Trutnovsko

    Tento článek je součástí průvodce po Královéhradeckém kraji, protože jedním z jeho okresů je právě okres Trutnov. Trutnov se dá zároveň také zařadit do Podkrkonoší, a proto je v našem průvodci po Česku zařazen i do této sekce. V tomto článku se dozvíte o všech zajímavých turistických místech Trutnova a jeho širšího okolí, dále se dostaneme do Dvora Králové nad Labem, do Žacléře a náš průvodce zakončíte v Jestřebích horách a Úpicku.

    Město Trutnov ležící v Podkrkonoší a má asi 30 tisíc obyvatel. Je jedním z turistických center Královéhradeckého kraje. Leží na řece Úpě, jeho okolí je s ohledem na nedaleké Krkonoše charakteristické spíše kopcovitou krajinou. Centrem města je Krakonošova náměstí, na kterém najdete Sloup Nejsvětější Trojice ze začátku 18. století, Krakonošovu kašnu se sochou slavného vládce nejvyšších českých hor, která tu stojí už od konce 19. století a také budovu radnice, jejíž dnešní podoba je z 2. poloviny 19. století. Další jeho architektonickou dominantou je Haasův palác z 2. poloviny 19. století, který nechal postavit syn zakladatele velké zdejší přádelny lnu. Jen kousek od náměstí je pak jedna z dominant Trutnova, kostel Narození Panny Marie. Jde o klasicistní kostel s pozdně barokními prvky z 2. poloviny 18. století. Jedinečné jsou kostelní varhany se 3 tisíci píšťalami. Vedle kostela najdete Muzeum Podkrkonoší, které stojí na místě dávného městského hradu, který byl v 16. století přestavěn na zámek. Zdejší expozice zvaná Bitva u Trutnova 27. 6. 1866 připomíná jednu z významných historických událostí Trutnovska. Bitva byla jednou z bitev prusko-rakouské války a zdejší expozice se zaměřuje na historické zbraně, výstroj, historické dokumenty, které se vztahují k této bitvě. Jsou tu ale i další expozice z historie Trutnovska. Historické městské jádro zahrnující kostel, radnici a řadu měšťanských domů na náměstí a v jeho okolí, je dnes městskou památkovou zónou. Ve středověku tu stávalo městské opevnění, fragmenty hradeb se dodnes zachovaly a jsou k vidění třeba v ulici Na Vrchu. U někdejší Dolní brány se nachází tajemné a pověstmi opředené místo. Pověsti, poprvé zaznamenané již v 16. století, situují do těchto míst „sluj ukrutné saně“, která byla přemožena družinou bájného zakladatele města Albrechta z Trautenbergu roku 1006. Nyní si tu můžeme projít dračí uličku, v níž je i pomník draka. Drak jako heraldická figura se objevil i na městských pečetích a stal se i součástí městského znaku. Legendárního trutnovského draka pak připomíná také Galerie draka. Snaží se návštěvníky vtáhnout do dávných bájí. Prohlídka trvá asi 30 minut a je dělaná formou mechanického divadla, zvukových a vizuálních efektů.

    Zamířit můžete také do trutnovského městského parku z konce 19. století na úbočí Jánského vrchu, kde se 27. 6. 1866 odehrála ona výše zmiňovaná bitva. Je tu několik stezek, vyhlídkové terasy a vodní nádrž, v níž najdete plastiku bájného trutnovského draka. Na Janském vrchu je postavena kaple sv. Jana Křtitele z roku 1714. V její blízkosti se nacházela také poustevna a zázračná studánka. Při prusko-rakouské bitvě 27. června 1866 probíhaly boje kolem i uvnitř kaple a střely zde dodnes zanechaly zřetelné stopy. V jejím interiéru je dnes malé vojenské muzeum.

    Vraťme se ještě zpátky k slavné bitvě u Trutnova, která se tu odehrála 27. 6. 1866. Exponáty z této bitvy můžete vidět ve výše zmiňovaném Muzeu Podkrkonoší. K této události se ale vztahuje i celá řada dalších památníků a míst v Trutnově a okolí. Protože se náš web snaží být nejen informativním, ale i vzdělávacím, tady pár informací z dějepisu. Bitva u Trutnova byla jednou z bitev prusko-rakouské války, ve které nakonec Rakouské císařství prohrálo a jedním z důsledků bylo zrušení císařství a založení nového Rakouska-Uherska. Největší bitva této války se odehrála u Hradce Králové, známá je tak jako bitva u Hradce Králové a zájemci o tuto událost a její památky mohou zamířit do vesnice Chlum u Hradce Králové, kde najdou řadu památníků vztahujících se k této bitvě a také se tu každoročně konají připomínkové akce. Tuto událost na Hradecku ale připomíná obcí více. Bitva u Trutnova byla v rámci války jedinečná v tom, že šlo o jedinou bitvu, ve které zvítězili Rakušané. V bitvě se utkalo na 400 tisíc vojáků a ztráty na životech byly obrovské. Tuto událost v Trutnově také připomíná návrší Šibenik (kdysi se tu stavěly šibenice, proto ten název), na kterém se nachází mohutný litinový obelisk, známý jako Gablenzův obelisk, který je památníkem rakouského armádního generála Ludvíka Gablenze, pod jehož vedení Rakušané svedli jedinou vítěznou bitvu v rámci prusko-rakouské války. Památník ve tvaru obelisku tu stojí od roku 1868 a byl vystavěn do výšky 20 metrů, aby fungoval také jako rozhledna. Vnitřkem obelisku vede schodiště až nahoru, odkud se vám naskytne výhled na celé trutnovské bojiště, město i jeho okolí. Na pomníku jsou také jména padlých důstojníků z rakouských řad. V kryptě jsou pak uloženy ostatky generála Gablenze a památník je dnes českou kulturní památkou. K památníku se můžete vydat po naučné stezce Den bitvy u Trutnova vedoucí z Krakonošova náměstí. Jde o skvělou stezku dlouhou 7 km, o dvanácti informačních tabulích, která vede lesoparkem a seznámí vás podrobně s místy bojů z roku 1866. Začíná se tedy na náměstí, pokračuje se k pomníku generála Gablenze, ke Kostelní vyhlídce s výhledy na Janský vrch, kde se odehrávaly dopolední boje, a pokračuje na další vyhlídky, z některých se vám naskytnou skvělé výhledy na Krkonoše. Vede většinou po zpevněné lesní cestě okrajem lesa a je to skvělý tip na procházku. Nejen, že se skvěle projdete, ale z informačních tabulí se ještě dozvíte něco o české historii. V ulici Náchodská je pak vojenský hřbitov věnovaný obětem této války, ve městě je ale celá řada památníků na tuto událost.

    V Trutnově dále upozorníme na moderní prosklené kulturní centrum Uffo, ve kterém se konají různé kulturní a společenské akce a zároveň je v něm nejmodernější české divadlo. Začalo se budovat roku 2008 a jeho název vzdává hold významnému trutnovskému rodákovi Uffo Hornovi, který v 19. století působil v kultuře a politice. Před centrem jsou pak k vidění moderní bronzové sochy známé jako Smečka od výtvarníka Michala Gabriela. Ve městě je také Tkalcovské muzeum, ve kterém si můžete sami vyzkoušet stará řemesla jako tkaní, předení, zpracování vlny, výrobu keramiky, mýdel, papíru i svíček. To se tady přímo vyučuje. Muzeum je zaměřeno hlavně na tradiční krkonošské řemeslo – tkalcovství a jeho prohlídka probíhá s průvodcem, dozvíte se tu spoustu zajímavostí a mají to celé tak nějak zábavně udělané.

    V Trutnově se konají nejen hudební festivaly, ale i celá řada dalších kulturních akcí. Svou zdejší návštěvu tak můžete spojit s některou z nich. Jejich kalendář najdete na oficiálních stránkách města.

    Pojďme do okolí Trutnova, přičemž náš první tip by mohl zajímat hlavně milovníky vojenských památek. Jde o dělostřeleckou tvrz Stachelberg ležící nad obcí Babí u Trutnova. Je to tvrz vybudovaná mezi lety 1937 až 1938, která měla být po svém dokončení největší dělostřeleckou tvrzí československého pevnostního systému. Nikdy ale dokončena nebyla. Jejím úkolem bylo chránit Libavské sedlo, zemskou bránu mezi hřbetem Krkonoš a Vraními horami, kterou pravidelně v minulosti využívaly armády pro vpády do Čech i opačně. Pevnostní komplex s expozicí a zajímavým podzemím je přístupný v pěchotních srubu T-S73, což je unikátní bunkr hlavně pro svou kubaturu betonu. Celý komplex je tvořen dvanácti povrchovými objekty, z nichž jedenáct je napojeno na podzemní systém. Základ expozice tvoří výkresy, plány a dobové i současné fotografie. Důležitou součástí jsou trojrozměrné exponáty - pěchotní zbraně a modely pevnostních objektů. Podzemí Stachelbergu představuje svým rozsahem naprosto unikátní systém – jedná se celkem o 3,5 km podzemních chodeb a sálů v hloubce 25 až 60 m pod povrchem. Tady mělo být umístěno veškeré týlové zabezpečení pro 800 mužů posádky – kasárna, velitelství pevnosti, sklady munice a materiálu, elektrárna atd. Všechny praktické informace pro návštěvu pevnosti se dozvíte tady. Uprostřed pevnostního areálu se nachází rozhledna Eliška. Je vysoká 24,5 metru a má dvě vyhlídkové plošiny. Jednu ve výšce necelých 9,5 metrů, druhou ve výšce necelých 21 metrů. Naskytnou se vám odsud výhledy na Libavské sedlo, Jestřebí nebo Orlické hory. Svým zjevem navozuje představu typické vojenské pozorovatelny, její poetické jméno zas připomíná českou a polskou královnu Elišku, manželku krále Václava II. Ta jako první z českých královen měla již počátkem 14. století svá věnná města, mezi která se později zařadil i Trutnov.

    Zážitky z pevnosti doplní i trasa naučné stezky po blízkých pevnostních objektech, které zde tvoří kompaktní linii se značnou vojensko-historickou hodnotou. Stezka vede po linii těžkého a lehkého opevnění, která v okolí Trutnova patří k nejmohutnějším pevnostním úsekům v bývalém Československu. V délce 7 km vede po linii těžkých objektů a lehkého opevnění, od pevnosti Stachelberg k pěchotnímu srubu T-S 63 na okraji obce Libeč. U každého těžkého objektu naučné stezky je umístěna informační tabule s jeho takticko-technickými daty, popisem bojového úkolu, palebným systémem, výkresovou dokumentací a celou řadou dalších informací o jejich významu a budování. Naučná stezka vede zajímavým, většinou zalesněným, terénem, na trase je několik vyhlídkových míst.

    Trutnov je tedy městem v Podkrkonoší a je tak ideálním místem, odkud se do českých velehor vydat. I po Krkonoších a Podkrkonoší najdete na našem webu Cesty po světě průvodce. Nahlédněte za tímto účelem do pravého menu našeho rozsáhlého průvodce po Česku. Stejně tak tam najdete průvodce po dalších oblastech Královéhradeckého kraje.

    Jen kousek nad Trutnovem najdete kulturní památku, zříceninu hradu Břečtejn. Ta se nachází nad vesnicí Hrádeček, ve které měl chalupu bývalý český prezident Václav Havel (čp. 221). V době normalizace chalupa sloužila jako místo, kam se dramatik uchýlil do vnitřního exilu z Prahy. Na Hrádečku byl literárně činný a konaly se tu kulturní události (disidentské). Tady také exprezident Havel v prosinci 2011 zemřel. Sám Havel v roce 1974 devět měsíců pracoval v trutnovském pivovaru jako dělník. Nejstarší zmínky o hradu pochází z 1. poloviny 14. století, kdy je spojován s postavou rytíře Otta ze Steinu. Hrad také nesl jméno Stein. Více dalších zpráv se o hradu nezachovalo. Dnes tu zůstalo nějaké to zdivo a sklepení. K hradu vede turistická značka. V obci Horní Maršov se nachází zámek z konce 18. století kombinující barokní a klasicistní prvky. V minulosti měl spoustu účelů (škola, dětský domov aj.), dnes je soukromý a veřejnosti se otevírá jen při vybraných akcích.

    Žacléř je město v podhůří Krkonoš ležící přibližně 17 km severně od Trutnova, které má asi 3 tisíce obyvatel. Jeho historie je spojena s těžbou černého uhlí, které tady bylo objeveno v 2. polovině 16. století a nejprve se těžilo primitivními způsoby. První dvě šachty byly zřízeny koncem 18. století. V roce 1863 zde pracovalo už 800 horníků, během 2. světové války pak váleční zajatci. V roce 1945 byly doly znárodněny a v roce 1992 byla těžba ukončena, načež tu zůstalo několik miliónů tun nevytěženého uhlí. Tuto průmyslovou minulost tu připomíná areál dolu Jana Šverma, který je poslední dochovanou památkou na hlubinné uhelné hornictví ve východních Čechách. Komplexy budov dolů Jan a Julie jsou prohlášeny českými kulturními památkami. Ve strojovnách těžních strojů a v šachetních budovách je vytvořena expozice, která plně ukazuje pohyb důlních vozů na povrchu bývalého dolu, dále je k vidění expozice starých důlních map, paleontologických nálezů, ale i fotodokumentace z minulého provozu dolu. Z těžní věže jámy Jan je dnes rozhledna, ze které se vám naskytnou pěkné výhledy na nedaleké hory. Celý tento komplex funguje dnes jako Hornický skanzen Žacléř. Informace o návštěvě těchto míst, jako jsou ceny vstupného a otevírací doba se dočtete tady. V Žacléři od 1. poloviny 14. století stával také gotický hrad, který po husitských válkách obsadili loupeživí rytíři. V 1. polovině 16. století byl vypálen, načež byl přestavěn do podoby dnešního renesančního zámku. Ten byl za třicetileté války dvakrát dobyt Švédy a vydrancován, později patřil jezuitům. Zámek nepatří k turistickým trhákům, uvádíme ho tak spíše pro úplnost.

    A pojďme jižně od Trutnova, do Dvora Králového nad Labem. Město o asi 15 tisících obyvatelích proslulo po celé republice hlavně svojí skvělou zoologickou zahradou a africkým safari. Zoo Dvůr Králové je jednou z největších a nejznámějších zoo v České republice. Chová na 360 druhů zvířat, její chov je zaměřen především na africkou zvířenu. Můžete tu zhlédnout pavilony šelem, hrošíků, surikat, šimpanzů, lví safari, jihoafrickou vesničku jménem Gwanda, která je věrnou ukázkou života, ale i kultury Jihoafričanů a mnoho dalšího. Expozice nazvaná Svět hmyzu má přiblížit návštěvníkům málo známý a často opomíjený život bezobratlých živočichů, členovců, kteří jsou druhově i početně nejbohatší skupinou živočichů na Zemi. Procházka africkou savanou vás zavede do společnosti největších zvířat, která dnes běhají po suché zemi – slonů afrických. Její součástí je také galerie obrazů slavného ilustrátora pravěku, Zdeňka Buriana. Zoo je známá také pro možnost vjet vlastním autem do zdejšího safari parku. Všechny informace o atrakcích, o otevírací době i cenách vstupného najdete na oficiálních stránkách. Je to jeden z našich tipů na Trutnovsku, tady určitě strávíte s dětmi skvělý den.

    Historické jádro Dvora Králové nad Labem je městskou památkovou zónou. Centrem je Náměstí T. G. Masaryka s renesanční budovou radnice, jejíž počátky sahají do 2. poloviny 16. století. Ze zajímavých domů upozorníme na secesní budovu České spořitelny ze začátku 20. století, Mariánské sousoší v centru náměstí a na kašnu se sochou Záboje z 2. poloviny 19. století. Záboj je postava z Rukopisu královédvorského. Z historie literatury je společně s Rukopisem zelenohorským znám z tzv. sporů o pravost rukopisů. Ty se oba totiž stylisticky hlásí do 13. století, ve skutečnosti ale byly napsány v době národního obrození a jejich nepravost byla definitivně potvrzena. Oba rukopisy byly nazvány palimpsestem, tedy novým textem napsaným na starý pergamen s vyškrábaným původním textem. Za jejich autory jsou považováni Václav Hanka, Josef Linda a malíř František Horčička. Od konce 13. století bývalo město opevněno, dovnitř se vstupovalo přes čtyři městské brány – Horní, Dolní, Šindelářskou a Hradišťskou. Dvorské opevnění je v kraji výjimečné - hradební zeď neměla ochoz s cimbuřím. V roce 1785 byly hradby zrušeny, ale ještě roku 1841 existovaly téměř kolem celého města. Dnes jejich pozůstatky můžete vidět tady: např. úsek ve Valové uličce, zbytky zdi v Kostelní ulici. Z bran se zachovala část Horní brány, rovněž tak Šindelářská věž, jedna z dominant města. Je vysoká 20 metrů a do konce 18. století ji zdobil malý orloj. Zajímavostí je, že věž je (při pohledu z Věžní ulice), trochu nakloněná a opírá se o sousední dům. Severně od Šindelářské věže se nachází komplex Kohoutova (Bergerova) dvora, jehož stavebníkem byl Šporkův (viz Kuks) úředník F. A. Berger. Komplex je z 18. století a zdejší špýchar měl ve městě významnou hospodářskou funkci - sloužil ke skladování značného množství obilí, které pak bylo ve městě prodáváno. V současnosti v budově sídlí Městské muzeum s expozicemi věnovanými dějinám města.

    Na nedalekém kopci Zvičina, asi 8 km od města, pak najdete turistickou Raisovu chatu s rozhlednou. Kromě chaty a rozhledny tu stojí ještě dva z dálky viditelné vysílače – civilní a vojenský. Je tu také kostelík, který tu stojí už od 2. poloviny 16. století. Dobrý tip na procházku. Jsou odsud skvělé výhledy. U Dvora Králové pak upozorníme ještě na přírodní památku Čertovy hrady, což je les posetý obrovskými pískovcovými balvany. Některé připomínají lidský obličej, jiné tvoří zvláštní otvory vedoucí snad opravdu až do pekla. Zastávku můžete udělat také v Chotěborkách, kde je fotogenická dřevěná gotická zvonice a hřbitov kolem kostela. Asi 3 km od města leží Žireč. V minulosti bylo město známé jako město jezuitů, kteří získali do svého vlastnictví zdejší renesanční tvrz. Dnes tu můžete navštívit Muzeum historie cyklistiky v historické budově sýpky, která v minulosti sloužila jako sklad obilí. Ve třech podlažích tu uvidíte exponáty českého sběratele J. Uhlíře. Jsou tu k vidění velocipedy, závodní kola z 20. století i kola filmová, stejně tak různé doplňky, trofeje nebo náhradní součástky. Tato výjimečná sbírka je navíc obohacena o Expozici zdravotních pomůcek pro léčbu roztroušené sklerózy, což je vůbec první výstava svého druhu v České republice.

    Co je pak naším velkým turistickým tipem jen nedaleko Dvora Králové, je přehrada Les Království ležící na Labi. Název získala podle lesního komplexu Království. Troufnu si říct, že je to jedna z nejpůsobivějších vodních přehrad u nás. Díky jejímu stavebnímu provedení budete mít pocit, že jste se ocitli v pohádce. Zdejší vodní dílo je od roku 2010 národní kulturní památkou. Když na konci 19. stol. oblast údolí Labe až do Pardubic zdemolovala ničivá povodeň, nechaly se vystavět dvě přehrady, které měly do budoucna podobným katastrofám zabránit. Labská přehrada nedaleko Špindlerova mlýna a Les Království. Stavba probíhala mezi lety 1910 - 1920. A v čem je vlastně jiná než ostatní přehrady? Většina přehrad připomíná betonová monstra, která mají jediný účel, zadržet vodu. Zdejší pískovcová hráz je jiná. Je vystavěna v novogotickém stylu. Tvoří ji dvě brány s ozdobnými romantickými věžičkami a stejně tak dům hrázného na pravém břehu vypadá jako pohádkový hrad. Již z dálky působí přehrada romantickým dojmem. Určitě vyrazte na procházku pěknými lesy kolem přehrady nebo vezměte klidně i kolo. Trasy kolem přehrady vedoucí místními lesy jsou upravené a nepochybujte, že si zde skutečně užijete krásné odpoledne.

    přehrada Les Království přehrada Les Království přehrada Les Království přehrada Les Království přehrada Les Království

    Jedním z nejnavštěvovanějších míst regionu je pak známý barokní hospital Kuks a nedaleký skalní betlém. Vlastně jsem si dost dlouho myslela, že Kuks je zámek. On ale nikdy zámkem nebyl a komplex vždy sloužil jako hospital, což je starší název užívaný pro "špitál". Jedná se o označení útulku pro chudé, staré a nemocné. Komplex je jednou z nejkrásnějších barokních ukázek v Česku. Hospital Kuks se nachází ve stejnojmenné obci asi 10 km od Dvora Králové nad Labem. Dominantou obce je již zmíněný rozsáhlý barokní komplex lázní a hospitalu, který zde nechal vystavět František Antonín Špork, významný šlechticem a mecenáš umění, též kritik společenských poměrů a zastánce myšlenek náboženské tolerance, žijící na přelomu 17. a 18. století. Hospital byl určen pro vojenské vysloužilce ze Šporkova panství, spravoval ho řád Milosrdných bratří. Zdejší lázně byly ve své době skutečně výstavní, později přibylo divadlo, lázeňské domy a mezi lety 1707 až 1716 pak špitální kostel a hospital se zahradou. Význam lázní upadal již za Šporkova života, po jeho smrti upadl úplně. Z lázeňského komplexu dnes zbylo jen kaskádové schodiště, které je využíváno při zdejším vinobraní, které se tu každoročně koná. Po kaskádovém schodišti při vinobraní teče místo vody víno. K hospitalu náleží také kostel Nejsvětější trojice, v kryptě pod kostelem je hrobka Šporkovy rodiny. V interiéru hospitalu pak sídlí České farmaceutické muzeum s nádhernou barokní lékárnou U Granátového jablka, která rozhodně stojí za návštěvu. V lapidáriu pak můžete spatřit originály nejvýznamnějších uměleckých artefaktů zdejšího komplexu, sochy Ctnostní a neřestí vytvořené Matyášem Bernardem Braunem. Do lapidária se dostanete v rámci prohlídek. Kopie soch pak stojí na terase před hospitalem. S příchodem Brauna do Šporkova panství sem přišlo i skutečné umění. Špork byl jeho významným mecenášem a pro Šporkův komplex Braun vytvořil alegorické sochy Ctností a neřestí mezi lety 1715 až 1718. Najdete zde sochy 12-ti ctností a 12-ti neřestí. M. B. Braun byl významným rakouským barokním sochařem a řezbářem a díky Šporkově podpoře působil hlavně v Čechách. Další jeho významnou památkou je pak nedaleký betlém v areálu Nového lesa. Hospital je možné si prohlédnout v rámci prohlídek s průvodcem, koná se tu také celá řada kulturních akcí, včetně zmiňovaného vinobraní. Informace o otevírací době a vstupném, stejně tak kalendář zdejších akcí, najdete zde.

    Hospital Kuks Hospital Kuks Hospital Kuks

    Kuks Betlém Skalní betlém se nachází nedaleko Kuksu a leží uprostřed lesů. Vydat se k němu můžete krátkou procházkou po ukazatelích od Kuksu. Je to skutečně skvělé místo pro procházky. Betlém je unikátní barokní realizací soch ve spojení s přírodou vytvořený na začátku 18. století M. B. Braunem jako součást lázeňského komplexu. Některé sochy ze zdejšího areálu jsou považovány za nejkvalitnější díla barokního sochařství u nás. Betlém je společně s hospitalem národní kulturní památkou. Účelem vybudování areálu Betlému bylo vytvoření místa k pěstování zbožnosti, k modlitbám a rozjímání v prostředí přírody. Důraz je kladen na téma kajícníků. Všechny dochované části zobrazují toto téma. Při procházce narazíte na poutníkovu jeskyni nebo na kašnu.

    Poslední částí putování po Trutnovsku bude Úpice a Jestřebí hory. Úpice je podhorské město v údolí řeky Úpy. Od 11. století tu stávala osada založená na strategickém místě, na staré zemské cestě do Kladska a Slezska. V 1. polovině 13. století tu byl založen hrad Vízmburk a osada byla jeho hospodářských zázemím. Po zániku Vízmburka pak město připadlo náchodskému panství. Na začátku 20. století patřila k nejprůmyslovějším městům severovýchodu. Dnes je místem, odkud turisté vyráží na průzkum Jestřebích hor, hradu Vízmburka a jiných turistických atrakcí v okolí. Centrem města je náměstí T. G. Masaryka s budovou Staré radnice, barokní stavbou ze 17. století. V radnici je dnes Městské muzeum a galerie J. Winterové-Mezerové. Expozice se věnuje pobytu Čapkovy rodiny v Úpici, nálezům z Vízmburka a dílu malířky, jejíž název galerie nese. Naproti radnici stojí barokní kostel, u něho je pak barokní mariánský sloup. Ve městě se dochovala také řada roubených domů, nejznámější z nich je patrová budova hospody Dřevěnka, jedna z nejstarších roubených budov v České republice. První záznam o ní pochází z roku 1559. Dům č. p. 265, ve kterém dnes sídlí policie, si nechal postavit na konci 19. století otec bratrů Čapkových a rodina tu na přelomu 19. a 20. století také 17 let žila. Zajímavá je také úpická hvězdárna, ve které se nabízí pozorování noční oblohy i slunce s výkladem. Celou řadu pěkných historických roubených stavení (např. usedlost U Součků, usedlost čp. 36) najdete v obci Havlovice. Ve zdejším mlýně (čp. 35) se narodil páter J. Regner-Havlovický, ústřední postava Jiráskovy knihy U nás.

    Jestřebí hory jsou 17 km dlouhý zalesněný hřbet, jehož hřeben a severní svahy jsou součástí CHKO Broumovsko. Nejvyšším bodem je Žaltman (739 m), na kterém najdete 12 metrů vysokou rozhlednu. Cestou za Žaltman také narazíte na Lotrandovu sluji. K. Čapek se totiž pro tuto postavu inspiroval zdejším loupežníkem Žoldmanem, který byl v 16. století postrachem kraje, protože přepadával pocestné a kupce. Roku 1584 byl šťat. Jeskyni poznáte podle nápisu na skále. Dalšími vrcholy jsou Kolčarka, Švédský vrch, Varta nebo Čížkovy kameny. Téměř po hřebenu Jestřebích hor vede tzv. Panská cesta, kterou dal na konci 19. století postavit majitel náchodského panství. Po obou stranách cestu lemují betonové pevnůstky – objekty lehkého opevnění, tzv. řopíky, z 30. let 20. století a tvoří tak obrannou linii. Objekty jsou doplněny několika pěchotními sruby, z nichž sruby u Odolova a u Slavětína, jsou přístupné veřejnosti. Hřebeny hor jsou zalesněny a v houbařské sezóně jsou vyhlášeným houbařským rájem. Na úpatí Jestřebích hor se rozprostírá kamenouhelná pánev, dlouhá asi 18 km, v níž se ještě donedávna těžilo černé uhlí a těžba uhlí ovlivnila zdejší krajinu i životy místních lidí, kterým dávala práci po generace. O těchto památkám jsme mluvili také v souvislosti s Hornickým muzeem v Žacléři, v Jestřebích horách pak ale také najdete památky připomínající hornickou éru. Jedno muzeum hornictví je také ve Rtyni v Podkrkonoší, zájemci se pak také mohou vypravit po naučné stezce Po hornických památkách Jestřebích hor. Těžba uhlí má v tomhle regionu tradici podle dokladů od konci 16. století, v následujících stoletích se těžba velmi rozšiřovala, vznikaly nové šachty. Za zmínku pak stojí také obec Jívka, ve které je zajímavou turistickou atrakcí návštěva měděného dolu Bohumír. Štola byla vyražena na začátku 19. století, pro malou rentabilitu byla těžba mědi ukončena roku 1959. Dnes turisté mohou navštívit 400 dlouhou turistickou podzemní trasu, kterou oživují figuríny horníků. Uvidíte tu strojovnu, nářadí i rudnou žílu. Turistickým centrem Jestřebích hor je osada Paseka, která vznikla jako sídlo horníků v 18. století v nadmořské výšce 670 m. Naskytnou se vám odsud ty nejhezčí krajinné scenérie Jestřebích hor, které jsou dotvářeny starobylými chalupami. Jednou z nich je třeba turistická chata Jestřebí bouda. Spoustu inspirace na další výlety po Jestřebích horách najdete na oficiálních stránkách.

    Dalším oblíbeným turistickým cílem ležícím pod Jestřebími horami jsou Malé Svatoňovice, obec proslulá jako rodiště jednoho z nejznámějších českých spisovatelů, Karla Čapka. Obec na svazích Jestřebích hor byla založena jako osada při mariánském poutním místě až po roce 1715. Později se stala lázeňskou a od 19. století také hornickou osadou, protože Malé Svatoňovice byly centrem těžby černého uhlí, které se tu těžilo už od konce 18. století. Společně s těžbou uhlí se tu rozšiřovala i další průmyslová odvětví. Jedním z oblíbených výletních cílů je poutní areál, který je tvořen kostelem Sedmi radostí P. Marie z 1. poloviny 18. století, v jehož interiéru je barokní soška Panny Marie z roku 1715. Kostel najdete na náměstí. O vzniku poutního místa se ví tohle: roku 1715 jeden sedlák zavěsil dřevěnou sošku Panny Marie na třešeň nad studánkou se sedmi léčivými prameny. Tou dobou ale byla třešeň už 6 let suchá. Rok po zavěšení a tedy sedm let po uschnutí se třešeň na sedmi větvích zazelenala a rozkvetla, načež na ní dozrály dokonce i třešně. Zpráva o této události se roznesla a lidé spěchali ke studánce a prosili o uzdravení. Roku 1731 byla zázračná studánka vyzděna a následně byla přistavěna kaple. Za kostelem je léčivý pramen, nad kterým najdete zmiňovanou mariánskou kapli a upravené prameniště. Ve svahu nad náměstím byl na konci 19. století zřízen lesopark, kterému se říká Mariánský sad. Ten tvoří sedm kapliček v romantickém stylu z 19. století s obrazy Sedmera radostí P. Marie, dále křížová cesta se 14 dřevěnými kříži a kaple Božího hrobu ze začátku 20. století se sochou Panny Marie Lurdské. Kaple je zdobená araukarity, což je zvláštnost Jestřebích hor. Jde o zkamenělé stromy, které jsou ozdobou nejen řady veřejných míst, ale i místních zahrádek. Turisté ale Malé Svatoňovice navštěvují hlavně kvůli jejich nejslavnějšímu rodáku, spisovateli Karlu Čapkovi. Bratry Čapky v obci připomíná nejen sousoší Bratří Čapků z roku 1969, které najdete v parčíku na náměstí jen kousek od kostela. Naproti kostelu na náměstí pak stojí také Muzeum bratří Čapků, v domě č. p. 147. V 1. patře je expozice věnovaná K. Čapkovi, představující jeho publikační činnost, korespondenci, rodinné fotografie, rukopisy. Když Karel Čapek v pohádce o Lotrandovi psal o tom, že hrozivý loupežník panoval v Brendách, myslel tím jeho rodný kraj. Jestřebím horám se totiž postaru říkalo Brendy. Expozice ve 2. patře se věnuje jeho bratru Josefovi a tvoří ji soubor 20 olejomaleb. Obec je ale také hezká pro řadu svých starých roubených stavení. Malé Svatoňovice bývaly lázeňským městem a tak se sem také dostala rodina Čapků. Otec Čapek totiž pracoval jako lázeňský lékař. Dále v nich najdete vojenské muzeum s exponáty věnujícími se opevnění Jestřebích hor a také je tu expozice důlních strojů, tzv. U Mašinky, která připomíná bývalou hornickou minulost. Je tu k vidění důlní kombajn, chodbová a posuvná výstuž, dopravník, nakladač a další. Z náměstí v Malých Svatoňovicích pak vede turistická stezka na nejvyšší vrchol Jestřebích hor, Žaltman. Vydat se odsud můžete také ke Kryštofovým kamenům, někdy také Kryštofově skále. Jde o dva zkamenělé stromy slepené dohromady a právě tato oblast je významných nalezištěm těchto zkamenělých útvarů, kterým říkám araukarity. Ke Kryštofovým kamenům se dostanete po zelené značce vedoucí z Odolova.

    Ve vsi Markoušovice, která leží mezi Žaltmanem a Čížkovými kameny, pod svahy Jestřebích hor, najdete kostel z 18. století s věží přistavenou o asi 70 let později a stavby lidové architektury, z nichž nejzajímavější je dům čp. 1. V bývalé rychtě totiž roku 1771 přenocoval císař Josef II. V obci můžete vidět zmiňované araukarity. Z Markoušovic se také většinou vyráží do Paseky s Jestřebí boudou nebo k rozhledně na Markoušovickém hřebeni. I ve Velkých Svatoňovicích najdete několik historických domů. K návštěvě pak ale nejvíce láká poměrně nové Muzeum historické hasičské techniky, kde se dozvíte spoustu zajímavostí o historickém hašení, expozice nabízí třicet velkých hasičských stříkaček, ale i hasičské uniformy a další součásti výzbroje. Naučné panely tu také připomínají vývoj hasičské techniky i historie tohoto zaměstnání vůbec. Z Velkých Svatoňovic se pak můžete vydat také na skalnatý hřbet Čížkovy kameny, ležící v nadmořské výšce 632 metrů. Dostanete se sem po turistických značkách. Jde o návrší zdobené velkými pískovcovými balvany, jeskyní i skalním převisem, ve kterém se podle legendy skrýval za války v roce 1866 průmyslník Walzel. Na skalní stěně u obce Petříkovice najdete Krausovu vyhlídku. Vydáte-li se k ní, potkáte také studánku s údajně léčivou vodou. Vyhlídka na balvanu chráněném zábradlím leží ve výšce 600 m. n. m. u státních hranic s Polskem. Naskytne se vám odsud výhled na Jestřebí hory a celé Trutnovsko. Kolem vyhlídky prochází žlutá a zelená turistická trasa. Zmíníme také Muzeum Chalupění v Radči. Jde o muzeum věnující se historickému zemědělství, řemeslům, hračkám a řada dalších expozic dokládá život našich předků v podkrkonošském regionu.

    Nedaleko odsud pak najdete pěchotní srub – T-S 44 zvaný Na Pahorku ze srpna 1938, který je součástí výše zmiňovaného opevnění Jestřebích hor. Další pěchotní srub najdete v Odolově. Jde o srub T-S 26, taktéž z roku 1938, vybudovaný jakou součástí tzv. Odolovského pevnostního uzávěru. Jeho úkolem bylo střežit a postřelovat jedinou silnici vedoucí přes Jestřebí hory. Dnes funguje jako Muzeum čs. opevnění. Ve srubu T-S 26 se setkáte s osádkou v dobových uniformách a uvidíte řopík v podobě v jaké se nacházel za zářijové mobilizace v roce 1938, připravený čelit útoku německé armády. Kromě toho zde můžete vidět zajímavou expozici pěchotní a dělostřelecké munice, historických zbraní a militárií z let 1866 až po současnost v počtu kolem 1000 kusů. V Odolově můžete vidět památník padlým v prusko-rakouské válce vyrobený z araukaritů. Dalším pěchotním srubem v okolí je T-S 27, v němž jsou další expozice.

    Ve Rtyni v Podkrkonoší stojí za zmínku hlavně kostel sv. Jana Křtitele s dřevěnou zvonicí uprostřed hřbitova, která patří k významným památkám lidové architektury a je největší a nejhodnotnější stavbou tohoto druhu v kraji. O době jejího vzniku se žádné zprávy nedochovaly, ale odhaduje se to na konec 16. století. Součástí zvonice je i malá expozice. Žádná podobná zvonice stejného tvaru ani konstrukce nebyla dosud nalezena v celé Evropě. Před vchodem na hřbitov najdete také sochu starozákonního krále Davida z 1. poloviny 18. století z dílny M. B. Brauna, významného barokního sochaře. Dnes je tu jen její kopie. Je tu také městské muzeum se třemi expozicemi – etnografickou dokumentující historii města, druhou věnovanou selskému povstání roku 1775 a třetí věnovanou 400 letům těžby uhlí v Jestřebích horách. Součástí muzea je také budova Stará rychta čp. 1 z 18. století, na které je pamětní deska zasvěcená rychtáři A. Nývltovi, který rozpoutal selské povstání roku 1775, které se odsud šířilo dál do východních Čech. Jsou tu ale i další staré budovy, třeba Baudyšův statek čp. 10 s roubenými hospodářskými objekty a starobylou lípou a dále pak roubený dům čp. 53, hodnotná zemědělská usedlost. Na kopci nad Rtyní se pak nachází Rychetská kaplička ze 17. století, od které je pěkný výhled na Krkonoše. Kousek od Rtyně na úpatí Švédského vrchu najdete soukromou hvězdárnu s několika dalekohledy, které kryje kopule.

    Suchovršice jsou podle starých kronik údajně místem, kde byl vyhlouben první zlatý důl ve střední Evropě, a to v 11. století. Pozůstatky zlatého dolu dnes můžete vidět v komplexu Zlatá jáma nad břehem Úpy. Součástí komplexu je také stříbrný důl, 19 m dlouhá štola s 16 metrů hlubokou šachticí, což je ojedinělá dochovaná památka středověkého hornictví. Hornická činnost v Suchovršicích je ale doložena prvně až v 17. století. V obci jsou také tři kryté dřevěné mosty, kdy věšadlový most z roku 1922 je unikátní technickou památkou.

    Vydat se můžete také ke zříceninám hradu Vízmburk, což býval raně gotický hrad existující od 2. poloviny 13. století do 1. poloviny 15. století. Náležel východočeskému rodu Pánů erbu zlatého třmene, kteří ve 13. století kolonizovali oblast severovýchodních Čech. Ti ho poté prodali pánům z Dubé, kteří tu sídlili do 1. poloviny 15. století. Po husitských válkách na něm zůstala už jen vojenská posádka, která společně s dalšími posádkami na dalších hradech v okolí podnikala loupeživé výpady proti městům ve Slezsku. Ta se roku 1447 spojila, hrad koupila a s dalšími hrady v okolí ho zbořila. Dnes tu zůstalo nějaké to zdivo.

    Milovníky MTB terénních stezek pak musíme také upozornit na to, že v okolí Trutnova najdou celou řadu těchto terénních stezek. A to v lokalitě Čížkových kamenů a Jestřebích hor, jejich délka je skoro 20 km a vše o nich se dočtete tady.

    Autor článku a fotografií: M. Kučerová