Malopolské a Podkarpatské vojvodství

    Toto je průvodce cestovatelského portálu Cesty po světě po dvou jihopolských vojvodstvích – Malopolském a Podkarpatském, které leží vedle sebe na jihovýchodě Polska. Článek je součástí našeho rozsáhlého průvodce po celém Polsku, ve kterém se dočtete o dalších zajímavých místech, které v Polsku stojí za vidění.

    Malopolské vojvodství

    Malopolské vojvodství je jedno z 16 polských vojvodství, leží na jihu Polska. Na východě hraničí se Slezským vojvodství, na severu se Svatokřížským, na západě s Podkapratským vojvodstvím. Na jihu pak hraničí se slovenským Žilinským a Prešovským krajem. Hlavním městem vojvodství je Krakov. Na území vojvodství se nachází část významné historické země zvané Malopolsko, která byla později rozdělena mezi vojvodství Malopolské a několik dalších vojvodství ležící v této části Polska.

    Turisticky jde o vojvodství velmi atraktivní, společně se svým hlavním městem Krakovem patří k nejnavštěvovanějším regionům Polska. Toto tvrzení podporuje i fakt, že tu najdete celou řadu památek UNESCO. Jižní hranici se Slovenskem tvoří Tatry, jedno z velkých lákadel oblasti. Najdete tu také nejhezčí polské hrady a zámky v čele s krakovským Wawelem. Krakov sám o sobě je místem, které při své návštěvě Malopoského vojvodství nesmíte vynechat. V našem průvodci Vás dále zavedeme do Tarnova, do proslulých solných dolů Velička nebo do rodiště papeže Jana Pavla II. Hrůzy holokaustu nám připomene nejznámější koncentrační tábor, Auschwitz, často nepřesně označován jako Osvětim. Jednou z atrakcí v UNESCO je pak na 253 dřevěných objektů jakým jsou zvoničky, kostely, pravoslavné chrámy či skanzeny, které tvoří známou Stezku dřevěné architektury. Její největší část pak leží právě v tomto vojvodství.

    Za ochutnání v tomto regionu stojí především zdejší sýry – ovčí sýr oscypek, čerstvá bryndza, ovčí syrovátka zentyca nebo kravský gazdovský sýr známý jako gulka, pucok nebo kara. Vynikající je pak také klobása kielbasa lisiecka z vepřového masa uzená na dřevě z ovocných stromů či různé druhy regionálního pečiva, z něhož zmíníme hlavně krakovský preclík obwarzanka.

    Jedním z nejnavštěvovanějších míst Malopolského vojvodství je jeho hlavní město, Krakov. Protože je Krakov velmi zajímavé město, zaslouží si mít svůj vlastní průvodce, ve kterém se dočtete o všech turisticky atraktivní místech Krakova. V tomto průvodci se proto budeme dále věnovat jiným zajímavým místům Malopolského vojvodství.

    První zastávku uděláme v městečku Bochnia, které proslulo těžbou soli.Bochnia, solný důl, Polsko co navštívit a vidět Pokud vás zajímá historie dolování zdejší soli, můžete se vydat na asi 1,5 hodiny trvající prohlídku zdejšího solného dolu (foto vpravo). Turistická trasa vede v hloubce 223 metrů a navštívíte během ní šachtu Sutoris, komoru Mysiur, která fungovala později jako stáje a také kapli sv. Kunhuty z roku 1745. Součástí je také podzemní železnice, skluzavka dlouhá 140 metrů či komora Wazyn, ve které vzniklo sanatorium a hřiště na fotbal. Součástí je i restaurace a samozřejmě nechybí ani různé expozice. Důl je od roku 2013 na seznamu UNESCO. Praktické informace jako ceny prohlídek a další najdete tady. Kousek od dolu je pak k vidění zrekonstruovaná středověká osada.

    Wadowice, bazilika, Polsko co navštívit a vidět Wadowice (foto vpravo) jsou známé hlavně jako rodiště bývalého papeže Jana Pavla II. a lákají a vždycky lákaly hlavně příznivce papeže. Městem vede stezka pojmenovaná po tomto nejslavnějším rodákovi, jejíž součástí je třeba papežův rodný dům s expozicí, náměstí Jana Pavla II. s bazilikou z 18. století, ale i další místa spojená s papežem. Ve městě ochutnejte oblíbený papežský zákusek, kterému se říká kremówka.

    Město Osvětim (Oświecim) většina z nás spojuje s nacistickým koncentračním táborem a ten je dodnes jednou z největších turistických atrakcí Malopolského vojvodství, potažmo celého Polska. Osvětim se městem stala na konci 13. století a mezi lety 1327 a 1454 patřila Českému království a tuto dobu připomíná starý hrad, ve kterém se dnes nachází Muzeum Osvětimi. Hlavním náměstím města je Rynek, u kterého najdete kostel Matky Boží a kostel Nanebevzetí Panny Marie, oba ze 14. století. Dále je tu synagoga Chewra Lomdei Misznajot, která funguje jako Židovské centrum s muzeem. Valná většina turistů, kteří míří do Osvětimi, se vydává po stopách nejhoršího nacistického koncentračního tábora, aby si připomněla hrůzy holocaustu za druhé světové války. Je totiž stále potřeba si připomínat tyto události, ať už byly jakokoliv příšerné, protože je to pravděpodobně jediná cesta, jak se lidstvo může poučit z chyb spáchaných v minulosti. Koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau (foto pod textem) byl vybudován v roce 1940 ve starých kasárnách na periferii města Osvětim. Od roku 1942 se stal místem hromadného vraždění Židů v plynových komorách. Do osvobození tábora v roce 1945 tady bylo vyvražděno něco mezi 1 a 1,5 milionem především Židů. Společně s Auschwitz-Birkenau fungovalo pod značkou Auschwitz ještě 40 dalších táborů (Auschwitz I, Auschwitz III-Monowitz aj.). Táborem prošly i desetitísce českých Židů. Od roku 1947 areál bývalého koncentračního tábora funguje jako muzeum a je zapsán na seznamu UNESCO. Vchází se do něho bránou se známým nápisem Arbeit macht frei, tedy Práce osvobozuje. Vstup do areálu tábora je zdarma, všechny praktické informace pro návštěvu tábora se dozvíte tady.

    Osvětim - koncentrák, Auschwitz-Birkenau návštěva, Polsko co navštívit a vidět Osvětim - koncentrák, Auschwitz-Birkenau  návštěva, Polsko co navštívit a vidět Osvětim - koncentrák, Auschwitz-Birkenau návštěva, Polsko co navštívit a vidět Osvětim - koncentrák, Auschwitz-Birkenau  návštěva, Polsko co navštívit a vidět Osvětim - koncentrák, Auschwitz-Birkenau návštěva, Polsko co navštívit a vidět Osvětim - koncentrák, Auschwitz-Birkenau  návštěva, Polsko co navštívit a vidět

    Velmi pěkným malopolským městem je Tarnov, někdy také nazýváno jako perla polské renesance. Slovanské sídliště bylo založeno na začátku 9. století na nedaleké Hoře sv. Martina, městská práva obec získala ve 14. století. Na Hoře sv. Martina byl následně vybudován hrad pro tarnovského správce, ze kterého dnes zbyla už jen zřícenina s mohutnými hradbami. Hora sv. Martina, která je spojena s počátky města, leží asi 2 km od města, které si dodnes zachovalo pěkný středověký ráz. Najdete tu domy pocházejí už z doby renesance. Třeba dnešní diecézní muzeum sídlí v nejstarším tarnovském domě z roku 1524. Centrem města je Rynek, jehož dominantou je dnes renesanční radnice s vyhlídkovou věží, ze které každý den ve 12 hodin hraje melodie hejnal. V radnici se nachází muzeum s fragmenty obrazu Sedmihradského panoramatu, což je 120 metrů dlouhý obraz, který byl rozřezán na kousky a muzeum ho postupně skládá zpátky. Rynek dále lemují měšťanské domy s podloubím. Ve Starém městě dále zmíníme katedrální baziliku ze 14. století a za náměstím Plac Rybny najdete židovské památky. V ulici Goldhammera se dochoval jeden z posledních důkazů existence židovské čtvrti – reklama na restauraci v polštině a v jidiš. Ze staré synagogy z 16.století zbylo už jen modlitební místo. Na náměstí Plac Bohatérow Getta najdete židovské lázně, severně od centra se nachází židovský hřbitov z 2. poloviny 16. století. V Oblastním muzeu je k vidění zajímavý gobelín. Mimo centrum města upozorníme na gotický dřevěný kostelík Nejsvětější Panny Marie z 15. století a na Etnografické muzeum, které pořádá i zajímavé festivaly – většinou spojené s romskou kulturou.

    Malopolské vojvodství je kromě historických míst bohaté i na přírodní krásy. Při hranicích se Slovenskem (Tatranským národním parkem) se totiž rozkládá polská část Tater, která je chráněna pod Tatranským národním parkem (foto pod textem). Oba národní parky (polský i slovenský) jsou zapsána jako biosferická rezervace na seznamu UNESCO. Tatry leží z více než 77 % na Slovensku, zbytek pak patří Polsku. Tatry jsou součástí Karpat a dělí se tady na Vysoké Tatry a Západní Tatry. Nejvyšším vrcholem polských Tater, ale zároveň i celého Polska, je hora Rysy vysoká 2 499 m. Je tu ale i několik dalších horských vrcholů, jejichž výška se pohybuje kolem 2 000 m. Tatry jsou velmi oblíbenou turistickou oblastí, díky čemuž tu najdete slušné turistické zázemí, jako jsou ubytovací zařízení a restaurace. I polská část Tater nabízí bohatou škálu turistických stezek různých náročností, trasy jsou značeny barevnými značkami. Vstup do polské části Tatranského národního parku je zpoplatněn. Praktické informace najdete na oficiálních stránkách, které jsou ale bohužel jen v polštině.

    polské Tatry, Polsko co navštívit a vidět polské Tatry, Polsko co navštívit a vidět polské Tatry, Polsko co navštívit a vidět polské Tatry, Polsko co navštívit a vidět polské Tatry, Polsko co navštívit a vidět polské Tatry, Polsko co navštívit a vidět polské Tatry, Polsko co navštívit a vidět polské Tatry, Polsko co navštívit a vidět

    A pojďme si představit pár tipů na to, co vidět v polské části Tater. Za centrum celé oblasti se dá považovat nejvýše položené město v Polsku (838 m. n. m.), Zakopane. Leží v sousedství hory Gubalówky a je nejlepším místem, kam se v zimě vydat na lyže a v létě za turistikou. Už samotné město zaujme velmi pěknou horskou architekturou. Jde o specifický „zakopanský“ styl, jehož typickou ukázkou je jedna z prvních staveb tohoto druhu, Koliba, ve které dnes sídlí Muzeum zakopanského stylu. Dalšími ukázkami jsou pak vily Pod Jedlami či Witkiewiczówka a také kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova (Jaszczurówka) ze začátku 20. století. Proslulá je pak zdejší ulice Krupówki, na které najdete širokou škálu turistických obchůdků, restaurací, ale i nočních klubů. Tam, kde se tahle ulice kříží s ulicí Kościuszki, se nachází centrum města. Tam najdete Tatranské muzeum s etnografickou expozicí, která se věnuje zdejší horalské kultuře a turistice. Kousek od muzea se nachází alpinárium, což je 3000 m² velká plocha plná 600 druhů tatranských rostlin, z čehož 65 druhů je chráněných.polské Tatry, Kasprowy Wierch, Polsko co navštívit a vidět Na jedné straně města uvidíte 1 120 metrů vysokou horu Gubalówka, na kterou se lze dostat lanovkou a naskytne se vám odsud krásný výhled nejen na Zakopane. Dalším oblíbeným horským vrcholem, ze kterého se podnikají úžasné túry, je Kasprowy Wierch (1 985 m. n. m.) (foto v odstavci a pod ním). I na ten se dostanete lanovkou. Fanoušci skoků na lyžích znají Wielkou Krokiew, kde se konají závody Světového poháru ve skocích na lyžích a v minulosti se tu konalo i několik mistrovství světa v tomto sportu. Dalším oblíbeným výšlapem je hora Giewont, na kterou se většinou vyráží z údolí Strążyska a výšlap tam a zpátky zabere asi 6 hodin. Zakopane je hlavním polských horským střediskem, v jehož okolí se dají provozovat snad všechny zimní sporty. Najdete tu sjezdovky jak pro začátečníky, tak pro zkušenější lyžaře či snowboardisty. Najdete tu několik lyžařských resortů - Szymoszkowa ski centre, Nosal ski centre, Harenda ski centre, Kasprowy Wierch. Více informací o lyžování v Zakopaném s prokliky na všechna lyžařská střediska v okolí najdete tady. Lyžařská sezóna zpravidla trvá od prosince do května.

    polské Tatry, Kasprowy Wierch, Polsko co navštívit a vidět

    Kromě malebných horských štítů polská část Tater skýtá i úžasná ledovcová jezera, kterých je tu na 40. Za vidění stojí třeba největší zdejší jezero, Morskie oko (foto pod odstavcem), což je velmi oblíbený cíl turistů a v hlavní sezóně tu očekávejte davy turistů. Nádherné výhledy skýtá i o něco výše položené jezero Czarny Staw. Polské Tatry jsou bohaté i na jeskyně, kterých je tu na 800 a jejich chodby jsou dohromady delší než 126 metrů. Některé jeskyně jsou přístupné veřejnosti – Jaskinia Mroźna, Jaskinia Mylna, Jaskinia Oblazkowa, Dziura aj. Dalšími tipy pro turistiku jsou malebná údolí Koscieliska, Chochołowska a Dolina Pieciu Stawow. Vyšlápnout si dále můžete na vápencové kopce Czerwone Wierchy, na horu Koscielec nebo na nejvyšší horu Polska, Rysy, vysokou 2 499 m. n. m. Výšlap na Rysy je z polské strany (z parkoviště Palenica Białczańska) náročnější než výšlap ze slovenské strany. Nejnáročnější je závěrečný výšlap s pomocí řetězu až k vrcholu. Zmiňovaná Palenica Białczańska je hlavním výchozím bodem polských Vysokých Tater, dobře se na túry vyráží také z obce Kuźnice. Nejčastějším východiskem polských Západních Tater jsou Siwa Polana, Kiry nebo Gronik. Zmíníme ještě jednu z nejoblíbenějších turistických tras polských Tater - Orla Perć. Je to nejpopulárnější polská hřebenovka, která vás vede po ostré hraně hřebene s využitím řetězů i dlouhého žebříku. Celou trasu za jeden den ale nezvládnete, budete muset přespat v některé z polských horských chat. Nezapomeňte ochutnat tradiční ovčí uzený sýr – oscypek.

    polské Tatry, jezero Morskie Oko, Polsko co navštívit a vidět

    Tatry opustíme, ale stále ještě zůstaneme u přírodních krás Malopolského vojvodství. Za návštěvu totiž také stojí zdejší Pieninský národní park (foto pod odstavcem) ve skalnatém pohoří Pieniny.polské Tatry, Kasprowy Wierch, Polsko co navštívit a vidět Nejvyšším vrcholem pohoří Pieniny jsou Wysokie Skalki vysoké 1 050 m. n. m. Ačkoliv je Pieninský národní park docela malý, najdete tu celou škálu atraktivních míst. Nejoblíbenější atrakcí je plavba na horalských vorech zvaných pltě po řece Dunajec. Její 8 km úsek mezi skalami je jedním z nejkrásnějších evropských kaňonů. Celá skalnatá krajina skýtající nádherné výhledy kdysi inspirovala středověké velmože ke stavbě obranných hradů, jejichž pozůstatků tu dnes najdete hned několik. My zmíníme třeba hrady Melsztyn, Tropsztyn, Roznów, Czorsztyn (5. a 6. fotka pod odstavcem) či Niedzica (7. až 9. fotka pod odstavcem) nad řekou Dunajec, který kdysi fungoval jako strážní hrad na hranicích Polska a Uherska. Niedziec se skvostně tyčí na ostrohu nad řekou. Krásné výhled na Pieniny pak nabízí také kaňon Wawóz Homole. Pieniny jsou dalším skvělým tipem pro turistiku v Malopolském vojvodství. V dosahu Pieninského národního parku pak leží lázně Szczawnica (foto v odstavci) nacházející se v údolí řeky Grajcarek. Jsou nejlepším výchozím bodem, protože se svém okolí skýtají celou škálu turistických stezek různých náročností. Vyrazit se odsud dá do výše zmiňovaných míst národního parku, lanovkou se dá nechat se vyvézt na Palenici, jejíž vrchol skýtá krásná panoramata. Ve městě pak fungují zmiňované lázně s minerální vodou, které tu fungují už od roku 1828 a později tu vyrostla řada lázeňských parků, vily a i samotné město skýtá pěkné lázeňské procházky.

    Pieninský národní park, Polsko co navštívit a vidět Pieninský národní park, Polsko co navštívit a vidět Pieninský národní park, Polsko co navštívit a vidět Pieninský národní park, Polsko co navštívit a vidět Pieninský národní park, hrad Czorsztyn Polsko co navštívit a vidět Pieninský národní park, hrad Czorsztyn Polsko co navštívit a vidět Pieninský národní park, hrad Niedzica Polsko co navštívit a vidět Pieninský národní park, hrad Niedzica, Polsko co navštívit a vidět

    Pieninský národní park, hrad Niedzica, Polsko co navštívit a vidět

    A pojďme navštívit další místa Malopolského vojvodství. Máte-li rádi staré hradní zříceniny, vydejte se k hradu Lanckorona u stejnojmenné obce. Místní hrad tu ve středověku měl za úkol chránit cestu mezi Krakovem a Osvětimí. V okolí hradu se také odehrály dvě bitvy v 18. století, které jsou považovány za začátek povstání vedoucího k dělení Polska. Tuto událost tu připomíná mohyla. Oblíbeným poutním místem je Kalwaria Zebrzydowska ve městě Góra Kalwaria. První kaple tu vznikla v roce 1600, později byla přebudována v manýristickém stylu a přibyl klášter a kostel. Kalvárie je areál tvořený asi 40 objekty a většina z nich pochází z 1. poloviny 17. století. Součástí kalvárie jsou Svaté schody s relikviemi ze Svaté země, křížová cesta po vzoru Jeruzaléma a v bazilice Matky Boží Andělské se nachází slavný obraz Matky Boží z Kalvárie, který se sem dostal od jeho majitele, který uviděl v roce 1641 na tváři Matky Boží krvavé slzy. Od roku 1999 je zdejší klášterní komplex zapsán na seznamu UNESCO a je největším cílem poutníků v Polsku, hned po Čenstochové. Nejzajímavější je navštívit komplex v době Velikonoc. Milovníci zámků se mohou vydat ke zrekonstruovanému královskému zámku v Niepolomicích. Renesanční zámek založil král Kazimír Veliký ve 14. století a měl plnit obrannou funkci a zároveň fungoval jako lovecký zámeček krále. Později se střídal v rukou několika šlechtických rodin. Dnešní podoba pochází z 2. poloviny 16. století, je v něm muzeum a kulturní centrum.

    Velmi pěkným malopolským městem je Nowy Sacz neboli Nový Sadec,Nový Sadec - radnice, Polsko co navštívit a vidět které založil český král Václav II. na konci 13. století na obchodní cestě do Uher. Ve 14. století tu vznikl hrad obehnaný hradbami, který zničila exploze v roce 1945 a zůstala tu už jen Kovářská věž (Baszta Kowalska). Centrem města je pěkný Rynek s velmi pěknou budovou novorenesanční radnice (foto v odstavci) z konce 19. století. Radnice se pyšní čtyřpatrovou hodinovou věží, která proslula tím, že v ní 2. světovou válku přečkala židovská dívka ukrývající se v hodinách. Krásný je pak interiér reprezentačního sálu radnice. Nowy Sacz má židovskou historii, v centru bývalé židovské čtvrti najdete Hradní synagogu z 18. století a další židovské památky. Ve městě ještě zmíníme kostel sv. Markéty původem z přelomu 13. a 14. století a pěkné vlakové secesní nádraží z 20. století.

    Pohoří Gorce obklopuje známé horské lázeňské městečko Rabka-Zdrój. Léčivá moc zdejších minerální vod je známá už celá staletí, o zdejší soli se hovoří už v 15. století. Rakouská vláda na zdejší sůl zavedla monopol v 1. polovině 19. století, přičemž byly zasypány i zdejší minerální prameny. Byly obnoveny znovu v roce 1961, protože se potvrdila jejich léčivá moc a bohatství minerálních látek. Dnes tu fungují lázně nabízející různé procedúry. Při příležitosti návštěvy tohohle lázeňského městečka můžete navštívit zdejší Muzeum rekordů a kuriozit, Muzeum smíchu, modřínový kostel Máří Magdaleny z roku 1606, zdejší lázeňskou fontánu vykládanou mozaikou a lázeňský park s pomníkem Jana Pavla II., od kterého vede oblíbená horská stezka do okolních hor. Druhým oblíbeným polským lázeňským letoviskem je Górska Krynica-Zdrój. Zdejší léčivé prameny byly objeveny mnohem později, než tomu bylo v Rabka-Zdrój, až na přelomu 19. a 20. století. Do lázní sem jezdila řada významných Poláků. Ve městě najdete lázeňské pavilony (třeba Slotwinka z roku 1806) a pěknou lázeňskou kolonádu s novorenesančním Starým lázeňským domem z roku 1889 s historickým tanečním sálem. U kolonády pak najdete ještě pomník malíře Epifaniusze Drowniaka, který maloval naivní obrazy ve 20. století. Podél zdejšího potoka Kryniczanka najdete několik historických lázeňských vil. V lyžařských střediscích na okolních kopcích si také můžete v zimě zalyžovat.

    dřevěné pravoslavné kostelíky UNESCO, Polsko co navštívit a vidět Malopolsko skýtá hned několik významných míst zapsaných na seznamu UNESCO, jak jste se dozvěděli výše. Tím ale přehlídka polských míst zapsaných v UNESCO nekončí. Malopolsko je totiž také proslulé svými dřevěnými kostelíky, které jsou rozeseté nejen po tomto regionu. Ty jsou taktéž zapsány na seznamu UNESCO. Jsou jedinečnou ukázkou sakrální architektury. Tady je přehlídka těch nejzajímavějších z nich, u kterých se můžete zastavit cestou při putování po Malopolsku. V obci Debno najdete kostelík z konce 15.století, kterému v roce 1601 přibyla věž. Za druhé světové války byl hodně pončen kostelík v obci Sekowa, který je nyní zrekonstruován. Jeho původní stavba pochází z roku 1520. Další historické dřevěné kostelíky z období od 1. poloviny 15. století až do 18. století najdete v obcích Binarowa, Lipnica Murowana, Powroźnik, Owczary, Kwiatón a Brunary Wyzne.

    A posledním tipem na zajímavé místo v Malopolsku bude Ojcowský národní park (Ojcowski Park Narodowy) foto pod odstavcem). Park se nachází jen asi 15 km severně od Krakova a je tak zároveň dobrým tipem na výlet právě z hlavního malopolského města. Park je známý hlavně díky svým vápencovým skalám a zajímavým geologickým útvarům vzniklým krasovou činností. Název parku pochází od obce Ojców, která je centrem parku. V parku se kromě skalních útvarů nachází také více než 400 jeskyní. Jde třeba o jeskyně Lokietka, Zbójecka nebo Ciemna jeskyně, ve které byly nalezeny nástroje neandrtálského člověka staré 125 tisíc let a před jeskyní dnes můžete vidět repliku neandrtálského tábora. První a třetí zmiňovaná jekyně jsou přístupné pro veřejnost v rámci placených prohlídek s průvodcem. Valná část parku je pak zalesněna. V parku najdete i několik hradů a zámků, vede jím i známá turistická Stezka orlích hnízd (Szlak Orlich Gniazd), o které se více dozvíte v průvodci po Slezském vojvodství. Ve zdejší parku najdete zříceninu hradu Ojców ze 14. století, renesanční hrad Pieskowa Skala, zajímavý je ale i dřevěný kostelík Kaple na vodě (Kaplica Na Wodzie) z roku 1901 mezi dvěma břehy říčky Pradnik. Na podivném místě stojí kaple údajně proto, že se tím obešel zákaz stavby na ojcowské půdě, který tu kdysi platil. Většina turistů sem ale míří za zajímavými skalními útvary jako jsou Krakovská brána (Brama Krakowska), Herkulův kyj (Maczuga Herkulesa) nebo Jehla (Igla Deotymy). Parkem vede 5 značených turistických tras v délce asi 30 km a 4 naučné stezky. Na park pak navazuje Park Krajobrazowy Dolinki Krakowskie, který skýtá pěkné údolí Dolina Będkowska se skálou Sokolica a jeskyní Nietoperzowa. Toto jsou skvělé tipy na pěší turistiku i cyklistiku v krásné krajině.

    Ojcowský národní park Polsko co navštívit a vidět Ojcowský národní park, Polsko co navštívit a vidět Ojcowský národní park, Polsko co navštívit a vidět Ojcowský národní park, Polsko co navštívit a vidět

    Podkarpatské vojvodství

    Podkarpatské vojvodství je dalším z 16 polských vojvodství. Leží na jihovýchodě Polska. Na jihu hraničí se slovenskýcm Prešovským krajem, na východě s Ukrajinou. Na západě pak navazuje na polské Malopolské vojvodství, o jehož turistických atrakcích se dočtete také v tomto průvodci a na severu na Lublinské a Svatokřížské vojvodství. Co se týká kuchyně zdejšího regionu, tak hodně připomíná kuchyni slovenskou. Frčí tady třeba bryndza. Nejtypičtějším jídlem jsou ale pirohy na různé způsoby a také knedlíky na různé způsoby. K jídlu tu také často místo pečiva podávají placky proziaki. Hlavním městem vojvodství je Řešov.

    A právě v hlavním městě vojvodství, v Řešově (Rzeszów) (foto v odstavci), začneme našeho průvodce po turistických zajímavostech polského Podkarpatí.Řešov, Polsko co navštívit a vidět Centrem města je Rynek se zajímavou budovou radnice a studnou, pod kterým se skrývá systém podzemních chodeb pocházejících z období od 15. do 20. století. Původně měly chodby skladovací funkci, později mohly sloužit i jako úkryt. Řešovským podzemím vede podzemní turistická trasa, která se nachází 10 metrů pod zemí a má celkem 34 podzemních místností. Praktické informace pro návštěvu podzemí, jakou jsou ceny a otevírací doba, najdete tady. Hlavní pěší zónou města je 3 Maja, na které najdete několik reprezentativních domů z 18. a 19. století, také kostel sv. Vojtěcha a Stanislava, který je kombinací několika stavebních slohů. Další pěknou ulící, která navazuje na 3 Maja je ulice Aleja Pod Kasztanami s několika krásnými vilami ze začátku 20. století. Dominantou Řešova je zdejší zámek na náměstí Plac Śreniawitów, taktéž pocházející ze začátku 20. století. Byl postaven na místě původního zámku rodiny Lubomirských, který musel být zbourán. Zámek sloužil jakou soud a vězení. Z dalších zajímavostí města ještě zmíníme poutní klášter bernardinů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie ze 17. století, který skýtá zajímavý interiér a jsou v něm také hrobky rodiny Ligenzů. Ve městě se také dochovaly dvě synagogy – Staroměstská spojená s obrannou baštou, veřejnosti nepřístupná, a Novoměstská z přelomu 17. a 18. století.

    Budeme pokračovat do města Přemyšl (Przemyśl), jednoho z nejstarších polských měst, které díky poloze na obchodní stezce mezi Rusí, Polskem a Uhrami patřilo k nejbohatším v zemi. Tato výhodná poloha sebou ale přinášela také opakované útoky různých vojsk. Po dělení Polska připadlo město Rakousku. V 2. polovině 19. století tu začala vznikat mohutná pevnost, důvodem jejíž výstavby byly napjaté vztahy mezi Ruskem a Rakouskem. V září 1914 ruské vojsko pevnost obléhalo, rakouští vojáci ale kapitulovali až poté, co sami vyhodili část pevnosti do vzduchu. Dnes pevnost chátrá, ale některé její části tu stále můžete vidět. Centrem je samozřejmě Rynek, jak to znáte i z jiných polských měst. Na něm stojí 34 metrů vysoká věž z 18. století, která je pozůstatkem katedrály. Ve věži najdete Muzeum zvonů a dýmek. Stejně jako Řešov i Přemyšl má podzemí, které tu je už od přelomu 15. a 16. století a také sloužilo jako skladiště potravin. I toto podzemí můžete navštívit a během prohlídky nahlédnete i do sklepů přilehlých domů. Město je spojeno i s postavou vojáka Švejka, který tudy putoval na frontu. Je tu jeho socha, ulice pojmenovaná po něm a také pár hospod. Ve městě dále najdete nespočet svatostánků – baziliku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křitele na náměstí Plac Katedralny stavěnou od 2. poloviny 15. do 2. poloviny 16. století, která je hlavním katolickým svatostánkem města. Uvnitř je k vidění také krypta. Nedaleko baziliky je řeckokatolický chrám sv. Jana Křitele a dvě synagogy – Zasańska a Scheinbacha, ve které je dnes knihovna. Pěkným městským náměstí je také Plac na Bramie, za zmínku stojí také pěkné vlakové nádraží z 2. poloviny 19. století. Na místě, kde kdysi stával městský hrad, dnes stojí renesanční zámek (Zamek Kazimierzowski), jehož původ sahá do roku 1340. Na nádvoří zámku jsou pozůstatky původního hradu, vjezdová brána a vedle zámku najdete park. Ukázkou moderní architektury je budova Muzea regionu Přemyšl z roku 2008, která byla nominována na několik architektonických cen. Okolí města je poseto pevnostmi z dob Rakouska-Uherska a také sovětskými pevnostmi, které byly součástí tzv. Molotovovy linie. To byl systém opevnění postavený mezi lety 1940 až 1941 Sovětským svazem podél nové západní hranice vzniklé anektování pobaltských zemí, východního Polska a východní Moldávie. Linie vedla od Baltu až ke Karpatům. Více o systému budování pevností a jejich významu se dozvíte v Muzeu pevnosti Přemyšl a několika dalších pevnostech (Fort I, Fort XV nebo Fort XII, všechny z 2. poloviny 19. století). O sovětském pevnostním stavitelství se zájemci více dozví v objektu Kaponiera 8813.

    Další zastávkou při našem putování po Podkarpatském vojvodství bude městečko Lańcut. To láká hlavně na svůj krásný zámek (foto pod odstavcem), rezidenci rodu Lubomirských, která byla do dnešní podoby přestavěna v 1. polovině 17. století z původního hradu. Hradu a později zámku vládlo za celou dobu jeho existence hned několik významných rodin, největší rozkvět zámku a potažmo i celého města ale začal právě za vlády rodu Lubomirských, kteří z hradu vybudovali nádhernou rezidenci s baštami, ke které přiléhá i zámecký park. V něm najdete mimo jiné skleník, jízdárnu, stáje nebo orchideárium, ale také kočárovnu s historickými kočáry z 19. století. Ještě před první světovou válkou byl Lańcut věhlasným sídlem polské smetánky, v zámku fungoval plesový sál, jídelna, divadlo i galerie soch a početná také byla zdejší knihovna. Dnes zámek funguje jako muzeum a hrají se tu divadelní představení. Kromě zámku ve městě můžete vidět synagogu z 18. století, jednu z vůbec nejzachovalejších v Polsku, která má zajímavý interiér. Dále je ve městě klasicistní zámeček z 2. poloviny 19. století, ve kterém dnes sídlí Muzeum lihovarnictví se sbírkou historických strojů, etiket a historických lahví, které je součástí zdejší výrobny vodky.

    zámek Lańcut Polsko co navštívit a vidět zámek Lańcut, Polsko co navštívit a vidět

    A pojďme do městečka Sanok ležící v údolí řeky San. Centrem je Rynek se starou radnicí z konce 18. století. Dále je na náměstí kostel a klášter františkánů z 2. poloviny 19. století a starý židovský dům č. 10 s tradiční modlitebnou. Ve městě pak najdete ještě Nový židovský hřbitov, na kterém zbylo jen 50 náhrobků. S těmi ostatními Němci za války vydláždili město. V centru města dále najdete královský zámek, který pamatuje středověk a dnes je v něm historické muzeum se sbírkami sakrálního umění, ikon i prací symbolistického malíře Zdzislawa Beksińského. Hlavní ulicí je 3 Maja, na které můžete ochutnat různé pochoutky a také je tu socha Josefa Švejka. Nejzajímavějším atrakcí města je asi zdejší Etnografický skanzen (Park Etnograficzny) (foto pod odstavcem), který je ukázkou typického haličského města na přelomu 19. a 20. století, kdy bylo Podkarpatí součástí Rakouska-Uherska. K vidění jsou ve skanzenu zahrady, kostely, škola, kovárna i větrné mlýny.

    Etnografické muzeum Skanzen Sanok Polsko co navštívit a vidět Etnografické muzeum skanzen Sanok, Polsko co navštívit a vidět Etnografické muzeum Skanzen Sanok Polsko co navštívit a vidět Etnografické muzeum skanzen Sanok, Polsko co navštívit a vidět Etnografické muzeum Skanzen Sanok Polsko co navštívit a vidět Etnografické muzeum skanzen Sanok, Polsko co navštívit a vidět

    V městečku Zagórz jsou dnes k vidění jen ruiny starého kláštera bosých karmelitánů, tajemně působící místo. Jinak je ve městě ještě pravoslavný kostel. Městečko Lasko zase láká na zámek rodu Kmitů, jehož základy spadají do 16. století, radnici z 19. století a židovský hřbitov a synagogu.

    Krosno je město s bohatou sklářskou minulostí, které se tomuto průmyslu věnuje dodnes a průmyslově i ručně vyráběné sklo vyváží do 60 zemí světa. Zdejší sklářská huť tu byla založena v roce 1923. Centrem města je Rynek, jehož základy spadají už do 14. století. Nejstarší budovou na něm je dům Wójtowska z 15. století a zajímavý je také pranýř z 16. století. Ve městě se v budově biskupského paláce dnes nachází Podkarpatské muzeum, jehož součástí je i část původních hradeb ze 14. století.zámek Krasiczyn, Polsko co navštívit a vidět Zajímavá je muzejní sbírka petrolejových lamp. Ve městě je bazilika Nejsvětější Trojice na ulici Josefa Pilsudskiego a františkánský klášter s kostelem s jedním z největších polských zvonů.

    A stručně nahlédněme ještě do dalších míst polského Podkarpatí. Zámek Krasiczyn (foto vpravo) je jedním z pěkných polských zámků. Byl postaven v 18. století pro rodinu Stanislawa Krasickiho v renesančně-manýristickém slohu. V zámku dnes funguje hotel a některé zámecké komnaty si můžete prohlédnout v rámci prohlídek s průvodcem. K zámku přiléhá zámecký park, jehož součástí je božská bašta s kaplí a mauzoleem rodiny Sapiehů, kteří zámek vlastnili po Krasickich, a dále pak bašty královská, papežská a šlechtická. Je také možné navštívit hodinovou věž, která je součástí vstupní brány a funguje jako vyhlídka.

    Městečko Lezajsk je známé hlavně jako poutní místo polských židů. Ti totiž shodně potvrzují zázraky, které se prý dějí na hrobce (tzv. ohel) místního rabína Elimelecha Weissbluma. Hrobka je z roku 1776 a každý rok k ní v době výročí jeho úmrtí (přelom února a března) míří tisíce vyznavačů židovské víry. Druhou zajímavostí města jsou největší varhany v Polsku, které se nacházejí v bazilice Zvěstování Panně Marii a pocházejí z 2. poloviny 17. století. Varhany tvoří celou stěnu kostela v šířce 7,5 metrů a výšce 15 m. Tato bazilika je i mariánským poutním místem díky obrazu Lezajské Matky Boží útěchy.

    Městečko Karpatská Trója je významným architektonickým nalezištěm, protože tu před 4 tisíci lety stála jedna z nejstarších osad v Polsku. Bylo tu vykopáno víc než 160 tisíc archeologických střepů a předmětů. Na základě oněch archeologických nálezů tady byla vybudována skvělá rekonstrukce zmiňované slovanské osady a tvoří ji dřevěné hradby a několik budov. Je to překvapivě velké turistické lákadlo regionu. Zájemce o techniku by mohl nadchnout Naftový skanzen v městečku Bóbrka. Právě v tomhle městě totiž dlouho působil polský lékárník Ignacy Lukasiewicz,který je vynálezcem petrolejových lamp. Když je vynalezl, použil je jako veřejné osvětlení v několika tehdejších nemocnicích. Zároveň založil několik rafinerií nafty, aby zkoumal její možnosti. Tyto naftové vrty s technickým zařízením jsou dnes součástí expozice zdejšího naftového skanzenu, kde se dozvíte hodně věcí o těžbě ropy i strojích, které jsou k tomu potřeba. Do našeho průvodce přidáme ještě dvě lázeňská městečka. Iwonicz-Zdrój, jedny z nejstarších polských lázních, jsou obklopené Nízkými Beskydami a zdejší léčivé vody jsou známé od 1. poloviny 15. století. Ke konci 18. století tu byly vybudovány lázně sestávající z několika objektů, které byly inspirováno švýcarskými a rakouskými vzory. Druhým lázeňským městečkem v Nízkých Beskydech je Rymanów-Zdroj. Tady najdete na 11 léčivých pramenů, které se pijí na kolonádě a zároveň se jimi napájí lázně a sanatoria v okolí. Navštěvovaný je také zdejší židovský hřbitov, na kterém odpočívá i Isidor Izaac Rabi, židovský nositel Nobelovy ceny za fyziku a ještě je ve městě synagoga z přelomu 17. a 18. století.

    Předposlední zastávku při putování po polském Podkarpatí uděláme v pohoří Bukovské vrchy (Bieszczady) (foto v odstavci a pod ním). Jsou součástí východních Karpat a jedním z nejméně civilizací dotčený koutů Polska, hory se táhnout v délce asi 70 km k ukrajinským hranicím. Jejich nejvýznamnější část je chráněna jako Národní park Bieszczadzki, pro vstup do parku se platí vstupné. Je to ideální tip pro ty, kteří hledají jen minimum civilizace a krásnou krajinu vhodnou k pěší turistice. První zajímavostí parku je Park hvězdného nebe (Park gwiezdnego nieba), což je druhý největší park v Evropě, kde můžete pozorovat hvězdnou oblohu bez světel velkoměst. Za centrum pohoří se dá považovat obec Solina, která láká hlavně na svou obří přehradu, jejíž celková délka je 160 km.Myczkowice,Ekumenické centrum Polsko co navštívit a vidět Jde o největší přehradu v Polsku, která spojuje dvě jezera a její hráz je přístupná turistům. Uvnitř je elektrárna a chodby vedou 6 metrů pod vodní hladinou. Po přehradě je možné využít i výletních plaveb. Přehradní jezero vzniklo v 60. letech 20. století a dnes je oblíbených cílem polských jachtařů. Voda přehrady je známá také tím, že je velmi čistá, protože sem teče voda z téměř panenských Bukovských hor. Dále v Bukovských vrších můžete zamířit do lázeňského městečka Polańczyk-Zdrój. Vyvěrají tady dva prameny minerálních vod – Polańczanka a Solinianka, obě bohaté na řadu minerálních prvků a užívají se ke koupelím i k pití. V okolí je několik pravoslavných chrámů, v Myczkowicích najdete Ekumenické kulturní centrum (1. foto v odstavci), ve kterém je k vidění na 140 miniatur řeckokatolických a pravoslavných chrámů z Polska, Slovenska i Ukrajiny. Jednou z hlavních atrakcí Bukovských vrchů je ale legendární úzkokolejka z konce 19. století, jejíž stanici najdete v obci Cisca. Vozí turisty zdejší úžasnou krajinou a je tak velmi oblíbenou atrakcí celého pohoří. Nejvyšší horou polské části Bukovských vrchů (další část leží už na Ukrajině) je Tarnica vysoká 1 346 m. Jde o pátou nejvyšší horu Polska a leží nedaleko hranic s Ukrajinou. Výšlap na nezalesněnou horu může být jedním ze skvělých tipů na výšlap v Bukovských vrších. Na vrcholu najdetře mohutný kříž z roku 2000, který připomíná papeže Jana Pavla II. Dalším oblíbeným cílem výšlapů je hora Polonina Carynska, další tip pro milovníky horské turistiky, stejně tak výšlap na vrchol Halič (Halicz), na který vede hřebenovka z Bukovského sedla (Przelecz Bukowska) nacházejícího se na ukrajinsko-polských hranicích. Dalším tipem na pěší turistiku je pramen řeky San, ke kterému se vyráží z parkoviště v Bukowieci, cestou do Bukowiece se můžete zastavit u zubří ohrady.Polonina Carynska, Polsko co navštívit a vidět Pramen řeky San (zrodlo Sanu) je domluvený, ten skutečný se nachází kousek od hranic, už ale na Ukrajině. Dalším výšlapem můžete být Polonina Wetlinska, na kterou se vyráží z obce Smerek. Další skvělá hřebenovka. Co se týká Bukovských vrchů, nesmíme zapomenout na dřevěné kostelíky zapsané v UNESCO, které se nacházejí na území několika jihopolských vojvodství. V této části se jedná o kostelíky mezi obcemi Ustrzyki Gorne a Ustrzyki Dolne, zajímavý je třeba dřevěný kostelík sv. Michala z 18. století v obci Smolnik nebo kostelík z roku 1803 v obci Turzaňsk. Na závěr zmíníme ještě pěší túru k trojmezí Polska, Slovenska a Ukrajiny, kterým je 1 221 metrů vysoký vrchol Kremenec, ze kterého se vám naskytnou krásné výhledy na všechny tři země. Za zmínku stojí i vrchol Wielka Rawka vysoký 1 302 metrů. Bukovské vrchy jsou rozhodně nejzajímavější oblastí celého polského Podkarpatí. Pro ty, kteří milují krásné horské scenérie se skvělými podmínkami k pěší turistice, jsou tady na správném místě.

    pohoří Bieszczady Polsko co navštívit a vidět pohoří Bieszczady, Polsko co navštívit a vidět pohoří Bieszczady Polsko co navštívit a vidět pohoří Bieszczady, Polsko co navštívit a vidět pohoří Bieszczady Polsko co navštívit a vidět pohoří Bieszczady, Polsko co navštívit a vidět pohoří Bieszczady Polsko co navštívit a vidět pohoří Bieszczady, Polsko co navštívit a vidět pohoří Bieszczady Polsko co navštívit a vidět pohoří Bieszczady, Polsko co navštívit a vidět

    A naší úplně poslední zastávkou bude Magurský národní park. Leží na hranici Malopolského a Podkarpatského vojvodství a pokrývá část řeky Wisloka, valná část parku je zalesněná. Ani tady nechybí staré dřevěné pravoslavné kostelíky většinou z 19. století. Jde o kostelíky v obci Sekova (z 1. poloviny 16. století), zapsán v UNESCO spolu s dalšími dřevěnými kostelíky v této oblasti, dále dřevěný řecko-katolický kostel ze 17. století v obci Kwiatoń, pravoslavný dřevěný kostel z 20. století v obci Bartne nebo kostelík v obci Binarowa. Oblast je historicky domovem Rusínů, ale má i silnou židovskou tradici. Magurský národní park nepatří k příliš navštěvovaným místům, jedním z důvodou jsou i válečné hřbitovy z 1. a 2. světové války, které trochu kazí dojem ze zdejší krajiny, která je mimochodem dalším pěkným koutem Karpat. Nejvyšší horou tohoto horského pásma je 846 metrů vysoká Magura Watkowska, následována druhým nejvyšším vrcholem, Magurou Malastovskou. Centrem národního parku je městečko Krempna. Pokud budete v tomto zapomenutém koutu Polska, tak ještě upozorníme na včelařský skanzen Barć v obci Kamianna, lázeňské městečko Wysowa-Zdrój nebo Skanzen lemovské kultury v obci Zyndranowa. Tento park má oficiální turistický portál v angličtině, kde se dozvíte další informace důležité pro návštěvu.

    Tímto končí náš průvodce po jihopolských vojvodstvích Malopolském a Podkarpatském. Znovu připomínáme, že tento článek je součástí našeho obsáhlého průvodce po Polsku, ve kterém najdete průvodce i po dalších místech našeho severního souseda. Tak cestujte po Polsku s cestovatelským portálem Cesty po světě!

    Autor článku: M. Fikrová, zdroj fotografií: pixabay.com