Jeden z nejkrásnějších a také nejstarších hradů býval kdysi srdcem loveckého revíru v nekonečných zelených lesích ležících jihozápadně od Prahy, kam za zábavou a lovem často vyjížděli čeští králové.
Hrad stojí v lesích na ostrohu, jenž obtéká Rakovnický potok, asi třináct kilometrů jihovýchodně od Rakovníku. Patří k jednomu z nejlépe dochovaných hradů v České republice.
Přesné datum vzniku není známo, ale zřejmě románský lovecký hrádek vznikl za krále Přemysla Otakara I. či za jeho syna Václava I., zhruba tedy v polovině 13. století. Hrad byl během 14. až 16. století několikrát přestavován, jelikož ho sužovaly požáry či válečné události. Právě na Křivoklát si Karel IV., který zde jako dítě pobýval, přivedl svou první manželku, Blanku z Valois. Za vlády Habsburků v 16. století hrad ztratil svůj lesk, jelikož sloužil spíše jako vězení. Za Rudolfa II. zde byl vězněn např. známý alchymista Edward Kelley, poněvadž nesplnil slib daný císaři a nechtěl prozradit alchymistické tajemství. Snažil se pokusit o útěk, ale ten se mu nepovedl, a skončil opět ve vězení. V 19. století hrad začal být restaurován, hlavně také díky Fürstenberkům, kteří hrad drželi až do roku 1929.
Hrad nabízí několik okruhů k navštívení. V rámci prvního okruhu zvaného „Gotické paláce (základní)“ si prohlédnete horní nádvoří a interiéry horního hradu. Podíváte se do hradního sklepení, hladomorny, hradní kaple, rytířského sálu. Druhý okruh nazvaný „Gotické paláce (rozšířený)“ nabídne návštěvníkům kromě trasy prvního okruhu navíc hradní knihovnu a obrazárnu knížat z Fürstenberku. Prohlídka třetím okruhem „Celým hradem“ vás zavede kromě základního okruhu navíc i do oratoře kaple, podíváte se na hradby a nakonec nakouknete do alchymistické laboratoře magistra Edwarda Kellyho. Tato trasa je více fyzicky náročnější. Vydat se můžete na prohlídku hradeb bez průvodce, kdy se podíváte na hradební ochozy až do Velké věže. Hrad také nabízí vycházky do okolí Křivoklátu.
Více informací o otevírací době, vstupném či konaných kulturních akcích naleznete zde.
Autor článku a fotografií: Tereza Jirásková