Národní parky Utahu


    Utah je státem, který byste kvůli jeho pěti národním parkům na vašem putování po americkém středozápadě rozhodně neměli minout. Národní parky Bryce Canyon, Zion, Arches, Canyonlands a Capitol Reef patří k těm nejpoutavějším v USA, nabízejí neuvěřitelné přírodní scenérie plné skalních oblouků, monolitů a kaňonů, které vám jednoduše vezmou dech. Nabízíme vám přehled utažských národních parků s praktickými informacemi a informacemi o místech, kam byste rozhodně měli zamířit.


































  • Národní park Bryce Canyon je jeden z pěti národních parků nacházejících se v americkém státě Utah. Ačkoliv název tvrdí jinak, není Bryce Canyon vlastně kaňonem. Jedná se o soustavu do červených odstínů zbarvených skalních útvarů, které příroda poskládala do několika skupin. Park se stal národním parkem roku 1928 a zahrnuje plochu 145 km². Název získal podle prvního mormonského osadníka, Ebenezera Bryceho, který se tu společně se svou ženou roku 1874 usadil a začal farmařit. Park na jihozápadě Utahu ročně navštíví kolem 1,5 milionu turistů. Hlavním lákadlem jsou někde až 60 metrů vysoké sloupy, pro které se vžil název hoodoos. Ty jsou zbarvené do různých červených a oranžových barevných odstínů. Hoodoos jsou pak uspořádány do několika skupin a vytvářejí tak krásné amfiteátry, některé zabírají plochu až 30 kilometrů. Eroze, počasí a tisíciletí ovšem nevytvořily jen sloupy, ale zapracovaly i na různých skalních stěnách, do kterých vymodelovaly různé průrvy a otvory. Většina útvarů má taky svá jména – uvidíte tu tak třeba Čínskou zeď nebo Tower Bridge.

















    Park nabízí několik udržovaných a značených turistických stezek různých náročností. Nejoblíbenější je ale cesta parkem po silnici Rim Drive, na které se turisté mohou zastavit na 13 vyhlídkách, které nabízejí pohled na různé skupiny hoodoos rozprostřených po krajině Národního parku Bryce Canyon. Park je dobře přehledný, značený a má návštěvnické centrum, ve kterém dostanete mapu parku. Z těch kratších a méně náročnějších tras vyzdvihneme třeba Mossy Cave Trail nebo Queens Garden, na jejímž konci uvidíte při troše představivosti skálu připomínající královnu Viktorii. Na projetí Bryce Canyonu a na podniknutí nějaké té kratší trasy by vám půl dne mělo bez problémů stačit. Nedaleko parku můžete navštívit také historické westernové městečko Bryce Canyon City. Veškeré informace pro návštěvníky, popis tras a mapy najdete zde.

  • Národní park Zion

    Národní park Zion je nejstarší utažský národní park založený roku 1919. Leží na rozhraní Coloradské náhorní plošiny, Velké pánve a Mohavské pouště. Kombinace těchto tří geografických oblastí tak Zionu dala zajímavé geologické útvary a rozmanitou škálu živočichů. Název Zion pochází z hebrejského Sion (posvátné město) a národní park byl pojmenován podle kaňonu Zion, který je hlavní dominantou parku. Ročně za zdejšími kaňony, skalními útvary a krajinou tvořenou červeným navažským pískovcem zamíří na 3 miliony turistů. V návštěvnickém centru dostanete mapy a můžete se tak vydat na několik zdejších turistických tras. Parkem vedou silnice, které nabízejí několik parkovišť, ze kterých buď můžete podniknout výlety, nebo se jen kochat nádhernými výhledy.

    Hlavní atrakcí parku je kaňon Zion, který nabízí několik zajímavých zastavení. Můžete se zastavit u Court of the Patriarchs, tří pískovcových monolitů pojmenovaných po Jakubovi, Abrhámovi a Izákovi. Stezka zvaná Sand Bench Trail vás povede kolem řeky Virgin River, která zdejší kaňon před miliony lety vyhloubila. Nádherné výhledy na kaňon se vám naskytnou z Angels Landing Trail, stezky, která Vás provede po pískovcových vrcholcích nad kaňonem. Podniknete taky túru ke světlému monolitu Great White Throne nebo k převisu Weeping Rock, ze kterého kape voda a vytváří tak krásný závoj. Ten najdete na konci silnice vedoucí parkem. Na mapách jsou všechna místa zobrazena a těžko je tak minete.

    Dalším oblíbeným místem v Zionu je Kolob Canyon. Zdejší návštěvnické centrum se nachází hned u výjezdu ze silnice č. 15 – výjezd 40. Všechna místa po silnici jsou skvěle značena a cedule a odpočívadla vám umožní zastavit a udělat si pár krátkých výletů. Tuto oblast tvoří pískovcové útvary z červeného navažského pískovce. Doporučíme trasu Timber Creek Trail a zastávku u kamenného mostu Kolob Arch. K mostu je to ale celodenní výlet. Dalšími pěknými místy ze Zion Kolob Terrace a malý kaňon s názvem Subway.

    Zionem vede skvělá scénická cesta Zion Canyon Scenic Drive, která je ale pro osobní auta v sezóně od dubna do října uzavřena a můžete se po ní dopravovat jedině zdejšími autobusy zdarma. Na závěr zmíníme ještě divokou soutěsku The Narrows, ke které se dostanete po 26 kilometrů dlouhé trase Narrows Trail. Velmi přehledné mapy a další informace k parku najdete tady.


































  • Ačkoliv není Capitol Reef příliš známým národním parkem, nabízí krásnou přírodu, je dobře dostupný a budete-li mít trochu času navíc, rozhodně se tady zastavte. Národní park Capitol Reef leží na jihu Utahu a je tvořen 160 kilometrů dlouhým skalnatým pásmem zvaným Waterpocket Fold. Tvoří ho pískovcové formace, monolity, útesy, kaňony a pěkná údolí. Název nese z anglických slov útes (reef) a budova kapitolu (capitol), tyhle věci to totiž prvním zdejším objevitelům připomínalo. Silnicí vedoucí parkem je HW 24 (vede mezi východem a západem parku, mezi městy Torrey a Hanksville), která vás skvěle proveze po těch nejzajímavějších místech a několik jejích zastávek vám umožní vydat se na pár krátkých turistických tras. Je tu samozřejmě i návštěvnické centrum. Využít můžete i zdejší scénickou cestu, která také nabízí pár poutavých zastavení.

















    Hlavními atrakcemi parku jsou třeba skalní formace Capitol Dome, Castle nebo Chimney Rock, které patří k těm nejznámějších skalních útvarům parku. Pěkný výhled je z vyhlídky Panorama Point. Cestou rozhodně neminete staré historické město Fruita. Název dnes opuštěného historického distriktu je odvozen od anglického slova fruit (ovoce), protože tu v minulosti byly početné ovocné sady. Po osadnících, kteří se roku 1880 usadili v údolí řeky Fremont River Valley a začali pěstovat ovoce, tu dnes zbylo několik historických budov, včetně pěkné zrenovované historické dřevěné školy, která je hned vedle silnice. Nedaleko odsud se pak můžete podívat také na indiánské petroglyfy, které na zdejší skalní stěny vyryli původní obyvatelé této oblasti. Ani ty nejsou daleko od silnice č. 24. Pěknou zastávkou je pak také přírodní most Hickman Bridge a vodopád na řece Fremont River. Přehlednou mapu trasy a parku, stejně tak další informace najdete tady.




















































































































  • Národní park Canyonlands, neboli Země kaňonů, je z mého pohledu jedním z deseti nejkrásnějších amerických národních parků. Leží na jihovýchodě Utahu a nejbližším městem je Moab. Tenhle park nabízí nádherné kaňony , které byly po miliony let vytvářeny zdejšími řekami Colorado a Green a klidně by do kapsy strčily i pověstný Grand Canyon. Je to skvělá oblast pro milovníky turistiky, turistických tras tu najdete desítky kilometrů a rozhodně se na některou z nich vydejte. Naskytnou se Vám nádherné scenérie plné obrovských hlubokých kaňonů, skalních útvarů a jste-li i na tu historii, můžete tu vidět i velmi dobře zachovalé skalní petroglyfy prehistorických obyvatel i ruiny indiánských puebel. Podniknout se dají i několikadenní túry po dně kaňonu.

















    Národní park se dělí do tří oblastí: Island in The Sky, The Needles a The Maze. Nejnavštěvovanější a také nejlépe dostupnou oblastí je Island in The Sky, který nabízí nejznámější dominantu parku, skalní oblouk Mesa Arch, který nechybí snad na žádné fotce z parku. Vydat se můžete i do oblasti The Needles, kde je zas oblíbeným cílem turistů soutok řek Colorado a Green. Nejméně prozkoumanou částí je The Maze. Oblasti Island in The Sky a The Needles mají svá návštěvnická centra.

    Tak a co tedy v téhle „zemi kaňonů“ vidět? Island in The Sky se nachází v severní části parku a zdejší scénická cesta vás provede po téhle oblasti a cestou vám nabídne nádherné výhledy do zdejších kaňonů. Je to vůbec nejlépe přístupná oblast parku, na všechna nejzajímavější místa se dostanete po krátké turistické trase s připravených parkovišť. Úžasný panoramatický výhled do kaňonu se vám naskytne z vyhlídky Grand View Point, ke které se dostanete po krátké trase z nedalekého parkoviště. Jednou z dominant parku je skalní oblouk Mesa Arch. Od oblouku se vám taktéž naskytnou nádherné výhledy. Další pěknou vyhlídkou je Green River Overlook, která nabízí pohled do kaňonu na řeku Green. Vypravit se můžete také po jedné z tras ke skalnímu dómu s názvem Upheaval Dome. Po scénické cestě, která nabízí tahle zastavení, narazíte i na zdejší návštěvnické centrum, kde si můžete vzít mapy.

    Oblast The Needles se nachází v jihovýchodní části parku a její dominantou jsou hlavně pískovcové jehlany (angl. Needle), které daly název téhle části parku. K vidění tu jsou hlavně různorodé skalní útvary, od monolitů přes různé skalní oblouky. Oblast je oblíbená také pro projížďky v jeepech. I v téhle části parku se nachází návštěvnické centrum. Zdejším velmi oblíbeným místem je soutok řek Colorado a Green, které zdejší zemi utvořily do dnešní podoby. Skvělý výhled na tohle místo najdete na Confluence Overlook, který se nachází na turistické stezce Big Spring Canyon Overlook Trailhead. K pískovcovým jehlanům, kterými je posetá zdejší pouštní oblast, se dostanete po turistické trase Chesler Park Loop. Krátká trasa ke Cave Spring kombinuje krásnou scenérii a umění prehistorických obyvatel, kteří na zdejších skalách demonstrovali své umění. Malé zbytky prehistorických puebel najdete zas na trase Roadside Ruin Trail. Historickým monumentem Utahu je další skála posetá indiánskými petroglyfy s názvem Newspaper Rock. Na skále jsou vykreslené různé postavy, které pocházejí od několika zdejších prehistorických kultur. Vypravit se můžete i do kaňonu Elephan Canyon.

    Zajímají-li vás petroglyfy původních obyvatel, dalším místem, kde skalní umění prehistorických kultur můžete obdivovat, je Horseshoe Canyon. Tady se nachází vůbec nejznámější skalní stěna posetá postavami, které tu nakreslili původní obyvatelé. Stěna je známá jako The Great Gallery.

    Přehled zajímavých míst, všech zdejších turistických tras a přehledné mapky najdete tady nebo tady.


































  • Národní park Arches se nachází nedaleko města Moab a na rozloze víc než 300 km² se tu nachází na 2000 pískovcových oblouků a mostů. Jedná se o vůbec největší koncentraci těchto skalních útvarů na světě. Symbolem Utahu je jeden z těchto oblouků zvaný Delicate Arch. Ten uvidíte na státních poznávacích značkách i všech brožurách státu Utah. Parkem vede silnice č. 191, která vás dovede do všech zajímavých částí parku. Z parkovišť si pak můžete udělat různě dlouhé túry kolem zdejších skalních mostů.

















    Nejoblíbenějším cílem turistů je oblouk z červeného navažského pískovce, dominanta Utahu, Delicate Arch. Ten je zároveň i symbolem Utahu. Dostanete se blízko něho po asi 2 kilometrové trasem, nejvíce turistů ho fotí z vyhlídky Delicate Arch Viewpoint.









    Oblast parku zvaná Devil´s Garden, tedy Ďáblova zahrada, je oblast s největším počtem oblouků. Nachází se tady i jeden z největších skalních mostů na světě, Landscape Arch.

























































    Další částí parku je oblast Windows Section, která tady kromě oblouků Turret Arch, North a South Windows Arches a Double O Arch nabízí také fotogenický skalní útvar Balanced Rock, velký balvan stojící na úzkém pískovcovém jehlanu. A při pohledu na něj se vám hlavou skutečně budou hodit všechna pravidla fyziky a gravitace, protože fakt je těžko pochopitelné, že to prostě nespadne…

    Poslední oblast, kterou zmíníme, je Fiery Furnace. Tahle oblast tvořená pískovcovými jehlany a labyrintem různých skalních průrev a průlezů je hůře dostupná, nejsou tu připravené turistické trasy ani značení. Pro turistiku v téhle části potřebujete speciální povolení.

    Mapu, seznam tras a další informace najdete tady.

  • Autor článku a fotografií: M. Kučerová