Náměšť nad Oslavou

• Náměšť nad Oslavou se nachází asi dvacet kilometrů východně od Třebíče. Město, jež si udrželo svůj původní renesanční a barokní ráz, tak dnes náleží k nejhezčím městům Moravy. Zámek shlíží z návrší na město a řeku Oslavu. Stojí na jejím levém břehu. Přes řeku se klene obloukový kamenný most, po Karlově mostu a mostu v Písku třetí nejstarší, na němž se nachází dvacet soch svatých, vytesaných z vápence. Ve čtyřicátých letech 18. století je sem dali postavit manželé Františka Marie a Hanuš Leopold z Kufštejna. Autory soch jsou J. Winderhalder a A. Jelínek, i když dnes tu najdeme samozřejmě už jen kopie.

  Původně tu stával hrad, který zřejmě vznikl ve 13. století a dali ho postavit páni Meziříčští z Lomnice. Když hrad získali Žerotínové, v roce 1563, dali ho přestavět na renesanční zámek italského typu. Zdejší zámek je spojen také s nejslavnější osobností rodu – Karlem starším ze Žerotína. V polovině 18. století zámek koupili Haugvicové. Právě za vlastnictví rodu Haugviců se zámek stal místem, kde se konala hudební setkání, koncerty či operní představení. Zhruba v polovině 18. století však zámek vyhořel, načež ale došlo k jeho modernizaci. Byla stržena hradní zeď, hradní příkop byl zčásti zasypán a místo dřevěného mostu byl postaven před první branou most kamenný, jejž zdobí barokní plastiky od sochaře Winterhaldera staršího. Když se psala první polovina 19. století, přibyl k zámku park a zbývající hradní příkopy byly proměněny v působivé zahrady. V této době také vzniklo jedinečné schodiště z červeného mramoru, které najdete v jihovýchodním rohu zámku. Haugvicové při přeměně zámku nevěnovali pozornost jen vnějšku, ale i interiérům, jak jejich vzhledu, tak i jejich výbavě, hlavně Knihovnímu sálu, klenuté místnosti úctyhodných 32 metrů dlouhé. Zde se totiž nejčastěji konaly hudební produkce, které svou slávou překročily hranice naší země. Zásluhu na tom má především Jindřich Vilém III. z Haugvic. Založil tu např. tzv. livrejovanou kapelu, jež se skládala hlavně z personálu a dále kantorů či muzikantů z blízkého i vzdálenějšího okolí. Mladé lidi, ve kterých objevil hudební talent, nechal na své vlastní náklady školit ve Vídni. Sám se znal a stýkal se s mnoha známými hudebníky a skladateli (např. Johann Strauss starší, Antonio Salieri). Haugvicové zámek vlastnili až do roku 1945, kdy jim byl zabaven ve prospěch státu. Následně si ho jako své letní sídlo vyhlédl samotný prezident Edvard Beneš a vynaložily se nemalé náklady na přizpůsobení k tomuto účelu, byť si ho prezident příliš neužil.

  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  

  Pozůstatek raně gotického hradu najdete v rohu prvního nádvoří v podobě mohutné věže. V bohatě zdobených interiérech spatříte dobový nábytek, obrazy či keramiku, ovšem nejvíc zámek asi proslavil cenný soubor gobelínů pocházející z 16.-19. století od renomovaných mistrů z např. francouzských či belgických dílen. Knihovní sál se vyznačuje valenou klenbou, již pokrývají manýristické štuky a také zrcadlové fresky s motivy Amora a Psyché. Autorem je malíř Carpophora Tencalla. Ve skříních, mimochodem velmi nádherných, se nachází na deset tisíc knih pocházejících nejvíce z 18. až 20. století, nechybí zde ani slavná a vzácná Bible kralická, všech šest jejich starých a vzácných dílů. Pozoruhodná je i kaple sv. Václava, v níž se nachází úchvatné barokní oltáře a kazatelna. Pokoje jsou vybaveny historickým nábytkem z dob renesance, baroka či empíru.

  V současné době si můžete vybrat mezi dvěma trasami. První trasa Reprezentační prostory vás provede kaplí, prvním poschodím, kde budete moci spatřit sbírku tapisérií. Při prohlídce navštívíte Čajový salon, dětské pokoje, Červenou jídelnu s vídeňským porcelánem, v Kulečníkovém sále si budete moci prohlédnout portréty členů rodu Haugviců. Ovšem zřejmě nejvíce vás uchvátí zdejší sbírka tapisérií pocházejících z dob renesance až po rokoko. Budete moci obdivovat nejstarší tapisérii z období kolem roku 1540, kde se proplétají motivy listů, květů, hmyzu či ptáků. Další tapisérie na vás dýchne mistrovským uměním tkalců, kde se zobrazují mytologické náměty – např. bohyně Diana odpočívající po lovu. V podstatě každá tapisérie vás přenese do jiné země, doby či příběhu a každá z nich by mohla být tím slavným kouzelným létajícím kobercem z pohádek, nemyslíte? Druhá trasa Apartmán hraběte Haugvice vás zavede do soukromých míst, kde hrabě bydlel, a prohlídku zakončíte v nejkrásnějším sále zámku – v zámecké knihovně. Více informací o zámku, otevírací době, vstupném najdete zde.

  Autor článku a fotografií: Tereza Jirásková