Františkovy lázně a Komorní hůrka

• Lázeňské město nacházející se v západních Čechách nedaleko hranic kousek od Chebu patří do základního západočeského lázeňského trojúhelníku. Minerální prameny vyvěrající severně od Chebu a jejich léčebné účinky byly lidem známy již od 15. století. Na začátku 17. století byl u Františkova pramene postaven odpočinkový dům. Rozvoj budoucích lázní začal koncem 17. století, kdy se objevila jednoduchá stáčírna. Bernard Vincenz Adler nechal vyčistit pramen, svedl kyselku do jímky a dal postavit pavilon. 27. 4. 1793 císař František I. potvrdil vznik lázní, čímž oficiálně vznikla „Ves císaře Františka“ (Kaiser Franzendorf, později Kaiser Franzesbad). Šlo o první slatinné lázně na světě. Vše tedy začalo u Františkova pramene, kde byla postavena dřevěná kolonáda, a odsud se pak později začala rozrůstat zástavba budov. Kapacita lázní brzy přestala stačit, protože kromě pramenů hosty lákalo i klidné prostředí rozlehlých parků. Zakladatel lázní dr. Adler záhy našel nový pramen s vyvěrajícím plynem, čímž se dřevěná budova, jež tu byla postavena, stala prvními plynovými lázněmi. Pramen byl nazván Luisin, dle dcery císaře Františka I. Marie Luisy.

  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  

  Od roku 1797 byl veden seznam lázeňských hostů, mezi kterými bychom našli kromě panovníků také např. Goetha, Beethovena, Strausse, Nerudu či Němcovou. V polovině 19. století se Františkovy Lázně staly samostatnou obcí (již nebyly součástí Chebu) a o pár let později byly povýšeny na město, jež si doteď udrželo svůj lázeňský a rekreační charakter, což jim zřejmě pomohlo za 2. světové války, kdy jako významné léčebné místo byly ušetřeny bombardování oproti blízkému Chebu.

  V současné době je využíváno 23 pramenů. Nejznámější je Františkův a Luisin pramen a jejich pavilony, kde vyvěrají prameny. Tato místa náleží k symbolům Františkových Lázní. Dnes se zde léčí nemoci srdeční, pohybového ústrojí, cévní a ženské. Minerální voda se využívá nejen ke koupelím, ale i jako pitná kúra či k přípravě slatinných zábalů. Nejvíce turistů zřejmě směřuje k Františkovu prameni, jenž se nachází v klasicistním pavilonu s kopulí, pocházející z roku 1831. Turisti se rádi fotí se sochou Františka, nahého chlapce s rybou sedícího na kouli, na kterého velmi četně sahají, jak je vidět z některých lesknoucích se míst. Zvlášť když se traduje, že žena, která se dotkne palce levé nohy Františka, do roka otěhotní. Tuto legendu vymyslel pro zvýšení popularity Františka lázeňský fotograf Škarda. Nelze se pak divit, že současná soška Františka je několikátou replikou originálu, protože se stává často terčem zlodějů či vandalů. Plastika z roku 1924 pochází od sochaře Adolfa Mayerla, dnes se originál nachází v muzeu. Ve Františkových Lázních se nachází řada empírových a klasicistních budov, jež se nachází uprostřed parků a lesoparků. Kromě architektury z přelomu 18. a 19. století zde najdete i řadu moderních budov.

  Komorní hůrka

  Kousek za Františkovými Lázněmi, asi dva kilometry, najdete naši nejmladší sopku. Vede k ní červená turistická značka podél silnice, tudíž se k ní lze dostat pěšky, ale i přijet blíže autem či na kole. Odsud můžete dále po červené pokračovat do asi čtyř kilometrů vzdáleného Chebu či např. k rybníku Amerika.

  Jedná se o národní přírodní památku nacházející se kousek od Františkových Lázní a Chebu. Je to nejmladší a zároveň nejprobádanější sopka České republiky. Její vznik se datuje do období starších čtvrtohor. Vytvořila se na dně vysychajícího slaného jezera. Komorní hůrka je navršená sopka, která vznikla jediným výbuchem strombolského typu, což znamená, že je při něm v různých časových intervalech z kráteru vymršťována žhavá láva.

  O sopku se zajímal také J. W. Goethe, nejen známý básník, ale také nadšený přírodovědec, který ji poprvé navštívil roku 1808. Účastnil se také sporu o jejím původu a právě Goethe navrhl vykopání štoly k prokázání, že se jedná o sopku, ale za svého života se toho již nedočkal. Až Kašpar Šternberk nechal do úbočí Komorní hůrky prorazit štolu, kdy se nakonec narazilo na sopouch, čímž bylo dokázáno, že se skutečně jedná o sopku. Dnes tu najdete jen ozdobný vstupní portál do již zavalené štoly. V minulosti se na Komorní hůrce těžil sopečný popel, který se používal na udržování parkových cest ve Františkových Lázních. Vznikla tak hluboká jáma, která je často mylně považována za sopečný kráter.

  Význam sopky tkví především ve skutečnosti, že se jedná o nejprobádanější sopku v Evropě, kdy ji studovali přední světoví odborníci na přelomu 18. a 19. století.

  Autor článku a fotografií: Tereza Jirásková