Adršpašsko-teplické skály

    Jedním z nejnavštěvovanějších míst Kladského pomezí i celého Královéhradeckého kraje jsou Adršpašsko-teplické skály, vůbec nejrozsáhlejší skalní města v Evropě. Jde vlastně o dvě skupiny skal – Teplické skály u Teplic nad Metují a Adršpašské skály u obce Adršpach. Obě skalní města od sebe dělí 7 km dlouhá Vlčí rokle. Oba komplexy jsou spojeny pod národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály.

    co navštívit a vidět, zajímavá místa Adršpašsko-teplické skály

    Putování po této oblasti začněme v Teplicích nad Metují. Toto malé městečko je oblíbeným horolezeckým centrem a leží přímo na okraji velkého skalního města. Název města pochází od teplých pramenů, které tu vyvěrají dodnes. Historie Teplic sahá do 14. století, kdy vznikly jako osada v podhradí skalního hradu Střmen, který byl v 15. století pobořen Slezany a panství zdejšího rodu Třmene se přesunulo na pevnost do Teplic, na jejímž místě byl na konci 16. století vybudován zámek. Nejstarší památkou ve městě je Horní zámek z konce 16. století, obnovený ve století 19. V zámku dnes sídlí radnice. Dolní zámek postavil v 17. století místní baron Zikmund Schmiedl ze Schmiedelnu v raně barokním stylu. K Dolnímu zámku náleží zámecké zahrady s alegorickými sochami s názvem Léto a Podzim od žáka M. B. Brauna, Bartholomea J. Zwengse z Ypernu z roku 1701. V Dolním zámku je dnes domov důchodců. Další významnější památkou v Teplicích nad Metují je poutní kostel P. Marie Pomocné z 18. století, který je zajímavý pro svou unikátní a dosud zachovanou barokní poustevnu. Součástí celého areálu je také rajská zahrada. Poustevna patřila kongregaci bratrů poustevníků sv. Ivana, která existovala jen v Čechách v 18. století. Poustevnu založil poustevník, o kterém je zajímavé vědět, že byl velmi vzdělaný – měl totiž doktorát z medicíny i filozofie a jmenoval se Dr. Jan Maximilián z Peyterbergu. Celý areál je v letní sezóně přístupný s průvodcem. V Teplicích nad Metují se také pravidelně koná Mezinárodní horolezecký filmový festival, který každý rok poslední srpnový víkend přiláká zástupy milovníků hor a horolezectví.

    A co dělat v okolí Teplic? Můžete si udělat třeba výlet na česko-polské hranice na 638 metrů vysoký vrch s názvem Buková hora, na kterém byl vztyčen Památník obětem národnostních sporů, bohužel pravidelně ničen vandaly. Je od něho krásný výhled na okolí. Památník těžko popsatelného tvaru připomíná tragické události z 30. 6. 1945, kdy bylo v nedalekém lomu během divokého odsunu zastřeleno 22 Němců a jedna Češka, hlavně starci, ženy a děti. Místo popravy dodnes připomíná chodník ve tvaru kříže v kruhu. Cestu k Památníku lemuje 23 nahrubo opracovaných kamenů, které připomínají všechny oběti. Druhým tipem na výlet je 786 metrů vysoký vrch Čáp, na kterém od roku 2014 stojí 13 metrů vysoká dřevěná rozhledna. Naskytne se vám odsud pěkný výhled na Teplické skály, ale i polské Stolové hory, Krkonoše i Orlické hory.

    Většina turistů k Teplicím nad Metují míří kvůli Teplickým skalám, což je rozsáhlý komplex pískovcových skal všemožných tvarů. Skály byly objeveny v roce 1824, kdy tady vypukl požár, který ale lidem odhalil krásy zdejší krajiny. Do této doby tady byl jen prales, případně se tu ukrývali lupiči. Turistům byly skály zpřístupněny hned v roce 1824 a cesty se postupně rozšiřovaly. Ve zdejším podzemí byl objeven rozsáhlý podzemní pískovcový systém, dlouhý 27,5 km, což z něho dělá nejdelší v Evropě. Tvoří ho podzemní labyrinty, podzemní prostory a hluboké propasti a jeskyně. V některých místech těmito podzemními prostory prochází turistická stezka.

    co navštívit a vidět, zajímavá místa Adršpašsko-teplické skály co navštívit a vidět, zajímavá místa Adršpašsko-teplické skály

    Teplickými skalami vede turistický okruh v délce necelých 6 km. Je značen modrou značkou a doplněn 15 panely naučné stezky. Panely se věnují historii objevování skal, zdejší fauně i flóře. Samotné skalní útvary jsou pak označeny na místě. Na absolvování celého okruhu se doporučují asi 3 hodiny, terén není vhodný pro kočárky a vozíčky. Na okruh se vstupuje z podhradí hradu Střmen, kde se platí vstupné. Na jaře můžou být některé turistické části uzavřeny kvůli ochraně hnízdišt vzácných ptáků, v zimě je do skal vstup na vlastní nebezpečí. Všechny praktické informace pro návštěvu skal, jako jsou ceny vstupného či parkovného najdete tady.

    A pojďme si projít celou 6 km dlouhou turistickou stezku. Po zaplacení vstupného v podhradí Střmenu stezka začíná u dřevěného altánu s názvem Ozvěna. Název dal místu fakt, že svahy protilehlého Lysého vrchu zvuk výborně odrážejí a vyzkoušeli to tady i různí hudebníci. Pokračuje se ke zřícenině skalního hradu Střmen. Hrad stojí na vysokých pískovcových blocích nad údolím Skalního potoka. Hrad založili páni ze Skalice někdy v 1. polovině 14. století a pojmenovali ho podle svého znaku – třmenu (staročesky střmen). Páni ze Skalice drželi také nedaleký hrad Adršpach a hrad Vízmburk. V písemných pramenech se o hradu mluví jen výjimečně. V 2. polovině 14. století hrad koupili páni z Dubé a údajně ho se svolením Jiřího z Poděbrad pobořili Slezané v roce 1447 jako jiné hrady v okolí. Na jejich seznamu pobořených hradů ovšem chybí... Areál tvoří několik částí, které propojovaly schody a můstky. Zadní hrad je dnes přístupný pro žebříku. Protože byl hrad ze dřeva, dochovaly se tu dnes jen upravené skalní stěny a vytesaná místa pro trámy, které kdysi nesly pavlače, můstky a dřevěné schody. Na vrcholku hradu se nachází zabezpečená vyhlídka. K hradu se dostanete po dlouhém kovovém schodišti. Po celé délce trasy si všímejte skvostných skalních útvarů všemožných tvarů a jmen. Průchod Krakonošovou harfou zajišťuje Skalní brána s pamětní deskou, která připomíná návštěvu slavného německého romantického spisovatele Johanna Wolfganga Goetheho roku 1790 (dál už se tehdy nedostal pro neprostupnost terénu). Na stěně Skalní brány letopočet 1824 připomíná zmiňovaný požár, který zničil lesní porost a odhalil dosud ukryté skalní město. Kolem útvarů Řeznická sekera, Věž přátelství a Baba se přichází na pěkné Skalní náměstí obklopené věžemi. Je tu Horolezecká chata a lavičky k odpočinku. Po modré značce pokračujeme dál a pozorujeme další útvary jako třeba Sklad sukna nebo Skalní nevěstu či Golema. Dále se dostáváme na Velké chrámové náměstí obklopené vysokými skalními bloky, pokračuje Malé chrámové náměstí a po Mládeneckých schodech vystupujeme ke Lví kleci. Pokračujeme ke skalnímu útvaru Skalní koruna, což je asi 50 metrů vysoká skalní věž, dále pokračujeme do Skalního dómu, což je puklinová jeskyně připomínající chrám. Dalším zajímavým útvarem je věž Sfinga, i dnes velmi oblíbená u horolezců. Prostranství mezi Chrámovými stěnami a Sfingou se v 19. století nazývalo Krakonošova zahrada. Přes další útvary s názvem Herinek či Lední medvěd se dostanete do úzké soutěsky s názvem Sibiř, kde na vás čekají úzké skalní soutěsky, vlhko, šero, chladno, zelený mech na skalách, místy kapající voda ze skal a nad vámi tyčící se mohutné skály dají člověku pocítit svou monumentalitu. Na Sibiři se často až do léta drží sníh a odsud ten název. Za soutěskami Sibiře prohlídkový okruh končí a vy se stejnou cestou zase vracíte zpátky. Toužíte-li po větším dobrodružství, můžete zhruba uprostřed okruhu po modré turistické značce odbočit na zelenou, po které půjdete asi tři čtvrtě kilometru, než se opět napojíte na modrou, která vás časem dovede ke žluté značce ve Vlčí rokli. Rozhodně nečekejte pohodovou procházku. Budete chvílemi stoupat a pak zase klesat, občas se možná budete brodit přes bažinu a hledat cestu k jejímu překonání, stoupat po kamenech strmě vzhůru a málokdy na své cestě někoho (oproti hlavnímu okruhu) vůbec potkáte. Zato však se vám po zhruba dvou kilometrech otevře pohled na teplické skalní město shora, který se ostatním turistům putujícím jen dole mezi skalami nenaskytne. Po necelém kilometru, většinou již klesání, se napojíte na žlutou značku vedoucí Vlčí roklí, odkud můžete pokračovat do Adršpašských skal či zpátky k východu z Teplických skal.

    co navštívit a vidět, zajímavá místa Adršpašsko-teplické skály co navštívit a vidět, zajímavá místa Adršpašsko-teplické skály co navštívit a vidět, zajímavá místa Adršpašsko-teplické skály

    Tato naučná stezka Teplickými skalami je cílem většiny turistů, kteří míří do této oblasti. My přidáme ještě jednu zastávku, a to na jižním okraji skal, kde najdete na vrchu nad stejnojmennou obcí zříceninu hrady Skály. Hrad Skály založil na konci 14. století Matěj Salava z Lípy, který si během husitských válek nashromaždil velký majetek a jeho syn pak pokračoval v otcových výpadech do Slezska. Protože hrad Skály byl téměř nedobytný, Slezané se ho zbavili tím, že ho vykoupili spolu s ostatními hrady v okolí a chtěli ho zbořit. Roku 1464 ale hrad obnovil neznámý rytíř Kočka, který si tu vybudoval pevnost Katzenstein. Později se v něm střídali majitelé, znovu se ho pokusili neúspěšně dobýt Slezané. Později se hradu začalo říkat Bischofstein, ten ale postupně chátral a byl opuštěn někdy po třicetileté válce. Hradní plošinu obklopují skály,které kdysi plnily funkci bašt. Na nejvyšším místě pak stával hrad s palácem a skalní věží. Na vrchol se dostanete po schodem a čeká tam na vás pěkný kruhový výhled na okolí. Z hradu se dochovaly zbytky studně, místnosti vytesané do skály, schodiště i stopy po trámových konstrukcích. Všimněte si, jak chytře dokázali dávní obyvatelé využít skalnatý terén. Hrad už byl jen zříceninou, když v 2. polovině 16. století rod Čertorejských z Čertorej vybudoval nedaleko panský dům Bischofstein s dvorem, který v 2. polovině 17. století získal královéhradecký biskup Matouš Sobek z Bílenberku, který ho rozšířil na malý zámeček taktéž s názvem Bischofstein. Zámeček pak sloužil jako letní sídlo kanovníků i biskupa. V roce 1825 byl zámeček empírově upraven a dnes je v něm restaurace. Naproti zámečku pak vznikla ještě úřednická budova někdy zvaná nový zámek. Nedaleko zříceniny hradu upozorníme ještě na Černé jezírko, které získalo své jméno podle tmavé vody (to způsobuje rašelina) a je tu také vyhlídka. Jezírko využil i Zdeněk Troška v pohádce Z pekla štěstí 2. Skalám se věnuje také Alois Jirásek ve svém románu Skály. Pro průzkum této oblasti se můžete vydat na krátkou (necelý 1 km) naučnou stezku s názvem Skály-Bischofstein se čtyřmi zastavením. Trasa vede kolem zámku a Černého jezírka na hrad.

    A putování po českých skalách ještě nekončí. Z těch Teplických se přesouváme do těch Adršpašských, které jsou velmi oblíbenou českou turistickou atrakcí, což dokládají i davy turistů po celou sezónu. Obec Adršpach je vstupní branou do skal. Navštívit tu můžete Horolezecké muzeum v budově místního zámku, jehož počátky spadají už do 15. století, v následujících stoletích byl několikrát přestavován a rozšiřován. Lze navštívit interiér zámku i zámeckou zahradu. V Horolezeckém muzeu se seznámíte s historií lezení v regionu, s vývojech jistících technik i vybavení. V Adršpachu najdete také několik jedinečných staveb lidové architektury, třeba dnešní penzion čp. 31 s dolní roubenou a horní hrázděnou částí. U čp. 25 zas najdete smírčí kříž z roku 1790, který sem byl převezen z dnes už zaniklé obce Libná, kde byl kdysi údajně usmrcen dřevorubec a jeho smrt dnes kříž připomíná.

    Turisty do této oblasti přirozeně lákají Adršpašské skály. Skály v dávných dobách fungovaly hlavně jako útočiště pro různé loupežníky a psance, kteří se tu ukrývali z různých důvodů. Stejně tak skály skýtaly útočiště i místním obyvatelům třeba v době třicetileté války či bojů o rakouské dědictví v 18. století a místní tu ukrývali i své majetky. Pro turisty byly skály objeveny v 18. století a navštívila je i řada tehdy slavných osobností – Johann Wolfgang Goethe, František Palacký, Karel Hynek Mácha i Božena Němcová. Pro svou malebnost se staly i místem, kde se odehrával děj řady filmů a pohádek. Jmenujem za všechny třeba Letopisy Narnie – Lev, čarodějnice a skříň a pohádky Třetí princ, Princ a večernice a Peklo s princeznou. Horolezecká činnost je tady možná díky smlouvě CHKO a Českého horolezeckého svazu a umožňuje přístup mimo značené turistické cesty na území národní přírodní rezervace. Horolezci visící na skalách jsou oblíbenou podívanou pro turisty. Lezení je umožněno pouze členům Českého horolezeckého svazu a to od 1. 7. do 1. 11. Berte také na vědomí, že na kolech sem nesmíte. Terén není vhodný pro kočárky a vozíčky. Všechny praktické informace pro návštěvu Adršpašských skal najdete tady.

    Hned u vstupu na vás čeká pískovna Adršpach, což je malebné jezírko s bílými plážemi a krásně čistou vodou, místy lemované skalami.co navštívit a vidět, zajímavá místa Adršpašsko-teplické skály Místo, které rozhodně stojí za vidění. Můžete si tady půjčit loďku nebo se vydat pěšky na 1,5 km dlouhý okruh kolem Pískovny. Koupání je přísně zakázáno kvůli velmi silným spodním proudům! Samotné adršpašské skalní město tvoří stovky pískovcových útvarů vysokých až 100 metrů. Dnes tu funguje jeden hlavní turistický okruh, který vám představí nejzajímavější místa. Kolem mohutné věže s názvem Džbán se dostáváte k jednomu z nejzvláštnějších skalních útvarů, k Homoli cukru. U Homole cukru přejdete po mostě přes řeku Metuji, která protéká celým skalním městem. O pramenu řeky Metuje panují spory dlouhá léta. Její pramen byl nakonec stanoven vyhláškou na náhorní plošině nad obcemi Hodkovice a Janovice. Protéká Vlčí roklí a z Jezírka vodopádem padá do skalního města. Řeka Metuje je dlouhá 71 km a ústí do Labe v části Jaroměře zvané Josefov. Pokračujete ke Gotické brance, kterou nechal vybudovat roku 1839 Ludvík Karel Nádherný společně se sítí turistických chodníků, mostů a lávek a tady kdysi začínal vstup do skal. Soutěsky vás dále provedou k Zubu, ke skalnímu Čertovu mostu a Eliščině věži. Na zříceném balvanu s názvem Hromový kámen je vyrytý nápis (dnes už nečitelný, musíme věřit záznamu ze začátku 19. století), který se váže k jednomu příběhu.co navštívit a vidět, zajímavá místa Adršpašsko-teplické skály Údajně roku 1772 se dva Angličané pobývající v nedalekého hostinci rozhodli přímo ve skalách pozorovat bouřku. Čekali tu na ni osm dní, načež se bouřka rozpoutala v opravdové síle. Hromy burácely, blesky skály strašidelně osvětlovaly. Angličané se ukryly pod skalní převis, načež blesk udeřil v jejich blízkosti a skalní blok se zřítil přímo před Angličany, kteří zůstali jako zázrakem nezraněni. Po návratu do hostince tvrdili, že něco takového už by nikdy zažít nechtěli. A podle této historky dostal kámen svůj název. Dále následuje Malý vodopád, později busta Johanna Wolfganga Goetheho s pamětní deskou připomínající jeho návštěvu roku 1790 a dále pak Velký vodopád, který se do skalních soutěsek řítí z výšky 16 metrů. Následuje turisticky velmi oblíbené Jezírko, na kterém se můžete svézt na loďkách. Odsud se vydáte směrem k nejvyššímu a nejznámějšímu skalnímu útvaru tady, k Milencům. V jeskyni nad Řeřichovým potokem je pamětní deska připomínající tragickou smrt Josefa Emanuela Nádherného při výstupu na Milence roku 1929. Rodina Nádherných vlastnila adršpašské panství po více než jedno století (od 1828 do 1945). Právě rodina Nádherných upravovala a zřizovana nové turistické stezky a za jejich doby se skalní město stalo oblíbenou turistickou atrakcí. U Milenců je vyhlídka Velké panoráma a následuje vyhlídka na Starostu, která skýtá jeden z nejlepších výhledů. Z této vyhlídky se po příkrých schodech dostanete soutěskou zvanou Myší díra k Ozvěně a zpátky k Homoli cukru, kde okruh končí. Vydat se dále můžete k zaplavenému lomu, kolem kterého vede 1,5 km dlouhý turistický okruh. Rozhodnete-li se vydat dále do Teplických skal, což rozhodně doporučuji, budete pokračovat po žluté značce Vlčí roklí. Čekají tu na vás železné žebříky, schody a různá stoupání a klesání, rozhodně to bude dobrodružnější, než jste doposud zažili. Vlčí rokle nabídne dřevěné můstky, sem tam potůčky a nespoutanou přírodu.

    co navštívit a vidět, zajímavá místa Adršpašsko-teplické skály co navštívit a vidět, zajímavá místa Adršpašsko-teplické skály co navštívit a vidět, zajímavá místa Adršpašsko-teplické skály co navštívit a vidět, zajímavá místa Adršpašsko-teplické skály co navštívit a vidět, zajímavá místa Adršpašsko-teplické skály

    Stručně zmíníme pár dalších míst v oblasti. Když po turistické cestě vystoupáte na 681 metrů vysoký Starozámecký vrch nedaleko Adršpachu, naskytne se vám odsud skutečně krásný výhled. Stával tu kdysi dávno hrad, ze kterého dnes už zbyla jen zřícenina. Hrad zřejmě v 1. polovině 14. století vybudoval král Jan Lucemburský při hranicích Čech, v husitských dobách tu pobývala husitská posádka, která odsud podnikala loupeživé výpady do Slezska. A proto i tento hrad Slezané v roce 1447 vykoupili a nechali ho zbořit. Dnes tu jsou patrné základy hospodářských budov, studna, vězení a zbytky klenby a části hradeb.

    Druhým vrchem v okolí je 667 metrů vysoký Křížový vrch. I z něho se vám naskytnou pěkné výhledy na okolí. Na vrcholu se tyčí litinový kříž z 19. století, přístupovou cestu na vrchol lemují reliéfy křížové cesty taktéž z 19. století. Z Adršpachu se sem dostanete po žluté turistické značce, vede sem naučná stezka. Severněji pak leží 587 metrů vysoký vrch Kopeček, na kterém najdete romantickou zříceninu poutního kostela P. Marie prorostlou stromy. Barokní kostel byl vybudován v 2. polovině 17. století a fungoval jen krátce, později byl používán jako sýpka. Na vrchol vede ne moc pohodlná neznačená cesta z Hrnčířského údolí od kapličky sv. Jana Nepomuckého.

    Málokoho napadne, že Adršpašsko-teplické skály mají ještě jedno tajemství, které si návštěvník skal ani neuvědomí. Tím tajemstvím je podzemní voda, jež se stéká pod pískovci v hloubce několika set metrů a patří mezi nejkvalitnější ve střední Evropě. Odsud také pochází Toma Natura, nám jistě dobře známá značka stolní vody.

    Pokud Vás náš průvodce po Adršpašsko-teplických skalách zaujal, nahlédněte do našeho průvodce po Česku a inspirujte se i pro další výlety po naší rodné hroudě.

    Autor článku: Monika Fikrová, Tereza Jirásková, zdroj fotek: Tereza Jirásková, pixabay.com