Je trochu škoda, že v očích Čechů je Polsko stále viděno hlavně jako levná tržnice. Polsko toho totiž nabízí mnohem víc, než jen možnost strávit sobotní ráno procházením polských tržnic a smlouváním o co nejlepší ceny. Polsko turisty láká především na krásná historická města, působivé hrady a zámky, skvělé možnosti turistiky ve zdejších národních parcích, horách či kolem zdejších jezer a také bílé pláže na březích sice trochu ledového Baltu. Cesty po světě pro vás připravily kompletního průvodce po Polsku.

Polsko je parlamentní republikou ležící ve střední Evropě. Zdejší parlament má dvě komory, Sejm – poslaneckou sněmovnu a Senát. Na jihu hraničí s Českem a Slovenskem, na západě s Německem, na východě s Běloruskem a s Ukrajinou a na severu s Litvou a s ruskou Kaliningradskou oblastí. Polsko je 9. největším státem v Evropě. Zdejší měnou je złoty , značený PLN, který se dělí na 100 grošů. Stejně jako u nás tu můžete bez problémů platit platebními kartami a vybírat z celé řady bankomatů po celém Polsku. Oficiálním jazykem je polština.

Geografie Polska je i díky jeho docela velké rozloze vcelku rozmanitá. Najdete tu 770 km mořského pobřeží Baltu s plážemi, delty řek, písečnými dunami, útesy i mokřady, to nejkrásnější z toho chrání dva pobřežní národní parky. Dále pak nespočet jezer, včetně těch ledovcových. Největšími jezerními oblastmi jsou Pomořanská a Mazurská jezerní plošina. Většinu rozlohy Polska tvoří ale hlavně rozlehlé nížiny a roviny ve středu země při povodí nejdelší polské řeky Visly nebo třeba Odry. Polsko má velmi hustou říční síť a také několik velkých mořských přístavů. V jižním Polsku se nížiny mění v pahorkatiny, některé protkané krasovými oblastmi, roklemi nebo třeba solnými doly. Celou jižní hranici pak tvoří hory. Nejvyšší polskou horou jsou Rysy vysoké 2 499 m. n. m. Pro jednotlivé oblasti je tak typická i různorodá fauna a flóra. Na východě třeba žijí vlci, lišky, rysi. V jezerních oblastech žijí bobři, tchoři nebo lasičky a také nespočet vodních ptáků jako třeba kormoráni či volavky. Na severu hnízdí i orel bílý. V horách na jihu zas žijí svišti, medvědi hnědí, vlci, rysi i kamzíci. Největšími polskými městy je Varšava, po ní Krakov následován Lodží. Země se dělí na 16 vojvodství, jejichž rozložení vidíte na mapě. Na základě těchto vojvodství také funguje náš podrobný průvodce, kterého najdete v pravém menu.

Za historické počátky Polska je považováno zhruba období od 2. poloviny 9. století, kdy se v této oblasti objevily slovanské kmeny Vislanů na jihu a Polanů na západě a kníže Měšek z rodu Piastovců přijal křesťanství. Podle kmene Polanů pak země získala své jméno. Následovala století půtek o trůn, z nichž si ho často nárokovala i různá česká knížata, čímž vás ale detailně nebudeme zatěžovat. V 2. polovině 14. století se dvanáctiletá královna Hedvika provdala za litevského velkoknížete Jogailu, čímž se Polsko a Litva sjednotily v jeden stát. Z tehdy pohanského vládce Jogaily se stal křesťanský král Vladislav II. Jagellonský, který Polsku a Litvě vládl po 49 let. Tomuto státnímu útvaru se říkalo Unie Polské království a Litevské velkoknížectví. Tato unie ovšem neměla přístup k Baltu. Pobřeží Baltského moře ovládal řád německých rytířů, které dějiny znají spíše pod označením „křižáci“. Kvůli přístupu k moři došlo k řadě potyček, z nichž ta rozhodující se odehrála v červenci 1410 u Grunwaldu, ve kterých Unie křižáky porazila. Přesto k podrobení pobřeží došlo až v roce 1466, po dalších válkách. Jagellonci byli také často dosazováni na uherský i český trůn. Když v roce 1572 zemřel poslední Jagellonec bez mužského potomka, polská šlechta si vydobyla právo volit si panovníka sama, čímž omezila panovníkovu moc. Vládli tak různí panovníci, včetně svrženého švédského krále Zikmunda III., který se ale snažil švédský stolec získat zpět. Díky tomu se pak celá 2. polovina 17. století nesla v duchu válek a povstání. Nejprve povstání na Ukrajině a pak mocný nájezd švédských vojsk, během čehož byla dobyta Varšava a celá řada cenných uměleckých děl, knih či rukopisů byla převezena do Švédska, kde se nacházejí dodnes. Do 18. století tak Polsko ovládala šlechta a pozice krále nebyla příliš silná. Roku 1791 byla přijata ústava, která je považována za první moderní psanou ústavu v Evropě a druhou na světě. Polsko ale bylo tou dobou v krizi, různí panovníci pod taktovkou šlechty se střídali na trůně, až této vnitřní krize využilo v 2. polovině 18. století sousední Rusko, Prusko a Rakousko a tzv. trojím dělením si mezi sebe Polsko rozdělili, čímž ho de facto vymazali z tehdejších map. Na začátku 19. století se pak Polskem také prohnal Evropu dobývající Napoleon Bonaparte. Pak následovala období odporu proti především ruské nadvládě, řada povstání končící většinou represemi a transporty Poláků na Sibiř či odchodem polské inteligence na Západ. Prusové i Rusové potlačovali tvrdě jakoukoliv kulturní autonomii, Halič pod vládou Rakouska ji ale měl. Během první světové války fungovaly Polské legie válčící proti Rusku. Jejich prvním velitelem byl státník Józef Pilsudski, který se jako jeden z více politiků zasadil o vyhlášení nezávislosti Polska 11. 11. 1918. V první světové válce došlo k porážce centrálních mocností a Polsko se po víc než 120 letech začalo sjednocovat. A protože mentalita i kultura byla po zmiňovanou dobu ovlivněna třemi okupanty, mnohonárodnost situaci trochu ztěžovala. Následovaly různé spory o hranice se sousedními zeměmi, až došlo v roce 1926 ke státnímu převratu pod vedením již zmiňovaného Józefa Pilsudského. Následovala hospodářská krize, smlouvy o neútočení, stávky i protesty. A pak přišla válka. Jak víme z dějepisu, druhá světová válka začala útokem Německa na Polsko 1. 9. 1939 po zinscenovaném přepadení německé vysílačky. Německo bombardovalo polská města, do země vtrhly tanky a z východu se vyřítili Sověti a Polsku nezbylo nic jiného, než kapitulovat. A tak zase začalo „porcování medvěda“, tentokrát část připadla Německu, druhá Sovětskému svazu. Polsko bylo jediným okupovaným evropským státem bez kolaborační vlády, díky čemuž byli Poláci vystaveni nacistickému teroru a sovětským represím. Vznikly zdejší koncentrační tábory, polská inteligence byla systematicky likvidována. Jednou z ukázek této hrůzy byl tzv. katyňský masakr, během kterého sovětské jednotky vyvraždily na jaře 1940 na 22 tisíc polských důstojníků a příslušníků inteligence. Docházelo k vyhánění a germanizaci Poláků, ničení měst, zabavování majetku a na 3 miliony polských Židů nastoupila do ghett (největší byla ve Varšavě a Lodži). Ti přeživší pak byli transportováni do koncentračních táborů. Existovala samozřejmě i exilová vláda a různé odboje, které v létě 1943 podnítily povstání, jež ale skončilo neúspěchem, ztráty na životech civilistů se pohybovaly na 220 tisících. Sovětský útlak byl obrovský, inteligence byla perzekuována, docházelo k násilnému znárodňování, neúspěšným snahám o kolektivizaci zemědělství i ke snahám o podrobení si katolické církve. Po druhé světové válce vládl v Polsku, stejně jako u nás komunismus řízený ze Sovětského svazu. Válkou zničená města se jen pomalu dávala dohromady, docházelo k rekonstrukcím celých center měst. V 70. a 80. letech 20. století propukala různá povstání proti sovětské okupaci, většinou brutálně potlačená. Neúnosná situace v roce 1988 donutila komunistickou vládu k dohodě s opozicí a v témže roce se také uskutečnily první polosvobodné volby v celém východním bloku, v nichž byli komunisté poraženi. K moci se tak dostala opozice, která se pokusila o otevření hranic, organizaci odchodu sovětských vojsk, rozproudění ekonomiky, privatizace, svobodu médií a zároveň v roce 1999 došlo k nové restrukturalizaci Polska, které se rozdělilo na 16 vojvodství. Prvním nekomunistickým premiérem se stal Tadeusz Mazowiecki, prezidentem pak nositel Nobelovy cenu za mír z roku 1984, Lech Walesa. V roce 1991 byla založena visegrádská skupina (společně s Československem a Maďarskem). V roce 2004 pak Polsko vstoupilo EU.

Polsko má zhruba 38 milionů obyvatel a patří mezi státy s velmi malým podílem cizinců. Poláci tvoří téměř 99 % obyvatel, kam patří i etnické skupiny Slezanů, Kašubů (u pobřeží Baltu), Goralů (v horách), zbylé procento pak tvoří minimum Němců, Ukrajinců, Bělorusů a Rusů. Nynější minimální etnickou rozmanitost způsobila především druhá světová válka a pak také poválečné dělení hranic. Poláci jsou proslulí katolickou vírou, ke katolické církvi se hlásí na 89% Poláků. Mezi nejslavnější Poláky patří Frédéryk Chopin, slavný polský hudební skladatel, který ale po povstání roku 1830 emigroval do Francie. Zmíníme také asi největšího polského spisovatele, Adama Mickiewicze, autora Pana Tadeáše. Ten nastavil zrcadlo historii Polska. Historická témata zpracovával i další slavný polský autor, Henryk Sienkiewicz, který byl vůbec prvním Polákem, který v roce 1905 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Poláci měli i významné vědce. Šlo třeba o dvojnásobnou nositelku Nobelovy ceny, Marii Curie-Sklodowskou, vynálezce teploměru Gabriela Fahrenheita či astronoma Mikuláše Koperníka. Zmíníme ještě polskou filmovou školu, světově nejznámějším polským režisérem je několikrát na Oscara nominovaný Andrzej Wajda. Nejmilovanějším Polákem 20. století byl pak krakovský arcibiskup Karol Wojtyla, který byl roku 1978 senzačně zvolen římským papežem a přijal jméno Jan Pavel II. Byl to vůbec jeden z nejmilovanějších papežů v moderních dějinách. Poláci jsou také velmi úspěšní na poli sportovním. Oblíbenými sporty je fotbal, volejbal a lyžování. Polské skoky na lyžích proslavili třeba Adam Malysz či Kamil Stoch, úspěchy ale Poláci sbírají i v jiných sportovních odvětvích.

Polsko je jedním z poměrně vyspělých států bývalého sovětského bloku. Země má průmyslovo-zemědělský charakter. Významný je těžební průmysl – těží se uhlí a různé kovy nebo sůl, dále hutnictví a strojírenství (automobilový či loďařských průmysl). Významné jsou také zdejší velké námořní přístavy. V zemědělství se pěstují obiloviny, brambory a cukrová řepa či řepka, chovají se prasata, skot a drůbež, zemědělství je tak obdobné jako známe od nás.

Polská kuchyně je podobná té naší, vliv na ni ale měla i celá řada kultur, které obývaly polské území. Jedí se polévky. Typický je vývar (rosol), něco jako naše kyselo (žurek), zelňačka (kapusniak) nebo chlodnik, něco jako řecké tzatziky (tedy okurka v jogurtu). Z hlavních jídel jsou pak oblíbený ryby, typické jsou také pierogi (pirohy) s různými náplněmi, bigos z kysaného zelí s masem a houbami a maso. Velmi významnou roli v kuchyni Polska mají dary lesa – zvěřina, med, houby a lesní plody. Častou přílohou je pak pohanka a brambory na nespočet různých způsobů. Oblíbená je také zelenina, typický je malý salát z krouhané zeleniny – surówka. Za typické dezerty platí faworki (mašličky z křehkého těsta), szarlotka (jablečný závin), sernik (tvarožník), tradiční toruňský perník a paczki (koblížky). Oblíbenou součástí dezertů je ovoce. Polsko je také jedním z největších evropských producentů jablek, ochutnat tu tak můžete také jablečný cider – kvašený jablečný mošt. Každý region pak přirozeně nabízí i svá typická jídla. Velmi oblíbené jsou pak také různé druhy sýrů a uzenin, které známe i z polských tržišť. Co se pití týká, oblíbený je překvapivě čaj a ovocné šťávy, většinou domácí. Vaří se tu pivo, ale nejpopulárnějším pivem v Polsku je to české. Vyrábí se tu vodka, medovina a různé domácí likéry (kdoulovice, ořechovice).

Polsko má necelých 16 tisíc km slušných dálnic, k tomu také širokou síť rychlostních silnic. Stav zdejších komunikací je podobný jako u nás, prostě v různé kvalitě. Jedna je krásná a druhá vám odrovná tlumiče. Kromě vlastního auta se do Polska dostanete skvěle také autobusy (PolskiBus, Eurolines, Student Agency) a vlaky (České dráhy, Leo express). V Polsku je také několik mezinárodních letišť (Varšava, Katovice, Gdaňsk aj.). Po Polsku pak jezdí autobusy, informace o cestování autobusy po Polsku najdete tady, a také vlaky, vše o nich zas najdete tady.

Polsko má několik mořských přístavů, jako třeba Gdaňsk, Štětín nebo Gdyně. Trajekty se z Polska přes Baltské moře lze dostat do Dánska a Švédska, tato spojení provozují lodní společnosti Polferries, dále pak Stena Lines, TT Line nebo Unity Line. Hranice s Německem, Českem, Slovenskem a Litvou, které jsou součástí schengenského prostoru, bývají dobře průjezdné a bez větších zdržení. Zato střežené hranice s Ukrajinou, Běloruskem a Ruskem, které tvoří východní a severní hranici, vás při přejezdu mohou zdržet i několik hodin.

Máme-li v krátkém odstavci vyjmenovat ta největší turistická lákadla Polska, vybereme tahle místa. Krásnými městy jsou Varšava, Krakov, Toruň i Vratislav, krásnými kouty přírody třeba Bieszczadský národní park, krasová oblast zvaná Krakovsko-čenstochovská jura nebo nejkrásnější kouty Baltského moře ukryté pod Slowinský národní park. V Polsku taky najdete třeba velkolepý křižácký hrad Malbork nebo turisty oblíbený zámek Moszna jen nedaleko českých hranic. Polsko se také pyšní několika památkami zapsanými na seznamu UNESCO, z nichž velká většina se nachází ve vojvodství Malopolsko. Náš cestovatelský web Cesty po světě má pro vás připraveného kompletního průvodce po Polsku, rozdělený systematicky podle jednotlivých vojvodství, měst či oblastí. Všechna místa, která v Polsku stojí za návštěvu, najdete v pravém menu.