Královéhradecko

    Tento článek je podrobným průvodcem po všech místech v nejširším okolí Hradce Králové, přesněji všech míst spadajících pod okres Hradec Králové. Chcete-li vědět také o tom, co všechno lze vidět v Hradci Králové, přečtěte si samostatný článek věnovaný turistickým zajímavostem města.

    V okolí Hradce Králové najdete desítky malých obcí a vesnic. Tady je přehled těch, ve kterých se při cestě do Hradce můžete zastavit. Stěžery jsou obec ležící jen 3 km od města a pro rodiny s dětmi je tu malý zoopark. Chová jihoamerické papoušky, živočichy z daleké Austrálie, oslíky, poníky, lamu, velbloudici a další zajímavá zvířata. Piletice jsou součástí Hradce Králové a jejich lákadlem je skanzen původní lidové architektury Šrámkův statek. Dominantou skanzenu je dvoupatrové roubené obytné stavení s pavlačí z roku 1802 a stodolou postavenou o 12 let později. Interiér roubenky nabízí etnografickou expozici plnou dobového nábytku a předmětů. V průběhu roku se tu koná celá řada především folklórních akcí, jarmarků a prezentací lidových tradic. Nejnavštěvovanější je tak statek právě během těchto akcí. Jejich přehled najdete v kalendáři akcí. Vydáte-li se od Hradce směrem na Pardubice, můžete jet přes obec Vysoká nad Labem. To je hlavně satelitní městečko, nad kterým se ale tyčí vrch Milíř s moderní rozhlednou vysokou 31 metrů. Ve výšce 27 metrů je ochoz, ze kterého se vám naskytnou pěkné výhledy nejen na přilehlé okolí, ale i na Hradec, nedaleké Orlické hory a další. K rozhledně se dostanete i po jedné z tras vedoucích z hradeckých městských lesů, o kterých píšeme v článku o Hradci, trasy začínají u hradeckého lesního hřbitova a je to skvělé místo pro procházku. Do Libčan míří hlavně milovníci bonsají, je tu totiž docela známé Bonsai centrum. Všestary jsou také součástí Hradce Králové a jejich zajímavostí je unikátní komplex fungující jako archeologický park (známý jako Centrum experimentální archeologie) určený pro veřejnost, školní exkurze apod. Cílem je seznámit návštěvníky s životem v pravěku pomocí tzv. živé archeologie. Komplex je budován výhradně s využitím pravěkých postupů a technologií a vychází hlavně z regionálních archeologických nálezů. K vidění tu jsou čtyři stovky exponátů, jako jsou pravěké sekyry, pazourky, bronzové meče, klíče, mince, ale také jeskyně, hroby a důlní šachty. Smiřice leží asi 14 km od Hradce, na Labi, a je to docela obyčejná obec až na jedinečnou národní kulturní památku, barokní kapli Zjevení Páně z přelomu 17. a 18. století. Autory většiny maleb v interiéru jsou významní barokní malíři Petr Brandl a Karel Škréta. Důvodem výstavby bylo to, že smiřickým pánům bylo vyčítáno, že okolo Smiřic je mnoho nevěřících, což dokazovala i nepřítomnost hřbitova. Ti se tak rozhodli vybudovat kapli, jejíž autorství není zcela jisté. Předpokládá se ale, že šlo o Kryštofa Dientzenhofera, barokního stavitele. O této stavbě se dozvěděl i papež a svoji spokojenost vyjádřil darem - obrazem madony na dřevěné desce. Tu nechala jedna ze smiřických paní v Benátkách vyzdobit perlami, zlatem a českými granáty. Smiřická madona byla přes 200 let vystavena nad oltářem, poté zrestaurována a uložena do depozitáře. Přežila obě světové války a dnes můžete v kapli vidět pouze repliku. Ve Smiřicích je také zámek, původně vodní tvrz ze 14. století, v 16. století přestavěná na renesanční zámek, na začátku 18. století barokně upravený. Na zámeckém dvoře fungoval pivovar. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví. Nový Bydžov je město o asi 7 tisících obyvatelích, které láká na své historické městské jádro se skvělou novogotickou radnicí a jedním z nejstarších a největších židovských hřbitovů v republice.

    Řada obcí v okolí Hradce Králové také skýtá památníky a další připomínky jedné významné historické události. Šlo o bitvu na Chlumu, někdy také bitvu u Sadové, nejvíce známou ale jako bitva u Hradce Králové. To byla největší bitva prusko-rakouské války, která se odehrála nedaleko Hradce Králové 3. července 1866. Důvody války byly následující: Rakousko vyhlásilo Prusku válku 17. června 1866 jako odvetu za vyloučení z Německého spolku a obsazení Holštýnského vévodství Pruskem. Prusko totiž po nástupu kancléře Otto von Bismarcka v polovině 19. století získávalo ve střední Evropě stále větší vliv. Bitva na Chlumu, ve které pruská armáda v čele s Vilémem I. drtivě porazila rakousko-saskou armádu v čele s Ludvíkem von Benedekem, byla jedním z rozhodujících faktorů prusko-rakouské války. Rakousko po dvouhodinové bitvě ztratilo převahu a pod tlakem pruských vojsk zahájilo ústup na Moravu. Počtem nasazených vojáků je hradecké střetnutí největší bitvou svedenou na území dnešního Česka. Důsledkem války pak Rakousko přišlo o čelní postavení v Německu a severní Itálii a rakouské císařství bylo v roce 1867 přeměněno Františkem Josefem I. na Rakousko-Uhersko, čímž uherské země získaly v rámci říše rovnoprávnost.

    památník bitvy na Chlumu Bitva se odehrála severozápadně od opevněného Hradce Králové, v rozsáhlé lokalitě mezi řekou Labe a několika vesnice v okolí. Několik vesnic pak tuto událost připomíná různými památníky. Z nich stojí za zmínku v první řadě obec Chlum. V současnosti zde můžete navštívit Muzeum války 1866 na Chlumu, kde si můžete prohlédnout expozice výzbroje armád ze sbírek Muzea východních Čech v Hradci Králové a každoročně se zde na přelomu června a července konají vzpomínkové akce, jejichž dominantou je i úžasná a barvitá skoro hodinová ukázka bitvy. A je to vskutku zajímavá historická podívaná! Budete mít pocit, že jste se ocitli uprostřed krvavé vřavy roku 1866. Můžete zde vidět jízdní pluky, pěšáky, velitele, dělostřelectvo v akci. Členové různých českých i zahraničních jezdeckých a historických klubů zde v dobových kostýmech každoročně předvádějí úžasnou show plnou zajímavých ukázek válčení v 19. století, kterou skvěle doplňuje hudba i komentář. Pro milovníky válečné historie je návštěva vzpomínkových akcí téměř povinností, pro ostatní to bude působivá podívaná, díky které se dozvíte i řadu zajímavých věcí o české historii. Vylézt si tady také můžete na 35 metrů vysokou rozhlednu s výhledem na centrální prostor bojiště. Cestou na bojiště rozhodně nemůžete minout i zdejší památník, pískovcový sloup se sochou Austrie na památku Baterie mrtvých (foto vpravo). Veškeré informace o vzpomínkových akcích, o atrakcích spojených s bitvou u Hradce Králové a další zajímavosti se dočtete tady.

    památník bitvy na Chlumu památník bitvy na Chlumu památník bitvy na Chlumu památník bitvy na Chlumu

    Druhým památníkem, který stojí za zmínku, je dojemný pomník zobrazující tzv. jezdeckou srážku u Střezetic. Střezetice mají v událostech bitvy u Hradce Králové specifické a zcela nezastupitelné místo. Mezi Střezeticemi a Dlouhými Dvory se totiž v odpoledních hodinách 3. července 1866 odehrálo několik prusko-rakouských střetnutí jezdeckých pluků. Tato střetnutí se zapsala do dějin právě pod označením jezdecká srážka u Střezetic. Pomník této události najdete na kraji obce Střezetice u silnice na Všestary. Památník je dojemný hlavně tím, že velmi živě zobrazuje vztah jezdce a jeho koně a připomíná nejen smrt více než 1600 můžu, ale také více než dvou tisíc koní. Zvířat, která se stala zbytečnými oběťmi něčeho tak nesmyslného, jako je válka. Památník akademický sochař Petr Novák tvořil od roku 2009, slavnostně odhalen byl v létě 2016.

    zámek Hrádek u Nechanic A pojďme do dalších míst v okolí Hradce Králové. Jedním z největších lákadel je jedinečný zámek Hrádek u Nechanic, zámek v neogotickém stylu v obci Hrádek. Byl postaven mezi lety 1830 - 1854 jako reprezentativní sídlo hrabat z Harrachu. Stavební styl zámku byl ovlivněn anglickou tudorskou gotikou. Nejen ze zámku, ale i ze zámeckého parku, je cítit inspirace Anglií, v době výstavby nejsilnější evropskou mocností. Zámek je jednou z nejmladších stavebních památek u nás a nemá tedy zas tak dlouhou historii. Rod Harrachů zámek vlastnil do roku 1945, poté byl na základě Benešových dekretů zestátněn. Otevřen veřejnosti byl 1953. Národní kulturní památkou se stal roku 2001. Zámek vypadá skvěle nejen zvenku, ale má také nádherný interiér, který je tvořen jak dobovým nábytkem, tak starožitným nábytkem dovezeným ze skutečně starých šlechtických sídel (např. z Itálie či Rakouska). Návštěva interiéru zámku tak rozhodně stojí za návštěvu. Nabízejí se prohlídky s průvodcem v rámci dvou okruhů, během kterých se dostanete třeba do Rytířského sálu, kde pán vítal hosty nebo do nejnazdobenější místnosti celého zámku, úžasného Zlatého sálu, který dostal jméno podle zlatých tapet. Projdete též interiéry jídelny a panských apartmánů. V pokoji pána, hraběte Arnošta Kryštofa z Harrachu (zakladatele zámku), můžete spatřit podivné křeslo, které při poloze vleže vypadá jako rakev a prý se z této polohy bez pomoci nedostanete. V tomto křesle byl pak také zakladatel zámku nalezen mrtev. Dodnes se k tomuto kusu nábytku váže legenda, která říká, že vždy ve výročí pánovy smrti jeho duch prochází zámeckými chodbami a usedá do křesla. Zajímavý je též soubor obrazů anatomických anomálií z 18. století neznámého autora, který tvoří 12 obrazů zohyzděných obličejů. Na zámku se také pravidelně koná řada kulturních událostí, nejen zámecké Vánoce či Velikonoce, ale i vánoční adventní koncerty či festival klasické a romantické hudby. Všechny praktické informace o otevírací době, cenách vstupného a kalendář všech zdejších akcí, se dozvíte tady. K zámku patří též zámecký park, který je skvělým místem pro procházky. Do parku se dostanete zdarma. Na zámek navazuje golfové hřiště.

    zámek Hrádek u Nechanic zámek Hrádek u Nechanic

    Navštěvovaným místem Královéhradecka jsou také Třebechovice pod Orebem. Město o asi 5 tisících obyvatelích leží podél řeky Orlice, a jak už název napovídá, pod návrším zvaným Oreb. Město se během husitských válek stalo sídlem husitů vedených knězem Ambrožem, vůdčí osobností husitského hnutí na Hradecku. Sešli se roku 1419 na tomto návrší vysokém jen asi 260 metrů, dali mu jméno Oreb a podle něho se pojmenovali orebity. Orebité se stali vedle táboritů a pražanů třetí významnou silou husitů. Orebského bratrstva se roku 1423 ujal sám Jan Žižka po svém příchodu do Hradce Králové. Po jeho smrti se pak orebité přejmenovali na sirotky. Na Orebu dnes najdete barokní kostel Božího těla z 19. století. Centrem města je náměstí s morovým sloupem, kašnou ze 17. století a sochou Nejsvětější Trojice. Kousek od náměstí je pak další barokní kostel. To ale nejsou důvody pro to, proč Třebechovice lákají tolik turistů. Za návštěvu tady totiž stojí muzeum proslulé po celém světě, slavné Třebechovické muzeum betlémů nacházející se na náměstí. Muzeum ukrývá přes 400 betlémů, hlavní atrakcí je ale tzv. Třebechovický (nebo také Proboštův) betlém, který je národní kulturní památkou. Ten je součástí sbírky od roku 1970 a je mu věnována samostatná expozice.

    Jedná se o skutečně úžasný a jedinečný celodřevěný mechanický betlém, který je dílem řezbářů Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a Josefa Frimla. Vznikal mezi lety 1882 do roku 1926, kdy Probošt, hlavní řezbář, zemřel. Ten začal nejprve jesličky vytvářet jako dárek pro svou ženu, které jesličky daroval roku 1885. Poté se jesle rozhodl rozšířit na celý betlém a jeho cílem bylo udělat největší a nekrásnější betlém na světě. Po jeho smrti ho proboštova rodina vyhodila do staré kůlny a jeho dcera s manželem se ho ve 30. letech 20. století snažili prodat. Kupujících byla spousta – kočovní loutkoherci, pražští obchodníci, Tomáš Baťa pro své Muzeum práce (betlém totiž zobrazuje i řemesla) a jiní. Zároveň také přicházely žádosti o zapůjčení pro zahraniční výstavy. Tak se roku 1967 dostal na Mezinárodní výstavu EXPO do Montrealu, kde stál vedle loutek Jiřího Trnky.

    Betlém je unikátní z hlediska výtvarného, technického i etnografického. Je totiž jedinečný mimo jiné v tom, že je kvalitní po umělecké stránce a ještě k tomu pohyblivý. Obsahuje víc než 2 tisíce součástí a 351 figurek. Betlém je rozdělen do několika částí, přesněji do sedmi teras. Dolní část je považována za světskou. Jako předobraz světských figurek sloužili třebechovičtí obyvatelé, kteří se na betlém chodívali dívat. Ti jsou zachyceni při výkonu běžný řemesel. Ve třetím podlaží stojí jesličky s narozeným Ježíškem, ve čtvrtém a sedmém poschodí se odehrávají různé biblické výjevy – od Zvěstování pastýřům, scény z Ježíškova života po nanebevstoupení. Krom postaviček nechybí ani stromy, skály, stavby, hudební nástroje, zvířata nebo stroje. Pod betlémem stojí postavičky chlapce a dívky, které v rukou drží cínové misky. Mají návštěvníky upozornit na zaplacení vstupného. Levá strana pak zobrazuje třebechovickou krajinu, dokladem toho je model kapličky z hory Oreb. Až na několik částí je betlém celý ze dřeva – lipového, habrového a bukového, vše je poháněno elektrickým motorkem. Betlém je dlouhý necelých 7 metrů, vysoký 2,2 metrů a hluboký necelé 2 metry. Váží i s podvozkem tři tuny. Kombinuje vánoční a pašijový betlém, biblické příběhy i scény z reálného života maloměsta na přelomu 19. a 20. století. Kromě betlémů muzeum uchovává ještě ručně psaný Graduál třebechovického literátského bratrstva z 16. století, což je velmi významná hudební i knižní rukopisná památka.

    Jen kousek od Třebechovic leží obec Krňovice, která je známá pro svůj Podorlický skanzen Krňovice. Jde o skanzen s ukázkami typické lidové architektury Královéhradecka. Soustřeďuje architektonické a technické památky regionu, ale i z podhůří Orlických hor a Podkrkonoší. Oblast, kterou zachycuje, se nepřekrývá se žádným z dnes existujících skanzenů v České republice. Z lidových staveb, které tu můžete vidět, zmíníme roubenou stodolu, statek, školu, kapličku, hospodu, roubený mlýn a řadu dalších. Koná se tu také během roku několik akcí zaměřených na historickou techniku a řemesla. Kalendář akcí, ceny vstupného a otevírací dobu, to vše najdete tady. Zajímavostí v okolí je pak ještě obec Běleč, kde hlavně děti budou nadšeny ze zahradní železnice.

    Vydáte-li se od Třebechovic pod Orebem dál severovýchodním či východním směrem, pomalu dorazíte nejprve do Podorlicka a poté do Orlických hor, o které se Královéhradecký kraj dělí s tím Pardubickým. I po celých Orlických horách a Podorlicku jsme pro vás připravili stejně kvalitní a podrobný průvodce, který je rozdělen do několika oblastí.

    A pojďme do poslední části našeho průvodce po okolí Hradce Králové. Tím místem bude město Chlumec nad Cidlinou, které má asi 5 tisíc obyvatel. O městě Chlumec se historické prameny prvně zmiňují ve 13. století, do konce 14. století byl v držení starobylého českého šlechtického rodu Šternberků. Po nich se ve vlastnictví střídali páni z Landštejna či Pernštejnové. Dominantou města a jeho hlavní turistickou atrakcí je zámek Karlova Koruna. Zámek v barokním slohu si nechal postavit jako své letní reprezentační sídlo hrabě Kinský, nejvyšší kancléř a lovčí království českého, v 1. polovině 18. století podle návrhu slavného barokního architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, a to na počest císaře Karla IV. Zámek svým paprskovitým tvarem připomíná tvar královské koruny, jejíž podoba dala také zámku jméno. Zámek je tvořen centrální válcovou stavbou, ke které přiléhají tři křídla. Jde o jednu z nejznámějších českých barokních staveb, která je zároveň považována za jeden z vrcholů iluzivního baroka v Čechách. Zámek stojí na návrší Chlumec, kde stávala tvrz už od 15. století. Území od 17. století vlastnil šlechtický rod Kinských, který si ho udržel až do roku 1948. Po válce se mu vrátil v restituci a drží ho tak dodnes. Za návštěvu stojí i zámecký interiér, kde můžete vidět nejen reprezentační prostory, ale také expozici věnující se dějinám rodu Kinských a také chovu koní Kinských, kteří jsou známí jako chlumeční plaváci. Součástí zámku je skvělý anglický park a zámecká kaple Zvěstování Panny Marie Sedmibolestné z 18. století, která sloužila jako rodinná hrobka rodu Kinských. Několik členů rodu se v Chlumci také narodilo. Zámeckým parkem pak vedou dva pohádkové okruhy, během kterých se účastníci seznámí s pohádkovými postavami z okolí Karlovy Koruny. Zámek je velmi oblíbený také u svatebčanů. Veškeré informace potřebné pro návštěvu zámku, jako je otevírací doba a ceny vstupného najdete na oficiálních stránkách zámku.

    A co v Chlumci dál? Znáte pořekadlo: Dopadli jak sedláci u Chlumu? Selské povstání roku 1775 dalo vzniknout právě tomuto pořekadlu a značí neúspěch nějaké akce či plánu. Selské povstání roku 1775 bylo bojem českých sedláků proti vrchnosti s cílem osvobodit se z ubíjející robotní a nevolnické povinnosti. Primární příčinu rebelie 1775 je nutno hledat především v trýznivé situaci českých poddaných na počátku 70. let 18. století. Povstání sedláků bylo sice poraženo, jak už značí ono zmiňované pořekadlo, urychlilo ale historický vývoj na cestě ke zrušení nevolnictví v českých zemích. Docházelo totiž k dalším potyčkám, což postupně vedlo k tomu, že v srpnu 1775 vydala Marie Terezie Čtvrtý robotní patent. O šest let později vydal Josef II. tzv. Patent o zrušení nevolnictví. Robota sice zůstala zachována a na historické scéně se udržela až do roku 1848, ale nevolnictví bylo zrušeno a nahrazeno mírnější formou – poddanstvím. Historickou událost ve svém díle Skaláci připomíná Alois Jirásek a v Chlumci ji připomíná od roku 1938 Památník selských bouří. Najdete ho na návrší zvaném Skalka při silnici na Hradec. Památník je tvořen sochou rolnického rebela v nadživotní velikosti.

    A v Chlumci ještě chvíli zůstaňme. Nejstarší památkou ve městě je kostel Nejsvětější trojice, jehož původ sahá už do 12. století, později byl mnohokrát přestavován. V městském parku najdete empírovou hřbitovní kapli z 19. století. Na Klicperově náměstí, pojmenovaném po slavném chlumeckém rodákovi, významném českém dramatikovi V. K. Klicperovi, najdete ještě děkanský chrám Svaté Voršily z 16. století nejprve postavený v pozdně gotickém stylu, o pár let později dokončený ve stylu renesance. Interiér je rokokový. Na náměstí přirozeně nechybí socha slavného dramatika. Bývalý klášter Loreta z 1. poloviny 18. století po rekonstrukci funguje jako městské muzeum. Ve městě je také koupaliště, zábavný Fajnpark, v okolí je několik rybníků, které jsou dokladem toho, že Chlumec a jeho okolí bývalo už od 15. století významnou rybníkářskou oblastí. Jde o oblíbená místa u rybářů, která jsou ale vhodná i pro rekreaci a koupání. Jde o na sebe navazující pískovny v borových lesích – nádrž Štíty, která se pyšní i dobrými plážemi. V Chlumci mají také zahradní železnici, historická železnice vás seznámí se systémem řepařských železnic v Polabí. U Chlumce pak také najdete Biopark Štít, kde se chovají různá zvířata a na některá z nich si můžete i sáhnout. Nejzajímavějšími obyvateli jsou lvi, želvy, opice nebo tygři.

    Autor článku a fotografií: M. Kučerová