Slezské vojvodství

    Slezské vojvodství je jedním z 16-ti polských vojvodství. Leží na jihu Polska, hraničí s Opolským, Malopolským, Svatokřížským a Lodžským vojvodstvím, a dále pak se slovenským Žilinským krajem a s českým Moravskoslezským krajem. Hlavním městem vojvodství jsou Katovice. Region je převážně hornatý. Hory tvoří hlavně jižní část regionu, střední část je silně industrializovaná, všude uvidíte tovární komíny, důlní vrtné věže, historické štoly a doly, z čehož se snaží těžit i turistický ruch. Poláci se tady totiž učí, že i něco jako průmyslová historie se musí umět využít k turistickému prospěchu. Průmyslové historické dědictví se tak změnilo ve skanzeny postindustriální architektury. Můžete tu vidět historické továrny i historické hornické kolonie. Severní část regionu láká na nejvýznamnější poutní místo celého Polska, na jedny z nejkrásnějších přírodních koutů Polska a také na celou škálu středověkých hradů a zřícenin. Slezské vojvodství je turisticky velmi rozmanité a velmi atraktivní, každý si tu najde něco pro sebe. Ačkoliv je tady tolik zajímavých míst, že se můžete při své cestě zaměřit jen na poznávání tohohle regionu, máte-li ale více času, spojte putování po Slezském vojvodství i se sousedními polskými vojvodstvími. Před Vaší cestou sem také nahlédněte do našeho úvodního článku o Polsku, kde se dozvíte i o všech ostatních zajímavých částech Polska.

    Slezsko je historické území, jehož největší část dnes leží v Polsku, zčásti v Česku a nejmenší část v Německu. Tradičně se region rozděluje na Horní a Dolní Slezsko, oba regiony se od sebe ale liší historií i charakterem. Region, o kterém pojednává tento článek, je v historii znám jako Horní Slezsko. Pod jeho vládu se podepsali polští, čeští, rakouští a pruští vládci. Společně s židovskou menšinou tu vytvořili zajímavou kulturní směsici i nářečí. Po ovládnutí území Prusy (18. století) došlo ke germanizaci obyvatelstva, po první světové válce zas do vztahů mezi Čechy a Poláky zasáhla československo-polská válka o Těšínské Slezsko roku 1919. Následovala slezská povstání a pozdější rozdělení území mezi Německo a Polsko, po 2. světové válce pak menší část Slezska připadla také Československu.

    Prohlídku Horní Slezska začneme v hlavním městě vojvodství, v Katovicích (Katowice). Katovice jsou významné historické město ležící na řekách Klodnica a Rawa, které má necelých 300 tisíc obyvatel. Společně s dalšími městy v okolí (Hlivice, Sosnowiec, Bytom, Zabrze a další) tvoří největší polskou aglomeraci čítající 5 milionů obyvatel. Katovice jsou univerzitním městem, ekonomicky nejsilnějšími odvětvími je těžba černého uhlí a těžké strojírenství. V poslední době je ale zřetelný odklon spíše ke službám.

    Katowice jsou ale hlavně průmyslovým městem, které láká především na industriální památky připomínající těžbu černého uhlí a ocelářství. V centru města najdete historické, především secesní, budovy, které stojí v kontrastu s těmi moderními. Důvodem výstavby velkého množství moderních budov se stala 2. světová válka, která na městě napáchala výrazné škody. Většinou tu tak uvidíte meziválečnou a komunistickou architekturu. Centrum města není velké. Jedná se o oblast kolem nového železničního nádraží zabudovaného do nákupního centra a náměstí Rynek s nepříliš vzhlednými moderními budovami. Zrekonstruovaná je také pěší zóna mezi náměstím Plac Szewczyka a ulicí 3 Maja. Ze zajímavých architektonických staveb upozorníme na budovu starého secesního nádraží z přelomu 19. a 20. století, které už ale jako nádraží nefunguje a dále pak na hotel Monopol původně z roku 1900 kombinující secesní a novogotické prvky. Zamiřte také k bývalému Slezskému sněmu v klasicistním stylu se zajímavým kulatým sněmovním sálem z 1. poloviny 20. století. Sněm má na 1 300 oken a celková délka jeho chodeb činí 6 km. Ve městě najdete také celou řadu kostelů, většina z nich pochází z 19. století, až na malý dřevěný kostelík Archanděla Michaela ze začátku 16. století. Hlavním kostelem je katedrála Krista krále v centru města, největší arcidiecézní katedrála celého Polska. Jde o neoklasicistní budovu vybudovanou v meziválečném období, dokončenou po válce. Jde o asi nejhezčí budovu ve městě. Reprezentativní budovou je palác Goldsteinů na náměstí Plac Wolności z 2. poloviny 19. století v neorenesančním stylu. Nechali si ho postavit bratři Goldsteinové a dnes funguje jako matriční úřad. Zajímavější je večer, kdy je budova pěkně nasvícena.

    Po celém městě jsou také roztroušené technické památky jako třeba železniční tlakové věže, komplex továrny na zinek (Huta Szopienice) z 1. poloviny 20. století, zpřístupněné jsou také zdejší doly. Příkladem dolu je Wujek s památníkem a muzeem obětí důlního neštěstí z roku 1981. Jedinečné jsou také unikátní dělnické kolonie – Giszowiec a Nikiszowies. Jedná se o originální hornická sídliště z 1. poloviny 20. století. Druhý zmiňovaný dům má devět pater a žije v něm na 7 tisíc obyvatel. Lidé tu žijí vlastně stejně jako před sto lety. Konají se tady také hornické dny a jarmarky. Tahle dělnická sídliště jsou skutečně jedinečná místa, která jen tak někde neuvidíte. Mají neskutečně zvláštní atmosféru, která stojí za zastávku.

    Budovou symbolizující město je tzv. Spodek, multifunkční hala připomínající létající talíř UFO z roku 1971, která funguje jako kulturní, výstavní i sportovní aréna v jednom. V noci je skvěle osvětlená a je jedním z největších turistických lákadel města. Nedaleko ní pak najdete Památník slezských povstalců (Pomnik Powstańców Śląskich) o třech křídlech, která mají symbolizovat tři slezská povstání. Industriálnímu městu ale nechybí ani zeleň, najdete tu několik parků i lesů. Zajímavý je třeba park Tadeusze Kościuszka, ve kterém se nachází jediná padáková věž v Polsku, vysoká 35 metrů. Část parku je upravena do anglického stylu. Dalším parkem je park Zadole s amfiteátrem. Přírodním koutem je také Lesní park v blízkosti města, kde volně žijí jeleni a divoká prasata a součástí je také pěkné Údolí tří rybníků. V Katovicích najdete také Slezskou zoologickou zahradu, ve které žije na 2,5 tisíce zvířat. Součástí zahrady je i tzv. údolí dinosaurů s modely vyhynulých gigantů.

    Městu ale nechybí ani muzea. Pro zájemce o moderní umění zmíníme Galerii Szyb Wilson, soukromou galerii současného umění a dále pak o něco zajímavější Slezské muzeum, jehož prostory jsou umístěny částečně pod zemí v prostorách bývalého dolu Varšava. Nad zemí je pak část muzea tvořena moderními skleněnými budovami. Součástí původního dolu je věž Varšava, která dnes funguje jako vyhlídková plošina. Upozorníme také na Muzeum dějin Katovic a na Muzeum nejmenších knížek světa.

    Jen nedaleko Katowic vás upozorníme na hrad Bedzin, jehož historie sahá až do 14. století. Hrad je skvěle zachovalý, je tvořen věžemi, můstky a cimbuřím. V jedné jeho části se nachází Uhelné muzeum.

    Opusťme Katovice a zamiřme do Hlivic (Gliwice). Dominantou města o necelých 200 tisících obyvatelích je největší celodřevěná věž na světě. Je vysoká 111 metrů, říká se jí hlivická „Eiffelovka“ a je připomínkou tzv. hlivické provokace. To bylo veliteli gestapa (Heydrichem a Müllerem) zorganizované přepadení německé radiostanice na konci srpna 1939. Skupina německých vojáků dobyla zdejší vysílací stanici a poslala zprávu v polštině, která tvrdila, že se Poláci chystají napadnout Německo. Cílem bylo způsobit zdání, že útok provedli protiněmečtí Poláci. Ve věži je dnes muzeum. Hlivice jsou historicky známé od 13. století, v 15. století tu vyrostl piastovský hrad a hradby s dvěma baštami. Ty jsou doplněné sochami lvů z 19. století. Centrem města je náměstí Rynek s docela pěknou radnicí a fontánou. Hlavním kostelem je kostel sv. Bartoloměje, jehož původní stavbu vystavěl řád templářů ve 13. století. Dnešní interiéry jsou z 15. století, loď s věží ze 17. století. U města sídlí pobočka automobilky Opel.

    Zajímavou zastávkou při putování po Horním Slezsku je město Tarnovské hory (Garnowski Góry). Město má asi 60 tisíc obyvatel a leží necelých 30 km od Katovic. Ve městě se začali usazovat osadníci po objevení stříbra v 15. století a historie města je spjata nejen s těžbou stříbra, ale i zinku a olova. Zdejší doly v minulosti patřily k největším těžebním oblastem ve střední Evropě. Promyšlený systém podzemních šachet a štol zdejšího těžebního komplexu je od roku 2017 na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Více jak 300-letá důlní historie a památky na ni jsou tak velkým a hlavním turistickým lákadlem města. Většina v UNESCO zapsaných prvků se nachází v podzemí, na povrchu jsou hlavně pozůstatky čerpacích stanic, které čerpaly vodu využívanou pro zásobování zdejšího průmyslu. Mezi hlavní památky patří: štola Černého pstruha (Sztolnia Czarnego Pstraga), což je turistická trasa v bývalém dole Fryderyk z roku 1784, kterým projíždíte trasu dlouho 600 metrů na loďkách. Zajímavostí je název štoly. Pod zemí je totiž jezírko s černou vodou, ve které ještě donedávna žili pstruzi dorůstající obrovských rozměrů. A protože žili v temnotě, rodili se bez očí. Druhou a nejzajímavější atrakcí jsou historické doly na stříbro (Zabytkowa Kopalnia Srebra) se skanzenem hornických strojů. Pod zemí jsou zpřístupněné chodby v délce 1 740 metrů včetně 270 metrů dlouhé vodní chodby, kterou projíždíte na loďce tažené ocelovým lanem. Do podzemí se sjíždí v kovové kleci a chodníky jsou stylově osvětleny kahany. Součástí je také hornické muzeum a Skanzen parních strojů s tlakovými pumpami, vodními koly a historickými lokomotivami. Do dolu se vstupuje ulicí Szczęść Boże (Zdar Bůh), což je hornický pozdrav. Tato místa spojená s hornickou minulostí můžou být zajímavou zastávkou. Ve městě pak ještě milovníky železnic upozorníme na největší polské seřaďovací nádraží. Centrem města je Rynek s historickými domy, hlavní tepnou města je ulice Gliwicka s kostely, židovským hřbitovem a památkově chráněnými domy. Nedaleko města pak upozorníme ještě na zrekonstruovaný zámek ve Starych Tarnowicích. Renesanční zámek po válce fungoval jako sídlo JZD, dnes v něm sídlí Centrum umění a dávných řemesel.

    Další zastávku byste měli udělat v městě Zabrze, dalším slezském průmyslovém městě. Jeho největší atrakcí je důl Guido, jediný památkově chráněný důl na těžbu černého uhlí v Evropě. Při jeho návštěvě se dostanete do úrovně 170 až 320 metrů pod zemí. Důl založil kníže Guido Henckel von Donnersmarck roku 1855. Při návštěvě dolu se dostanete do originálních podzemních prostor z 19. století, které jsou dnes jakýmsi skanzenem a jejichž součástí je i expozice věnovaná památce politických vězňů, kteří museli pracovat ve slezských dolech v 20. letech 20. století za komunistického teroru. Skanzen je tvořen třemi patry v různých hloubkách pod zemí, každé patro nabízí něco jiného. V provozu tu také můžete vidět různé dopravníky apod. a je možná i extrémní prohlídka dolu, na kterou potřebujete plnou hornickou výbavu. Atraktivní je také zdejší Divadlo na úrovni (Teatr Na Pozomie), což je divadlo 320 metrů pod zemí, kde se konají různá umělecká představení a koncerty a většinou jsou vyprodané měsíce dopředu. Další součástí dolu je Muzeum hornictví.

    Další zastávkou v našem průvodci bude Chořov (Chorzów). I tohle město má průmyslovou minulost, od konce 18. století tu fungovala huť. Kromě bývalého hornického komplexu Sztygarka s unikátní železobetonovou těžební věží vysokou 42 metrů tu najdete i další zajímavosti. Je tu velký Slezský stadion, kde se konají různé sportovní a kulturní události, dále pak Slezský park s planetáriem pro 400 lidí, zábavním parkem a také zoologickou zahradou a historickým skanzenem. Jde mimochodem o společnou zoo s Katovicemi, na které město volně navazuje. Ve městě je pak malý kostelík sv. Vavřince z 16. století, který je součástí turistické Trasy dřevěné architektury (Szlak Architektury Drewnianej), která turisty zavádí na různá místa zajímavá pro své dřevěné kostelíky a další stavby ze dřeva. Více se o dřevěných kostelících a svatyních, které jsou mimochodem zapsány i na seznamu UNESCO, dočtete v průvodci po Malopolském vojvodství, kde se jich nachází nejvíce. Centrem města je náměstí Plac Matejki se sochou Chlapce s labutí z roku 1833, která získala bronzovou medaili na výstavě v Londýně.

    Jednou z největších turistických atrakcí Slezského vojvodství je Čenstochová (Czestochowa). U města se totiž nachází poutní komplex Jasná Hora (Jasna Góra) s řadou sakrálních objektů. Celý komplex na Jasné Hoře je hlavním náboženským centrem celého Polska a jedním z nejvýznamnějších evropských poutních míst. Miliony věřících sem láká slavný obrázek Matky Boží s dítětem, kterému jsou přisuzovány zázračné schopnosti. Obraz je součástí katolického kultu. Legenda praví, že ikona je dílem samotného evangelisty Lukáše, vědecké výzkumy ale vznik obrazu datují do 13. století. V 17. a 18. století se ale jednalo o jednu z nejdůležitějších památek celého křesťanského světa. Zajímavostí také je, že když Švédové roku 1655 dobývali jedno polské město za druhým, Jasnou Horu nedobyli. Král Kazimír se tu totiž modlil za záchranu království a Madona ho údajně vyslyšela. Obraz se těší opravdové úctě a je tak oblékán do drahocenného oděvu. Od 17. století měl už sedmero šatů, některé byly posázené diamanty, perlami a drahými kameny. Na zdech kostela, ve kterém se obraz nachází, visí různé dary, které mají symbolizovat zázračná uzdravení modlících se věřících. Věřící klekají a po kolenou procházejí úsek kolem obrazu a oltáře, na kterém je mimochodem také zakrvácený pás papeže Jana Pavla II. z atentátu, který na něj byl spáchán roku 1981. Celý komplex je tvořen klášterem paulínů, který je obklopený barokními hradbami, uvnitř kterých se nacházejí hospodářské budovy, královské pokoje a muzeum. V klášterní pokladnici se uchovává žezlo polských králů a válečné trofeje. Nejzajímavější částí poutního komplexu je bazilika Nalezení sv. Kříže a Narození sv. Panny Marie, postavená v barokním stylu. Slavný obraz pak najdete v kapli Matky Boží Čenstochovské.

    Z Jasné Hory pak můžete sestoupit na bulvár Aleja Najświetszej Maryi Panny, který je dlouhý 1,5 km a vede k náměstí Stary Rynek. Cestou po bulváru uvidíte zajímavé stavby včetně kostela sv. Jakuba, bývalého pravoslavného chrámu z 2. poloviny 19. století. Jsou tu ale i dva další kostely. Čenstochová je také známá výrobou zápalek. Vyrábí je firma Durlach, která k jejich výrobě používá původní stroje a ve své továrně má i muzeum, kde se o výrobě sirek dozvíte téměř všechno.

    Krajina známá jako Krakovsko-čenstochovská jura (Jura Krakowsko-Czestochowska) je úžasná krasová oblast ležící mezi Krakovem a Čenstochovou. Na území této vápencové oblasti najdete řadu skalních útvarů, na 1 800 jeskyní a také několik romantických hradních zřícenin. Hrady tady totiž v minulosti, v době Kazimíra Velkého a jeho potomků ve 14. století, tvořily obranný systém země. Hradům se přezdívalo „orlí hnízda“. Pramení tu také několik řek a jedna část území ležící už v Malopolském vojvodství je národním parkem. Milovníky cyklistiky by mohla zajímat necelých 164 km dlouhá Stezka orlích hnízd (Szlak Orlich Gniazd), cestou minou několik hradů a zřícenin. Z nich zmíníme Korzkiew, kouzelný Ojców zabudovaný do skály, Pieskowa Skala, Rabsztyn, Bydlin, Smoleń, Pilica, Ogrodzieniec, Morsko, Bobolice, Mirów, Olsztyn. Zmiňovaná stezka je jednou z nejkrásnějších tras po historických objektech v Polsku a částečně zasahuje do Malopolska. Z těch půvabných upozorníme na zříceninu hradu Olsztyn. Na zdejším vrchu stávala strážnice s věží už ve 13. století, o století později tu vznikla pevnost, později přebudovaná na nedobytnou tvrz tvořenou hradem a podhradím. Hrad měl promyšlení i labyrint jeskyní ve skále, což také přispělo k tomu, že ho bylo těžké dobýt. To se povedlo až Švédům v 17. století. Po jejich nájezdu už hrad posloužil místním jako zdroj stavebního materiálu. Přesto je to ale půvabná zřícenina, na které se v létě konají různé historické akce. Druhou impozantní hradní zříceninou je zřícenina hradu Ogrodzieniec. Jeho výstavba začala ve 14. století, sídlil tu rytířský rod. Hrad byl zničen Švédy v 17. století. Tahle oblast posetá zřícennami nadchne každou romantickou duši. Dalším místem, které stojí za zmínku je Podlesice, což je oblast oblíbená u horolezců. Ti tady totiž mohou využít skvělé vápencové skály a skalky, přes které vedou lezecké cesty (útvary Skaly Podlesickie, Skaly Kroczyckie, Skaly Morskie). Přírodní rezervace Góra Zborów nabízí také přehlídku roztodivných vápencových útvarů. Na turistické stezce vedoucí oblastí leží také Hluboká jeskyně (Jaskinia Gleboka) dlouhá 190 metrů. Jsou tu ještě další čtyři jeskyně přístupné turistům - Ciemna, Łokietka, Nietoperzowa a Wierzchowska Górna.

    Město Těšín (Cieszyn) existuje od 12. století a později bylo jedním z hlavních kulturních a administrativních center Slezska. Po první světové válce bylo město rozděleno mezi Československo a Polsko, kdy Polsku připadla historická část, Česku zas strategické železniční nádraží. Město dnes téměř plynule navazuje na Český Těšín a oba národy tu vlastně žijí tak nějak společně a mají i vlastní česko-polské nářečí. Dominantou polského Těšína je Zámecká hora, na které se nachází jedna z nejdůležitějších polských památek, rotunda sv. Mikuláše z 12. století. Ta je zobrazena i na bankovce 20 zlotych. Na Zámecké hoře od 14. století stával piastovský hrad, zachovala se obytná a obranná věž, která dnes funguje jako vyhlídka. Jen kousek odsud zas najdete moderní zámek Cieszyn z 21. století, které je centrem současného designu. V centru města se stále dochovalo historické jádro. Jde o náměstí Rynek se studnou z 16. století. Kousek od centra pak najdete také Muzeum Těšínského Slezska. Zmíníme ještě náměstí Plac Kościelny a procházku po ulici Przykopa, které se říká těšínské Benátky.

    Město Bielsko-Biala vzniklo spojením dvou měst v názvu teprve v roce 1951. Bielsko bývalo jedním z největších center textilního průmyslu v celé habsburské monarchii. Historickým centrem Bielska je náměstí Rynek ze 13. století, jehož dnešní zástavba mapuje asi pět století (od 14. do 19. století). Moderní je pak fontána na náměstí. Kdybyste tu někde zahlédli malého Fiata 126a jako dekoraci, vězte, že je to proto, že právě tady se mezi lety 1972 a 2000 vyráběl. Dále je tu katedrála sv. Mikuláše z 15. století s řadou architektonických stylů a zámek Sulkowských, což byla knížata žijící tady ve 14. století. Hrad měl nejprve obrannou a později rezidenční funkci. Dnes v zámku sídlí muzeum historie. Centrem Bialy je Radniční náměstí (Plac Ratuszowy) s novorenesanční radnicí připomínající vídeňský Justiční palác. Radnici dominuje 52 metrů vysoká hodinová věž. Milovníky animací, tedy těch historických, jakými byl třeba Bolek a Lolek, se mohou stavit ve studiu kreslených filmů v ulici Cieszyńska, kde tyhle kreslené figurky vznikly.

    Dalším skvělým tipem na zastávku je městečko Pština (Pszczyna). Město stávalo na bývalé obchodní stezce z Rusi až k Dunaji, a proto tu byl v 15. století vystavěn gotický hrad. O století později hrad připadl rodině Promnitzů, kteří ho přebudovali na renesanční rezidenci a později na barokní zámek o třech křídlech, který je také někdy přezdíván jako „polské Versailles“. Zámek můžete navštívit v rámci prohlídek, v interiéru uvidíte dobový nábytek a jiné vybavení. Součástí jsou i zrekonstruovaná gotická sklepení z 15. století, ve kterých je zbrojnice. V ní můžete vidět výzbroje z období od 15. do 20. století. Od zámku až k loveckému zámečku Promnice vede pěkný park, kde žijí zubři, jeleni, daňci i divoká prasata. Zdejší knížata totiž bývali vášnivými lovci a za hony se sem sjížděli aristokraté z celé Evropy. Lovecké trofeje jsou pak vidět v interiéru zámku. Park je rozdělen do tří částí: ve Zvěřinci žijí zmiňovaná zvířata, součástí Nádražního parku je skanzen s regionální lidovou architekturou, jako je stodola, vodní mlýn aj. a nejzajímavější částí je Zámecký park s můstky, rybníky a ostrůvky, to vše v anglickém stylu. V nedalekých Jankowicich je pak zubří rezervace s naučnou stezkou.

    Za zmínku stojí i městečko Zywiec obklopené horskými štíty, z nichž nejvyšší dosahuje 1 725 m. n. m. V minulosti tu stávaly tři hrady. Nejprve keltský, později lovecký zámeček. K tomu byl v 16. století přistavěn Starý zámek s arkádovým renesančním nádvořím, ve kterém sídlí muzeum a v 19. století přibyl Nový zámek v klasicistním stylu, ve kterém je škola. Hezká je i zdejší novorenesanční radnice z 19. století. Je tu také arciknížecí pivovar z 19. století, který je otevřený veřejnosti. U města se pak nachází přehrada na řece Sole, je dlouhá 8 km, široká 2 km a má 38 metrů vysokou hráz, u které se nachází vodní elektrárna. Přehrada je oblíbeným rekreačním místem.

    Slezské Beskydy jsou součástí Vnějších Západních Karpat a rozkládají se na území Polska a České republiky, většina území je ale na polské straně. Jejich česká část je poměrně málo navštěvovaná. Nejvyšší horou je Skrzyczne s výškou 1 257 m n. m. Na jejím vrcholu se nachází telekomunikační vysílač a turistická chata z 30. let 20. století. Na horu se dostanete po několika turistických stezkách a také lanovkou, která má dva úseky - Szczyrk - Hala Jaworzyna a Hala Jaworzyna – Skrzyczne. V zimě je hora oblíbený lyžařským střediskem. Ve Slezských Beskydech, které jsou oblíbenou oblastí pěších turistů, je hlavním rekreačním střediskem Wisla. Vrcholy Beskyd se běžně pohybují od 300 do 600 m. n. m., oblíbenou horou na výšlap je Barania Góra s vyhlídkovou věží (1 220 m. n. m.) a Stozek Wielki vysoký 978 m. n. m. Turistický věhlas Wisla získala v 19. století, na přelomu 19. a 20. století sem mířili významní polští literáti. Po první světové válce tu byl postaven lázeňský dům s bazénem a na kopci Zadni Grón byl vystavěn dodnes používaný prezidentský zámeček. Na zdejším malém náměstí najdete zámeček a vily z meziválečného období, stejně tak krčmu z 18. století, ve které je dnes muzeum. Vedle muzea najdete další stavby z tzv. Stezky dřevěné architektury (Szlak Architektury Drewnianej), o které jsme psali výše. Její součástí jsou v této oblasti stará dřevěná škola z konce 19. století a horalská chalupa ze začátku 20. století. Z Baranii Góry byl do centra města přenesen také habsburský lovecký zámeček z konce 19. století. Na řadě zdejších kopců – Soszów, Stozek, Cienków začíná několik turistických stezek a cyklotras. Řeka Visla tady vytváří také několik kaskád. Nejzajímavější je Rodla dosahující výšky 5 metrů. V Beskydech leží městečko Koniaków, které je světoznámým centrem výroby krajek. Ve zdejším muzeu krajky je vidět nedokončený ubrus, který měl být darem královně Alžbětě II.

    A na závěr jen okrajově pár míst, které byste při putování po Slezském vojvodství mohli potkat. V Bytomi můžete vidět nejstarší stále aktivní úzkokolejku. Z původních 230 km se dodnes zachovalo 21 km. Technicky zajímavý je i Hlivický kanál, který od roku 1941 spojuje přístav v Labedach s přístavem v Koźli. Trasa je dlouhá 41 km a překonává celkem šest zdymadel. Ve Zdzieszowicích najdete jediný evropský přívoz poháněný lidskýma rukama. Za zmínku stojí také hrad Racibórz, kde je k vidění husarská zbroj z 16. a 17. století, kterou si můžete vyzkoušet. Ze 13. století pochází gotická kaple známá jako slezská Saint-Chapelle, postavená po vzoru té pařížské. Je perlou zdejší sakrální architektury. V městě Tychy najdete Muzeum pivovarnictví (Tyskie Browarium), které se nachází v historických knížecích pivovarech. Zdejší pivo Tyskie se tu vaří už 400 let.

    Oficiální turistický portál se všemi zajímavosti o Slezském vojvodství a dalšími informace najdete tady.

    Autor článku: M. Kučerová