Adršpašsko-teplické skály

  • Máte rádi přírodou vytvořené krásy, skály vysoko se tyčící nad hlavami a připomínající různé útvary či plno tajemných zákoutí? Pokud ano, pak vyrazte právě do Adršpašsko-teplických skal a objevujte plno pozoruhodností, které jen tak někde rozhodně neuvidíte.

    Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály se nachází v chráněné krajinné oblasti Broumovsko, blízko hranic s Polskem. Jako národní přírodní rezervace bylo toto skalní město vyhlášeno již v roce 1933. Adršpašsko-teplické skály mají jedno nej – největší skalní město střední Evropy. Adršpašské skály odděluje od Teplických skal Vlčí rokle dlouhá zhruba sedm kilometrů.

  • branka do Adršpachu

    Adršpašské skály

    Adršpašské skály jsou rozlohou menší než teplické a někteří by i řekli, že jsou také půvabnější, což ale záleží jen na úhlu pohledu. Před vstupem do Adršpašských skal vás upoutá bývalá pískovna - jezírko, kolem kterého se můžete třeba při zpáteční cestě, pokud tedy nebudete pokračovat do Teplických skal, projít a vychutnat si krásu tyrkysově zbarvené vody a vůně okolo se nacházejícího lesa, který působí jako balzám na člověka. Kolem pískovny vede též turistická značka.

    Branka vedoucí do skal s v pozadí se tyčícími skalami, jež dávají člověku pocítit jeho malost, možná působí jako cesta do trochu jiného světa, do světa přírodních krás, úkazů, tajemství. Skalním městem vede zelená turistická značka, která vytváří okruh skalami. Najdete zde především samostatné skalní útvary či věže. Autorem zdejších rozličných tvarů pískovcových skal nebyl nikdo jiný než samotná eroze, díky níž lidé zdejší útvary pojmenovali podle toho, co jim připomínaly. Můžete tak spatřit skalní útvary jako Milenci, Starosta a Starostová, Homole cukru, Papoušek či třeba Rukavice. Neměli byste se opomenout zajít podívat i na dva zdejší vodopády – malý a velký. Velký vodopád je 16 metrů vysoký. Dalším zajímavým zážitkem jistě bude plavba po skalním jezírku, díky níž se budete moci podívat na zdejší skály v jiném světle. Jezírko najdete na žluté turistické značce vedoucí do Vlčí rokle. Rozhodnete-li se vydat dále do Teplických skal, což rozhodně doporučuji, budete pokračovat po žluté značce Vlčí roklí. Čekají tu na vás železné žebříky, schody a různá stoupání a klesání, rozhodně to bude dobrodružnější, než jste doposud zažili. Vlčí rokle nabídne dřevěné můstky, sem tam potůčky a nespoutanou přírodu.

  • Teplické skály

    Oproti Adršpašským skalám se Teplické skály vyznačují větší mohutností skalních útvarů a větší divokostí. Teplickým skalním městem vede také turistická značka, po které se můžete na své cestě skalami vydat. Po vstupu jdete nejprve lesem a postupně se začnou objevovat skály, kterých je postupně více a více. Brzy také narazíte na žlutou turistickou značku, která odbočuje a vede do Vlčí rokle, ale bylo by škoda tak rychle opustit Teplické skály. Po necelém kilometru narazíte na odbočku ke zřícenině hradu Střmen. Pokud si dáte tu námahu a vyšlápnete okolo tří set schodů a výstup zakončíte vylezením po strmém žebříku až úplně nahoru na nejvyšší skálu, ocitnete se na místě, kde kdysi stával strážní hrad, a odměnou vám jistě bude úchvatný rozhled do širého okolí. Ovšem stejná cesta vás čeká i dolů.

    Pokračujete-li dále, okolí se začne měnit. Les pomalu ustupuje a objevuje se čím dál více skal. I zde byla eroze pilnou tvořitelkou, a můžete tak spatřit skalní útvary jako Strážní věž, Vlaštovčí hnízdo, Řeznická sekera. Brzy se dostanete na rozcestí modré turistické značky. Můžete se vydat vpravo do Sibiře či odbočit vlevo. Půjdete-li vlevo, brzy se dostanete ke Krakonošově zahradě, kde lze spatřit nejznámější skalní útvary Teplických skal – Skalní chrám, Martinské stěny a další. Dále budete po modré značce procházet kolem dalších fascinujících skal jako Kanec, Pes, Lední medvěd, až se dostanete do Anenského údolí, kde skály poněkud povyrostou do výše a můžete spatřit skalní útvary Ježek na žábě, Spící labuť a další. Než dojdete na rozcestí, kde jste již jednou stáli, čeká vás cesta tunelem pod balvany dolů po schodech a ocitnete se v Sibiři. Sibiř - to jsou úzké skalní soutěsky, vlhko, šero, chladno, zelený mech na skalách, místy kapající voda ze skal a nad vámi tyčící se mohutné skály dají člověku pocítit svou monumentalitu. Brzy se ocitnete na rozcestí, odkud se vrátíte zpátky stejnou cestou, jíž jste již přišli, ke vstupu.

    Toužíte-li po větším dobrodružství, můžete zhruba uprostřed okruhu po modré turistické značce odbočit na zelenou, po které půjdete asi tři čtvrtě kilometru, než se opět napojíte na modrou, která vás časem dovede ke žluté značce ve Vlčí rokli. Rozhodně nečekejte pohodovou procházku. Budete chvílemi stoupat a pak zase klesat, občas se možná budete brodit přes bažinu a hledat cestu k jejímu překonání, stoupat po kamenech strmě vzhůru a málokdy na své cestě někoho (oproti hlavnímu okruhu) vůbec potkáte. Zato však se vám po zhruba dvou kilometrech otevře pohled na Teplické skalní město shora, který se ostatním turistům putujícím jen dole mezi skalami nenaskytne. Po necelém kilometru, většinou již klesání, se napojíte na žlutou značku vedoucí Vlčí roklí, odkud můžete pokračovat do Adršpašských skal či zpátky k východu z Teplických skal.

    Do skal můžete dojet autem, kdy parkoviště se nachází blízko u obou vstupů do skal, nebo vlakem. V případě zájmu o návštěvu Teplických skal vystupte v zastávce Teplice nad Metují – skály a odsud je to již jen kousek ke vstupu do skal. V případě Adršpašských skal vystupte na zastávce Adršpach a vstup je opět blízko. Do skal se můžete vydat celoročně, každý den. Vstupné se platí do každých skal zvlášť, jen v případě, že vstoupíte do jedněch skal a Vlčí roklí projdete do druhých, pak platíte jen jedno vstupné. Bližší informace o cenách vstupného a otvírací době najdete zde, další informace k jednotlivým místům pak najdete zde.

    Málokoho napadne, že Adršpašsko-teplické skály mají ještě jedno tajemství, které si návštěvník skal ani neuvědomí. Tím tajemstvím je podzemní voda, jež se stéká pod pískovci v hloubce několika set metrů a patří mezi nejkvalitnější ve střední Evropě. Odsud také pochází Toma Natura, nám jistě dobře známá značka stolní vody.












    Autor článku a fotografií: Tereza Jirásková