Hradec Králové je krajské a okresní město na východě Čech, které má necelých 95 tisíc obyvatel. Leží na soutoku řek Labe a Orlice, v Polabské nížině. Turistům může nabídnout především skvostné ukázky architektury napříč staletími, ale i spoustu zábavy a nějaké ty přírodní kouty.
V 10. století tu stávalo hradiště spadající pod říši Slavníkovců, archeologické nálezy ale dokládají osídlení už v dobách prehistorických. Velký význam hrálo město ve středověku, od 13. bylo totiž svobodným královským městem, které se dávalo věnem českým královnám. Královny-vdovy ho tak vlastnily po staletí. Tou nejzajímavější z nich byla Eliška Rejčka, která nechala vybudovat zdejší dominantu, katedrálu sv. Ducha. Často tady ale pobývali i čeští králové. Ve 14. století byl Hradec rozlohou i počtem obyvatel po Praze druhým nejvýznamnějším českým městem. Mezi lety 1766 a 1857 sloužilo jako vojenská pevnost, z těchto dob tu zbyly pozůstatky opevnění. Významné bylo město i 1. polovině 19. století, jako kulturní a společenské centrum s významným divadlem, gymnáziem a nakladatelstvím J. Hostivíta Pospíšila. V 19. století tu byla založena světoznámá továrna na piana Petrof, stejně tak významné Klicperovo divadlo, a také muzeum. Na gymnáziu, které je dnes známé jako Gymnázium J. K. Tyla, studoval nejen tento významný český dramatik, ale třeba také spisovatel a sběratel českého folklóru K. J. Erben nebo významný hudební skladatel F. Škroup. Za zlatou éru královéhradecké architektury je považován začátek 20. století, kdy po celých 30 let byl starostou František Ulrich, který inicioval nejrozsáhlejší obnovu města moderním směrem. Právě v této době se městu začalo přezdívat Salón republiky. Společně s Ulrichem ale velkou zásluhu na architektonické podobě města mají dva významní architekti své doby, Jan Kotěra a Josef Gočár. Kotěra tvořil převážně v secesním stylu a je autorem úžasné budovy Městského muzea, Gočár pak ve stylu kubismu a nevzhledného funkcionalismu. Jejich stavby dodnes patří k vrcholům české moderní architektury a do Hradec tak často míří právě studenti architektury, aby se podívali na vrcholná díla těchto významných českých architektů. Z Hradce pochází také celá řada významných českých rodáků. Za všechny jmenujme Bohuslava Balbína, významné pedagoga 17. století, českého herce Josefa Beka, pražského arcibiskupa Dominika Duku, spisovatele Jaroslava Durycha, režiséra Otakara Vávru nebo zpěvačku Zuzanu Navarovou.
A pojďme se podívat na to, co v Hradci Králové stojí za vidění. Historickým centrem města je Velké náměstí, na které volně navazuje Malé náměstí. Právě tady najdete nejvíce historických převážně gotických a klasicistních měšťanských budov, z nichž většina je pěkně zrekonstruovaná. Když zajdete do bočních uliček, budete mít pocit, že jste se ocitli o nějaké to století zpátky. Dominantou Velkého náměstí je velkolepá katedrála sv. Ducha, cihlová gotická trojlodní stavba se dvěma věžemi, kterou nechala roku 1307 vybudovat jedna z dočasných majitelek tohoto královského města, Eliška Rejčka. Katedrála je skutečně působivá, především zvenku. V jejím interiéru můžete vidět pseudogotický pískovcový oltář, obraz sv. Antonína od Petra Brandla z 18. století a také vzácnou cínovou křtitelnici z roku 1406, kterou ukradla husitská vojska z podlažického kláštera. Roku 1424 tu byl pochován Jan Žižka z Trocnova, slavný vojevůdce. Jeho ostatky byly ale později přeneseny do Čáslavi. Katedrála je dlouhá 56 metrů, široká 25 metrů a v jejích věžích jsou čtyři historické zvony. Společně s katedrálou sv. Ducha typické hradecké panorama vytváří Bílá věž, druhá dominanta města. Renesanční Bílá věž je se svou výškou 72 metrů nejvyšší budovou ve městě a z jejich vyhlídkových ochozů se návštěvníkům naskýtá za pěkného počasí jedinečný výhled nejen na město, ale i na nedaleké Krkonoše a Orlické hory. Název bílá má podle použitého stavebního kamene, který má bílou barvu. Uvnitř věže najdete prý druhý největší a nejtěžší zvon v Česku, říká se mu Augustin. Váží 10 tun a v průměru má víc než 2 metry. Kromě zvonu v interiéru věže můžete zhlédnout i unikátní skleněný model věže. Na ochozy se dostanete po svých po víc než třech stovkách schodů. Uprostřed Velkého náměstí dále stojí 19 metrů vysoký mariánský sloup z 1. poloviny 18. století, postavený na paměť ušetření města od morové epidemie. O něco dál stojí secesní kašna z roku 1901. Velké i Malé náměstí stojí na vyvýšeném místě nad městem, jeho okraje jsou tvořeny pozůstatky pevnostních hradeb, které při sestupu dolů uvidíte. Z náměstí se dolů dostanete po několika schodištích. Jedním z nich je historické schodiště Bono publico, které se nachází mezi biskupstvím a historickým domem U Špuláků. Přesné datování vzniku je nejasné, k několika přestavbám pak došlo v 19. století. Kryté schodiště by ale dnes potřebovalo rekonstrukci. Původně renesanční měšťanský dům U Špuláků pochází z 2. poloviny 16. století, v 18. století byl barokně upraven. V domě se v roce 1859 narodil František Ulrich, nejvýznamnější královéhradecký starosta. Dále je na náměstí budova radnice, hned vedle Bílé věže, jejíž dnešní barokní podoba se dvěma věžemi s hodinami pochází z 18. století. Dále je tu také biskupství z 1. poloviny 18. století a také jezuitská kolej a seminář, nacházející se u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Kolej byla založena v 17. století. U katedrály sv. Ducha najdete také kapli sv. Klimenta, barokní stavbu z 1. poloviny 18. století, která je zasvěcena patronu královéhradecké diecéze. Tvrdí se o ní, že jejím autorem je slavný barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel, autor Poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Toto autorství ale není potvrzeno. Je ale jisté, že výstavbu inicioval hradecký biskup Jan Adam Vratislav z Mitrovic. Vydáte-li se dozadu za katedrálu sv. Ducha, najdete tam areál městského pivovaru, který je dnes zmodernizován a funguje jako Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Kromě těchto architektonických památek na straně náměstí s podloubím najdete nespočet hradeckých restaurací, kaváren a barů, kde můžete posedět a kochat se typickým hradeckým panoramatem. Oficiální portál města nabízí detailní popis čtyř procházkových okruhů městem s popisem všech historických či architektonicky zajímavých budov. Jejich popis společně s mapkami ke stažení najdete tady.
Jednou z nejkrásnějších staveb Hradce Králové je monumentální budova Muzea východních Čech, které se nachází na Eliščině nábřeží. Budova muzea je dílem architekta Jana Kotěry a budovala se mezi lety 1909 až 1913. Jde o secesní budovu z cihel, jejímu čelu dominují dvě alegorické postavy žen, které znázorňují Umění a Průmysl. Za návštěvu stojí i interiér muzea, kde se kromě expozice věnované historii východních Čech pravidelně pořádají různé tematické výstavy. Expozice nabízí tzv. Eliščin pás, gotické lžičky, nástroje z královéhradecké mučírny, hudební rukopisy, unikátní model města před rokem 1420, model pevnosti z 1. poloviny 20. století a celou řadu dalších historických artefaktů z období od pravěku až do poloviny 18. století. Eliščino nábřeží, u kterého muzeum najdete, je dobře upravené nábřeží podél Labe, které nabízí příjemnou promenádu, která stojí za procházku. Od muzea v hlavní sezóně také vyjíždí hradecký turistický vláček, který vás proveze městem.
Ve městě je také Obří akvárium, ve kterém můžete zhlédnout faunu i flóru z Jižní a Střední Ameriky. Žije tu na 40 druhů tropických ryb. Obří akvárium bylo otevřeno v roce 1998 jako první veřejné akvárium ve střední a východní Evropě. Během prohlídky projdete deštným pralesem i pod hladinou sladkovodní tůně, kde nerušeně pozorujete přirozené chování vzácných ryb. Nenechte si ujít krmení těchto ryb, které v akváriu provádí potápěči. To se koná každý čtvrtek od 13 do 15 hod. Ve druhé části prohlídky se ocitnete na tropické lávce v deštném pralese, kde uvidíte krásu rostlin, jako jsou orchideje nebo bromelie. Dojem deštného pralesa umocňuje občasný tropický déšť či uměle připravovaná mlha. Informace o otevírací době a cenách vstupného najdete tady.
Hradec Králové leží na soutoku řek Labe a Orlice. Jejich soutok můžete vidět v Jiráskových sadech, nejstarším, nejoblíbenějším a nejkrásnějším hradeckém parku, jehož původ sahá do roku 1868. Kromě velmi pěkné parkové úpravy a soutoku řek tu najdete i pár zajímavých míst. Čerstvě zrekonstruovaný je dřevěný pravoslavný kostelík sv. Mikuláše. Datování jeho vzniku je nejasné, původně stál také na několika různých místech. Zakoupen do majetku města byl roku 1935. Oplocený areál je doplněn dřevěným křížem s plechovým korpusem Ježíše Krista a u vchodu byla instalována pamětní deska na počest padlých legionářů v první světové válce. Dále je tu k vidění bronzový odlitek alegorického sousoší zvaného Soutok Labe s Orlicí, kterému se také říká Milenci. Odlitek je z 30. let 20. století. Název Jiráskovy sady je odvozen od slavného českého spisovatele Aloise Jiráska, kterého tu připomíná jeho podobizna v bronzovém medailonu na mohyle z žulových balvanů. Projít můžete také 7,5 metrů dlouhým průchodem se dvěma portály zvaný Poterna, který byl vybudován v době budování královéhradecké pevnosti kolem roku 1790. Jde tak o pozůstatek původní pevnosti. Dalším pozůstatkem pevnosti je cihelný masiv o tloušťce 2 metry, který je tvořen 14 střílnami, které jsou známé jako kasemata. Návštěva parku rozhodně stojí za zastávku. Do parku vede několik vstupů, jeden je hned vedle zimního stadionu.
U řeky Labe ještě chvíli zůstaňme, protože unikátní hradeckou technickou památkou je secesní vodní elektrárna Hučák z roku 1910. Její součástí je informační centrum skýtající interaktivní exponáty představující principy a možnosti využití energetických zdrojů jako je voda, vítr či slunce. Uvnitř jsou k vidění i historické artefakty ze sbírky Národního technického muzea.
Druhým pěkným městským parkem jsou Šimkovy sady. Byly vybudovány ve 30. letech 20. století. Dnes jsou tu dvě vodní plochy, jedna z nich má umělý ostrůvek. Parkem vedou asfaltové cestičky a můžete využít jeden ze dvou procházkových okruhů. Kratší vede kolem rybníka a delší kolem celého parku. K vidění tu jsou také pozůstatky pevnostních valů.
Hradec je univerzitním městem, ve kterém sídlí několik fakult několika univerzit, včetně té Karlovy. Součástí farmaceutické fakulty je výukový pavilon Botanická zahrada léčivých rostlin, která se věnuje všem ve farmacii využívaným rostlinám.
Dále je tu letní koupaliště Flošna s různými vodními atrakcemi a také městské lázně s krytým Aquacentrem, kde se můžete vyblbnout zase v zimě. U Hradce také najdete rekreační a kempový areál Stříbrný rybník. Rekreační areál Stříbrného rybníka láká na různé turistické vyžití i možnosti rybaření. Skvělým místem pro milovníky pěší turistiky a cyklistiky jsou hradecké městské lesy. Vede tudy jedna asfaltová stezka oblíbená u milovníků kolečkových bruslí a dále pak celá řada lesních cest a cestiček, kterými se s pomocí ukazatelů můžete vydat na různá zajímavá místa (hájenka, rybníky Biřička, Cikán, Výskyt aj.). Je tu také několik tematických stezek (vodnická, pohádková). Stezky začínají u hradeckého lesního hřbitova a je to velmi oblíbené místo hlavně u místních. U Hradce také za zmínku stojí přírodní památka Na Plachtě, což je areál, do kterého byli přivezeni divocí koně z Milovic. Divocí koně ve volné přírodě jsou tak zdejší atrakcí. Koně prosím nehlaďte ani nekrmte. Jak už bylo řečeno, jde o divoké koně a mělo by to tak i zůstat. Jedině tak dokážeme přírodu co nejdéle udržet nedotčenou.
Významnou hradeckou kulturní institucí je Klicperovo divadlo nesoucí jméno významného českého dramatiku Václava Klimenta Klicpery, rodák z nedalekého Chlumce nad Cidlinou. Ten se významně zasloužil o rozkvět zdejšího divadelnictví, které se dosud hrálo v hostinci U Zlatého orla. Jednota divadelních ochotníků byla založena roku 1868 a podnítila vybudování samostatné divadelní budovy, která byla slavnostně otevřena Klicperovou hrou Eliška Přemyslovna a Smetanovou operou Hubička v březnu 1885. Klicperovo divadlo je dnes velmi pěknou budovou kombinující novorenesanční a klasicizující prvky a nachází se na malém náměstíčku v Dlouhé ulici. Druhým divadlem v Hradci je Divadlo Drak, které je především loutkovým divadlem, které milují nejen hradecké děti. Hrají se tu loutková představení pro děti, je tu netradiční muzeum loutek a také experimentální divadelní laboratoř, kde nahlédnete do zákulisí divadelního představení. Máte šanci si tu vyzkoušet různé divadelnické profese. V Hradci Králové od 19. století funguje slavná výrobna pian Petrof, ve které se dnes stále vyrábí. Vy tu můžete navštívit Muzeum Petrof, kde můžete vidět jedinečnou expozici hudebních nástrojů – klavíry, pianina a celou řadu historických i moderních skvostů klavírnického řemesla.
V Hradci Králové se koná také celá řada kulturních akcí. V létě to jsou hudební festivaly Rock for People či Hip Hop Kemp, koná se tu také nejprestižnější z českých i evropských jazzových festivalů Jazz goes to town, známý Mezinárodní divadelní festival evropských regionů, historická podívaná Slavnosti královny Elišky, letecká show Ciaf a další. Přehled všech kulturních akcí roku najdete tady. V Hradci Králové funguje také hvězdárna a planetárium, která láká na řadu přednášek i pozorování noční oblohy.
Spoustu zajímavých míst najdete také v širším okolí Hradce Králové. Za zmínku stojí nejen Třebechovice pod Orebem se svým slavným betlémem, ale hlavně pak úžasný zámek Hrádek u Nechanic nebo zámek Karlovu Koruna v Chlumci nad Cidlinou. Podrobný průvodce po Hradecku si můžete přečíst v samostatném průvodci. Celou řadu dalších míst, které ve východních Čechách stojí za prozkoumání, najdete v přehledu věnovaném Česku, a to v pravém postranním menu.
Autor článku: M. Kučerová