Athény

  • Athény, nalákají na své památky dokládající víc než 3000 let existence tohohle města, především milovníky starověké historie. Hlavním lákadlem je bezesporu proslulý pahorek Akropolis zapsaný na seznamu UNESCO se svými věhlasnými budovami v

    Athény jsou hlavním městem Řecka a samy mají něco málo přes 3 miliony obyvatel. Celá athénská aglomerace, do které spadá i nedaleký frekventovaný přístav Píreus, má pak obyvatel 4 miliony. Athény leží na malém poloostrově Attika, který zahrnuje nejen Athény, ale i celý dávný historický kraj na pobřeží Egejského moře.


    Athény mají mezinárodní letiště Eleftheriose Venizelose. Nachází se ve Spatě, asi 27 km od Athén. Z letiště se bez problémů dostanete linkou metra 3 nebo autobusovými expresy. Po Athénách se lze bez problémů přepravovat městskou hromadnou dopravou – autobusy, trolejbusy, metrem a tramvajemi. Veškeré informace o cenách jízdného a trasy linek, stejně tak informace k dopravě MHD na letiště, najdete tady. Spoustu užitečných map si pak můžete stáhnout tady.

    Athény se mocným mykénský městem staly roku 1400 př. n. l. a dokázaly odolávat i nátlaků Dórů. V 8. století př. n. l. dochází k novému rozkvětu městských států a Athény se stávají jedním z uměleckých center, které proslulo výrobou keramiky. Roku 594 př. n. l. začal Athénám vládnout Solón, zaměřený na reformy, který je považován za otce řecké demokracie. Prosadil novou ústavu, která změnila celé dosavadní fungování Athén. Hlavními z jeho reforem byla reorganizace společnosti, ve které nehraje roli aristokratický původ, ale majetek a celou řadu dalších sociálních reforem, které byly přívětivé ke všem lidem. Po jeho smrti nastoupil k moci Peisistratos, který zas vybudoval silné loďstvo, a podařilo se mu rozšířit výrazně hranice athénského městského státu. Ten také podporoval umění a stavbu posvátných budov. Za vrchol klasické doby, stejně tak za tzv. zlaté období Athén, je považováno 5. století př. n. l. Právě tady vznikla většina památek, rozvíjelo se řecké drama i literatura (Sofoklés, Euripidés, Aischylos). Athény založily athénský námořní spolek, který ovládal okolní moře. To se samozřejmě nelíbilo jejich největšímu soupeři, co se městských států týká, Spartě. Boj o hegemonii mezi těmito dvěma státy vyvrcholil roku 461 př. n. l. peloponéskou válkou a skončil až roku 404 př. n. l. vítězstvím Sparty. Athény své bývalé slávy už nikdy nedosáhly. Ale ještě ve 4. století př. n. l. odsud vyšla řada význačných filozofů jako Sokrates, Platón nebo Aristoteles. Za symbol úpadku Athén je považován rozsudek smrti nad Sokratem, který byl obviněn z kažení mravů. Ten je považován za jednu z nejvýznamnějších postav evropské filosofie, neboť na rozdíl od svých předchůdců předsókratiků, kteří pátrali po původu a příčinách světa, Sókratův zájem se soustředil na záležitosti člověka a společnosti. Athény zůstaly významným kulturním centrem i v době nadvlády Říma a později Byzantské říše. V raném středověku se pak staly cílem nekonečné řady nájezdníků včetně Benátčanů, Florenťanů a jiných. Pro lepší pochopení athénské historie a zdejších úžasných architektonických památek se hodí znalost celé řecké historie, podrobný článek o dějinách Řecka najdete tady.

    Historické a turisticky nejzajímavější památky Athén leží v okolí náměstí Syntagma (Platía Syndágmatos) neboli náměstí Ústavy. Náměstí je dějištěm všech velkých veřejných shromáždění a demonstrací. Jeho dominantou je budova Parlamentu. Ta byla původně královským palácem, od roku 1935 slouží jako parlament. Z jejího balkónu byla 3. 9. 1843 vyhlášena ústava, která dala název celému náměstí. Veřejnosti je přístupná pouze knihovna. Před budovou parlamentu je památník neznámého vojína, který střeží slavná prezidentská stráž – tzv. evzones. Jejich uniforma složená ze sukýnky a bambulí na botách má původ v oděvu horských bojovníků z doby války za nezávislost. Výměna stráží se koná každou hodinu, delší obřad provádějí pak v neděli v 11 hodin. Za dva hlavní orientační body ve městě jsou považovány dva pahorky – proslulá Akropolis a Lykavittos.

    Nezačneme náš průvodce po Athénách jinde, než na slavné Akropoli. Pahorek Akropolis se svými budovami je nejdůležitější antickou památkou vůbec. Její dominantou je budova Parthenónu, která se tyčí nad Athénami a je viditelná téměř ze všech míst města. V noci je celý vrcholek krásně osvětlen a je to také mimořádná podívaná. Při vstupu na Akropoli se platí vstupné. Až budete stoupat po hrbolatých stezkách na úbočí, budou se hodit pohodlné boty.

    Až do 6. st. př. n. l. byla Akropole přístupná všem smrtelníkům. Roku 510 př. n. l. se ale na příkaz proslulé delfské věštírny stala domovem bohů a všem smrtelníkům byl tak přístup odepřen. Všechny nejpůvodnější budovy padly popelem po bitvě u Salamíny a nový stavební program zahájil Periklés. Za jeho vlády dosáhla Akropole svého největšího rozmachu. Na zkrášlení města nelitoval žádných prostředků. Na výstavbu budov směly být použity jen nejlepší materiály a povoláni nejlepší architekti. Athény byly doslova výstavní skříní plnou úžasných staveb, soch z bronzu, mramoru i zlata. Na stavu dnešních památek se podepsala staletí okupace, nevhodných přestaveb i různých nevhodných zásahů. V 2. polovině 17. století Benátčané způsobili výbuch tureckého muničního skladu sídlícího přímo v Parthenónu. Dnes je přirozeně Akropole zapsána na seznamu UNESCO a je věnována maximální péče o její zachování pro další generace. Citlivý přístup turistů je ovšem nezbytnou součástí těchto snah. A že je to tu turisty opravdu narvané!

    A pojďme si projít všechny zajímavé památky Akropole. První památkou je Beulého brána nesoucího jméno francouzského archeologa, který ji 1852 odkryl. Kousek dál je Agrippův památník, který ve starověku nesl bronzovou sochu římského generála jedoucího na voze. Památník byl vztyčen roku 27 př. n. l. jako připomínka vítězství v závodech spřežení. Obě tyto památky se nachází na cestě na Propylaje, což byl ve starověku jediný a zároveň opevněný vstup na Akropoli. Základem byla síň se dvěma křídly, hlavní vestibul zdobily dórské sloupy. Propylaje stojí v jedné ose s Parthenónem a jsou nejstarším příkladem stavby zohledňující stavbu jinou. Řady přístaveb se dočkaly ve 13. století a v dalších stoletím proběhla řada přestaveb a zase jejich odstraňování. Panathénajská cesta ve své poslední části prochází středem Akropole a ve starověku se tudy ubíralo panathénajské procesí, kterým vrcholily oslavy narození ochránkyně města bohyně Athény. Další svatbou je malý Chrám Athény Níké. Mramorová stavba pochází z 5. st. př. n. l., má čtvercový půdorys a jeho průčelí je neseno jónskými sloupy. Další památkou jsou pozůstatky Feidiovy sochy Athény Promachos. Původně se jednalo o sochu Athény v plné zbroji, která symbolizovala neporazitelnost Athén. Dnes z n í zbyla už jen prázdná ruka.


    Nejslavnější budovou na Akropoli je ale Parthenón. Ten je dokonalým ztělesněním slávy antického Řecka. Chrám byl zasvěcen panenské bohyni Athéně (parthenos – panna). Jedná se o vůbec největší chrám v dórském stylu na území Řecka a jedinou stavbu postavenou kompletně z pentelského mramoru. Stojí na nejvyšším místě Akropole a plnil hned dva účely – uložení kultovní Athéniny sochy a zároveň jako pokladnice délského spolku. Pod ním stojí základy minimálně čtyř starších Athéniných svatyní. Stavba pochází z 5. st. př. n. l. Výstavba Parthenónu byla opravdu výjimečným počinem. Na kratších stranách ji lemovalo osm dórských sloupů, na delší straně sedmnáct. Jejich linie byly záměrně zaobleny, aby se docílilo optické iluze dokonalé souměrnosti. Výzdobu tvořilo na 44 soch, 92 reliéfních desek nad sloupy (tzv. metopy) a vlysová výzdoba. Většina výzdoby vzala za své při výbuchu tureckého muničního skladu v 17. století. Právě tady stávala slavná výše zmiňovaná socha Athény Promachos.

    Parthenón byl beze sporu nejkrásnější budovou Akropole, za hlavní svatyni ale platil sousední Erechtheion. Ten byl vybudován na nejposvátnějším místě pahorku, kde se podle legendy odehrál souboj mezi Athénou a Poseidónem o vládu na Atikkou (okolní historický kraj). Podle legendy právě tady Poseidón udeřil trojzubcem do skály a nechal vytrysknout slaný pramen a tady vypučela slavná Athénina oliva. Svatyně nese název krále Erechthea, který byl uctíván společně s Athénou a Poseidónem. Dominantou budovy jsou sochy šesti mladých dívek nesoucích na svých hlavách jižní síň (říká se jim karyatidy). Dnes tu jsou pouze jejich kopie. I výstavba Erechtheionu je ukázkou výjimečného stavebního umění starých Řeků. Je krásným příkladem jónského řádu a je geniálně komponována v několika úrovních, které respektují zdejší terén. Centrální svatyně se dělí na dvě části – jedna je zasvěcena Athéně, druhá Poseidónovi, což symbolizuje smíření obou božstev. V Athénině lodi stávala její socha z olivového dřeva, která se při procesí oblékala. V Poseidónově lodi jsou prý památky po jeho trojzubci. V jedné z předsíní paláce je umístěn hrob mytického vladaře Kekropa.

    Na strmých svazích Akropole najdete několik dalších významných starořeckých budov. Roli, jakou hrálo divadlo ve světě starých Řeků, dokládá zdejší Dionýsovo divadlo. Ještě v době vlády Římanů divadlo plnilo svou roli při oslavách státních svátků a oficiálních příležitostí. Od Dionýsova divadla vede dřevěné schodiště, po kterém se dostanete k svatyni Apollónova syna Asklépia, boha lékařství. Svatyně byla postavena přímo na posvátných pramenech. Nad Dionýsovým divadlem je pak stezka vytesaná do skály, která vás zavede k jeskyni, která byla roku 320 př. n. l. zasvěcena Dionýsovi. Dnes je z ní kaplička Panny Marie obložená ikonami. Nad jeskyní jsou pak pozůstatky Thrasyllova chrámu v podobně dvou jónských sloupů.

    Na svahu Akropole se pak také nachází Muzeum Akropole. Budova chrání veškeré poklady athénské Akropole včetně starého muzea a exponátů z dalších muzeí. V horním patře najdete chrámové vlysy, sochy. V dalších částech pak najdete další původní výzdobu, třeba votivní sochy dívek z 6. st. př. n. l. nalezené na Akropoli v jámě, kam je Athéňané ukryli noc před bitvou u Salamíny.

    Centrem společenského života Athén bývala starověká agora nacházející se pod Akropolí. Agora znamená shromaždiště uprostřed starověkého města, kde se odehrával veřejný život. Původně jen volné místo, kde se konaly trhy, ale hlavně shromáždiště svobodných občanů, nezbytná součást starověkých řeckých městských států. Zde se konaly veřejné bohoslužby, vojenská cvičení, vyhlašovala se rozhodnutí panovníka nebo rady. Hlavními budovami zdejší agory je muzeum nacházející se v budově Attalovy stoy. Tady můžete vidět model starověké agory a sbírku archeologických nálezů. Stoa bývala dvoupodlažní budova rozdělená do dvou lodí. Byly v ní luxusní obchody nebo shromaždiště odkud se třeba sledovalo procesí mířící na Akropoli. Spodní patro nesou dórské sloupy, horní ty jónské. Další budovou je Héfaistův chrám, který byl ve starověku obklopen kovářskými a slévačskými dílnami a je zasvěcen patronu kovářů Héfaistovi. Jedná se o nejlépe dochovaný dórský chrám v pevninském Řecku. Kousek od chrámu je stoa Dia Elutheria, kde s oblibou filozof Sókratés povídal s athénskou mládeží. Jsou tu pozůstatky i další stoy. Z 10. století pak pochází kostelík připomínající působení apoštola Pavla v Athénách.

    Komplex zvaný Kerameios leží mimo městské hradby a od 12. st. př. n. l. sloužil jako hlavní athénské pohřebiště, uvnitř hradeb pak stávala hrnčířská čtvrť. Tady uvidíte pozůstatky městských hradeb z 5. st. př. n. l., přestavěné o dvě století později. Hradby přerušují dvě brány – Svatá brána, kterou vcházelo do města náboženské procesí a sousední Dipylská brána, která sloužila jako hlavní vstup do města. Bylo to také oblíbené shromaždiště prostitutek, které se tu rády shromažďovaly a nabízely své služby pocestným. Právě odsud také Periklés pronesl svou slavnou řeč opěvující athénské ctnosti. Mezi oběma branami jsou pozůstatky Pompeia, kde se účastníci procesí oblékali. U vstupu do Kerameikos se táhne ulice náhrobků, kde odpočívají nejvýznamnější obyvatelé města. Dnes tu stojí pouze kopie náhrobků, originály jsou v Národním archeologickém muzeu a ve zdejším muzeu Kerameiku.

    V Athénách se také dochovala řada památek připomínajících římskou nadvládu nad Athénami. Dochovala se tu římská agora (křižovatka Pelopida a Eolu). Vchod do ní tvoří brána Athény Archégétis, kterou nesou čtyři dórské sloupy. Stavbu financoval Julius Caesar. Římská agora je tvořena spíše jen základy a ruinami různých budov, z nichž nejzachovalejší je Věž větrů z 1. st. př. n. l. Mramorová stavba z osmistranným půdorysem sloužila jako sluneční hodiny, vodní hodiny, kompas i větrná korouhvička. Na křižovatce tříd Leoforos Vasilissis Olgas a Leoforos Vasilissis Amalias se tyčí Hadriánův oblouk. Ten nechal postavit římský císař Hadrián u příležitosti zasvěcení chrámu Dia Olympského, což byl vůbec největší chrám na území Řecka. O stavbu skvostné budovy se pokoušelo několik řeckých vládců, povedlo se to až římskému císaři Hadriánovi v roce 131. Nejzajímavější jsou korintské sloupy vysoké 17 metrů, kterých se z původních 104 dochovalo jen 15. V nitru chrámu stávala kolosální socha Dia Olympského. Dalšími z budov je Hadriánova knihovna, druhá největší athénská stavba financována Hadriánem. V jejím nitru bývalo nádvoří s bazénem obehnané sloupy. Vedle čítáren tu pak byly i přednáškové sály a divadlo. Zachovaly se také pozůstatky komplexu římských lázní z 3. století a opravdu obrovský panathénajský stadion ze 4. st. př. n. l., který sloužil atletickým závodům. Z jeho velikosti vám bude přecházet zrak. Během vlády Hadriána se tu také konaly gladiátorské hry. Stadion byl na konci 19. století úžasně zrekonstruován.

    Athény skýtají i památky vzniklé v době, kdy bylo Řecko součástí Byzantské říše, není jich ovšem mnoho. Jedná se převážně o kostely – mramorový kostel Ajos Eleftherios, který dlouho sloužil jako athénská katedrála, než ho zastínila katedrála nová. Dalšími kostely z 11. století je kostel Kapnikarea a Aji Theodori. Zvony kostela Ajos Nikolaos Rangavas oznámily roku 1833 Athénám získání svobody.

    Nejzajímavějšími památkami z období klasicismu jsou stavby na třídě Panepistimiu. Jedná se o budovu Athénské univerzity z 2. poloviny 19. století, Athénské Akademie ze stejného období a Národní knihovny.


    Máte-li v plánu navštívit některé z athénských muzeí, zvolte Národní archeologické muzeum, vůbec nejlepší muzeum svého druhu na světě. Ukrývá nejvýznamnější archeologické nálezy z celého Řecka. Expozice je tematicky rozdělená a celé muzeum během jedné návštěvy rozhodně navštívit nezvládnete. Najdete tu prehistorické památky, mykénské nálezy se slavnou Agamemnónovou maskou nebo poháry z Vafia. Dále jsou tu exponáty kykladské sbírky, různé sochy, mínojské fresky, sbírka keramiky včetně panathénajských amfor, které se plnili olejem z posvátných olivovníků zasvěcených Athéně a byla to jedna z výher starověkých sportovních her.

    Další athénská muzea jsou následující: Byzantské a křesťanské muzeum, Národní galerie se sbírkou věnovanou řeckému umění pobyzantského období včetně obrazů slavného El Greca, Numizmatické muzeum se sbírkou 400 tisíc mincí starověkých i novověkých, Muzeum řeckého lidového umění s výšivkami, keramikou nebo loutkami, Národní historické muzeum věnované řeckému boji za nezávislost a městské muzeum zasvěcené tehdejšímu králi Otovi a jeho ženě Amálii. Dále zmíníme Muzeum islámského umění, Židovské muzeum a několik soukromých muzeí a sbírek. Je tu ale nespočet dalších muzeí.

    Druhým pahorkem, který dominuje Athénám, je Lykavittos neboli Vlčí pahorek. Vrcholek je dnes zastavěn moderními budovami, ale je z něho hezký výhled na město. Nahoru se můžete nechat vyvézt lanovkou, která jezdí z konce ulice Plutarchu. Dalším pahorkem je Filopappův pahorek neboli Pahorek Múz, který leží na jihozápad od Akropole a poznáte ho podle pozůstatků Filopappova památníku z let 114 – 116, což byl římský konzul a vysoký úředník. Na pahorku je spousta cestiček a svahy jsou porostlé piniemi. Je odsud pěkný výhled na celou Atikku, na Akropoli i na Sarónský záliv. Na pahorku Nymf se nachází stará athénská observatoř z 19. století a na pahorku Areopagos se podle báje konal soud bohů nad Áreem, který zabil Poseidónova syna. Ze všech vrcholků je pěkný výhled na Athény.

    A pojďme k dalším místům Athén, které už se ale rozhodně nevyrovnají slávě starořeckých památek na Akropoli a v jejím okolí. Park a klasicistní palác Zappío můžou být příjemným odpočinkem v trochu zeleně, které je všeobecně v Athénách nedostatek. Palác sloužil jako výstavní síň v době, kdy Řecko předsedalo EU. Dále jsou tu památky připomínající Olympijské hry roku 2004, které tvoří Athénský olympijský komplex. Asi 5 km od Athén pak leží na svazích pohoří Hyméttos malebný klášter Moni Kesariani postavený na základech starověkého chrámu. Areál tvoří nádvoří obklopené kuchyní, jídelnami, celami mnichů a lázněmi, součástí je také hlavní kostel. Na prvním athénském hřbitově odpočívají slavní Řekové, ale také archeolog Heinrich Schliemann, který podle popisů krajiny v Homérově eposu Ilias nalezl legendární město Trója a později i Mykény. Děti asi archeologickými vykopávkami nadšení nebudou, pro ně je ideální návštěva futuristického komplexu Hellenic Cosmos. Tady nabízí interaktivní prohlídku řecké agory a celoplošné projekce věnované starému Řecku. Athény mají také planetárium. Je digitální, má obrovskou kupoli i kino IMAX. V Athénách můžete také navštívit zdejší pláže. Ty se táhnou podél pobřeží směrem na Glyfádu, platí se na nich vstupné. Ve Spatě kousek od letiště se pak nachází také attická zoo.

  • Okolí Athén a poloostrov Attika

    Athény leží na malém poloostrově Attika, severně od Sarónského zálivu, který vybíhá do Egejského moře. Attika je historický region, na kterém se nachází hlavní město Athény a další zajímavá města a místa. Máte-li k dispozici auto, můžete si z Athén udělat krátké výlety po tomhle zemědělském regionu, kde se pěstuje víno. Do některých míst se ale také dostanete autobusy a jinou městskou hromadnou dopravou z Athén.

    Jsou tu pěkné pláže, zmíníme ty u Apollónova pobřeží a pláž Schinias u Marathónu, což je pěkná dlouhá pláž lemovaná piniemi. Z nejzajímavějších míst pak upozorníme na úžasný mramorový Poseidónův chrám na mysu Súnion, asi 70 km od Athén. Nachází se na úžasném místě na skále 65 metrů nad mořem, postaven byl v 5. st. př. n. l. a dodnes se dochovalo na 16 dórských sloupů. Jak stával chrám na mysu, dával starověkým námořníkům znamení, že už jsou téměř doma. Je odsud pěkný výhled, za hezkého počasí dohlédnete i na nedaleké ostrovy. Kousek od chrámu jsou pak také pozůstatky propylonu, vstupní brány, a také pozůstatků chrámu Athény z 6. st. př. n. l. Jezdí sem autobus z Athén z nádraží Mavromateon a také spousta autobusů cestovek vozících turisty, kterými se to tu jen hemží.

    Další z atrakcí Attiky jsou rozvaliny starověkého města Elusína (Elefsis). Ty neleží v příliš pěkné oblasti, kolem jsou ropné rafinérie a továrny. Rozvaliny dávného města leží na svazích kopce u Sarónského zálivu a soustředí se kolem Demétřiny svatyně, což byla bohyně, která se stala jedním z kultů starověkého Řecka. V klasické době do Elusíny mířily procesí poutníků. Ti mohli být zasvěceni do eleusinských mystérií, stalo se tak ale jen pod hrozbou smrti. Mystéria musela zůstat v tajnosti a po 1400 let fungování svatyně se žádné tajemství skutečně nikdy nevyzradilo.

    Klášter Monia Dafniu ve městě Dafni asi 10 km od Athén je dalším skvostným místem, které stojí za návštěvu. Je to nejslavnější byzantská památka Attiky, která je zapsána na seznamu UNESCO. Klášter stojí na místě starověké Apollónovy svatyně, která stála na cestě vedoucí z Elusíny k Akropoli. Z tohoto chrámu se dochoval jen jediný jónský sloup.

    Jednou z nejhezčích řeckých jeskyní je jeskyně Kutúki plná stalaktitů a stalagmitů. Je skvěle osvětlená a probíhají tu prohlídky s průvodcem ukončené klasickou hudbou a světelnými efekty.

    Město Marathón není nijak pozoruhodné, až na to, že dalo jméno sportovní disciplíně – marathónu. V roce 490 př. n. l. tu proběhla jedna z nejslavnějších starověkých bitev, jedna z bitev řecko-perských válek – bitva u Marathónu. Řekové tady porazili dosud neporazitelné perské vojsko, hlavně díky využití speciální taktiky, Miltiadovy taktiky. Po bitvě byl podle pověsti do Athén poslán posel, který měl ohlásit vítězství. Ten dorazil do Athén a se slovy: „Zvítězili jsme!“ zemřel vyčerpáním. Podle této události tak marathón nese svůj název. Ve městě je k vidění tzv. marathónský hrob, pohřební mohyla. 192 řeckých mužů, kteří padli v bitvě u Marathónu, bylo na znamení cti spáleno a pohřbeno v tomhle kolektivním hrobě. Z naučné tabule se o bitvě dozvíte všechno zajímavé. Ve městě je dále muzeum ukrývající neolitickou keramiku a nálezy z hrobů Athéňanů. Asi 8 km od města je Marathónské jezero, obrovská přehrada, která až do roku 1956 byla jediným vodním zdrojem Athén. Stěna přehrady je obložena pentelským mramorem. Přehrada je 50 metrů vysoká a široká 300 metrů. Nedaleko Marathónu jsou pak k vidění pozůstatky starověkého přístavu Rhamnús, nacházejí se na malebné plošině s výhledem na moře asi 10 km od města. Mezi nimi najdete také pozůstatky dórského chrámu bohyně Nemesis z 5 st. př. n. l.

    Přístav Píreus je hlavním řeckým přístavem a jedním z předních přístavů Středomoří. Je centrem lodní dopravy na egejské ostrovy i centrem námořního exportu i importu. Bývalo to až donedávna samostatné město, dnes ho ale z velké části obklopují Athény. Píreus je dnes moderním městem, pěkné je ale zdejší nábřeží a část kolem přístavu Zea Marina. Píreus hrál významnou roli v klasické době Athén, už tehdy býval přístavem i obchodním centrem, v římské době ho ale zastínila jiná města. Ve středověku a v době turecké okupace byl jen rybářskou vesnicí a nežilo v něm víc než 20 obyvatel. Jeho obnova začala až roku 1834, počet jeho obyvatel se rozrostl roku 1923 s příchodem řeckých uprchlíků z Turecka. Leží asi 10 km od Athén. Je tvořen třemi přístavy – Velký přístav (Megas Limin), ze kterého odjíždí trajekty a katamarány, Zea Marina a pěkný přístav Mikrolimáno sloužící soukromým jachtám. Do velkého přístavu jezdí metro z Athén. Ve městě zmíníme kromě návštěvy přístavu ještě archeologické muzeum s nálezy s klasické i římské doby a Helénské námořní muzeum, které vás seznámí s řeckou námořní historií. Jsou tu modely lodí ze všech období, zbraně, mapy i kus ponorky.

  • A kam se vydáte, až prozkoumáte Řecko?



    Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

  • Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Nechcete bydlet v hotelu, ale chcete si zarezervovat vilu na pláži nebo srub v Kanadě? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

    Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

    O tom, kdo jsem a proč píši tenhle web se dozvíte vše tady. Pokud se Vám tenhle průvodce líbil, uložte si nás do svých oblíbených a přijďte zase příště, až budete potřebovat průvodce po nějakém místě na světě. Cesty po světě jsou tu pro Vás a těší se na Vaši další návštěvu! Děkujeme, že nás v tak hojném počtu čtete.

    Vaše Cesty po světě