Aragonie

Aragonie je neuvěřitelně rozmanitá. Najdeme tu zasněžené vrcholky Pyrenejí, které v zimě lákají milovníky zimní sportů a v létě pěší turisty, zelená údolí i pustou a suchou křovinatou krajinu. K tomu všemu římské, maurské i středověké památky, které ovšem nebývají častým zájmem turistů. Najdete tu zříceniny hradů, opevněná středověká městečka v horách i v minulosti významné kláštery. Aragonie nabízí spoustu možností, které vám zpříjemní vaše putování po Španělsku.

Aragonie je jednou ze sedmnácti autonomních oblastí Španělska a významné historické území nacházející se ve vnitrozemí Španělska. Název kraj nese podle řeky Aragón. Hlavním a největším městem je Zaragoza. Region hraničí na severu s Francií a dále pak se španělskými regiony Navarrou, Kastilií a Leónem, La Riojou, Kastilií-La Manchou, Valencií, Katalánskem. Sever regionu tvoří Pyreneje, střední část je nížinná a protéká jí řeka Ebro.

Tento průvodce je součástí našeho rozsáhlého průvodce po Španělsku, který doporučujeme k prostudování před Vaší cestou kamkoliv ve Španělsku. Najdete tam také průvodce po dalších zajímavých místech Španělska.

Království Aragonie vzniklo v 11. století a existovalo až do 2. poloviny 15. století, kdy bylo díky sňatku Ferdinanda II. Aragonského a Isabel Kastilského fakticky sjednoceno Španělsko. Jedná se tak o významnou historickou oblast. Aragonie byla už v dávné historii velmi tolerantní a známá svou kulturností a civilizovaností a až do příchodu inkvizice tu vedle sebe v poklidu žili židé, muslimové i katolíci. Právě ojedinělá kombinace islámských a západních uměleckých vlivů dala vzniknout jedinečnému mudéjarskému architektonickému slohu, který dnes můžete obdivovat v řadě aragonských městeček. Tak pojďme se podívat na ta nejzajímavější místa Aragonie.

Zaragoza má něco kolem 700 tisíc obyvatel a je hlavním i největším městem a největším průmyslovým centrem Aragonie. Leží na řece Ebro ve středu regionu.

Zaragoza má bohatou římskou historii, kterou tu dnes dokládá římské fórum před katedrálou La Seo, zbytky hradeb na Avenida César Augusto a také římské divadlo. Po Římanech se vlády ujali Maurové (8. století), kteří tu pobyli po čtyři další století a Zaragoza tak byla součástí Córdobského chalífátu. Za tu dobu se Zaragoza stala kulturním střediskem. Z této doby se dochoval skvostný palác Aljafería a obdivovat tu můžete i stavby mudéjarského slohu, pro které jsou typické cihlové věže. V historii Zaragozy sehrála dále zásadnější roli napoleonská vojska na začátku 19. století, při jejichž obléhání města zahynula polovina obyvatel a město muselo být v 19. století rozsáhle zrekonstruováno.

Centrem města je náměstí Plaza de Pilar mezi starou čtvrtí a řekou a najdeme na něm dvě katedrály. Starší a zajímavější je La Seo (foto vpravo), která kombinuje různé stavební slohy – gotiku, mudéjarský styl až po baroko. Za obdiv stojí hlavně zdejší oltář z 15. století. V zadní části katedrály je vstup do muzea gobelínů (hlavně vlámských z 15. století), které nabízí jednu z nejlepších světových sbírek. Na druhé straně náměstí je druhá katedrála, Basilica de Nuestra Seňora del Pilar (foto pod odstavcem), která opět kombinuje několik architektonických stylů. Byla vybudována kolem legendárního sloupu, na kterém se údajně roku 40 zjevila sv. Jakubovi Panna Marie. Ke sloupu se soškou Panny Marie ve výklenku chodí spousta ctitelů. S bazilikou dále sousedí radnice z 20. století a renesanční budova s mudéjarskými prvky La Lonja de Mercaderes neboli Burzovní palác.

Dále zmíníme skvostný opevněný palác Palacio de la Aljafería (foto pod odstavcem) asi 3 km od staré čtvrti, což je nejhezčí ze zaragozským maurských památek. Palác byl vybudován v 11. století a nese zřetelné rysy arabské architektury. Pěkná je zdejší mešita musallah vyhrazená emírům, která je skutečně krásná. Po reconquistě palác začali užívat Ferdinand s Isabelou. Horní podlaží je tak pod jejich vlivem zdobeno goticky.

Aragonie má bohatou maurskou minulost a v důsledku reconquisty mezi 12. až 16. stoletím se díky kombinaci západních a islámských stavebních stylů vyvinul jedinečný architektonický styl – aragonský mudéjarský styl. Vytvořila ho zbývající komunita arabských řemeslníků, aby uspokojila potřeby katolického Španělska. Typické jsou hlavně cihlové zvonice zdobené glazurovanými keramickými dlaždicemi. Stavby tohoto stylu můžete obdivovat v několika aragonských městečkách. Daroca byla v arabských dobách významným městem, dodnes se dochovala zřícenina hradu na kopci, což byla původně maurská pevnost z 11. století. Z pevnosti se dochovala věž Torre del Homenaje. Město obepínají hradby s věžemi a zachovalými bránami – Puerta Alta, Puerta del Arrabal a Puerta Baja. Zvonice darockého kostela Santo Domingo je první mudéjarskou věží v Aragonii. Zdejší muzeum Museo Paroquial vystavuje darocké zlaté a stříbrné tácy a církevní předměty.

Ve městě Tarazona (foto vpravo) zas ve středověku sídlili aragonští králové. Od 13. do 16. století tu vládla mudéjarská architektura a na útesech nad řekou Río Queiles se tyčí několik mudéjarských zvonic – nejhezčí je věž kostela La Magdalena. Tarazona má také katedrálu se zvonicí ve tvaru minaretu, která také v hojném množství využívá cihlové zdivo a keramické dlaždice. Za zmínku stojí také náměstí Plaza de Toros Vieja, což je stará býčí aréna s podloubím.

Město Teruel má také zvonice v mudéjarském stylu, zdobí je ale zelené a bílé dlaždice. Teruel leží na náhorní plošině a nabízí tak pěkné panorama. Ve městě je pět mudéjarských věží, nejzajímavější je Torre de San Martín ze 13. století a Torre del Salvador. Nechybí tu katedrála s pěkným kazetovým stropem. Věž Torre de San Pedro se nachází nad mauzoleem dvou zdejších milenců pronásledovaných osudem – Diegem de Marcillem a Isabelou de Segurou. Byli to aragonští Romeo a Julie. Když se Diego vrátil z cest za bohatstvím, zjistil, že jeho milou Isabelu provdali násilím za někoho jiného. Zármutkem zemřel a po posledním polibku padla Isabela mrtvá vedle něj.

Huesca se nachází mezi rovinami a Pyrenejemi a ve středověku zde sídlil královský dvůr. Ve14. století tu stávala vlivná univerzita, pak nastalo období úpadku a prosperita se vrátila koncem 19. století. Za zmínku stojí zdejší Staré město na centrálním kopci. Na náměstí Plaza de la Catedral stojí radnice Ayuntamiento, která je pěkným příkladem aragonského renesančního slohu a pěkná katedrála budovaná mezi 13. a 16. stoletím. Dále je tu nejstarší huescký kostel San Pedro El Viejo v románském slohu z 12. století s pěknými freskami a renesanční retábly.

Jaca leží nedaleko Pyrenejí v nadmořské výšce 820 metrů a je považován za základní tábor pro zimní lyžařské radovánky v Aragonii. Do nedalekých lyžařských středisek míří v zimě milovníci zimních sportů, v létě jsou v okolí vhodné podmínky pro různé adrenalinové sporty. Ve městě je katedrála vystavěná mezi 11. a 12. stoletím. Největší pýchou města je ovšem pevnost z 16. století Ciudadela s příkopem a hradbami.

Mezi zelenými pastvinami, ovocnými sady a pšeničnými poli se ukrývá tajemný hrad na skalnatém ostrohu Castillo de Loarre (foto pod odstavcem). V 11. století ho na místě římských ruin nechal postavit jeden z navarrských králů a údajně se jedná o nejstarší hrad ve Španělsku. Tento král, Sancho Ramírez, ho používal jako pevnost i královský palác. Hrad si můžete prohlédnout, je dobře dochovaný. Nachází se u vesnice Loarre.

U vesnice Riglos najdete Los Mallos, což jsou skály, které dominují krajině v délce několika kilometrů. Doporučíme vydat se také ke klášteru Monasterio de San Juan de la Peňa, ke kterému se dostanete i přes přehradu Embalse de la Peňa. Kolem kláštera je rozlehlý park s pěšími stezkami. Vydejte se ale hlavně asi kilometr dolů z kopce, kde se dostanete k původnímu klášteru, který stával pod skálou a připomíná tak trochu buddhistické skalní chrámy. Dodnes se dochovaly arkády, fresky a sarkofágy aragonských králů, panteon šlechticů nebo románský kostel. Klášter leží asi 10 km od Jacy.

Aragonská část Pyrenejí skýtá nedotčenou horskou divočinu, ovčí stáda, domky s břidlicovými střechami, lázně i skvělé podmínky k lyžování. Mezi horskými štíty najdete údolí, jezera i horské soutěsky. Pro průzkum aragonské části Pyrenejí většina turistů využívá město Jaca nebo také Aínsu či Benasque. Nachází se tu největší pyrenejská hora – Pico de Aneto (3 404 m. n. m.), na jejíchž svazích se nachází oblíbené lyžařské středisko Cerler. Najdete tu také spoustu jezer a přírodní i národní park. Parque Posets Maladeta obklopuje druhou nejvyšší pyrenejskou horu Pico de Posets (3 371 m. n. n.).

Národní park de Ordesa y Monte Perdido zahrnuje všechny krajinné typy typické pro Pyreneje. Žijí zde jedinečné rostlinné i živočišné druhy, nejčastěji zahlédnete sviště, kamzíky, lišky či norky, v říčkách žijí vydry. Hnízdí zde na 65 ptačích druhů včetně velkých dravců, jako jsou orel skalní, sup bělohlavý, různé druhy sokolů nebo tetřev velký. Na jaře jsou úžasné zdejší barevně rozkvetlé louky. Název park nese podle horského vrcholu Monte Perdido (3 355 m. n. m.) pokrytého ledovcem, který shlíží na údolí Ordesa s kaňonem vyhloubeným řekou Arazas, na které se nachází několik vodopádů – třeba Cascada de Tamborrotera nebo Cola de Caballo. Vede tudy několik turistických tras různých náročností. Pyreneje jsou pověstné někdy nebezpečnými bouřkami a velmi rychle proměnlivým počasím a také řekami, které se rychle rozvodňují. Z turisticky náročnější tras zmíníme celodenní Circo de Soaso. I autem se dostanete ke kaňonu Caňon de Aňisclo, pěkná je i procházka kolem řeky Río Vellos nebo výhled z vyhlídky Balcón de Pineta na úpatí hory Monte Perdido.

Na severu Španělska se nachází také pozůstatky cisterciáckých klášterů, které na zdejších odlehlých místech ve 12. století budoval cisterciácký řád, který sem přišel z Francie. Jedním z nich je Monasterio de Piedra. Vznikl z kamenů z původního maurského hradu a leží u vesnice Nuévalos. Klášter byl uzavřen roku 1835 a od té doby je v soukromém vlastnictví. Funguje jako hotel a restaurace. Zříceniny kostela a park s jeskyněmi, vodopády a jezery, může být jednou z vašich krátkých zastávek. Nedaleko Tarazony se pak nachází Monasterio de Veruela v románském a raně gotickém slohu. Pěkné jsou ozdobné arkády ze 14. století. Půvabným městečkem k návštěvě může být Albarracín v suchém pohoří Sierra de Albarracín. Zřícené hradby a věže táhnoucí se po okolí jsou národní památkou a vydat se můžete také ke zdejší renesanční katedrále. Asi 5 km odsud u města Bezas najdete prehistorické skalní malby. V kopcích nedaleko města Hecho najdete další klášter San Pedro a tato oblast je ideální pro pěší turistiku. Dávnou minulost připomíná rodiště krále Ferdinanda Aragonského, Sos del Rey Católico. Ve středověku fungovalo jako pevnosti mezi dvěma skalními výběžky. Je tu zřícenina hradu a renesanční domy Palacio de los Sada (rodiště Ferdinanda) a paláce na náměstí Plaza Mayor.

Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci

Vaše Cesty po světě