Moravský kras

  • Moravský kras patří k nejvýznamnějším krasovým oblastem ve střední Evropě, ve kterém můžete pozorovat nejširší spektrum krasových jevů na území České republiky. Nachází se mezi obcí Sloup a Brnem v tzv. Drahanské vysočině, na severu Jihomoravského kraje. Ty nejcennější části Moravského krasu chrání zdejší chráněná krajinná oblast vyhlášená roku 1956 a pokrývající 94 km². Moravský kras je krajinný celek, pro který jsou typické jeskynní systémy – na celém jeho území je víc než 1 100 jeskyní, vývěry, soutěsky a propasti. Vyskytuje se tu také zajímavá a v některých případech endemická fauna a flóra, za vše mluví jen zhruba 2000 druhů zdejších motýlů. Součástí Moravského krasu jsou přírodní rezervace i naučné stezky a je to tak ideální tip na výlet.

    Hlavní atrakcí oblasti je pět veřejnosti zpřístupněných jeskyní - Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně, Balcarka, Sloupsko-šošůvské jeskyně a Jeskyně Výpustek a slavná propast Macocha. V jejich okolí se ale nachází i několik možná méně zajímavých, ale přesto příjemných míst na procházku či návštěvu. Tady je přehled toho nejzajímavějšího v Moravském krasu.

    Macocha Propast Macocha je se svou hloubkou 138 metrů v Česku unikátní. Na okraji propasti se nacházejí dva vyhlídkové můstky, horní a dolní, ze kterých můžete do propasti shlédnout. Propast je součástí jeskynního systému Punkevních jeskyní, na dno propasti se dostanete v rámci prohlídky Punkevních jeskyní. Punkevní jeskyně s Macochou také spojuje visutá lanovka.

    Macocha dostala své jméno podle místní pověsti, která má dvě varianty a říká se v ní, že: Sedlák Hálek zůstal sám se synkem Martinem a po čase přivedl Martinovi domů nevlastní matku, macechu (v tehdejším nářečí macocha). Ta Martina nemohla vystát, a když otec vyrazil na trh do města, vylákala Martina do lesa na jahody. Když přišli k propasti, kam si málokdo z místních troufl, strčila macecha nevlastního syna do propasti. Když si uvědomila, co udělala, sama do propasti skočila za ním. Otec se vrátil z města a hledal oba členy své rodiny. Došel až k propasti, odkud uslyšel slabý dětský pláč. Martina nakonec našel živého, ale když začal hledat svou ženu, uviděl pouze šátek na jednom ze stromů v propasti, a tak si domyslel, co se asi mohlo stát. Jiná varianta pověsti říká, že macechu do propasti hodili vesničané, protože našli Martina a ten jim řekl, co se stalo. Říká se, že za nepěkného počasí, když prší a fouká vítr, je z propasti slyšet pláč. Prý naříká nešťastná macecha…

    Punkevní jeskyně Propast vznikla propadem stropu v jednom z úseků v Punkevních jeskyních. Ke zřícení stropů docházelo kvůli geologickým poruchám. Významnými objeviteli a těmi, kdo zmapovali zdejší okolí, byli MUDr. Jindřich Wankel a později jeho vnuk Prof. Karel Absolón. Ovšem první ověřený sestup na dno propasti byl zaznamenán již v 1. polovině 18. století.

    Již Karel Absolón psal na konci 19. století o tom, že je propast oblíbeným místem sebevrahů. A je tomu tak dodnes. Do propasti se sebevrahové většinou vrhají z Horního můstku a po pár vteřinách končí jejich tělo na tzv. Kamenu sebevrahů. Od počátku 30. let 20. století zde svůj život dobrovolně skončilo víc než 70 lidí.

    Punkevní jeskyně jsou nejnavštěvovanějšími jeskyněmi Moravského krasu, leží 2 km od Skalního Mlýna. Dodnes je zmapováno asi 35 km zdejších podzemních jeskyní. Prohlídkou s průvodcem se můžete dostat na dno propasti Macocha a zároveň na loďkách plout po podzemní říčce Pukvě, podle které jeskyně dostaly své jméno. Při prohlídce si skutečně budete připadat jako na cestě do středu Země. Prohlídka začíná tzv. suchou částí, kde se prochází jeskyněmi od Předního dómu přes Stalagmitovou chodbu až na dno Macochy. Zde můžete vidět dvě smaragdová krasová jezírka – Horní a Dolní. Na tomto místě pak začíná romantická plavba podzemím po říčce Punkvě.

    Punkevní jeskyně Punkevní jeskyně













    Punkevní jeskyně Punkevní jeskyně













    Skvělou krátkou procházkou můžete být naučná stezka Macocha, jedna z několika naučných stezek, které vedou CHKO Moravský kras. Stezka začíná u Skalního mlýna a vede Suchým žlebem ke Kateřinské jeskyni. Odtud pokračuje po Křenkově stezce směrem k propasti Macocha. Zde je odbočka k vyhlídce Koňský spád. Vyhlídka do údolí Pustého žlebu je pojmenována po tragické události z 19. století, kdy se zde z vysoké skalní stěny zřítil do Pustého žlebu koňský povoz. Místo leží v přírodní rezervaci zhruba 500 metrů severně od Macochy, odkud k němu vede značená turistická stezka. Stezka pak pokračuje kolem Čertovy branky a Punkevních jeskyní a končí u svého počátečního bodu na Skalním mlýně. Délka trasy je 6 km, stezka má 13 zastávek.

    Další jeskyní v Moravském krasu, kterou můžete navštívit, je Kateřinská jeskyně. Název jeskyně je odvozen stejně jako u Macochy na základě legendy. Ta říká, že dcera místního pastýře Kateřina šla jednou místo otce pást ovce. Zašla dál než obvykle, začala bouřka a silný déšť, a tak se Kateřina uchýlila do nedaleké jeskyně. Tam se jí ale jedna z oveček ztratila a Kateřina ji šla hledat do hloubi jeskyně. Ztratila ale cestu a za několik dní našli její mrtvé tělo místní obyvatelé, kteří ji šli hledat. Jeskyně leží 500 metrů od Skalního mlýna, který se nachází nedaleko Macochy. Je součástí staré výtokové jeskyně a byla důležitým nalezištěm prehistorických kostí zvířat, např. jeskynních medvědů. Otevřena veřejnosti byla 1910. Vchod do jeskyně je tvořen gotickým portálem, kterým se dostanete do Hlavního dómu, největšího veřejnosti přístupného dómu u nás. Tento dóm má výbornou akustiku, a proto se zde několikrát do roka konají koncerty. Je 97 metrů dlouhý a 20 metrů vysoký. Odsud pokračuje prohlídka do Nové jeskyně s krásně nasvícenými útvary zvanými Čarodějnice a Bambusový lesík tvořený vzácnými hůlkovými stalagmity.


    Jeskyně Balcarka je jednou z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších jeskyní Moravského krasu. Labyrint chodeb, dómů a propastí leží nedaleko Ostrova u Macochy a je velmi bohatý na jedinečné krápníkové útvary. Zároveň byla jeskyně také významným nalezištěm archeologických artefaktů z prehistorických dob, které jsou dnes vstavené v Moravskoslezském zemském muzeu v Brně. Prohlídka krásně osvětlené jeskyně začíná ve vstupní bráně, pokračuje se do Rotundy, Velkého dómu, kde zřícený balvan uzavírá cestu do zatím neprozkoumané části jeskyně, následuje Galerie a Přírodní chodba. Další zastávkou je Dóm zkázy, který vznikl zřícením stropu jeskynních pater. Součástí prohlídky je i expozice věnovaná Balcarce jako jeskyni lovců a zimovišti jeskynního medvěda.

    Komplex Sloupsko-Šosůvských jeskyní se nachází na okraji městečka Sloup. Jsou součástí systému Amatérských jeskyní, což je nejdelší jeskynní systém u nás. Jeskyně jsou rozsáhlým komplexem chodeb, skalních dómů a podzemních propastí. V rámci prohlídky navštívíte Staré skály začínající mohutnou chodbou vedoucí k 65 metrů hluboké Stupňovité propasti. Dále se zde nacházejí Kolmá a Nagelova propast. Jeskyně byly postupně objevovány a prozkoumávány mezi lety 1748 až 1915.

    Poslední z veřejnosti přístupných jeskyní v Moravském krasu je jeskyně Výpustek. Její výzkum začal na začátku 17. století a významné archeologické nálezy svědčí o tom, že jeskyně byla osídlena již 15 000 let př. n. l. Byla tady nalezena celá řada kostí jeskynních zvířat, která svědčí o tom, že jeskyně byla v pravěku osídlena jeskynním medvědem a lvem. Ve 20. století byla jeskyně bohužel poznamenána lidskou činností. Po 10 let se tu těžila fosfátová hlína, poté zde tehdejší Ministerstvo národní obrany vybudovalo nakonec nikdy nepoužívaný podzemní muniční sklad, a poté zde byla podzemní dílna pro výrobu německých leteckých motorů. Z rukou Armády ČR byla jeskyně převzata roku 2005. Dnes v jejím vojenském komplexu uvidíte ložnici, jednací místnosti i techniku na výrobu elektřiny.

    Vstupenky do jeskyní se kupují přímo u jednotlivých jeskyní. V hlavní v sezóně (duben-říjen) jsou vstupenky do Punkevních jeskyní často vyprodány, a proto je vhodné si je rezervovat předem. Rezervované vstupenky je možné vyzvednout na Ústřední informační službě na Skalním mlýně. Telefonní číslo pro rezervaci vstupenek a všechny potřebné informace pro návštěvníky najdete tady.

    Holštejnské údolí začíná na severním okraji vesnice Holštejn, která byla osídlena již ve středověku. Na zdejší vápencové skále stával hrad Holštejn a pod ním se rozprostíralo středověké městečko. Z hradu, který tu ve 13. století založil jeden moravský rod, dnes příliš nezbylo. Ve skále, na které stojí ruiny hradu, se nachází volně přístupná jeskyně Hladomorna. Ta v dobách fungování hradu sloužila jako vězení. Její současný vchod byl tehdy zazděn a vězni byli spouštěni do jeskyně otvorem z hradu. Jeskyně je tvořena dómem vysokým okolo 17 metrů. K dómu se připojují další čtyři menší síně. Při prvních prohlídkách jeskyně bylo na jejím dně nalezeno mnoho lidských pozůstatků a kovových předmětů, které svědčí o obydlení jeskyně v dávných dobách. Jindřich Wankel a Karel Absolón při prohledávání jeskyně našli ručně tesané schůdky v chodbě, která vedla původně z hradu do stropu jeskyně. Jeskyně je volně přístupná vchodem, který byl ve středověku zazděný. Dno jeskyně je pokryto bludištěm obrovských balvanů, které se sem zřítily ze stropu. V jeskyni zimují vzácní netopýři - netopýr velký a netopýr ušatý. Skalní stěna nad vchodem do jeskyně je oblíbená u horolezců. Pod skálou s troskami hradu se pak rozprostírá Holštejnské údolí, kterým protéká potok Bílá voda vtékající pod hradem do propadání Nová Rasovna. Jeho součástí je i stejnojmenná jeskyně. Název Rasovna odhaluje, že propadání místní používali k likvidaci nepohodlných a nemocných domácích zvířat. Kousek u vesnice se nachází ještě Holštejnská jeskyně.

    Pustý žleb je asi 7,5 km dlouhý krasový kaňon v Moravském krasu. Údolí vede od obce Sloup k hotelu Skalní mlýn. Stěny kaňonu tvoří většinou strmé vápencové skály s velkým množstvím jeskyní (asi 450), které jsou většinou nepříliš dlouhé, ovšem nachází se zde i uměle proražený vchod do Amatérské jeskyně, největšího jeskynního systému u nás. Leží zde i známý přírodní výtvor Čertova branka. Ve spodní části Pustého žlebu se nachází vchod do Punkevních jeskyní a vývěr Punkvy. Naproti Punkevním jeskyním na skále leží rozsáhlá zřícenina hradu Blansek. Hrad založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku ve 13. století, později se v něm vystřídalo několik majitelů, většinou moravských šlechticů. Za husitských válek se stal Blansek jedním z opěrných bodů biskupa Jana Železného proti husitům. Spolehlivé zprávy o dobývání hradu za husitských válek ale neexistují. Částí Pustého žlebu probíhá výše zmíněná naučná stezka Macocha. V Pustém žlebu je zákaz provozu motorových vozidel. Vede zde stará silnice, která slouží jako cyklostezka nebo turistická stezka. Mezi Blansekem a Novými Dvory se táhne chráněná lipová alej. Je tu také celá řada menších jeskyní a propadání.

    Suchý žleb je asi 5 km dlouhý krasový kaňon v Moravském krasu, který vede od jeskyně Balcarka ke Skalnímu mlýnu. Nachází se v něm třeba Cigánská jeskyně, pojmenovaná podle toho, že v ní kočovní cikáni až do počátku 50. let 20. století tábořívali. Využívali otvorů ve stropech, kterými procházel kouř z ohnišť. Jeskyně leží několik málo metrů od silnice z Ostrova na Macochu a je volně přístupná. Po vstupu do krasového kaňonu se objevují na obou stranách cesty menší jeskyně a jeskyňky, některé jsou volně přístupné. V Suchém žlebu jsou dvě úzké skalní soutěsky, které se nazývají Horní Úzká a Dolní Úzká. Ve spodní části Suchého žlebu se nacházejí dva skalní mostky – Čertův most a Čertova branka (nejedná se tu stejnou Čertovu branku, která je v Pustém žlebu). Čertův most je troskami staré jeskyně. Podle pověstí zde odjakživa strašilo, a proto se tomuto strašidelnému místu lidé vyhýbali. Vypráví se o něm tahle legenda. Jednou mladému chasníkovi Jurovi přikázal šlechtic, aby z hnízda na Čertově mostě vybral orlí mláďata. Mladík ovšem spatřil na skalním oblouku poklad a pověděl o něm svému pánovi. Šlechtic se ihned rozjel k vápencovým obloukům, vylezl na ně a pádem se zabil. Jeho mrtvolu roztrhali démoni… Archeologové nalezli u Čertova mostu kosti polárních sobů, bobrů a vlků. Ze zajímavějších zdejších jeskyní zmíníme ještě Rytířskou jeskyni, kde jsou pozůstatky jeskynního hradu, který byl ve středověku obýván a byl jediným jeskynním hradem v Česku. Jeho zánik se datuje do 15. století, kdy došlo k opuštění jeskyně. U vstupu do jeskyně jsou zachovány zřetelné pozůstatky zdiva. Je zřejmé, že hrad neměl žádnou sídelní funkci, protože se zde nenachází zdroj pitné vody.

    V další části Moravského krasu najdete národní přírodní rezervaci Rudické propadání. To leží poblíž obcí Jedovnice a Rudice. Spolu s Býčí skálou tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České republice, po Amatérské jeskyni, o celkové délce přes 13 kilometrů. Jedná se o propadání Jedovnického potoka, které vytváří nejmohutnější propadání v Moravském krasu. Vody Jedovnického potoka postupně padají až do hloubky 90 metrů. V propadání se tak nalézá jeden z nejvyšších vodopádů v České republice. V jeskyni se také nalézá Rudická propast, nejhlubší česká suchá propast, a Obří dóm, jedna z největších jeskynních prostor v Česku. Srbský sifon pak tuto jeskyni spojuje s Býčí skálou. Býčí skála je jeskyně ležící v Křtinském údolí mezi městy Adamov a Křtiny. S Rudickým propadáním bezprostředně sousedí skalní útvar Kolíbky, který je oblíbeným místem horolezců i filmařů. Rudické propadání i Býčí skála jsou veřejnosti nepřístupné, při různých příležitostech se ale občas veřejnosti otevřou.

    Křtinské údolí je asi 10 km dlouhý krasový kaňon táhnoucí se od Křtin do Adamova. Spodní část Křtinského údolí od Josefova k Adamovu se nazývá Josefovské údolí. Křtinské údolí bylo po tisíciletí tvarováno vodami Křtinského potoka, který zde vyhloubil úzký kaňon. Křtinský potok se na několika místech dělí a část jeho vod vtéká do ponorů a vytéká z vývěrů. I v tomhle kaňonu se nachází několik jeskyní i jeskyněk. Průchozíma jsou jeskyně Kostelík a Jáchymka, spojené jsou jeskyně Kanibalka a Jestřábka. Dále se tu nachází skalní můstek Salve-Vale, u kterého je ponor Křtinského potoka. Na jednom z velkých balvanů pod tímto obloukem je dnes nečitelný nápis Salve, který vítá poutníky do křtinského chrámu. Na druhé straně je nápis Vale, dávající poutníkům pozdrav na rozloučenou. Křtiny, podle kterých má údolí svůj název, je městys Křtiny považován za vstupní bránu do střední části Moravského krasu a patří k mariánským poutním místům. Nachází se tu poutní areál z 18. století s barokním kostelem Panny Marie, kaplí sv. Anny, zámkem a farou. Areál je národní kulturní památkou, vystavil ho slavný architekt Jan Blažej Santini Aichel. Právě k tomuto poutnímu areálu se váže vzkaz na balvanu u Křtinského potoka. Nad Křtinským údolím leží na ostrohu na skále pozůstatky středověkého opevněného sídla, které se nazývá Hrádek u Babic. Leží mezi Babicí nad Svitavou a Býčí skálou, vede k němu žlutá turistická značka. Ve středověku tu stával hrad, o kterém neexistují žádné dochované listiny. Jeho výstavba je ale odhadována do 13. století a mohla souviset s těžbou železné rudy v okolí. V okolí existovaly železářské hutě už v období od 8. do 12. století, zpracovávaly ložiska limonitických rud. Na přelomu 15. a 16. století tu pak vznik železářský hamr, v 18. století byla založena huť s vysokou pecí zvaná Františka. Palivem bylo dřevěné uhlí, které se získávalo pálením dřeva v milířích. Provoz hutě byl ukončen v roce 1877. Tato Stará huť u Adamova (někdy také Huť Františka) je dnes národní kulturní památkou. Dominantou huti je zachovaný skelet vysoké dřevouhelné pece o výšce 10 metrů. Spolu s budovou modelárny z počátku 19. století, hutním hostincem Švýcárnou, zavážecími rampami, dvojicí pecí na pálení vápna a několika obytnými stavbami je považován za technickou památku. Slévárna, sklady, zkujňovací výhně a další stavby nutné k provozu hutě zanikly. Součástí rezervace je i areál slovanského hutnictví železa, v němž jsou příležitostně předváděny ukázkové tavby železa. Areál je volně přístupný a průchozí, v bývalé budově modelárny je umístěno muzeum železářství. Vše je pod správou Technického muzea v Brně. Josefským údolím pak vede 5 km naučná stezka.

    Autor článku a fotografií: M. Kučerová