Kladské pomezí - jižní část

    Kladské pomezí je oblast na severovýchodě Královéhradeckého kraje při západní hranici historického Kladska, ležící mezi Krkonošemi a Orlickými horami. Turistům nabízí nejen úžasné přírodní kouty, ale i historické památky, jde také o zajímavý kulturní region, protože odsud pochází celá řada významných osobností české kultury. Za všechny jmenujme Aloise Jiráska, bratry Čapky, Boženu Němcovou. Protože se jedná o hraniční region s Polskem, je oblast bohatá i na památky vojenské historie. Jde o jedinečný turistický a kulturní region v severovýchodních Čechách, který se dá pro zjednodušení označit okresem Náchod, částečně pak zahrnuje některá místa okresu Trutnov. Oblast Kladského pomezí má pahorkatý ráz.

    Průvodce po Kladském pomezí rozdělíme do dvou částí, jelikož je to oblast velmi rozmanitá a nabízí toho skutečně celou spoustu. Průvodce po severní částí Kladského pomezí se bude věnovat celé oblast severně od Hronova (viz mapa). V průvodci po jižní části Kladského pomezí se zaměříme na oblast jižně od Červeného Kostelce, tedy směrem ke krajskému městu Hradci Králové. Půjde o oblast kolem Náchoda, České Skalice, Jaroměře a Nového města nad Metují.

    Náchod a okolí

    Tento průvodce se bude věnovat jižní části Kladského pomezí, tedy oblasti jižně od Červeného Kostelce a naše putování začněme v největším městě Kladského pomezí, v Náchodě. Náchod leží na řece Metuji jen nedaleko polských hranic a v minulosti šlo díky umístění na staré zemské stezce z Prahy do Kladska o významné místo. Dnes má asi 20 tisíc obyvatel. Ve 13. století tu byl za účelem ochrany této stezky založen hrad a pod ním počátky dnešního města. Od 14. století bylo město chráněno hradbami napojenými na opevnění hradu. V 15. století se hradu zmocnili husité, následováni Jiřím z Poděbrad a rodem Pernštejnů. Obdobím největšího rozkvětu, kdy se rozvíjela řemesla i kultura a vrcholila renesanční přestavba, byla doba vlády rodu Smiřických mezi lety 1544 až 1620. Tou dobou se město těšilo obrovských výsad. Protože byli Smiřičtí vůdčími osobnostmi protihabsburského povstání, byly jim po Bílé hoře statky zkonfiskovány a Náchod byl nejprve prodán Trčkům z Líp y a dále se v jeho držení vystřídalo několik dalších vlastníků. 27. 6. 1866 se tu odehrála první velká bitva prusko-rakouské války, známá jako bitva u Náchoda. Tato bitva byla jen jednou z několika dalších, které se na východě Čech v rámci této války odehrály. Největší z nich byla bitva u Hradce Králové. Od 2. poloviny 19. století se začal rozvíjet textilní průmysl, na začátku 20. století byl Náchod jedním z center zpracování bavlny celého Rakouska-Uherska.

    A pojďme se podívat na zajímavosti Náchoda.co navštívit a vidět - Náchod zámek Dominantou města je bezpochyby jeho zámek (foto v textu a pod ním), posazený na strmém ostrohu nad městem. Jde o jeden z největších českých zámků, který je tvořen pěti nádvořími obklopenými několika budovami. Původní zmiňovaný gotický hrad ze 13. století v 16. století přestavěli do renesanční podoby Smiřičtí. Po konfiskaci jejich majetku ho převzali Piccolominiové. Tomuto italskému rodu totiž zámek daroval císař Ferdinand II. a ti ho v 17. a 18. století přestavěli a rozšířili barokně. Za zmínku stojí i zámecké interiéry, které můžete navštívit v rámci prohlídek s průvodcem. Uvnitř můžete vidět bohatě zdobené interiéry vybavené dobovým nábytkem, obrazy, porcelánem a dalšími doplňky z různých historických epoch. Z oněch doplňků za zmínku stojí dva soubory bruselských tapisérií (nástěnné koberce) ze 17. století. V rámci prohlídek se dostanete do Piccolominského sálu, jídelny, Císařského pokoje, Španělského sálu, Smiřické kuchyně i do Kuřáckého salonku. Nabízí se několik turistických okruhů s průvodcem, bez průvodce si pak můžete prohlédnout gotické sklepy a věž s hladomornou. Informace o cenách vstupného, otevírací době a další praktické informace potřebné pro návštěvu zámku se dočtete tady. Před vstupem do zámku je ochoz a vyhlídková terasa, ze které se vám naskytne pěkný výhled na město a zároveň je tu medvědárium, hradní příkop s medvědy (foto v textu a pod ním).co navštívit a vidět - Náchod zámek příkop s medvědy V něm žijí od roku 1994 dva medvědi – Ludvík a Dáša, kteří byli převzati od pražského cirkusového drezéra E. Šimka. Vlastníky medvědů jsou město Náchod a zoologická zahrada Dvůr Králové. Dále v oblasti zámku upozorníme na bývalou zámeckou jízdárnu, ve které se dnes nachází Galerie výtvarného umění s třetí největší sbírkou ruského malířství 19. století. Vystavena je každý lichý rok, sudý rok se vystavují různé jiné expozice. Od západu se k zámku vine Alej Kateřiny Zaháňské, která je jako dělaná k příjemné procházce. Slavná kněžna Zaháňská, známá z knihy Babička, byla mimochodem další z majitelů města Náchod. Alej pochází z konce 18. století a vede k vojenskému hřbitovu, který nese podobu romantizující zříceniny kostela. Jsou zde pochováni vojáci, kteří zemřeli po bitvě roku 1866. U zámku je dále pěkný anglický zámecký park. V parku pak můžete také vidět zbytky původního náchodského středověkého městského opevnění, které tu bylo vybudováno ve 14. století. Pozůstatky hradeb jsou pak k vidění také v Zámecké a Hradební ulici. Náchodský zámek je národní kulturní památkou.

    co navštívit a vidět - Náchod zámek co navštívit a vidět - Náchod zámek co navštívit a vidět - Náchod zámek


    Centrem Náchoda je Masarykovo náměstí,co navštívit a vidět - Náchod, Masarykovo náměstí, kostel sv. Vavřince co navštívit a vidět - Náchod, Masarykovo náměstí, Stará radnice od kterého vede jedna z několika cest k zámku. Ta zdejší je po schodech, další cesty o kousek dál jsou asfaltové a k zámku se dostanete i autem. Centrem náměstí je kostel sv. Vavřince (2. foto v textu vpravo), původně gotický ze 14. století, s pěknými dřevěnými cibulovitými báněmi pojmenovanými Adam a Eva. Dále je tu Stará radnice (1. foto v textu vpravo) ze 17. století s hodinovou věží, přestavěna o dvě století později. K radnici přiléhá budova děkanství z 18. století a Městské divadlo, secesní stavba z 1. poloviny 20. století. Další z dominant náměstí je pak Nová radnice, novorenesanční budova ze začátku 20. století s hodinovou věží, která má vyhlídkový ochoz. Dále je na náměstí Regionální muzeum s expozicí věnovanou Náchodsku a dějinám Náchoda a budova bývalé Městské spořitelny z 1. poloviny 20. století s lázněmi a byty. Také tu najdete sochu nejznámějšího náchodského rodáka, Josefa Škvoreckého, který v několika svých knihách líčil zážitky z mládí prožitého v Náchodě.

    Jen kousek od Karlova náměstí je zapuštěna v dlažbě podkova. O té koluje legenda, že ji tu ztratil kůň krále Fridricha Falckého, který po prohrané bitvě na Bílé hoře prchal přes Náchod do Slezska. Podkova prý nosí štěstí. Postavte se na ni a něco si přejte! Na tomto náměstí také každou celou hodinu hraje zvonkohra. Dále v Náchodě za zmínku ještě stojí nejstarší památka města, hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele, původně gotický z konce 13. století. Dnešní podoba je z úprav mezi 17. a 18. stoletím. Ve městě je také Muzeum kočárků, panenek a patentních listin a pivovar, který vyrábí pivo značky Primator. Můžete navštívit pivovarnické návštěvnické centrum nebo si objednat skupinovou exkurzi. V Náchodě se každoročně koná celá řada kulturních událostí. Máte-li sem cestu, podívejte se do kalendáře kulturních událostí na oficiálních stránkách města, abyste něco nepromeškali.

    V okolí Náchoda se táhne linie pohraničního opevnění budovaná mezi lety 1937 až 1938. Jde o součást opevnění Československa, které začalo vznikat od roku 1935 jako obrana proti nepřátelským sousedním státům. Hlavně měla linie za úkol chránit severní hranice s Německem. U obce Bábí je nepřístupný dělostřelecký srub N-S 88 Transformátor, kousek od něho je pak objekt 37 zvaný Řopík na Babí. N-S 88 od severu navazuje na další sruby, které jsou spojeny v Běloveský pevnostní skanzen. Leží u části Náchoda zvané Běloves, která byla v minulosti známá jako lázeňské město. Tradice zdejšího lázeňství sahá až do středověku, významu pak nabyly v 18. století. Zdejší minerální voda vyvěrala v těsném okolí řeky Metuje, dnes je tu Kaplička nad pramenem Jakubovým u lázeňského parku. Minerální voda byla v minulosti známá jako Bělovská kyselka Ida, podle princezny z rodu Schamburg-Lippe, kterému patřil náchodský zámek. Minerální vodou se právě tahle princezna také vyléčila. Voda se stáčela do lahví už od roku 1903 až do 90. let 20. století, kdy její výrobce zkrachoval. Stejně tak dopadly i zdejší lázně, které už dnes nefungují. Vraťme se ale od lázní zpátky k opevnění. Běloveský pevnostní skanzen je zpřístupněná skupina pěchotních srubů, které měly za úkol chránit údolí Metuje v blízkosti hranic. Hlavním objektem je dělostřelecký srub N-S 82 Březinka, jako jedna z mála v roce 1938 zcela dokončen a plně vyzbrojen. Srub je zrekonstruován do původní podoby včetně vybavení a zbraní. Jsou možné prohlídky. Dalším zpřístupněným srubem je N-S 84 Voda s expozicí věnovanou historii čs. armády od konce 1. světové války do konce 2. světové války. Expozice obsahuje množství dobových zbraní, uniforem a dalších exponátů. Všechny části skanzenu spojuje zdejší naučná stezka Po opevnění Běloves. Ta je dlouhá 7 km a sleduje linii pohraničního opevnění mezi Bělovsí a Dobrošovem. U Dobrošova navazuje na tamější naučnou stezku Pevnost Dobrošov. Nabízí 15 informační zastávek. Okolím Náchoda vede několik turistických tras a cyklotras.

    Oblíbeným turistickým cílem na Náchodsku je osada Dobrošov. Leží vysoko nad údolím Metuje a naskýtají se odsud krásné výhledy. Nad osadou na návrší najdete Jiráskovu turistickou chatu s rozhlednou. První turistická chata tu stávala už na konci 19. století, ta dnešní je z 20. let 20. století. Rozhledna, která je součástí chaty, je 24 metrů vysoká a leze se na ní po 99 schodech. Naskytne se vám z ní krásný panoramatický výhled. Dobrošov je ale hlavně znám pro svou dělostřeleckou tvrz z 30. let 20. století. Jde o jednu z nejnavštěvovanějších pevností u nás. Mělo ji původně tvořit sedm objektů, ale dokončit se podařilo jen tři. Existuje tu také 1 700 metrů podzemních spojovacích chodeb a 750 metrů podzemních prostor v hloubce od 20 do 39 metrů pod zemí. Chodby měly původně spojovat všech sedm plánovaných objektů, mělo tu být muniční skladiště a také tu byly podzemní kasárny. V podzemí dále byly sály s technickým vybavením, filtrovna vzduchu a podzemní elektrárna. Pevnost je možné si prohlédnout v rámci prohlídek. Ty začínají v provozní budově s mapkami, modely a schématy pevnosti, pokračuje se do dvoupatrového dělostřeleckého srubu, odkud se po schodiště dostanete do podzemí. Pokračuje se dále do pěchotního srubu Můstek, z jehož stropní plošiny se naskytnou pěkné výhledy. Zajímavé a poněkud nezvyklé bylo umístění této pevnosti. Pevnost byla totiž zasunuta za hlavní obrannou linii tvořenou samotnými pěchotními sruby a jedinečné je také umístění bojového objektu do těsné blízkosti obydlené obce. I v okolí Dobrošova jsou další pěchotní sruby. Zmíníme asi jen pěchotní srub N-S 71 V sedle, který je také znám jako Muzeum Kahan III. Funguje tu muzeum studené války s expozicí, jsou tu také expozice dochovaného technického vybavení krytu včetně funkční strojovny. U Dobrošova se pak také můžete vydat na trasu naučné stezky Pevnost Dobrošov. Ta je dlouhá 3,5 km a spojuje pevnost Dobrošov s Jiráskovou chatou, má 8 informačních zastavení. V zimě se od pevnosti Dobrošov můžete vydat na běžecký lyžařský okruh Dobrošov dlouhý 3,5 km, který vede od Jiráskovy chaty k pevnosti.

    V okolí Náchoda je pak také několik obcí, které připomínají výše zmiňovanou bitvu u Náchoda 27. 6. 1866. Centrem bitvy byla oblast mezi obcemi Václavice a Vysokov. Naproti václavickému kostelu je památník této události v podobě 5 metrů vysokého jehlance z červeného mramoru, další památník s kovovou moravskou orlicí a několik dalších památníků připomínajících různé pluky a padlé v této válce, najdete buď přímo v obci Václavice nebo v blízkém lese. Řadu velkých i malých památníků této události najdete i ve Vysokově. Jde o pomník Myslivce s verši Jaroslava Vrchlického, věnovaný padlým českým vojákům polních myslivců, dále je tu třeba 13 metrů vysoký žulový jehlan s ležícím lvem a řada dalších. U domu čp. 25 pak můžete vidět památnou lípu starou 250 let, vysokou 18 metrů a s obvodem kmene 510 metrů. Vede tudy naučná stezka Po stopách války 1866. Celá tato stezka je dlouhá 8,5 km a vede z Náchoda přes Vysokov do Václavic, nabízí také 4,5 km dalších odboček. Stezka má 13 zastávek, které mapují prusko-rakouskou bitvu a dozvíte se tu tak o ní celou řadu zajímavostí.

    Červený Kostelec a okolí

    A v našem průvodci pokračujeme dál a zastavíme se v Červeném Kostelci, který prozkoumáme společně s výletními cíli v jeho okolí. Město Červený Kostelec se rozkládá mezi Jestřebími horami a Babiččiným údolí. Město má něco přes 8 tisíc obyvatel a je známé pro svou kulturní scénu a také proto, že tu na začátku svého manželství žila nejslavnější česká spisovatelka, Božena Němcová. Každoročně se tu také na konci srpna koná Mezinárodní folklórní festival , jeden z vůbec nejstarších festivalů tohoto druhu u nás. Kdo má rád folklór, a to nejen ten český, ten by na festival měl vyrazit. Různé folklórní soubory z různých kontinentů tu představují své lidové tradice.

    První zmínky o Červeném Kostelci jsou ze 14. století, od 15. století byl součástí vízmburského panství, na konci 16. století osada vyhořela. Významnou roli sehrál Kostelec ve velkém nevolnickém povstání roku 1775, což byl důsledek prusko-rakouských válek, neúrody a drahoty. Velký rozvoj město zažila na konci 18. století, kdy se významně začal rozvíjet zdejší textilní průmysl – přadlecké a tkalcovské výrobny. V 19. století pak město proslulo jako jedno ze středisek českého národního obrození. Zdejší buditelé položili základy pro budoucí kulturní rozvoj města. Když byla osada v 2. polovině 19. stolet povýšena na město, zažádali si místní o přejmenování na Červený Kostelec, aby se odlišil od odstatních Kostelců. Název zvolili podle červené půdy.

    Dominantou města je barokní kostel sv. Jakuba Většího na náměstí, pocházející z 18. století. Kostel doplňuje samostatně stojící zvonice ze stejné doby. Poblíž je pak k vidění sousoší Kalvárie s plastikami P. Marie a sv. Jana Evangelisty a sloup se sochou P. Marie. Zajímavou stavbou na náměstí je také budova Staré radnice (čp. 120), což je původně kamenný dům rychtáře Stříhavky, roku 1819 zvýšen o patro na náklady bohatého obchodníka Davida Vikolčila. Od kostela také dohlédnete k tzv. Domku Boženy Němcové (čp. 127), kde žila spisovatelka několik měsíců po svatbě (mezi lety 1837 a 1838). Žili v podkroví domu kupce Augustina Hůlky. Později tu byla otevřena její pamětní světnička. Ve zdejší expozici se představují dějiny města a také se věnuje povídce Chudí lidé, jejíž děj se odehrává právě tady. Za domkem kdysi stával hřbitov, dnes už tu není, ale je tu symbolický hrob Viktorky z Babičky. Žena, která byla této postavě předlohou, Viktorie Židová, zemřela ve skutečnosti věkem v 76 letech. Dále ve městě najdete Divadlo J. K. Tyla z 1. poloviny 20. století. Na červenkosteleckém hřbitově odpočívá několik známých osobností, za všechny jmenujme třeba spisovatele a historika Josefa Hudrálka nebo herce Martina Růžka aneb krále Kazisvěta ze známé pohádky.

    A kam vyrazit na výlet v okolí Červeného Kostelce? Je tu soustava tří rybníků. Jedním z nich je Brodský rybník s travnatou pláží, vhodný ke koupání a rybaření. U rybníka je kemp, dětská pohádková stezka, galerie dřevěných soch a jiné turistické vyžití. Druhým rybníkem vhodným ke koupání a rybaření s turistickým vyžitím je rybník Špinka. U vesnice Slavíkov můžete vylézt na 501 metrů vysoký vrch Signál, kde od roku 2014 stojí 28 metrů vysoká dřevěná rozhledna. V okolí se pak také nacházejí bunkry z let 1936 až 1938. K rozhledně se dostanete autem nebo po červené turistické značce od Hronova nebo po žluté od Velkého Poříčí. U Devíti křížů je kamenný kříž z roku 1794, který stojí na místě, kde byl podle pověsti zabit majitel hradu Vízmburk pan Heřman při cestě za nevěstou do Svatoňovic se svými zbrojnochy. Mrtvých bylo celkem devět, odsud ten název a původně tu stávalo devět křížů. Od Devíti křížů můžete vyrazit ke zřícenině hradu Vízmburk. O hradu se prvně mluví v 2. polovině 13. století, kdy patřil rodu Tas z Vízmburku. Později se tu střídali jeho majitelé, ve 14. století ho drželi páni z Dubé, a to až do jeho zničení roku 1447 Slezany. Slezané vykupovali hrady v pohraničí, aby je mohli zbořit a nemohli tak z nich být podnikány další výpady. To stejné se stalo třeba i skalním hradům v Teplicko-adršpašských skalách.

    Česká Skalice a Babiččino údolí

    Další zastávkou v našem průvodci bude Česká Skalice a její okolí. Jde o vůbec jeden z nejoblíbenějších výletních cílů na východě Čech. Česká Skalice a její okolí je významně spjata s nejslavnější českou spisovatelkou, Boženou Němcovou, která tu strávila své dětství jako Barunka Panklová, z čehož čerpala při psaní svého nejslavnějšího díla Babička, ale i jiných děl. Česká Skalice je malé město na řece Úpě jen nedaleko vodní nádrže Rozkoš, vzniklé spojením obcí Velká a Malá Skalice. Centrem je Husovo náměstí s novogotickou radnicí z 19.století, mariánským sloupem a pseudogotickou kašnou. Významnou ukázkou předválečné architektury je vila Čerych ve stylu art deco. Za zmínku stojí i tzv. Barunčina škola v ulici Boženy Němcové, což je objekt, který se jako farní škola připomíná už na začátku 15. století. Mezi lety 1824 až 1833 sem za vzděláním chodila i malá Barunka Panklová. V současnosti je tu expozice ukazující školní třídu ze 30. a 40. let 19. století a světnička pana učitele. Také se tu více dozvíte o bitvě u České Skalice roku 1866. Dále je tu Muzeum Boženy Němcové s různým expozicemi a také Muzeum textilu věnující se historii textilní výroby v regionu a také tisku. Expozici s názvem Život Boženy Němcové najdete v budově bývalého hostince U Bílého lva a najdete tam cennou pozůstalost slavné spisovatelky – dokumenty, dopisy, fotky, její psací stůl, prádelník nebo rodinné památky. V České Skalici se každoročně, a to už od roku 1836, konají Jiřinkové slavnosti. Je to vůbec nejvýznamnějšíé kulturní událost České Skalice i okolí. Čeká na vás výstava jiřin, bohatý kulturní program a večer pak Jiřinkový ples v místní sokolovně. Tzv. Jiřinkový sál je součástí Muzea Boženy Němcové, právě tam totiž spisovatelka oslavila svou svatbu. Boženu Němcovou snad není nutno blíže představovat. Ale věděli jste, že její původ je dodnes nejasný? Do vídeňské matriky ji nechala zapsat roku 1820 služebná vévodů Zaháňských Terezie Novotná pod svým příjmením a nebyl udán otec. V České Skalici si pak Terezie Novotná vzala vídeňského kočího Johanna Pankla a malá Barunka dostala jeho příjmení, ale jejím otcem určitě nebyl. Takže existují různé dohady, kdo byli ve skutečnosti rodiče nejslavnější české spisovatelky. Předpokládá se, že to byla nejmladší sestra kněžny Zaháňské, v té době vdaná hraběnka de Talleyrand-Perigord a otcem byl její mileneck hrabě Clam-Martinic. Dítě svěřila matka své služebné a kněžna Zaháňská známá z Babičky nad ní držela ochrannou ruku.

    A pojďme na prohlídku slavného okolí České Skalice.co navštívit a vidět Babiččino údolí Valná většina turistů mířící do této oblasti vyráží na skvělou procházku do Babiččina údolí. Údolí řeky Úpy se stalo dějištěm románu Babička a ve východních Čechách jde o jeden z nejnavštěvovanějších turistických cílů. Čtenáři Babičky budou poznávat všechna místa z tohoto románu, kde malá Barunka strávila a autorka kouzelně popsala své dětství. Procházku Babiččina údolí lze začít u Pomníku Babičky s dětmi (2. foto vpravo v textu), jednoho z vůbec nejslavnějších českých sousoší. Autorem je sochař Otto Gutfreund a pomník byl slavnostně odhalen roku 1922. Odhalení bylo velkou kulturní událostí tehdejší první republiky a na jeho návrh byla vypsána soutěž. Základní kámen byl položen u příležitosti 100. narození autorky a symbolický poklep provedl sám Alois Jirásek. Od sousoší znázorňujícího Barunku, Adélku, Jeníka, Viléma, babičku a psy Sultána a Tyrla se můžete dále vydat do dalších míst údolí.co navštívit a vidět Babiččino údolí Obec Ratibořice je známá taktéž z Babičky, právě tady stojí sídlo paní kněžny. Zámeček (foto pod textem) byl vybudován jako barokní letohrádek na začátku 18. století majitelem náchodského panství knížetem Lorenzem Piccolominim na místě staré tvrze. Po roce 1800 v něm žila vévodkyně Kateřina Zaháňská, která jej v 1. polovině 19. století klasicistně a empírově upravila a součástí se stal také lovecký pavilon, palmový skleník a park. Ve své době tu kněžna Zaháňská hostila mnohé významné osobnosti tehdejšího kulturního a uměleckého světa. Hostila tu rakouského kancléře Metternicha, který byl mimochodem jejím milencem nebo ruského cara Alexandra I. Sama kněžna se stýkala s velkými osobnosti tehdejšího světa.co navštívit a vidět Babiččino údolí Znala se s J. W. Goethem, slavným německým romantickým autorem, filologem W. Humboldtem nebo britským romantickým básníkem lordem Byronem. V jejích dobách to tu neskutečně žilo a kněžna měla opravdu velmi významné kontakty. Dnešní podoba zámku je pseudorenesanční a pochází z 2. poloviny 19. století. Přilehlý podlouhý objekt sloužil jako obydlí pro služebnictvo a konírna. Zámek dnes nabízí prohlídky s průvodcem, vybrat si můžete ze dvou okruhů, z nichž ten druhý vás provede celým zámkem. Významnou technickou památkou v Babiččině údolí je také Rudrův mlýn (3. foto v textu vpravo), někdy také Panský mlýn. Mlynář Rudr ho vybudoval někdy po roce 1773. V horní části je mlýnice, kde byl i byt mlynáře. Po roce 1950 byl objekt zrekonstruován do původní podoby. Dnes je v něm expozice věnovaná tradičnímu mlynářskému životu v 19. století. Je tu i vodní mandl z téže doby a na děti tu čekají postavy vodníků. Předposlední zastávkou v Babiččině údolí je Staré bělidlo (2. a 3. foto pod textem).co navštívit a vidět Babiččino údolí, Viktorčin splav Je to romantická roubená chalupa postavená na konci 18. století mlynářem Rudrem, později byl interiér upraven tak, aby odpovídal líčení Boženy Němcové. Interiér je dobově vybaven a odpovídá líčení autorky. Ve skutečnosti ale Barunka Panklová na Starém bělidle nežila. Autorka ve svém nejslavnější díle jen utíkala ze svého nepříliš vydařeného života do vzpomínek na své mládí. Hned vedle Starého bělidla je Viktorčin splav (4. foto v textu vpravo), kde utopila své dítě bláznivá Viktorka. Jeho podoba je ale z 2. poloviny 19. století. V řece Úpě si turisté rádi smočí nohy. Praktické informace pro návštěvu Babiččina údolí, jako jsou ceny vstupného a další, najdete tady. V Babiččině údolí se každoročně konají různé kulturní události. Na návrší nad Babiččiným údolím v obci Žernov najdete dřevěnou rozhlednu a také se tu dochovaly stavby lidové architektury.

    co navštívit a vidět Babiččino údolí, zámek Ratibořice co navštívit a vidět Babiččino údolí, zámek Ratibořice co navštívit a vidět Babiččino údolí,Staré Bělidlo co navštívit a vidět Babiččino údolí, Staré Bělidlo co navštívit a vidět Babiččino údolí co navštívit a vidět Babiččino údolí co navštívit a vidět Babiččino údolí

    Údolím vede červená turistická značka a také naučná stezka, u rozcestí Červený most odbočuje modrá, která vede až k Rýzmburku a jeho vyhlídkovému altánu. Prohlídku začněte od zámku, k Pomníku babičky s vnoučaty, přes Rudrův mlýn až k Viktorčině splavu. Je to nenáročná trasa vhodná i pro kočárky a vozíčky. Pokud se rozhodnete pokračovat po modré až k Rýzmburku, dojdete také k rozhledně na Žernově. Celkem jsou tu 4 naučné stezky. Jedna Babiččiným údolím, druhá 6 km dlouhá stezka Jakuba Míly, která vede po stopách jednoho z hrdinů z knihy. Třetí Justynčina s 12 zastaveními seznamující návštěvníky s místními příběhy a pověstmi. Celkem je dlouhá 7 km. Čtvrtá naučná stezka Po stopách erbu zlatého třmene je dlouhá 17,5 km a seznamuje návštěvníky s dalšími místy v okolí.

    co navštívit a vidět Babiččino údolí, zámek Ratibořice co navštívit a vidět Babiččino údolí, zámek Ratibořice

    Asi 6,5 km od České Skalice najdete kopec s názvem Červená Hora, na kterém se nacházejí nad meandrem Úpy pozůstatky hradu původně asi z konce 13. století, ve století 15. pobořeného husity. U obce Hořičky najdete skvěle zachovalý smírčí kříž a také je tu oblíbená Barunčina vyhlídka, ze které se vám naskytne krásný výhled na Jestřebí hory, Orlické hory a dohlédnete až k Hradci Králové. Na tuhle vyhlídku rád chodíval i český spisovatel Julius Zeyer. V obci Chvalkovice stávala už ve 14. století pevnost, na jejímž místě byl v 18. století postaven zámek o třech křídlech, dnes nepřístupný veřejnosti. Pod hrází zámeckého rybníka najdete mlýn, v jeho sousedství býval pivovar, který si několik let na začátku 19. století pronajímal sládek František Smetana, otec Bedřicha Smetany. V obci dále najdete kostel sv. Jiljí, cenné barokní sochy světců z 1. poloviny 18. století., starý silniční ukazatel z 19. století v podobě pískovcového sloupku s česko-německými nápisy. Je tu i několik smírčích křížů. Nedaleko Chvalkovic najdete obec Velká Bukovina, ve které se skvěle dochoval židovský hřbitov pravděpodobně už ze začátku 18. století. Nad řekou Úpou najdete také pozůstatky hradu Rýzmburk, který existoval někdy mezi 14. a 17. stoletím a jeho zdivo se později použilo na stavbu ratibořického zámku. Je tu vyhlídkový altán ve výšce asi 340 metrů, ze kterého se vám naskytnou pěkné výhledy na Babiččino údolí.

    Jen nedaleko České Skalice leží velmi oblíbené východočeské vodní dílo, vodní nádrž Rozkoš. Je to velmi oblíbený cíl milovníků letních sportů, koupání, jachtingu či rybaření, a to i přesto, že kvalita vody není nic moc. Na Hradecku seženete i čistější koupání než zrovna na Rozkoši. Ale přesto je tu neustále narváno. Jsou tu písečné i travnaté pláže, několik kempů, přístavišť. Můžete si tady půjčit šlapadla, motorový člun nebo využít zdejší tobogán. Nechybí tu hráz dokončená roku 1972, po které vede silnice. Rozkoš je osmou největší českou přehradou, na dvě části ji dělí sypaná hráz Rovenská dlouhá 1,7 km.

    Jaroměř a okolí

    Další částí Kladského pomezí, kterou prozkoumáme, bude město Jaroměř a její okolí. Město o asi 12 tisících obyvatelích leží na soutoku řek Labe a Úpa a na konci 13. století byla Jaroměř nejmenším královským městem v Čechách. Roku 1307 se stala majetkem Elišky Rejčky a stala se věnným městem českých královen. Centrem Jaroměře je náměstí Českoskoslovenské armády s měšťanskými domy v různých stylech, jejichž podoba pochází hlavně z 19. století. Uprostřed náměstí je mariánské sousoší z 1. poloviny 18. století od Matyáše Bernarda Brauna. Na východní straně náměstí je městská brána se zvonicí ze 13. století spojená s chrámem sv. Mikuláše, v jehož interiéru je k vidění zajímavý rokokový oltář z 2. poloviny 18. století. V Jaroměří sídlí Boučkovo loutkové divadlo, jehož součástí je i Pidi muzeum loutkových divadel. Kořeny divadla sahají do roku 1918. Pokud hledáte park, zamiřte do Masarykových sadů ležících na pravém břehu Labe a spojené s centrem města mostem pro pěší. U dalšího jaroměřského kostela, kostela sv. Jakuba, najdete hřbitov a na něm zajímavý náhrobek od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, který zdobí hrob jeho tchýně a znázorňuje truchlící Braunovu manželku. Je to jeden ze skvostů českého barokního sochařství. V Jaroměři nechybí koupaliště a také Muzeum magie, které představuje historii tohoto řemesla od vzniku kouzelnického řemesla ve středověku až do současnosti. Zajímavá je třeba sto let stará kouzelnická maringotka či středověké popraviště. Pravidelně se tu také konají kouzelnická vystoupení. Zájemci o kouzla by tak tuhle zastávku neměli vynechat. Městské muzeum se věnuje místním výtvarníkům. Zajímavou architektonickou zastávkou je Wenkeův dům. Je to bývalý obchodní dům firmy A. Wenke a synové a pochází ze začátku 20. století. Vznikl na základě plánů královehradeckého architekta Josefa Gočára ve stylu kubismu. Jedním z nejoblíbenějších výletních cílů v Jaroměři je Železniční muzeum Výtopna nacházející se v areálu vlakového nádraží a pyšnící se velkou sbírkou většinou funkčních kolejových vozidel. Jde o vozidla parní, motorová i elektrická, kolejové jeřáby, ale zajímavý je i objekt bývalé výtopny z přelomu 19. a 20. století. Pořádají se tu také historické jízdy.

    Kvůli častým válečným konfliktům mezi Rakousko-Uherskem a Pruskem bylo v sousedství Jaroměře mezi lety 1780 až 1787 budováno pevnostní město Josefov nazvané po císaři Josefu II. Josefov je jednou z nejzajímavějších ukázek opevňovacích technik z 18. století v celé Evropě. Celý areál pevnosti se dochoval téměř v původním stavu a dnes je městskou památkovou rezervací. Pevnost obepínají hradby ve tvaru osmiúhelníku se čtyřmi branami, z evropského hlediska je mimořádný také systém podzemních chodeb. Když se v 2. polovině 18. století ukázalo, že pevnosti Hradec Králové a Olomouc leží moc ve vnitrozemí, byla třeba vybudovat novou pevnost blíže pohraničí. Jednou se stal Terezín a druhou právě Josefov. V případě ohrožení měla posádka čítat na 12 tisíc mužů plus civilní obyvatelstvo podléhající vojenskému režimu. Zajímavé je, že téměř dokonalá pevnost se nikdy vojensky neuplatnila. Buď ji nepřátelé vůbec neobléhali a nebo ji prostě obešli. A tak byla roku 1888 zrušena a sloužila jako vězení a internační tábor. Za 2. světové války tady sídlila německá posádka, v dobách ruské okupace mezi lety 1968 až 1991 zas ta sovětská. Josefov není jen pevnost, ale celé pevnostní město. Centrem je Masarykovo náměstí. Dále je tu vojenský kostel, vedle něhož je fortifikační památník a smířčí kříž. Na náměstí stojí hned několik pevnostních budov – objekt hlavního velitelství (čp. 1), hlavní strážnice (čp. 2) a dělostřelecká kasárna (čp. 3). Přes Bastion I vstoupíte do nejrozsáhlejšího podzemního obranného systému v Evropě. Zdejší kasematy se nacházejí ve dvou výškových úrovních a dosahují délky až 45 km. Podzemní systém byl velkým trumfem celého opevnění, umožňoval třeba zaminovat přístup k pevnosti a vyhodit jej do vzduchu i s útočníky. Součástí pevnostního města je také lapidárium se sochami Matyáše Bernarda Brauna a dále pak První vojenskohistorické muzeum M. Frosta věnující se válečným událostem po celém světě. Ve stejné budově sídlí ještě Muzeum Waldemara Matušky skýtající předměty patřící našemu významnému zpěvákovi. I Josefov má své Městské muzeum. Najdete v něm třeba šestimetrový dřevěný člun z 11. století, barokní a lidovou řezbu, model pevnostních bran nebo staré kresby. Je tu ale i celá řada dalších historických fotografií a dokumentů. Další částí areálu je Traxlerova sýpka, která hostí expozici věnující se vojenské problematice. Uvidíte tu doklady a plány spojené se stavbou pevnosti. Zajímavá je i zdejší expozice polních služeb a Zdravotnická služba armád, ve které nechybí operační sál, polní chirurgické pracoviště a pokoj pacientů. Další expozici najdete v Bastionu IX. a věnuje se historii Josefova za 1. světové války, kdy pevnost byla jedním z největších zajateckých táborů na území Rakousko-Uherska. Další částí je Ravelin XIV. s dalšími artefakty věnujícími se historii pevnosti a různými zbraněmi apod. Za okrajem Josefova ve směru na Hradec Králové najdete vojenský hřbitov budovaný společně s pevností mezi lety 1780 až 1787. Existuje pověst, která říká, že mezi zdejšími hradbami bloudí přízrak tesaře, který byl pověšen v době stavby pevnosti potom, co u něho byly nalezeny nákresy pevnosti. Prý tu bude bloudit tak dlouho, než budou hradby zbořeny. V areálu pevnosti se také každoročně koná metalový hudební festival Brutal Assault. Přilehlé louky fungují jako soukromá ornitologická rezervace Ptačí park Josefovské louky. Návštěvníci tu najdou informační cedule, naučnou stezku i pozorovatelnu. Louky zpestřují i motýli a žáby.

    A co v nejbližším okolí Jaroměře? V obci Hořenice je dnes už soukromá renesanční tvrz, která byla vybudována ve 2. polovině 16. století a až do poloviny 20. století sloužila jako obytné stavení přilehlé selské usedlosti. Tvrz chtěl koupit za účelem rekreace i slavný český zpěvák Waldemar Matuška. Místní si rádi dělají procházku k nepatrné zřícenině hradu Rotmberk, který fungoval krátce někdy mezi lety 1370 a 1542, kdy zpustl. Jsou tu jen valy a nějaké to zdivo. V obci Rožnov najdete jeden z nejvyšších smírčích křížů v Čechách. Udájně tu jistý barvířský tovaryš zavraždil židovského obchodníka. Kámen je vysoký 1,63 metrů. V obci Šestajovice najdete Muzeum motocyklů se sbírkou více než 80 strojů většinou československé výroby z let 1934 až 2004 a také s výstavou hraček z let 1890 až 1975. Lázně Velichovky využívají místní slatinné ložisko a už od roku 1898 se tu léčí pacienti s kloubními problémy a problémy pohybového ústrojí. Součástí lázeňského areálu je pěkný lázeňský park, hlavní Masarykův dům s velmi oblíbenou kavárnou v přízemí. Nechybí samozřejmě ani lázeňské vily, nejstarší je Domov z 1898 a nejhezčí Čechie z roku 1901.

    Nové Město nad Metují a okolí

    Nové Město nad Metují je perlou české renesance. Asi nejzajímavější budovou Nového Města je zdejší renesanční zámek s věží Máselnicí. Hrad, původně gotický, byl založen spolu s městem někdy po roce 1501. Později byl přestavěn a upraven renesančně a barokně. Současná podoba zámku je výtvorem známého architekta Dušana Jurkoviče, který interiéry upravil v duchu secese, art deco a kubismu. V interiérech zámku jsou k vidění díla špičkových českých umělců. Zámek se po revoluci vrátil do rukou majitelů, kterým byl roku 1948 zabrán – rodině Bartoň-Dobenín a je přístupný veřejnosti. V rámci prohlídek uvidíte, jak žila šlechta v 1. poloviny 20. století. I zahradu vytvořil Dušan Jurkovič a zajímavý je její krytý dřevěný most ve stylu lidové architektury.

    Centrem Nového Města nad Metují je Husovo náměstí s budovou radnice a historickými domy, mariánský sloupem z konce 17. století a rokokovým sousoším Nejsv. Trojice z 2. poloviny 18. století. Ve městě nechybí Městské muzeum s šesti expozicemi – barokní lékarna, historie města, řemesla, příroda regionu, vyřezávaný Měšťanský betlém a hodiny zn. Prim. Dochovaly se pozůstatky městského opevnění, jejichž nejvýraznější dominantou je věž Zázvorka. Další dominantou města je kostel Nejsv. Trojice původně z 1. poloviny 16. století, dnešní podoba je z 2. poloviny 19. století.

    Na ostrohu nad soutokem Metuje a Bohdašínského potoka najdete zříceniny hradu Výrov, o jehož historii se toho moc neví. Existoval asi krátce mezi 14. a 15. stoletím a zbylo z něj nějaké to zdivo, zříceniny brány a základy věže. Je tu také Juránkova vyhlídka, ze které se vám naskytnou krásné výhledy. Dostanete se sem po červené značce. Procházku si můžete také udělat do Husího krku. Jde o úzkou skalní průrvu na Janovském potoku. Celým údolím vede červená turistická značka, která vede i přes lávky. Oblíbeným výletním cílem je také Klopotské údolí. Místy skalnaté údolí při Bohdašínském potoku nabízí třeba piknikové místo Lesníkova studánka, umělou štolu Čertova díra ve skalní stěně nebo Mertovu díru připomínající středověkou těžbu stříbrné rudy. Na jedné straně údolí najdete malé obory s výběhy divokých prasat, jelenů aj. U Nového Hrádku najdete několik roubených chalup a také zříceninu hradu Frymburk, jehož původ spadá do 1. poloviny 14. století. Dochovaly se zříceniny hradní zdi, věže a brány. Nad Novým Hrádkem se tyčí vrch Šibeník, ze kterého se vám naskytnou pěkné panoramatické výhledy. Dalším velmi oblíbeným výletním cílem v okolí Nové Města nad Metují je údolí na soutoku Metuje a Olešenky s názvem Peklo. Čeká tu na vás Bartoňova útulna, roubená výletní restaurace, která vznikla přestavbou bývalého mlýna Pekelec. Restaurace nadchne zajímavým interiérem s čertovskými motivy a čertovskými jídelními specialitami. Přírodní rezervace Peklo chrání osady s četnými ukázkami rozpadu skal a skalními společenstvy. V obci Rezek byl objeven pramen s údajně léčivou vodou a nad ním byla později vystavěna kaple. Později dalo Nové Město vybudovat lázně s lázeňským domem, načež přibylo i obydlí poustevníka. Protože vývěr pramene v kapli způsobil stálou vlhkost zdiva, byl v roce 1835 vyražen nový vývěr mimo kapli. Za léčivou vodou sem jezdily významné osobnosti – J. Neruda, zakladatel Sokola M. Tyrš a jiní. Nad lázněmi pak najdete další dílo architekta Dušana Jurkoviče, Bartelmusovu vilu z roku 1901. Známé je také mariánské poutní místo Rokole. Tvoří ho barokní kaple nad údajně zázračným pramenem z 2. poloviny 19. století. Naproti kapli stojí dřevěná Loreta s obrazy P. Marie. Kvůli velkému zájmu poutníků později přibyl ještě gotický kostelík P. Marie Rokolské. Nedaleko najdete i křížovou cestu se 14 zastaveními a údajně vznikla na památku mladých milenců, kteří se z nešťasté lásky zastřelili. V louce nad poutním místem pak najdete ještě jednu moderní kapli z roku 1997. Hlavní pouť se koná na svátek Narození P. Marie, tedy 8. září. A ještě krátká povídačka o rokolském zázračném prameni. Lesník uviděl spadnou do studánky slepého ptáka, který ale následně znovu vzlétl a viděl. A tak vzal lesník vodu ze studánku domů svému slepému synovi, kterému vymyl oči a chlapci se vrátil zrak. Z vděčnosti tu lesník postavil kapličku, do níž zavěsil obraz P. Marie. A tak se zrodilo tohle známé poutní místo. A posledním místem bude obec Slavoňov se svým roubeným kostelem sv. Jana Křtitele z 16. století, který je národní kulturní památkou. Jde o vůbec jednu z nejkrásnějších ukázek dřevěné církevní architektury u nás. Interiér je zdoben lidovým malířstvím z počátku 18. století. Součástí je hřbitov, zvonice a také roubená barokní márnice z 18. století. V obci najdete i celou řadu krásných roubených budov.

    Rozhodnete-li se prozkoumat i severní část Kladského pomezí, všechny turistické cíle najdete taktéž v našem samostatném průvodci.

    Dobrým nápadem také je spojit průzkum Kladského pomezí s Polskem. Hraničí s polským Dolnoslezským vojvodství, po kterém vás taktéž podrobně provede náš průvodce.

    Na jihu pak region navazuje na Hradecko, po kterém Vás taktéž provede náš průvodce.

    Autor článku: Monika Fikrová