Východní Kuba


    Oblast východní Kuby se označuje názvem Oriente. Je to oblast velmi málo turisticky navštěvovaná, která ale nabízí rozmanitou krajinu od hor po rozpálené pláže. Touto částí Kuby budeme v našem článku rozumět oblast východně od města Las Tunas.

    Ve město Las Tunas se narodil významný vlastenecký vůdce Vicente García Gonzáles. Dnes se tu konají největší kubánské dobytčí trhy a v červnu se tu koná velký folklórní festival Jornada Cucalambea pojmenovaná po básníkovi El Cucalambé.

    Město Holguín nabízí pěkná koloniální náměstíčka a jmenuje se podle španělského conquistadora G. Holguína. Je to čtvrté největší město na Kubě. Navštívit tu můžete třeba kopec sv. Kříže (Loma de la Cruz), odkud je krásný výhled na celou provincii. Nahoru se dostanete pěšky i autem. Kopec sv. Kříže je významným poutním místem a 3. května se tu každoročně koná náboženské procesí zvané pouť sv. Kříže. Zdejší slavný kříž tu byl vztyčen roku 1790. Centrem města je pak náměstí Plaza Calixto García a Plaza Julio Grave de Peralta se sochou tohoto generála a katedrálou San Isidro z roku 1720, která je zasvěcena patronovi města. Zajímavá je také továrna na výrobu flašinetů Fábrica de Órganos, ve které se kromě flašinetů vyrábějí i jiné hudební nástroje.


    U města Gibara pravděpodobně přistál poprvé Kolumbus. Je to přístavní město, které nabízí k návštěvě třeba trosky pevnosti Fuerte el Cuartelón nebo pěknou pláž Playa Caletones. Hlavním náměstím a centrem města je Parque Calixto García. Přírodní park Parque Natural Cristóbal Colón zahrnuje horu Silla de Gibara, kterou spatřil ze své lodě Kolumbus a záliv s plážemi, na kterých pravděpodobně přistál Kolumbus.

    Plážové letovisko plné pláží a luxusních hotelů je Guardalavaca. V 70. letech 20. století to bylo letovisko pro sovětské vládní představitele a dnes nabízí hlavně pěkné pláže a korálové útesy. Asi 8 kilometrů od Guardalavaca leží přírodní park Parque Natural Bahía de Naranjo. Zdejší turistické stezky vedou kolem jeskyní s indiánskými kresbami Cueva Siboney, dále tu jsou krásné pláže Playa Esmeralda a Playa Pesquero a na nedalekém ostrůvku se zas nachází akvárium Acuario Cayo Naranjo, kde si můžete zaplavat s delfíny. Okolí kolem letoviska je poseté mogoty, pěstuje se zde cukrová třtina i tabák a na několika místech můžete spatřit připomínky taínské kultury – hřbitov, zrekonstruovanou taínskou vesnici Aldea Taína nebo muzeum v Banes.

    V horách Siera del Cristal rostou vzácné orchideje, v národním parku La Mensura se nachází 85 metrů vysoký vodopád Salto de Guayabo a také jeskyně Farallones de Seboruco. Za centrum města Bayamo je považováno náměstí Parque Carlos Manuel de Céspedes se sochou tohoto vlasteneckého revolucionáře. Na dalším zdejším náměstí Plaza del Himno Nacional zas stojí katedrála San Salvador. Píseň s názvem La Baymesa se zpívala během bitvy o Bayamo v roce 1868 a 1940 se stala státní hymnou. Je hodně spojována právě s tímto městem. Posvátným místem Kubánců je asi 50 kilometrů od Bayama vzdálené Dos Ríos. Tady zemřel slavný národní hrdina José Martí a Kubánci tak míří k jeho památníku, který se nachází v krásné růžové zahradě.

    Nejvyšším kubánským pohořím je Sierra Maestra, které se táhne asi 161 kilometrů podél jihovýchodního pobřeží. Nachází se v něm také nejvyšší kubánská hora Pico Turquino (1974 metrů). Rozlehlá oblast kolem nejvyšší kubánské hory tvoří národní park Pico Turquino. Pro návštěvu parku potřebujete povolení a průvodce, vše zařídíte u vstupu do parku u Villa Santo Domingo. V parku jsou pěkné vyhlídky a také tu můžete vidět velitelské stanoviště Fidela Castra Comandancia De La Plata (tyto hory byly významným útočištěm partyzánů). Ve stanovišti můžete vidět původní sruby i ošetřovnu, stejně tak vysílací stanici. Nedaleká vesnice Santo Domingo byla místem bojů v roce 1958 a na bitevní místa vás dnes zavedou turistické stezky.

    Rybářská vesnice, která je centrem lovu humrů a garnátů, se jmenuje Manzanillo. Je to mimo jiné také město proslulé výrobou flašinetů. Centrem města je náměstí Parque Máximo Gómez, na kterém se nachází několik budov ovlivněných maurským stylem. Asi 5 kilometrů od města se pak nachází krokodýlí farma. Nedaleko Manzanilla pak také můžete navštívit skanzen La Demajagua, který dříve býval statkem s otroky. Ti byly jako první otroci na Kubě roku 1868 propuštěni a tím byla zahájena první válka za nezávislost. Uvidíte tu zbytky mlýna na cukrovou třtinu nebo kádě na vaření třtiny.

    Národní park Desembarco del Granma byl založen na památku vylodění Castra na lodi Granma roku 1956, čímž byla zahájena kubánská revoluce. Najdete tu turistické stezky, zajímavou faunu a flóru – kaktusy, motýly. Stezka zvaná Sendero Morlotte Fustete vede kolem jeskyní a další stezka pak vede kolem indiánských památek. V parku dále uvidíte repliku Castrovy lodi Granma (Monumento del Desambarco) nebo maják Faro Cabo Cruz z roku 1877 na stejnojmenném mysu. Na nedalekém ostrůvku Cayo Saetía zas žijí zebry, antilopy a další africká zvířata. Zmíníme také skanzen Sitio Histórico Birán, statek, kde se roku 1926 narodil Fidel Castro. Jsou tu zachovalé budovy, pohřbeni Castrovi rodiče nebo škola s Castrovou lavicí. Celkem se tu nachází asi 11 zachovalých dobových budov. Ve městě Banes je pak muzeum Museo Indocubano se sbírkou předkolumbovských exponátů, která je největší na Kubě.


    Druhým největším kubánským městem je Santiago de Cuba. Má něco přes 400 tisíc obyvatel a bylo založeno na začátku 16. století Diegem Velázquezem. Až do roku 1553 také bývalo hlavním městem Kuby. V 17. století pak bylo centrem obchodu s otroky. Dnešním centrem města je náměstí Parque Céspedes pojmenovaný podle muže, který svým proslovem roku 1868 zahájil první válku za nezávislost. Z balkónu modrobílé radnice Ayuntamiento zas Castro roku 1959 pronesl vítězný projev. Na náměstí je dále katedrála. Na náměstí Plaza de Dolores zas najdete Museo Municipal Emilio Bacardi Moreau, které založil na konci 19. století syn zakladatele palírny rumu Bacardi. K vidění tu jsou koloniální artefakty a zbraně z dob válek o nezávislost. Ve městě se také v červenci koná karneval, který má tradici již od 18. století, kdy otroci dostali den volna, aby se mohli pobavit. Africké vlivy tu tak jsou stále patrné, průvod je plný hudebních a tanečních představení a neuvěřitelné energie. V Santiago de Cuba dále upozorníme na španělskou pevnost Cuartel Moncada, která je dnes přestavěna na kasárna. Právě sem se datují počátky kubánské revoluce v roce 1953. Nedaleko odsud leží kopec San Juan Hill, kde 1. července 1898 skončila španělsko-americká válka a bylo rozhodnuto o osudu Kuby. Dnes je na kopci park s kanóny a památníky kubánských revolucionářů. Nachází se tady taky Strom míru (Árbol de la Paz), pod kterým byla 16. července 1898 podepsána mírová smlouva. Dalším místem, které ve městě můžete navštívit je hřbitov Cementario de Santa Ifigenia, kde odpočívají stovky významných osobností – třeba národní hrdina José Martí (má zde své mauzoleum), Carlos M. de Céspedes nebo slavný kubánský diktátor Fidel Castro, který zemřel 2016 oplakáván téměř celým národem, a to i přes desítky let bídy, které Kuba zažila právě díky jeho vládě. Nedaleko je pak Fabríca Ron Caney, která byla roku 1868 založena rodinou Bacardi. Je zde otevřena jen jedna koštovací místnost. Ve městě se pak nachází několik dalších pevností, třeba Fortín de Yarayó nebo obrovská pevnost Parque Histórico El Morro – pevnost na útesu, která je pěknou ukázkou španělské vojenské architektury. Byla postavena roku 1643 jako opevnění proti pirátům, děla jsou na zdejších hradbách dodnes. Pevnost si můžete prohlédnout sami bez průvodce, na dně moře je pak pohřbena řada lodí, které se staly obětí právě této pevnosti. V pevnosti jsou expozice věnované námořním bitvám a nedaleko je pak maják Faro del Morro, od kterého se každý večer k pevnosti vydávají vojáci v dobových uniformách a pálí z děla. Pobřežní cesta západně od Santiago de Cuba vám nabídne skvělé pláže a u Asseraderu je z vody vidět vrak španělské válečné lodi Viscaya, kterou potopili američtí vojáci roku 1898.

    Nejvýznamnějším poutním místem na Kubě je El Cobre, vůbec jediná bazilika na Kubě (Basílica de Nuestra Seňora del Cobre) postavená 1927. Ta stojí opředená legendami uprostřed lesů. Poutním místem je proto, že uchovává zázračnou sošku Panny Marie z Cobre, která se prý kdysi objevila na rozbouřeném moři a tím moře zázračně zklidnila. Zachránila tak loďku se třemi rybáři, která se málem převrhla. Sošku ukrývá skleněná vitrína. El Cobre leží asi 27 kilometrů od Santiaga de Cuba a je zasvěcena patronce Kuby, Panně Marii Milosrdné. Pouť se sem koná každoročně 8. září, to je pak nejlepší doba pro návštěvu.

    Nedaleko Santiaga pak upozorníme na biosferickou rezervaci Parque Baconao, jehož část je na seznamu rezervací UNESCO kvůli velmi širokému spektru rostlin. Zajímavými místy v parku je pláž Siboney s válečním památníkem amerického vylodění roku 1898 nebo Valle de la Prehistoria, kde jsou k vidění desítky prehistorických zvířat v životní velikosti. Dále je tu kaktusová zahrada nebo akvárium Acuario Baconao s představeními delfínů.

    Nejstarším kubánským městem je Baracoa, které leží na severovýchodním pobřeží obklopené horami. Bylo založeno roku 1512 Diegem Velázquezem a bylo to vůbec nejstarší koloniální město na americkém kontinentu. V okolí města je několik pevností. Pohoří v okolí Baracoa tvoří biosferickou rezervaci Cuchillas del Toa s deštnými pralesy, ve kterých žije vzácný datel knížecí. Nechybí samozřejmě ani pláž Playa Maguana. Zmíníme ještě národní park Alejandro von Humboldt, který je pojmenován po tomto německém cestovateli. Je to vůbec největší národní park na Kubě zapsaný na seznamu UNESCO.

    Guantánamo je nechvalně proslulé díky americké vojenské základně. Je to ostrov nacházející se asi 20 kilometrů od pobřeží. Od roku 1930 mají USA s Kubou podepsanou neomezenou smlouvu o pronájmu tohoto místa, které americké vládě slouží jako vojenská základna s 3000 vojáky. Základna vězní teroristy z hnutí Al-Kaida. Město samo o sobě není moc zajímavé – je tu náměstí s trhem Plaza del Mercado a asi 25 kilometrů od Guantánamo pak leží kamenná zoo se sochami zvířat v životní velikosti (Zoológica Piedra).

  • Autor článku: M. Kučerová