Dolnoslezské vojvodství

    Dolnoslezské vojvodství je jedním z 16 polských vojvodství. Jeho hlavním městem je Vratislav, polsky Wroclav. Leží na jihu Polska v západní části historického Slezska. Hraničí s těmito polskými vojvodstvími: na západě s Lubušským, na východě s Opolským, na severu s Velkopolským. Dále hraničí s německou spolkovou zemí Sasko a s Českem.

    Geograficky je Dolnoslezské vojvodství velmi rozmanité, sever je tvořen rovinou v okolí řeky Odry, jih je hornatý. Jižní hornatá oblast je známá jako Sudety, což je pás pohoří hraničící s Českem skýtající krásné přírodní scenérie. Po hřebenech Orlických hor a Krkonoš prochází hranice s Českou republikou. Nejvyšší horou vojvodství je Sněžka, následována Kralickým Sněžníkem. Najdete tu ale i rozlehlé borové lesy a Kladská kotlina je oblast známá pro své Stolové hory.

    Ekonomicky profituje z těžby hnědého uhlí, těží a zpracovává se měď. Významný je ale hlavně cestovní ruch, hlavně při hranicích s Českem.

    Z turisticky nejzajímavějších míst upozorníme na historickou Vratislav, ale i další historická nebo lázeňská města, kláštery, zámky a muzea. Nechybí tady ale ani památky zapsané v UNESCO a moderní lyžařská střediska, a také spousta možností pro pěší turistiku. Níže pro vás cestovatelský portál Cesty po světě připravil podrobného průvodce po Dolnoslezském vojvodství.

    První zastávku při našem putování nelze udělat jinde, než v hlavním městě vojvodství, Vratislavi. Protože je průvodce po Vratislavi, polsky Wroclavi, velmi rozsáhlý, věnujeme mu samostný článek.

    Hned při hranicích s Českem se nachází Kladsko a Kladská kotlina, ležící ve střední části bývalých Sudet. V minulosti tato oblast bývala historicky spjata se zeměmi Koruny České. Turistům může nabídnout několik lázeňských městeček, skvěle zrekonstruované historické tvrze, zlatý důl, jeskyně i skvělé možnosti pro turistiku. V některých místech můžete dokonce platit i českými korunami. Upozorníme na oblíbenou pochoutku, kterou jsou čerstvě ulovení pstruzi z rybníčků. Tady je to nejzajímavější z Kladska a Kladské kotliny.

    Město Kladsko (Klodzko) je nám Čechů známé hlavně jako místo, kam se o víkendech jezdí na tržnici za nákupy. Kladsko leží na řece Kladská Nisa a bývalo zastávkou na historické cestě z Prahy do Vratislavi a také na Jantarové stezce. Dřevěná pevnost tu stávala už v 10. století a patřila pod libickou říši, které vládli Slavníkovci. V 16. století byl na jejím místě vybudován hrad s komplexním opevněným systémem s hradbami a bastiony, po dobytí města Prusy byl přestavěn na vojenskou pevnost, která plnila vojenskou roli až do konce 2. světové války, tou dobou tu bývala také pobočka koncentračního tábora a také sloužila jako vězení. Dnes je pevnost hlavní atrakcí města a jednou z nejzajímavějších památek celého Dolního Saska. Od pevnosti, která se tyčí nad městem, se vám naskytnou pěkné výhledy nejen na městské panorama, ale i na nedaleké hory. Uvnitř pevnosti a v jejím podzemí jsou expozice věnované vojenské činnosti a dozvíte se tu vše o historii tohoto místa. Hlavní část pevnosti leží na Pevnostní hoře (Góra Forteczna), která bývala centrem historického Kladska.

    Centrálním náměstím města je Plac Boleslawa Chrobrego s radnicí z konce 19. století, která má renesanční věž a její původ se datuje už do 14. století. U radnice stojí sloup Panny Marie ze 17. století, postavený na památku dvou tragických historických událostí – obrovského požár roku 1676 a morové rány o čtyři roky později. U hlavního vchodu do radnice je pak studna, jejíž dnešní podoba je z přelomu 17. a 18. století. Náměstí bylo i v minulosti centrem historického dění, stávala tady krčma, která měla velký význam pro rozvoj místního pivovarnictví a také knihovna a městské divadlo. Z těchto budov se ale dodnes nic nedochovalo. Náměstí je ale obklopeno spoustou historických domů, kde kdysi bydleli řemeslníci, kupci i šlechta. K některým se vážou i tajemné legendy. Třeba majitelkou domu č. 36 bývala žena známá jako kladská travička. Ta údajně pomohla napoleonským vojákům při obléhání města tím, že otrávila vodu ve studni v ulici Piekarskej. V domě č. 13 už 400 let funguje lékárna.

    Od pevnosti se pak starými úzkými uličkami můžete dostat nejen k náměstí, ale i ke gotickému mostu Sv. Jana, o kterém se říká, že je miniaturou pražského Karlova mostu. Ve skutečnosti je ale starší než ten pražský. Je považován za jednu z dominant města. Najdete tu samozřejmě také řadu kostelů, upozorníme na kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je v podobě gotické přestavby z 15. století. Iniciátorem přestavby byl první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, jemuž je tu zasvěcen pomník v kostelním interiéru.

    Ve městě je také Muzeum Kladska (Muzeum Ziemi Kłodzkiej), které se přirozeně věnuje historii celé oblasti. Nachází se v barokní budově bývalého jezuitského konviktu budovaného mezi 17. a 18. stoletím. Sama budova konviktu vystavěná architektem italského původu Carla Luraga, je jednou z nejhezčích budov ve městě.

    Turisté také mohou navštívit kladské podzemí, kterým vede podzemní turistická trasa. Vede z ulice Zawiszy Czarnego do České ulice (Czeska) na úpatí kladské pevnosti a je dlouhá 600 metrů. Dozvíte se tu spoustu zajímavostí o zdejším podzemí, které je velmi chladné, a proto se nezapomeňte obléct. V podzemí v minulosti dozrávalo pivo, uchovávaly se tu potraviny a v rámci ochrany před požárem sem byly přesunuty i některé výrobní dílny jako třeba pekárny. Později našly tunely uplatnění během válek. Tunely vznikaly od 13. do 17. století a razili je sami obyvatelé, čímž vznikla několikapatrová síť chodeb a komor. Když Klodzko ztratilo svůj středověký charakter a zmodernizovalo se, význam tunelů zanikl. Trasa vedoucí podzemím je nazývána také Trasou tisíciletí polského státu. Prohlídková trasa je udělána skutečně velmi pěkně a budete se tu cítit jako ve starém středověkém Klodzku.

    Celá oblast kolem Kladska je místem, kde také najdete hned několik lázeňských městeček s příjemným prostředím. Dějiny zdejšího lázeňství sahají už do 13. století, k jejich velkému rozkvětu došlo ve století 19. První zastávkou bude lázeňské město Kudowa-Zdrój, u Čechů opět známá hlavně jako sídlo polské tržnice. Ve zdejších lázních se léčí onemocnění srdce nebo nadměrná činnost štítné žlázy. K lázním se dostanete po ulici Zdrojowa, která nabízí řadu krásných starých vil. Zdejší lázně tvoří lázeňské sanatorium Zámeček z 18. století s příjemným a skvěle upraveným lázeňským parkem a dále pak sanatorium Polonia s velkým divadelním sálem. V lázeňském parku rostou i docela exotické stromy, na konci promenády je rybníček. Dále tu najdete také Aquapark se saunami, vířivkami a toboganem. Ve městě je také Muzeum hraček (Muzeum Zabawek). Jen kousek od Kudowy-Zdrój najdete obec Čermnou (Czermna), kde se nachází známá kostnice (Kaplica Czaszek), která je ukryta v barokní kapli z přelomu 18. a 19. století. Výzdobu tvoří na 3 tisíce lebek, kosti dalších až 30 tisíc obyvatel jsou pak ukryty v kryptě. Další nepříliš vzdálenou obcí je Pstrazna, ve které se nachází skanzen lidové kultury (Muzeum Kultury Ludowej Pogórza Sudeckiego). Představuje tradiční lidové stavby z oblasti Sudet. K nejatraktivnějším z nich patří kovárna, roubená zvonička a větrný mlýn. Muzeum, kromě stálé expozice, nabízí řadu zajímavých kulturních akcí. Můžete zde také ochutnat tradiční zdejší chléb pečený v originální peci. Kousek odsud také leží pěkná Japonská zahrada v Jarkowě.

    Dalším lázeňským městečkem je Duszniki-Zdrój. Ve zdejších lázních se léčí poruchy trávícího ústrojí, dýchacích cest, ženské potíže a zranění po úrazech. Lázně jsou známé i díky rašelinovým a jehlicovým koupelím a minerálním vodám. Městečko se rádo chlubí tím, že tu koncertoval i F. Chopin, nejslavnější polský hudební skladatel. Za hlavní atrakci města platí místní Muzeum papírnictví, centrem města je malebné náměstí Rynek, dnes zmodernizované.

    Největším z kladských lázeňských městeček je Polanica-Zdrój v malebném údolí řeky Bystrzyca Dusznicka jen nedaleko Stolových hor. Podél řeky vede zrekonstruovaná promenáda. Zdejší lázně léčí srdce, neurologická onemocnění i onemocnění trávícího či pohybového ústrojí. Využívá se minerální vody i bahna a také podhorského mírného klimatu. Lázně kromě lázeňského domu tvoří promenáda, lázeňský park, divadlo a ubytovací zařízení.

    V nejstarších polských lázních ve městě Lądek-Zdrój vyvěrá 7 léčivých pramenů o teplotě od 18 do 44 °C, o jejich léčivé vodě se vědělo už ve 13. století. Voda je dobrá k léčbě revmatických, ortopedických, neurologických, kardiologických a kožních onemocnění a také k léčbě nemocí ze zaměstnání. Jde o velmi hezké lázeňské městečko, nejhezčí lázeňskou budovou je sanatorium Vojciech s novobarokní výzdobou a mramorovým vybavením, které pamatuje amerického prezidenta J. Q. Adamse, pruské krále i ruské cary. Kromě lázeňských budov se tu nachází náměstí Rynek s novorenesanční radnicí, gotický most Sv. Jana a na kopci Karpiak nad městem najdete ruiny středověkého hradu Karpien, které tvoří už jen nějaké to zdivo a valy.

    Ladek-Zdroj lázně

    Další zastávku při putování po Dolním Slezsku udělejme v městečku česky známém jako Frankeinstein, polsky Zabkowice Slaskie. Název Frankenstein dali místu přistěhovalci z Franků, kteří se tu usadili. Hlavní atrakcí městečka je šikmá věž, nedaleko které (ulice Křivá) se nachází legendární laboratoř dr. Frankensteina, čímž se město snaží v turistech vyvolat dojem, že má s touhle hororovou postavou něco společného. Místní tvrdí, že se Mary Shelley, autorka postavy Frankeinsteina, inspirovala jejich názvem. Laboratoř skýtá různé chirurgické nástroje, lidské končetiny a další strašidelné rekvizity, které trochu připomínají pouťové paláce hrůzy. Je ovšem nutno zkonstatovat, že název města ve skutečnosti s touhle postavou nemá nic společného. Město samo má ale hrůznou minulost. Jedna událost se tu odehrála roku 1606, kdy vypukl údajný mor, který zabil na 2 tisíce lidí. Existovalo ovšem podezření, že nejde o mor, ale o jakési „temné síly“. Nakonec vyšlo najevo, že tu řádila banda hrobníků a traviček, kteří využívali smrt k obohacení a také k rituálním praktikám. Přesně se ale neví, kolik lidí mají na svědomí. Šest mužů a dvě ženy se přiznali, že umísťovali jedy na klepadla, zárubně a kliky. Těla mrtvých pak prodávali, rozřezávali, z těhotných žen vyjímaly plody a jedli jejich srdce a další hrůznosti. Ještě téhož roku byli popraveni. A ještě zpátky k šikmé věži. Jde o gotickou zvonici ze začátku 15. století, vysokou 43 metrů, která se v horní části vychyluje o 2 metry do strany a je šikmá opravdu na první pohled. Nahoře se nachází vyhlídková plošina. Krom věže jsou ve městě ještě zbytky renesančního zámku.

    Jednou z hlavních turistických atrakcí Dolní Slezska, je město Vambeřice (Wambierzyce) s významným poutním místem zvaným Slezský Jeruzalém. Město leží jen asi 15 km od českého Broumova. Město proslulo už dávno jako významné poutní místo, o jehož založení se vypráví legenda pocházející z 12. století. Nevidomý Jan Ratna měl znovu nabýt zrak, aby mohl spatřit postavu Panny Marie a o šest století později byla na počest Panny Marie vybudována barokní svatyně Matky Boží, která se později stala bazilikou. Je tvořena lodí a jedenácti kaplemi. Uvnitř baziliky se nachází soška Panny Marie z lipového dřeva pocházející buď ze 13. nebo 14. století. Ještě před vznikem tohohle barokního svatostánku se sem lidé chodili modlit k lípě s milostnou soškou (za tímto účelem sem vyrazil i zmiňovaný Jan Ratna), později ke dřevěnému kostelíku zničenému Husity, následně k pozdně gotickému kostelu z 16. století. Obec Vambeřice kdysi patřila rakousko-uherské monarchii a byla velmi oblíbeným výletním a poutním místem poutníků z českých zemí. V 18. století připadla Prusku a po druhé světové válce Polsku. Poutní tradice v průběhu 20. století pomalu upadala, dnes ale dochází k jejímu oživení. Bazilika se tyčí nad malým náměstím, ze kterého k ní vede schodiště o 57 schodech, které mají symbolický význam. Devět značí počet andělských chórů a 33 jako Kristova léta v době ukřižování, 15 pak jako věk Panny Marie v okamžiku početí Ježíše Krista. Součástí je také kalvárie s křížovou cestou se 100 kapličkami, branami a dalšími poutními zastávkami. Dřevěné kapličky na křížové cestě stávaly už od 2. poloviny 17. století, jejich dnešní zděná podoba je z 19. století. Součástí jsou také dvě poustevny. Ve Vambeřicích taky upozorníme na úžasný pohyblivý betlém z roku 1882 s více než 800 figurkami. Je výsledkem 28leté práce místního hodináře.

    Další zastávku uděláme v městečku Stříbrná Hora (Srebrna Góra). Historie obce se datuje do 14. století, kdy profitovala z těžby stříbrné rudy. V 18. století připadla Prusku, které se z obav rakouské odvety rozhodlo vybudovat zdejší horskou pevnost, největší horskou pevnost v Evropě. Jde o rozsáhlý vojenský areál, který nadchne hlavně milovníky vojenské architektury.

    U těžby drahých kovů ještě zůstaneme. Zloty Stok, česky známý jako Rychleby, proslul v 16. století, kdy tu vzniklo na 145 dolů, které společně vytvořily největší zlaté doly v Evropě. Jejich činnost byla ukončena roku 1960 a na místě bývalých dolů se dnes nachází dvě muzea – Středověký park techniky a Muzeum hornictví a zpracování zlata přístupný důlním vláčkem.

    Od Rychleb je pak také odvozen název Rychlebských hor, jedněch z nejopuštěnějších hor. Mnoho obcí a sídel tady totiž zaniklo odsunem původního německého obyvatelstva po druhé světové válce. Je hraničním pohořím jednak mezi Českem a Polskem a zároveň i mezi historickými zeměmi Slezskem a Kladskem. Protože ale Rychlebské hory leží převážně na území Česka, věnujeme se jim v průvodci po Česku.

    Druhým pohořím, které zasahuje na území Čech i Polska, jsou Krkonoše. I na polské straně najdeme Krkonošský národní park (Karkonoskiego Parku Narodowego), vstup sem je ale oproti jeho české části, zpoplatněn drobným vstupným. Pokladny jsou umístěny u vstupů do parku. Pokud přes ně do parku nevstupujete, můžete si vstupenku koupit online. Jedním ze vstupních míst do parku je městečko Karpacz přímo pod Sněžkou, další vstupní místa jsou Kowary, Szklarska Poreba nebo Sobieszów - Jelenia Góra. Po zaplacení vstupného se vám naskytne nádherná příroda Krkonoš, která na polské straně skýtá na 112 km značených turistických stezek. Oficiální turistické stránky polského KRNAPU najdete tady, další zajímavé informace najdete na oficiálním turistickém portálu polských Krkonoš. Vydat se tady můžete třeba z polské strany na Sněžku, k vodopádu Szklarka a k řadě dalších zajímavých míst.

    A pojďme se ještě podívat na to, co ve výše zmíněných vstupních branách do polských Krkonoš, můžete vidět. Začněme v městečku Sklářská Poruba (Szklarska Poreba). Leží v údolí řeky Kamienna a jejích přítoků a jednou z jejích atrakcí je vodopád Szklarka (někdy také Kamienczyka), široký 15 metrů, o 3 kaskádách, vysoký 25 metrů. Město se nachází na staré cestě na pomezí Krkonoš, Jizerských hor a krkonošského podhůří ve výšce mezi 400 a 886 m. n. m. Jde o oblíbené turistické středisko, jak už bylo řečeno i o jednu ze vstupních bran do Krkonošského národního parku na polské straně a v zimě je to místo oblíbené u lyžařů. Nachází se tu lyžařský areál Ski Arena ležící pod horou Szrenica vysokou 1 362 m. n. m., které je v létě oblíbeným místem vysokohorských výšlapů. Vyráží se odsud také na další oblíbené turistické místo polských Krkonoš, na Sněžné jámy (Sniezne Kotly). Dno jam je vyloženo žulovými bloky, mezi kterými leží ledovcová jezírka ve výšce kolem 1 200 m. n. m., která ale pravidelně vysychají. Sněžné jámy jsou jedním z nejlepších míst polských Krkonoš. Jen kousek od Sklářské Poruby v Piechowicích najdete starou sklárnu z roku 1866, nejdříve zvanou Josefína, později Julie. Dnes v ní probíhají prohlídky, které jsou velmi oblíbenou turistickou atrakcí. Do skláren se přeci jen tak často nepodíváte. Další sklárnu, ale ne tak atraktivní, najdete také přímo ve Sklářské Porubě (Lesna Huta). Nedaleké centrum Jakuszyce je oblíbeným místem pro běžkaře a ve městě pak ještě upozorníme na hřbitovní kostel ze 17. století.

    Hlavním vstupním místem do polských Krkonoš je město Karpacz. Ve 12. století tu stávala osadu hledačů zlata. Hlavní zdejší atrakcí je skutečně nádherný Wang neboli norský dřevěný kostel pokrytý vikinskými runami, který rozhodně stojí za vidění. Kostel pochází z přelomu 12. a 13. století a měl stát v berlínském muzeu, v 19. století byl ale přestěhován sem. Vyrazit odsud můžete na Sněžku a dále pak na dřevěnou horskou boudu z 19. století Samotnia u Malého jezera, velmi pěkné horské místo. Ze zajímavostí města ještě upozorníme na barokní kapli sv. Anny na svahu kopce Grabowec a na studánku, která má údajně magickou sílu, Dobrá studánka (Dobre Zrodlo), které se také říká studánka Lásky. Bývala místem starých pohanských zvyků.

    Poslední zastávkou v Krkonoších bude Jelení Hora (Jelenia Góra). Město ležící na řece Bóbr je první zastávkou za českou hranicí směrem od Harrachova. První osada tady stávala už ve 12. století, později město proslulou právem razit vlastní mince, pořádat trhy a také výrobou lněného vlákna. V centru města můžete vidět hlavní Radniční náměstí (Plac Ratuszowy). Na něm najdete klasicistní radnici z 18. století, později spojenou s dalšími domy na náměstí. Tramvajový provoz, který probíhal na náměstí od roku 1900 do roku 1969, připomíná historická tramvaj. Ve městě přirozeně najdete několik kostelů – gotický kostel sv. Erazima a Pankráce na náměstí Plac Koscielny ze 14. století, s 51 metrů vysokou věží. Uvnitř je k vidění pomník sv. Jana Nepomuckého ze začátku 18. století. Dále tu je kostel sv. Kříže s kazatelnou vyrobenou z jediného kusu dřeva. Hlavní městskou tepnou je ulice Konopnickiej, která přechází v ulici 1 Maja. Na střetu ulic najdete kapli sv. Anny ve středověké pevnostní baště (Wojanowská Basteja). Město také skýtá pár pozůstatků bývalého opevnění ze 14. až 15. století, jehož největší část můžete vidět v ulici Jasna. Jelení Hora se v minulosti spojila s kdysi samostatným lázeňským městem Cieplice Slaskie-Zdroj, kde dnes můžete vidět krásnou barokně-klasicistní rezidenci Palac Schaffgotschów. Druhým pěkným palácem v Jelení Hoře je Palac Paulinów.

    U hor ještě chvilku zůstaneme a zmíníme Stolové hory. Jde o krajinu, pro kterou jsou typické rozlehlé nížiny, nad kterými se tyčí strmé stěny stolových hor s plochými vrcholy. Jsou tu také skalní bludiště a bloky, ale i zajímavé samostatně stojící skalní útvary. Jde o jedinečné skalní pískovcové útvary. Stolové hory se nacházejí při česko-polské hranici ve střední části Sudet, z české strany na ně navazuje Broumovská vrchovina, která je součástí CHKO Broumovsko. Nejzajímavější část Stolových hor je součástí Národního parku Stolové hory. Jde o velmi atraktivní turistickou oblast, která je protkána 100 km turistických stezek. Jednou z nejoblíbenějších stezek je trasa M. Orlowicza, na které můžete narazit na řadu atraktivních míst parku. Jde třeba o Velkou Hejšovinu (Szczeliniec Wielki), nejvyšší horu Stolových hor vysokou 919 m. n. m., na jejichž svazích najdete krásné skalní město a na vrchu pak turistickou chatu. Hora leží jen asi 2 km od českých hranic. Hora sousedí s Malou Hejšovinou. Další zajímavá místa jsou: skalní labyrinty Bludných skal (Błędne Skały) v masívu Skalniak vysokém 915 m. n. m., Radkovské skály (Radkowskie Skały) a Skalní pilíře (Filary Skalne), Skalní houby (Skalne Grzyby), Puchaczské skály, Ležycké skály (Łężyckie Skałki) nebo Bílé skály (Białe Skały) a také vodopád Posny (Wodospady Pośny). Jde o několik skalních soustav a turistických oblastí, do většiny z nich se platí vstupné. V blízkosti turistických tras se nacházejí parkoviště a odpočívadla. Dalším zajímavým vrcholem je hora Sleza vysoká 718 m. n. m., na jejímž vrcholu je kostel, turistická chata, vysílač a rozhledna. Hora byla v minulosti významným místem lužické kultury a různých pohanských kmenů. Mapy turistických stezek, přehled turistických tras a jejich popis, informace o cenách vstupného do jednotlivých oblastí i místa umístění návštěvnických středisek a další, to vše najdete v češtině na oficiálních stránkách národního parku.

    Dolní Slezsko je také krajinou nádherných hradů, zámků a velkolepých panských sídel, z nichž některé se nacházejí i v okolí Jelení Hory. Aristokraté si v okolí Jelení Hory svá honosná aristokratická sídla stavěli už před 200 lety. Celá kotlina na úpatí Krkonoš byla v 19. století oblíbeným místem odpočinku nejen pruských vládců a na zdejších asi 100 km² se nachází na dvacet velkolepých paláců. Kromě paláců tu ale najdete i krásné krajinářské parky s romantickými zákoutími, rybníčky nebo uměle vytvořenými zříceninami. Za všechny parky jmenujme třeba park v Bukowci s přírodní jeskyní, kamennými kruhy, českých chrámem, středověkou baštou a ještě také gotickým opatstvím. Po válce sídla chátrala a do soukromých rukou se postupně dostala po revoluci v roce 1989, aby byla přeměněna většinou na hotely nebo soukromá sídla. Zmiňované paláce najdete třeba v Jelení Hoře, ve Wojanówě, dále Palac Paulinum nebo Lomnica, ale i řada dalších.

    V celé této oblasti ale najdete také několik zámků a hradů, celou oblastí pak vede turistická trasa Údolím zámků a zahrad. První zastávku při putování po tzv. Údolí zámků a zahrad uděláme na skalnatém ostrohu obklopeném lesy, který se tyčí nad obcí Sobieszów. Jde o hrad Chojnik. Kopec je součástí Krkonoš a je z něho krásný výhled nejen na Krkonoše, ale i Jizerské hory a na město v údolí. Hrad nechal za účelem ochrany zdejšího okolí vybudovat v gotickém stylu ve 14. století piastovský kníže Bolek II. Později byl darován německé šlechtické rodině, které sloužil jako sídlo panství. Po zásahu bleskem v 17. století už nebyl obnoven a chátral, až se z něho stala dnešní zřícenina. U vstupní brány do hradu najdete skalní stěnu padající do Pekelného údolí, ke kterému se váže legenda. Krásná Kunigunda se rozhodla, že se provdá za muže, který dokáže na koni objet třikrát hradby celého hradu. Všichni až na jednoho se zřítili do hluboké rokle. Ten jediný ale Kunigundu odmítl a ona v zoufalství skočila do propasti a vzala si tak život.

    Jedním z nejhezčích polských zámků je zámek Ksiaz. Leží na skalnatém ostrohu nad řekou Pelcznica jen nedaleko města Valbřich (Walbrzych), asi 20 km od českého Adršpachu. Je to tak docela dobrý tip na jednodenní výlet ze severu Čech. Na tomto místě od 13. století stával obranný hrad, ještě na konci toho století byla přistavěna hraniční strážnice a rezidence s kamennou věží a kopec dostal název Knížecí hora (Ksiazeca Góra). V 15. století patřil loupeživým rytířům, později uherskému králi Matyáši Korvínovi, který budovu rozšířil o tzv. Matyášovo křídlo, v 15. století byl dobyt husity, v 16. století došlo k renesanční přestavbě. Byl vybudován přepychový palác, další věž s kupolí a romantická pseudogotická zřícenina hradu Stary Ksiaz, to vše na přelomu 18. a 19. století. Tajemnější a zajímavější historie zámku se začala psát v době 2. světové války. Zámek se údajně zalíbil nacistickému pohlavárovi Himmlerovi, který o něm uvažoval jako o novém hlavním sídle Adolfa Hitlera. Lokalita to totiž byla skvělá. Třetí největší polský zámek ležel ve Slezsku, zcela stranou všech válečných událostí, z jihu byl navíc "jištěn" klidným územím protektorátu Čechy a Morava. Existuje také tvrzení, že právě sem měla být údajně nainstalována proslulá Jantarová komnata, jedno z největších lákadel současných i minulých lovců pokladů. To, že zámek měl být novým Hitlerovým sídlem, není jasně potvrzeno, většinou se tak domnívají polští vědci. Nacisté zámek zabavili roku 1941 rodině, která ho tehdy vlastnila. Pod zámkem vykopali mezi lety 1943 až 1945 hluboké štoly v celkové délce 900 metrů, v hloubce 15 až 55 metrů pod zámkem a pod zámeckými zahradami, které vedou k nedokončenému schodišti. Před hlavním zámeckým portálem pak vykopali šachtu hlubokou 50 metrů, stejně tak několik podzemních místností, které byly výtahy spojeny s barokní částí zámku a existuje o nich teze, že měly sloužit jako protiletecké bunkry. Na práci byli zneužiti vězni z koncentračního tábora Gross Rosen z nedaleké Gluszyce. Přesný záměr nacistů je ale dodnes nejasný. Rozluštění záhady může být v dokumentech, které po dobytí Berlína odvezla ruská vojska do Moskvy. Ruské archivy ale nejsou přístupné. Z interiéru byla všechna cenná umělecká díla, nábytek i hradní knihovna odvezeny pryč. Mnoho místností bylo zničeno - odstranilo se dřevěné obložení, zničily freskové stropy, štukování atd. O tom, co nacisté s tímto místem opravdu zamýšleli, můžeme dnes jen spekulovat. Ksiaz tak pravděpodobně zůstane dál obklopen touto tajemnou záhadou. Zámecké prohlídky nabízejí možnost nahlédnout jak do zámeckých interiérů a zahrady, tak do tajemných podzemních chodeb. Při návštěvě zámku se projděte také historickou lipovou alejí v zámeckém parku s pavilonem palem a také mrkněte na hrobku rodu Hochbergů. Možné jsou také noční prohlídky. U objektu je hotel, skvělé terasy, nedaleko je také hřebčín a jízdárna. Všechny informace o možných návštěvnických okruzích, otevírací době i cenách vstupného najdete na oficiálních stránkách zámku. Zámek Ksiaz je bezesporu jednou z hlavních atrakcí polského Dolnoslezského vojvodství.

    Nedaleké město Valbřich (Walbrzych) je průmyslovým centrem oblasti a má hlavně průmyslovou minulost. V 1. polovině 19. století tu fungovala první evropská mechanická přádelna lnu, později slévárna a tři porcelánky. Z návštěvy města mohou být nadšení hlavně milovníci technického stavitelství. Je tu ocelová těžní věž šachty Chwalibóg z konce 19. století, věž šachty Tytus a původní uhelný důl Thorez s šachtami a muzeem.

    V okolí je ještě jeden hrad, hrad Grodno. Nachází se na 450 metrů vysoké hoře v Sovích horách, a jde o goticko-renesanční hrad z 15. století s mohutnými hradbami, opuštěný po třicetileté válce. V 16. století šlo o největší polský hrad, a to až do doby, než ho předstihl zámek Ksiaz. Část je dnes spíše zříceninou, palácová část je ale zachovalá, do ní se platí vstupné a můžete v ní vidět řadu uměleckých exponátů. Podle pověsti a povídaček ho v noci navštěvuje bílá paní.

    A vyrazme na další malebný hrad Dolní Slezska. Jde o hrad Bolków, který stával na křižovatce obchodních cest z Vratislavi do Čech už od 13. století. Gotický hrad byl vybudován za Bolka I., v 16. století byl renesančně přestavěn a získal obytnou budovu – Panenský palác. Dnes se ruiny hradu tyčí nad stejnojmenným městečkem a můžou být tipem na krátkou příjemnou zastávku.

    Dalším polským hradem, který patří řekněme do té top desítky nejkrásnějších polských hradů, je tajemný hrad Czocha. Leží na Leśnianské přehradě na řece Kwise, jen kousek od městečka Leśna, v polské části Horní Lužice. Původní tvrz vybudoval Václav II., český a polský král z dynastie Přemyslovců k ochraně severních hranic Čech ve 13. století. Tvrz a okolí řeky Kwisy pak věnem získal manžel jeho dcery, Jindřich Javorský, který tady vybudoval hrad. Ve 14. století se po sňatku Karla IV. a Anny Svídnické-Javorské území opět stalo součástí zemí Koruny České. V 16. století prošel renesanční přestavbou a na českém území byl až do 18. století, kdy Slezsko za vlády Marie Terezie připadlo Prusku. Na konci 18. století byl zničen požárem, na začátku 20. století pak prodán excentrickému tabákovému magnátovi (řediteli drážďanské tabákové společnosti) Ernestovi F. von Gutschow, který ho nechal pohádkově přestavět do dnešní romantické a impozantní podoby. Chtěl si tak splnit sen o tom, že se stane šlechticem. Zámek se změnil v goticko-romanticko-renesančním slohu podle dobové rytiny z roku 1703. Přestavba trvala 5 let. Gutschow kompletoval sbírky nábytku, zbraní, obrazů, vzácných vín, technických novinek. Také se přátelil s ruskými Romanovci, kteří se tu po roce 1917 ukrývali a bohatou a tak trochu tajemnou historii má zámek v době 2. světové války. Gutschow hostil nacistu Wernera von Brauna, nacistického konstruktéra raket a zbraní a také tu sídlila škola šifrantů Abwehru. Také tu vybudoval na 40 tajných chodeb, z nichž dodnes bylo objeveno pouze 14 z nich. Záhadou zůstává, proč je na zámku tolik tajných chodeb, kam se ztratily stavební plány rekonstrukce a také existuje legenda, že tu byl ukryt zlatý poklad. Teorii tajemného podzemního komplexu také potvrzuje to, že je tu trezorová místnost s dosud nevyjasněným účelem. Po válce pak byl interiér rozkraden. Zámek je dnes hotelem a konferenčním centrem, jedna jeho část je ale v rámci prohlídek přístupná veřejnosti. Pro svou tajemnou atmosféru je zámek oblíbený u hledačů záhad a scházejí se tu také milovníci Harryho Pottera. V rámci prohlídek interiéru nahlédnete do zámecké knihovny, která je vybavena dvěma tajnými vchody, kterými během prohlídky dokonce můžete projít. Zajímavostí je také postel, do které se vcházelo dvířky vpředu. V jedné části lože byl mechanismus, který se sklopil a osobu na té straně ležící uvrhl přímo do vězení. Tak se asi zámecký pán zbavoval nepohodlných milenek. Tuto past prý demontovali až komunisté. Další „must see“ atrakce Dolního Slezska.

    Na březích Lesnianské přehrady najdete několik kempů a rekreačních středisek a v létě se jedná o oblíbené turistické letovisko. Nad nádrží pak najdete druhé, uměle vytvořené jezero. Architektonicky zajímavé jsou přehradní hráze.

    zámek Mezilesí Polsko Je tu ale celá kupa dalších zámků a hradů, které už jsou ale o něco méně zajímavé než ty výše uvedené. Proto už jen okrajově zmíníme zámek v Mezilesí (Miedzylesie) (foto vpravo a pod odstavcem), který prošel pěknou rekonstrukcí. Hezký je i malý renesanční zámeček Stoszowice. Opravdovou zříceninou ztracenou v lesích je hrad Cisy. V polské Olesnici za zmínku stojí v Evropě unikátní řetězová knihovna (Biblioteka Łańcuchowa) s 239 knihami připevněnými řetězy ke stolům. Zajímavá turistická místa v Dolním Slezsku spojují různé turistické trasy. Výše zmíněná Stezka údolím paláců a zahrad není jedinou. Další je třeba Cisterciácká stezka skýtající celé množství historických klášterů. Z nich stojí za zmínku klášter Lubiaz, který se skládá z opatského paláce a kláštera a je pěknou ukázkou slezského baroka. Barokním perlou je také cisterciácký klášter v Krzeszowě pocházející z konce 13. století. Dnes je historickou památkou. Dalšími stezkami je Stezka piastovských hradů nebo Stezka vyhaslých sopek, jejímž největším lákadlem je vyhaslý vulkán Ostrzyca Proboszczowicka, bývalé centru praslovanských kultur. Na její vrchol vede 350 kamenných schodů obklopených lipovou alejí.

    zámek Mezilesí Polsko

    Dolní Slezsko má také památky zapsané na seznamu UNESCO. Kromě vratislavské Haly století jde o dva unikátní architektonické úkazy, kostely míru z 2. poloviny 17. století, vybudované po nastolení vestfálského míru. Císař Ferdinand III. Habsburský totiž Slezským přiznal právo na výstavbu kostelů míru pod podmínkou, že budou dřevěné a ve vzdálenosti doletu dělové koule z městských hradeb. Tak vznikly navenek velmi nenápadné dřevěné kostely, které jsou uvnitř úžasně zdobené a vícepodlažní, jejichž návštěva určitě stojí za zastávku. Jedná se o kostely v Javoru (Jawor) a Svídnici (Swidnica). První je určen pro 6 tisíc věřících, druhý pro 7,5 tisíc věřících. A vězte, že to nejsou ledajaké kostely. V Jaworu najdete také starý zámek, který ale potřebuje rekonstrukci.

    Vraťme se ještě na chvíli k záhadě toho, co měli nacisté v plánu se zámkem Ksiaz. Teorii o možném budoucím sídle Hitlera totiž podporuje také to, že jen zhruba 15 km od zámku, v Sovích horách, se nachází rozsáhlý podzemní komplex zvaný Projekt Riese. Důvodem jeho existence si dodnes odborníci lámou hlavu, předpokládá se ale, že tu nacisté vyvíjeli zbraně hromadného ničení. Projekt Riese je kódové označení největšího důlního projektu nacistického Německa. Stejně jako pod zámkem Ksiaz, i tady byly mezi lety 1943 a 1945 vybudovány podzemní tunely a zázemí pro výstavbu podzemního města, které taktéž budovali vězni z koncentračního tábora Gross Rosen. Nejznámější jsou dnes tři zdejší objekty. Walim-Rzeczka s délkou tunelů 500 metrů, Gluszyca-Osówka s délkou 1 700 metrů a obrovský komplex Wlodarz, vybudovaný ve skále s délkou chodeb 3,2 km. V posledním objektu měli být údajně povražděni na konci války vězni pracující na projektu. Těsně před příchodem Rudé armády, tedy s vidinou nezbytného pádu celé nacistické říše, Němci tunely vyhodili do povětří, což přirozeně podporuje spekulace o tom, co tu nacisté ukrývali nebo co s podzemím zamýšleli, a zároveň to potvrzuje, že Projekt Riese (německy Obr), byl přísně tajný. Podzemní komplex v Sovích horách je taktéž obklopen bunkry a celý komplex byl pravděpodobně propojen s chodbami pod zámkem Ksiąz. Ve skalách u Valbřichu měl být údajně taktéž hlouben podzemní prostor, ve kterém měl být ukryt Hitlerův speciální vlak Brandenburg. Spekulací a teorií existuje spousta, stejně ale jako nacistický záměr se zámkem Ksiaz, i tahle záhada zůstane pravděpodobně nerozluštěna.

    Projekt Riese se nachází v Sovích horách. Jejich nejvyšším vrcholem a nejoblíbenějším cílem turistů je hora Wielka Sowa, tedy Velká Sova, s výškou 1 015 m. n. m. Na jejím vrcholu je 25 metrů vysoká kamenná rozhledna ze začátku 20. století. Z rozhledny je skvělý výhled na Králický Sněžník, Orlické hory i Sněžku. Pod vrcholem hory se pak nachází horská chata Sowa. Vede sem žlutá turistická značka přes sousední Malou Sovu. Rozhledna je taktéž na vrcholu Ruprechtického Špičáku vysokého 880 m. n. m. V zimě jsou hory oblíbené u lyžařů, je tu několik lyžařských středisek.

    Zmíníme ještě krajinu zvanou Sokolí hory (Góry Sokole). Navazují na 16 km dlouhé pohoří chráněné krajinné oblasti Janovické rudohoří (Rudawy Janowickie), které taktéž stojí za návštěvu. Nejvyšší horou Janovického rudohoří je Skalnik vysoký 945 m. n. m., jeden z tipů na výšlap. Za zmínku pak ale hlavně stojí tři jezírka zvaná Barevná jezírka (Kolorowe Jeziorka), která vznikla propadem důlních šachet a kysličníky kovů je zbarvují do purpurové, zelené a azurové barvy. Jedno z nejhezčích míst v oblasti. Z pěkných skalních útvarů jmenujme ještě Most Skalny nebo Staroscinskie Skaly. Horolezci určitě vědí, že Janovické rudohoří je po Vysokých Tatrách druhou nejoblíbenější polskou oblastí pro horolezectví. V minulosti tudy také vedla historická cesta (Stary Trakt Kamiennogórski) z Vratislavi do Jelení Hory, pochází z roku 1778 a zažila mnoho dostavníků. Dnes je cesta v původním stavu. Jako nic na ní úplně k vidění není, stojí za zmínku jen kvůli té dlouhé a bohaté historii. V městečku Karpniki stojí zámek, který je dnes hotelem, ale v minulosti býval letní rezidencí pruských králů.

    Samy Sokolí hory (Góry Sokole) jsou velmi malé, dlouhé asi 3,5 km. Typické jsou pro ně zalesněné vrcholy poseté roztodivnými až 60 metrů vysokými skalními útvary. Nejvyšším vrcholem Sokolích hor je Křížová hora (Krzyźna Góra) vysoká 654 m. n. m., oblíbený cíl turistů. Dalšími tipy na výlety jsou Husické skály (Husyckie Skały) či nejstarší horská bouda v Sudetech, chata Szwajcarka z 1. poloviny 19. století. Z těchto dvou míst vede černá turistická značka na vrchol Křížové hory. Hora se do roku 1830 jmenovala Sokolí, přejmenována na Křížovou byla podle 7 metrů vysokého železného kříže, který na žulové skále nechala umístit kněžna von Hessen-Homburg u příležitosti narozenin svého manžela prince Fridricha W. K. von Preussena. Kromě kříže je na vrcholku Křížové hory také skvělá vyhlídka. Na svazích Křížové hory pak najdete různé skalní útvary označené názvy a také pozůstatky středověkého strážního hradu Sokolec, ze kterého zůstalo už jen nějaké to zdivo.

    Město Boleslawiec, česky Slezská Boleslav, proslulo výrobou keramiky, která se tu vyráběla už v 17. a v 18. století, o století později vznikly sklárny. Centrem města je náměstí Rynek s radnicí z 16. století, jejíž dnešní podoba pochází ze století 18. Pak je tu kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše obnovený v 17. století po požáru, kousek od něho je divadlo z 2. poloviny 19. století. Na ulici Boleslawa Kubika stojí pomník generála Kutuzova, velkého protivníka Napoleona. Keramický závod, který můžete navštívit, je třeba Zaklady Ceramiczne Boleslawiec. Nad řekou Bóbr se táhne jeden z největších železničních viaduktů v Evropě z 19. století. Je dlouhý 490 metrů, vysoký 26 metrů.

    A okrajově ještě pár dalších tipů na zastavení. V městečku Kletna najdete jednu z největších polských jeskyní, Medvědí jeskyni, nacházející se v masivu Kralického Sněžníku. Pokud chcete mít jistotu, že se do jeskyně dostanete, udělejte si rezervaci tady. Tam se dozvíte i všechny praktické informace, stejně tak informace o další jeskyni v okolí, jeskyni Niedzwiedzia. Prohlídková trasa je dlouhá asi 360 metrů a trvá 45 minut. K jeskyni se dostanete od parkoviště za asi 30 minut (1,3 km). Další jeskyní je Radochowska jeskyně. Horolezce upozorníme na skvělé místo pro horolezectví, horu Trojak ve Zlatých horách, se skvělými vápencovými skalami a krásnou krajinnou scenérií. A tady naše putování po Dolnoslezské vojvodství končí. Věříme, že vám cestovatelský portál Cesty po světě budou nápomocny při putování po Polsku. Při prokliknutí na hlavní stránku věnovanou Polsku v pravém menu najdete celou řadu dalších tipů na to, co vidět v Polsku.

    Autor článku a fotografií: M. Kučerová