VCHYNICKO-TETOVSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL A POVYDŘÍ

• Vchynicko-tetovský kanál

  Nachází se na Šumavě v okrese Klatovy, poblíž obcí Srní a Modrava, asi 10 kilometrů jižně od města Kašperské Hory. Jedná se o vodní cestu, která v časech minulých sloužila pro plavení šumavského dřeva a vyhýbala se tak nesplavnému úseku řeky Vydry pod Antýglem, představovala spojnici mezi řekami Vydrou a Křemelnou. Kanál měří celkem asi 14 kilometrů. Šířka kanálu činí okolo tří až pěti metrů a hloubka bývá okolo metru. Plavební kanál začíná u hradlového mostu zvaného Rechle, jehož úkolem bylo pomocí soustavy tyčí upevněných k mostu zachytávat plavené dřevo a směřovat ho do kanálu. Břehy kanálu spojuje celkem osm kamenných mostků s klenutým obloukem, které jim dodávají romantický vzhled. Voda v kanále je sice typicky nahnědlá, ale průzračně čistá a stéká se sem z rozsáhlých šumavských rašelinišť, na dně je vidět obvykle písek a není neobvyklé spatřit ve vodě i rybky.

  Kanál již dávno neslouží svému účelu, přesto nám stále demonstruje, jak rozsáhlé technické znalosti, ale i organizační dovednosti lidé tehdy měli. Doba vzniku kanálu se datuje do let 1799-1801 a tvůrcem byl inženýr Josef Rosenauer. Část kanálu v dnešní době přivádí vodu vodní elektrárně Vydra. Podél celého kanálu vede naučná stezka a lze ji absolvovat i na kole, což je asi vhodnější, protože přece jen po několika kilometrech podél kanálu se cesta stává trošku stereotypní, i když krásnou. Napojit se na stezku dá např. ze Srní, kam se lze buď dopravit autem či autobusem a odsud pokračovat po modré či po žluté, která vás dovede až ke kanálu. Další možností je začít u hradlového mostu, kde je i malé parkoviště pro několik aut. Nabízí se i možnost začít v Modravě a dojít zhruba tři kilometry k hradlovému mostu.

• Povydří

  Řeka Vydra vzniká soutokem tří potoků – Roklanského, Modravského (Březnického) a Filipo-huťského – na Modravě. Nejprve protéká mělkým lesnatým údolím, od Antýglu se začne zařezávat do hlubokého kaňonu, který má velké převýšení a balvanité řečiště. Konec Povydří představuje Čeňkova pila, jelikož zde soutokem Vydry a Křemelné vzniká řeka Otava. Unikátní jsou tzv. obří hrnce, což jsou prohlubně, které vymílá voda pomocí oblázků a písku. Aby mohly vzniknout, je třeba stálého umístění kamenů. Povydřím vede i naučná stezka, která se vine od Antýglu a končí u Čeňkovy pily. Měří celkově sedm kilometrů.

  Zhruba uprostřed stezky najdete jedinou veřejně přístupnou chatu v I. zóně Národního parku Šumava – Turnerovu chatu. Česky se jí též říká Turnérská či Turnéřská, německy Turnerhütte. Jmenuje se podle cestářského mistra Thurnera, který v letech 1864- 1867 postavil silnici mezi Čeňkovou pilou a Antýglem, aby usnadnil dopravu těženého dřeva. Město Kašperské Hory dalo později na místě cestářova přístřešku postavit hájovnu, kde se bylo možné občerstvit i přespat. Ale s rozvojem turistiky přestala kapacita chaty dostačovat, a tak v roce 1914 zde stál roubený hostinec, který patřil k jednomu z nejnavštěvovanějších míst Šumavy. Ale v roce 1932 stavba vyhořela, obnovena byla v letech 1938-9 ve stejném stylu. V roce 1998 byla chata zrekonstruována tak, aby se co nejvíce podobala té z roku 1938. U chaty má svůj příbytek v ohrádce vydra. Pokud budete mít štěstí a vydra nebude zrovna spát, budete ji moci pozorovat.

  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  

• Čeňkova pila

  Nachází se v katastru obce Svinná Lada, kousek od obce Borová Lada. Přístup k ní je od nedalekého parkoviště dále po poválkovém chodníku, kde najdete řadu informačních tabulí. Patří mezi přechodný typ mezi údolním a horským vrchovištěm. Průměrná hloubka činí kolem dvou metrů. Najdete zde Chalupské jezírko – největší rašelinné jezírko v České republice. V jezírku se nachází několik plovoucích ostrůvků obsahujících vzácné druhy rostlin, např. ostřici chudou či blatnici bahenní. Obecně zde roste např. suchopýr pochvatý, vřes obecný či kyhanka sivolistá. Slať v minulosti poškodila těžba rašeliny.

• Vodní elektrárna Vydra

  Její vznik se datuje do roku 1937, kdy začala vznikat dle projektu Karla Koska, jelikož Čeňkova pila přestala být vyhovující. Elektrárna využívá sílu vody Vchynicko-tetovského kanálu, kdy je sem podzemím vedena voda z kanálu. V současné době zde najdete muzeum s expozicí „Šumavská energie“. Informace o expozici najdete tady.

• Tipy:
  Toužíte-li vidět jak Vchynicko-tetovský kanál, tak i Povydří, můžete si udělat okruh. Dá se začít v Srní, odkud se ke kanálu dostanete buď po modré, či žluté, následně se napojíte na zelenou vedoucí podél kanálu a vydáte se proti proudu vody. Pak se lze napojit na červenou značku, která vás povede Povydřím až k Čeňkově pile, odkud se dá buď vyvézt jednu stanici autobusem zpátky do Srní či můžete vyrazit po svých. Trasu můžete absolvovat i na kole, protože kolem kanálu vede zpevněná cesta, jen v Povydří se po cestě podél Vydry nesmí na kole jet, ale kolo se musí vést. Vyvézt se do Srní můžete autobusem, protože vám sveze i kola, pokud byste nechtěli šlapat relativně dlouhé stoupání. Cesta ze Srní podél kanálu a pak Povydřím k pile vychází na zhruba 17 kilometrů. Na rozcestí modré a zelené značky se dá i odbočit a navštívit Tříjezerní slať. Možností je spousta. Trasa je nenáročná. V letní sezóně jezdí Šumavou zelené autobusy, které vás přepraví na některých trasách i s kolem. Více informací naleznete zde.

• Autor článku a fotografií: Tereza Jirásková