• Mazovské vojvodství

    Mazovské vojvodství je největším polským vojvodstvím, jehož hlavním městem je Varšava, která je zároveň hlavním městem Polska. Mazovské vojvodství leží ve středo-východní části země a na většině území historické země Mazovsko (Mazowsze), což je historická země rozkládající se na středním toku Visly. Hlavním historickým centrem Mazovska je Płock, který je zároveň nejstarším městem regionu, městská práva získal už ve 13. století. Většina vojvodství leží na úrodné Středomazovské nížině. Jde o nejméně věřící region v celém Polsku.

    Nejnavštěvovanějším místem Mazovského vojvodství je samozřejmě hlavní město Polska, působivá Varšava. Protože je průvodce po Varšavě obsáhlý, věnujeme mu tento samostatný článek.

    A pojďme na průvodce po zbývajících místech Mazovském vojvodství, která stojí za návštěvu. První zastávkou bude Kampinoský národní park. Ten leží jen na dosah hlavního města, ve varšavské kotlině. Hlavními jeho lákadly je úžasná příroda skýtající hlavně vnitrozemské duny a močály, ale také hřbitovy a pomníky připomínající těžké polské dějiny. 70% rozlohy parku tvoří lesy, v téměř civilizací nezasažených zákoutích řeky Visly zas žijí bobři, rysi i losi, kteří jsou zároveň symbolem parku. Od roku 2000 je park zapsán jako biosférická rezervace na seznamu UNESCO. Je to ideální místo na turistiku po zdejších 360 km tras, ale také pro cyklisty, kteří mohou využívat na 150 km zdejších cyklistických a dobře značených stezek. Stezky se pak v zimě užívají jako oblíbené lyžařské trasy. Historické okamžiky polských dějin připomínají náhrobky z roku 1863 z protiruských povstání, válečné hřbitovy z 2. světové války i náhrobky členů protiněmeckého odporu na konci války. Turistické mapy si můžete stáhnout tady, stránky jsou ale bohužel pouze v polštině. Do parku se dostanete z Bielan i Żoliborza, návštěvnické centrum je v Izabelin.


    Oblíbenou turistickou atrakcí Mazovska je také Zelazowa Wola ležící jen nedaleko Kampinoského pralesa. Právě tady se totiž roku 1810 narodil slavný polský hudební skladatel a klavírní virtuos Fryderyk Chopin. Jeho rodný dům je dnes muzeem obklopeným parkem se čtyřmi sochami skladatele. Dům je typickou ukázkou polské usedlosti ze začátku 19. století. Nejzajímavějším kusem nábytku je klavír Leszczynski a klavichord, oba taktéž ze začátku 19. století.

    Město Płock bývalo v minulosti hlavním městem Mazovska, od 11. do 12. století zároveň i hlavním městem Polska a je jedním z vůbec nejstarších polských měst. V Plocku najdete hodně památek z dávných polských dějin. Hradní ulice (Grodzka) ze 13. století je hlavním korzem. Dále tu stojí radnice z 1. poloviny 19. století, ve které už v roce 1831 zasedal parlament Polského království. Za dominantu a hlavní památku města platí zdejší renesanční bazilika z 12. století. V její Královské kapli spočívá několik polských králů a je tu také k vidění replika románských bronzových dveří, které byly vyrobeny ve 12. století. Vedle katedrály pak stojí hrad ze 14. století, ve kterém žila mazovská knížata. O dvě století později byl hrad přestavěn na benediktinské opatství. Hradu dominují dvě gotické věže – Šlechtická a Hodinová, v základech se pak nacházejí zbytky původní stavby. Dnes tu sídlí Diecézní muzeum ukrývající třeba relikviář sv. Zikmunda s kouskem světcovy lebky. Samotný relikviář je nádherně zdobený drahými kameny. Krom těchto zajímavostí pak ještě informace o tom, že v Płocku se nachází největší polská rafinerie, která v roce 2007 vyrobila 8,6 mil. tun paliv.

    V údolí řeky Mleczna leží město Radom. V něm najdete zrekonstruované hradiště Piotrówka, které připomíná zdejší osadu z 8. a 9. století. Město láká hlavně na několik svých kostelů. Třeba ze 13. století pocházející kostel sv. Václava a nejzajímavější pak původně gotický kostel sv. Jana Křtitele z červených cihel, mnohokrát přestavovaný. V Radomi kdysi stával také hrad, z něhož se dochoval Velký dům a klasicistní celnice z 19. století a také několik původních gotických oken. Zdejší radnice pochází z 19. století. Ve městě je také Muzeum současného umění a pěkný skanzen Muzeum radomského venkova (Muzeum Wsi Radomskiej), který nabízí na 60 objektů místní lidové architektury z dob od poloviny 18. století.

    Mohutnou tvrz Modlin najdete v obci Nowy Dwór Mazowiecki na soutoku řek Visla a Narwa. Pevnostní komplex z počátku 19. století tvoří citadela, řada opevnění a dělostřelecká věž navržená Napoleonem nebo bývalá ruská kasárna dlouhá 2 250 metrů. Tvrz se užívala od roku 1813 až do začátku 2. světové války. Ve zdejším muzeu se seznámíte s historií obrany Varšavy v září 1939. Pevnostní komplex je přístupný zdarma a kdykoliv.

    V Mazovsku pak můžete také navštívit hrad Czersk ležící u stejnojmenného jezera. Hrad tu stával už od 11. století, protože místo leželo na výhodné poloze při obchodních cestách u Visly. Ve 14. a 15. století byla pak původní malá pevnost přestavěna na hrad. Hrad byl následně vdovským darem pro královnu Bonu, aby ji finančně zajistil. Rozkvět města ale zabrzdili Švédové, později pruští a ruští okupanti a z dosud významného středověkého města v Polsku se stal skanzen s ruinami hradu. Dnes se tu dochovalo několik věží a opevnění. V červnu se tu pak konají slavnosti zvané Zahrady královny Bony, které se pyšní barevným průvodem. Jen nedaleko hradu pak najdete ves zvanou Góra Kalwaria, jedno z hlavních polských center judaismu. K vidění je tu třeba židovský hřbitov i dvě bývalé židovské svatyně.

    Město Pułtusk leží na kraji Bílého pralesa v údolí řeky Narwy a už kdysi dávno tady stávala pohanská svatyně. Na jejím místě později zdejší biskup nechal vybudovat hradby, obytné paláce a čtyřhrannou věž, nejstarší dochovanou část hradu. V 16. století se pak pevnost změnila v renesanční hrad, získala další dvě věže a změnila se do tvaru podkovy a také tu vznikla rotunda Magdalenka. O století později vznikly zdejší příkopy, krásné zahrady i příjezdový most. Po válce se Švédy byl hrad obnoven v klasicistním stylu, téměř zničen byl ale za 2. světové války. Dnes se v jeho zbytcích konají historické slavnosti. Město Pułtusk dále nabízí významnou jezuitskou kolej a Pułtuské náměstí zas zdobí klasicistní domy nebo radnice s goticko-renesanční věží z 16. století. Nedaleká vesnice Ponikiew zažila v roce 1968 pád meteoru, dodnes tu můžete najít jeho kousíčky.

    Upozorníme také na westernové městečko Wild West City Runów, kde si hlavně děti užijí různých atrakcí ve stylu Divokého západu. Město Zyrardów má jméno podle francouzského vynálezce vodní turbíny, P. H. de Girarda. V minulosti to bylo a dodnes je významné průmyslové město. Dříve se věnovalo textilnímu průmyslu. Během 2. světové války tu vzniklo ghetto pro 5 tisíc Židů, kteří odsud byli odvezeni na smrt do koncentráku Treblinka. Stavby z 19. století zůstaly téměř všechny zachovány. Unikátní jsou pozůstatky zdejší tovární osady s byty zaměstnankyň, přilehlé školky i čtvrti s dělnickými domy. Pěkné je pak náměstí Jana Pavla II. s fontánou a kostelem Matky Boží.

    Kurpie je označením pro jeden mazovský region a také pro zdejší etnografickou skupinu na území dvou pralesů, Zeleného a Bílého. První osadníci sem přišli v 15. století a platilo pro ně zvláštní pravidlo. Byli podřízenými krále nebo biskupa a ne místní šlechty, což tou dobou v Polsku nebylo vůbec typické. Živili se mimo jiné i těžbou jantaru. V tomto regionu se koná celá řada folklórních slavností, kde se můžete setkat s různými zdejšími výrobky. Nejznámější jsou vystřihovánky (wycinanki) a ručně vyřezávané výrobky, vystřihovánky jsou hlavní ozdobou zdejšího kraje, uvidíte je na mnoha místech. Ochutnat můžete také tradiční gastronomické delikatesy jako třeba noky s melasou, fafernuchy neboli mrkvové koláče či tradiční polévka zvanou krupik. Ostrołeka se pyšní hlavně svými kostely a klášterem z roku 1660 s kalvárií a je tu také Muzeum kurpiovské kultury, kde se dozvíte informace o tomto tradičním polském etniku. Kurpijskou kulturu a tradice ale nejlépe poznáte ve skanzenu v Nowogródu, který se skládá z 23 chalup, kovárny, dvora. Určitě zajímavé místo.

    Zajímá-li vás tradiční polská venkovská architektura, upozorníme ještě na jedno místo v Mazovsku. Městečko Sierpc bylo v minulosti pouhou zastávkou na jantarové stezce vedoucí do Pomořanska, přesto už v 10. století město začalo získávat na významu. Ve 14. století pak získalo městská práva, vznikl tu gotický kostel, církevní špitál i útulek pro chudé. Nejzajímavější atrakcí je malebný Skanzen mazovského venkova na soutoku řek Sierpienica a Skrwa, který skýtá na 80 zajímavých venkovských budov, jejichž expozice lákají také na původní řemesla.

    Krátkou zastávku můžete udělat také ve městě Ciechanów. Zdejší historické hradiště pochází už z 11. století, dále je tu novogotická zvonice z 19. století a město také láká na pěknou středověkou zříceninu pevnosti, jednu z vůbec největších v regionu. Původní pevnost tu stávala v 15. století, zničili ji ale Švédové. Před jejím zničením se ale jednalo o velkolepé a velmi rozlehlé pevnostní dílo, dnešní zřícenina je ale zase velmi malebná. Zříceninu se svým slavným románem Křižáci spojil i významný polský spisovatel Henryk Sienkiewicz. Dnes je tu sbírka zbraní z období od 15. do 18. století, v létě se tu konají historické slavnosti.

    A putování po Mazovském vojvodství uzavřeme smutnou připomínkou hrůz holocaustu. Zamíříme totiž do vyhlazovacího tábora Treblinka, nepříliš navštěvovaného místa. Koncentrační tábor tu vyrostl roku 1941 původně jako pracovní tábor, o rok později byl založen tábor Treblinka II, který měl plnit funkci vyhlazování Židů. Následující rok byl ale tábor po vzpouře pracujících vězňů zrušen. I přesto se ale stal po Osvětimi druhým nejvražednějším táborem. Za jeden rok ve zdejších plynových komorách zemřelo na 700 – 900 tisíc lidí (odhady se velmi liší), většina z nich pocházela z varšavského ghetta. Vzpouru, která ukončila fungování tábora, přežilo jen 58 lidí. Tábor se skládal ze dvou částí: Treblinka I a Treblinka II. Dnes je tu k vidění památník v podobě rozházených kamenů označených jmény a také kolejnice připomínající původní kolejnici vedoucí do tábora. Oproti zrekonstruované a „slavné“ Osvětimi je tu tak rozhodně méně k vidění. Děsivé svědectví hrůz války, ze kterých, zdá se, jsme se stále ještě neponaučili.

    Průvodce Cesty po světě vám nabízí putování i po všech ostatních zajímavých místech Polska, všechno, co o cestování do Polska chcete vědět, si můžete přečíst tady.

    Autor článku: M. Kučerová