či New York City (aby se město odlišilo od státu New York), označované zkratkou NYC, je se svými 8,7 miliony obyvatel nejlidnatějším městem USA a jedním z nejhustěji obydlených. Nachází se na východním pobřeží USA v americkém státě New York při ústí řeky Hudson do Atlantského oceánu. Celá newyorská metropolitní oblast patří k nejlidnatější na světě. Město si vysloužilo celou řadu přezdívek – Město, které nikdy nespí, Gotham či Velké jablko.



New York je rozdělen do pěti městských částí a několika desítek všemožných čtvrtí, z nichž každá má svou jedinečnou atmosféru i historii. Oněch pět městských částí určitě znáte – jde o Manhattan, Brooklyn, Queens, Bronx a Staten Island. Oněmi zmiňovanými čtvrtěmi je třeba Soho, East a West End a spousta dalších. V našem průvodci se po New Yorku budeme věnovat právě podle jednotlivých čtvrtí. Pro průzkum New York, ale i jen pro pouhou přípravu itineráře, je víc než dobré nahlédnout do mapy, abyste si velikost New Yorku dokázali představit v celé jeho kráse. Dobrou mapu ke stažení najdete třeba na oficiálních stránkách města, podrobné mapy jednotlivých částí najdete také tady, interaktivní internetovou mapou je ta zdejší. Dobře poslouží i mapy od googlu.



Za prvního Evropana na území dnešního New Yorku je považován italský mořeplavec Verrazano, který uviděl ostrov Manhattan roku 1524. Na ostrově tehdy žil domorodý indiánský kmen Algonkinů. První osadu tu založili o sto let později holandští kolonisté a dali jí jméno Nový Amsterdam. První holandský guvernér ostrov koupil za pár cetek od domorodých indiánů. Roku 1664 vznesli na území požadavek Britové, a protože tehdejší holandská vláda byla tak mizerná, předali Holanďané kontrolu nad osadou dobrovolně. Britové kolonii přejmenovali na New York a ta později začala velmi vzkvétat. V době americké revoluce tu žilo už na 30 tisíc obyvatel. Na konci 18. století se město stalo významným sídlem finančníků. Roku 1886 Američané dostali od Francouzů sochu Svobody, která se stala symbolem města a je jím dodnes. První mrakodrapy, které jsou dnes pro New York tak typické, tu začaly vyrůstat na začátku 20. století a město se postupně měnilo v jedno z největších a nejproslulejších měst světa. Ránu městu zasadily nechvalně proslulé teroristické útoky z 11. září 2001 a později také řádění hurikánu Sandy. New York se ale vždycky dokáže postavit na nohy a dodnes je kulturním i finančním centrem USA a spolu s Londýnem a Tokiem hlavním centrem globální ekonomiky. New York je centrem amerického finančnictví, pojišťovnictví a obchodu s nemovitostmi, sídlí tady mnoho nejvýznamnějších obchodních společností světa. Místní televizní a filmový průmysl je po Hollywoodu druhý největší ve Spojených státech a na ekonomice se významně podílí také cestovní ruch, protože New York patří k nejnavštěvovanějším místům USA.



Pro New York je typické vlhké klima. Zimy jsou tu poměrně studené, ale o něco teplejší než ve východním vnitrozemí. V zimě tu také hodně a často sněží. Jara a podzimy jsou dost různorodé, teplé i studené, léta jsou horká a suchá, kdy teploty dosahují i 30°C, díky čemuž se v létě dá využít i zdejších pláží.

New York City má tři velká mezinárodní letiště. V obvodu Queens se nachází letiště J. F. Kennedyho (zkráceně JFK) pojmenované podle amerického prezidenta. Od centra Manhattanu je vzdáleno asi 19 km. Z tohoto letiště se do centra dostanete autobusy NYC Airporter, které jezdí na Grand Central Terminal, Port Authority Bus Terminal a Penn Station. Stejné autobusy operují i z letiště La Guardia. Z letiště JFK do centra jezdí také vlaky AirTrain. O tom, jak se dostat z letiště na stanice metra a další praktické informace o cestě z letiště JFK do centra NYC, se dočtete na oficiálních stránkách letiště. Druhým letištěm je La Guardia, taktéž ležící v obvodu Queens. Odsud jezdí výše uvedená autobusová společnosti NYC Airporter na Grand Central a Port Authority Bus Terminal, jezdí odsud také autobus M60 na 160. ulici na Manhattanu. Více informací o tom, jak se dostat z letiště na metro i do centra najdete na oficiálních stránkách letiště. Třetím letištěm je Newark, které leží ve státě New Jersey, jižně od NYC. Nejlepším způsobem, jak se dostat z tohoto letiště, jsou autobusy společnosti Newark Airport Express na nádraží Grand Central nebo Port Authority Bus Terminal. Jezdí odsud také několik vlaků. O všech způsobem hromadné dopravy z a na letiště Newark se dočtete na oficiálních stránkách letiště. Na všechna letiště a z nich se samozřejmě lze dostat i pro NYC typickými žlutými taxíky, což je přirozeně nejpohodlnější, ale také nejdražší možná varianta. Pokud cestujete do NYC autobusem společnosti Greyhound z některých okolních měst, zastaví vám na nádraží Port Authority Bus Terminal. Jede-li do NYC vlaky společnosti AMTRAK, dovezou vás na nádraží Penn Station. Z New Yorku se autobusy i vlaky bez problémů dostanete do většiny větších amerických měst.

Po NYC je nejlepší dopravovat se městskou hromadnou dopravou. Při cestování autem je třeba se obrnit trpělivostí a také se nebát tisíců aut, které brázdí newyorské silnice. Pokud budete hledat parkování, lze parkovat normálně na ulicích, což se platí menším poplatkem než v parkovacích domech, kterých je tu ale také celá spousta. Fungují tu dva dopravní prostředky – metro a autobusy. Oboje provozuje společnosti MTA, kde najdete všechny informace. Newyorské metro je jedním z nejstarších na světě, má přes 400 stanic a 26 linek metra (když to srovnáme s třemi pražskými linkami, je to vážně dost). Zajímavostí je, že metro jezdí 24 hodin denně každý den v roce. NYC disponuje dobře vybudovanou sítí veřejně dopravních prostředků, která sice na první pohled působí dost složitě, ve skutečnosti je systém ale docela logický. Mapy newyorského metra najdete na každé stanici, seženete je i na stanicích u informačního okénka a v turistických informačních centrech. Mapu všech linek metra najdete také tady. Jednotlivé linky metra jsou označeny barvou a písmenem či číslicí. Po kolejích na jedné stanici často projíždějí různé linky metra, je proto třeba pozorně sledovat označení na bocích vlaku. Vlaků jsou dva typy: local trains, které zastavují ve všech stanicích a jsou proto pomalejší a express trains, tedy rychlíky, které zastavují jen v těch dopravně významnějších silnicích. Typů jízdného nabízí metro několik, od jízdného za jednu jízdu přes neomezené sedmidenní či třicetidenní jízdenky. Informace o cenách a přehled druhů jízdného najdete tady. Jízdenku MetroCard, kterou musí mít všichni cestující, koupíte ve všech stanicích buď v automatech, v novinových stáncích, ale i v turistických informačních střediscích. Karta MetroCard funguje jako elektronická peněženka, takže si na ni nabijete určitou částku a cena za jízdné se vám pak odečítá. Za vydání karty se platí manipulační poplatek 1 USD. Na jednu jízdenku můžete cestovat dvě hodiny a libovolně přestupovat. Bezpečností pravidla v newyorském metru platí stejně jako kdekoliv jinde ve velkoměstech. Dodržujte základní bezpečností pravidla, metro trápí hlavně kapsáři. Cestování metrem ve dne je bezpečné, v noci v odlehlejších stanicích fungují taková žlutá prostranství zvaná Off-Hours-Waiting-Area, což jsou monitorované čekárny s bezpečnostními tlačítky pro přivolání pomoci. Některé vstupy do metra jsou určeny pouze pro jízdu jedním směrem. Tehdy je na ceduli nápis Uptown (směr jízdy na sever), nebo Downtown (směr jízdy na jih). Vždy si hlídejte směr jízdy a pozorně sledujte displeje na vlacích. Metro vás skvěle přepraví z místa A do místa B, jeho nevýhodou je, že je opravdu špinavé, smradlavé a plné všemožných individuí. V celém systému newyorského metra je devět nepoužívaných stanic, kterým se přezdívá stanice duchů. Nejkrásnější z nich je opuštěná City Hall Station na lince 6, která byla v provozu mezi léty 1904 a 1945 a je to skutečně skvost zdejší architektury.

Jízdné na autobusy se platí taktéž s pomocí MetroCard nebo hotově při nástupu do autobusu, řidič nevrací. Většina autobusových zastávek je na znamení, na zastávce musíte řidiči signalizovat, pokud chcete vystupovat, musíte stlačit žlutý pás (tape strip). Mapu linek autobusů najdete tady. Po NYC se můžete přepravovat taktéž žlutými oficiálními taxíky nebo stále populárnějším Uberem. Žluté taxíky k panoramatu NYC prostě patří. Pro prozkoumání NYC můžete také využít různých autobusových prohlídek (hop on hop off autobusy, které známe i z jiných měst) nebo vyjížděk lodí, provozuje je hned několik společností. Také tu fungují rikši.

NYC je tak obrovské město, že nějaký dopravní prostředek budete muset použít v každém případě. Jinak pro pěší chůzi po městě platí základní pravidla. NYC je vybudován podle důmyslného systému Grid Street Plan, který má původ už ve Starověkém Římě. Ulice rozdělené na avenues a streets tvoří jakousi síť a čísla ulic následují logicky po sobě. Na každé křižovatce jsou ukazatele s názvy ulic i rozmezím čísel budov, které v onom bloku najdete. Budovy se sudým číslem jsou na jedné straně ulice, s lichým na druhé straně. Základním pravidlem je, že avenues vedou vertikálně, chcete-li z jihu na sever, streets vedou horizontálně, tedy ze západu na východ.

V NYC najdete několik turistických informačních středisek, kde vám zodpoví všechny vaše dotazy a dají mapu města, stejně tak si tu můžete vzít všemožné letáky na různé akce apod. Jmenujme jen některé z infocenter – Macy´s Herald Square, Times Square, Broadway Plaza, City Hall Park. Oficiální turistický portál nabízí spoustu dalších informací, stejně tak tam máte šanci koupit si online vstupenky na různé kulturní vystoupení i turistické karty. NYC nabízí turistům několik typů různých turistických karet, chcete-li passů. Jejich přehled najdete na oficiálních stránkách, kde se dozvíte vše o jejich výhodách. Jedním z nich je třeba New York Pass, který nabízí nejvíce atrakcí v jednom. Pokud jich plánujete navštívit opravdu hodně, zakoupení passu zvažte. A vyplatí se koupit si ji rovnou z domova. Druhou možností je New York Sightseeing Pass.

Booking.com Co se týká nakupování, tak kde najít víc možností k nákupům, než v jednom z největších měst světa, že? Na internetu se dočtete všemožné zaručené informace o tom, jak je NYC drahé město. Jak je tu drahé jídlo, ubytování a všechno ostatní. Nejdražší ubytování je přirozeně na Manhattanu, ale NYC není o nic dražší než jiná americká velkoměsta, třeba Los Angeles nebo Miami. Samozřejmě ve srovnání s americkým venkovem je tu všechno dražší. Nicméně normálně se tu najíte, pokud samozřejmě nepůjdete do vyhlášených restaurací, nakoupíte si potraviny, seženete i levné obchody s oblečením, různé outlety, všemožné levné čínské cetky a není to rozhodně tak, že by si tady obyvatel české „střední třídy“ nemohl trochu užít. Samozřejmě, že když si budete chtít pronajmout byt na Manhattanu s výhledem na Central Park, že si budete muset dost připlatit. Stojí-li vám ale za to dojíždět přes obrovský NYC do centra i víc než hodinu, můžete si sehnat levné ubytování v celé spoustě okrajových neturistických čtvrtí. Takže to, co je drahé či levné, je dost odvislé od toho, na jaký luxus jste zvyklí, což obecně platí všude jinde na světě. Najdete tu velké obchoďáky (Macy´s, Century 21 aj. s luxusním oblečením), tržnice nabízející jídlo i pití (Etaly, Chelsea Market, Smorgasburg aj.). Skvěle se najíte také v City Bakery, prý nejlepší pekárně ve městě. Pokud chcete ochutnat cupcaky známé ze Sexu ve městě, zajděte do cukrárny Magnolia Bakery. Stojí se tu na ně fronta. V úseku mezi 6th Street a Second a First Avenue se nachází Indian Row s několika indickými restauracemi.

Když pročtete internet, narazíte na zaručené typy „odborníků“ na to, co v NYC dělat, nedělat, kam chodit, kam nechodit, co jíst, co nejíst, kde bydlet, kde nebydlet, kde nakupovat a spoustu rad a typů na to, jak nenaletět různým podvodníkům, které najdete v NYC stejně jako kdekoliv jinde po světě. Zkušeného cestovatele by cesta do NYC měla nechat chladným, protože tady platí pravidla bezpečnosti jako jinde na světě. My doporučujeme jednoduše používat zdravým rozum, nenechat se nachytat na to, když vám cizí lidé budou nabízet něco „zadarmo“ či vás budou chtít zavést do všemožných „nejlepších“ klubů či barů atd. Cestovatel-začátečník může být ze své první cesty do NYC možná trochu nervózní, nicméně pokud budete používat hlavu, dodržovat běžné bezpečností zásady, domluvíte se anglicky, tak můžete před cestou do NYC v klidu spát. Základní rady k tomu, jak procestovat svět na vlastní pěst co nejpohodlněji, levně a pokud možno bezpečně, se dočtete v našem článku Rady a tipy na cesty.




A pojďme konečně nahlédnout do toho, co vlastně v New Yorku vidět, dělat a zažít.

Manhattan

Jako první prozkoumáme Manhattan. To je jeden z pěti newyorských městských obvodů, nacházející se na stejnojmenném ostrově. V současnosti představuje Manhattan ekonomické i administrativní centrum New Yorku a potažmo ekonomické a finanční centrum celých Spojených států a v jistém smyslu i ikonický symbol západního kapitalismu. Sídlí zde newyorkské burzy cenných papírů, zlata, různých komodit i mnoho bank. Stojí tady ony proslulé newyorské mrakodrapy, které se tu začaly stavět ve 20. letech 20. století a jsou jedním ze symbolů města. Valná většina nejznámějších a nejoblíbenějších památek a atrakcí v New Yorku je situována právě na Manhattanu a nejpravděpodobněji tady strávíte nejvíce času. Manhattan se dělí do tří částí – dowtown (pod 14. ulicí), midtown (mezi 14. ulicí a Central Parkem) a uptown (severně od 59. ulice). Každá z těchto částí se pak skládá z jednotlivých čtvrtí, které jsou velmi rázovité. Nejrušnější oblastí tohoto obvodu je oblast kolem 14. ulice a u přístavu New York Harbour.



Právě z přístavu New York Harbour se turisté vydávají za symbolem New Yorku a nejslavnější sochou světa. Socha Svobody (Statue of Liberty) leží na ostrůvku Liberty Island uprostřed newyorského přístavu, je hlavní turistickou atrakcí města a také je zapsána na Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Autorem návrhu je francouzský architekt Frédéric August Bartholdi, vznikla ale pod vedením jiného slavného francouzského architekta, Gustava Eiffela, stavitele slavné pařížské Eiffelovy věže. Francouzi ji věnovali Američanům asi 100 let po skončení občanské války a měla symbolizovat přátelství francouzského a amerického lidu. Francie poskytla svou pomoc americkým osadníkům v jejich boji za nezávislost na Velké Británii. Francouzi chtěli sochou Svobody vyjádřit sympatie nové republice, která za oceánem vznikla. Socha byla postavena ve Francii mezi lety 1874 až 1884, roku 1886 byla v Paříži slavnostně předána americkému velvyslanci, načež byla rozebrána na části a francouzskou lodí poslána do New Yorku. Od doby, kdy v newyorském přístavu stojí, je symbolem „amerického snu“. Právě socha Svobody byla totiž prvním, co připlouvající do New Yorku viděli, a proto se pro ně stala symbolem nového života. Samotná socha je vysoká 46 metrů a stojí na 47 metrů vysokém podstavci. Její nejvyšší místo, pochodeň, se nachází ve výšce 93 metrů.



Výhled se návštěvníkům naskýtá z jejího podstavce, dále lze vystoupat schodištěm až do čelenky sochy a druhá větev schodů vede dokonce až k pochodni. Socha představuje Svobodu, která odhazuje pouta tyranie a nese pochodeň světla celému světu. V levé ruce drží desky, které představují vyhlášení nezávislosti, na nichž je nápis v českém překladu znamenající: 4. července 1776, tedy den vyhlášení Deklarace nezávislosti. Na hlavě má korunu se sedmi paprsky, které symbolizují vůli vyzařovat přes sedm moří i na sedm kontinentů. Na podstavci je vyryto poselství jako úcta k novinářce Emmě Lazarusové, která díky tomuto textu pomohla naplnit sbírku, za kterou se vybudoval podstavec sochy. K soše Svobody a na Liberty Island se dostanete trajektem z přístavu (molo u parku The Battery Park, označeno značkou trajektů). Trajekty společnosti Statue Cruises Ferry vyplouvají od mola cca každých 40 minut. Lze navštívit podstavec sochy, za příplatek si lze po 345 schodech vystoupat až do koruny (nutná rezervace hodně dopředu). Výslovně se nedoporučuje využívat služeb pouličních prodejců různých vstupenek a jízdenek, existuje jediný oficiální poskytovatel výletů k soše Svobody, a to je zmiňovaná společnosti Statue Cruises Ferry a na těchto stránkách tak doporučujeme udělat včasnou rezervaci či si jízdenky k soše Svobody zakoupit online. Rezervaci musíte v jízdenku proměnit na místě alespoň 30 minut před vyplutím trajektu. Na to, že jízdenky koupíte na místě kdykoliv, určitě nespoléhejte.



Cestou k soše Svobody se můžete zastavit také na ostrově Ellis Island, který leží hned naproti a jezdí na něj stejné trajekty jako k soše a ze stejného místa. Ellis Island je ostrůvek v newyorském přístavu, který má historický význam. Amerika byla vnímána jako země neomezených možností a nejlepší místo k životu už od doby vzniku prvních kolonií a nejen Evropané sem mířili za svým „americkým snem“. V 19. století se počet přistěhovalců rapidně zvýšil a přístav v New Yorku byl jedním z míst, kterým do USA mířilo nejvíce přistěhovalců. Ostrov byl prvním místem, kam přistěhovalci vstoupili, neboť na něm stávalo imigrační centrum, kde se všichni příchozí museli zaregistrovat, nechat se prohlédnout lékařem apod. Zdejší imigrační centrum fungovalo mezi lety 1892 do roku 1954, v době druhé světové války ale sloužilo jako zadržovací tábor, kde byli drženi Němci, Italové či Japonci obvinění ze špionáže či sabotáže. Hlavní budova bývalého imigračního střediska dnes funguje jako národní historická památka a muzeum Ellis Island Immigration Museum (foto v textu), ve kterém je k vidění celá spousta exponátů, fotografií i dokumentů spojených s osudy lidí, kteří stanicí prošli. O historii přistěhovalectví do USA se tu dozvíte celou řadu informací. Nejzajímavější místností je hala Registry Room, ve které se všichni museli zaregistrovat. Za imigrační budovou je tzv. Wall of Honor neboli Zeď cti. Ta obsahuje jména stovek tisíc jmen těch, kteří stanicí prošli a jejich jména stále přibývají, protože lidé mohou za poplatek nechat na zeď doplnit jméno svého předka, jehož jméno souhlasí se seznamy cestujících. Mezi nejslavnějšími přistěhovalci, kteří Ellis Islandem prošli, byl třeba herec Charlie Chaplin, fyzik Albert Einstein, spisovatel Rudyard Kipling nebo náš hudební skladatel Antonín Dvořák. Ellis Island je nejsilnějším symbolem přistěhovalectví a amerického snu 19. a 20. století, protože právě tady se po desítky let rozhodovalo o osudech milionů lidí z celého světa. Centrem prý za dobu jeho fungování prošlo na 12 milionů lidí.

Opusťme newyorský přístav a vydejme se do neméně slavné finanční čtvrti. Financial District je synonymem Manhattanu a symbolem jeho ekonomické moci. Nachází se v jižní části ostrova Manhattan zhruba v místech, kde na konci 17. století stávala osada Nový Amsterdam. Právě tady stojí většina newyorským mrakodrapů, které vytvářejí ono slavné newyorské panorama. Někdy je Financial District považován za synonymum k slavné Wall Street. Sídlí tady hlavní finanční instituce města, jako je newyorská burza či banka. V New Yorku se s cennými papíry obchodovalo od roku 1790, burza tu byla založena roku 1817 a od té doby je z New Yorku jedno z finančních center světa.

A co je k vidění v newyorské finanční čtvrti? Začněme u nejvyššího mrakodrapu USA. One World Trade Center je společně se svou věží 542 metrů vysoký mrakodrap, který byl vybudován v roce 2015. Mrakodrap nabízí tři vyhlídkové plošiny – One World Observatory (foto vpravo), ze kterých se vám naskytne jeden z vůbec nejlepších výhledů na Manhattan, potažmo New York. Stanice metra: Fulton St, World Trade Center, Cortland St Rector St – záleží, jakou linkou metra jedete. Informace o cenách vstupného i možnost zakoupení vstupenek na vyhlídku online, najdete tady. One World Trade Center, tedy v překladu Světové obchodní centrum, podědilo název podle dvou mrakodrapů, více známých jako „dvojčata“, která se stala obětí jednoho z nejtragičtějších teroristických útoků světa. Dva vedle sebe stojící a stejně vypadající mrakodrapy byly dokončeny roku 1973 a staly se symbolem amerického hospodářského rozmachu a jednou z dominant města. Dva dopravní letouny unesené teroristy 11. září 2001 narazily nejprve do severní věže a krátce na to do té jižní. Nejprve se k zemi zřítila jižní věž, severní ji následovala zhruba o hodinu později. Během nejtragičtějšího teroristického útoku v dějinách USA zahynulo skoro 3 000 lidí. Tuto tragickou událost tu dnes připomíná několik památníků. Prvním je National September 11 Memorial and Museum (foto pod odstavcem), někdy krátce označovaný jako Ground Zero, byl otevřen k desetiletému výročí teroristického útoku, tedy 11. září 2011. Tvoří ho dvě nádrže, které připomínají půdorys původních mrakodrapů. Jsou lemovány 9 metrů vysokými vodopády a také bronzovými deskami se jmény obětí útoku. Součástí je také prostranství Memorial Plaza, které je porostlé téměř 400 duby. Pod nádržemi pak najdete podzemní muzeum 9/11 Memorial Museum (platí se vstupné a jsou tu přísné kontroly), které vypráví příběh tohoto osudného dne. Druhým památníkem je Tribute WTC Visitor Centre. I to nabízí všemožné exponáty, svědectví a filmy připomínající tuto tragickou událost. V této části čtvrti pak ještě upozorníme na kostel St Paul´s Church, který pochází z roku 1766.



Od Světového obchodního centra se vydáme na proslulou Wall Street. Stanice metra: Wall Street. 1,1 km dlouhá ulice nese název podle nizozemského opevnění, které tu vzniklo na obranu osady New Amsterdam v 50. letech 17. století. Wall, česky zeď, odkazuje na čtyřmetrovou palisádu, která měla chránit osadu před domorodými kmeny, ale i kolonisty z Nové Anglie. První obchodníci se scházeli na konci 18. století pod zdejším platanem a čile obchodovali, později právě na této ulici začaly vznikat první mrakodrapy. Symbolem Wall Street je slavná socha býka (Charging Bull) nacházejíci se v parku Bowling Green. Nejzajímavější a neslavnější zdejší budovou je newyorská burza New York Stock Exchange (foto pod textem vlevo) nacházející se na rohu Broad St a Wall St. Právě v této novoklasické budově probíhá velká část světových finančních transakcí. Burzu bohužel navštívit nelze. Kromě burzy na Wall Street sídlí i řada hlavních amerických burzovních i neburzovních institucí. Z dalších zajímavých budov jmenujme novoklasickou budovu Federal Hall z roku 1842, která sloužila jako sídlo americké celní správy. Dnes skýtá expozici připomínající složení přísahy prezidenta George Washingtona roku 1789. Před vstupem do budovy stojí jeho socha. Na jednom konci Wall St najdete novogotický kostel Trinity Church z roku 1846 připomínající anglické kostely. Jeho součástí je také hřbitov, na kterém odpočívá několik slavných Američanů. Co na Wall Street uvidíte, ale dost záleží na době, ve kterou sem dorazíte. Ulice žije v pracovní dny v pracovní dobu (cca od 9 do 16 hodin), to se to tu hemží obchodníky všeho druhu v nejluxusnějších černých oblecích. Ve svátky, o víkendech sem míří jen turisté, v noci tu je ticho po pěšině.



U prostranství Bowling Green Park, které nese název podle toho, že tu britští kolonisté v 18. století hrávali kuželky, najdete budovu US Custom House z roku 1907. Ta dnes hostí skvělé muzeum National Museum of the American Indian s úžasnou sbírkou artefaktů skoro všech amerických domorodých kmenů, včetně rytin z Tichomoří či ozdob z ptačích per amazonských ptáků. A další místa v okolí. Park Battery Park je turisty navštěvován hlavně kvůli tomu, že se ze zdejšího mola vyráží na plavby k soše Svobody a ve zdejší pevnosti Castle Clinton se na tuhle atrakci prodávají vstupenky. K tomu je to jedno z mála zelených míst New Yorku. Ze zmiňované pevnosti se v 19. století strážilo okolí. Molo Pier A Harbour House pochází z konce 19. století a je tvořeno moderními hotely a restauracemi. Jen kousek od něho najdete nádherný kolotoč Seaglass Carousel, který je místo dřevěných koní tvořen průsvitnými mořskými živočichy. Poblíž Hudson River na Battery Place najdete židovské muzeum (Museum of Jewish Heritage), které je připomínkou židovské komunity a holokaustu 20. století. Toto dokumentuje rozsáhlá expozice. Ještě upozorníme na muzeum nacházející se v taverně Fraunces Tavern. V této hospodě roku 1783 se George Washington po porážce Britů loučil s důstojníky a chystal se k návratu k venkovskému životu ve Virginii. V poschodí najdete muzeum s expozicí různých exponátů z doby války za nezávislost. Jedním z nich je třeba Washingtonův pramen vlasů. Krom toho se tu dobře najíte. Všechna místa v tomto odstavci jsou dostupná pěšky ze stanice metra – Whitehall St, Bowling Green nebo South Ferry, záleží na lince, kterou jedete.




V tomto okolí ještě připomeneme ulici South Street Seaport, což je dnes oblíbená nákupní pasáž stojící na místě historického rušného námořního přístavu. Ve zrekonstruovaných skladištních najdete muzeum South Street Seaport Museum, které se věnuje námořní historii města. Jeho součástí je i několik plachetnic. Stanice metra: Fulton St.

Při putování po newyorském Manhattanu připomeneme i další velkou dominantu celého New Yorku, slavný Brooklynský most (Brooklyn Bridge) (foto vpravo a pod odstavcem). Najdete ho na většině fotografií New Yorku, neboť je nedílnou součástí onoho proslulého newyorského panoramata. Zdejší visutý most byl postaven roku 1883, kdy byl největším visutým mostem světa. Most dlouhý skoro 487 metrů vede přes řeku East River a spojuje newyorské části Manhattan a Brooklyn. Od roku 1964 je americkou národní historickou památkou, od roku 1980 je úžasně osvětlen a je tak jednou z typických dominant nočního New Yorku. Přes most smí jezdit pouze auta, která využívají zdejších šesti jízdních pruhů, pro každý směr tři pruhy. Mezi nimi vede pás pro chodce a cyklisty. Prostředky městské hromadné dopravy v současné době přes most nejezdí. Mýtné za jízdu přes most se neplatí. V dnešní době přes most přejede ročně 150 tisíc aut, což z něho dělá druhý nejfrekventovanější most v New Yorku. Most je vysoký 84 metrů, široký 26 metrů, tři úseky silnice jsou spojeny dvěma gotickými pilíři.



V těchto místech opouštíme newyorskou Finanční čtvrť a vydáme se k parku City Hall Park, dalšímu zelenému ostrovu uprostřed téhle betonové džungle. Stanice metra: Chambers St, City Hall, Park Place, Brooklyn Bridge – City Hall. Tenhle městský park má skvělou květinovou výzdobu. V jeho okolí najdete kostel St Paul´s Chapel, ale hlavně park honosnou budovu radnice – City Hall. Radnice pochází z roku 1820 a pyšní se opravdu velkolepým interiérem s mohutným točitým schodištěm, které vás dovede do sálu Governor´s Room. V blízkosti parku najdete také mrakodrap Woolworth Building z roku 1913. Nechal ho postavit a za jeho stavbu zaplatil hotově Frank Woolworth, který zbohatl na obchodech pro chudé. V této části pak ještě zmíníme památník African Burial Ground National Monument. Nachází se na hřbitově, který byl od 17. do 19. století jediným místem v celém NY, kde bylo možné pohřbívat Afričany. Památník a návštěvnické centrum s různými interaktivními expozicemi je přístupný zdarma.




Další zastávku uděláme v newyorské čínské čtvrti – Chinatownu (foto pod odstavcem). Je to nejrušnější etnická část Manhattanu, která už skoro navazuje na další etnickou čtvrť, na Little Italy. Je to oblast mezi Canal St, Bowery, Worth St a Mulberry St, dnes už ale dosahuje i za tyto ulice. Je druhou největší čínskou čtvrtí v Americe, po San Franciscu, žije v ní asi 100 tisíc Číňanů. Centrem historické Čínské čtvrti jsou ulice Mott Street a Pell Street, kde se najíte i nakoupíte. Hlavní tepnou Čínské čtvrti je pak ulice Canal Street, která je v první řadě známá prodejem padělaného zboží a různých levných čínských cetek a suvenýrů. V Čínské čtvrti pak najdete dva buddhistické chrámy - Mahayana Buddhist Temple a Eastern States Buddhist Temple. Číňané se schází, hrají šachy nebo cvičí tai-či v parku Columbus Park, kde operují také všemožné věštkyně a vědmy. Confucius Plaza je náměstím s bronzovou sochou čínského filozofa, hlavně je náměstí ale známé tím, že na něm každoročně začíná slavnostní průvod na oslavu Čínského Nového roku. Oslava této události je tady vždycky velkolepá. Nechybí obrovští barevní draci, kouzelníci i akrobaté. Historii Číňanů v NYC se věnuje zdejší Čínské muzeum. Většina turistů sem ale míří za čínskými restauracemi, čajovnami a nespočtem obchodů s čínskými potravinami i všemožnými čínskými cetkami. Little Italy, tedy jakási italská čtvrť, navazuje na tu čínskou. Dnes tu ale Italů žije už jen velmi málo, což se od 19. století dost změnilo. Najdete tu turistické italské restaurace, italské pekárny a kavárny.



V nepříliš známé manhattanské čtvrti Nolita, která se nachází mezi ulicemi Grand, Houston, Bowery a Lafayette, najdete hlavně luxusní obchody a restaurace a také kostel St Patrick´s Old Cathedral, který býval duchovním centrem Little Italy. Kromě toho tu najdete muzeum současného umění (New Museum of Contemporary Art a mezinárodní centrum fotografie (International Centre of Photography) s obměňovanými expozicemi. Tato místa jsou dostupná ze stanic metra: Prince St, Spring St a Second Ave.

Další manhattanskou čtvrtí je Lower East Side, která vznikla v 19. století a byla izolovaným slumem, ve kterém žila početná komunita Židů, později se sem stěhovali další přistěhovalci. Slum se proměnil ve velmi elegantní městskou čtvrť, kde sídlí luxusní obchodní domy, bary i restauracemi. Na ulici Orchard St je hlavně o nedělích trh, kde zakoupíte nejen oděvy a doplňky za dobré ceny. Kromě nákupů tu můžete navštívit Tenement Museum, které se věnuje historii této městské čtvrti a sídlí v prostorách obytného domu z 19. století, ve kterém žila spousta migrantů. Prohlídky se pořádají od informačního centra na Orchard St. Druhým zdejším muzeem je židovské muzeum Museum at Eldridge Street. To se nachází v prostorách zdejší první synagogy postavené roku 1887. Ta dodnes slouží svému účelu. Během návštěvy muzea můžete nahlédnout i na ochoz hlavní svatyně. Tato místa jsou dostupná ze stanic metra: Grand St, Delancey St/Essex St, East Brodway.

Čtvrť Soho bývala vyhledávaným místem umělců. I tady najdete luxusní restaurace, módní butiky a historické budovy. Z pěkných zdejších budov zmíníme Haughwout Building a 72-76 Greene Street s průčelím v korintském stylu. Na čtvrť Soho navazuje stejně elegantní městská část zvaná Tribeca. Prostě se tudy jen tak procházejte, navštivte některé ze zdejších malých galerií či zajděte na luxusní večeři.



Kdysi vyhledávanou čtvrtí alternativní kultury byla West Village, někdy jen Village. Velmi rušný je hlavně zdejší pouliční život. Hlavní ulicí je Bleecker Street s řadou restaurací a barů, na které stojí i honosné většinou novoklasické domy. Na začátku 1. světové války lákala tahle tehdy levná čtvrť umělce a volnomyšlenkáře, později si tu domy stavěla newyorská smetánka. Z oněch umělců, kteří tady trávili spoustu časů, jmenujme třeba Boba Dylana. Centrem čtvrti je park Washington Square Park, jehož jednu stranu tvoří domy z červených cihel. Je tu také další památník inaugurace prezidenta George Washingtona – Washington Memorial Arch z roku 1892, který připomíná sté výročí této události. Rádi se tu scházejí třeba studenti Newyorské univerzity. Místo také slouží jako shromaždiště všemožných protestních akcí. Stanice metra: West 4th St nebo 8th St.

East Village, další čtvť, leží mezi 14. ulicí a Houston St. V minulosti byla stejně jako Lower East Side útočištěm migrantů a dělníků, na začátku 20. století se sem začali stěhovat intelektuálové a krom toho proslula jako centrum umělecké generace beatníků, ke které patří Jack Kerouac, W. S. Burroughs či Allen Ginsberg, stejně tak jako centrum punkerů a začínajících umělců. Hlavní třídou je St Mark´s Place (8th St – taktéž stanice metra) s řadou obchodů a restaurací. Za centrum čtvrti platí prostranství Tompkins Square Park. Na adrese 151 Ave B žila mezi lety 1950 a 1954 jazzová legenda Charlie Parker, kterému je zasvěcen zdejší jazzový festival, který se tu koná poslední srpnový víkend. Tato místa jsou dostupná ze stanic metra: First Ave, 8th St, Astor Place.

Dalším známým náměstím v NYC je Union Square. Nachází se uprostřed ulice 14th St. Je to takové oblíbené místo studentů či skateboardistů využívajících zdejších schodišť. Tvoří ho travnaté plochy, elegantní butiky i pěšiny lemované stromy. Takové to místo na posezení a pozorování newyorského života.

Druhým známým náměstím je Madison Square (foto pod textem). To proslulo hlavně tím, že se na něm nachází další z typických newyorských dominant, zajímavá secesní stavba ve tvaru úzkého trojúhelníku Flatiron Building (foto vpravo) na adrese 175 Fifth Avenue. Budova byla jedním z prvních newyorských mrakodrapů a byla dokončena roku 1902. Její fasáda je zhotovena z vápence a terakotových panelů, její zajímavý tvar je ukázkou toho, jak se dá nevhodný tvar pozemku (vznikl křížením ulice Broadway a 5 Avenue) využít pro stavbu jedinečného architektonického skvostu. Některým trojúhelníkový tvar připomíná žehličku, a proto se tak této budově také někdy říká. Budova má 22 pater a je vysoká 87 metrů. Kousek odsud najdete rušnou italskou tržnici Eataly s všemožnými dobrotami a také pro milovníky matematiky upozorníme na Muzeum matematiky (Museum of Mathematics), které se hravou formou snaží zpřístupňovat matematiku. Celé této oblasti se někdy podle Flatiron Buildingu říká Flatiron District.



V oblasti zvané Chelsea a Meatpacking District (pojmenován podle jatek, která tu kdysi stávala) dnes najdete nespočet barů, restaurací a vináren. Za trochou zeleně se můžete vydat do parku High Line, které místní rádi využívají pro různé pikniky či procházky. Za zmínku tady pak ale rozhodně stojí muzeum Whitney Museum of American Art, které se mimochodem nachází ve velmi působivé budově. Láká na bohatou uměleckou sbírku. Stanice metra: 14th St nebo Eight Ave.

Známou částí NYC je také Garment District, v minulosti proslulý hlavně jako centrum oděvního průmyslu. Obchody nejslavnějších světových návrhářů tu najdete i dnes. Ti tu mají nejen obchody, ale i kancelářské zázemí. Z turistických atrakcí asi zmíníme jen Fashion Walk of Fame, tedy jakýsi Chodník slávy hvězd módního průmyslu. Jde o kruhové desky v chodníku se jmény a stručnými informacemi o nejznámějších módních návrhářích, kteří byli nějakým způsobem spojeni s Garment District. Ta jména ale asi řeknou něco jen opravdovým znalcům nejluxusnějších módních domů, za všechny jmenujme Calvina Kleina či Ralpha Laurena. Desky najdete mezi ulicemi 35th Street a 41st Street. Ti, kteří nakupují v těchto typech obchodů, tady budou určitě nadšeni. Najdete tu také velké obchodní domy, třeba jeden z největších světových obchoďáků – Macy´s. Tato část je také velmi významným newyorským dopravním uzlem. Zdejší nádraží Penn Station je hlavním železničním nádražím v NYC a nejrušnějším na celé západní polokouli. Denně tudy projde až 630 tisíc pasažérů. Nachází se kousek od náměstí Herald Square, které je (a jeho okolní ulice) taktéž plné různých obchodů. Hned vedle Penn Station najdete multifunkční arénu Madison Square Garden, rozhodně jednu z nejznámějších světových hal. Každý rok se tu koná na 320 všemožných akcí. Zázemí tu má také newyorský hokejový klub New York Rangers a také basketbalový klub New York Knicks. Konají se tu tak nejen zápasy NHL či NBA, ale hokejový draft NHL, krasobruslařské exhibice, All Stars zápasy NHL i NBA, v minulosti se tu také konal tenisový Turnaj mistryň. Také se tu pravidelně konají zápasy v boxu (právě tady získal titul mistra světa Muhammad Ali) a také velkolepé hudební koncerty. Hala nese název podle čtvrtého amerického prezidenta Jamese Madisona. Kapacita haly kolísá podle události – od 18 200 pro hokejové zápasy po 20 000 pro koncerty. Přehled toho, co se tady za akce koná v nejbližších dnech, stejně tak možnost zakoupit vstupenky online, najdete tady nebo na oficiálních stránkách.



Poblíž Madison Square Garden pak najdete další významné newyorské památky, které se nacházejí v okolí proslulé Páté Avenue (Fifth Avenue). Tahle část města je známá jako Midtown a rozhodně sem musíte vyrazit, neboť mnoho lidí právě tuhle oblast považuje za centrum New Yorku. Začněme u Empire State Building (foto pod odstavcem). Tenhle 102 patrový mrakodrap stojící na Páté avenue je jednou z dominant a symbolů NYC. Po jejím dokončení v roce 1931 se stala na více než 40 let nejvyšší budovou světa, než ji v roce 1972 překonala severní věž Světového obchodního centra, která se později zřítila po nárazu letadlem během teroristického útoku 11. září 2001. V tuto chvíli je ale v NYC několik ještě vyšších budov a Empire State Building už nepatří k nevyšším na světě. Budova měla nejprve jen 86. pater, později byla přistavěna rozhlasová a televizní věž, jejíž nejvyšší plocha měla sloužit pro kotvení vzducholodí, což se později ukázala jako nebezpečný nápad. 85. pater budovy se používá pro kancelářské a obchodní účely, v 86. patře je vyhlídka, zbylých 16 pater je v úzké věži, která končí 102. patrem, ve kterém je také menší vyhlídka. Nad ní se tyčí anténa, na jejímž vršku je hromosvod, do kterého blesk zasáhne až 40x ročně. Budova je postavena z oceli a vápence. V roce 1964 byla osvětlena a osvětlení se dodnes mění podle různých událostí – Vánoce, Silvestr, domácí zápasy newyorských sportovních klubů apod. V budově se nacházejí dvě vyhlídkové plošiny – jedna v 86. patře, menší pak ve 102. patře. Už výhled z 86. patra je naprosto skvostný, rozhodně za to stojí. Mezi tímto výhledem a výhledem ze 102. patra nenajdete téměř žádný rozdíl, takže si rozmyslete, jestli se vám 102. patro za příplatek opravdu vyplatí. Vylézt (rozuměj vyjet výtahem, což z loby do 86. patra netrvá ani minutu) na Empire State Building je jednou z „must see“ aktivit v NYC. Při návštěvě vyhlídek na Empire State Buildingu počítejte s příšernými frontami a rozhodně také doporučujeme zakoupit si vstupenku online. To můžete učinit na oficiálních stránkách. Stanice metra: 34th St-Herald Square.



Zmiňovaná ulice Pátá avenue je hlavní ulicí Manhattanu, kde se kromě věhlasných turistických atrakcí nachází i nejdražší obchody a restaurace. Oblast mezi 34. a 59. ulicí je nejdražší obchodní zónou na světě. Na Páté avenue najdete krásnou secesní knihovnu New York Public Library. Ta se pyšní obrovskou knižní sbírkou a velkou čítárnou. Velkolepá je pak také budova nádraží Grand Central Terminal (foto pod odstavcem vlevo). Další z významných newyorských dopravních uzlů má 44 nástupišť ve dvou patrech, která se nacházejí pod zemí. Lidé sem ale míří nejen na vlak, ale také za vyhlášenými restauracemi i obchody, což dělá z nádraží spíše takové velké obchodní centrum. Centrem budovy z roku 1913 je obří hala s velkolepým klenbovým stropem. Nádražní hodiny jsou místem, kde si dávají sraz Newyorčané a zdejší Šeptací galerie je známá tím, že když zašeptáte u jednoho sloupu, u protilehlého se ozve váš hlas. Stanice metra: Grand Centra-42nd St. Dalším proslulým mrakodrapem NYC a jednou z jeho dalších dominant, je Chrysler Building (foto pod odstavcem vpravo). Mrakodrap z roku 1930 postavený ve stylu Art Deco je znám z panoramat NYC hlavně kvůli své špičce. Veřejnosti je přístupná pouze vstupní hala, ve které je autosalon. Na Páté avenue najdete také budovu OSN (United Nations Headquaters), ve které se nachází konferenční křídlo, sekretariát i tu zasedá Valné shromáždění. Kousek od Páté Avenue najdete také Muzeum moderního umění se sbírkou umění z konce 19. a 20. století, včetně obrazů od Van Gogha, Picassa či Andyho Warhola. Je to jedno z nejnavštěvovanějších newyorských muzeí.



Další významnou budovou na Páté avenue je Rockefellerovo centrum (Rockefeller Center). Budovu nechal mezi lety 1932 až 1940 postavit syn slavného ropného magnáta John D. Rockefeller ml. a dnes jde o jeden z nejznámějších městských komplexů, ve kterém se nachází kavárny, umělecké prostory, střešní zahrady i podzemní průchody. V New Yorku se natáčel nespočet filmů, jedním z nejslavnějších je ale pokračování filmu Sám doma: Ztracen v New Yorku. Právě před Rockefellerovým centrem každoročně stojí vždy úžasně ozdobený vánoční strom, před kterým se v tomhle oblíbeném vánočním hitu Kevin po prožitém dobrodružství setkal s mámou. Vánoční strom před Rockefellerovým centrem je typickou dominantou vánočního New Yorku, stejně tak tu v zimě najdete ledové kluziště (foto pod odstavcem). Protože jsem milovnicí tohohle filmu, která na něm vlastně vyrůstala, ještě v tomhle průvodci na pár míst z tohohle skvělého filmu upozorním. Komplex Rockefellerova centra tvoří mrakodrap The GE Building (foto vpravo), někdy zvaný 30 Rock, což je budova z 30. let 20. století, ve které dnes sídlí televizní společnosti NBC. Do jejích studií se dostanete se vstupenkou z jejího obchodu, ale můžete si je i zakoupit online. Dále je tu vyhlídková plošina Top of the Rock a umělecká scéna Radio City Music Hall. Součástí komplexu je ale několik dalších budov, třeba slavná aukční síň Christie´s. Stanice metra: 47 – 50th Street-Rockefeller Center. Ještě krátce k rodině Rockefellerů. John D. Rockefeller st. byl ropným magnátem, který provedl revoluci ropného průmyslu. V roce 1870 založil firmu Standard Oil Company, kterou řídil do svého odchodu do penze v roce 1897. Rockefeller si stále držel akcie ve svém vlastnictví, a jak benzín nabýval na důležitosti, jeho jmění vzrůstalo a stal se tak nejbohatším člověkem na světě a prvním americkým miliardářem, a je často označován za nejbohatší osobu v celé historii. Své jmění z části použil k vytvoření moderního systému filantropie (humanisticky motivovaná dobročinná činnost), jejíž kořeny měly za následek přední objevy v medicíně, vzdělání, umění a vědeckém výzkumu. Jeho nadace byla počata pro rozvoj medicínského výzkumu, a byla nástrojem vymýcení třeba žluté zimnice. Založil také University of Chicago a Rockefeller University. Katedrála sv. Patrika je největší římskokatolická katedrála v celé Severí Americe a sídlo newyorského arcibiskupa. Najdete ji hned naproti Rockefellerovu centru a pochází z 2. poloviny 19. století. Její věže dosahují výšky 101 metrů a je postavena z bílého mramoru.



Pokračujme k další turistické atrakci, na náměstí Times Square (foto pod odstavcem), jehož okolí je známé jako Theater District. Times Square je jedním z nejnavštěvovanějších míst NYC, centrem Divadelní čtvrti a významným centrem komerční kultury. Jeho typickou dominantou jsou desítky neonovým poutačů. Náměstí bylo na Times Square přejmenováno v roce 1904 podle budovy Times Building, která se stala sídlem proslulého newyorského deníku New York Times, který dnes sídlí v mrakodrapu New York Times Tower. Na Silvestra se tu konají každoročně velkolepé oslavy příchodu nového roku.



Co se týká New Yorku, určitě jste slyšeli o slavné Broadwayi. Broadway je 21 km dlouhá ulice, která je jednou z nejstarších v NYC. Táhne se od parku Bowling Green Park až na sever do Bronxu. Její jméno je spojeno hlavně se slavnými newyorskými muzikály a divadelními představeními. Ty se hrají v několika různých divadlech rozesetých po divadelním okrsku poblíž Times Square. A návštěva některého z muzikálů hraných na slavné Broadwayi je jedním z velkých zážitků, které v New Yorku můžete zažít. Ulice je z velké části lemována vysokými mrakodrapy, které skoro nedovolí slunečnímu svitu proniknout až dolů a vytvářejí tzv. Kaňon hrdinů. Kaňon podle toho, že do něho jen těžko proniká slunce, hrdinové podle toho, že už kdysi tudy procházely slavnostní průvody v čele s králi, sportovci i generály. Jména těch nejznámějších jsou na kovových deskách v dlažbě. Právě Broadway dělá z New Yorku kulturní metropoli, na Broadwayi touží vystupovat snad všechny velké hvězdy a návštěva některého ze slavných muzikálů je opravdovým kulturním zážitkem. Divadelní oblast a srdce Broadwaye vede přes křižovatku Times Square a rozkládá se zhruba mezi 40. a 53. ulicí. Společně s londýnským West Endem je tady nejhustší koncentrace divadel na světě. Po zavedení elektřiny začala broadwayská divadla využívat elektrických žárovek do panelů svých poutačů, což je dnes viditelné hlavně na slavném Times Square. Dějiny muzikálů na Broadwayi se píší od roku 1883, kdy byla postavena Metropolitní opera. Od začátku 20. století se budovala další honosná divadla, která na svých prknech uváděla ty nejslavnější světové muzikály. Od roku 1988 až dodnes, s více než 11 500 reprízami, se hraje nejdéle hraný zdejší muzikál – Fantom Opery od A. L. Webbera, jednoho z nejúspěšnějších tvůrců muzikálů. Podílel se nejen na tomto díle, ale i na Jesus Christ Superstar, Evita nebo Kočky. Stejně tak se na prknech broadwayských divadel odehrála taková díla jako My Fair Lady, v němž kdysi Lízu Doolitlovou ztvárnila slavná Audrey Hepburn, známý je také jazzový muzikál Chicago, West Side Story inspirovaných Shakespearovými Romeem a Julií či Hairspray. Na Broadwayi ale ovšem nechybí ani dětské muzikály na motivy slavných Disneyho příběhů – Kráska a zvíře, Marry Poppins nebo Lví král. A kde koupit vstupenky? Vstupenky si můžete buď koupit dopředu online – tak můžete učinit na portálech Ticketweb.com (zde koupíte i lístky na různé sportovní zápasy, koncerty a další akce, které se v NYC konají), Ticketmaster.com nebo broadway.com a také na newyorktheatreguide.com. Tam najdete i kalendáře a přehled událostí. Vstupenky dále zakoupíte přímo na místě – buď v pokladnách jednotlivých divadel, ve kterých se vaše vybrané představení hraje nebo ve stánku TKSK přímo na Times Square, který bezpečně poznáte podle super dlouhých front, neboť právě tady koupíte vstupenky o 25 až 50 % levněji. Druhý stánek je v Brooklynu ve čtvrti Seaport, u kterého je fronta podstatně menší. Nicméně ta nejlepší vystoupení jsou vyprodána opravdu velmi rychle.

Nejslavnější kulturní institucí NYC je Carnegie Hall, jeden z nejslavnějších koncertních sálů světa, jehož interiér můžete navštívit po zakoupení vstupenky na představení nebo při placených prohlídkách. A když už jsem zmínila v tomto článku film Sám doma 2, tak právě do Carnegie Hall vzala „Holubí dáma“ Kevina. Stanice metra: 57th St.



A jsme v nejslavnějším newyorském parku. Central Park (foto v textu a pod odstavcem) je zeleným srdcem NYC. Jde o veřejný park obdélníkového tvaru, vybudovaný v 2. polovině 19. století, který je dnes americkou národní historickou památkou. Jde o největší městský park v USA. Nachází se mezi 59th a 110th St, jeho okrajové ulice jsou někdy označovány jako Central Park North, West či South. Uměle vybudovaným parkem vede celá řada pěšinek, cestiček, najdete tu umělá jezírka, travnaté plochy pro různé akce, dětská hřiště, sochy i můstky. Stezka kolem parku dlouhá 10 km je oblíbená u běžců, cyklistů i bruslařů. Mimochodem nemovitost s výhledem na Central Park se prodává za nehorázné peníze, mrakodrapy s byty, ze kterých je výhled na Central park, vlastní i řada celebrit a boháčů. A co v parku vidět nebo dělat? Na rohu 64. St a Páté Avenue se nachází malá Central Park Zoo, která turisty láká na bezprostřední kontakt se zvířaty, která se snaží držet co nejméně v klecích. V zimě tady funguje také kluziště Wollman Rink, které je velmi oblíbené. Ve filmu Sám doma 2 právě tady s výhledem na newyorské mrakodrapy bruslil Marv, když s Harrym domlouvali vykradení hračkářství. V létě se kluziště mění na zábavní park Victoria Gardens. Travnatým prostranstvím vhodným pro rozložení deky je Sheep Meadow. Vydáte-li se ke zdejšímu jezeru (The Lake), přes promenádu Mall dorazíte ke kašně Bethesda Fountain, která si společně s terasami Bethesda Terrace taktéž zahrála ve filmu o Kevinovi, neboť právě tady se Kevin snažil uprchnout dlouhoprstým banditům. Dalším prostranstvím v jižní části parku je Strawbery Fields, které Johnu Lennonovi věnovala jeho vdova. Centrem památníku je mozaika Imagine (obě místa jsou pojmenována po Lennonových nejslavnějších písních). Tento památník leží jen nedaleko místa, kde byl slavný hudebník roku 1980 zavražděn, když mířil po autogramiádě do svého bytu ve věžáku Dakota House. Na 81. ulici poblíž West Side najdete imitaci středověkého hrádku Belvedere Castle, ve kterém sídlí jedno z informačních středisek v parku. Z hradu je pěkný výhled na park. V jeho sousedství leží venkovní amfiteátr Delacorte Theatre, který v létě slouží divadelním představením v rámci shakespearovského divadelního festivalu Shakespeare in the Park. Vstupné je mimochodem zdarma, a proto je také hned pryč. Další zalesněnou plochou vhodnou pro polehávání je Great Lawn, projít se můžete i kolem nádrže Jacqueline Onassis Reservoir. Za zmínku rozhodně stojí i nádherně upravená zahrada Conservatory Garden. Linka metra k parku: jižní část – 59th St-Columbus Circle; střední a severní část – 81st, 86th, 96th nebo 103rd St. V souvislosti s Central Parkem je také nutno zmínit, že se výhradně nedoporučuje chodit do parku po setmění. Vypadá to tu nějak tak, jak to můžete znát z filmu Sám doma 2, kdy tu Kevin během večerní procházky narážel na všemožná individua.



Na Páté Avenue poblíž Central Parku se nachází také Metropolitní muzeum umění (Metropolitan Museum of Art) (foto v textu), jemuž se také někdy říká jen „The Met“. Jde o jedno z nejvýznamnějších světových muzeí, které skýtá na dva miliony děl z celého světa. Jeden den vám na prohlídku muzea rozhodně stačit nebude. Muzeum je rozděleno do několika kategorií – evropské umění s díly vlámských a nizozemských mistrů, italská renesance s Raffaelovou Madonou na trůnu s děťátkem a světci, španělská část s obrazy od Goyi či El Greca, asijská galerie s kresbami, soškami a textiliemi z celé Asie či americké křídlo mapující vývoj domácího umění. Pěkná je i střešní zahrada. Možnost koupě vstupenek online máte tady.

K Páté avenue přiléhá čtvrť Upper East Side, jedna z nejbohatších částí města s výhledem na Central Park. V této části pak na jihovýchodním konci Central Parku najdete náměstí Grand Army Plaza, poblíž kterého se nachází velkolepý hotel Plaza (foto pod odstavcem), kterého většina z turistů zná ze zmiňovaného filmu Sám doma 2. Právě v něm se odehrála část Kevinových dobrodružství (stejně tak před bandity utíkal i na náměstí Grand Army Plaza), a jak zaznělo už ve filmu, jedná se o nejluxusnější newyorský hotel. Legendární hotel Plaza je od svého postavení v roce 1907 svědkem legendárních večírků, recepcí, bálů, svateb světových celebrit a dalších událostí. Bohužel po odkoupení hotelu v roce 2005 investiční skupinou se z více než 800 pokojů ponechalo hotelu jen 282, zbytek byl přestavěn na privátní apartmány. Od roku 1986 je hotel národní památkou. Kousek od hotelu se nachází můstek Gapstow Bridge (foto v textu) u zdejšího rybníčku, ve kterém se na konci filmu Sám doma 2 loučil Kevin s Holubí dámou.



Z dalších míst ve čtvrti Upper East Side jmenujme ještě Frick Collection, což je galerie tvořená díly sesbíranými průmyslníkem a finančníkem Henrym C. Frickem obsahující díla Rembrandta, Belliniho či El Greca. Druhým muzeem je Guggenheim Museum (foto v odstavci), které se pyšní hlavně úžasnou budovou na Páté avenue, ve které sídlí. Ta v době svého vzniku v roce 1959 vyvolala velký poprask. Dalším muzeem je muzeum designu (Cooper Hewitt, Smithsonian Design Museum), které nadchne zájemce o historický i současný design. Museo del Barrio se zas věnuje latinskoamerickému a karibskému umění a kultuře a chrání jedinečné artefakty z předkolumbovského období z Portorika a karibských ostrovů. Budova Gracie Mansion je ukázkou typické newyorské budovy z koloniálního období, pochází z roku 1799 a dnes slouží jako sídlo newyorského starosty.

Z kruhového náměstí Columbus Circle u Central Parku se můžete vydat do Upper West Side. Tady zmíníme komplex Lincoln Center for the Performing Arts (první foto v odstavci), který zabírá plochu čtyř bloků a nachází se v něm slavná Metropolitní opera v bohatě prosklené budově, Newyorská filharmonie, prestižní Julliardova škola a řada dalších institucí. Sem se můžete vydat za nějakým tím uměleckým představením. Kalendář všech hudebních, tanečních či divadelních vystoupení, stejně tak možnost zakoupit online vstupenky máte tady. Obytný komplex Central Park West (linka metra: 72nd St) je tvořen několika budovami, z nichž nejslavnější je palác Dakota (druhé foto v odstavci) v honosném pseudorenesančním stylu z roku 1884. Dakota je domovem řady slavných osobností. V minulosti tu žil třeba Leonard Bernstein či John Lennon, který byl právě před tímto palácem roku 1980 zavražděn duševně nemocným fanouškem Markem Davidem Chapmanem. Jeho žena Yoko Ono tu žije dodnes. V domě se také točil film Romana Polanské Rosemary má děťátko. V Upper West Side najdete i další muzea a instituce. Muzeum New-York Historical Society se zaměřuje na historii NYC, potažmo celých Spojených států. Jsou tu hlavně obrazy amerických malířů a portréty amerických osobností 19. století. American Museum of Natural History (třetí foto v odstavci) je přírodovědeckým muzeem, největším svého druhu na světě. Je tvořeno několika budovami ve čtyřech městských blocích. K vidění je tu dinosauří expozice, Hall of African Peoples s obřími totemy, Sál meteoritů s dvěma tisíci exponáty, Sál života v oceánu s replikami řady mořských živočichů. Součástí muzea je i Sál vesmíru a planetárium, které se pyšní nejmodernější technologiemi. Obě muzea jsou na dostupná ze stanice metra: 81st-Museum of Natural History. Dále tu zmíníme prestižní Columbia University, kterou je možné si prohlédnout v rámci prohlídek s průvodcem. Jde o soukromou univerzitu, která patří do tzv. břečťanové ligy (Ivy League). To je název původně sportovního sdružení osmi elitních soukromých univerzit na severovýchodě USA, které se dnes používá obecně jako označení pro skupinu nejprestižnějších amerických univerzit. Společně s Kolumbijskou univerzitou do této skupiny patří takové univerzity, jako je Harvard, Princeton či Yale. Columbia University byla založena roku 1854 na objednávku anglického krále Jiřího II. a je pátou nejstarší americkou univerzitou. Z jejích nejslavnějších studentů jmenujme americké prezidenty Theodora Roosevelta či Baracka Obamu či bývalou americkou ministryni zahraničí Madeline Albrightovou. Stanice metra: 116th St. Podívat se můžete také na majestátní kostel Cathedral Church of St John the Divine postavený ve zvláštním stylu kombinujícím románské a gotické prvky. Se stavbou se začalo roku 1892, dokončena ale dosud nebyla.

A pojďme do nejslavnější afroamerické čtvrti celých USA, do Harlemu. Tahle čtvrť proslula ve 20. letech 20. století, kdy se Harlem stal díky básníků a jazzovým hudebníkům jedním z hlavních center afroamerické kultury. První osadu tu založili holandští osadníci a dali ji jméno Nieuw Haarlem podle nizozemského města Haarlem. Po 1. světové válce se Harlem stal výhradně černošskou čtvrtí, ve zmiňovaných 20. letech 20. století se tu budovaly věhlasné noční kluby a divadla. Stával tady třeba známý noční klub Cotton Club, který byl v provozu během prohibice a vystupovaly v něm takové černošské hvězdy jako Ella Fitzgeraldová, Louis Armstrong či Nat King Cole. Klub dnes už neexistuje a jeho budova byla zbourána. Stejně tak významné bývalo divadlo Apollo Theater, které už řadu let slouží jako hlavní afroamerická zábavní scéna celého amerického Severovýchodu. Vystoupení se tu konají i dnes. Najdete tu také Studio Museum in Harlem, které se zaměřuje na současné afroamerické umění v podobě malířství, fotografování či sochařství. Sbírky se čas od času obměňují. Harlem je společně s New Orleans považován za kolébku jazzu. Většinu pamětihodností na toto období najdete v National Jazz Museum. Všechny tyto památky jsou dostupné ze stanice metra: 125th St. Pokud chcete poznat skutečný Harlem, tak jsou dvě místa, která byste měli navštívit. Kostel Abyssinian Baptist Church nabízí slavné gospelové mše a kromě jazzu je gospel to, co patří k Harlemu. O nedělích v 9 a v 11 se tu konají ranní gospelové mše, jedná se o vůbec nejpůsobivější gospelovou show na světě. A pak se běžte projít po Strivers´ Row, kde najdete typické bytové domy, které byly postaveny na konci 19. století pro bohatou bílou klientelu a s přílivem černošské populace do čtvrti byly odprodány střední třídě Afroameričanů označovaných jako tzv. strivers (dříči). Dnes je tahle ulice typickou ukázkou Harlemu. Z kostela Riverside Church se každou neděli v 10:30, 13:30 a 15 hodin ozývají zvony, včetně toho vůbec největšího na světě. Zvony kostelu věnoval John D. Rockefeller a jsou součástí obří zvonkohry. V kostele pronesly projevy i významné osobnosti světové historie, jako byl Nelson Mandela nebo Martina Luther King Jr. U zvonice se rozkládá příjemný Sakura Park, který je dobrým tipem na procházky. Obecně je nutno upozornit také na to, že Harlem je považován za jednu z oněch nebezpečnějších částí NYC.

Na Harlem navazuje Washington Heights, což je čtvrť známá svou nejpočetnější dominikánskou komunitou v celých USA. Najdete tu tak spoustu latinskoamerických restaurací. Kromě nich tu najdete nejstarší dům na Manhattanu – Morris-Jumel Mansion z roku 1765. Byl postaven jako venkovské sídlo plukovníka Rogera Morrise. Později ho koupil obchodník s vínem S. Jumel s ženou Elizou, která po jeho smrti byla nejbohatší vdovou na Manhattanu. Vedle ní pak ve vile The Grange žil ministr financí Alexander Hamilton. A později byl hlavním stanem George Washingtona. Oba domy je možné navštívit v rámci prohlídek. Dále je tu městský park Fort Tryon Park, ve kterém najdete v prostorách bývalého klášterního komplexu nejlepší středověké sbírky Metropolitního muzea. Ještě pár stručným bodů, kdybyste opravdu měli spoustu volného času. Pod 1 451 metrů dlouhým mostem George Washingtona, přes který se dostanete do New Jersey, se na břehu řeky Hudson ukrývá Malý červený majáček (Little Red Lighthouse), který kdysi sloužil k navigaci lodní dopravy.

Ostatní newyorské obvody – Brooklyn, Queens a Bronx

Opustili jsme Manhattan, kde turisté většinou stráví nejvíce času, abychom se vydali na průzkum dalších obvodů NYC. V úvodu jsme psali, že jich je pět – Manhattan, Brooklyn, Queens, Bronx a tím pátým je zmiňovaný Staten Island, který s Brooklynem spojuje velkolepý visutý most Verrazano-Narrows Bridgea a s Manhattanem trajekty společnosti Staten Island Ferry.





Průvodce po této části začněme v Brooklynu. Brooklyn s Manhattanem spojuje proslulý Brooklynský most, o kterém jsme už psali výše. Brooklyn se rozvinul z malého, původně nizozemského města „Breuckelen“ a byl samostatným městem až do roku 1898, kdy se připojil k městu New Yorku. Leží na západě ostrova Long Island a je skvělou newyorskou čtvrtí, hledáte-li trochu odpočinku. Najdete tu skvělé parky, dobré písečné pláže a spoustu zábavního vyžití. Prohlídku Brooklynu začněte ve čtvrti Brooklyn Hights, jedné z vůbec nejkrásnějších newyorských čtvrtí. Projděte se po zdejší promenádě Esplanade (někdy také Promenade), ze které se vám naskytne krásný výhled na Manhattan přes řeku. Z promenády se dostanete až k parku Brooklyn Bridge Park, který leží hned u stejnojmenného mostu. Jsou tu mola vybavená hřišti, akvaparky i řadou restaurací. Je to pěkné místo na odpočinek s výhledem na Manhattan. Restaurace, bary a obchody najdete na hlavních zdejších třídách – Montague Street a Pierrepoint Street. Na čtvrť Brooklyn Hights navazuje umělecká čtvrť Dumbo s bývalými továrnami, ve kterých jsou dnes obytné budovy. Kromě nich tu je celá řada galerií, uměleckých prostor a také pěkné nábřeží vhodné k procházkám. Nejlepším brooklynským městským parkem je Prospect Park (foto v textu), který začíná hned u náměstí Grand Army Plaza (nejde o to stejnojmenné náměstí u Central Parku na Manhattanu). Na tomhle brooklynském náměstí najdete vítězný oblouk Soldier’s and Sailor’s Memorial Arch, který je věnován všem obráncům unie z let 1861-1865, pochází z roku 1889. V parku dále najdete zoologickou zahradu, kolotoč, zábavní areál v zimě s kluzištěm a v létě s vodními radovánkami. Ani Prospect Park se nevyplácí navštěvovat po setmění, také je to jedno z těch nebezpečnějších míst. Linka metra: Grand Army Plaza, Prospect Park, Seventh Ave/9th St. V Brooklynu dále za zmínku stojí botanická zahrada Brooklyn Botanic Garden, která láká na svou Růžovou, Japonskou, Shakespearovskou zahradu. V Bronxu se ale nachází známější a lepší botanická zahrada. Najdete tu také Brooklynské muzeum s egyptskými starožitnostmi, americkým dobovým nábytkem a díly amerických umělců.

Další částí Brooklynu je Coney Island (foto pod odstavcem), který byl pro několik generací newyorských dělníků oblíbeným místem odpočinku i zábavy a Newyorčané sem za zábavou a odpočinkem míří v početných davech i dnes. Ať už se sem vydáte na pláže při Atlantickém oceánu, na procházku po plážové promenádě lemované řadou stánku s občerstvením či za zdejšími zábavními atrakcemi, bude se vám tu určitě líbit. Najdete tu mořské akvárium (NY Aquarium) ve tvaru mušle s více než 400 mořskými živočichy a dále pak historickou dřevěnou a stále funkční horskou dráhu Cyclone z roku 1927 a ještě starší historické ruské kolo Wonder Wheel. Tyhle atrakce jsou součástí zdejšího zábavního parku Luna Park. Všechny atrakce leží hned u písečné pláže Coney Island Beach se zlatým pískem, podél které vede promenáda lemovaná řadou stánků s občerstvením. Pláž je ale v létě narvaná a voda ani není moc čistá. Pokud jsme u stánků s občerstvením, tak musíme připomenout také historii typických newyorských hot dogů. První hot dog se totiž podle legendy zrodil v roce 1916 v místním podniku Nathan´s Famous. Ve skutečnosti se párky do NYC dostaly díky evropským řezníkům na začátku 19. století a začal je prodávat německý přistěhovalec jménem Feltman. Později si naproti jeho stánku otevřel svoji prodejnu hot dogů jeho bývalý zaměstnanec Nathan Handwerker, který hot dogy ale prodával za poloviční cenu a pohádkově za nich zbohatl. Pobočky Nathan´s Famous najdete po celých USA, ale i v zahraničí. Tyhle hot dogy opravdu stojí za vyzkoušení, jsou mnohem lepší než ty z pouličních stánků na Manhatanu. Ochutnat je tu můžete v různých podobách – s chilli, se sýrem nebo s okurkovým relishem (rozmixované kyselé okurky). Na pláži se o pátcích v sezóně v 21:30 koná ohňostroj. Částí Coney Islandu je také čtvrť Brighton Beach, které se někdy také říká Malá Oděsa, podle nejpočetnější ruské komunity v USA. Na ulici Brighton Beach Avenue najdete obchody s ruskými potravinami i restaurace, ve kterých po večerech hraje živá hudba. Na závěr ještě zmíníme muzeum Coney Island Museum, které přiblíží slavné časy amerických zábavních parků a také se tu konají různé zábavní show (polykači ohňů či hadí ženy). Součástí je tzv. Topsy Memorial, což je kukátko, do kterého když hodíte minci, uvidíte snímky chudáka slonice Topsy. Ta tu kdysi vystupovala v cirkusových představeních a cirkusáci se k ní chovali opravdu příšerně. Když zabila třetího člověka, rozhodlo se, že musí být utracena. O to se roku 1903 postaral pod dohledem 1500 diváků slavný vynálezce Thomas Alva Edison, který slonici usmrtil elektrickým proudem. Její krutá smrt inspirovala řadu literárních a filmových děl. Na Coney Island jezdí několik linek metra, stanice Stillwell Avenue. Vydáte-li se od Brighton Beach ještě východněji, dorazíte k další pláži, která je součástí parku Manhattan Beach Park.



V Brooklynu ještě upozorníme na pár architektonicky zajímavých budov. Brooklyn Borough Hall je stavba z roku 1848, tedy z doby, kdy byl Brooklyn samostatným městem a budova byla jeho radnicí. Je postavena ve stylu typickém pro americkou půdu z 18. a 19. století. Dále tu najdete budovu historické výrobny tabáku – Tobacco Warehouse, která je cihlovou budovou typickou pro brooklynské pobřeží. Ukázkou historického Brooklynu je také Old Stone House ve Washingtonově parku. Domek pochází z roku 1699 a původně patřil holandským statkářům, kteří zde hospodařili. Uvnitř si můžete prohlédnout například expozici věnovanou bitvě o Brooklyn a okupaci z let 1776-1783. Kromě prohlídek se zde často konají vzdělávací akce pro dospělé i děti. V Brooklynu najdete také New York Transit Museum, tedy dopravní muzeum věnované historii i přítomnosti newyorské hromadné dopravy a také tu mají další velkou krytou arénu, ve které se konají různé akce – Barclays Center s kapacitou až 19 tisíc osob.

Budeme pokračovat do obvodu Queens, etnicky velmi rozmanitého obvodu, který má asi 2,2 milionů obyvatel. Název Queens obvod nese na památku manželky anglického krále Karla II., Kateřiny z Braganzy. Žije tu nejpočetnější řecká komunita na světě mimo Řecko – ve čtvrti Astoria. V této čtvrti najdete další newyorskou zoo – Queens Zoo, je tu také několik parků. Třeba pobřežní park Jacob Riis Park s pláží, další docela dobrou pláží v Queensu je Rockaway Beach. Zajímavostí je pak mediální muzeum Museum of the Moving Image, které se věnuje historii filmu, videí a televize. Skýtá na 12 500 tisíce exponátů včetně starých kamer a vybavení, kostýmů i televizorů. Ve zdejší interaktivní expozici si můžete udělat vlastní animovaný film nebo natočit hudbu. Mají tu také muzeum současného umění (MoMA PS 1 Contemporary Art Center). Do Queensu se vyráží také za sportem. Každoročně se na zdejších tenisových kurtech Národního tenisového centra Billie Jean Kingové (foto v odstavci) ve Flushing Meadows hraje tenisové US Open. Druhým sportem, jehož západ tu můžete vidět, je baseballový park Citi Field, taktéž ve Flushing Meadow – Corona Park, což je domovský stadion newyorského baseballového týmu New York Mets. V Queensu se pak nacházejí dvě ze tří mezinárodních newyorských letišť – J. F. Kennedy a La Guardia. Jinak tu žádné známější turistické atrakce nejsou.

Posledním newyorským obvodem je Bronx, který proslul hlavně jako ta nejnebezpečnější část NYC, kterou ovládají gangy. Průvodce ale uvádějí, že se Bronx v této oblasti nijak vyloženě neliší od ostatních čtvrtí. Nebezpečné ulice a místa jsou po celém NYC, Bronx v této skutečnosti nijak zvlášť nevyniká. Od ostatních čtvrtí se Bronx liší hlavně svou geografií. Tvoří ho totiž strmé kopce, skalnaté výběžky i mokřiny. Součástí NYC se Bronx stal až na konci 19. století. Hlavní zdejší historickou třídou je Grand Concourse, na které dodnes najdete řadu velkolepých obytných domů ve stylu art deo. Najdete tu také další baseballový stadion, Yankee Stadium, sídlo vůbec nejúspěšnějšího baseballového klubu New York Yankees. Vstupenky koupíte a kalendář zápasů najdete na oficiálních stránkách. V Bronxu se také nachází největší a nejlepší městská zoo v celých Spojených státech, Bronx Zoo. Pokud se v NYC chystáte navštívit některou ze zdejší zoo, tak vyberte tuhle. Nechte si na její návštěvu ale celý den. Zoo má několik částí, rozdělených podle oblastí – Wild Asia, Congo Gorilla Forest, Tiger Mountain nebo Himalayan Highlands. Hned naproti vstupu do zoo zas najdete velkolepou botanickou zahradu – New York Botanical Garden.

A protože jsem v článku zmiňovala i to, že NYC je významným městem, co se filmového průmyslu týká, neboť se tady natáčel nespočet filmů i proslulých seriálů, připomeňme si některé z nich. V našem průvodci jsme upozornili na několik míst z filmu Sám doma 2: Ztracen v New Yorku, stejně tak se tady natáčely i slavné seriály Přátelé nebo Sex ve městě, stejně tak Castle a spousta jiných. Z filmů a seriálů tak ten slavný New York už přece jen trochu znáte. Pokud byste v New Yorku hledali kavárnu Central Perk, do které chodili slavní „Friends“, tak ji tu nenajdete. Záběry z ní se natáčely ve studiu. Stejně tak tu nenajdete dům Roba McAllistera, strýčka Kevina, ve kterém dal Kevin pořádně zabrat oněm dlouhoprstým, chcete-li mokrým, banditům. To se také natáčelo ve studiu. Také tu nenajdete ani Duncanovu truhlici hraček, ono proslulé hračkářství z filmu Sám doma 2, neboť budova z filmu stojí ve skutečnosti v Chicagu. A kdybyste hledali most, přes který si to Kevin šinul v taxíku, tak jde o most Queensboro Bridge, visutý most z roku 1909.

A tímto končí náš podrobný průvodce po velkolepém New Yorku. Tento průvodce je součástí našeho rozsáhlého průvodce po Spojených státech amerických, který doporučujeme k prostudování před vaší cestou kamkoliv v USA. V něm kromě obecných informací najdete průvodce po všech dalších místech USA.

Máte jakékoliv dotazy týkající se Vaší cesty do Severní Ameriky? Přidejte se do naší skupiny Cestujeme po Severní Americe s Cestami po světě na Facebooku a my Vám rádi poradíme s čímkoliv, co Vás zajímá a zodpovíme Vaše otázky. Pokud se považujete za odborníka na cestování po Severní Americe, přidejte se taky a pomozte nám zodpovídat zvídavé otázky našich čtenářů. Nebo jste se právě vrátili z USA nebo z Kanady a chcete se podělit o své zážitky nebo fotky? Jen sem s tím! Těšíme se na Vás!

A kam se vydáte, až prozkoumáte New York?





Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Nechcete bydlet v hotelu, ale chcete si zarezervovat vilu na pláži nebo srub v Kanadě? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

O tom, kdo jsem a proč píši tenhle web se dozvíte vše tady. Pokud se Vám tenhle průvodce líbil, uložte si nás do svých oblíbených a přijďte zase příště, až budete potřebovat průvodce po nějakém místě na světě. Cesty po světě jsou tu pro Vás a těší se na Vaši další návštěvu! Děkujeme, že nás v tak hojném počtu čtete.

Vaše Cesty po světě