Poděbrady

• Lázeňské město se nachází ve Středočeském kraji, v úrodné Polabské nížině, kolem devíti kilometrů jihovýchodně od města Nymburk.

  Z Poděbrad vede cyklostezka podél Labe směrem na Nymburk či na opačnou stranu k soutoku s Labem a Cidlinou, třeba až do Kolína. Stezka na soutok je i oblíbena u in-line bruslařů.

  Synové Jiřího z Poděbrad povýšili Poděbrady na město. Proslulé se město stalo poté, co byl v roce 1905 proveden vrt, který objevil minerální pramen, díky čemuž se z města postupně stalo proslulé lázeňské město, jež se věnuje léčbě nemocí srdce a oběhového ústrojí. Když byl objeven první minerální pramen, lékař dr. Bouček pochopil význam vody obsahující oxid uhličitý pro léčbu některých chorob. A tak nechal kníže Hohenlohe roku 1908 vysvětit Knížecí lázně. V minulosti v Poděbradech čas trávili i známé osobnosti, např. T.G.Masaryk, E. Beneš, F. Křižík, F. Kafka a další.

• Náměstí

  Náměstí představuje nejstarší část města a odedávna zde procházela stará obchodní cesta vedoucí na Hradec Králové. Dominantu tvoří pomník Jiřího z Poděbrad, z díla sochaře Bohuslava Schnircha, jenž patří k vrcholům české monumentální plastiky 19. století. Na podstavci se nachází čtyři štítonoši se znaky Čech, Moravy, Slezska a Lužice. Po stranách pomníku najdete emblémy míru a války. Socha zobrazuje Jiřího z Poděbrad, který podává ruku ke smíru Matyáši Korvínovi, jenž byl poražen v roce 1469 v bitvě u Vilémova. Stará radnice sídlila do 2. světové války v dříve měšťanském renesančním domě z 16. století.

• 

  Zámek

  Zámek stojí nad řekou Labe a odsud se také konají výletní plavby. Postavil ho na začátku 12. století neznámý velmož na opukové skále nad Labem. V době Přemysla Otakara II. zde stával hrad, který představoval jedno ze strategických míst, jež mělo chránit Prahu před nepřáteli od severovýchodu. Současná podoba zámku pochází z barokních přestaveb z 18. století. V současné době v zámku sídlí muzeum a také Ústav jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů Univerzity Karlovy. Právě na vnitřním nádvoří zámku nalezl známý proutkař Karel Büllow roku 1905 první minerální pramen. Byl zde proveden vrt hluboký téměř sto metrů. Pod zámkem kotví i výletní loď Král Jiří, kterou můžete podniknout okružní plavbu k Nymburku, případně se nechat dovézt na soutok Cidliny s Labem a navštívit např. Slavníkovské hradiště v Libici nad Cidlinou. Více o výletní lodi zde.

  
  

• Lázeňský park

  Park je takovou oázou klidu, kde často odpočívají nejen lázeňští hosté. Místo je vhodné k procházkám či jen k relaxaci. V centru parku najdete Libenského kolonádu z roku 1938, vzniklou dle projektu architekta Vojtěcha Kerharta. Kolonáda vznikla nad pramenem minerální vody, kterému se dříve říkal pramen Boček z Kunštátu. Na začátku vstupu na kolonádu vás uvítá socha T.G. Masaryka, kterou zhotovil sochař Otto Gutfreund. Určitě vás zaujmou květinové hodiny. Po obvodu parku najdete i mnoho významných budov, jako je např. vila Kouřimka (objevující se v seriálu Ordinace v růžové zahradě) či Obereignerova vila, již navrhl Josef Fanta. Na konci kolonády si prohlédněte budovu nádraží ČD, jež vznikla v roce 1932, jedná se o stavební skvost, jelikož jde o první funkcionalistické nádraží v Čechách.

  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  

• Jezero Poděbrady

  Oblíbenou oblast rekreačního vyžití představuje jezero u Poděbrad, kousek od centra. Jedná se o přírodní vodní plochu, která vznikla těžením písku. Najdete tu písečné pláže i travnaté plochy, ale také přírodní nudistickou pláž. Jezero je vybaveno sociálním zařízením, sprchami, občerstvovacími bary apod. Zapůjčit si lze loďky či šlapadla anebo vyzkoušet např. aquazorbing.

• Hydroelektrárna

  Hydroelektrárna je technickou památkou. Stavbu navrhl architekt Antonín Engel. Zdejší vodní elektrárna náleží k nejstarší stavbě svého druhu na řece Labi. V roce 1914 se začalo stavit zdymadlo, o rok později vodní elektrárna. Dokončení se stavba dočkala až po 1. světové válce, roku 1923. Zdymadlo je tvořeno pohyblivým jezem, který má dvě pole, železobetonovou lávkou, štěrkovou propustí vodní elektrárny, jež nese kubistické rysy. Uvnitř se dochovalo i technologické zařízení – čtyři Francisovy turbíny, generátory od Františka Křižíka či mramorové rozvodné desky. Pro pěší a cyklisty se napojuje lávka na hydroelektrárnu.

  Autorka článku a fotografií: Tereza Jirásková