Bretaň

Bretaň je historický region nacházející se na severozápadě Francie na Bretaňském poloostrově. Hlavním městem je Rennes a celý region má necelé 4 miliony obyvatel. Název Bretaň získal region podle původního názvu Malá Británie poté, co se Keltové žijící na území dnešní Velké Británie po příchodu Anglosasů přesídlili na zdejší území. Keltské tradice zde mají dlouhou historii a jejich vliv je patrný dodnes. Ke kraji se také váže řada legend, v jednom ze zdejších lesů vznikla prý i legenda o Excalibru.

Bretaň je kraj, který se může zdát chladný, nevlídný a temný. Jdou zde časté mlhy a díky oceánskému podnebí je území také bohaté na srážky. Typické pro Bretaň jsou také obrovské rozdíly mezi přílivem a odlivem, kdy někdy rozdíl dosahuje i 10 metrů. Pobřeží je plné tajemných vysokých skalnatých útesů porostlých vřesem, mlh, deště, nízko plovoucích mraků, ze kterých se noří tajemné kamenné pevnosti, velkolepé majáky i středověké hrady. Bretaňské žulové pobřeží je opravdu působivé a zdejší slávky, ústřice a humři patří k vyhlášeným francouzským pochoutkám. Hlavním lákadlem Bretaně je rozhodně zdejší pobřeží, ale najdete tu i slavné menhiry v Carnacu, úžasné středověké hrady, opevněná středověká města, působivé přístavy, typické farní dvorce a impozantní kláštery.




Území je to nepříliš osídlené, nacházejí se zde hlavně zemědělské usedlosti, kamenné domy obložené břidlicovou krytinou. Hlavním ekonomickým artiklem je tak zemědělství, typická je hlavně živočišná výroba díky rozšířenému chovu hovězího dobytka, ale také se tu rybaří. Na přímořských trzích si tak můžete koupit ryby a mořské plody, případně je výborně připravené můžete ochutnat v některé ze zdejších restaurací. Zdejší ústřice patří k nejkvalitnějším na světě. Typickým jídlem tak jsou mořské plody, určitě ochutnejte zdejší mušle (moules). Oblíbené stejně jako všude jinde ve Francii jsou palačinky (crépes). Typickou odrůdou vína je muscadat a ochutnejte také jablečný cider. Zdejší také rádi jedí galettes, což je palačinka z tmavé mouky ve slané variaci se šunkou, vejce, sýrem a dalšími přísadami.

A pojďme se podívat na to, co všechno v Bretani můžete vidět a navštívit. Tady je náš podrobný průvodce. Začněme na severním pobřeží a konkrétně v přístavu Saint-Malo (foto v textu a pod ním), který má asi 50 tisíc obyvatel. Právě jeho okolí se vyznačuje největšími rozdíly mezi přílivem a odlivem na světě. Během 17. a 18. století bylo město jedním z nejvýznamnějších přístavů, základnu zde měly lodě obchodní i lodě korzárů. Hlavním lákadlem města je jeho opevnění (foto vpravo v textu), jehož počátky sahají už do 12. století. Dnešní hradby pocházejí z konce 17. století a na jejich výstavbě se nepodílel nikdo jiný než slavný vojenský architekt markýz de Vauban. To byl celého půldruhého století jeden z nejuznávanějších pevnostních stavitelů a představitelů tzv. francouzské inženýrské školy. Svůj život zasvětil službě králi Slunce Ludvíku XIV., který jej za jeho zásluhy jmenoval francouzským maršálem. Vaubanův význam v dějinách pevnostního stavitelství i vojenství je nesmírný a jeho osoba se řadí mezi nejvýznamnější postavy světové vojenské historie. Obecně se uvádí, že během své kariéry podél francouzských hranic vystavěl třicet tři nových pevností a na tři stovky jich zmodernizoval. Při této činnosti využil veškeré dosavadní znalosti v oboru budování fortifikací, které se díky jeho iniciativně blížily k systematicky promyšlené vědě o vojenském stavitelství. Stejně jako pevnostní výstavbu zdokonalil i dříve těžkopádné obléhací techniky, které zjednodušil natolik, že otázka pádu fortifikačního systému se začala počítat ne v řádu týdnů a měsíců, ale dní. Soubor nejvýznamnějších Vaubenových vojenských staveb je zapsán na seznamu UNESCO. Z vrcholu hradeb se vám naskytne krásná vyhlídka na město, je na ně volný přístup všemi hlavními městskými bránami. Staré město bohužel zažilo velké ztráty za 2. světové války, proto většina dnešních dlážděných uliček a památek v historickém centru je výsledkem rekonstrukce. Najdete tu katedrálu Cathédrale St-Vincent, jejíž stavba trvala od 12. až do 18. století a za 2. světová války byla právě ona významně poničena. Dále tu jsou pozůstatky pevnosti Fort National (3. a 4. foto pod odstavcem), což je malebná kamenná pevnost s věžemi ze 14. století, zámek Chateau de St-Malo postavený v 15. a 16. století zdejšími vévody, ve kterém sídlí zámecké muzeum věnující se historii města. Historickým zážitkem je také dům La Maison de Corsaire, který kdysi patřil korzárovi Magonovi. Dům nabízí prohlídky s průvodcem. V době odlivu se také přes bránu Porte des Bés dostanete na ostrůvek Ile du Grand Bé (poslední foto pod odstavcem), na kterém je pohřben významný francouzský romantický spisovatel Francois-René de Chateaubriand. Hlídejte příliv (informujte se o jeho časech v turistických informacích), jinak na ostrově zůstanete uvězněni. Asi 100 metrů od ostrůvku je další z Vaubenových pevností ze 17. století Fort du Petit Bé, která je taktéž přístupná za odlivu. Mimo centrum města pak najdete rybářský přístav St-Servan, což je jedna ze zdejších čtvrtí. Tady se ukrývá další pevnost z poloviny 18. století, Fort de la Cité, která za 2. světová války sloužila jako základna Němců. V jednom z krytů je památník osvobození a 2. druhé světové války. Možné jsou prohlídky. Zajímavé je i Mezinárodní muzeum plaveb kolem mysu Horn (Musée International du Long Cours Cap-Hornier) ve věži Tour Solidor ze 14. století, které líčí život starých námořníků obeplouvající tento mys. Ze zdejší věže je krásný výhled. Děti jistě okouzlí zdejší Obří akvárium (Grand Aquarium). Projet se tu můžete miniponorkou, pohladit si rejnoky i žraločí mláďata. V okolí Saint-Malo je i několik pláží – Grande Plage nebo Plage de Rochebonne.



Další krátkou zastávkou bude pobřežní město Dinard s domy z belle époque (slovní označení období evropských dějin mezi lety 1890 a 1914; ve Francii je to počátek desetiletí Třetí republiky). Ty stojí na útesech a kvůli zdejší pláži je město hlavně plážovým turistickým letoviskem. Pláž Plage de l´Ecluse je obklopená moderními hotely a kasinem. Typickými pro tuto oblast jsou zdejší modrobílé pruhované plážové stany, které vás chrání před sluncem. Pláží je tu několik. Pěkná je také Promenáda měsíčního svitu (promenade du Clair de Lune) u vodní nádrže na řece Rance a je z ní pěkný výhled na historické St-Malo. Po pobřeží vedou pěkné stezky, ideální pro romantickou procházku. Jste-li technicky založení, jistě vás zaujme přílivová elektrárna Rance, která k výrobě elektřiny využívá velký rozdíl mezi přílivem a odlivem, který činí 13,5 metru. Ve zdejším turistickém centru Espace Découverte se dozvíte více o elektrárně.

Rybářský přístav Cancale leží asi 14 km od Saint-Malo a je proslulý hlavně zdejšími ústřicovými líhněmi. Zdejší malé muzeum Ferme Marine se věnuje právě chovu ústřic a korýšů, probíhají tu prohlídky s průvodcem. Jejich roční produkce tu činí 6 000 tun. Seženete je na stáncích ústřicového trhu u majáku Pointe de Crolles. Na větrném výběžku mezi Cancale a St-Malo se nachází přírodní rezervace Pointe du Grouin (foto pod odstavcem), která je skvělým tipem na výlet do přírody. Na nedalekém ostrůvku Ile des Landes žije kolonie obrovských černých kormoránů, jedně z největších mořských ptáků v Evropě. Turistickou mapu pobřeží dostanete v turistické kanceláři v Cancale.



Středověce pak působí městečko Dinan (foto pod odstavcem) s uličkami dlážděnými kočičími hlavami a hrázděnými domky ve zdejším Starém městě. Nejkrásnější hrázděné domky najdete mezi náměstími Place des Cordeliers a Place des Merciers. Z hodinové věže z 15. století Tour de l´Horloge je pěkný výhled na město. Dále je tu bazilika Basilique St-Sauveur, ve které se údajně nachází srdce rytíře ze 14. století Bertranda du Guesclina, který proslul bitvami a nenávistí k Angličanům. Kousek odsud je pak Anglická zahrada, historický most Vieux Pont a malý přístav. V troskách hradu Chateau du Dinan (foto pod odstavcem) ze 14. století sídlí expozice místního textilního průmyslu, který proslul sbírkou tradičních bretaňských krajkových čepců coiffes.



Další zastávkou bude Paimpol (foto vpravo v textu). Další městečko s hrázděnými domky, které bývalo domovem tzv. islandských rybářů – ti, kteří na více měsíců vyplouvali do vod u Islandu. Každý sudý rok v srpnu se tu koná festival plný tradičních bretaňských tanců Festival de Chant de Marin. V bývalé sušárně tresek se nachází muzeum věnující se dějinám místní námořní plavby Musée de la Mer, lidové kroje zas můžete vidět v Musée du Costume Breton. Asi 3,5 km od městečka se pak nachází romantické opatství Abbaye de Beauport. Malebný premonstrátský klášter byl založen už na začátku 13. století, největší prosperitu pak zažil ve středověku. Z Paimplonu si můžete také udělat výlet lodí na ostrůvek Ile de Bréhat, na který nesmí auta. Na jaře tu krásně kvetou byliny, ve zdejší citadele se nachází sklárna. Úsek pobřeží mezi ostrůvkem Bréhat a vesnicí Ploumanach nese název Cóte de Granit Rose neboli Pobřeží růžové žuly (foto pod odstavcem) a nabízí jeden z nejoblíbenějších fotomotivů Bretaně, působivou chatku vbudovanou do skal. Ta se nachází ve vesnici Plougrescant. Zdejší růžové skalní formace na pobřeží rozhodně stojí za návštěvu, nabízí totiž jedny z nefotografovanějších a nejoblíbenějších výletních cílů celé Bretaně. V severní části Bretani zmíníme ještě pláž Plage du Mole a zříceninu hradu Château de la Hunaudaye.



Další částí Bretaně je nejzápadnější francouzský department s větrným pobřežím a malebnými tajemnými majáky, department Finistére. První zastávkou bude přístav Roscoff (foto pod odstavcem). V přístavu jsou žulové domky z 16. století, v okolí je spousta polí se zeleninou. Zdejším rolníkům se říkalo Johnnies a každý srpen odsud lodě vyvážely zdejší růžovou cibuli do Anglie, kde ji dům po domu nabízeli k prodeji. Historii a fotografie typických Johnnies najdete v Maison des Johnnies. Ve městě je dále kostel Eglise Notre Dame de Kroaz-Batz z 16. století ve stylu tzv. flamboyantské gotiky s renesanční zvonicí a botanická zahrada s exotickou květenou Le Jardin Exotique de Roscoff. Ve vodách okolo Roscoffu se také vyskytují mořské řasy, které se využívají jak v potravinářství, tak ve farmacii. Více o nich se dozvíte v rámci přednášek v Centre de Découverte des Algues. Trajekty se v sezóně dostanete i na ostrůvek Ile de Batz, kde jsou pláže, zeleninové zahrady a také botanická zahrada Jardins Georges Delaselle. Morlaix je městem v hlubokém údolí, v jehož okolí se nachází několik farních dvorců – kostely obehnané zdí, s hřbitovem a ukázkami lidového sochařství. Nejlepším z nich jsou sochy z 16. století ve vesnici Pleyben a farní dvorec St. Thégonnec, postavený v renesančním stylu v 16. – 17. století. Sousoší kalvárie je tvořeno kamennou plastikou zástupu oplakávajícího Krista a třemi kříži doplněnými plastikami svatých. Zkuste si udělat okružní cestu po zdejších farních dvorcích. Tyto komplexy několika církevních budov vám totiž řeknou o Bretaňcích víc. Místní sochaři a řezbáři totiž při tvorbě kalvárií a soch pro kostely dokázali do svých svatých vtělit zvláštní familiárnost ve vztahu ke každé autoritě. Nad Morlaix se klene železniční viadukt z 2. poloviny 19. století, dále je tu gotický kostel Eglise St-Melaine z konce 15. století s řadou dřevěných soch a zdejší muzeum, jehož součástí je i zachovalý hrázděný dům La Maison a Pondalez.



Zůstaňme na pobřeží a podívejme se na ty nejkrásnější pobřežní kouty. Mys Fréhel (1. až 3. foto pod textem) je asi nejpůsobivějším mysem v Bretani. Jedná se o skalní masiv, který se zvedá do výšky kolem 70 metrů nad mořem. Stezka mezi vřesovišti označená GR 34 vytváří okruh kolem mysu. Při dobré viditelnosti je možné odsud spatřit Normanské ostrovy. Vedle sebe tu dosud stojí starý maják (neboli Vaubanova věž) ze žuly, který byl postaven za vlády Ludvíka XIV. a moderní maják z 20. století, který nahradil dvě předchozí starší stavby ve stejných místech. Za jasného počasí je jeho světlo vidět ze vzdálenosti více než 100 kilometrů. I zdejší útesy stojí za zhlédnutí. Dalším ze skvostných pobřežních míst je mys Pointe de Penhir (4. foto pod odstavcem), což je také oblíbená oblast pro lezení, zdejší útesy nabízí různé obtížnosti lezení. Pověstné bretaňské útesy jsou také na mysech Pointe du Raz (5. foto pod odstavcem) a Pointe du Van. Mysy nabízí nádherný pohled na pobřeží, nekonečné moře i okolní ostrovy. Na pobřeží najdete celou řadu půvabných majáků, které potěší nejednu romantickou duši. Další z mnohých pevností v Bretani je třeba Fort la Latte (foto vpravo v textu), pískovcový hrad se sítí hradeb, kobek a věží ze 14. století a středověkými válečnými stroji. Pevnost se honosně tyčí na útesech nad mořem.



Nesmíme zapomenout také na přírodní park d´Armorique, který taktéž skýtá nádherné pobřežní scenérie. Jeho součástí je třeba ostrůvek Ile-de-Sein, na kterém trvale žije něco přes 200 obyvatel. Dominuje mu maják, který kdysi varoval lodě před zdejšími nebezpečnými útesy. V minulosti se tu totiž potopila celá řada lodí, což vedlo ke vzniku pověsti o místních čarodějnicích zvaných Gallizanae. Na ostrově kromě majáku najdete pravěké menhiry. Na ostrůvku nechybí pěkné pláže i malebné pobřežní scenérie vhodné k pěší turistice. Máte-li rádi zámky, vydejte se k Domain Trévarez (foto vpravo v textu). Původně tu panské sídlo stávalo už v 16. století, dnešní podoba je z konce 19. století a za války ho používali Němci, kvůli čemuž byl také bombardován spojeneckými letadly. Součástí zámku jsou i zámecké zahrady. Pokud stále ještě nemáte dost pobřežních scenérií, majáků a starých pevností, přidáváme ještě útesy Pointe Saint-Mathieu (foto pod odstavcem). V těchto místech útesům dominují maják a starý klášter (Abbaye Saint-Mathieu de Fine-Terre). Benediktinský klášter postavený v románském stylu dal název celému místu, protože byl zasvěcen sv. Matoušovi (Mathieu). Dnes už z něho zbyly jen tajemně působící ruiny. Klášter tu byl podle legendy založen obchodníkem zázračně zachráněným před utonutím a měl ukrývat relikvie spojené se sv. Matoušem. První klášter tu údajně stával už v 6. století. Součástí parku je také vesnice Huelgoat, což je lesnatý kraj plný bretaňských pověstí. Kolem vesnice se nachází les Foret d´Huelgoat se skalními útvary, slujemi, menhiry a opuštěnými stříbrnými a olověnými doly. Lesem vede několik turistických stezek, o kterých se více dozvíte ve zdejším turistickém centru. V rámci nich se dozvíte i více o zdejších legendách. Jedna ze zdejších jeskyní nese jméno Artušova jeskyně (La Grotte d´Artus) a tvrdí se o ní, že se v ních chvíli ukrýval král Artuš a měl by tady být dokonce ukryt i svatý Grál. Je to takové příjemné místo pro nenáročnou procházku.



Přístav Brest (fotky pod odstavcem) má asi 145 tisíc obyvatel a za 2. světové války to byl jeden z nejvýznamnějších francouzských přístavů, který byl ovšem téměř srovnán se zemí. Proto je to dnes hlavně ne moc pěkné moderní město, je ale také významným přístavem a vojenskou základnou. Na nábřeží stojí hrad ze 13. století, námořní základna a obchodní přístav. Je tu také moderní akvárium Oceánopolis s 50ti nádržemi a Muzeum vojenského námořnictva (Musée de la Marine), které sídlí v hradu Chateau de Brest ze 13. století. Když byla Bretaň v 16. století připojena k Francii, hrad i přístav se staly královskou pevností. Z hradeb je pěkný výhled na přístav. Ve věži Tour Tanguy ze 14. století uvidíte expozice a fotografie věnované historii města. Z Brestu pak vyplouvají trajekty na ostrůvek Ile D´Ouessant neboli Ostrov hrůzy. Tady se jakoby zastavil čas, jsou tu tradiční domky, pasou se tu černé ovce a doporučujeme také putování po skalnaté pobřežní stezce. Trajekty jezdí do přístavu Port du Stiff. Na ostrůvku je dále k vidění černobíle pruhovaný maják Phare de Créach, nejsilnější maják na světě. Každých 10 sekund vysílá dva bílé záblesky, které jsou vidět do vzdálenosti 50 km a slouží jako orientační bod lodím plujícím v Lamanšském průlivu. Dále je tu ostrovní Muzeum majáků a bojí (Musée des Phares et des Balises), kde se dozvíte více o těchto zařízeních, ale je tu také pěkná expozice vraků a podmořské archeologie. Tradiční ostrovní domy chrání maličké muzeum Ecomusée d´Ouessant. Jeden z domů ukazuje tradiční usedlost zařízenou jako kabinu s nábytkem z naplaveného dřeva a druhý ukrývá expozici věnovanou dějinám a zvykům na ostrově. Je tu také několik malých pláží.



Kousek od vesnice Landévennec se nachází benediktinské opatství Abbaye St-Guenole s muzeem věnovaným dějinám této obce založené v 5. století. Kousek odsud stojí moderní opatství, kde stále žijí mniši a prodávají tu tradiční džem. Vesnice Argol zas proslula výrobou tradičního cideru, jehož výrobu a samozřejmě ochutnávku nabízí Musée du Cidre du Bretagne. V budově bývalé mlékárny se nachází výrobna, ve které se ročně vyrobí přes 300 tisíc lahví cideru. Dozvíte se tu více o jeho výrobě a dostanete ochutnat. Morgat je plážovým letoviskem s plážemi, jachetním přístavem a pobřežní stezkou (součást GR34) kolem útesů na mys Cap de la Chévre. Z vesnice je také možné vyrazit na 45 minutový výlet lodí k mořským jeskyním. Typickou rybářskou vesničkou, která v minulosti byla největším rybářským přístavem lovců langust, je Camaret-sur-Mer. Dnes už to tak významný rybářský přístav není, ale zato je to oblíbené místo umělců a je tu tak spousta galerií, dřevěná kaple a na mysu Pointe de Pen-Hir jsou dva památníky 2. světové války na útesech. Město Quimper je hlavním městem departmentu Finistére. Najdete v něm katedrálu, která má apsidu vyhnutou z osy chrámu, což prý symbolizuje Kristovu skloněnou hlavu k jednomu rameni. Stavba trvala od 13. do 19. století. Dále je tu několik regionálních muzeí, zahrady a navštívit můžete také exkurzi v továrně na výrobu tradičního fajánsu (druh keramiky) HB-Henriot. Po stezce se také můžete vyšplhat na vrch Mont Frugy, ze kterého se vám naskytne pěkný výhled. Výlet si odtud také můžete udělat do Douarnenez, kde se nejlépe seznámíte s dějinami bretaňského námořnictví. Jsou tu dvě námořní muzea – Port-Musée a Musée du Bateau. První muzeum je skanzen tradičních lodí a druhé muzeum sídlí v bývalé konzervárně sardinek. Dále je tu zámek Chateau de Keriolet z 19. století, jedním z jeho majitelů byl i kníže Jusupov, který patřil mezi vrahy slavného ruského léčitele Rasputina. V okolí jsou pak také dvě pláže – Plage des Sables Blancs a Plage du Cabellou.

Přístav Concarneau (foto v textu a pod ním) je třetí největší francouzský rybářský přístav, který je střediskem obchodu s tuňákem. V jeho přístavu končí víc než 200 tisíc tun tuňáka z Indického oceánu a afrického pobřeží, kam se odsud rybářské lodě vydávají. Vidět tu můžete i rybí aukci ve skladištích okolo přístavu Port de Peche. V přístavu můžete navštívit městské opevnění (foto pod odstavcem), hradby ze 14. století, přestavěné Vaubanem. Krom toho je tu Muzeum rybolovu (Musée de la Peche) a nejstarší ústav mořské biologie na světě, Marinarium, které nabízí různé expozice. Navštivte rozhodně zdejší rybářský přístav a sledujte zdejší dění nebo vyrazte do Maison Courtin, poslední funkční konzervárny ve městě, která pořádá exkurze a ochutnávky tuňáka.



V Morbihanském zálivu pak zmíníme město Lorient, jehož název pochází ze 17. století a znamená přístav Východu. Právě tady totiž kotvily lodě Francouzské východoindické společnosti. K zajímavostem města patří výzkumná loď Thalassa kotvící v Port de Plaisance a funguje jako muzeum oceánografie. V citadele v Port Louis se nachází dvě muzea – Musée de la Compagnie des Indes spojené s historii slavné východoindické společnosti a Musée National de la Marine, které se věnuje bezpečnosti na moři a podmořské archeologii, najdete tu vylovené poklady. Nedaleký ostrůvek Ile de Groix má pláže a pěkné pobřežní stezky.




Tady pak ještě stručně upozorníme na středověký hrad obklopený vodním příkopem Chateau de Suscinio (foto vpravo v textu). Děti pak můžete vzít na dinosaury do parku De Préhistoire De Bretagne, což je takový malý jurský park. Zájemci o vojenskou historii se mohou vydat na ponorkovou základnu Keroman, což byla základa sloužící německým ponorkám během 2. světové války a byla vybudovaná mezi lety 1941 a 1942. Tvoří ji tři gigantické konstrukce na poloostrově Keroman. Základna leží u města Lorient, které kvůli ní bylo za války hodně poničeno, aby nemohlo základnu zásobovat. Po válce základnu francouzské námořnictvo užívalo až do roku 1997. Dnes funguje jako muzeum. V rámci prohlídek si můžete prohlénout ponorkový blok, protiletadlovou věž, ze které je pěkný výhled a konečně i ponorku Flore spuštěnou na vodu roku 1961.

Jednou z nejnavštěvovanějších památek Bretaně jsou pak slavné menhiry v Carnacu (foto pod odstavcem). Ty předcházejí slavnějšímu anglickému Stonehenge o asi 100 let a je tu i více kamenů, nachází se tu nejvíce menhirů na světě – přesně 3000, které pocházejí z období od 5000 do 3500 př. n. l. Menhiry je posetá celá oblast mezi Le Ménecem a Kerlescanem a v Carnac-Ville a Carnac-Plage. Hlavním lákadlem Carnacu je rozlehlé megalitické pole Alignements du Ménec, kde se nachází na 1099 kamenů. Všechny menhiry v oblasti vyvolávají otázky, jak je původní stavitelé otesali a dovlekli sem v době, kdy tady ještě nebylo ani kolo... Dalšími skupinami menhirů je Alignements de Kermario a Alignements de Kerlescan. Zmíníme ještě mohylu Tumulus de Kercado, což byla původní pohřební mohyla neolitického náčelníka, ve které se za Velké francouzské revoluce skrývali bretaňští roajalisté. Velkým menhirem je pak Géant du Manio, další skupinou menhirů je Quadrilatere nebo třicet metrů dlouhý dolmen Table des Merchands či Grand Menhir Brisé. U vesnice Locmariaquer je Dolmen des Pierres Plate, 24 metrů dlouhá komora s rytinami. V Carnac-Ville je Prehistorické muzeum, kde se dozvíte více o životě v Carnacu v paleolitu a ve středověku.



Za návštěvu také stojí městečko Quiberon. Tady k návštěvě doporučíme bývalou konzervárnu sardinek Conserverie Le Belle-Iloise, která prodává sardinky za minimální ceny. Skalnatému pobřeží táhnoucímu se západně od Quiberonu se říká Divoké pobřeží nebo Cote Sauvage. Na jakékoliv aktivity na vodě potřebujete povolení, jde tu skutečně o život. Rodinou pláží je La Grande Plage u Quiberonu. Z Quiberonu se pak můžete vypravit na ostrůvek Belle Ile, největší bretaňský ostrov. Ve zdejším přístavu Le Palais se nachází citadela upravená Vaubanem v 2. pol. 19. století. Pobřeží se chlubí zajímavými skalními útvary a jeskyněmi jako Grotte de l´Apothicaire. Pláž Plage de Donnant je ideální pro surfování, ale trochu nebezpečná. Dalšími zdejšími plážemi je Port Kérel a Plage des Grands Sables.

Město Vannes také působí středověce, jsou tu pěkné hrázděné domky a ulice dlážděné kočičími hlavami. Navštívit můžete zdejší opevnění a Staré město, gotickou katedrálu St-Pierre ze 13. století, v zámku Chateau Gaillard z 15. století dnes sídlí archeologické muzeum. Dominantou vesnice Josselin je velkolepý hrad Chateau de Josselin (první foto v textu) ze 14. století. Hrad nabízí prohlídky, je v něm také Muzeum panenek a v červenci se na něm konají středověké slavnosti. Ve vesnici je pak ještě bazilika Notre Dame du Roncier z 12. století, jejíž vitráže pocházejí z 15. a 16. století. Dalším přírodním koutem Bretaně, který rozhodně stojí za návštěvu, je Paimpontský les (Foret de Paimpont) ležící asi 40 km od hlavního města Rennes. Podle legendy právě v tomhle lese král Artuš získal meč Excalibur. Tuto legendu do Francie pravděpodobně přinesli Keltové. Je tu spousta turistických stezek, většinou se vyráží z vesnice Paimpont na břehu jezera. Lesem vede také silnice s délkou asi 62 km, v turistickém centru dostanete mapy tras. Pevnost Chateau de Fougeres nad řekou Nancon má 13 věží a byla postavena už v 11. století pro významný francouzský šlechtický rod Amboise, zničena Angličany o století později. Jde o jednu z největších evropských pevností. Městečko Vitré (druhá foto v odstavci) je jedním z nejzachovalejších bretaňských středověkých měst. Jeho dominantou je obrovský středověký hrad s věžičkami, který se tyčí nad řekou Villaine a jehož původ sahá už do 11. století, rozšířen byl pak ve 14. a 15. století.




A na závěr hlavní město regionu. Hlavní město Rennes má něco přes 200 tisíc obyvatel a kombinuje středověké i moderní části města. Nejhezčí částí města je Staré město, které ale roku 1720 hodně poničil požár. Ve zdejších středověkých uličkách ale uvidíte ještě několik typických hrázděných domků – třeba v rue St-Michel nebo rue St-Georges. Zdejší uličky vás zavedou i k paláci Palais du Parlement de Bretagne ze 17. století, bývalé sídlo bretaňského parlamentu, později fungoval jako Justiční palác a dnes v něm sídlí odvolací soud. Nad starým městem se pak tyčí katedrála Cathédrale St-Pierre ze 17. století s neoklasicistním interiérem. Ve městě je také několik muzeí - Musée des Beaux-Arts se věnuje malířské pontaventské škole, kultuře a dějinám Bretaně se věnuje Musée de Bretagne a je tu také interaktivní muzeum vědy s planetáriem Espace des Sciences.

Oficiální turistický portál Bretaně s přehledem možností ubytování, přehledem všech turisticky atraktivních míst a mapy a brožury najdete zde. Všechny turistické brožury si můžete prohlédnout a stáhnout také tady.





Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

Vaše Cesty po světě