Kladské pomezí - severní část

    Kladské pomezí je oblast na severovýchodě Královéhradeckého kraje při západní hranici historického Kladska, ležící mezi Krkonošemi a Orlickými horami. Turistům nabízí nejen úžasné přírodní kouty, ale i historické památky, jde také o zajímavý kulturní region, protože odsud pochází celá řada významných osobností české kultury. Za všechny jmenujme Aloise Jiráska, bratry Čapky, Boženu Němcovou. Protože se jedná o hraniční region s Polskem, je oblast bohatá i na památky vojenské historie. Jde o jedinečný turistický a kulturní region v severovýchodních Čechách, který se dá pro zjednodušení označit okresem Náchod, částečně pak zahrnuje některá místa okresu Trutnov. Oblast Kladského pomezí má pahorkatý ráz.

    Průvodce po Kladském pomezí rozdělíme do dvou částí, jelikož je to oblast velmi rozmanitá a nabízí toho skutečně celou spoustu. Průvodce po severní částí Kladského pomezí se bude věnovat celé oblast severně od Hronova (viz mapa). V průvodci po jižní části Kladského pomezí se zaměříme na oblast jižně od Červeného Kostelce, tedy směrem ke krajskému městu Hradci Králové. Půjde o oblast kolem Náchoda, České Skalice, Jaroměře a Nového města nad Metují.

    Hronov a okolí

    Tento průvodce se bude věnovat severní části Kladského pomezí, tedy oblasti severně od Broumova až k polským hranicím a začneme ho v Hronově a jeho okolí. Oblast kolem Hronova je nazývána Krajem Aloise Jiráska, čímž připomíná tohoto slavného hronovského rodáka a jednoho z nejznámějších a nejvýznamnějších českých spisovatelů. Jeho díla jako Staré pověsti české či F. L. Věk patří ke klasikám české literatury. Putování po tomto kraji tedy začněme v Jiráskově rodném městě, Hronově, což je město o asi 6 tisících obyvatelích ležící jen nedaleko polských hranic. Město založil ve 13. století Hron z Náchoda z rodu Načeraticů a nejspíš tu vybudoval vodní tvrz. Od roku 1415 se ví, že Hronov bylo městečko náležící k náchodskému panství, pod jehož správou bylo až do roku 1848.

    Centrem města je náměstí Čs. armády s mariánským barokním sousoším z 1. poloviny 18. století. Hlavní budovou na náměstí je Jiráskovo divadlo z 1. poloviny 20. století. Ve druhém patře divadla je možné navštívit Jiráskovo muzeum. Expozice Jiráskova muzea se věnují nejen samotnému Jiráskovi a jeho dílu, skutečným postavám z jeho děl, ale i dalším významným hronovským rodákům, jako byl třeba Josef Čapek nebo Egon Hostovský. Na návrší nad náměstím je pak vidět kostel Všech svatých původně ze 14. století, dnes je v barokní podobě z 18. století. U něho je pak také pozdně renesanční zvonice z 1. poloviny 17. století. Na hřbitově pak také najdete hrob Aloise Jiráska. Když se z náměstí vydáte Dvorskou uličkou přes Metuji, dojdete k velmi hodnotné stavbě lidové architektury. Jde o selský dvůr z 1. poloviny 17. století, který stojí na místě původní tvrze. Z historických budov v Hronově pak nesmíme zapomenout na jedno z hlavních lákadel města, rodný domek Aloise Jiráska. Vybavení není původní, ale je z doby, ve které Alois Jirásek vyrůstal. Jde o roubený domek z konce 18. století, kde své dětství strávil tento český spisovatel. Jeho otec tu měl kupecký krámek. V Hronově se Jirásek narodil, prožil tu mládí, načež studoval v Hradci Králové a později filozofii v Praze. Do Hronova se ale stále rád vracel. Psal tady totiž své první básně i první román a studoval své ochotnické role. Za jeho rodným domkem je pak ještě park Mistra Aloise Jiráska s bronzovým pomníkem spisovatele a kousek odsud také vyvěrají minerální prameny Hronovka a Regerka. Jiráska tu pak také připomíná tradiční divadelní festival Jiráskův Hronov, což je festival ochotnických souborů konající se každoročně v srpnu. Chcete-li zabavit své děti, zkuste je vzít do Interaktivního muzea chytré zábavy Pod čepicí. Věnuje se hravou formou zázrakům přírody i vědy a na všechno si tady můžete i sáhnout a vyzkoušet. Střídají se tu výstavy zaměřené na smyslové vnímání, přírodní jevy, různé vynálezy a další.

    A tady je pár tipů na to, co navštívit v nejbližším okolí Hronova. Zajímavý je třeba mlýn Dřevíček. Tady stával původní dřevěný mlýn už v 18. století, v roce 1919 tu byl vybudován třípatrový zděný mlýn. Později nahradili mlýnské kolo Francisovou turbínou. Svému účelu mlýn sloužil do roku 1941, přesněji do zatčení mlynáře Baudyše gestapem. Později byl mlýn zestátněn. Dnes je v mlýně stálá expozice, která je zajímavá hlavně kvůli původnímu dochovanému zařízení. V rámci prohlídky si můžete vyslechnout příběh o místním vodníkovi a řadu dalších zajímavostí, nebo také ochutnat chleba upečený ve staré chlebové peci z roku 1925 podle tradiční receptury. V obci Rokytník najdete Včelí farmu Rokytník, kde si můžete koupit vyhlášený med, je tu také odpočívadlo s informačními panely o životě včel či ručně vyřezávaný klát z 300 let staré lípy. Historické centrum města Stárkov je městskou památkovou zónou. Centrem je náměstí, nad ním najdete velmi starou dřevěnou roubenou faru, jejíž původ sahá do konce 16. století. Obnovena pak byla po požáru roku 1660. Na náměstí jsou pak historické měšťanské domy z 19. století a dochovalo se tu také několik roubených staveb. Od zdejšího hřbitova se můžete vydat na vrch Šibeník ke kapli Čtrnácti sv. pomocníků. Pěkným přírodním koutem oblasti je vysoká skalní rozsedlina Vysoký kámen. Je dlouhá 100 metrů a vysoká až 20 metrů. Tvoří ji věže a stěny, které jsou také známé jako Trpasličí rokle. Vysoký kámen funguje jako vyhlídka obehnaná zábradlím, ze které se vám naskytne pěkný výhled na Stárkov a Jestřebí hory. Vrch Turov si oblíbil i Alois Jirásek, vrch bývá dokonce označován jako Blaník Jiráskova kraje. Jde o 603 metrů vysoký vrch, na kterém je dnes v bývalé Jiráskově turistické chatě hotel. Na vrcholu pak najdete pěchotní srub T-S 19 Turov z května 1938, který je součástí československého opevnění a kousek od něho pak pěchotní srub T-S 20 Pláň. Ten je přístupný veřejnosti. Jste-li zájemci o dílo Aloise Jiráska, tak ještě informace o tom, že v domě čp. 36 (U Prouzů) v obci Velký Dřevíč, Alois Jirásek mezi lety 1893 až 1894 napsal Staré pověsti české. Když už tu budete, tak mrkněte ještě na venkovskou usedlost č. 42, která je chráněnou památkou. Jde o skvělou ukázku klasicistní lidové regionální architektury z 19. století. Krom toho je tu koupaliště, autokemp a motokárová dráha, největší v ČR. Je dlouhá 870 metrů. U obce Zbečník najdete další opevnění, které je tentokrát součástí trutnovského úseku linie těžkého opevnění. Jde o TS 5 U Křížku z roku 1937. Když se vydáte po modré turistické značce v údolí potoka Zbečník, dojdete ke Skalákově studánce. Jde o pramen výborné pitné vody, zdejší studánka bývala i cílem poutí, proto jsou kolem kříže a náboženské obrázky na stromech. Ve svém díle Skaláci ji také zvěčnil Alois Jirásek. Kolem studánky v lesích pak leží tzv. Zbečnické chleby, což jsou pískovcové balvanovité útvary připomínající bochníky.

    Police nad Metují a okolí

    Hronov opustíme a vydáme se o něco severněji do Police nad Metují, což je městem o asi 4 tisících obyvatelích. Město je známé od 13. století jako Polický újezd, který byl součástí břevnovského benediktinského opatství. Opat břevnovského kláštera sem totiž poslal mnicha Jurika, který tady založil poustevnu, na jejímž místě byl později postaven klášter s kaplí. Kolem něho se pak začalo rozrůstat město. Historické jádro je dnes městskou památkovou zónou. Hlavní zdejší památkou je benediktinský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, což je gotická trojlodní bazilika kombinující prvky románské i burgundské architektury. Počátky klášterního komplexu sahají do 13. století, k největší přestavbě pak došlo na přelomu 17. a 18. století. Z původní středověké stavby se dochoval vstupní portál, jedna z nejkrásnějších ukázek raně gotického sochařství v Čechách, ale i další části areálu. V prvním patře je opatova ložnice, kaple, salón a v bývalé jídelně je pak expozice. V prostorách kláštera také najdete Muzeum města Police nad Metují, v rámci jehož prohlídek se dostanete i do opatových soukromých pokojů. Můžete také požádat o návštěvu staré roubené školy se dvěma dobovými třídami. Projděte si celý komplex kláštera. Na hřbitově je třeba studánka, nacházející se patrně na místech první zdejší poustevny a zrenovovaná hřbitovní kaple. Kromě areálu kláštera ve městě můžete navštívit ještě starou školu Dřevěnku, cennou jednopatrovou barokní stavbu z 2. poloviny 18. století (Hvězdecká čp. 15), která je součástí Muzea města, o kterém píšeme výše. Centrem města je Masarykovo náměstí s barokními měšťanskými domy, starou radnicí, která byla v 19. století doplněna o novogotickou osmibokou věž s cimbuřím, a dále pak empírovou kašnou a dalšími památkami. V Polici jsou pak ještě dvě zajímavá muzea – Muzeum papírových modelů, které skýtá na 1 200 exponátů různých papírových vystřihovánek, a to z období od 16. století dodneška. Druhým muzeem je Muzeum stavebnice Merkur s celou řadou modelů postavených z této kdysi slavné stavebnice. Unikátní je i model tzv. Ocelového města, který je zapsán v Guinnessově knize rekordů.

    A pojďme do velmi zajímavého okolí Police nad Metují. Začněme v Bezděkově nad Metují, jehož dominantou je vrcholně barokní kostel sv. Prokopa z 1. poloviny 18. století. Na jeho návrhu se podílel i slavný architekt K. I. Dienzenhofer. Zařízení kostela je barokní a empírové. S farou je pak kostel spojen lipovou alejí. V obci ale také najdete i pěkné stavby lidové architektury. Zajímavé jsou třeba dva zrekonstruované historické haltýře z 19. století. Ty sloužily jako obecní studny na podpovrchovou vodu, napájel se tu dobytek, chladily se tu potraviny. Od Bezděkova se vám naskytnou i krásné výhledy nejen na nedaleké Broumovské stěny, ale i Krkonoše a Orlické hory. Jen stručně upozorníme také na zříceninu hradu Vlčinec, kterou dnes už ale tvoří jen odkryté kamenné zdivo a dva příkopy. Hrad tu vznikl pravděpodobně ve 14. století na ochranu benediktinského broumovského kláštera a zanikla asi při tažení husitů roku 1422.

    Místem, které rozhodně stojí za návštěvu a láká tak tisíce turistů ročně, jsou Broumovské stěny. Jde o národní přírodní rezervaci, která proslula pro svá úžasná skalní města plná roztodivných pískovcových útvarů, stěn, roklin, soutěsek či skalních věží a rozhodně tak jde o jedno z nejlepších míst pro celodenní pěší túry i horolezectví na Královéhradecku. Nejvyšším vrcholem Broumovských stěn je plošina Božanovský Špičák vysoký 773 metrů. Sám vrchol vytváří malé skalní město, jehož skalní útvary mohou leckomu připomenout různá zvířata. Podle toho také nesou své jméno – Ještěrka, Veverka, Velbloud nebo Želva. Z okraje plošiny se vám naskytnou mimochodem nádherné výhledy. Samy Broumovské stěny jsou asi 12 km dlouhý skalnatý zalesněný hřeben v Broumovské vrchovině mezi Policí nad Metují a Broumovem. Kromě vrcholu Božanovský Špičák tu najdete další skalnaté plošiny, které nabízejí skvělá vyhlídková místa – Korunu (vyhlídka ve výšce 769 metrů), Supí hnízdo (kruhový rozhled ve výšce 702 metrů), Zaječí rokli, Broumovskou vyhlídku. Dále pak za zmínku stojí jeskyně Pod Luciferem dlouhá 395 metrů, pseudokrasové jevy, jako právě jeskyně, jsou tu poměrně běžné. Oblíbeným výchozím bodem výletů je Hvězda. Je to místo, které byste rozhodně při návštěvě Broumovských stěn neměli minout. Je tu rozcestí turistických cest a jedna z vůbec hlavních turistických křižovatek. Hvězda je zároveň nejlepším přístupovým bodem do Broumovských stěn. Parkoviště najdete asi 500 metrů pod chatou Hvězda. Jde o skalní blok vysoký 674 metrů, na kterém dnes stojí barokní kaple P. Marie. Velký kříž s pozlacenou hvězdou tu by vztyčen už v 17. století, na jeho místě pak vznikla kaple. Autorem projektu byl opět K. I. Dienzenhofer. V rámci reforem císaře Josefa II. byla kaple zrušena a rozprodána na stavební materiál, znovu zrekonstruována tak byla v 2. polovině 19. století. Jen kousek od kaple je pak historický kamenný rozcestník. Na Hvězdě je dále původní dřevěný hostinec ve švýcarském slohu, dnešní chata Hvězda s interiérem z 60. let 20. století. Na Hvězdu se rád vydával i Alois Jirásek. Jsou z ní skutečně krásné výhledy. Dalším z velmi oblíbených turistických cílů je Kovářova rokle. Jde o skalnatý kaňon dlouhý 2 km s potokem, lemovaný až 100 metrů vysokými skálami, který klesá od Supího hnízda k obci Hlavňov. I tady jsou k vidění skvělé skalní útvary pojmenované Slon, Homole cukru, Supí brána, Generál Laudon, Tvář, je tu také skalní dutina Kovárna či Mariánská jeskyně, nad roklí najdete pak pěknou vyhlídku Skalní divadlo. Roklí vede červená turistická značka. V době sedmileté války, tedy v 2. polovině 18. století, ve skalách Kovářovy rokle žila banda loupežníků. Šlo o skupinu kolem bývalého vojáka z armády generála Laudona, zběha Kristiána Goldštejna. Skupina loupila, drancovala i zabíjela. Nakonec byli pochytáni a před popravou mučeni, aby prozradili, kde je ukrytý poklad, který nashromáždili. Ti to ovšem neudělali a říká se, že tajemný poklad tu je stále dodnes někde ukryt. Když už jsme u těch povídaček, tak ještě přidáme pověst, že tu prý dodnes straší přízrak bubeníka. Ten prý svým bubnování předpověděl světovou válku. Dalším místem, které v Broumovských stěnách zmíníme, jsou Laudonovy valy. Rozprostírají se mezi Honským sedlem a Hvězdou a jsou pozůstatkem opevnění, který nechal za sedmileté války vybudovat generál Laudon kvůli obraně před pruskými vojsky.

    Městys Machov se zas pyšní barokním kostelem sv. Václava ze 17. století, jsou tu také pěkné roubené stavby. Je to docela oblíbené turistické letovisko, v okolí je množství turistických tras a v zimě je to super místo na běžky, protože se tu upravují skvělé lyžařské stopy. V okolí pak za zmínku ještě stojí Nízká Srbská s řadou staveb lidové architektury z 18. a 19. století. Jednou z nich je roubená kovárna (čp. 47) z konce 18. století se zachovanou původní výhní, kovadlinou a původními nástroji. Kovárna se objevila i v seriálu F. L. Věk. Z dalších útvarů pak zmíníme ještě Kamennou bránu, 5,5 metrů dlouhý balvan spojují dva kamenné bloky, dále pak Pánův kříž, bývalý pískovcový krucifix z roku 1827, který je jednou z dalších křižovatek turistických cest a dále pak ještě pěknou Junáckou vyhlídku. Největší koncentraci skalních hřibů u nás najdete nad obcí Slavný. Je jich tu několik desítek a vznikly zvětráváním pískovce. Hřiby jsou přímo u značené cesty (třeba u červené odbočky k Broumovské vyhlídce). Kapličky a kříže v obci dodnes připomínají, že přes obec vedla významná poutní cesta do polských Vambeřic, po které putovaly v 19. století tisíce poutníků. V obci Suchý Důl je k vidění pár dochovaných statků tzv. broumovského typu a podhorské chalupy, známý je třeba dům čp. 1, tzv. Šolcovna, původně rychta. Dochovaly se tu také tři původní vodní mlýny – Dolejší čp. 4, Šolcův čp. 125 a Hořejší čp. 7.

    Nejzajímavější místa Broumovských stěn spojuje dobře značená síť turistických cest, které vás dovedou i k celé řadě zdejších vyhlídek. Nemusíte tu ale chodit jen pěšky, stezky jsou vhodné i pro milovníky horských a trekingových kol. Je tu totiž několik km značených cyklostezek. Je to také skvělé a velmi oblíbené místo u horolezců. Podle vytesaného letopočtu 1927 na vrcholu Veverka se tvrdí, že jde o rok prvního horolezeckého dosažení skalní věže v Broumovských stěnách. Do Broumovských stěn je vstup zdarma.

    Dominantou kraje u Police nad Metují je stolová hora Ostaš. Je vysoká 700 metrů, její vrcholová plošina má rozměry 500 x 400 metrů a pro své pískovcové skalní město je vyhledávaným cílem turistů a horolezců. Na plošině najdete skalní věže dosahující výšky i 40 metrů, skalní okna, brány, skalní mísy, průlezy. Skalami prochází jedna okružní stezka, která vás zavede k hlavním turistickým zajímavostem. Vede z chatové oblasti Ostaš, přes Bludiště, kolem celé řady zajímavých skal a dále přes Krtičkovu a Frýdlantskou vyhlídku a přes Bludiště zpátky do chatové oblasti, je to trasa dlouhá 2,2 km. V jedné části najdete Bludiště (také Horní labyrint), a dále řadu skal pojmenované třeba Trosky, Zbrojnoš, Raněný sokol, Mohyla smrti, Cikánka s dítětem a celou spoustu dalších. Zajímavá je třeba Trpasličí skála s řadou drobných dírek. Podle pověsti v ní kdysi žili trpaslíci se svými poklady. Na okraji plošiny je Krtičkova vyhlídka, ze které je úžasný výhled na Broumovské stěny, Adršpašsko-teplické skály, Javoří hory. Druhou skvělou vyhlídkou je Frýdlantská vyhlídka nacházející se na nejvyšším místě Ostaše, odkud je zas pěkný výhled až na Krkonoše. Vrcholové partie Ostaše jsou přírodní rezervací. Dalším turisticky atraktivním místem na Ostaši je skalní město Kočičí skály (někdy také Dolní labyrint), které jsou přírodní památkou. Jsou tu skupiny skal jako třeba Kočičí hrad, zajímavá je také úzká, temná a asi 30 dlouhá puklina zvaná Sluj Českých bratří. Vyrytý letopočet 1627 naznačuje, že se tu v době pobělohorské ukrývali čeští bratři. Na jižním svahu Ostaše pak najdete pramen vody Samaritánka, nad studánkou je v pískovcové skále vytesán reliéf, zobrazující ženu u studně, která podává sedícímu Kristovi vodu z okovu. U osady Ostaš je placené parkoviště, od kterého se můžete vydat na horu. A ještě informace na závěr, že název Ostaš pochází od sv. Eustacha (česky Ostaš), patrona lovců.

    Broumov a okolí

    A pojďme do Broumova, města o necelých 8 tisících obyvatelích. Zdejší výběžek věnoval roku 1213 král Přemysl Otakar I. benediktinskému klášteru v Břevnově, který tu roku 1256 založil město, obsadil ho několika německými kolonisty a později byl vybudován klášter. Ten od 2. poloviny 17. století do začátku 18. století nashromáždil obrovské jmění, díky čemuž byl areál přestavěn. Stále tu žilo většinou německé obyvatelstvo. Roku 1938 pak byla celá oblast odtržena od Čech a připojena k Německé říši. Dominantou Broumova a národní kulturní památkou je benediktinský klášter sv. Václava. Stojí na ostrohu nad centrem města a vznikl postupnou přestavbou středověkého hradu. Dnešní podoba je pozdně barokní z 1. poloviny 18. století podle návrhu K. I. Dienzenhofera. Klášter je tvořen palácovými budovami, které obklopují dva dvory, dále je tu klášterní gymnázium a zahrada. Součástí je také klášterní kostel sv. Vojtěcha. Jeho gotické jádro je ze 14. století, zrekonstruován do barokní podoby byl po požáru v 17. století. Skvostná je především výzdoba kostelního interiéru, která je považováno na špičku českého barokního umění. V tomto kostele byla v roce 1999 nalezena přesná kopie tzv. turínského plátna, které pochází z roku 1651. Jako dar ho získal tehdejší opat u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském a člen zdejší komunity. Dnes je plátno umístěno ve vitríně v refektáři a můžete ho vidět v rámci prohlídkových okruhů. Do kláštera se vstupuje bránou se dvěma portály, u které je bohatá sochařská výzdoba z 18. století. V klášteře funguje kulturní centrum, v rámci jehož programů si můžete vyzkoušet psaní husím brkem, broušení pergamenu nebo třeba vázání knih. Skvělým místem k odpočinku je pěkná klášterní zahrada s historickým funkčním kuželníkem, kulturním sálem a Galerií Dům. V klášterní zahradě také roste památný dub, vysazený podle pověsti v době narození císaře Josefa II. Dnes je vysoký 287 metrů, obvod kmene je 510 cm. Klášter je možné prohlédnout si v rámci různě zaměřených prohlídek s průvodcem. Více o nich, stejně tak kalendář akcí, které klášter pořádá, najdete tady. V rámci prohlídek můžete nahlédnout i do klášterního sklepení, kde je expozice Vambereckých mumií. Jednou z prohlídek je také interaktivní Prohlídka s Lotrandem, protože tady tahle oblíbená pohádková postava studovala. V 1. patře opatského křídla sídlí sezónní Muzeum Broumovska s expozicí věnovanou historii Broumova a Broumovska. Na zdejším klášterním gymnáziu studoval i Alois Jirásek a pocit studenta v neznámém městě vylíčil v románu F. L. Věk.

    Opusťme broumovský klášter a nahlédněme ještě krátce do centra Broumova. Středem je Mírové náměstí s měšťanskými domy, převážně s empírovými fasádami. Je tu radnice, jejíž původ sahá do 1. poloviny 15. století, přestavěna byla v 19. století. Uprostřed náměstí je pak mariánský sloup ze začátku 18. století. Dochovaly se tu také pozůstatky městských hradeb včetně věži Hladomorna (ulice Na Hradbách). V Broumově je celá řada kostelů, cenný je třeba vrcholně barokní kostel sv. Václava od K. I. Dienzenhofera. Za zmínku pak stojí také cenná ukázka dřevěné církevní architektury. Nachází se tu totiž nejstarší dochovaná dřevěná svatyně v Čechách, a to hřbitovní kostel P. Marie, který je pravděpodobně součástí původní osady. Jeho původ sahá asi na přelom 12. a 13. století, dnešní podoba je z doby po husitských válkách kolem roku 1449. Jde o jednolodní svatyni s věží, v interiéru za zmínku stojí rokokový oltář, v ochozu je pak umístěno devět dřevěných desek popisujících události ve městě od 16. do 19. století. Interiér je otevřen pouze v sezóně.

    V okolí Broumova pak zmíníme farmu Wenet v obci Velká Ves, která chová exotická zvířata jako lamy nebo klokany a může to být tak tip na výlet s dětmi. Nedaleko je pak golfový areál. V Olivětíně pak stojí původně benediktinský pivovar, který vyrábí pivo se značkou Opat. To můžete ochutnat v restauracích v okolí. V pivovaru je malé muzeum věnované historii vaření piva a nabízejí se také komentované prohlídky s průvodcem. Podle etik na pivu Opat byl pivovar založen roku 1348 a pivo tu vařili jak měšťané, tak klášter. Právo pivovárečné město získalo od Karla IV. Pivovar původně stával v prostoru hradního příkopu mezi klášterem a Horní bránou, roku 1943 byl přenesen do Olivětína. V Božanově pak najdete hodnotný kostel sv. Máří Magdaleny z 1. poloviny 18. století, postavený podle návrhů otce a syna Dienzenhoferů. Odsud také můžete vyrazit do části Broumovských stěn – na Božanovský Špičák nebo na vrch Koruna. V obci Křinice najdete nejen statky broumovského typu, které jsou typické pro celou krajinu Broumovska, ale také historickou křížovou cestu vedoucí na Hvězdu v Broumovských stěnách. K chatě stoupá značená cesta a při ní najdete barokní kapli P. Marie hvězdy jitřní z roku 1709, v její blízkosti jsou pak kamenné kapličky. Další budovy statků broumovského typu najdete v obcích Martínkovice, Ruprechtice i Otovice, ale i v jiných obcích po celém Broumovsku. V Otovicích je zajímavý barokní Umlafův mlýn ze 70. let 18. století. V městečku Meziměstí se nachází železniční muzeum s fotkami, dokumenty a předměty z místních tratí, ale i modely vlaků a tratí nebo funkční kolejiště. Od roku 1560 tu také stojí renesanční zámeček, který nahradil původní tvrz. Broumovští opati ho používali jako své letní sídlo. Barokní přestavba byla vedena K. I. Dienzehoferem v 1. polovině 18. století. O vaši zábavu se tu postará Centrum Walzel nabízející možnosti aktivního odpočinku jako je krytá střelnice, lezecká stěna a jiné a na okraji města také najdete vodní svět AQA Land. V obci Vernéřovice je kromě staveb lidové architektury k vidění také Vernéřovická studánka, založena na konci 19. století. Při údajně zázračné vodě se začala budovat kaplička a křížová cesta, dnes je tu kostel a dvě kaple.

    Na hranici Česka a Polska se táhne zalesněný hřbet známý jako Javoří hory. Nejvyšším vrcholem je Ruprechtický Špičák, kopec vysoký 880 metrů, na jehož vrcholu stojí nepříliš vzhledná železná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 22 metrů, na kterou se dostanete po vystoupání stovky schodů. Naskytnou se vám odsud pěkné výhledy na samotné Javoří hory. Jsou tu ale i další vrcholy – Široký, Světlina, Jelení či Bobří vrch. Zajímavostí je tzv. Sopka nad vsí Šonov. V mrazivém zimním počasí tady dochází k zajímavému geotermálnímu jevu, odborně ventarole, což je únik teplého vzduchu, který se v puklinách nahromadil v létě a páry, které tu v zimě vycházejí, vyvolávají dojem sopečné činnosti. U obce Šonov pak najdete zajímavě umístěný barokní kostel sv. Markéty, na osamoceném místě obklopen krásnou přírodou. Oblíbenou rekreační osadou v oblasti Javořích hor jsou Janovičky. Javoří hory jsou poněkud opomíjeným koutem Čech a příliš turistů sem nemíří. Je to škoda, nabízejí totiž moc pěkné scenérie.

    Další částí severu Kladského pomezí je jedno z vůbec jeho nejnavštěvovanějších míst a zároveň jedna z turistických atrakcí celého Královéhradeckého kraje. Jde o Adršpašsko-teplické skály, vůbec nejrozsáhlejší skalní města v Evropě. Protože je průvodce po této části velmi obsáhlý, najdete ho v samostatném průvodci.

    Dobrým nápadem také je spojit průzkum severu Kladského pomezí s Polskem. Hraničí s polským Dolnoslezským vojvodství, po kterém vás taktéž podrobně provede náš průvodce.

    Poslední částí, kterou lze na severu Kladského pomezí prozkoumat, jsou Jestřebí hory a Úpicko. Průvodce po této části je součástí našeho samostatného článku po celém sousedním Trutnovsku, se kterým Kladské pomezí hraničí na západě.

    Rozhodnete-li se prozkoumat i jižní část Kladského pomezí, všechny turistické cíle najdete taktéž v našem samostatném průvodci.

    Autor článku: Monika Fikrová